Show, J, Ju-ken, Takeshi, Hyde
Takeshi si ještě chvíli prohlíží Senu a snaží se odhadnout, na co asi myslí. Podle něj to celé převaluje v hlavě, ale oba ví, že Hyde udělal to, co považoval za nejlepší. Nikdo z nich by mu to nemohl mít za zlé, to je jasné. "Jen klid, Sena-chan. Vím, že se to jednoduše říká, ale jsem si jistý, že za chvíli to vypukne. Musíme být trpěliví. Některé věci bohužel nejdou uspěchat." Odmlčí se na chvíli a podívá se před sebe.
"Věř mi, že já bych byl taky rád, kdyby už to bylo úspěšně za námi." Ukáže mu to, co se mu prohání hlavou.
"Nepřeji si nic jiného, než aby to celé skončilo takovým způsobem, které by neohrozil nikoho z nás." Ano, i on má jisté pochybnosti, že z toho všichni vyjdou ve zdraví, ale snad jim osud bude přát. Pořád chtějí zachránit jejich město a taky pomoci lidem v něm. Nemělo by záležet, kdo na jaké straně stojí. Není naivní, ale rád by tomu věřil.
J málem umřel smíchy, když viděl Rukiho výraz, jak mu opadla cigareta. On by se nejspíš tvářil úplně stejně a to ho pobaví nejvíc. Ne, Ru není úplně normální a to se mu na něm líbí nejvíc. Každý druhý by byl stažený strachy, ale on ne a ještě mu jistě bude vyhrožovat. Opravdu se na to těší. A za chvíli to opravdu přijde, stačí jen, aby došli k budově a on mu řekl, co má v plánu.
"Taky tě miluju Ru-chan." Odpoví mu bez váhání s pobaveným výrazem ve tváři. Pro něj vidina smrti není nic, čeho by se měl bát. Jednou jeho život skončí a nezáleží na tom, kdy to bude. Teď má práci tady a nikdo by ho od toho neodradil. Jde o život jeho bratra a rodiny, tady se cítí nejlépe a nedovolí nikomu, aby mu to vzal.
"Ber to jako anestezii, to jste na škole určitě brali." Vysvětlí mu to po svém.
"Nemůžu být na dvou místech zaráz." Dodá ještě a očividně není způsob, jak by se tomu Ru mohl vyhnout. Potřebuje ho a věří mu opravdu hodně. Nahoře je to jen otázka vteřin, kdy se to všechno semele. J je za chvíli na zemi, klečí na muži, kterého sundal dobře mířenou ranou a pak ho vezme za hlavu a jedním škubnutím mu zlomí vaz. Jde to snadno, když jeden ví, jak to má udělat. Konečně vzhlédne a podívá se na druhého, pak stočí oči v Rukimu.
"Skvělá práce, věděl jsem, komu ji svěřit." Pochválí ho bez váhání a pak se krátce zasměje.
"Neboj, ještě budeš mít příležitost." Ujistí ho s mrknutím a přesune se k okraji střechy, aby viděl, co se kolem děje. Mávnutí rukou přivolá Rukiho k sobě.
"Vidíš, tudy se sem můžou nepozorovaně dostat. Bude to naše cesta dovnitř. Hlídka je neuvidí, když to bude dobře načasované. Vždycky to má nějaký systém." Ano, je sice magor, ale rovnice v jeho hlavě fungují dobře, jen jiným způsobem, než u všech ostatních.
V tu samou chvíli se musí Ju-ken vypořádat s odstřelovačem. Je jenom jeden, což mu práci hodně usnadňuje. Navíc o nich neví, což je ještě lepší. Ju se podívá na Aquiho a povzbudivě se usměje.
"Neboj, budu pořád s tebou, opravdu." Slíbí mu, protože to má už od samého začátku vymyšlené. Začne stoupat po žebříku a tiše se dostane až za muže s odstřelovací puškou. Zlikviduje ho během vteřiny podobným způsobem jako J na druhé střeše. Zbraň víceméně rozebere a pár částí zahodí ze střechy. Bude lepší, když neubude použitelná. Nebude riskovat, že se dostane do rukou někomu dalšímu. Pak se nakloní přes okraj a mávne na Aquiho. Jedno sluchátko už má, je to přímá linka na Hakueie. Z kapsy však vytáhne druhé.
