Moo-yeol, Ji-hoon, Hyeon-seong, Sugizo, Doo-hyun
"Prohodit role?" Zopakuje po něm, protože ho tady přede všemi tahá do postele a asi si představuje, že je snadný úlovek. Jakkoliv byl ale Ji-hoon urvaný ze řetězu, podobné věci bral docela vážně a sukničkář nikdy nebyl. Už se mu stalo, že do vztahu vkládal víc, než protějšek a taky si dává dobrý pozor, aby se mu to nepřihodilo podruhé. Pocit, že je za pitomce, je vážně něco, co nesnáší. Kdyby snad byl na malé kluky. Moo-yeol se na ně na oba dívá a docela ho zajímá, co z toho bude. Urazí se Ji-hoon konečně? Felix toho nenechá, zve doktora k sobě do chatky a klidně odtud vykopne i svého kamaráda, který zrovna moc neposlouchá a Ji-hoon udělá něco jako nevěřícný úšklebek a raději si také dojde pro jídlo. Sugizo chvíli přemýšlí, jestli do toho zasahovat nebo ne, protože jejich hosté by se neměli cítit obtěžování těmi, co tady jsou za trest, ale na druhou stranu si říká, že doktor si dovede sjednat pořádek sám a možná by mu vadilo, že ho řeší, jako nějaké dítě. Podívá se na Toshiyu, který k tomu zatím taky nic neříká. Obvykle mu ale podobné řeči vadily. Ji-hoon se ale nebrání. Začíná to být vážně zajímavé. Hyeon-seong moc neřeší ty dva, ale řeší Jungkookovo vyhození z domku a dlouze se na Felixe podívá.
"Prodal tě rychle." Broukne. Netuší, jak moc velcí přátelé tihle dva jsou a taky je mu jasné, jak velké lákadlo Ji-hoon je, ale copak může být zticha, když může říct tohle? Sleduje ho, jak nakládá druhý talíř a ani se nemusí ptát, pro koho je. Stáhne nad tím obočí a za chvíli už talíř míří směrem k němu. JK ho zve do restaurace? Zvedne k němu oči, zatímco nesouhlasně špulí rty, ale ne nad pozváním, ale nad tím jídlem. Líbilo by se mu jít s ním někam sám? Asi ano… kdyby šlo jen o jídlo… nechce věci hrr… tedy, teď si to myslí. Znovu se na něj podívá, když mu nabízí další tajemství a pochopí, kam tím míří. Proč mu jenom všechno tak moc věří? Tiše přikývne. A pak ho Jungkook pustí a on si uvědomí, jak moc ho to najednou štve. Dívá se dolů ke své ruce, na jídlo nemá myšlenky a vadí mu, že odešel ke stolu. Ani neví, co si pomyslí tátové, využije těch stínů vzadu a otočí se, aby se ztratil ve tmě. Jenže tam ramenem do někoho vrazí a málem vyjekne. Je to Doo-hyun, který se tu vzal kdo ví odkud kdo ví v kolik a Hye poprvé po dlouhé době neví, co se kde děje!!
"Promiň, nevěděl jsem, že máte rodinnou sešlost. Přišel jsem jenom poděkovat, ale přijdu jindy." Řekne mu a podívá se skrze brýle směrem ke grilu, kde vidí opodál Kagamiho. Nikdo další si ho nevšiml. Mávne dlaní a chce zamířit zase pryč. Kagami zrovna někam vyběhne – to jak směl odejít pro to pivo.
"Tak mu to řekni, hned se zase vrátí." Mávne dlaní Hyeon-seong, ale Doo-hyun zavrtí hlavou a než se přestanou dohadovat, Kagami už míří zase zpět, pořád si ho ještě nevšiml.
