Nijiro x Yusuke - Nechci ti velet. - část 3.

(Yusukeho ložnice)

Yusuke, Hyde

Yusuke bere Nijirova slova vážně, i když asi tuší, že někdo, kdo se kamarádí zrovna s Totchim bude mít morální zásady někde trochu jinde. Jenže tohle trefil přesně a on to ví, proto ho poslouchá a neodporuje mu. Musí se Senou mluvit a pár věcí mu říct, jinak nebude moct klidně fungovat a že to bude potřebovat, když má u sebe takový případ. Velmi roztomilý a podle něj rozhodně sexy případ, ale taky s pěkně prořízlou pusou, která u něj udržuje dostatečnou hladinu adrenalinu, který k životu potřebuje. Povzdechne si a zavrtí hlavou nad jeho dalším prohlášením.

"Ale já se vážně nechci schovávat, ale oba víme, že teď to jinak nejde. Budu rád, když tě můžu vzít za ruku aspoň tady." Vysvětlí mu, jak to celé myslel, i když si ho Niji možná jen dobíral. Kdyby to bylo jen na Yusukem, vylezl by doprostřed nejkrušnějšího náměstí ve městě a na celé kolo by zařval, že si patří navzájem a každý, komu se to nelíbí, mu může…Ne, bude slušný i ve věcech, které si myslí. Málem se začne smát, jakmile mu Niji začne nadávat, když ho nese do své ložnice. Moc by ho chtěl vidět, ale může ho aspoň slyšet a po těch všech drzostech má alespoň nějaké zadostiučinění. Ne, že by mu chtěl cokoliv vracet, ale…

"Ano, já tě taky varoval, Niji-chan. Nějak nám tento obor zrovna nejde." Utrousí jen tak mimochodem s pobaveným podtónem. Na chodbě by vážně nikoho nečekal a Hirota si nevšimne. Kdyby ho viděl, asi na něj aspoň mrkne, ale neprozradí jeho přítomnost před Nijirem. Takový menší vtípek, ale že se mu povedl. Za to Hyde o pár pokojů dál nevěří tomu, co mu říká.

"A tos to nevyfotil?" Vidí ho hned jednoduše a má co dělat, aby se nesmál na celý dům.

"Ten musel prskat, ale...Vypadá to, že naše mise byla splněna. Zasloužíme si odměnu, oba." Usměje se svůdně na Hirota, vezme ho za ruku a jakmile za Yusukem zaklapnou dveře vede ho pryč. Yusukemu se zablýskne v očích, protože to síto, Nijrovi došlo o hodně později. 

"Hm, k tobě mě nepustíš." Pokrčí rameny, jak kdyby to nebylo nad slunce jasné. Samozřejmě ani nepřehlédne jeho výraz, když dojde zpátky za ním s tubou.

"Ale noták. Snad si nečekal něco jiného." Zavrtí nad ním hlavou, jak kdyby byl Niji jediný, kdo nad tím přemýšlí. To spíš Yusuke nemá od první chvíle v hlavě nic jiného. 

"Dobře, ukážu ti, jak si s tebou dokážu poradit." Nenechá se jen tak odbýt. Pousměje se, když sebou Niji plácne a pak se zase zvedne. 

"Není to divný, dej mi pět minut a uvidíš, že se ti to bude líbit." Sáhne po lahvi, dojde i pro sklenku a znovu mu nalije.

"Slibuju, že ti prádlo nechám." Je přesvědčený o tom, že Niji to prádlo nakonec sundá sám a rád. Bez dalších slov mu rozepne kalhoty, jednou rukou se bude jen stěží bránit a pak je s trhnutím dostane pod zadek a nakonec i dolů. 

"Hezké moc, hezké." Dojde i na kompliment, který si prostě nemůže odpustit. Skončí přesně, jak řekl, mezi Nijirovýma nohama a sáhne po masti, aniž by z jeho tváře spustil oči.

"Přece jsem ti řekl, že se o tebe chci postarat, i kdyby to byly jen drobnosti." Je mu úplně jasné, co teď Niji odpoví a tak ho předběhne.

