Taiji x Shinya - Nic důležitějšího není. - část 4.

(hotelový pokoj)

Shinya

Ani Shin zatím netrpí obavami z toho, co bude. Vlastně není důvod. Jakmile soutěž skončí, zůstane s Taijim u jeho babičky a celý svět jim může být ukradený. Nikdy nebyl takový, ale teď si chce trochu sobecky užít své vlastní štěstí. Poprvé v životě se prostě hodlá na celý zbytek světa vykašlat. Svou práci nemá v plánu úplně opustit, ale spíš to bude brát jako občasnou brigádku, než aby byl každý den někde jinde. Ostatně za ty roky, kdy je po boku Takeshiho má opravdu dost našetřeno, aby si to mohl dovolit, pomoc Taijiho babičky s opravou domku a ještě mu něco zbylo. V tomto měl v životě obrovské štěstí a je za to rád. Po očku kouká na Taijiho, jak se začne rychle svlékat. Když jde nátělník dolů, začíná mít problém se nadechnout. Je vážně nádherný a Shin má sto chutí rozhodit rukama a říct mu, dělej si se mnou co chceš. Jenže tato hra je trochu o něčem jiném. Proto před ním naoko utíká a užívá si to. Takhle se nechal snad nikdy a je jasné, že to taky potřeboval. Užít si trochu pubertálního blbnutí. 

"Hm, a když hezky poprosím, abys ho zahodil?" Zamrká nevině jako panenka, ale pravdou je, že aspoň kvůli tomu napětí by ho zahazovat nemusel. Klidně by si nechal malinko vyhrožovat, protože Taijimu naplno věří a ví, že by mu neublížil.

"Umím vážně hezky prosit. Dokonce i na kolenou. Tak trochu už víš, jak to vypadá." Připomene mu jejich rande v kině. Třeba mu tím malinko zavaří, aby to nebylo jen jednostranné. 

"To by mohlo, ale musíš si mě první chytit." Vyplázne na něj špičku jazyka. Je vážně nějaký moc uvolněný, nemyslel si, že si kdy něco podobného povolí. Snaží se mu ještě trochu utéct, ale je to marné. Tajiho už ho má a přitahuje si ho k sobě. To vábení asi mělo efekt a je jasné, že to bude příště taky zkoušet. Zvedne k němu oči, když je v jeho objetí a spokojeně se usměje. Jinde stejně být nechce. 

"To je, hrozně pěkný." Odpoví mu tiše.

"Tai-chan. Neexistuje nikdo, kdo by mě od tebe dokázal odlákat." Je znát, jak moc je o tom přesvědčený. Někde uvnitř se trochu bojí, jak to babička vezme, ale spíš proto, aby se na ně třeba nezlobila. Nevěří, že by je už nepustila přes práh. Snad. 

"Moc bych si přál, aby tu s námi byla co nejdéle." Ujistí ho, že to vidí úplně stejně a těší se na život v jejím domě. 

"Těším se ale na výraz Takeshiho." Prozradí mu své myšlenky. Asi se bude hodně divit, že jsou první. Taijiho ho připraví o tričko a políbí. Kolena už s emu chvějí, a i když s tichým vypísknutím přistane v peřinách, je rád, že tam je. Brzo by se mu asi odporoučel k zemi. Tiše si povzdechne, jakmile k tomu má prostor. Cítí doteky v blízkosti svého klína, a jakmile přijde i naprosto odzbrojující větička, neubrání se tichému zasténání. Tohle bylo prostě příliš vzrušující, než aby to dokázal jinak. Naskakuje mu husí kůže z doteku na jeho krku. 

"Nemůžu se soustředit." Postěžuje si, ale rozhodně nechce, aby toho nechával.

"Udělám to rád." Zašeptá a začne si hledat prostor, aby ho opravdu mohl svléknout. K zapínání se dostane, ale dál už to takto nejspíš nepůjde. Je to on, kdo se rty dostane k Taijiho oušku a zkusí zopakovat jeho tón. Je to o dost něžnější. 