"Tady." Podá mu ho.
"To je naše frekvence, budu pořád s tebou, jak jsem slíbil. Budu na tebe mluvit, když to půjde." Pousměje se na něj a pohladí ho po tváři.
"Přijdu si pro tebe brzo." Dodá ještě, než ho naposledy políbí a vydá se dolů. Tam ho bude potřeba, stejně jako J. Když sleze dolů, krátce vzhlédne a zkusí příjem.
"A ne, že těm zmetkům budeš koukat na zadek, Aqui-chan." Zahlásí a snad ho tím trochu pobaví. Zahlásí na druhou frekvenci svou polohu a vydá se do strany, aby zabrali co největší prostor a Haku měl volnou cestu.
Show si dlouho prohlíží Hakueiovu tvář, protože je mu jasné, co si o to nejspíš myslí. K jeho překvapení na to nic neřekne. Show je rád. Samozřejmě by se nenechal přemluvit, aby to nedělal, ale tohle ho jen utvrdí, jak u Haku věří.
"Já ti děkuji." Oplatí mu jeho slova a pak se musí rozesmát, když zaslechne Gacktovu reakce. Tohle ještě neviděl, ale je mu jasné, jak se oba dva cítili. Věděli to všichni, koho tam Gackt nechal. Tedy ti z jejich nejužší skupiny. Hyde mezitím pomalu stáhne paže dolů a podívá se přímo na Gackta, lepší reakci by si vážně přát nemohl. Hyde se nadechne, aby to nějak okomentoval, ale Ga ho odzbrojí svým objetím. Přitiskne ho okamžitě k sobě.
"Překvápko." Pošeptá mu s úsměvem a vážně se drží, aby nezačal brečet, jak moc šťastný je. Jen kdyby to bylo za jiné situace.
"Tak jdeme na to." Prohodí už nahlas, když se od něj odtáhne, ale stejně si neodpustí mrknutí. Věnuje krátký pohled i Hakueiovi a pak už se dají věci do pohybu. Show brzo zmizí, aby se dostal na své stanoviště. Mezitím už mají informace od Aquiho.
"Předám." Zahlásí jen, aby zbytečně neblokoval linku, a už posílá první informace Takeshimu.
Ju a J s Rukim už se pomalu blíží ze dvou stran. Obchází je velkým obloukem díky Aquimu na střeše a Showovým pokynům obchází hlídače, aniž by si jich všimli. J nahlédne za roh a vidí muže s kufříkem. Nahlásí jejich polohu a naznačí Rukimu, že musí z druhé strany. Už ví, kde všichni budou a kde je hlavní místo předání. Několikrát se podívá nahoru a pak uvidí místo, kam se potřebuje dostat. Ukáže ho Rukimu, tam musí oba. Je malá římsa u jednoho z oken. Budou mít skvělý výhled a je malá pravděpodobnost, že je zespodu někdo uvidí. Mávne na Rukiho, aby šel blíž a pomůže mu po okapu nahoru. Je to trochu vratké a občas to vrzne, ale díky Aquimu ví, že hlídka je ještě daleko a dovnitř to nepůjde slyšet. Sám se po chvilce vydá za ním a vlastně ho odspodu jistí, kdyby mu uklouzla noha. Nestane se a za chvíli jsou oba nahoře.
"Je jich tam dvacet." Nahlásí Hakueiovi.
"Velká ryba už je uvnitř, můžeme začít. Ze západu to bude nejlepší." Naznačí jim nejlepší cestu, kterou se můžou dostat dovnitř. Sám zatím začne umisťovat dvě tenká lana, díky kterým by se mohli s Rukim dostat rychle do budovy, až bude ta správná chvíle.
Takeshi mezitím posílá část svých mužů do areálu z té správné strany, aby je nikdo neviděl. Potřebují uvnitř někoho od nich, aby měli podle úřadů věrohodné svědectví.
Ju se blíží z opačné strany, odkud přišel J s Rukim. Snaží se být nenápadný a taky se vyhnout hlídce, ale nepovede se. Jeden muž to vezme oklikou a tak je potřeba ho zlikvidovat. Nevydá ani hlásku a Ju už si přivlastňuje jeho vysílačku. Naštěstí slyšel jejich kód a tak si na chvíli zahraje na jednoho z nich, aby si nikdo ničeho nevšiml. Naštěstí je zvuk dost zkreslený a to mu pomůže.
