Hromadné -Já to sním za tebe, dej mi to. - část 3.

(farma)

Taehyung, Kagami

Tae se trochu zarazí, když mu seržant oznámí, že se jeho známý chová mnohem hůř. Vzápětí se ale krátce zasměje. Je znát, že z některých věcí si hlavu nedělá. 

"To je dobré vědět dopředu." Bere jeho slova vážně a zároveň...Když na to bude připravený, tolik ho to nepřekvapí. Sám si není jistý, jak by se měl po té krátké chvilce, kdy se k němu nakláněl chovat. Není to pro něj neznámý pocit, občas se někdo našel, kdo se mu líbil, ale nikdy si nedovolil nic víc. Kromě pár ukradených polibků, o kterých se nesměl nikdo nic dozvědět, za sebou neměl vůbec nic. Chtěl by samozřejmě. Kdo by nechtěl být s někým, komu na vás záleží. Jenže s tím, kdo se mu obvykle líbí, to bylo prostě složité. Je rád, že se zase můžou věnovat tréninku a jeho červenání může pomalu opadnout. Bude si muset dávat pozor a nebýt mu tak blízko, nebo přijde na to, co si Tae myslí a bude to jeden velký průšvih. Podle něj by se někdo jako Moo-yeol nikdy nemohl podívat na takového kluka stejně, jako on se dívá na něj. Vidí, že se dobře učí a nebude s ním vůbec žádná práce. Kůň sice následuje jeho a podvědomě ví, co má dělat, ale stejně je to dobrý začátek. Nechá ho udělat pár koleček a obratů a pak se svým koněm poodjede kousek dál. 

"Tak teď je to na vás. Zkuste malý kroužek a pak pár vlnovek, jak jsme dělali před chvíli. Jde vám to skvěle, nebude to problém." Pozoruje ho ještě chvíli, než ho znovu pochválí. Vypadá to, že si s koněm rozumí a že by si to mohl opravdu užívat. 

"Druhé plus je to, že vypadáte skvěle." Vypadne z něj dřív, než se stačí zarazit a bohužel to řekl nahlas, takže to jen těžko vezme zpátky. Snad to bude brát jako povzbuzení od instruktora, ale to by se u toho nesměl tak červenat. Je horko, možná to bude moct svést na tohle, kdyby se situace nějak moc přiostřila. Nejhorší na tom je to, že kdyby byl problém, odnese to Sugizo a Toshiya. To je to poslední, co by chtěl. Měl by si dávat pozor na pusu. Jenže je to hrozně těžké, tohle mu byl čert dlužný, no vážně. Kdyby jen Kagami tušil, jak Doo-hyun uvažuje o jeho obličeji, asi by ho to vážně potěšilo, i když byl kluk. Taková pozornost mu nevadila, i když vždycky chodil s holkami. Neodsuzoval nikoho, za jeho rozhodnutí, koho bude mít rád. Pravdou však bylo, že když byl kluk dost hezký, dokázal to ocenit. V tomhle ohledu byl jiný, než ostatní, možná taky proto, že vyrůstal se dvěma otci a věděl, že něco takového může fungovat. Takový vztah však nikdy nezkoušel. Asi proto, že kdyby chodil z klukem, je to mnohem vážnější, už jen proto, co by se strhlo po okolí, kdyby na to někdo přišel. Když chodil s holkou, nikdo to příliš neřešil a když se s ní rozešel...Prostě to bylo jednodušší. Pořád byl dost mladý na to, aby si natolik komplikoval život. Pousměje se mile a přikývne, když po něm zopakuje, že je Hye jeho bratr. 

"Ano je a vždycky bude ve všech směrem." Bylo mu jedno, kdo co říká a že toho bylo ze začátku hodně. Vždycky se bráchy zastal a nestalo se jednou, že se kvůli němu porval. Nebo spíš kvůli tomu, co ostatní říkali. Jemu bylo úplně jedno, že nemají stejnou krev, bránil by ho úplně stejně jako své táty, kdyby na to došlo. Ano, byly z toho problémy, ale tohle za to stálo a vždycky stát bude. 

"Ahoj." Pozdraví bráchu se svou typicky dobrou náladou. Vzápětí pochopí, proč tu holku Doo-hyun hledá. Kdyby se ztratil brácha, jednal by úplně stejně. S holkou je to asi o něco komplikovanější. Pak Hyeon-seong osvětlí a Kagami protočí očima. Moc dobře ví, kdo má přijet a ví, že to nebude jednoduché. Pokud s nimi jeho sestra tráví čas dobrovolně, asi si koleduje o problémy. 