"Lehni si." Požádá ho měkce a pomalu se vysouká nad něj. Přitiskne rty na jeho pevné břicho a společně s polibky, kterými míří dolů, ho začne svlékat. Nejradši by se díval a zároveň není schopný se odtáhnout. Kalhoty se brzo válí někde na zemi a Shin se začne pomalu vracet nahoru. Pohodlně se usadí na Taijiho klíně a jemně se zavrtí. Tohle ho baví a je to vidět, i když se zase trochu stydí. Plochou dlaní ho pohladí po hrudníku a spokojeně si povzdechne. 

"Hm, tohle je moje." Uculí se, protože si ani neuvědomil, že to řekl nahlas. Znovu se malinko pohne na jeho klíně a nechá víčka klesnout, jak moc příjemné to bylo. 

"Já už mám taky hlad." Vzpomene si na to, co mu Taiji říkal před chvílí. 

"Je to jen kvůli tobě." Má pocit, že po nikom netoužil, jako právě po Taijim. Skloní se a přitiskne se k němu, aby jej mohl políbit a když se odtáhne, v očkách se mu zablýskne.

"Měl jsi strach, že by mě mohl někdo vzít od tebe. Co kdyby sis mě vzal ty a teď hned?" Podívá se u zblízka do očí. Samozřejmě teď zrovna nemyslí na svatbu.

Taiji

Ještě, že Shinyu doběhl a chytil do náruče včas, protože by jinak začal přemýšlet o tom jeho prohlášení ohledně proseb na kolenou. Nejen, že to vyznělo, jako by chtěl, aby ho Taiji trápil, ale ještě ke všemu mu připomněl něco velmi konkrétního, co by klidně rád zažíval opakovaně. Teď nebyl úplně ve stavu, kdy by chtěl jen tak stát a nechat ho to dělat, těšil se na společné chvilky a na to, že si na něj taky sáhne, ale přemlouvat by se nenechal moc dlouho. 

"Ty jsi neviňátko s vražedným jazykem. A tím nemyslím to, co jsi mi před chvílí navrhoval. Myslím tím spíš ty tvoje poznámky pod pás. Teď doslova pod pás, protože o tom to bylo, že jo?" Usmívá se na něj zblízka. 

"Někdy si říkám, kde se v tobě ten hřích vlastně bere. Jako by jinak té andělské čistoty bylo až moc a bylo potřeba to nějak vyvážit." Když mu Shinya řekne, že neexistuje nikdo, kdo by ho od něj dokázal odlákat, věří mu to do posledního puntíku, ne jen proto, že se milují a chtějí se vzít, ale taky proto, jakým způsobem mu to říká, jaký je, co si prožil…. Taiji si nemyslí, že by Shinya komukoliv říkal cokoliv, o čem by nebyl skálopevně přesvědčený, prostě nebyl ten typ. Taijiho oči zjihnou, když mu Shinya řekne, že by chtěl, aby s nimi babička byla co nejdéle, ale když dojde na Takeshiho, musí se rozesmát. 

"Nikdy bych nečekal, že by chtěl být první… v jeho věku, po tom všem… bál bych se spíš Seny." Jakmile jsou spolu v posteli a on pronáší všechna svoje slova, potěší ho Shinyova reakce na ně – totiž, že se vůbec nemůže soustředit. To je dobře, povídat si doopravdy mohou někdy jindy. Když ho Taiji vybídne, aby mu pomohl se svlékáním, několik zlomků vteřin se nic neděje a jemu očekáváním škube v podbřišku, ale pak mu Shinyovy horoucí rty pošeptají do ouška, že to udělá rád a aby si lehl. Poslechne ho a co nejrychleji a zároveň nejelegantněji se na posteli přesune vedle něj na záda. Shinya se rozhodně nestydí vysednout si nahoru a Taiji si povzdechne. Položí dlaně na jeho stehna, ale jen na tak dlouho, než se Shin musí vzdálit, aby ho připravil o kalhoty. Taiji má pocit, jako by se mu svými plnými rty propaloval skrz pokožku všude, tam, kde se ho dotkne. Snaží se na něj vidět celou dobu, jeho světlé vlasy ho lechtají na stehnech a později zase mnohem výš a Taiji na sobě brzy nemá vůbec nic. Shinya se zase vrátí do předešlé polohy a on se mu konečně podívá přímo do očí. Přijdou mu nějaké větší a hlubší než jindy. Shinya se na něj nedívá. Zrovna ho hladí po hrudníku a pronáší u toho nečekaně majetnická slova. Taiji vytáhne obočí výš, ale ne proto, že by na to Shin neměl právo, ale spíš proto, že si nikdy nepřišel jako nějaká výhra a se Shinyou má pocit, že je tím nejúžasnějším chlapem na světě. Alespoň pro něj snad ano. 

