J
Chápe, že mu své záměry neprozradil, ale na to bude ještě dost času. J byl sice impulsivní, ale taky ne ve všech ohledech. Už se nějakou dobu pohyboval na hranici, kde se mu dařilo balancovat a najít ten správný směr, kterým by se mohl vydat. Rozhodně je dost paličatý na to, aby se ho nevzdával. Potřebuje jen správné lidi kolem sebe. J se pobaveně ušklíbne. Tuhle dopověď ohledně motorky vlastně i čekal. Přece jen i on měl svůj milovaný stroj, který by za nic na světě nevyměnil. Má jen jednu, na které jezdí a ty ostatní jsou staré kousky, které ani někdo jako on, nemá srdce dát pryč. Když šlo o lidi, slitování neměl, ale motorky, to byla úplně jiná kategorie. S telefonem se asi trefil víc. Kou vypadá, že by si nový klidně vybral. Je mu jedno, kolik to bude stát, jeho spokojenost je teď na prvním místě. To podle J hodně opraví prvotní pohled na celou věc. Bude se mít dobře, a když bude v pohodě, práce mu pak půjde od ruky. Má dostatečné kouzlo, aby zaujal tím, že bude sám sebou. Taky proto mu to celé nabídl. "Fajn, brzo to bude." Ujistí ho, že svých věcí se dočká. Pak ale nakloní hlavu na stranu a nebezpečně se pousměje.
"Všichni musí vědět, že se mnou si nikdo hrát nebude. Chtěli nás přejet, minimálně mi zničit motorku. Na oplátku zničím já je." Má v tom jasno a Kouovi nehodlá nic tajit.
"Já jsem tu od té špinavé práce taky." Dá mu jasně najevo, že tohle si vyřídí osobně, už jen pro svůj vlastní pocit, že to udělal pořádně.
"Nebude to hezká podívaná, nemusíš u toho být." Nechce, aby něco podobného viděl příliš brzy. Až si sám Kou bude jistý, že se do toho chce takovým způsobem ponořit, tak ho klidně vezme s sebou, ale není to nutné. Je rád, že ho pobavil svým prohlášením. Chce, aby se uvolnil, ale není žádný psycholog. K některému by měl spíš chodit. Naštěstí to očividně funguje.
"Vidíš, vždycky je to jen o úhlu pohledu." Pokrčí rameny, jak kdyby on podobné věci používal dnes a denně. Pozoruje Koua, co bude dělat a čeká, jestli se sám rozhoupe, nebo to bude chtít ještě trochu snahy. Pokývá hlavou, protože s tím, co právě řekl, může jen souhlasit.
"Ano, to je taky jeden z důvodů, proč jsi tady. Jsi sexy." Složí mu svůj osobitý kompliment.
"A když jsi odcházel, koukal jsem ti hlavně na zadek." Doplní ještě jednu zásadní informaci, aby mezi nimi bylo jasno. Trochu se narovná v zádech, když ucítí dotek na svém hrudníku a krátce k jeho dlani stočí pohled. Nechá ho, aby se ho ještě chvíli dotýkal, než se víc narovná, odloží sklenku a přetáhne si triko přes hlavu. Obočí mu jde malinko nahoru, než se znovu položí.
"Jsi na řadě." Pobídne ho a ano, byl by rád, kdyby začal odkládat svršky, ale zatím to nechává čistě na něm.
"Mám dobrou představivost, což je asi znát." Klesne očima ke svému klínu, který rozhodně není v klidu.
"Ale vidět to na vlastní oči…Bránit se určitě nebudu." Provokuje ho svými slovy, než se natáhne pro sklenku, aby si dopřál ještě pár doušků. Sám má k opilosti hodně daleko.
"Věř mi, že kdybych se přestal hlídat, tak nestihneš ani mrknout a připravím tě úplně o všechno. Tak moc se mi zamlouvá, co prozatím vidím." Pokračuje dál ve svých slovech.