Hakuei, Gackt, Ruki, Aqui, Sena
"Hmm..." Broukne Sena na Takeshiho slova, protože svou trpělivost stejně ovládnout nedokáže a pak pokývá hlavou i na to, aby se domů dostali všichni v bezpečí. On si zatím nepřipouští, že by se někomu něco stalo. Bude se střílet a asi ne málo, ale pořád žije ve své malé soukromé pohádce, že odtud všichni odejdou vcelku. Kdyby tomu nevěřil, klepal by se někde v koutě strachy a to by mu stejně nepomohlo. Sebedůvěra byla vždycky základem úspěchu. Pak už se jim konečně ozve Show, řekne jim, že cesta je částečně volná a odkud a taky že jim teď instrukce bude dávat on. Tam na druhé straně se skutečně něco děje. První hlídky jsou zneškodněny a Takeshi přesouvá svoje muže na pozice. "Vystoupíme nebo budeme ještě čekat?" Vlastně vůbec neví, jestli má Take v plánu jít taky dovnitř nebo jenom v krajním případě.
O pár bloků jinde se Ruki konečně uklidní a sleduje J, jak láme vaz tomu nebožákovi. V tu ránu už se zase mračí a rozhazuje rukama.
"Có? Taky jsi ho nemusel hned úplně zabíjet. A ještě k tomu takhle!" Nadává mu. Přišlo mu to jako topit koťata. Mohl ho alespoň nějak humánně zastřelit. Na úrovni. Bože… Mávne nad J rukou jako nad beznadějným případem a konečně si připálí. Ten pocit je k neuvěření. Protočí slastně panenky a pak se na J musí důkladně podívat, protože ten ho momentálně chválí za skvělou práci. Ruki pookřeje a mile se usměje. Chvíli to vypadá, že se snad bude červenat a stydět. Honem J doběhne, když mu chce ukázat, co přesně se dole děje a co je tam k vidění. Nedovede ještě věci vnímat v souvislostech jako J a tak by ani nevymyslel, jak postupovat a kdo se kde jak pohybuje, ale když mu to ukazuje a říká, tak to všechno dává smysl. Přikývne na jeho slova a vymění si s ním další odhodlaný pohled.
"Systém." Zopakuje po něm. Pokusí se je tedy hledat. Přece není žádný hlupák, jde jen o to přečíst si pravděpodobné uvažování protivníka. J ho vede okolo budovy a společně se zastaví u okapu. Chce po něm, aby po něm vylezl nahoru a on po něm vrhne dalším nevěřícným pohledem. Kruci, z tělocviku měl vždycky pětku. Povzdechne si a začne se škrábat nahoru už jenom proto, aby se mu nevysmál už i Aqui a jakmile je tam, drží se římsy jako klíště. Neví, jak se tady má rozhlížet, když se bojí, že spadne a když se J dostane k němu, křečovitě se ho chytí alespoň za bundu.
Aqui se o kousek dál krčí za rohem a sleduje Ju-kena, jak se zbavuje jejich soupeře. Je schovaný do poslední chvíle a na rozdíl od Rukiho s tím nemá zase takový problém. Asi prostě proto, že je to nutné, aby zachránili ty hodné, jak si jejich tým v duchu pojmenoval. Rychle přeběhne k Ju-kenovi a schová se vedle něho. Přes okraj se podívá za padajícími kusy zbraně a pak se podívá na Ju, když mu podává druhé sluchátko. Hned si ho začne s jeho pomocí nasazovat. Tak Ju nezapomněl. Ani na chvíli neodsunul Aquiho psychické problémy na druhou kolej. Usměje se na něj a přikývne. Opravdu se bude snažit, aby nic nepokazil a nikoho tak neohrozil. Opětuje Ju-kenovi skoro zoufalý polibek.
"Dávej na sebe pozor." Hlesne ještě a musí ho od sebe pustit. Pak už se přitiskne k okraji střechy a sleduje všechno, co se děje kolem. Sluchátko se ozve a v něm je Ju-kenův hlas. Je to skutečně uklidňující, ale to co řekne...