"Jaký rozdíl?" Zeptá se Ji-hoon, protože ambice a posedlost jdou pro něj ruku v ruce. Jak něco můžete dělat lépe, než ostatní, když tím nejste posedlí? Rozhodí rukama a podívá se na svého přítele a Moo-yeol se jenom zasměje. Ji-hoon protočí očima. Nic proti zvířátkům, ale to bylo jiné. Moo se znovu zasměje a od jídla loupne očkem po jmenovaném, který zrovna procitl od učení a…tohle viděl! Viděl, že se sem díval a taky to, jak zčervenal. Napadne ho, že to je proto, že se před tím nepohodli a teď je mu asi trapně. Někdo z nich by měl být dospělý a chlap, to mu přece nikdy nedělalo problém? Počká si, až s Tae domluví Kagami a zase odejde, po cestě, když ho míjí, mu to volné pivo zase sebere a se svým i tím nově nabytým zamíří k Tae. Není si tam zrovna kam sednout. Natáhne k němu jednu ruku. Dívá se na něj shora, zase docela přísně, ale jinak to moc neumí.
"Mě taky odmítneš?" Zeptá se ho.
"Říkal jsem si, že to ráno v kuchyni bylo nějaký divný, tak bychom na to mohli zapomenout, hm?" Navrhne mu.
Taehyung, Kagami, Jungkook, Felix, Toshiya
Felix čeká, co doktůrek na to. Někteří pánové se bránili hned na první dobrou, ale tady nevypadá, že by se to stalo. Sám vypadá klidně, jak kdyby se bavili o tom, co si zítra koupí k večeři. Tohle téma ho však zajímá opravdu hodně. Když si našel svůj cíl, jen těžko se vzdával. Ledaže by byl striktně na holky a i někteří takový, si tu příležitost nenechali ujít. "Hm." Broukne jako první melodicky svým na svůj vzhled dost hlubokým hlasem.
"Všechno je o domluvě. Každý si to přece chce užít." Baví se dál, jak kdyby vůbec nepochopil, na co přesně naráží.
"Myslím to vážně, některé věci za to prostě stojí." Čeká, kdy ho někdo zarazí, ale zatím nevypadá, že by se to stalo. Pka se Ji-hoon zvedne a odejde si pro jídlo. Felix se dál usmívá a prozatím ho nechá být. Je potřeba to nechat trochu uležet a hned, jak bude další příležitost, zkusí to samozřejmě znova. Toshyia to po očku pozoruje, i když se tváří, že ho to vůbec nezajímá. Nechce se do toho plést, vlastně čekal, jak se s tím doktor popere, aby zjistil další část jeho povahy. Má body k dobru, že se jím nenechal rozhodit. On sám by tak klidný nebyl, zná se. Zachytí pohled Sugiza a jen protočí očima. +Jaro je tady, puberťáci si nehlídají kalhoty.+ Možná si to Su v jeho pohledu přečte. Zdá se však, že už bude klid a tak to nekomentuje. Jistě se najde příležitost, kdy by ty dva mohl srovnat a určitě si to užije. JK k Hyeonovi zvedne oči a jen nenuceně pokrčí rameny.
"Jsou věci, které se mezi kamarády chápou. Moc možností na klid tu není. A taky by s ním pak nebylo k vydržení, to se radši vyspím venku anebo..." Odmlčí se na chvilku a v očích se mu zablýskne.
"Někde jinde." Dává mu jasně najevo, v čí posteli by mohl být.
"Třeba někdy." Dodá ještě, protože ani on na to svým způsobem nespěchá. Ne zrovna s ním. Počká, až mu odpoví na otázku a to u prozatím stačí. Odejde hlavně proto, aby ho nechal si to v hlavě přerovnat a taky ho nechal vydechnout. Nechce, aby se lekl a vyhýbal se mu celou dobu, co tady bude. Kagami se podívá na doktora, který bere věci jinak, než ostatní. Neví, jestli mu to chce vysvětlovat.
"Když kvůli tomu zapomíná žít." Prohodí, aniž by to dál rozváděl. Nechce o Tae mluvit za jeho zády a už vůbec ne řešit jeho problémy a to, jaký dopad to na něj má. Využije toho, že musí jít pro pivo, které následně rozdá. Tedy kromě Taeho, který ho odmítne. Vzápětí o něj přijde a vlastně dost zvědavě kouká na seržanta. Snad na něj bude hodná. Jakmile ho chce podat Felixovi zvedne oči do tmy a uvidí někoho, s kým chtěl mluvit. Vezme Felixovi pivo z ruky a pobaveně se uculí.
