Tamaki, Toshiya, Saga
Toshiya ví, že kámen bude pro Aquiho velké lákadlo, i když po tom, co se dozví, mu na něm vůbec záležet nebude. Stejně si to v hlavě přebere po svém a rozhodne se úplně jinak. Ne, tento kámen nepůjde k překupníkovi, s ním si to vyřeší úplně jinak. Aqui bude potřebovat každou pozitivní věc a Totchi by nikdy nehádal, že to bude i on, kdo mu je bude způsobovat. Tenhle svět má zvláštně divný smysl pro humor a ne, nikdo se nesměje. Toshiya se narovná a podívá se na Aquiho."Tvůj otec si poradí. Viděl jsem ho vyrůstat a není nic, co by nezvládl. I pro něj je teď důležité, abys, zůstal co nejdál." Jeho hlas je nekompromisní a možná by se měl před princem krotit, ale teď na to není čas.
"Nemůžeme se tomu postavit, dokud nebudeme alespoň trochu vybavení. Viděli jsme všichni, co to dokáže. A my nemáme v ruce vůbec nic. Aqui...Vím, že nechceš, ale je to jako partie, je potřeba přemýšlet několik kroků dopředu." Jeho hlas není tolik chladný jako jindy. Tama s toshiyou poprvé v životě souhlasí. Podle něj budou v největším bezpečí, co nejdál od paláce.
"Meisa má kolem sebe lidi, kteří jí pomůžou. Největší pomoc bude to, že zůstaneš na živu a sám sebou." Ozve se hlas Tamakiho měkce, jakoby ho chtěl konejšit. Saga zpozorní, když se na něj Aqui podívá. Všechno v něm křičí, aby k němu přišel a využil všechno, co umí a pomohl mu ke klidu. Minimálně by ho objal. Je to ještě kluk a má dělat velká rozhodnutí. Ta tíha musí být nesnesitelná.
"Rád bych řekl, co chcete slyšet, můj pane, ale nemůžu lhát. Bude lepší, když to teď všichni vstřebáme a pak třeba vymyslíme, co bude nejlepší hlavně pro vás, můj pane." Ukloní se mu hluboce a ví, že tohle Aqui slyšet nechce, ale nemůže jinak. V paláci je pro prince prostě moc nebezpečno. Všichni se jako na povel podívají na Hirota a je znát, že Toshiya nad tím přemýšlí.
"A taky bude nejlepší, když si budou myslet, že nevíme skoro nic. Cíl naší cesty je jasný, máme svůj úkol, který by měl být splněn." Myslí samozřejmě obchod.
"Pak poplujeme dál, ale ne na této lodi. Vezme si druhou a princovu pošleme zpátky domů. Pokud nás někdo sleduje, můžeme ho zmást. A od té chvíle nebude princ princem." Souhlasí s Hirotem, jen ještě trochu rozvede jeho plán. Saga se posune vedle Hirota a posadí se. Krátce mu položí dlaň na předloktí a pousměje se, i když pořád dost smutně. Toshiya to eviduje a jindy by přišla poznámka, ale ne dnes. Přesune černočerný pohled k Aquimu, který se rozhodne odejít. Po dlouhé době opravdu něco chápe.
"Samozřejmě." Odkývá mu to, a když se chce Tamaki zvedat, zastaví ho odkašláním.
"Teď ho chvíli nechej." Nařídí mu.
"A nezkoušej projít kolem mě." Sykne ledověji, když vidí, jak se Tamaki mračí.
"Je potřeba obeznámit Hirota s plánem cesty a naší poslední zastávkou. Budou se nám hodit všichni, kteří můžou za prince položit život." Dobře, tohle by asi nikdo jiný neřekl, ale...Lepší už nebude. Natáhne se po svitku a rozprostře ho před ně.
"Naše poslední zastávka je tady." Zapíchne prst přímo na obrázek města na malé mapě.