"Baka." Šeptne s lehce pobaveným podtónem. Tohle by ho nikdy nenapadlo, ale když se podívá znovu přes okraj a někoho zahlédne, schválně se podívá i na jeho zadek. Ne… nezajímá ho to. Prostě to není Ju. Zavrtí hlavou a raději pohledem pročeše okolí.
Hakuei přikývne na Hydova slova, že jdou na to.
"Cesta je momentálně volná." Řekne souhlasně a na tváři se mu mihne vědoucný úsměv, když se na krátko podívá na Gackta. Mohl by mu říct, že o tom nevěděl moc dlouho, ale… Gackt taky nemusí vědět všechno. To shledání bylo sladké a on jim teď trochu závidí. Jeho Show je najednou hrozně daleko. Gackt se cítí mnohem lépe, když má Hyda po svém boku, jakkoliv je teď v nebezpečí. Koneckonců byl u policie mnohem déle, má víc zkušeností a nejspíš bude i lepší střelec. Nemůže ho zamknout do zlaté klece, i když by moc rád. Když vidí to jeho mrknutí, hned se výhrůžně podívá kolem nich. Jestli s ním někdo bude flirtovat!! Všichni míří směrem, který jim nadiktoval J, ale pak se Hakuei z ničeho nic zastaví a chvíli drží dva prsty na sluchátku. Neřekne nic, ale v duchu přemýšlí. Myslel si, že tohle předání proběhne venku a to, že to bude uvnitř budovy je nepříjemná překážka. Venku se dal nepřítel obklíčit, nebylo tam zase tolik míst, kam se schovat, ale v chodbě bude dvacet chlapů nápadnějších, než slon na dálnici. Nemají šanci se tam dostat nepozorovaně, takže musí nepozorovaně dojít co nejdál a pak tam prostě vejít a rozpoutat peklo. Hakuei doufal, že se tomuhle vyhne. Beze slova se zase pohne. Showovi teď nezbude, než hlídat východy, ale dovnitř za ním nemůže. Možná to bylo dobře… Dvacet mužů uvnitř, to nebylo zase tak moc, ale kolik jich je okolo a kdo ještě dorazí? Něco mu říkalo, že hodně.
Aqui klouže očima po okolí. Vidí tady vážně skoro na všechny. Hakuei už je skoro u vchodu do budovy a nikdo o něm zatím neví. Showovo auto parkuje na domluveném místě. Rukiho s J nevidí, ale dobře vidí na Ju-kena a na to, co právě dělá s tím chlapem. A pak koutkem očí zahlédne sotva patrný pohyb. Prudce za ním otočí hlavu, nezdržuje se s dalekohledem, protože než by ho nastavil, a našel, co hledal, bylo by po všem. Je to jako stín, hodně rychlý stín a ten míří… Aquimu jede mozek na plné otáčky. Kdo kde stojí? Proč jde ta osoba někam úplně jinam, než je Hakuei a kdo to vlastně… Ve vteřině mu všechno dojde.
"Ju! Takeshi!" Křikne do sluchátka. Ju-ken je jediný, kdo by ho zvládl už se spolu střetli. Navíc je nejblíž.
"Ten vrah! Je to on!" Křičí a uvědomí si, že je tam Sena. Panebože!! Jeho jediný kamarád! A je to tady! Aqui si stoupne a začne zmatkovat. Má pocit nedostatku kyslíku a mává si dlaní před obličejem. Ju se pohne a někam utíká. +Musíš ho jistit, musíš ho jistit!+ Křičí na sebe, aby se vzpamatoval a dokonale ignoruje fakt, že má jistit spíš Hakueie.
Sena zrovna zandává lahev s vodou do kabelky, když se to stane. Střechu vozidla protne dlouhá katana ostrá jako břitva a na jeho stehno se pomalu snese pramen uříznutých vlasů jako růžové peříčko. Bylo to doslova o milimetry. Prudce sebou škubne, vytřeští na to oči a má pocit, že se počůrá. Ten vrah byl tady a šel po nich. Proč zrovna po nich?