"Doufám, že to tak zůstane napořád. Že se na mě nikdy nezačneš dívat jinak." Řekne mu. Přeje si to od všech kami a oni vědí, že si Taiji nikdy nepřál zase tak moc. Znovu se pousměje, když mu Shin řekne, že už má taky hlad, ale nečekal by, jakou provokaci vysloví vzápětí. Taiji nepotřebuje, aby něco nakopávalo jeho touhu, ale tohle je jako rudý hadr na býka. 

"S potěšením. Zásnuby by se měly brát doslovně." Řekne mu, přitáhne si ho dolů k sobě a náruživě se vrhne na jeho rty. Pořád ho nechává nahoře na svém klíně, ale když Shinya musí tak hezky vyšpulit zadek, přesune obě ruce z jeho těla přímo na něj a pevně ho sevře. Začne si ho při polibcích pomalu improvizovaně posílat proti sobě a diktuje mu tempo i všechno ostatní. Chce, aby z něj cítil, že je tu teď ten chlap a přitom ho nechce násilně omezovat, to ne. Prsty už při tom lehce přejíždí po jeho vchodu.

Shinya

Shin se trochu zarazí, když ho Tai začne popisovat jako někoho s vražedným jazykem. Vážně se zase stydí o hodně víc, protože si sám ani neuvědomoval, co říká a jak to celé zní. Vypadá, že se trochu bojí, jestli to nepřehnal, ale nic v Taijiho tváři to nenaznačuje, tak se mu výrazně uleví. 

"Hm, tak trochu bylo. Celkem nízko." Broukne tichým hlasem, jak kdyby se bál to vyslovit, ale už to není tak, jako dřív. S Taijim přichází o zábrany a čím dál víc si je jistější, že podobné věci může říkat. Jde to spontánně, takže je to pravda. Shin se nikdy neuměl přetvařovat a všichni kolem to věděli. Kdy si mu jeho povaha překážela, ale konečně našel někoho, s kým mu to vůbec nevadí, jaký je. 

"Sena je zlatíčko, já bych se ho rozhodně nebál." Asi má úplně jiný pohled na věc, ale k němu se vždycky sena choval naprosto úžasně a nikdy s ním neměl pocit, že by se ho musel bát. V žádném ohledu. 

"Ale aby Takeshi nedostal infarkt." Napadne ho ještě a nejednou má trochu strach. Ví moc dobře, jak na tom je zdravotně a že by si na některé věci měl dávat pozor. Jenže jeho mentor byl v tomto ohledu dost paličatý. No jo, po kom to asi Hiro má…To už ví asi všichni. Když má své pohodlné místečko na Taijiho klíně, už se mu odtud vůbec nechce a naštěstí ani nemusí. Nepřestává ho ani na vteřinu hladit a je vidět, jak moc je zaujatý tím, co dělá. Taijiho kůže ho láká k sobě, líbí se mu, jak se napíná přes svaly a kosti a vlastně by mohl být hotový jen z toho pohledu. Tak moc je zamilovaný a tak dokonale Tai vypadá. Chtěl by mu to říkat pořád dokola, ale má trochu strach, aby to Taijimu nezevšednělo a třeba ho to nepřestalo bavit. Zvedne k němu pohled a zadívá se mu upřeně do očí. Jeho rty se začnou usmívat neskutečným způsobem. Vrtí odmítavě hlavou, protože on si je jistý, že to nikdy nepřejde.