"Pro jedno si zajdi, je v lednici." Pobídne ho.
"Máme návštěvu a ta má přednost, promiň." Uculí se podruhé, omluví se ostatním a zamíří do tmy.
"Ahoj, jdeš úplně akorát. Chtěl jsem ti volat, jak by byla chvilka." Práskne mu na sebe bez mrknutí a podá mu pivo.
"Přidáš se?" Ani se neptá, co tu dělá. Je rád, že sem přišel sám.
"Chtěl jsem se zeptat, jak to celé dopadlo. Můžeme se projít, jestli chceš." Nabídne mu rovnou, protože tuší, že to nebude chtít řešit před ostatními. Jsou věci, o kterých si klidně můžou popovídat v soukromí.
"Musím jít nakrmit zvěřinec, tak můžeme jít spolu." Usměje se na něj víc než vřele. Felix si povzdechne a hledí na své prázdné ruce.
"Mám přinést ještě něco?" Nabídne se rovnou.
"Košem jsem už dostal, tak si tu službu klidně odbudu nadvakrát." Samozřejmě vtipkuje, ale neubrání se tomu, aby se vyčítavě nepodíval na doktora.
"A pak budeme zpívat?" Popíchne ještě Sugiza. Tae se tváří, že se znovu věnuje svým úkolům, než před sebou zahlédne nataženou ruku. Překvapeně zamrká, když je to zrovna Moo-yeol, kdo nad ním stojí a zrovna s pivem. Jako mávnutím proutku zase zčervená.
"Ne, to nejde." Vypadne z něj dřív, než se stačí zarazit a opatrně se pivo převezme. U toho se neplánovaně dotkne kůže na jeho ruce. Teď nebude schopen ani mluvit. Pořád tak nějak kouká na své poznámky a přemýšlí, co by mu na to řekl. Za svým názorem z rána si stojí, ale měl to podat jinak, to v každém případě.
"Rozhodně můžeme." Mírně se pousměje a jen letmo zvedne oči k těm jeho. Nevadí mu přísnost v nich, spíš mu rozechvívá kolena a je rád, že sedí.
"Neměl jsem tak vystartovat. Někdy je to složité." Prozradí mu možná víc, než chtěl a opatrně si otevře pivo. Neví, co by měl říct. Nejde o to, že by neměl co, ale všechno mu přijde moc usvědčující.
"Budete chtít zase jezdit?" Nadhodí něco, co je zdánlivě bezpečné téma. Je vážně zvědavý, jestli ho to bavilo nebo vůbec.
Moo-yeol, Ji-hoon, Hyeon-seong, Sugizo, Doo-hyun
Ne, Ji-hoon Kagamiho argumenty nechápe ani teď. Zapomíná žít? Tak to slyšel neustále… Že spí v nemocnici, nejí, nikoho nemá a nezná a bylo mu to jedno, hlavně, že dělal svou práci. Tak moc Tae rozumí, že tady se Kagami žádného zastání a pochopení nedočká. "Nech ho být, nemá to smysl, je to autista." Ozve se Moo-yeol směrem ke Kagamimu, protože není šance, aby tohle Ji-hoon pochopil. Někdy měl pocit, že snad jede na drogách, jinak to nebylo ani možné. Jeho výkon byl pořád na tisíc procent a nedivil by se, kdyby ho nakonec složil infarkt asi tak za dva roky. Ji-hoon, nemluví, jenom si nandává talíř a podle Moo-yeola je v myšlenkách ještě pořád u Felixových řečiček. Nedovede teď na jeho výrazu poznat, jestli je naštvaný nebo uvažuje o něčem jiném, ale rozhodně trochu ochladl. Byl hrozný egoista a alfa, možná mu vadilo, že jsou u toho lidé a možná mu prostě jenom vadilo, že neloví on. Doo-hyun se málem lekne, protože už se otáčí zády a najednou je Kagami přímo tady a promluví na něj. Není sám, protože i Hyeong-seong málem vroste do země, podívá se na bratra jako kdyby provedl něco špatného a on mu přišel vynadat a pak se ztratí ve tmě. Doo-hyun se sotva patrně pousměje a pozdraví.