"No super. Jestli máš pravdu, tak ani hledat nemusíš. Za hodinu jsou tady." Nepochybuje o tom, že je minimálně doprovodí a určitě nebude jediná. Ty bandy zná moc dobře a vídává je ve městě. 

"Ale líbit se ti to nebude." Odtuší rovnou. 

"Klidně tu na ni počkej. V kuchyni se určitě najde nějaká svačina. Kafe rozhodně anebo ledový čaj." Nabídne mu, že by tam zašli a podívá se na bráchu.

"Půjdeš s námi?" Vlastně ani nepočkal na souhlas, protože nahánět sestru po všech čertech ani nemá smysl, když je téměř jisté, že přijede sem.

Moo-yeol, Ji-hoon, Doo-hyun, Hyeon-seong, Eun-yu

Moo-yeol už se věnuje ježdění a vážně se soustředí, aby se to naučil už jenom proto, že nechce od Ji-hoona poslouchat, že mu to nejde. Nemá tudíž tolik času přemýšlet nad tím, jak moc se Tae červenal a proč, ale všiml si toho. Trochu ho to rozptyluje, ale když si konečně myslí, že jezdí sám a že už ho nemůže nic překvapit, Tae na něj na rovinu vyklopí, jak mu to v sedle sluší. Moo-yeol otevře pusu a zaskočeně se po něm podívá, skoro ztratí rovnováhu, ale ne zase tak moc, aby spadl. Mohl to myslet jakkoliv a neví, jak tady v Japonsku, ale v Korey se podobné komplimenty neskládaly a už vůbec ne takhle veřejně nebo jak to říct. Ve stejnou chvíli k nim docválá Ji-hoon. 

"Tak co? Jedeme do toho lesa nebo se chcete vrátit?" Všiml si, jak to jeho příteli jde a už se docela vyřádil, takže se zase může projíždět krokem. Kim je docela rád, že nemusí odpovídat a všichni společně se vydají na vyjížďku, během které si seržant dává obzvlášť dobrý pozor, aby se nepodíval divně, nic neřekl a vůbec jakkoliv eliminoval možnost Ji-hoonovi dát záminku k čemukoliv. Naštěstí má od něj docela pokoj, protože má v hledáčku Tae, jeho červenání a pohled kde kam a taky ho zaměstnává dotazy. Asi proto, kdyby tady došlo k otevřené zlomenině, aby věděl, co kde je. Uprostřed lesů… Kdyby mohl, vrtal by jim lebku větví z buku. A nejspíš by je i zachránil, ale kontroverzní to rozhodně bylo. Když se vrátí domů, Tae se musí věnovat koním a oni dva jsou poslání do domu, kde je docela živo. V kuchyni sedí oba bratři a nějaký cizí kluk. A kde se tady vzali? Doo-hyun si v duchu pomyslel něco o tom, že tohle mají s Kagamim společné. Taky bude Eun-yu vždycky hlídat, i když byli nevlastní sourozenci, což taky věčně poslouchal. Že ve skutečnosti její bratr není, že jí nemá mluvit do života… Nenechal se odbýt. Nelíbí se mu, jak Kagami protočil očima, když se od svého bratra dozvěděl víc. Asi už ty kluky nebo lidi obecně někdy viděl. Stáhne nepatrně obočí a jeho starost je o to větší. 

"Proč bych se měl plést?" Zeptá se Hyeon-seong dotčeně. Vždycky věděl, co se kde děje. Byl v tom skoro stejně tak dobrý jako San. Kagami nabídne novému členu party, že tu s nimi může na sestru počkat a ten zvažuje možnosti jenom chvíli. Přikývne. Chce vidět, s kým kde je a proč. Všichni zamíří do domu, kde nakonec ocení studený čaj a netrvá to dlouho a venku jsou slyšet kroky. Vstane ze židle, když se dveře otevřou, ale ne proto, aby ze slušnosti pozdravil starší, jenom tam čekal sestru. A ona tam není. Jsou tam nějací dva starší chlápci a navzájem na sebe všichni zírají. Hyeon-seong sebou trhne, protože se s nimi ještě nezdravil a ani nechtěl a teď bude muset. Následuje představovací kolečko a pak se všichni dozvědí, co jsou kdo zač a kde ti muži byli. Podle Doo-hyuna to je jasné, protože pach koní je cítit přes celý stůl. 