"Ale nemůžu ti zaručit, že to zvládnu dostatečně dlouho." V očích se mu zablýskne a následuje další dlouhý pohled. Natáhne dlaň, aby ho mohl pohladit po tváři, než zajede ještě trochu dál a přitáhne si k sobě k dalšímu polibku, který rozhodně není něžný.
"Jen malá záloha, abych ještě chvíli vydržel." Zamručí tiše, když se mu ještě zblízka dívá do očí a pak ho zase pustí, aby měl dost prostoru. Usmyslel si, že to do jisté chvíle nechá na něm a pak se uvidí, jestli do té ložnice dojdou nebo ne.
Kou
"Jasně." Kou na to zase tolik nespěchá, ale stejně nebude nepříjemné mít tady něco svého a známého. Pořádně se na J podívá, když mu tu slibuje pomstu pro ostatní. "A já myslel, že já si s tebou hrát můžu…" Řekne velmi tiše, spíš pro sebe, ale je to tak pro odlehčení. Není pitomý, aby nevěděl, co myslí a taky to o sobě myslí v jiném kontextu. V tom, kdy jde oblečení dolů.
"Hmm…" Broukne ještě a zní to trochu neochotně, když mu J připomene, že je tady taky na špinavou práci. Ví o sobe už teď, že si to jeho hlava nějakou dobu odmítne připouštět, aby ho příliš neužíralo svědomí. Musí se na celou tuhle situaci a svůj nový život dostatečně adaptovat a to nejde hned. Není od přírody žádný hajzl, nikdy nikoho ani nešikanoval ve škole, takže mu to není vlastní. Ne nadarmo se ale říká, že si zvyknete na všechno, dokonce i na oprátku a tak ví, že jednoho dne mu to bude připadat samozřejmé, jako že je slunce na obloze. Zavrtí hlavou, že u toho opravdu nebude a ani se za to nestydí. Proč by měl? J mu říkal, že se na podobné věci dívat nemusí. Nepotřebuje z toho ještě nespat.
"To je fakt, dneska už jsi to na mě jednou zkusil a vlastně na to nebylo co říct." Připomene mu a pousměje se. Usměje se ještě o něco víc, když mu J řekne, že je sexy. Rád tak vypadal a je rád, že to funguje.
"Tak zadek se ti líbí nejvíc… a já myslel, že řekneš vlasy nebo něco ještě poetičtějšího. Ty ale vypadáš, že mě za ně spíš vezmeš." Prohodí, aby konverzace nestála, protože z něj začíná být nervózní. Kou vypadá sebevědomě, ale zase tak slavné to s ním pokaždé není. Jeho dotek vyvolá trochu nečekanou reakci, protože J na nic nečeká a prostě si svlékne tričko a Kou mu musí přiznat, že ho trochu dostal. Nejen, že pod ním vypadá vážně dobře a mužně a když jste na kluky, prostě vám to musí imponovat, ale navíc to bylo tak přímočaré, že se nestačil ani nadechnout. Jako kdyby mu říkal Jen se podívej a trochu se nabuď. Prý, že je na řadě. Rád by to dovedl podobným způsobem, ale přistihne se, že dělá spíš svého ex a najednou se na gauči tetelí, jako kdyby se nesvlékal ani do bazénu.
"Znát jo?" Chytí se radši jeho slov a ještě to chvíli oddaluje. Jenže když následuje svým pohledem ten jeho, najednou uhne očima do strany a nepokrytě zčervená. Hned na to se hrozně zamračí a plácne ho přes stehna.