"Kdybys jen tušil, jak v mých očích vypadáš, přestal bys doufat a byl si tím jistý. Přes tebe nevidím nikoho jiného, prostě to nejde." Tak, nakonec mu to přece jen řekl a klidně mu to bude říkat každé ráno, jen aby si byl jistý, že ho to nikdy nepřešlo. Nadechne se, aby mu něco na ty zásnuby odpověděl, ale za prvé přichází o slova jen z toho pohledu, jaký na něj Tai vrhne a za druhé…Už je u něj v náruči a to je poslední místo, kde by chtěl mluvit. Teď ho napadají úplně jiné věci a možná by tím jindy děsil sám sebe, ale dnes ne. Jakmile ho Tai objeme celý se rozechvěje touhou a vzrušením. Snaží se mu oplácet polibky a vůbec ho nechce krotit. Po celém těle mu naskakuje husí kůže a má pocit, že snad za chvíli všemi těmi pocity exploduje. Ne, dneska to asi protahovat nezvládne. Nechává se Taijim ovládat, ale není to nic, co by mu překáželo. Hrozně se mu to líbí. Pozadím se mu snaží vycházet vstříc, když ucítí jeho prsty a v ten okamžik se naplno rozezní jeho hlas. Mezi jednotlivým sténáním se ozve i Taijiho jméno. Podaří se mu na chvíli otevřít oči, a když zrovna Taijiho nelíbá, musí se nadechnout. 

"Tai-chan, já už to nevydržím, už nemůžu." Nejde o to, že by chtěl skončit, spíš nutně potřebuje pokračovat. Jeho oči září něčím neskutečným, co patří jen jeho lásce, kterou si vezme. Už jen ta představa je na několik velkých orgasmů. Asi by si měli vážně pospíšit, jinak to bude úplně všude. Aniž by si to příliš uvědomoval, stáhne svou dlaň a zamíří s ní dozadu, aby sevře Taijiho zápěstí a přidrží si ho, aby se jeho prsty neoddálil, když se pohne. Sám později bude překvapený z toho, co právě dělá a že se snaží si něco diktovat, ale je to tak přirozené, že ho to vůbec nenapadne. Teď mu rozhodně nevládne jeho hlava ale spíš všechno ostatní. Za chvíli ho určitě uslyší celý hotel, pokud se to do teď nestalo. Bude se pak pokoutně plížit po chodbách, aby ho nikdo neviděl, ale to mu taky dojde až mnohem později. Společné večeře, to bude to největší peklo. A stejně se roztouženě usmívá.

Taiji

Taiji by rád ještě chvíli přemýšlel o Senovi nebo Takeshim, ale už na to nemá vůbec žádnou kapacitu. Sena podle něj může být zlatíčko pro jedny a ďábel pro druhé, ale pravda je, že Shin ho zná mnohem lépe. A co se Takeshiho týkalo, ten měl svůj věk, to byla pravda a mladý milenec mohl být vražedný, ale o Takeshiho zdravotním stavu sám nic nevěděl a tak o něj neměl strach. Ten chlap byl vitálnější, než většina kluků Taijiho věku. Podívá se Shinyovi do očí a usměje se na něj, když ho ubezpečí, jak ho vidí a že přes něj není schopný vnímat nikoho jiného. Neví, jak se tohle stalo, ale do smrti bude děkovat kami, že to je zrovna takhle. Jakmile má Shinyu u sebe v náručí všechno se hrozně prohloubí a zrychlí. V tu chvíli už oba dva přestávají vnímat konkrétní myšlenky a napojí se jenom sami na sebe a na svou intuici. Shinya mu podvědomě vychází vstříc, sténá při tom a ubezpečuje tím Taijiho, že všechno, co s ním dělá, dělá správně. Ani si neuvědomuje, jestli čas ubíhá rychle nebo pomalu. Snaží se ho hladit po celém těle, zkoumá jeho nitro prsty a překvapeně otevře oči, když na něj Shinya promluví, aby ho pobídl. Možná je jenom hodně nedočkavý a možná se Taiji zapomněl natolik, že mu to dneska prostě trvá. 