"Proč jsi mi chtěl volat?" Zeptá se ho a moc si neuvědomuje, že to vyzní jako nějaká přímá konfrontace. Nadechne se, aby odmítl, že nezůstane, ale Kagami mu podává pivo a on je sice na kole, ale když nepojede hned, kdo by ho teď v noci chytal? Trochu nejistě pro něj natáhne ruku a znovu se trochu usměje. Uvítá, když mu Kagami nabídne, že se projdou a tak nemusí jít za ostatními a představovat se. Kdyby ho postrádali, tak by mu to nenabízel. Přikývne tedy a po jeho boku vykročí někam okolo farmy. Nemá tušení, jaký všechen zvěřinec chce Kagami krmit v tuhle hodinu, ale to snad zvládnou.
"Dopadlo to jako vždycky. Dovedl jsem ji domů, dostal jsem vynadáno, zabouchla se v pokoji a řekla mi, že jsem pitomec. Druhý den nešla do školy… Našel jsem ji zas." Stručně mu řekne, jak to u nich doma chodí. Myslel si, že šla za tou novou partou, ale bez Jungkooka ji to tam očividně nebaví. Chodila sama po částech města, kde by sama být rozhodně neměla. Měl vážně starost, jak jeho sestra vystuduje a co bude v životě dělat. Nebyl si jistý, že by ji zvládl živit, když chce dělat vysokou a rodiče to moc nezajímalo. Navíc by si od něj stejně nic nevzala. Sugizo se ohlédne po Felixovi, když navrhne, že ještě něco přinese.
"Víš co? Přines tu kytaru." Dá mu jedinečnou šanci trochu se ukázat. Je totiž v ložnici společně se všemi osobními věcmi. Pokud přinese jenom ji a nic se tam nestane, získá si jejich důvěru. Pokud se něco stane, Toshiya ho zabije a pak emigrují za Akim do And. Bylo to celkem jednoduché.
"Zazpíváme si." Usměje se na něj mile a Ji-hoon zvedne jedno obočí, zatímco se láduje. To snad aby raději utekl? Mezitím Moo-yeol čeká nad Tae na svou odpověď. Tae si pivo vezme, z čehož by měl Kagami jistě radost, protože to znamená, že umře žízní o něco později a ne hned a pak souhlasí, že to ráno oba hodí za hlavu. Pořád nemá ponětí, co se mu v ní honilo, ale dokonce vezme kus viny na sebe, když řekne, že vyletěl. I Moo měl svoje důvody proč říkal, co říkal, ale bude lepší, když si na to Tae přijde sám. Nemá si tady k němu kam sednout, takže mu nezbývá, než stát nad ním a popíjet. V tom vajíčku by se tak leda složili k zemi a zamotali do sítě. A vypadal by v něm směšně. Nechápe, proč se Tae tak červená, že to je vidět i v té tmě, asi je mu po tom všem vážně trapně.
"Jasně." Řekne celkem bez váhání na to ježdění. Už se rozhodl tam, že se to zkusí naučit a teď, když zase mohli dýchat, nebyl důvod, aby nešel. Přemýšlí, o čem by se s ním bavil. Jeho studiím rozumí spíš Ji-hoon. Obecně to vypadalo, že si spolu mají víc co říct, ale ten jedl opodál a nešel k nim. Trochu se tak vrtí na místě a sleduje odcházejícího Felixe. I Jungkook se cpe o samotě a jejich hostitelé si povídají spolu. Zbytek někam zmizel.
"Co to má být, pochybuju, že šli spát?" Klidně do toho rýpne. Ji-hoon se trochu přidusí jídlem, jak se tomu zasměje.
"Šli dělat věci, které v armádě nesmíte." Řekne mu a seržant si musí něco přepočítat na prstech.
"Oba bratři a ten cizí kluk?" Nechápe to a teď už se směje i Sugizo. Hrozně mu to připomnělo časy s Akim, kdy taky jeden milenec nestačil.