"Koukej toho nechat! Takhle jsem se nikdy nechoval!" Dává mu to celé za vinu. J ho přece nechce zabít, může ho plácat! Lhal by, kdyby měl říct, že už z něj nemá strach. Někdy je moc impulsivní. Jova slova nebere na lehkou váhu a tak ho jen sleduje, jak pije ze své skleničky. Je to vlastně kompliment a dokonce i to, že mu stojí za to, aby se na něj hned nevrhl. Něco si domluvili, takže by Kou neměl dělat drahoty. Nepatrně sebou trhne, když J natáhne ruku, ale jenom proto, aby ho pohladil. +Ty taky umíš něco takového?+ Napadne ho v duchu, protože ho poznal jako vraha a tohle gesto k tomu mělo daleko. Nechá se přitáhnout na jeho rty a ten polibek zdaleka není takový, jako bylo to pohlazení. Trochu si nad ním povzdechne a přece jenom sáhne po svém tričku, aby ho ze sebe taky svlékl. Je o hodně štíhlejší, ale jeho postava je pevná a pěkně vyrýsovaná.
"Bylo špinavé, potřebuje vyprat." Řekne, aby si J náhodou nemyslel, že se svléká kvůli němu, ale pobaveně mu při tom jiskří v očích. On to bez toho prostě neumí.
"Určitě se ti bude všechno líbit mnohem víc, když si ještě pár dní počkáš…" Řekne mu zatímco si stáhne ponožky a odhodí je někam stranou.
"Stejný problém…" Dodá. Někdo by mu měl vytetovat na čelo Pan provokatér.
J
J se musí nutně pousmát, protože Kou je tak příjemně přidrzlý, až ho to baví."Ano, ty můžeš, ale těžko říct, kde je ta hranice." V očích se mu blýská, ale koutky mu cukají. Je jasné, že ta hranice je zrovna u Koua dost daleko. Přece jen už mu dovolil dost a hrát si s ním klidně bude. Jsou věci, které by mu nedovolil, ale je jich dost, které ano.
"Na poprvé je to vždyť trochu divné." Prohodí vzápětí, ale není úplně jasné, jestli to může obrátit i na jiné věci, nebo myslí jakékoliv větší násilí. Kou si to jistě přebere po svém a J nepochybuje o tom, že to ještě s radostí rozvede. Kdyby ne, tak už to nechá plavat, teď mu nechce připomínat to, že před pár hodinami někoho zastřelil. Ještě by ho připravil třeba o chuť, kterou ani neví, jestli má. Riskovat se mu to rozhodně nechce, na to je až v příliš dobrém rozpoložení. J protočí očima. No dobře, asi by nakonec zvládl vymyslet něco jiného a vyplodit nějaký sympatičtější kompliment, ale…
"To víš, jsou věci, které ocením nejvíc. To, že žiješ, je zásluha těch ostatních, jako povaha a podobně." V podstatě to je další kompliment. J ho chce do postele hlavně kvůli tomu, jak vypadá, to nikdy nepopře, proč by to dělal? Ale fakt, že je Kou tady vypovídá úplně o něčem jiném a to už zase nemá se zadkem tolik společného. Někdo by mohl namítnout, že neměl šanci ho pořádně poznat, jenže J to vidí úplně jinak. Některé náznaky mu stačí, aby si ho chtěl nechat.
"Ale neříkám, že mě to nenapadlo." Samozřejmě, že by si to minimálně zkusil a rád by věděl, jak se bude Kou tvářit, kdyby ho za ty vlasy nakonec vzal. Bránil by se nebo by přišlo něco jiného? Asi mu to nedá a zkusí to. Obočí mu jde nahoru, Kou najednou vypadá docela zranitelně. To se stalo jen kvůli tomu, že si sundal triko? Musí se zatvářit spokojeně, některé věci bude zkoušet asi pořád.
"Jsi vážně k sežrání." Okomentuje jeho červenání a má co dělat, aby se na něj nevrhl rovnou.
"Muselo ti být jasné, že to tak dopadne." Narazí na svůj patrný problém v kalhotách. Jinak by mu přece neříkal, že je sexy.
"To víš, že nenechám, protože kdyby se ti to nelíbilo, reaguješ úplně jinak." Je vidět, že J je přesvědčený o své vlastní pravda a jen těžko mu to vyvrátí.