"Budeme obchodovat s látkami. Zároveň je to člověk, který toho dost procestuje a má spousty informací. Budou nás hodně stát, ale v tuto chvíli nám můžou zachránit život." Podívá se na Hirota a pak na Tamakiho.
"Jednat s ním bude přímo Aqui. Potřebuju císařskou autoritu, na tu on vždycky slyší mnohem víc. Řekne nám, kde je bezpečno a kde už ne. Můžeme se tak podstatným problémům vyhnout." Plán ej úplně jiný, než tvrdil Aquimu ale tomu to řekne později, až se trochu sebere. Pořád má potřebu ho chránit.
"A taky má slabost pro Die." Ohlédne se přes rameno na něj.
"Když bude chtít, vytáhne z něj i to, kdy si naposledy užil sám se sebou." Blýskne se mu v očích, a zároveň v nich je jistý prosba, aby do toho šel.
"Pak už bude čas všechny zmást a zmizet." Narovná se a vzápětí se usadí. Pak sáhne po bocích Die a přitáhne si ho na klín.
"Nějaké námitky?" Pozvedne obočí s výrazem, ať to nikdo radši ani nezkouší. Tama vnímá jen na půl, i když si všechno potřebné pamatuje. Jeho oči ale hypnotizují dveře. Uběhlo možná deset minut a on už nemůže vydržet.
"To je neskutečné." Zavrčí Totchi a pak mávne rukou, aby taky zmizel. Tama vystřelí a vyběhne z kajuty, míří rovnou nahoru a hledá Aquiho. Je tam, kde spolu strávili noc.
"Aqui-koi." Broukne měkce a je v tom i otázka, jestli vůbec může.
Aqui, Die, Hiroto
Otec si poradí… jistě, že si nakonec nějak poradí, ale to neznamenalo, že ho to neničilo, to viděl zase Aqui. Jeho otec se vážně snažil, ale nikdy neviděl někoho tak smutného, jako byl vlastně on. Nic na to neřekne, ví, že mu to Toshiya říká, protože to nejde jinak, ale jen těžko by tomu mohl sám věřit. Toshiya má pravdu v tom, že se té věci nedovedou postavit. Pokud to posedlo jeho sestru, jak by to asi zatočilo s jím samotným? Jenže když někde necháváte svou rodinu, je vám celkem jedno, jestli sami umřete nebo ne, prostě jim chcete za každou cenu pomoct a nějaké racionální myšlení je v tu chvíli podřadné. Je pro něj těžké naučit se myslet jako Toshiya. Nikdy nebyl takto chladnokrevný, i když ví, že má pravdu. Byla to partie s něčím smrtícím a Aqui měl obecně vzato mozek na to, aby se to pokusil porazit, možná proto si kami vybrali jeho a ne někoho fyzicky zdatnějšího a teď to nemyslel nijak zle vůči své sestře. Jestli byl tohle souboj na chytrost, měl ale jednoznačně převahu on. Jenom nevěděl, jak by se měl přinutit k tomu, aby do toho nemíchal emoce. Hiroto si vyslechne slova Tamakiho a přikývne. "Ano, vaše sestra nejela sama. Je s ní Tetsuya Ogawa a prý ví, jak ji toho zbavit. Taky s nimi jela léčitelka Hitomi a s ní…" Jak to jen popsat. Vymění si pohled s Toshiyou, protože je na čase informovat ho o Kaiovi, ale v tu chvíli Aqui vstane, ani si ho nedoposlechne.
"Já vím, kdo je Ogawa-sama. Moc mě to neuklidnilo." Řekne ještě před tím, než opustí místnost. Někdo by to samé mohl říct i o Toshiyovi a Die, ale Aqui si to nikdy nemyslel. Mezi nimi byly propastné rozdíly… A pana Ogawu by asi nepotěšil tím, co si myslí. +Máte možnost změnit u mě svou reputaci.+ Pomyslí si jako budoucí císař. Otec mu ale očividně věřil a on by měl taky. Jenom je to prostě zase těžké. Na své cestě ven Aqui věnuje pohled už jenom Sagovi a je výrazně měkčí. Saga řekl přesně to, co se očekávalo, že řekne, ale Aqui měl tušení, že až si s ním promluví někde v soukromí, mohl by to být někdo, s kým by si rozuměl. Jakmile je Aqui venku, uvnitř se rozhoří plánovací debata. Hiroto se okamžitě podívá na Toshiyu a poslouchá jeho názor. Je rád, že nezpochybňuje rozhodnutí císaře a bere ho jako cennou pomoc, ne jako něco navíc, co tady překáží.