"Tae ještě zůstal ve stáji." Vysvětluje vesele Ji-hoon a prohlíží si omladinu. Nikomu tady není víc jak dvacet. Dokonce i Moo je výrazně mladší, jen na to nevypadá. Možná by měl zavítat do nějakého klubu pro důchodce… Kde jsou ti otcové? Nakonec se venku přece jenom ozve halas, jako kdyby sem autobus přivezl polovinu nějaké třídy a Doo-hyun je na nohou a u okna první. Hyeon-seong měl pravdu. Eun-yu je na dvoře a je s nějakými kluky. Nadechne se, posune si na nose brýle a je odhodlaný klidně jednu chytit, ale odvede ji domů. Spíš odvleče. Podívá se na Kagamiho a pak vykročí beze slova z kuchyně. Hyeon-seong by lhal, kdyby řekl, že tohle nechce vidět a tak za ním vyrazí jako stín taky, ale jen proto, aby se podíval odněkud… no prostě si nestoupne doprostřed dvora. Moo-yeol si vymění pohled s Ji-hoonem a ten pokrčí rameny. Oni dva netuší o co jde a Ji-hoon začne bez dovolení hledat kafe. Přece jim Kagami nebude sloužit.

"Po skvělém protažení si dáme sprchu a pak…" Plánuje a po očku se podívá ven. Nějaká malá cácorka se mračí jako sto čertů, jakmile vidí jednoho z těch kluků a začnou se do sebe navážet. To pozná, ani nemusí otevírat okno. 

"Tohle je zajímavé…" Řekne, ale Moo ani nehne obočím. Má svých reálných a velkých problémů dost.

Taehyung, Kagami, Jungkook, Felix

Tae k troše toho neštěstí zjistí, že si toho Moo-yeol všiml. Neměl to říkat, tohle se prostě nedělalo, ale už se stalo a je vážně pozdě to nějak vysvětlovat. Radši dělá, že to bylo normální konstatování a soustředí se na to, aby mu dával dobré rady, jak jezdit. Jde mu to, kůň ho poslouchá. Na žádné krocení to není, ale už je schopný čtyřnohého nasměrovat, kam potřebuje a to jim na vycházku v lese stačí. Hodně se ovládá, aby neprohodil nějakou podivnou poznámku, nebo se na seržanta nedíval víc, než by bylo zdrávo. Už pochopil, že by se poznámkám nevyhnul. Po souhlasu se vydali na menší procházku v trochu složitějším terénu. Ji-hoon je dobrý jezdec, zkušeně vede koně, aby ani neklopýtnul. Moo-yeol se obstojně drží a vypadá na koni už mnohem jistěji. Pokud bude chtít, za týdne už si bude jistý úplně a rozhodně zvládne i rychlejší tempo. Radši si nechce domýšlet, co by Ji-hoon udělal, kdyby se jim opravdu něco stalo. Naštěstí to všichni zvládnou bez úrazu. Po té cestě je už schopný si domyslet, kdo přesně je známý seržanta. Rozhodně má jeho obdiv. Studium podobného směru je těžké, i když se věnuje zvířatům. Nechce si představit, jaké to musí být u lidí a v podmínkách, které nejsou ideální. Rozloučí se s nimi s úsměvem u stáje a má ještě dost práce, aby mu to zabralo větší množství času. Stejně doufá, že se s nimi potká u večeře, na kterou vždycky zůstává. Doktor si sice získal jeho sympatie, ale seržant má přece jen navrch, i když nečeká nic víc, než jen pár prohozených slov. Kagami byl na tom dost podobně jako Doo-hyun, aniž by to tušil. Staral se o bratra od malička, i když to po něm nikdy nechtěl a spíš to odmítal. Stejně to dělal, i když většinou tajně. Kagami se ušklíbne a stočí pohled na bratra. 

"To bylo jen přání v rámci jeho starosti o sestru." Uvede to na pravou míru. Bylo mu jasné, že se neplete a ví, co jsou ti kluci zač. S otevřenou náručí je nikdy nevítají. Radši to dál nerozvádí a je spokojený, když konverzaci n to téma odsunou na později a věnují se občerstvení. Dokonce má pocit, že s emu jeho nového známého trochu podařilo rozmluvit a to mu upřímně udělá radost ani neví proč. A k tomu se i smál, i když se rychle zarazil. Ale on to viděl! 