"A není to o tom, že bys to nedokázal, spíš o tom, že bychom si to mohli společně užít." Nanese trochu masti na své prsty, odloží mast a volnou ruku položí na nedotčeně stehno, ne moc vysoko, spíš skoro nad kolenem. Chladivou masti se velmi pomalu dotkne zčervenalého místa a začne ji drobnými kroužky vmasírovávat.

"Víš, že není jenom jedna. Zbytek bude od těch stromků." Upozorní ho, že tady bude mít víc práce. Dokončí jednu a začne s druhou, která je o kousek výš. Znovu k němu zvedne oči a sleduje jeho reakce. Dlaní, která doteď ležela jen položená, se začne zlehka pohybovat. Nemíří přehnaně nahoru, spíš ho jen zlehka hladí do stran. 

"Řekl bych, že to není tak zlé, ale přesně vím, co se dozvím, takže pro tuto chvíli radši mlčím." Prohodí tiše pobavenou poznámku a kývne hlavou ke sklence vína.

"Zapomínáš pít." Připomene mu ji. 

"Nikdy jsi nebyl třeba na masáži? Je to skoro stejné, jen s tím rozdílem, že mi mnohem víc záleží na tvé spokojenosti, není to jen o tom, že si něco vydělám." Zkusí to ještě tímto směrem, a jestli bude Niji znovu drzý, tak udělá něco úplně jiného a ne, pouta potřebovat nebude.

Nijiro

Jakmile se Hiroto schoval s Hydem v pokoji, musel nad ním vážně protočit očima. Jak měl asi stačit vytahovat telefon a fotit, když měl co dělat, aby zapadl do dveří, aniž by si ho baron všiml? To, že to bylo proneseno jenom tak řečnicky a on by se nad to mohl povznést, to ho samozřejmě ani nenapadne, ale Hyde už věděl, že byl jak čertík v krabičce. Netahal by ho na výlety, kdyby mu to vadilo. Hyde měl ale pravdu, jejich mise byla splněna. To dovedl posoudit i on. Kdyby Nijiro hodně chtěl, vypadala by ta scéna mnohem hůř a vážněji a za chvíli by tady blikaly policejní majáčky, ale on zase tolik nechtěl. Nijiro protočí očima, když Yusuke pronese, že k němu do pokoje by ho nepustil. Jak kdyby to v závěru nebyl taky Yusukeho pokoj, jako všechno tady. Trochu zčervená, když Yusukemu neujde to s tou tubou, ale nic na to neřekne. Prý, že to divné není… Pět minut… To Nijirovi připadá jako moc krátká doba na to, aby to všechno hodil za hlavu, ale pro tuhle chvíli mu už neodporuje. Sleduje ho, když mu nalévá a slibuje mu, že mu prádlo nechá. Maličko ho to vnitřně uklidní, ale není si jistý, jestli se mu v tom bodě dá věřit. Prudce se napne, když mu Yusuke sáhne až moc blízko rozkroku a málem se při tom polije. I tak podvědomě maličko nadzvedne zadek, když mu stahuje kalhoty dolů, protože jinak by zlil celou postel, ale nedá se říct, že by se cítil komfortně. Mračí se, ale už se nebrání slovně, jako tomu bylo ještě při jídle. Yusuke nejspíš nelže, když ho pochválí, jinak by mu tolik nenadbíhal, ale Nijiro nebyl žádná princezna, byl prostě kluk se vším všudy. I s těmi chloupky pod pupíkem. Yusuke klesne mezi jeho stehna a Nijiro se musí chvíli dívat někam jinam. Uvnitř sebe ví, že se prostě stydí, ale nahlas to nepřizná a tak se snaží ovládat, jak jenom může, ale jde to zatraceně těžko. Znovu sebou nepatrně trhne, když se ho poprvé dotknou Yusukeho dlaně, na nohou i na modřině. Nechává ho dělat, co chce a po chvíli se napije. Ani neví, kolikátou sklenku už dneska má. Trochu mu to leze do hlavy, to cítí. Kdyby vstal, asi by to bylo jasnější. Kdyby nepil, možná by znovu utekl. Jenže on pil a taky dost makal. Jde to rychle. Vůbec si neuvědomil, že by od práce mohl mít nějaké další modřiny, ale když se nad tím zamyslí, asi jich bude hodně a ne jen na nohou. Zítra si to jeho tělo uvědomí mnohem lépe, ale dneska ho ještě nic nebolí. Netrvá to moc dlouho a Yusuke samozřejmě zneužije toho, co dělá. Nijiro si moc dobře uvědomuje jeho dlaň na druhé noze, ale přece mu řekl, že s tím souhlasí a podobné věci k tomu patřily. Raději se ještě jednou pořádně napije a zdařile likviduje další obsah skleničky. 