"Dobře." Řekne na jeho návrh. Pousměje se, když Toshiya napomene Tamakiho, aby teď za princem nechodil a sám mírně stiskne Sagovu dlaň. Nehne ani brvou, když dojde na to pokládání života, vždycky byl velmi zapálený a oddaný, ale teď je tady někdo, kdo život pokládat nebude. Udělá všechno proto, aby Saga nedošel újmy, tak jako Toshiya jistě střeží Die. Nakloní se nad mapu, kde mu Toshiya přesně ukazuje, kam pojedou. Nikdy tam nebyl, ale to nevadí. Obchod taky nechá na nich, ale považoval se za skvělého bojovníka.
"Takže bude poslední, kdo bude vědět, kde Aqui naposled byl. Věříme mu dost na to, aby to přežil?" Řekne a očekává káravý pohled své polovičky, ale co?? Přece chrání prince! Podívá se na Die a trochu zvedne obočí. Podle něj začíná mít trochu věk, ale pořád mu to slušelo. I Toshiya měl k němu dost respektu na to, aby ho vyloženě nežádal, jen na něm bylo vidět, že by to ocenil. Hiroto se musí nutně zeptat sám sebe, jestli by snesl, aby Saga hrál podobné divadlo. Bylo by to velmi, velmi těžké… Na to byl moc horká hlava. Die se popotahuje za vlasy a zatím nic neříká. Je vidět, že o tom hodně přemýšlí a ještě chvíli bude. Ale šlo o důležitou věc. On ty věci zná… Nakonec přikývne, když se nechá stáhnout k Toshiyovi na klín a ve stejnou chvíli už se zvedá Tamaki a utíká za Aquim. Hiroto se musí zasmát tomu Toshiyovu vrčení, zatím mu přijde sympatický. Mezitím se Aqui na palubě začte do dopisu a když se za ním ozve Tamakiho hlas, už mu tečou slzy po tvářích proudem. Ohlédne se po něm a vidí, že tím Tamakiho zaskočil.
"Je mrtvá." Řekne mezi tichými vzlyky.
"Maminka umřela." Jeho oči plné půlnoční modři jsou teď ještě víc naplněné vodou, než kdy jindy. Není schopný vnímat nic jiného v tom dopise, jenom tohle a to, jak moc to bolí. Přitiskne ten dopis k sobě a snaží se to nějak ovládnout, ale má pocit, že ho neviditelná síla roztrhá na kusy.
Tamaki, Toshiya, Saga
Aqui nevypadá, že by se aspoň trochu uklidnil a Tamaki to vnímá. Skoro to vypadá, že se dokáže podívat do jeho hlavy, ale je to hloupost. Jen mu na něm příliš záleží, tak to vidí. Nejradši by se popral s celým světem, jen aby ho ochránil a bylo to v pořádku. Jenže v tuto chvíli hrubá síla opravdu nic nezmůžeš a Tama se cítí bezmocný. Není to vůbec hezký pocit. Hiroto pokračuje a Tama si jen matně uvědomuje, kdo Ogawa je. Nepotkal se s ním, ale zvěsti o něm kolovaly dost výrazné. Vypadá to, že Toshiya ho zná mnohem víc. Narovná se při vyslovení jeho jména a očích se mu cosi zatáhne. Kde kdo by řekl, že to není nejlepší společnost pro princeznu. Ve výsledku by měli pravdu. +Vybíráš si kuřátka?+ Pomyslí si na jeho adresu s chladným pobavením. Zapíchne se pohledem do Hirotovi tváře, když si uvědomí, že je tam i Hitomi. Teď by se mu do cesty nechtěl postavit nikdo."Co tam u všech démonů dělá?" Sykne ledově a teď je to on, kdo potřebuje nutně uklidnit. Opře se víc do židle a promne si kořen nosu. Ne, tohle zase vůbec neuklidnilo jeho. Kdyby tušil, že je těhotná a ještě s kým, asi by ho rovnou museli odnášet.