Taehyung, Kagami, Jungkook, Felix, Toshiya
Kagami vidí, jak se nad tím doktor zamýšlí, ale je mu jasné, že jeho starost asi nepochopí. Nejspíš to nemá smysl dál rozebírat, což mu vzápětí potvrdí i seržant. "Už mi to taky došlo. Prostě mám jen starost." Pokrčí rameny a doufá, že ho neslyšel táta Toshiya. Ví, že tyhle věci obecně nechápal a ještě by mu vynadal, že s moc stará. To on sám ví taky, Tae je dospělý kluk, který má něco za sebou. Stejně to asi bude dělat, než mu to někdo vyloženě nezakáže. Felixova pozornost rozhodně neopadla, jen mu dává potřebný prostor a zatím se věnuje svým myšlenkám. Uvažuje taky nad tím, jestli si pro to pivo jít nebo se mu až moc nechce. Stejně mu oči sklouznou na doktorův zadek, když si jde pro jídlo. Některé věci neumí ovládat a vlastně ani nechce. Kagami nad Taem přestane přemýšlet vzápětí, když se objeví Doo-hyun. Zasměje se krátce, když na něj jako první vypálí tu otázku.
"Bylo mi smutno." Opáčí mu pobaveně a je vidět, že ho svým přímým jednáním rozhodně z míry nevyvedl.
"Jen jsem se chtěl přeptat, jak se vám vede. Po tom všem." Vysvětlí mu to trochu víc. Situace vypadala všelijak a on nebyl ten, který by to nechal jen tak plavat. Vykročí společně s ním přes nádvoří a míří dozadu do tmy. Kolem nich se střídavě rozsvěcují a zhasínají světla, která reagují na pohyb, takže nejdou ve tmě. Povzdechne si, když mu řekne, že svou sestru nahání pořád.
"Nakonec jsem vážně rád, že mám bráchu. Nejsou s ním takové starosti." Ne, není to o tom, že by to chtěl zlehčovat, ale co by mu měl poradit? Na tohle rada není.
"Musíš toho mít plné zuby." Zkonstatuje ještě a je vidět, že jdou kousek dál za farmu.
"Měl bys jí dohodit někoho, kdo by ji trochu zkrotil. Ale to asi taky nebude jednoduchý úkol." Napadne ho. U jeho táty to vlastně dopadlo dobře, co tak vypozoroval s řečí
"A co ty, jak se ti vede?" Po očku se na něj podívá. Je vidět, že ho to vážně zajímá. Všichni určitě řešili jeho sestru, ale věnoval se taky někdo jemu? Kdyby to musel všechno řešit on sám, asi mu z toho brzo pukne hlava. Starosti na farmě byly proti tomu mnohem jednodušší. Tedy přijde mu to tak.
"Rád bych ti pomohl, ale moc mě nenapadá jak." Řekne mu to, co se mu prohání hlavou. Felix se mezitím podívá na Sugiza, který ho zaúkoluje.
"Tak dobře." Souhlasí a zvedne se, aby si došel pro pivo a cestou vzal i tu kytaru. Toshiya se u toho narovná a probodne svého manžela pohledem.
"Vážně? Pustíš toho zmetka k nám do ložnice. Víš, že je tam toho spoustu." Má tam samozřejmě dost drahé věci na výrobu šperků. Hned, jak to řekl, mu bylo jasné, že tím něco sleduje a vlastně i ví co.
"Jestli něco ukradne, vezmu si to pak od tebe." Ujistí ho, že problémy budou mít dohru a vlastně by nejradši šel a Felixovi něco do té kapsy strčil. Samozřejmě dělá ofuky jen na oko. Felix se za chvilku vrátí a ne, vzal jen to, co měl. Ostatně doma má všeho víc, než dost, tak proč by si prodlužoval trest. Doktora dokáže sbalit za tu dobu, co budou makat. Není teda důvod, aby jim házel klacky pod nohy. Zatím.
"Rádio právě dorazilo. Ale některé věci byste neměli nechávat na posteli jen tak. Kazíte mláděž." Podá kytaru Sugizovi a u toho se dobře baví. Je znát, že nějakou tu výbavu umí ocenit.