"Zdravím." Prohodí, když se jejich hosté dostanou dovnitř. 

"Je mi to jasné. Kdybych ho nevykopal na večeři, zůstal by tam klidně do rána." Odtuší pobaveně a nabídne jim občerstvení. Tedy seržantovi. Doktor se očividně obslouží sám, ale to bylo dobře. U nich to bylo běžné. Kagami vyhlédne ven a tiše si povzdechne. Autobus přijel a dovezl kluků víc, ale ten, co má trest je jen jeden. Felix s otráveným výrazem vystoupí a hodí si dlouhé, blond prameny přes rameno. 

"Tohle je pěkná díra." Odtuší a ohlédne se přes rameno, kde se za ním vyhrne zbytek jejich bandy. 

"Tak my zase mizíme. Nebo nás tu taky zaměstnaj. Užij si to." Popřejí mu a vrátí se na místa. Felix jen protočí očima a ohlédne se přes rameno. Ozve se další hluk a objeví se motorka jeho nejlepšího kamaráda.

Jungkook opečovává svého černo černého Harleje a je to znát. Oba dva jsou součást místní smetánky a taky dost známí grázlíci, kterým většina věcí projde. Tedy až na tu poslední. Jenže sedět nešel ani jeden, ovšem odpracovaným hodinám už se nevyhnuli. Proto jsou tady. Jungkook nejede sám a veze sebou jejich kamarádku, která je sice mladší, ale pusu má sympaticky prořízlou. Než stihne odstavit motorku na stojan, hrne se k nim kluk a Eun se do něj pouští s odhodláním sobě vlastním. Taky proto ji přijali a navíc...Byla to moc hezká holka. On i Felix mají větší batohy, protože součást toho je i ubytování, což se ani jednomu z nich nelíbí. 

"Co takhle vzít zpátečku." Vyjde klukovi vstříc, aby jí dal pokoj a jeho výraz dává najevo, že s emu spíš vysmívá.

"Prostě se bavíme. Eun to umí a skvěle, za to ty asi ne." Podívá se zmíněnou a mrkne na ni.

"Co takhle odměnu za odvoz." Nedělá si z toho hubeného kluka vůbec nic. Na sobě má koženou, drahou bundu a pod ní bílé upnuté tílko, skrze které prosvítají tetování. Felix jen stojí opodál s trochu znuděným výrazem. Jemu holky nikdy nic neříkali. Eun mu padla do oka, ale…Holku by vážně nechtěl, nic proti. 

"Tak mu dej ránu, dá pokoj a můžeme najít v tomhle zapadákově hotel." Samozřejmě to myslí ironicky. To už k nim míří další kluk a za nim někdo, kdo vypadá s tím tetováním docela dobře. 

"A na vás máme psát posudky?" Ozve se Kagamiho hlas. 

"To bude zábava." Vážně se těší, až se Toshiya srovná. Ten to uměl úplně nejlíp a popravdě, teď by se jim tu hodil. 

"Jsem Kagami a práci vám částečně budu zadávat já." Uvede všechno na pravou míru a doufá, že situaci uklidní, aspoň trochu. Rvát se první den vážně nechce. Nakročí si napůl mezi Doo-hyuna s Eun a ty dva, co jsou tu za trest. 

"No co tak dostanem práce navíc. Nebo to smázneme nějakými drobnými." Vysměje se mu Jungkook a nakročí si dopředu. 

"Proč by si nemohla dělat, co chce?" Pokrčí rameny, ale už vytahuje ruce z kapes. Očividně je mu jedno, s kým se porve. Felix oproti tomu stojí opodál, opírá se o sloupek a vyfukuje bublinu ze žvýkačky, jak kdyby čekal, až se servou a pak případně svému příteli podal něco na pohmožděné klouby na ruce, nebylo by to poprvé.

"Eun, zlatíčko. Nechceš mi říct, že tenhle otrava je tvůj příbuzný, že ne?" Zavrní přehnaně sladce. 

"Na rozdíl od tebe ani nemá vkus." Protočí očima v sloup. 