"Ne to nemlčíš, prostě jsi to řekl, jenom zaobaleně." Připomene mu hned, že se na jeho drzostech nic nezměnilo ani v podobné situaci. Nejspíš se s ním bude hádat ještě v hrobě, jestli se do té doby nezabijí. On že zapomíná pít? Udiveně se podívá do skleničky a dopije ji. Pak pokrčí rameny. 

"Byl, ale tam se mě nepokoušela znásilnit masérka od první vteřiny." Samozřejmě mu připomíná to dojo. To budou mít vytesané na náhrobním kameni. Jen ať si Yusuke nemyslí, že na to někdy zapomene. Trochu vyprskne smíchy, když dojde na ty peníze. 

"Hmm, mohl bych ti platit. Baron tak v koncích, že si na živobytí vydělává masáží stehen chlapců v okolí. To by byly titulky, co myslíš? Tomohisovi by přeskočilo." Je si jistý, že Toshiya by se strašně smál. Jeho starší bratr ale ne, to by byla strašná urážka. Nemá ani ponětí o tom, že Yusukemu běží hlavou jakési varování o tom, aby už drzý nebyl. Jak tak oba mluví o něčem jiném, skutečně se zapomene a začne si tu masáž užívat. Jenom nějak nemá co pít.

Yusuke

Všimne si, že Niji protáčí očima, ale úspěch je hlavě to, že nic neřekl. To se rozhodně počítá jako body k dobru, protože čekal poznámku a byl na ni připravený. Jakmile ucítí jeho napětí, trochu se stáhne, aby mu dal mnohem víc času. Zatím je trpělivý a dokáže odhadnout, kdy je to příliš a že je to na Nijiho moc. Není si vůbec jistý, že to zvládne dotáhnout do konce a Niji vážně balancuje na hodně tenké hranici. Jakmile ho zase trochu popíchne, neví, jestli se udrží, aby mu neukázal, že to skvělé bude. Ano, sebevědomí má dost a taky hromadu zkušeností, aby si to mohl myslet. Koutky mu malinko vyskočí, to víno byl vážně dobrý tah a z druhé strany, Niji to mohl vylít a byla by to dobrá pomsta, protože si nemyslí, že by se pak chtěl ve víně válet a no, počítá s tím, že se válet budou. Jeho plán je dost jasný, i když to zatím maskuje. 

"Nemrač je, je to jen nezbytná nutnost." Brání sám sebe, když ho vidí, jak se tváří. Jakmile ucítí jeho pokožku pod svými prsty, je to k nesnesení. Zase tak dobře to nevymyslel, pro jeho ovládání, je to dost velká nálož přesto pomalu pokračuje. Dotýká se ho, mast se vpíjí do Nijirovy kůže a…Kruci, nejradši by se sklonil a ochutnal ji aspoň trochu. Oči mu klesnou k lemu prádla, kde mu ukazují cestičku drobné chloupky a je to další Nijirův velmi propracovaný mučící nástroj. +Kdybys jen tušil.+ Baví se s ním v duchu, ale zatím mlčí. Tohle by bylo příliš brzy, tím si je jistý. Samozřejmě si všimne, že Niji už dopil, ale zatím mu další nedolévá. Na to taky musí pomalu, jinak mu tu za chvíli usne a to nechce. Durhou dlaní se už pomalu pohybuje a ne, žádný protest nepřijde ani tentokrát.

"To máš pravdu. Taky to znělo lépe, než kdybych to řekl napřímo." Usoudí nakonec, když nad tím malinko popřemýšlí. Najde si další začínající modřinu, která je stejně vysoko, ale spíš zepředu, takže se ve výsledku dlouhými prsty dostane víc k Nijirově vnitřní straně stehna. Schválně zabírá co největší plochu, aby toho využil a ne, vůbec se za to nestydí. 