"Kdy naposledy z tebe byl někdo tak mimo?" Pokouší ho dál svými otázkami a je jasné, že jich ještě pár přibude.
"Já chci vidět, co s tebou dokážu udělat." A ne, nebude to jen při slovech, obecně jich J používá málo, i když teď mluví víc, než dost. Začíná ho tahle hra nebezpečně bavit. Očividně na Koua působí i takové věci, jako je pohlazení. Sice to nedělal často, ale tentokrát se mu to vážně povedlo. Přistihne se, že na chvíli přestal dýchat, když Kou svlékl triko. Očima ho velmi pomalu sjede, a když se vrátí pohledem k těm jeho, je v nich patrný chtíč mnohem víc, než před chvílí.
"Já to věděl." Vydechne hlubokým hlasem a ne, tohle už snad ani není schopný vydržet. Vlastně není fér, jak moc s ním Kou mává. Zasměje se jeho důvodu, proč se svléká a následuje i ponožka. To už začíná být na J příliš. Rychleji se narovná a sáhne po jeho druhé ponožce, kterou plynulým pohybem stáhne.
"Pomůžu ti s tím špinavým prádlem. Úplně se vším." Dodá a už bez dalších průtahů se začne potýkat se zapínáním jeho kalhot.
"Teď už nemáš důvod se mi bránit, když je to všechno špinavé. Válel ses na zemi." Připomene mu, co se dělo na ulici, i když už se o tom bavit nechce. Vstane, aby ho mohl o ty kalhoty připravit a vezme to rovnou i s prádlem. Tuší, že ho tím vykolejí a vlastně to i chce. Zůstane nad ním stát a znovu si ho prohlédne, tentokrát celého. Nepochyboval o tom, že se mu bude líbit, ale realita je stonásobně lepší. Nakloní se a zapře se dlaní o opěrku za jeho hlavou.
"Jsi neskutečně sexy." Zopakuje svůj kompliment, než ho znovu políbí a volnou rukou mu sáhne rovnou do klína. Buď se lekne nebo ucítí odezvu…Anebo obojí. Vlastně se těší na jakoukoliv reakci, i kdyby mu vrazil.
Kou
J si s ním hraje, to je jisté a když prohodí, že na poprvé to je vždycky divné, vyzní to hodně dvojsmyslně, ale když se jeden baví o mrtvolách, jen těžko může myslet na sex. To už by byl vážně dost ujetý a k tomu má Kou dost daleko. Ušklíbne se, když se dozví, že jeho zadek na něm J oceňuje nejvíc, ale vzápětí mu pochválí dokonce i povahu a je vidět, že to Koua zaujalo. Zase tolik se neznají, ale z toho mála, co o sobě vědí, se mu zatím líbí. Kou to tušil, jinak by se tady přece neocitl, ale stejně mu to pořád přijde neuvěřitelné. Někdo jako J ho potká na ulici a prostě se rozhodne přivést si ho domů, protože je skálopevně přesvědčen, že on je ten, koho hledá. Jeden by řekl pohádka, kdyby J nebyl tím, kým je. Takhle je to pohádka naruby. Zase se ušklíbne, když mu J prozradí, že jeho vlasy ho lákají. Kou to nikdy nezkoušel. Kdyby to nebylo moc, třeba by to nakoplo vášeň, ale taky se může stát, že se po něm nepěkně ožene. Prostě sám nevěděl. A ještě se nepřestal bát, jakkoliv odvážně vypadal. Ošije se a uhýbá tváří i pohledem do strany, když mu J říká, že je k sežrání. Cítí, že má horké tváře a tak se alespoň pořádně mračí, ale očividně mu to vůbec k ničemu není. Protočí očima, protože J toho nechat nechce a navíc rád upozorňuje na svůj klín, jak vidno. Pak mu ale málem vypadnou oči a upadnou uši, když na něj nepokrytě vytřeští kukadla. "Kdy ze mě byl někdo… tak moment! Ty přiznáváš, že jsi ze mě mimo??" J umí šokovat, ne že ne. Vypadá jako ten typ, co by něco podobného nikdy nepřiznal. Kromě toho zase tak mimo nevypadal, ale jestli se tak doopravdy cítil… mohly to být jenom řečičky, ale nebezpečně fungovaly, protože v jeho nitru se rozepne něco příjemného. Přemýšlí, jestli někdo byl. Mohl to o Rukim na začátku říct? Nejspíš ne… Usměje se, ale pořád se ještě trochu červená, když mu J prozrazuje, že by rád viděl, co by mezi nimi mohlo být. Kouovi se jeho přímočarost vlastně líbí, pokud se k němu nebude chovat jako hulvát. Myslí tím postel. Je připravený na to, že si ho J bude prohlížet, když si svlékne tričko. Podívá se po něm, aby viděl výraz v jeho očích a když se střetnou pohledem, přejede mu mrazení po zátylku, ale je to spíš vzrušením, než obavami.