"To by stačilo." Vyjede Kagami trochu rázněji a vidí, jak se trestanec napřahuje. Jenže to už je tu Tae a tuší problém. Jako vždycky nepřemýšlí a vkročí mezi ně a vzápětí sedí na zadku na zemi a mne si tvář. Jak se Jungkook napřahoval, tak dostal loktem a dost to bolí. 

"No co, nemáš tu co dělat." Ušklíbne se a pak přeostří na Kagamiho a vzápětí i na stín za ním. 

"Budete se prát oba?" Klidně je vyzve a tomu druhému, který tam jen tak postává, se o něco déle podívá do očí. 

"U tebe si dám pozor na obličej. Víš, to ten původ." Ignoruje fakt, že právě jednomu z nich způsobil možná i zlomený nos.

Moo-yeol, Ji-hoon, Doo-hyun, Hyeon-seong, Eun-yu

Moo-yeol se šťourá ve své večeři, kterou mu Kagami dal, zatímco Ji-hoon se baví u okna a ostatní děcka jsou venku. Je mu jedno, co tam dělají, od toho mají rodiče, ale Ji-hoon měl docela vyvinutý smysl pro spravedlnost a taky jako doktor nikdy nechtěl, aby se někomu něco stalo. Po očku ho sleduje, ale zatím se nehýbe a jen se tak dívá z okna. Moo tedy vytáhne cigaretu, kterou si ve stáji dát nechtěl. Uvnitř se asi taky nekouří, ale nikdo tady teď není. Eun-yu nečekala, že by se na farmě objevil její bratr. Nemá ani ponětí, kde se tady vzal a jak ji vystopoval. Ani ona sama nečekala, že sem pojedou všichni společně, tak jak to? Mračí se na něj už z dálky a vypadá to, že Doo-hyun klidně před klukama udělá nějakou scénu, jak kdyby byl její nastávající. Zatím se Jungkooka provokativně nepouští, aby si bratr myslel, že je to třeba její milenec. Klidně by mohl být. Byl hezký, měl charisma a taky peníze. Ne, jako jejich rodina. Tam byli všichni zoufalci, i když Doo-hyun byl alespoň chytrý zoufalec. Doo-hyun na nic nečeká a vykročí k ní, asi proto, aby ji popadl za ruku a z motorky stáhl. 

"Kde jsi byla? Měla jsi jít ze školy hned domů." Vyrukuje na ni, ale Jungkook se mu pomyslně postaví do cesty a vyjede po něm, aby si dal zpátečku. Doo-hyun se zastaví v pohybu a přeostří na něj, ale nemá v úmyslu odsud odejít bez ní. Ten kluk si odrzle řekne o poděkování přímo před ním a on po sestře vrhne varovný pohled. Eun-yu sice k Jungkookovi přiběhne, aby si od něj vzala svoji mikinu, ale pusu mu nedá. 

"Jsi hrozný pitomec." Řekne mu, ale v očích jí pobaveně jiskří. Flirtuje s ním a Doo-hyun se na chvíli podívá jinam. Opodál stojí Hyeon-seong a všechno sleduje. Ten kluk z motorky vypadá jako z nějaké reklamy a ten další zase jako popová hvězda. Oni tady budou bydlet? To aby se odstěhoval k Doo-hyunovi místo jeho sestry, jinak zešílí. Vůbec neví, jak s celou situací naložit. Kagami se jich nebojí a rovnou se na ně vytasí s tím, že je tady pomyslný nadřízený a Eun-yu trochu couvne. Tak proto ji tady bratr našel, zná se s ním? Kruci… Ostatní kluci z autobusu se drží zpátky a ona mezitím přejde k Felixovi, který jí říká zlatíčko a asi jediný může, tomu za to nevyhrožuje. 

"Bohužel…" Odfrkne si a foukne si do ofiny. Natáhne ruku, aby jí Felix nakulil žvýkačku. Doo-hyun si z těch slov vůbec nic nedělá, ale asi si začne dělat z toho, až dostane do zubů. Snad to nebude moc bolet a snad nepojede k zubaři. Nehne se ani o píď, i když má teď po boku Kagamiho. Vůbec by si nedovedl představit, co se stane vzápětí, protože Jungkookova ruka se napřahuje a najednou mezi nimi sedí ještě někdo další. Sedí na zemi a tvář má rudou. Doo-hyun vytřeští oči, Eun-yu vytřeští oči a Hyeon-seong nakrčí nos ve výrazu To muselo bolet. Ruce z kapes ale nevyndá. Ten agresivní kluk se ho zeptá, jestli se bude prát taky a po pravdě… vypadal, že se bojí vlastního stínu, ale prát se uměl. Kagami ho to naučil. Považovali jako výhodu, že ho ostatní podceňovali a pak jim to pěkně nandali. Neodpoví, jen nakloní hlavu k rameni a čeká na bratrovo znamení.