"Nepokouším se tě znásilnit. Kdybych to chtěl udělat, už dávno se to stane." Opraví jeho slova.

"Ale ano, chci s tebou spát, to zastírat nebudu. Je v tom ale maličkatý rozdíl." Pousměje se skoro nenuceně a sál se pečlivě věnuje Nijirově kůži. Na zdravých místech víc přitlačí, ale ne tak, aby to bylo nepříjemné, spíš to směřuje k příjemné masáži. Druhý dlaň je malinko odvážnější a míří pomalu výš, zatímco si povídají. Niji samozřejmě nemlčí a přijdou další a další narážky a k tomu připojí i jeho rodinu. Yu krátce skloní hlavu a musí se dlouze nadechnout nosem. Zatím to byly jen kapky, které se dostávali z poháru, ale už to začíná téct proudem. Má sto chutí udělat něco, čím by ho konečně na chvíli přiměl mlčet a zároveň mu nechce ani v nejmenším ublížit. 

"Víš co, Niji-chan." Začne pomalu a tiše, což nevěstí nic dobrého. Ještě chvíli pokračuje v masáži, protože si to Niji začíná užívat a to je ten správný bod, kdy se začne dít úplně něco jiného. Dlaně se najednou zastaví a spočívají na jeho stehnech, vlastně dost vysoko a zlehka je tisknout, ale už se nepohybují. Ví, že si to Niji právě začal užívat, ale Yu taky nemá trpělivosti na rozdávání.

"Myslím si, že už jsi toho dneska řekl dost." Sáhne po sklence, kterou mu vezme.

"Očividně ti víno stoupá do hlavy." Jeho hlas je pořád dost tichý. Nechá sklenku dost daleko na zemi, aby na ni později nikdo nešlápl, než se začne zvedat a naklánět nad Nijiho, čímž ho pomalu nutí se položit.

"A já už taky mluvit nechci. Provokuješ mě od první chvíle a asi to děláš schválně, protože víš, jak přesně to dopadne." Šeptá mu do rtů, hledíc mu do očí. 

"Tak dobře, ať je po tvém. Ještě mám pořád tři minuty." Dokončí, než se přitiskne na jeho rty, které začne první jen zlehka dobývat. Jednou dlaní ho za bok přitiskne k posteli a druhou se podívá přímo do jeho klína, který zlehka stiskne. Pak ho začne jemně masírovat právě těch místech a po chvíli, kdy uslyší první odezvu, tu správnou odezvu a ne vztekání, protáhne paži kolem jeho pasu a posune ho na posteli výš, jakoby snad nic nevážil. Zlehka ho zalehne, napasuje se mezi jeho stehna a začne se velmi pomalu, až mučivě pohybovat boky proti těm jeho. Ne, není to takové jako v doju, je to mnohem pomalejší a věří, že to bude mít úspěch. Pokud ne, poradí si i jinak, ale už nedokáže přestat.

Nijiro

Nezbytná nutnost… To určitě a on mu klidně řekne tohle. 

"Myslel jsem, že podobné věci pořádní chlapi nepotřebují. Ty si mažeš modřinky, když přijdeš z boxu?" Vyptává se ho. Všechno je to jenom záminka, to on moc dobře ví. Jak se tak s ním pře o každé větě, zapomíná na masáž, která už probíhá na jeho druhé noze. Tedy zapomíná… zapomíná se tomu bránit. Jinak si je dobře vědom toho, jak je příjemná a jak to bolavé svaly na nohou oceňují. Ještě chvíli a snad by ho i poprosil, aby mu namasíroval taky záda. Dlouho a hodně, alespoň tak hodinku v kuse. Trochu sebou cukne, když se ho Yusuke dotkne víc na vnitřní straně. Je to tam všechno mnohem citlivější. Jeho hlavu ale pořád zaměstnává diskuze mezi nimi. Musel by se vážně rozesmát. 