"Copak se úplně zbláznila?" Sykne si pro sebe a podívá se na Die, co on na to. Zdá se, že ho vůbec nezasáhlo, že jejich vnučka je s někým, kdo je posedlý. Asi je příliš otřesený ze zpráv o Hidem.
"A kdo je ten poslední?" Zeptá se a jeho hlas zní zvláštně, trochu unaveně. Stejně dodrží to, co řekl Aquimu a totiž to, že musí pokračovat ve vlastní cestě. Jakmile bude mít volné ruce, pohrne se za ní a srovná se zemí všechny, kdo by jí byť jen zkřivili vlásek. Aquiho slova na adresu Tetsuyi nejspíš nikoho nepřekvapí. Pak ale rychle vyjde z místnosti a Tama je jako na trní. Saga na tom není o moc lépe. Rád by s Aquim mluvil o samotě. Oba ví, že řekl, co musel, ale byl by rád, kdyby mu mohl říct víc. Možná se nesluší, aby mluvil s budoucím císařem, ale teď byl Aqui spíš hrozně nešťastný kluk, po kterém toho chtějí příliš. Je mu ho hrozně líto. Ještě několikrát se ohlédne ke dveřím, i když už sedí vedle Hirota. Smutně se pousměje, jakmile mu Hiro opětuje stisk a pak ho palcem hladí po hřbetu dlaně a nepřestane s tím. Prostě ho to uklidňuje. Toshiya mezitím sleduje Hirota a Sagu. Podobné vztahy byly vždycky komplikace, ale jsou v tom všichni, budou se s tím muset vypořádat. Toshiya nakloní hlavu mírně na stranu, když se ho Hiro zeptá na důvěryhodnost prodejce. Cítí na sobě oči i Tamakiho a tak se jen ušklíbne.
"Nikdo neříkal, že to přežije. Potká ho menší nehoda, jakmile budeme dostatečně daleko. Podle toho, kde se stravuje, bych to odhadl na otravu." Pokrčí nenuceně rameny. Sám má v kapse několik látek, které způsobí pomalou smrt a to oni už budou na lodi a na cestě. Poslední, co potřebují, je možnost, že by se jeho smrt s nimi přímo spojovala. Die nakonec taky souhlasí a jemu je jasné, že nad tím přemýšlel.
"Arigato, moje královno. Nikdy jiný to nedokáže jako ty." Pošeptá mu do vlasů, když ho má na klíně a pak se znovu podívá na Hirota.
"Jsem císaři opravdu vděčný, že neposílá neschopné." Je to vlastně kompliment na Hirotovu adresu. Ne každý by byl ochotný udělat důležité kroky. Sagovi samozřejmě došlo, co myslí a malinko zbledl. Právě tu domluvili vraždu. Přesto má v sobě však pevně zakořeněnou výchovu a neřekne absolutně nic. Jen ho přešla chuť. Tama málem proletěl dveřmi a je jako stopovací pes, aby Aquiho našel. To, co však uvidí, jakmile ho objeví, ho úplně odrovná. Podívá se mu krátce do očí a cítí, že se mu slzy tlačí taky ven. Je mu to tak moc líto. Bez váhání se k němu vrhne a nasouká si ho do náruče, aby ho mohl obejmout a už prostě nepustit.
"Aqui-koi." Broukne měkce po polibku na čelo.
"Je mi to tak moc líto." Nikdy nebyl schopný někoho utěšovat a tahle premiéra se mu vůbec nelíbí.