"Já zpívat rozhodně budu." Spokojeně se uculí a počká si, až k tomu bude mít příležitost. Pak klidně pustí na světlo svůj poměrně hluboký hlas. Na to jak vystupuje rozhodně. Tae přemýšlí, co by měl říkat. Vážně by s ním chtěl normálně mluvit, ale slova mu váznou v krku. Připadá si jako pitomec, ale i když už se mu v minulosti někdo líbil, tak silné to bylo asi vážně poprvé. Zvedne k seržantovi oči, když souhlasí s ježdění a konečně se pořádně usměje.
"To je dobře." Vypadne z něj dřív, než si to stačí promyslet.
"Šlo vám to, byla by to škoda." Doplní rychle, aby to náhodou nebylo pochopeno špatně. Tedy ne tak, jak to bylo myšleno. Ohlédne se taky, aby viděl, že tam moc lidí opravdu nezbylo a pak zrudne, když mu dojde na co Ji-hoon naráží.
"Ale no ták." Prohodí, aby toho nechali. Jindy by mu podobné téma bylo dost jedno, zase tak se nestyděl, ale teď s mužem, který stojí opodál...Skoro mu přijde, že by seržant mohl poznat, na co myslí.
"Má hezký hlas." Kývne radši hlavou k Felixovi, který se toho očividně nebojí. On sám zpíval, občas na školních akcích, ale nikdy s tím nešel ven dobrovolně. Nepřišlo mu, že je něčím zajímavý.
"Doktore pojďte mi pomoct, tohle nedozpívám sám." Ozve se Felix, který dokončil právě první část a je očividně spokojený se svým výkonem. Jungkook mezitím sedí trochu zaraženě na židli a vážně se mu nelíbí představa, že by jeho malé tajemství bylo někde s tím pitomcem, se kterým se málem porval. Ještě chvíli a asi ho půjde najít.
"Jen běžte." Pobídne Tae Ji-hoona s nenápadným, škodolibým blýsknutím v očích.
"Přece se nebudete stydět." Je zvědavý, jestli ho to popíchne nebo ne. Po očku se podívá na seržanta a vážně se snaží neculit.
Moo-yeol, Ji-hoon, Hyeon-seong, Sugizo, Doo-hyun
Moo-yeol se na Kagamiho už jenom pousměje a dál nic neřekne. On měl v kuchyni taky jenom starost o Tae a nedopadlo to úplně nejlépe. Vypadalo to, že kluci jako oni dva byli za podobné starosti vždycky po zásluze potrestáni. Pak už se Kagami věnuje Doo-hyunovi, který dostane velmi přímočarou odpověď na svou otázku. Chvíli na něj civí takovým způsobem, že to vypadá, že mu brýle spadnou z nosu a pak si pomyslí něco o tom, že má, co chtěl. Kagami si z něj samozřejmě dělá dobrý den, protože se ho chtěl zeptat, jak to dopadlo s jeho sestrou, nic víc. Jdou spolu okolo farmy a pokaždé, když se světlo rozsvítí, Doo-hyun se dívá okolo sebe a prohlíží si neznámé místo. Nikdo další už se tady nepohybuje, všichni zůstali u grilování nebo nejspíš odešli domů. Ano, mít bratra je asi jednodušší, i když i ten může být mladší a provádět nesmysly. Pořád to ale byl kluk a celkově na to bylo nahlíženo jinak. Kromě toho se o sebe uměl většinou lépe postarat pokud šlo o napadení a další věci. A v neposlední řadě, kluk neotěhotněl a tak dále… Jeho sestra si myslela, že mu do toho nic není, ale bylo. Měl starost o její zdraví, bezpečí i dobré jméno, když už to jejímu skutečnému tátovi bylo jedno. Jakkoliv o to nestála, on nechtěl, aby se zbytek života plácala někde na dně a na okraji, až ji společnost odsoudí a štvalo ho, že to nechápala. "Nemám toho plné zuby, jen jsem někdy unavený." Nikdy ho zatím nenapadlo, že by s tím přestal a nechal ji svému osudu, štvalo ho jenom to, že se pak nestíhal učit. Překvapením rozšíří oči, když Kagami mluví o někom, s kým by chodila.