"Promiň, mám pocit, jako bych tě viděl poprvé v životě a hrozilo mi, že co se nestane dneska, nedoženu už nikdy." Řekne mu trochu omámeně, ale Shinya ho popadne za ruku a podrží ji tak, že do něj vstoupí prsty opravdu hluboko. Sám musí zalapat po dechu, fascinovaně hledí do jeho tváře na všechno, co to s ním právě udělalo a uvědomuje si, že Shinya nečekaně přebírá kontrolu, i když si Taiji ještě před chvílí sliboval jaký bude dneska chlap a že nic podobného nedovolí. Najde body, o kterých už ví, že je má Shinya rád a začne je trápit, ale najednou to není schopný vydržet ani on. Brzy svou ruku stáhne, vezme Shinyu za boky a vstoupí do něj sám. Jeho steny jsou o dost tišší, než Shinyovy, ale pravidelně opouštějí jeho rty. Ani neví, kde se to v něm bere, že je celou dobu schopný se a něj dívat a nezavřít oči, ale o jeho tváři se mu bude zdát ještě víc, než kdy dřív. Snaží se to protahovat, co to jde, ale nemá smysl si teď hrát na někoho, kdo je schopný Shinyu nekonečně dlouho trápit změnami frekvence, hloubky a nekonečným sebeovládáním. Možná na to dojde, až mu bude tolik, co Takeshimu, ale teď je sám moc mladý. Kromě toho, Shinya nevypadá, že by o to teď stál, jak moc před tím spěchal. Taiji podvědomě zrychluje tempo, zatíná prsty do pokožky na Shinyově zadku a moc si nevládne. Snad mu neublíží, ale Shinya si zatím nestěžuje. Možná na možné modřiny přijdou oba dva až později. Orgasmus přijde s nečekanou silou a intenzitou, doslova ho vystřelí někam mimo jeho tělo a on se tomu nesnaží vzdorovat. Má dojem, že do Shinyi přirazil tak moc a stiskl ho tolik, že mu stejně způsobí to samé. Teprve po několika desítkách vteřin je schopný si uvědomit, jak moc se Shinyovo tělo stahuje okolo jeho chlouby, takže se taky dostal na svůj vrchol, jen možná o několik málo vteřinek později. Oba dva právě létají někde mezi hvězdami, Taijimu při tom sedí pitomý úsměv ve tváři a jeho mozku kralují představy o tom, jak si tam někde nahoře vyměňují prstýnky a oba odmítají slézt dolů. Kdo by taky chtěl přijít o orgasmus? Proč si ho neužívat napořád? Má pocit, že je mimo tak dlouho, jakby si před tím něco dali a možná by později i mohli, ale teď je to jenom o tom, jak moc je zamilovaný a co všechno je Shinya schopný s ním udělat.

Shinya

Je rád, že Taiji nemá nic proti jeho vyznáním. Už slyšel o mužích, které právě tohle odradilo. Shin by nenapravitelně zamilovaný a v tu chvíli vážně neviděl ani neslyšel. Je rád, že to Tai bere jako plus a očividně se mu to líbí. Možná by kdykoliv jindy měl pochybnosti, ale teď…Konečně si tomu troufá uvěřit. Je to prostě vzájemné. Jakmile si to uvědomí, ten pocit, který se uvnitř něj rozvine, se prostě nedá popsat. Podle něj na to nejsou slova, jak moc ho to zahřálo. Užívá si Taijiho prsty uvnitř sebe, i když už by si dokázal představit něco většího. Překvapeně zamrká, protože se mu Taiji omlouvá a on v první chvíli vůbec nechápe za co. 

"To mě těší, ale není to tvoje vina." Ujistí ho už trochu udýchaně

"Můžu za to já, jsem dneska prostě nedočkavý." Přizná se k tomu a tváře už mu očí a nejspíš se té barvy už nezbaví, rozhodně ne dneska večer.

"Moc tě chci." Broukne tichým hlasem, který nese jasné známky neskutečné touhy po tom, co by se za chvíli mohlo dít. 