"Jaký původ…" Prohodí chladným tónem hlasu, ale to už je venku Moo-yeol ve svém vojenském oblečení, dvěma dlouhými kroky je u toho výrostka z motorky a bere ho pod krkem. Je mu jedno, kdo to je, ale srovná je všechny. 

"Vychladni." Popadne ho za oblečení a zalomcuje jím a jestli se o něco pokusí, předvede mu pár profesionálních chvatů. Eun-yu se trochu vyděšeně podívá na Felixe. 

"Kdo to je?!" Rozkřikne se na bratra, jako kdyby to byl on, kdo povolal profesionální armádu. Ji-hoon vyjde z domu taky, přeleští si hodinky a lázeňským tempem dojde ke zraněnému na zemi. 

"Ukaž? Chce to jenom led." Promlouvá k němu přívětivě a pomáhá mu na nohy.

"Padejte domů." Zasyčí seržant na zbytek mládeže. Dívce ukáže palcem přes rameno, aby naklusala k bratrovi a ona kupodivu poslechne. Tak… 

"A teď medaili za statečnost od rodičů." Řekne Ji-hoon tak, aby ho slyšeli jen ti nejblíž a Moo protočí očima. Asi ho kopne taky. Neví proč, ale hrozně ho namíchlo, když Tae skončil na zemi.

Taehyung, Kagami, Jungkook, Felix

Jungkook se zatím krotí, dokud je ten kluk, co se snaží Eun vynadat ještě dost daleko. Pěkně ho začíná štvát a je to vidět na výrazu jeho tváře. Když se zatím zastaví, jakmile na něj promluví, je vlastně vnitřně spokojený. Taky se do sebe mohli pustit rovnou a to se zatím neděje. Z kluka přeostří na ni a frajersky se pousměje. 

"Já vím, a proto se ti líbím." Prohodí egoisticky a klidně nahlas, ať ho všichni slyší. Nikdy se toho nebál a teď s tím nehodlá začínat. 

"A baví tě, mě trápit." Povzdechne si hraně, ale zná ji a vážně nečekal, že by tu pusu dostal, i když by se ani v nejmenším nebránil. Sjede ji ještě pořádně pohledem, když od něj poodejde. Zatím si pořádně nevšímá kluka, který je očividně nadšený, že tu budou. Aspoň něco mají společného, on tu taky nechce být a nejradši by se dál flákal po města. No co, odmaká to tady a pak se vrátí ke své obvyklé zábavě. Felix se na Eun soucitně podívá a bez mrknutí jí nabídne žvýkačku. 

"Přemýšlím, jestli ti nabídnout, že si ho vezmu do parády nebo je to ztráta času." Prohlédne si jejího příbuzného hodnotícím pohledem. Je hezký, tak nějak obyčejně, ale má něco do sebe. Jen ten vkus! Felix se pořád tváří, že se ho to netýká, ale je v pozoru. I on se uměl prát. Na ulici to bylo potřeba. Jeden se nesměl leknout, když proti němu někdo vytáhl rezavé víčko od plechovky a zároveň se musel umět bránit, jinak by skončili špatně. Nebyl ale jako jeho kamarád a nešel do všeho po hlavě, spíš pěkně s rozvahou, aby si byl jistý, že najde způsob, kterým vyhraje. Taky proč by se hrnul, když Jungkook byl vždycky rychlejší a většinou si poradil sám. Zmiňovaný se pobaveně ušklíbne na poznámku o původu, ale vysvětlovat nic nebude. Buď to jen dělá, že to nepochopil, nebo je pitomý. Stejně na něj ještě chvíli zírá, což je až divné. Kagami se pohledem věnuje Taemu a už by se k němu chtěl vrhnout, ale zároveň si dává pozor na toho potížistu. Jenže to se k nim připojí ještě někdo a Jungkook dostane, co si zaslouží. Tedy podle něj. Jungkook nečekal, že by se mu někdo postavil a ještě k tomu někdo starší a očividně trénovaný. Jeho povaha ho ponouká k tomu, aby se zkusil vymanit a tak sebou několikrát škubne, ale taky pozná, kdy to má smysl. 