"Není to vůbec fér, že se ti tohle děje. To si nezasloužíš." Mumlá tiše a je vidět, že je naštvaný. Ne na něj, ale celý pitomý osud, který mu tohle provádí.
"Jsem tu s tebou a nikdy neodejdu, Aqui-chan." Není schopný víc říct a vlastně ani neví, co by mohlo aspoň trochu Aquimu ulevit od bolesti. Prostě ho víc přitiskne k sobě a sám zavře oči. Kéž by mu mohl předat co nejvíc ze své vlastní energie.
Aqui, Die, Hiroto
Die sebou trochu trhne, když přijde Toshiyova silná reakce na Hitomi. Vypadá, jako by se probral z nějakého snu, stočí k němu pohled a najednou vypadá nesmírně zranitelně. Po tom všem, co se mu kdysi stalo a co se očividně bude opakovat, byl ve své hlavě ztracený ve vzpomínkách a vlastních obavách. Ta věc mu kdysi zničila život a ta věc je teď dost silná na to, aby porazila Hideho. Byl tím tak pohlcený, že jméno Hitomi zprvu ani neslyšel, ale teď mu to dojde. Jejich holčička!!! Není sám, kdo sebou trhl, protože poskočí i Hiroto a na chvíli stiskne rty, jako kdyby za to snad mohl, ale pak se rozhodne všechno vysvětlit. Die si vymění s Toshiyou pohled a víc se stáhne do židle a do sebe. Už se nediví prostě ničemu. Kdyby Toshiya zažil to, co on… Odvrátí tvář. Jméno Yukihiro je najednou nějak všude kolem. "Ona… poznali jsme ji, když jsme pronásledovali přeživšího jedné loupeživé tlupy, který mě zranil při zákeřném přepadení." Podívá se na Sagu, protože tak se poznali, ale tenhle příběh ostatní znát nemusí. Ne teď. Nedodá ani to, že všichni jeho muži při tom zemřeli.
"Prchal před námi a ona ho našla v lesích poblíž Hideho chatrče. Starala se o něj a chtěla ho zachránit." Příběh v kostce. Co tam dělala a proč si to vymyslela, to ať jim vysvětluje snad i sama. Copak je nějaká její nejlepší kamarádka? Povzdechne si a pokračuje dál.
"Vystopovali jsme ho, ale…" Ne, tohle nejde dopovědět jen tak zkráceně.
"Toshiya-sama, ona tam za Hidem chodila. Myslím jako… že byli milenci. Je s ním těhotná." Řekne a Die konečně zvedne oči. Z ničeho nic se začne trochu hystericky smát. Jeho vnučka je těhotná s tím, kdo ho tehdy vyléčil a kdo byl nejlepším přítelem Yukihira. Jenže… Hide byl někde jinde, nejel s nimi. Hned toho nechá, zamračí se a Hiroto zvedne dlaň, aby mohl pokračovat.
"To dítě očividně neplánovali, protože Hide-san o tom nevěděl a zatímco léčila našeho pronásledovaného, zamilovali se do sebe. Chtěl jsem ho zabít tak jako tak, ale pak se do toho vložilo to dítě." Na chvíli se odmlčí.
"Očividně zdědilo schopnosti svého otce. Zatím komunikuje skrze ní, ale až se narodí, Hitomi o schopnosti přijde a dítě bude novou čarodějnicí. Možná to bylo předpovězeno, že má Hide prohrát. To zní jako naděje nebo ne? Hitomi mi ukázala ve svých vizích, co se stane, pokud Kaie zabiju. Tak jsem souhlasil, že je budu chránit, dokud je nedovezu, kam je potřeba. Spojili jsme se S Ogawou a princeznou a všichni jsou na cestě na sever. Dítě řeklo, že Kai má schopnosti, které mohou démona porazit. Spojí spolu všichni síly." Dokončí příběh jejich putování.
"My jsme se vrátili k císaři, abychom ho o všem informovali a on nás poslal za vámi. Hide-san je teď s ním." To se mu do příběhu ani nevejde, kde a jak potkali Hideho. Die vstane a přejde k barovému stolku, kde míní vypít všechno, co tam najde. Tohle je trochu moc.