"Neboj, Tai-chan. Doženeme všechno, co jsme do dneška nestihli." Slíbí mu, že spolu budou dělat úplně všechno, co je jen napadne. Sice se bude zase hrozně stydět, ale to neznamená, že by se nakonec nerozhoupal. Povzdechne si, jakmile ucítí Taijiho dlaně na svých bocích a usměje se, protože ví, co ho za chvíli čeká. Nic z nepříjemných pocitů se nedostaví. Taiji do něj pronikne tak lehce, jak kdyby nikam jinam ani nepatřil. Je natolik uvolněný, že ho pouští bez výraznější snahy. Když se uvnitř něj Taiji ocitne úplně celý, o něco hlasitěji si zasténá. Sevře jeho rameny a vůbec se mu ho nechce pouštět. Nevadí mu ani rychlost, se kterou se do toho pustí. Potřebuje nutně dojít na vrchol a zároveň neumí být sobecky, aby se k němu hnal sám. Snaží se mu boky vycházet vstříc a stíhat to. Naštěstí jeho podvědomí pracuje za něj a jsou opravdu perfektně sladění. Shin už pravidelně sténá, ale pořád je to dost tiché, dokud ho Taiji opravdu pevně nesevře. Ten drobný náznak bolesti, se dokonale smísí se slastí a donutí ho být slyšet na celý hotel. Vážně později ani nevyleze z postele, z druhé strany se někde v něm objeví miniaturní pocit, že bude rád, když ho uslyší. Aspoň budou vědět, jak dobře jim spolu je. Hlas se mu zasekne v hrdle, jakmile do něj Taiji přirazí opravdu prudce a uvnitř sebe ucítí naplnění. Jen to mu stačí, aby ho během vteřiny následoval a vydal se společně s ním na neskutečně dlouhé let do výšin. Ne, nechce vůbec zpátky na zem, kde nikdo neví, co je za pár dní čeká. Jediné, co zvládne je zhroutit se na Taijiho tělo a zůstat ležet se zavřenýma očima a blaženým úsměvem na rtech. Trvá mu to opravdu dlouho, než se trochu vzpamatuje a začne otevírat oči. Cítí Taijiho chloubu uvnitř sebe a ne, nechce se mu ani trochu měnit pozici, aby o něj nepřišel. Podívá se do Taijiho tváře a šťastně se usměje, když vidí, že je na tom úplně stejně jako.

"Hrozně ti to sluší Tai-koi." Broukne měkce a pohladí ho konečky prstů po tváři. 

"Kdybych se nestyděl, asi někomu řeknu, ať mi tě vyfotí." Samozřejmě ho napadne Takeshi a ví, že by to pro něj s radostí udělal. Jen je tu zase trochu pocit žárlivosti a taky zmiňovaného studu. I když si okolí myslí něco jiného, nikdy si před svým mentorem nesundal ani triko. Jenže čím víc nad tím uvažuje, tím víc by se mu trochu soukromější fotky líbily. Ta představa ho vážně děsí. Je tak uvolněný, jako nikdy nebyl a teď má na mysli spíš tu psychiku, i když fyzicky je v tuto chvíli vlastně taky.

"Ani si nedokážeš představit, o čem kvůli tobě přemýšlím." Obviní Taijiho a neví, jestli mu to má říct nebo ne. Tuší, že by se mu to líbilo a zároveň se bojí, že se to pak stane. Nově nabití svoboda mu v hlavě dělá pěkný guláš, ale vlastně se mu to líbí. 

"Co kdybychom si dali něco k jídlu a pití.?" Napadne ho, když se víc uloží na jeho hruď a opře si bradu o hřbet své dlaně.

"Jen se mi nechce vstávat z postele." Jiskřičky se objeví znovu, dokázal by si trochu hrát s jídlem. Líbilo by se to Taijimu nebo vůbec? Ta otázka mu svítí v očích.