"Fajn, fajn." Bere zpátečku. Tady už to vypadalo na vážný problém a s vojákem se měřit nemohl. Je si jistý, že jím je, i když ho nezná. Teď už se pohne i Felix a přijde k neznámému, co drží kamaráda. 

"Už bude hodný, slibuju." Žehlí to a u toho se opatrně dotkne mužovi paže a zatváří se uznale. 

"Hezký." Pochválí ho rovnou. 

"Možná taky začnu zlobit." Prohodí tak, že ho slyší jen on. Vzápětí si všimne Jungkookova nevěřícného pohledu. 

"No promiň, ale některé věci nejdou ovládat." Prozatím si nevšiml doktora, ale to se za pár vteřin změní. Tae pořád sedí na zemi a vděčně přikývne. Nechá si pomoct na nohy, ale je jasné, že si moc jistý není. Pořád nemůže uvěřit, že se tu objevil seržant a jak to všechno srovnává. Ani ve snu by ho nenapadlo, že ho naštvalo, jak dostal do nosu. Chvíli mu trvá, než na něj přestane obdivně hledět. 

"Chtěl jsem jít ještě ke koním." Povzdechne si. 

"Ale motá se mi hlava." Prohodí lítostivě. Kagami sice vycouval, ale drží se opodál. 

"Musím je jít ubytovat." Podívá se na Jungkooka.

"Půjde to v klidu?" Zeptá se ho podmračeně a k jeho překvapení přikývne a zamíří daným směrem, který mu byl ukázán. Felix se zarazí, když si prohlédne muže, který podpírá zraněného kluka. 

"Páni." V očích mu zasvítí, teatrálně se opře o svého kamaráda, jak kdyby měl jít k zemi, a už nahazuje flirtující pohled, který umí dokonale. 

"Když si něco udělám, budete se tvářit, že to nebylo schválně?" Ne, už vážně lepší nebude, ale muž ho dostal do kolen na první dobrou. Vážně by klekl a ani by o tom nepřemýšlel. Nepochybuje o tom, že jemu by se to líbilo taky. Přece jen ví, co je dobrý a co ne. Ne jak holky. 

"Pojď, prosím tě." Popadne ho Jungkook.

"Nebo nám přidají hodiny za veřejné pobuřování." Protočí nad ním očima, ale je vidět, že se baví. Tohle byl prostě Felix a klidně by toho byl schopný. Oba ještě mávnout Eun.

"Kdyby něco, víš kde jsme." Aby bylo jasné, že na ni nezapomněli. 

"Byl bych radši, kdyby si Tae na chvíli lehnul." Zavolá ještě za ostatními Kagami a doufá, že se ho někdo ujme. 

"Já budu v pohodě, jen to musím trochu rozdýchat." Dostává ze sebe s námahou. 

"Nikdy se neperu, neumím to a tohle vážně dost bolí." Nechce být ufňukaný, ale zvyklý na to prostě nebyl. Když spadl z koně, ani si toho nevšiml, ale tohle bylo jiné. Skoro všichni se rozejdou a on...Dobře, zkusí to dojít a na chvíli si sedne do kuchyně. 

"Půjdu sám." Nadhodí, ale jistý si vůbec není.