"Otravu, jistě." Uchechtne se Hiroto. Jak jinak, tohle byl Toshiya. Podívá se na Sagu vedle sebe, který očividně nenese dobře informaci, že by kohokoliv zabíjeli. On na to byl zvyklý, ale Saga ne. Znovu stiskne jeho dlaň.
"Budeš od toho daleko." Šeptne. Die se po Sagovi ohlédne. V harému by ho býval hodně naučil… i to travičství… zvykl by si… On ale své učitele z harému měl. Hned dva. +Nikoho nepotřebuju.+ Pohodí pyšně hlavou. Nakonec se vrátí k Toshiyovi na klín a pevně se o chytí kolem krku. U toho už popíjí. Hiroto se mírně ukloní, když ho Toshiya uzná za schopného. Tohle neříkal každému, to moc dobře ví i on. Mezitím Tamaki venku najde Aquiho a vezme ho do svého náručí, když si k němu přisedne. Aqui nedovede popsat, jakou bolest ze ztráty matky cítí. To se nedalo srovnat s ničím, co v životě zažil. Jeho maminka, která ho mazlila a seděla u jeho postele, když byl nemocný. Do toho jeho sestra, která je posedlá a ani o tom neví… A on? Copak vypadá jako Hiroto nebo někdo takový, aby proti tomu bojoval a sedal si na trůn? Přikývne, když mu Tamaki slibuje, že od něj nikdy neodejde. Opře si spánek o jeho hruď a zůstane tak dlouho. Hodně dlouho. A je mu jedno, že posádka vidí, že brečí. Má pocit, že bude brečet ještě příští měsíc v kuse.
Tamaki, Toshiya, Saga
Toshiya periferně zahlédne, jak sebou Die trhnul. Je mu jasné, že opožděnější reakce má svůj důvod. Jeho královna se musela přebrat spoustou myšlenek a teď se dostal k tomu, co vyděsilo jako první jeho. On sám měl ve své hlavě mnohem přímočařejší myšlenky a Hitomi…Pro něj byla vždycky na nejvyšších příčkách a měla jedno z velmi omezeného počtu míst lidí, které bral na zřetel a staral se o ně. Od dob, kdy to začal vnímat, se mu seznam malinko rozrostl, ale nebylo to jednoduché. Pro ty kolem rozhodně ne. Pomalu přesune pohled k Hirotovi, který se rozhodne mluvit a Toshiyovo obočí se stahuje čím dál víc. Ano, to jí bylo podobné. Kdyby ji teď potkal, vytkl by jí, že věci ze země se rozhodně nesbírají. Ne, neměl vůči cizím osobám ani kousek slitování, o to snáze se mu žilo. Čím dále je Hiroto ve svém vyprávění, tím víc je jasné, že Toshiyův vztek roste. Ne, Hitomi nemělo smysl cokoliv přikazovat. V tom si byli s Taijim dost podobní a zároveň by se nejradši rozjel za ní, přehodil by si ji přes rameno a někde zamkl, aby se nemohl potkat vůbec s nikým. Hiroto dodá ještě jednu třešničku, po které Toshiyova tvář viditelně zbledne. Saga má sto chutí se na židli odsunout dál. O to víc, když Toshiya promluví."Cože je? S kým?" Zapírá se dlaněmi o stůl. Ne, Hide může být pro Die jakkoliv důležitý, možná i přítel, ale to nic nemění na faktu, že si právě usmyslel, že ho zabije.
"Jak si to vůbec mohl dovolit?!" Sykne ledově a málem zamrzne i hladina vody kolem lodi. Tváří se, že by to snad chtěl ovlivnit. Vážně moc se snaží, aby se soustředil na důležitý zbytek, ale jde to velmi těžko. Nakonec se mu to podaří a to jen díky tomu, že se u něj objeví Die a usadí se k němu. To je asi to jediné, co ho zastavilo, aby nevystoupil, nesedl na prvního koně a tu pitomou bývalou čarodějnici našel a vlastnoručně ho uškrtil.