"Jo?" Řekne na to jeho Já to věděl. Vypadá to, že J jeho hra se špinavým prádlem baví, protože se tomu směje a Kou je zase o něco uvolněnější. Nestačí ty ponožky ani sundat dolů a J už se zapojuje do hry. To bylo rychlé. Sleduje ho, jak se dobývá do jeho kalhot, přemýšlí, jestli má rozhodit rukama nebo mu poklepat na rameno, jenže se ani nenaděje a najednou na sobě nemá vážně nic. Ani si nevybavuje, jak to J kruci udělal.
"Ty ses taky válel po zemi." Mračí se, ale vyzní to spíš tak, že se J má taky honem svléknout. Potlačuje nutkání dát ruce do klína, aby nebylo všechno tak vidět, jenže J stojí přímo nad ním a hltá ho očima a on najednou tak nějak vroste do gauče. J se k němu skloní, on se vsákne ještě o něco víc, přijde nový kompliment a pak už se oba líbají. Tentokrát už se Kou nebojí zapojit, i když to není nijak dominantní. Spíš drží tempo. Trhne sebou a prudce se nadechne do jeho rtů, když mu J sáhne přímo do klína. Zatmí se mu před očima a jeho hlava konečně začne zapomínat. Už podvědomě zvedne ruce a zaboří je do jeho vlasů na zátylku, aby si ho k sobě při polibcích mohl přitáhnout blíž. Tohle je nebezpečná hra, ale už v tom stejně zeje až po bradu a není cesta zpátky. Třeba si alespoň naposled užije, ale něco mu říká, že J mu nelhal v ničem z toho, co mu říkal… Kdo by nechtěl doma svého mafiána?
J
Je mu jasné, že si Kou neumí úplně představit, jaké by to mohlo být, kdyby se k němu choval trochu jinak, než byl podle jeho slov do teď zvyklý. J už se představy, jak ho za ty vlasy vezme, jen tak nezbaví. Ta myšlenka ho prostě láká a Kou tomu nejspíš taky přijde na chuť, jen to nesmí přehnat. J nikdy nebyl empatický, neuměl to, ale co se sexu týkalo, byl závislý na tom, aby byl co nejlepší. To taky znamená, aby se to druhé straně líbilo. Pošramocenou reputaci by v tomto ohledu absolutně nesnesl. Vidí, že ho berou rozpaky, když dojde na trochu osobité komplimenty a je mu jasné, že takovým způsobem se k němu dostane blíž. Jen musí občas popřemýšlet o tom, co řekne. Ano, bude to pro něj složitější, než kdykoliv předtím, ale je to výzva a ty on má rád. Jinak by nezkoušel dělat to, co dělá. Zarazí se, když si uvědomí, co Kouovi řekl ohledně toho, co vnímá uvnitř sebe. Je znát, že tentokrát ho malinko vyvedl z míry. Asi mají tendenci si to vracet. Je vidět, že na to není zvyklý, ale znovu se přizpůsobí hodně rychle. "Jasně, kdo by nebyl z tvého zadku." Otočí to zase trochu jiným směrem, ale přes to všechno se pousměje a pokrčí rameny, jakoby říkal, no a co, tak jsem se přiznal.