"Jsem její bratr, bude mi vadit kdokoliv, kdo se na ni podívá podobným způsobem." Připomene mu a podívá se na jeho profil. Trochu ho překvapí, když se ho Kagami zeptá, jak se má on. Posune si prsty brýle na nose a trochu se usměje.
"Dobře, děkuji." Pokývá hlavou. Kdyby mohl číst jeho myšlenky, musel by s ním souhlasit. Nikoho to nezajímalo. Neměl moc přátel, většině lidí přišel arogantní, rodiče je moc neřešili a jeho sestra ho nesnášela. Nikdo další nezbýval. Zavrtí hlavou.
"Nepotřebuju pomoc, zvládnu to sám." Řekne mu, ale nezní to odmítavě nebo zle, jen tak, že je zvyklý postarat se o sebe sám, protože to prostě nikdo jiný neudělá. Jakmile je Felix z doslechu a Toshiya nečekaně ožije, otočí k němu pozornost Moo-yeol i Ji-hoon. Oba vypadají zvědavě a taky zaskočeně. Sugizo vypadá taky trochu překvapeně, ale jeho oči neopouští optimismus. Ví, že je to riskantní, ale vždycky byl takový. Podstoupí to, jenom aby se přesvědčil, že Felix není špatný člověk a taky aby mu ukázal, že jsou na světě lidé, kteří mohou být cizí, ale věří mu. Podle něj by mu to mohlo pomoct.
"Ano, vím." Řekne jenom a zvedá obočí nahoru, když mu Toshiya hrozí, že si to pak vybere u něj. Nemá ponětí, jak asi, když bylo všechno společné, ale chápe, o co mu jde. Měl tam práci, návrhy, Sugizo sázel hodně. Netrvá to zase tak dlouho a Felix je zpět. Sugizo si převezme kytaru a ještě chvíli sleduje manžela. Možná po Felixovi skočí, aby ho osobně prošacoval, ale nakonec se ovládne. Sugizo nezčervená, ale vážně zapomněl, co tam nechali. Používali toho hodně. A Ji-hoon s Moo-yeolem se pořád nestačí divit. Ji-hoon se nadechne, aby se zeptal, co přesně tam bylo a Moo-yeol po něm s dokonalým mířením hodí vidličku. Jak by se mohl netrefit jako profesionální střelec? Doktor to naštěstí pochopí a zůstane zticha. Sugizo se dojde posadit, elegantně jako vždy a posadí si kytaru na stehno. Felix pozná píseň okamžitě a společně rozezní tichou noc. Ji-hoon znovu zvedne překvapeně obočí, když se na Felixe podívá. No tohle? Moo-yeol se mezitím pousměje, když se Tae tváří tak nadšeně, že chce jezdit. Podle něj ho chválí jenom tak a je spíš rád, že někdo pojede s ním, protože má rád koně. Když si Ji-hoon tak rýpl do toho sexu, Tae už se začínal zase trochu čertit, ale Felix na sebe strhává většinu pozornosti. Jenom přikývne, když Tae pochválí jeho hlas. Moc tomu nerozuměl, ale objektivně to bylo hezké. A pak Felix pobídne Ji-hoona, aby šel zpívat s ním a Moo-yeol vyprskne smíchy. Tae se toho taky chytí, což by do něj vůbec neřekl a začne popichovat doktora, aby šel.
"To mám za to, jak jsem se o tebe celou noc staral? Příště tě nezachráním!" Namíří na něj Ji-hoon prst, ale zamíří k Felixovi. Není nic, čeho by se lekl!! Sugizo je spokojeně sleduje a hraje. Jeho manžel i Jungkook jsou podivně potichu. Ji-hoon popadne mlýnek s pepřem místo mikrofonu a připojí se a zní to… no vedle Felixe je to vážně směšné a zábavné a stejně se nedá a klidně pokračuje s výrazem někoho, kdo zbožňuje karaoke. Moo-yeol mu musí nechat ten nadhled a odvahu, on by asi protekl skrz zem někam k jádru planety.
"Vypadáš dobře, i když ti to vůbec nejde!" Hecuje ho.
Žádné komentáře:
Okomentovat