"Tak ono už by se to stalo? Ty máš ale sebevědomí…" Jak kdyby netušil, že by ho Yusuke snadno přepral, ale stejně to musel říct. Nedal by se ani trochu zadarmo a pak by mu dělal ze života peklo, jak jen by to šlo, i kdyby se měl nechat zničit jeho právníky. Takové černé myšlenky, ale neměly žádné opodstatnění v realitě, jakkoliv to mohlo v doju vypadat. Cukne mu v podbřišku, když mu Yusuke potvrdí, že s ním chce spát. Ještě pořád si to nějak nedovede představit v praxi. Je mu jasné, jak to pan baron bude chtít a on si není jistý, jestli něco takového chce někomu dovolit, ale už to není takové, aby začal křičet Ne, ne a utíkal odtud. Kdo ví proč ho napadne, že třeba Sena s tím asi nemá žádný problém. Jenže Sena byl Sena, jednomu to bylo jasné, jen se na něj podíval. Někdy byl víc holka, než kluk. Nečekal by, že Yusukeho tak rozhodí, když zmíní jeho syny, ale ono se to děje a když se na něj dolů podívá, koutek mu vyskočí trochu škodolibě nahoru. Teď by ho asi neměl provokovat, ale je to jako droga. Prostě musíte. Nakloní hlavu trochu k rameni. 

"Co?" Zeptá se, když Yusuke neodpovídá hned. Tohle jeho tiché vrčení už trochu zná. A stejně nebere zpátečku. Moc se mu nelíbí, že Yusuke přestal s masáží, na chvíli to dokonce vypadá, že se urazí a odejde odtud. To by Nijira docela vyvedl z míry. Yusuke mu sebere skleničku a Nijiro se hned zamračí. 

"Hej, sám se rozhodnu, jestli si ještě dám nebo ne." Začne se zase durdit. 

"A nemysli si, že bych bez skleničky něco řekl jinak!" Přisadí si. Yusuke se zvedá, ale ne proto, aby odtud odešel, ale proto, že se nad něj začne naklánět a pokládat a tak ho tím zaskočí, že si Nijiro vážně automaticky lehne. Sice jenom na předloktí, ale uhne před ním a dojde mu to až v tu chvíli. On mluvit nechce? 

"Počkej…!" Snaží se ho zastavit, ale místo toho poslouchá o tom, jak ho vlastně provokuje schválně. 

"Ty se máš ovládat, co já s tím, jaký jsi?" Nenechá na sobě smítko viny, ale to už se ho Yusuke skoro dotýká svými rty. Tři minuty… vážně málem zapomněl, o čem to mluví. Pak už ho Yusuke líbá. Čekal mnohem větší útok, ale ty polibky jsou vlastně příjemné. Co nečekal ani trochu, je ten dotek přímo mezi nohama, který ho vystřelí mimo vnímání. Ze všech sil se snaží vrátit zpátky na zem a nedarovat mu to, ale místo toho mu hlava spadne dozadu a on si docela hlasitě zavzdychá. Kruci! Automaticky se ho chytá za předloktí, když ho Yusuke na posteli posune nahoru, cítí, jak jdou jeho vlastní stehna do strany a jakmile ucítí i ten jasný pohyb proti sobě, zalije ho horko. Může za to touha i stud zároveň. Pořád se nerozhodl, ale nedovede mu vzdorovat. Některé věci jsou na jednoho kluka prostě moc. Kdyby byl Yu holka, skočil by po něm hned. Jeho stisk začne povolovat a změní se na zatínání v závislosti na tom, jakou slast mu Yusuke zrovna způsobuje. Oči už má nějakou dobu zavřené a alkohol taky zahazuje všechny zábrany.

Yusuke

Yusuke se na chvilku zarazí, když Niji zmíní jeho možné modřiny po boxu.

"Ne, nemažu, ale kdybys chtěl, nebudu se bránit." Otočí to celé samozřejmě ve svůj prospěch. Jinak by to ani nešlo. Když společně mluví, tak se Niji přestává hlídat. Yusukemu tak jeho tělo napovídá, co by se mu mohlo líbit a kde se nemá příliš zdržovat. Samozřejmě, že to všechno vnímá a sleduje. Moc dobře ví, že to je základ úspěchu a on vážně nechce selhat. Nakloní hlavu mírně na stranu a nasadí nic neříkající úsměv, jakmile naťukne téma jeho sebevědomí. Ano, nemá ho zrovna nízké, i když s Nijim dostává pěkně zabrat a stejně mu pořád zůstává a jen tak se to nezmění. Ostatně ví, jak vypadá a většinou dokáže dost dobře odhadnout, co si může dovolit. Nemá smysl se proti tomu tvrzení bránit. Pak už toho zase tolik neřekne. Niji očividně vůbec netuší, co by ho mohlo čekat a to je dobře. Ne, nechtěl mu nechat sklenku, hrozilo by, že ji buď zalehnou, nebo s ní dostane po hlavě a o vážně riskovat nechce. Už jenom ty titulky by stály za to. 