Taiji

Jakmile se Taiji trochu vrátí nohama na zem, v mysli mu zazní poslední Shinyova slova, která si pamatuje před touhle smrští – doženeme všechno, co jsme do dneška nestihli… Nemá ani ponětí, co přesně tím Shinya myslí, ale neskutečně se na to těší. Z myšlenek ho probere Shinyovo brouknutí, že mu to sluší. Pokusí se na něj dolů podívat a usměje se na něj. Zvedne ruku a pohladí ho. Pak mu odhrne zpocené vlasy z čela a zůstane na něj trochu oněměle hledět. Řekne někomu, ať ho vyfotí? Nutně nad tím musí začít přemýšlet. Ví, že by tady byli tací, co by podobných fotografií byli schopni a dokonce i tací, co by do toho klidně šli. Naštěstí ti dva byli spolu a mohli si toho fotit, kolik hrdlo ráčilo. Jemu nevadila nahota, nebál by se aktů, ale není si jistý, jestli by komukoliv dovolil, aby do ložnice přišel těsně po milování. 

"To se budeš muset naučit s fotoaparátem a bojím se, že paní Sakamoto se nebude líbit, že jí nevěnuješ všechen čas." Zasměje se. Shinya měl najednou hodně práce. Všechno to, co by mohl dělat a všechno to, co budou chtít ostatní, ať už aranžérka květin nebo jeho babička, aby si s nimi všechno užila, když tam byla tak dlouho sama. Nebudou vědět, kam dřív skočit a to Taiji ještě ani pořádně netušil, kde bude vlastně pracovat on. Rozhodně neměl žádné perfektní vyhlídky jako Shinya ani vystudovanou pořádnou školu, ale bude dělat klidně skladníka, hlavně něco. Jenom mu najednou trochu vadí, že bude dělat Shinyovi mezi lidmi ostudu. Ne jemu, ví, že by si to Shin nikdy nepomyslel, ale lidé v Japonsku už prostě byli takoví… Pobaveně se zvedne na předloktí a přiměje tím Shinyu trochu se narovnat, když mu řekne, že je snad i lepší, že neví, nad čím přemýšlí. 

"Vážně? Já myslím, že mi to chceš říct…" Popíchne ho, ale Shinya mu neodpoví hned a místo toho mu navrhne, že by se mohli něčím občerstvit. Taiji nikdy nebyl proti možnosti pořádně se najíst a napít, i když před chvílí přijeli z večeře. Očividně ale vyhládlo i jeho drahé polovičce. 

"Jsi tak hubený a při tom toho tolik sníš…" Znovu ho popíchne se smíchem a bohužel musí jejich spojení přerušit, aby se Shinya mohl přesunout vedle něj. 

"Tak nevstávej." Řekne mu prostě a vyhoupne se na nohy sám. Jsou přece zpět v jejich hotelovém pokoji a mohou si objednat, co jenom chtějí. Taiji s nahým pozadím přejde ke skříni u dveří, na které je i telefon a zavolá do recepce. Ještě není tak pozdě. Sice trochu ohrnují nos, že se měli navečeřet v uvedené hodiny dole, ale nakonec souhlasí, že někoho pošlou. 

"Jak nejsi Takeshi osobně, tak se prostě nenajíš." Řekne Taiji s úsměvem, když se otočí čelem k posteli a pořád je mu úplně jedno, že není oblečený.

"Mohli bychom si dát i něco… trochu zajímavějšího…" Prohodí s jiskřičkami v očích. Přejde ke své sportovní tašce, kde má všechny věci. Kufr nikdy neměl. Sehne se a chvíli v ní něco hledá, než se zase narovná a ukáže Shinyovi sáček s marihuanou. Taiji toho v životě zkoušel docela hodně, ale cokoliv jiného by mu asi nenabídl, i když se třeba kokain obecně považoval za bezpečnou drogu. Taiji si to tak docela nemyslel. Byly věci, které si zkusil a zase od nich upustil a jakékoliv tvrdší drogy byly jedněmi z nich. Pomalu se vrátí k posteli. 

"Ale počkal bych, až sem dorazí to jídlo. Abychom neotevřeli dveře a nejeli odtud rovnou na policii…" Zasměje se, když se plácne břichem napřed do postele a mává před ním pytlíčkem. I tak to bude z okna asi cítit, ale Taiji klidně opět vsadí na své štěstí. Pak už si se Shinyou může užívat jenom nekonečně dlouhou zásnubní noc, která je asi i dle očekávání plná smíchu a rozhodně žádného spánku… Chce být šťastný a ostatní budou brzy také.