"Netvař se, že ti to nedělá dobře." Narazí na jeho ego, které podle něj právě dostalo hezky najíst.
"Ano, mám docela dohad." Ujistí ho, že se mu vážně líbí, co vidí a že to tak bylo do první chvíle. Nemá problém s tím, si to přiznat, ostatně s reakcí jeho těla by šlo jen těžko zapírat. Pousměje se, jakmile nad ním stojí a Kou mu připomene, že na zemi skončili oba.
"Neboj, já tě brzo doženu." Svým osobitým způsobem mu oznámí, že se bude svlékat a vůbec mu nevadí, kdyby to měl udělat sám. Přece jen je to pro Koua poprvé a tak po něm nebude chtít víc, než by chtěl po někom jiném. Potřebuje, aby si to řádně užil a zároveň by to mělo být rychlejší, aby nad tím nestihl do detailu přemýšlet. J se pousměje do jeho rtů, jakmile slyší a vnímá tu správnou reakci na dotek v Kouově klíně. Tohle přesně chtěl a Kou očividně vypnul. Je to znát z polibku, který mu vzápětí věnuje. J si tiše zamručí do jeho rtů, jakmile ucítí dotek ve svých vlasech a v návaznosti na tom, jej víc stiskne v klíně. Dopřeje mu několik pohybů nahoru a dolů, dokud nepřijde další odezva a pak ho pustí, aby mohl začít svlékat sám sebe. Jde to rychle, stačí málo, aby se zbavil kalhot i prádla.
"Do té pračky." Prohodí s nádechem pobavení a pak se skloní, aby ho mohl vzít v pase a pod stehnem, než ho vytáhne k sobě nahoru a do své náruče s nohami kolem svých boků. Jednu dlaň přesune na jeho zadek, aby se mu snáze nesl, a když ho znovu líbá, vykročí ke schodům a nahoru k posteli. Potřebuje dost manévrovacího prostoru a taky trochu pohodlí. Po dlouhé době spíš přemýšlí nad někým jiným, než sám nad sebou. Do postele ho opatrně položí a přesune se k němu. Opře se ještě jednou do jeho rtů a u toho se už zase věnuje jeho klínu. Ještě chvíli ho trápí a klidně ho nechává, aby si taky sáhnul, kdyby chtěl a našel dost odvahy. Nevydrží mu to ale příliš dlouho, než si nasliní prsty a podívá se jimi mnohem dál. První jen pomalu, aby ho nevyděsil, a zároveň se snaží, aby to bylo co nejpříjemnější a mohli pokračovat dál.