Moo-yeol, Ji-hoon, Doo-hyun, Hyeon-seong, Eun-yu

Prý, že se jí tak líbí. Dokud na to ještě měla Eun-yu čas, musela přemýšlet o tom, že je to vlastně pravda. Nikdy k sobě žádného kluka nepustila tak blízko, aby s ním chodila, ale u něj o tom uvažovala. A bratrovi by přeskočilo. Nejspíš i rodičům, ale kdyby věděli, z jaké je rodiny, dost by si toho rozmysleli. Musela se tiše zasmát, když Jungkook dodal, že ji baví ho trápit. To byla pravda a jí bavilo, že mu to nevadilo. Pak už stojí vedle Felixe a ten jí nabídne, že si bratra vezme do parády. Ví, jak to myslí a normálně by jí to bylo jedno, jenže v ní najednou píchne něco odmítavého. Stáhne obočí, ale dá si pozor, aby to na ní Felix nepoznal. Ne, nechce aby se Doo-hyunovi ve skutečnosti něco stalo. Dělá raději, že má na práci myšlenky o něčem jiném a hlavně scénku před nimi. Protože to už jsou u nich dva starší muži a jeden bere Jungkooka pod krkem. Eun-yu se mu nemůže divit, že se vzdá, protože tohle vypadalo nebezpečně. Moo-yeol Jungkooka ještě chvíli drží a vyhrožuje mu pohledem, aby nic nezkoušel, než ho konečně pustí. Vypadá u toho jako rotvajler, kterému stačí nepatrná záminka a bude rvát na kusy. Šlehne pohledem po tom blonďákovi, co se na něj snaží dělat cukrbliky a nejraději by nad ním protočil očima. Tyhle děcka nevěděly o životě vůbec nic, byly zralé na pár facek a nebo spíš dva roky na vojně. Minimálně! Škubne sebou, když se ho ten kluk dotkne a okomentuje ho a podle vzhledu si tipuje, že se považuje za gaye nebo hledá svou identitu. Tady to ale zkouší vážně špatně. Zlobit klidně může, ale bude překvapený odpovědí. Tae už je na nohou, Ji-hoon ho ještě nepustil a když mu Tae řekne, že se mu točí hlava, je to jasné

"Dneska nikam a spát budeš pod dohledem. Může to být otřes mozku." Tae měl jet nejspíš domů. Nepojede nebo si pro něj někdo musí přijet, ale raději by na něj dohlédl sám. Když Kagami řekne, že půjde ty výrostky ubytovat, Moo-yeol se na něj podívá. 

"Chceš eskortu?" Zeptá se ho a Hyeon-seong do něj zezadu šťouchne, aby šel, protože nechce, aby s nimi bratr byl sám. Moo-yeol tedy pro jistotou půjde. Ještě než se pánové pohnou, Felix si všimne taky doktora a začne další divadlo. Moo-yeol protočí očima, na tohle nemá čas dokonce ani tady, kde nemá co na práci. Ji-hoon zvedne obočí. 

"Ne, nechám tě tady. Leda by sis uřízl třeba nohu, ale na to nemáš koule ani ty." Mrkne na něj a vyrazí s Tae dovnitř domu. Hyeon-seong málem vyprskne a chvíli kroutí obličej, aby to nebylo poznat. V očích mu ale pobaveně jiskří. Tohle doktor trefil. Eun-yu honem přikývne, když jí Jungkook nepřímo řekne, aby za nimi přišla, ale to už k ní vyrazí Doo-hyun a bere ji za předloktí. 

"Nech mě být! Pusť mě!" Vystartuje po něm, ale on ji nepustí. 

"Opovaž se sem chodit!" Vyhrožuje jí, ale něco mu říká, že ji tu bude hledat brzy a často. Navíc se sem musí později stavit, aby Kagamimu poděkoval. Málem se kvůli nim popral. To dovede ocenit dokonce i on. Každý vyrazí svým směrem. Sourozenci domů, Moo-yeol a Kagami ubytovat potížisty a Ji-hoon s Tae a kupodivu i Hyeon-seonem jdou do domu. 

"Má tady svůj pokoj, někdy tady spí." Oznamuje Hyeon-seong, kdyby to Tae nechtěl přiznat a vede Ji-hoona neomylným směrem. Ten odvede Tae vážně až do postele a dokonce mu oba pomůžou s oblečením. Asi by ocenil sprchu po dni u koní, ale teď bylo lepší, když odpočíval. 

"Hm, donesu si sem karimatku." Řekne Ji-hoon jako by nic a jeho verze v obleku je ten tam. Nebude s ním řeč, dokud se nedozví, že někde došlo k hromadné nehodě. Jakmile byl v okolí pacient, nic dalšího neexistovalo a pacient byl teď Tae. O nějakou dobu později se k nim na chvíli připojí i Sugizo a Toshiya, všechno se dozví a taky všechno proberou se syny i s novými pomocníky a pak už je čas spát. Jenom seržant Kim má pocit, že asi neusne, obzvlášť, když má Ji-hoon co na práci a on ne. Kupodivu není sám, kdo moc nespí a jeho první noc tady skončí u skleničky s Toshiyou. Nečekané, ale nakonec vlastně příjemné.