"Až ho potkám, tak už ho nikam nikdy nestrčí." Vrčí si spíš pro sebe a pak ztichne. Zavře oči a několikrát se zhluboka nadechne. Ne, nepomáhá to ani trochu. Sagovi se očividně ani trochu nelíbí, že by měli kohokoliv trávit, ale nakonec se po chvíli pozorování Hirotových očí uklidní a pak jen přikývne.
"Když bude potřeba, budu u toho." Ujistí ho, že kvůli němu by udělal opravdu hodně. Sám od Kamija ví, že doby byly jiné. Slyšel opravdu hodně příběhů a je vážně rád, že se mu ta doba vyhnula. Měl by problém něco takového udělat, ale ve výsledku by toho nejspíš byl schopný. Jeden nikdy neví, co zvládne kvůli záchraně vlastního život nebo těch, na kterých mu záleží. Kvůli svým otcům a Hirotovi by to klidně udělat, tím si je jistý. Možná to tak na venek nevypadá, ale v sobě dost síly.
"Výborně." Ozve se Toshiyův hlas a znovu se snaží uklidnit, tentokrát svou tváří v pramenech Die.
"Pak jsme tedy domluvení. Budeme se pro začátek držet cesty a pak Aquiho co nejrychleji dostaneme do bezpečí." Shrne to celé.
"Aqui-san bude chtít domů." Odtuší Saga. Už jenom kvůli tomu, co je v dopise je mu to jasné.
"Musí dostat pádný důvod, aby se nechtěl vracet. Mohl bych s ním zkusit promluvit." Nabídne se. Ostatně je na podobné rozhovory trénovaný. Ale ne, nedělá to kvůli tomu. Je mu Aquiho upřímně líto. Mezitím na palubě nemá Tamaki daleko k slzám. Jde hlavně o to, v jakém stavu se Aqui nachází. Neskutečně mu to trhá srdce a ze své náruče ho ani na vteřinu nepouští. Nejspíš se pak porve s každým, kdo na ně teď zírá tak, jak by rozhodně neměl, ale to přijde až po té, co se Aqui rozhodne, že ho pustí. Dřív se od něj nehne ani na krok a bude pořád s ním. On sám tu bolest nezná. Rodiče nikdy nepoznal a jeho adoptivní otec…Nikdy spolu neměli takový vztah. Ano bylo mu líto, když zemřel, ale nebylo to tak intenzivní, jak teď vnímá u Aquiho. Přitiskne ho k sobě o trochu víc, jakmile vidí jeho přikývnutí. Samozřejmě tak, aby mu neblížil, ale stejně ho drží pevně.
"Vždycky na tebe bude dávat pozor, dokud ji budeš mít v srdci, zůstane s tebou." Šeptá mu slůvka, která mu podle něj sic nepomůžou, ale třeba ho trochu ukonejší.
"Teď je nejdůležitější, abys zůstal v bezpečí." To je jeho hlavní úkol a dotáhne ho do konce, i kdyby u toho měl zemřít.