Kou
J to sice svádí na jeho zadek, ale Kou už viděl ten pohled. Viděl, že to není jenom o tom, ale prozatím mu stačí se v tom dál nenimrat. Musí se usmát, když J nasadí ramena, ale zároveň nic nezapírá, jenom mu řekne, že mu to určitě popohnalo ego. To byla pravda, ale on nebyl ten, kdo si J vybral. Bylo to přesně naopak a od té doby se J snaží Koua přesvědčit, že neudělal chybu, když s ním zůstal. Kou toho možná bude mnohokrát litovat, ale J se k němu zatím chová normálně, jako kdyby byl kýmkoliv jiným a nejspíš svoje slova myslí vážně. Už nemá mnoho prostoru o tom přemýšlet, protože je před ním nahý a J stojí nad ním. Svoje vlastní svlékání svádí na pračku, ale kdo ví, kdo mu tady vlastně pere? Kou se neubrání vlastním důkladným pohledům, když jde Jovo oblečení dolů, stejně jako neovládne svoje oči, když se mu nabídne pohled do jeho klína. Jova postava vypadá vyváženě, je hodně mužná a zároveň není přehnaně vyposilovaná. Kou si pořád není jistý, jestli je tohle to, co hledá, ale dá tomu šanci a třeba dostane odpověď na otázku, proč do teď s nikým nedovedl být dlouhodobě. Prostě se na to – jak J rád říká – nepodíval ze správného úhlu. Nebylo to vyloženě o tom, že by se pak cítil míň jako chlap, jenom si vážně myslel, že je ten dominantní a teď to dost vezme za své. Vůbec by ho nenapadlo, co by se mohlo stát vzápětí. J se k němu znovu skloní, ale ne proto, aby si přisedl k němu na gauč, ale on ho prostě zvedne, jako kdyby byl nějaká panenka, přitiskne ho obkročmo ke svému tělu, z čehož Kou asi shoří na místě a začne ho někam odnášet. Kou by si nikdy nepomyslel, že to jde. Zase tak malý nebyl, ale J se mu rozhodl ukázat svou sílu a svaly nebo co. "Já bych došel." Vzteká se a mračí se na něj co pro to. Vždycky se uměl dobře mračit. Co to je? Romantické nošení nevěsty přes práh? Ještě že mu J zacpal pusu svými rty, jinak by mu to řekl nahlas. Takhle mu musí odpovídat na polibky a snaží se nevidět až za roh, jak se obává, aby to s ním J nevzal o nějakou skříň nebo nespadli ze schodů.
"Tohle jsou teda pitomé nápady." Řekne mu hned, jakmile se ocitne v měkké posteli, která je samozřejmě mnohem lepší, než pohovka dole.
"Jako všechno, co jsi vymyslel od té doby, co jsme se poznali." Chce se s ním kočkovat, ale J mu nedá možnost ani teď. Očividně už dosáhl hranice vlastní únosnosti, protože se vrhne po jeho rtech i klínu a s tím Kou odpadne a už je schopný jenom vzdychat. Je to šílené, jak se ho najednou přestal bát a jeho tělo se žene jenom za potěšením, když mu hlava ještě před chvílí říkala, aby odtud rychle utíkal. Moc si neuvědomuje, co dělají jeho vlastní ruce, ale nezůstávají v klidu, procházejí se po Jově těle, kam dosáhnou a pokoušejí se poznat nové území. Jeho mozek je ale spíš u vlastního klína, kde se děje všechno to příjemné. Zalapá po dechu a propne se proti jeho tělu, když se J dotkne nasliněnými prsty jeho zadních vrátek. Tyhle pocity nezná. Ne, že by mu tam nikdy nikdo nesahal, ale to bylo jenom tak na okraj, než se sám pustil do akce. Teď má přijít něco úplně jiného. Otevře oči a podívá se přímo do těch nad sebou. Nevypadají nijak nepříčetně. Vážně se bojí, že se teď J urve ze řetězu a přestane na něj brát ohledy, i když by mu to nahlas neřekl. Zapřisáhne sám sebe, že nějak vydrží úplně všechno, ale jeho nový milenec se mu nechystá ublížit.
J
Kou u něj získá další plusové body, když se v tom, co řekl, dál nehrabe. Tohle bylo pro J zvláštní téma, které rozhodně teď otevírat nechtěl a nejspíš by se ve vteřině sbalil a odešel, kdyby do toho zabíhali moc. Ano, i s erekcí, však on by se někdo našel, kdo by mu s tím pomohl. Tak málo stačilo, ale Kou to buď ví, nebo mu to stačí tak a to je další znamení, že si vybral dobře. Klidně ho nechá, aby si ho prohlédl. Samozřejmě se nemá vůbec za co stydět, o tom je přesvědčený a jeho ego mu nedovoluje přemýšlet jinak. Kou navíc vypadá, že se mu to líbí, takže můžou klidně pokračovat. Ne, že by přestal, kdyby viděl negativní pohledy, stejně by to zkusil a pravděpodobně by změnil jeho názor. Jistě, nemusel by ho nosit, ale pro něj je to jistá známka dominance, kterou svým způsobem potřebuje. Kou sice vypadá, že bude protestovat a taky že ano. "Já vím, nohy máš v pořádku. Hodně v pořádku." Pochválí mu je. Později se hodlá věnovat důkladnému průzkumu právě těchto partií, ale teď na to nemá čas.