"Ano, to rozhodneš, později." Ujistí ho, že ho klidně nechá napít, nakonec se asi napijí společně, ale až po tom, cop to celé dokončí. Už nehodlá čekat ani minutu. Kdyby Niji chvíli držel pusu na zámek, možná opravdu skončí jen u té masáže, ale takto…Ne, nechce se ani trochu ovládat. Ještě že měl ten nápad, odnést si ho sem, byl by schopný spáchat to v tom salónku a nejspíš by tam na ně někdo natrefil. Takto mu v podstatě Niji nemůže nic vyčíst. Postaral se o to, aby to zůstalo co nejvíc v soukromí, alespoň pro tuto chvíli. 

"Nemyslím si, jsi stejně drzý jak opilý, tak i střízlivý." Odpoví mu alespoň na tohle. Koutky mu vyskočí téměř neznatelně nahoru, když se ho snaží zastavit.

"Teď už je na přemlouvání pozdě." Okomentuje to rovnou, aby bylo jasné, že si za to může sám. Ne, nebude házet všechnu vinu na Yusukeho hlavu. Nemá ho provokovat. 

"Ty s tím, jaký jsem, teď budeš žít." Blýskne se mu v očích, než si konečně začne pořádně vychutnávat jeho rty. Cítí uvnitř sebe, že tohle je přesně to, co chce. Žádný rozmar, ani nic podobného, to už dokáže dost dobře poznat. Zatváří se nadmíru spokojeně, jakmile Niji zavrátí při jeho doteku hlavu a ozve se jeho hlas. Ano, tohle zabere nejspíš vždycky. Teď už jen stačí mu nedát příležitost a to taky bude dělat. Chvíli pozoruje jeho tvář, když se boky pohybuje proti těm jeho a nakonec se skloní, aby rty ochutnal kůži na jeho rtu. Jen zlehka, zatím nechce, aby mu po něm zůstaly nějaké památky. Mírně se pozvedne, ale jen proto, aby dosáhl dlaní na lem jeho trika, a začne ho hrnout nahoru. Jakmile je dostatečně vysoko, skloní se k Nijirovým bradavkám, které taky znatelně potrápí a tím dá jeho klínu na chvíli pohov. Zatahá za triko trochu víc, aby mu ho mohl svléknout, a pak si ho krátce prohlédne.

"Jsi vážně úžasný." Složí mu tichý kompliment a na jeho výrazu je znát, jak moc mimo je. Klesne na pravé předloktí, které se objeví vedle Nijirovy hlavy a znovu si uzme jeho rty a věnuje mu hluboké polibky. Druhou dlaní se mezitím znovu vrátí do jeho klína, který první jen zlehka stihne, než s ní zapluje po látku prádla. Tam už se začne pravidelně pohybovat. Nepřestává ho dráždit, ani líbat, ale takto se daleko nedostane. Po chvíli se odtáhne, posune se dál a vezme ho za lem  prádla na bocích. Plynulým pohybem ho stáhne a sám si přetáhne triko přes hlavu. Klidně by vydržel, aby se Niji podíval, ale má spoustu práce. Pohodlně se uvelebí mezi jeho nohy, ruce mu položí na boky a pak vezme jeho chloubu mezi své rty. Je znát, že tohle nedělá poprvé. Očima zároveň kontroluje Nijirův výraz ve tváři. V ten správný okamžik prsty sáhne mnohem dál, ale zatím ho jen zlehka masíruje a je zvědavý, jak se bude tvářit zrovna na tohle.

Nijiro

Teď už musí Nijiro vážně protočit očima, když mu Yusuke řekne, že si modřinky sice nemaže, ale že to klidně může udělat on sám. Takhle to samozřejmě nemyslel a Yusuke to moc dobře ví, ale byla to obratná odpověď. 