Aqui, Die, Hiroto
Toshiya se nesměje ani trochu a tak se Die pomalu zase uklidní, ale stejně si nedovede pomoct, trochu nešťastně krčí obočí a hra osudu jeho života mu přijde už vážně postavená na hlavu. Když se nad tím hodně zamyslí a odhlédne od faktu, že Hitomi je jejich vnučka, vlastně v tom vidí jasnou hru kami. Všechno to bylo naplánované. Hide nemohl být čarodějnicí napořád a tak se objevil potomek jen proto, aby to po něm převzal. Hide logicky přišel o svou moc. Jeho schránka už byla stonásobně mrtvá a dál to nejspíš nešlo udržovat. Čistě z pragmatického hlediska to mělo svou logiku. Bylo legrační, že on ji viděl a Toshiya ne. Dneska si to otočili. Vlastně se ani nediví tomu, že to je zrovna Hitomi. Všechno se točí kolem císařského paláce a oni byli úzce spjati už s událostmi okolo Seny. Byli tady, aby se o některé lidi postarali. Hitomi byla těhotná… postaví se Meise, svojí nejlepší kamarádce. Ona a její dítě. Zamne si oči dlaní a chvíli zůstane takto schovaný. Něco mu říkalo, že to není hezký osud, ale možná by tenhle Kai mohl změnit jeho závěr, tak jako Toshiya změnil ten jeho, když přišel o Yukihira. Najednou je mu ukradené, že je to nějaký bandita. Stejně si kami udělají, co chtějí a jestli má nějakou moc? Sem s ní, Die z něj vyždímá klidně úplně všechno. Podívá se na Toshiyu a uchechtne se, když se začne vztekat, jak si to Hide mohl dovolit. "V té době? Mohl si dovolit, co jenom chtěl. Zapomněl jsi?" Připomene mu vlastní osud a vyprávění a Hiroto se na něj na chvíli zadívá, ale raději toho hned nechá, aby k sobě nepřilákal pozornost Toshiyi. Pocukne obočím, když Toshiya vyhrožuje, že Hide přijde o jednu důležitou věc a je rád, že on dostal Sagu s sebou dobrovolně a jeho rodina o tom ví. Dokonce dostali požehnání. Už vidí Rukiho a Kamija, jak by si to užili. V tomhle byli Toshiyovi podobní. Znovu sevře Sagovu dlaň, když souhlasně přikývne, že i on udělá všechno, co bude potřeba. Teď potřebují před Toshiyou vypadat silně a později si s ním o tom promluví a poděkuje mu. Všimne si, jak se Toshiya začíná tulit k Die a napadne ho, že je čas, aby se se Sagou zvedli a šli se podívat na svoje nové kajuty, ale překvapí ho, když se do rozhovoru vloží Saga. Nejdřív si vážně myslel, že Saga bude naléhat, aby se Aqui mohl vrátit, ale on má trochu jiné plány. Nenapadá ho nic, co by s tím mohl dělat, ale Saga měl svoje praktiky, o kterých Hiroto ještě nic nevěděl. Popravdě byl zvědavý. Die se na něj pomalu podívá, chvíli si ho měří a pak ho napadne, že by to mohla být malá prověrka jejich nového malého přítele.
"Dobře, udělej to." Řekne mu a pokyne jim k odchodu. Hiroto se ihned zvedne, stejně to už chtěl udělat. Oba se jim mírně ukloní a opustí místnost, aby se mohli ubytovat. Mezitím se Aqui tiskne k Tamakimu, ale vůbec si není jistý, jak se mu dneska povede zvednout na nohy a dojít někam jinam, natož aby se soustředil na cokoliv jiného. Přikývne na Tamakiho slova a doopravdy jim věří celým srdcem, ale stejně je to těžké. Když odjížděl, nemyslel si, že to bude naposledy, co ji vidí, přece nebyla vůbec stará? Možná svůj špatný fyzický stav přece jen zdědil po ní, jenom to nebylo dlouho vidět. Kdyby si jenom všimli, že jí něco je, otec by sehnal všechny doktory světa, aby jí pomohli. +Doufám, že jsi nic neřekla jenom kvůli tomu, aby měli čas na mě.+ Napadne ho hořce, že za to může on sám a nejraději by se neviděl. Těžko se mu teď přemýšlí o tom, že by sám měl být v bezpečí, obzvlášť, když jeho sestra byla přímo ve smrtelném nebezpečí.
"Chtěl bych domů, za tátou." Cítí, že ho tam táhne srdce a že by rodina měla být v takovou chvíli spolu. Jenže ho nemá ještě dlouhou dobu vidět.
"Odnes mě prosím někam, kde nikdo není." Hlesne nakonec, pevně se ho chytí okolo krku a zaboří obličej do jeho vlasů….
Žádné komentáře:
Okomentovat