"Já mám jenom dobré nápady." Odporuje mu, ale očividně mu vůbec nevadí, že jeho myšlenku shodil. Trochu stáhne obočí.
"Myslíš jako to, že jsem ti zachránil život nebo tě pozval na celou flašku?" Bere jenom ty nejlepší věci, které se mu rozhodně povedly. O zbytku klidně pomlčí, protože ví, že by mu nahrál do karet. Kou už další pitomosti nestihne, když ho začne pořádně zaměstnávat, aby nemyslel na nic jiného. Daří se mu to a může být sám se sebou spokojený. Sleduje ho, jak si doteky užívá a začíná hezky vzdychat. I jeho hlas se mu líbí, občas se stalo, že to prostě nesnesl, ale Kou mu vyhovuje i v tomto ohledu. +Jednou to přijít muselo.+ Ozve se J hlas v hlavě jeho dávného kamarády, který to prorokoval. J si to do dnešního dne nepřipouštěl, ale možná měl vážně pravdu a i někoho tak šíleného, jako je on, to muselo potkat. Soustředěn sleduje jeho reakci, když ho začne dotýkat mnohem dál a musí se pousmát. Kou se nebojí toho, aby si to užil. Žádné zábrany v tomto ohledu nemá, i když to pro něj musí být velmi nezvyklé. J by to nesnesl, vraždil by za podobné pokusy. Nakloní hlavu na stranu, když se na něj Kou podívá. Cítí jeho ruce na svém těle a užívá si je plnými doušky, bude rád, když s tím jen tak nepřestane, i když tuší, že za chvíli na to nebude mít myšlenky. Však on mu to celé vrátí, až se dostane do jeho nitra úplně jinými partiemi. Znovu si nasliní prsty a pak se k němu skloní, aby měl rty blízko těm jeho.
"Neboj, budu tě mučit jen slastí a věř mi, oba vydržíme víc, než si myslíš." Pošeptá mu s trochu nebezpečným odleskem v očích. Tohle si očividně chce pořádně vychutnat a dokonce mu ani nevadí, že si bude muset chvíli počkat. Ukradne si Kouovy rty, které líbá velmi intenzivně a prsty znovu krouží mezi jeho polovičkami. Pomalu se dostává i dovnitř, i když jen na kousíček a pak zase ven. Je přímočarý, ale pořád si s ním jen hraje, než se rozhodne podívat mnohem dál. Svou tváří odkloní jeho hlavu stranou, aby se rty dostal na šíji, kterou si řádně vychutná. Nejspíš na bělostné kůži nechá i nějaké stopy po tom, jak moc mu chutnal. Zatím jen jeden prst dostává do jeho nitra, krouživými pohyby se snaží o to, aby se pořádně uvolnil, a když toho dosáhne, ponoří se víc do jeho nitra a najde velmi konkrétní bod, který jim to celé usnadní. Pozoruje jeho další reakce a trápí ještě nějakou chvíli onen velmi konkrétní bod. Dokonce ho nenechává ani v okamžiku, kdy se začne přesouvat nad něj a mezi jeho stehna.
"Věděl jsem, že mě k sobě pustíš." Prohodí zastřeným hlasem, když se klínem otře o místo, kde ještě před chvíli byl svou dlaní. Nechá víčka klesnout a tiše si povzdechne tentokrát on.
Žádné komentáře:
Okomentovat