"Ani za nic." Prskne po něm, aby si moc nemyslel. Rozhodneš později… on se chce rozhodovat, kdy ho napadne, ne později, jenže Yusukemu se přestává dát bránit. Nijiro si to nějakým posledním zbytkem mozku uvědomuje, ale už s tím přestává být schopný něco dělat. Jak by taky mohl, když mu Yusuke sahá mezi nohy? Trochu ho uklidí, když jeho chování pan baron nepřisuzuje alkoholu, a co že to doopravdy řekl, mu dojde až za chviličku. Tak on mu připadá drzý? 

"Říká někdo jako ty…" Řekne tiše, ale je to spíš už jenom povzdech. Možná mu ani nebylo pořádně rozumět. 

"A vůbec, já ještě nejsem opilý…" Připomene mu, aby mezi nimi bylo jasno, ale to už Yusuke říká něco, za co by ho nejraději praštil do hlavy tou lahví od vína. Bohužel má pravdu. 

"Jsi pořád ve zkušební době, pamatuješ? Vymyslel sis ji sám, podsouval jsi mi ji už dvakrát. Takže na tvém místě bych se snažil, abych si mnoha tvých chyb nevšímal a ne abych na ně přišel během prvního večera." Diví se, že ještě zvládá takový proslov, ale je na sebe docela hrdý. Cítí, jak jde látka jeho trička nahoru a za chvíli ho na kůži zašimrají Yusukeho vlasy, když se skloní k jeho hrudi, aby ji začal trápit. Nijiro už nedovede ovládat svoje vzrušení, je to marné a vážně hodně to tlačí. Ještě, že si vzal tak volné, večerní oblečení. Chtěl jít spát a ani tohle mu Yusuke nedopřeje! Prý dojo… to mu ještě řekne! Jenže teď je schopný jenom tiše vzdychat pod náporem jeho rtů. Tričko jde nahoru ještě víc, dostane se mu přes hlavu a on zůstane do půl těla. Vymění si s Yusukem pohled a v tu chvíli ví, že ten kompliment je naprosto upřímný. Pořád moc nerozumí jeho vkusu v té záplavě dokonalých lidé, které musel potkat, ale když už to říká? 

"Samozřejmě…" Vydechne prostě jenom proto. Nikdy si to o sobě nemyslel. Vlastně v tomhle bodu nemá vysoké sebevědomí. Uměl se přetvařovat, ale volné tmavé oblečení bylo vždycky jeho oblíbené. Mikina na pláži? Žádný problém. Yusuke už je zase u něj, Nijiro cítí váhu jeho těla a začíná mu oplácet omámené polibky. Brzy ucítí jeho dlaň znovu v klíně, jenom tentokrát už na holé kůži. Propne se proti němu a vzdychá do jeho rtů, dokud to mučení neustane. Je to jenom proto, aby ho Yusuke mohl celého svléknout, ale teď už je Nijiro ve fázi, kdy nevzdoruje a nemá ani čas na vlastní stud nebo pochybnosti. Sklouzne pohledem po baronově odhaleném těle, i když ho dneska viděl už tolikrát, že by si mohl myslet, že na něm už nic nového nenajde. Jenže tentokrát je všechno jiné. Čeká, že se vrátí zase k němu, dokonce sám sebe překvapí, když chce zvednout ruce a konečně se ho dotknout, jenže Yusuke skončí o hodně níž. Na nic nečeká a rovnou ho vezme mezi rty. Nijiro otevře pusu, doširoka vytřeští oči někam nad sebe a zapomene i dýchat. Tohle je něco, co mu vždycky bude připadat úžasné. Je trochu divné, když u toho na citlivé pokožce cítíte náznak pánského strniště, ale vlastně je to o to víc dráždivé. Není zase tak nevinný, aby nepoznal, že baron moc dobře ví, co dělá a najednou by ho vážně zajímalo, jak přesně vypadali ti před ním. Ani neví proč, podobné věci mu byly vždycky dost jedno. Nejspíš nikdy na nikoho nežárlil a teď se sem vkrádají tyhle nové pocity. Docela si užívá všechnu tu baronovu pozornost, dokud neucítí, co s ním chce dělat teď. Moc dobře ví, o co mu jde, hned se napne a stáhne obočí. Tak moment, ještě se nerozhodl!