"Take!" Vykřikne, rozrazí dveře auta a po rameni se vykulí ven, ale ani jeden nemají proti tomuhle monstru šanci. V okolí je několik policistů, přiběhnou a střílí, ale ten stín jako by se nedal zasáhnout. Jde po nich, protože je chce likvidovat od periferie a v tichosti, jednoho po druhém, aby o tom zbytek nevěděl nebo měl lepší cíl, než jim pomáhat. Ten kufřík přece!
"Nic v něm není, ať tam Hakuei nechodí!" Křičí Sena, ale Takeshi leží na zádech, na něm klečí vrah a snaží se ho zapíchnout.
"Kde jste kdo!" Křikne Sena, když se hrabe na nohy.
Show, J, Ju-ken, Takeshi, Hyde
Takeshi vnímá Senovu nervozitu. Sám jí v sobě má hodně. Nejradši by se vydal přímo do centra dění a ne stál tady stranou. Jenže to nejde. Jejich místo je pro tuto chvíli tady a samozřejmě je to kvůli jisté strategii. Tohle je jedna z únikových cest a musí jí hlídat, jak bylo domluveno. Není jiná možnost. "Můžeme klidně vystoupit, ale budeme čekat tady. Já vím, není to to, co si oba představujeme, ale je to důležité." Sdělí mu, co nosí v hlavě, čímž ho snad trochu uklidní. Potřebuje taky trochu uklidnit sebe. Pořád je tam hodně osob, na kterých mu záleží a taky jeho syn. Není pro něj snadné zůstávat na místě, od první chvíle nebylo.
J se ohlédne na Rukiho, když mu začne v podstatě nadávat, že ho zabíjet nemusel.
"A co jsem měl podle tebe dělat?" Rozhodí rukama a zavrtí nad ním hlavou.
"Přijít za ním a říct mu, hele, já tě tady na chvíli zpacifikuji a ty se nebudeš bránit? Nebo ho rovnou zastřelit, aby o nás věděl celý areál?" Teď ho teda pěkně štve. Místo toho, aby ho pochválil, jak to hezky vyřešil, do něj ještě rýpe. Celý Ruki. Jakmile ho jeho Miláček nemá šanci vidět, musí se prostě pousmát. U nich už to asi jiné nebude. Možná právě proto se mu později snaží vysvětlit, co vidí on sám, aby trochu pochopil situaci a začal se v ní orientovat. Možná se jim to nakonec bude hodit. Co ho však pobaví nejvíc je to, jak se Ruki podívá nahoru na okap a je znát, že se mu tam vůbec nechce. Pochechtává se tiše pod ním, dokud nejsou nahoře a on se ho křečovitě nechytne. Očividně z toho místa nemá dobrý pocit. J to nedošlo, prostě místo jako každé jiné.
"No tak, Ru-chan." Pošeptá mu tiše skoro do rtů.
"Je to jen pěkná vyhlídka. Neboj, nedovolím, aby se ti cokoliv stalo." Ujistí ho o hodně něžněji, než jak na něj před tím vyjel.
"Až to skončí, vezmu tě na opravdovou, abys mi mohl nadávat, na jaké pitomé místa tě tahám." Zkusí ho vrátit do jeho obvyklé nálady, aby to co je kolem nich přestal vnímat.
Ju-kena by ani na vteřinu nenapadlo, že se jim na ten zadek zkusí Aqui podívat. Byla to jen taková malá provokace a zároveň by vážně zabil každého, kdy by na něj jen hodil očkem. U Showa k tomu neměl daleko, ale ten patřil někomu jinému a navíc věděl, že jim na sobě záleží, takže ho ještě chvíli nechá žít. Pokud si teda od příště odpustí podobné chování. Asi tráví moc času s J, jinak si své myšlenky nedokáže dost dobře vysvětlit. Nebo to bude tím, že mu na Aquim opravdu záleží a začínají se v něm probouzet majetnické sklony a žárlivost.
"Jo, to jsem asi čekal. Taky tě miluju." Odpoví mu na jeho nadávku se smíchem, ale pak už je čas se soustředit. Je jich tu vážně hodně, i když ne o moc víc, než jich. S Takeshiho pomocí jich bylo najednou třikrát tolik a všichni za to byli vděční.
Hyde moc dobře vidí Hakueiův úsměv a velmi rychle mu dojde, že o jeho příchodu věděl, zatímco Gackt ne. Jemu to vůbec nevadí, protože ta reakce byla naprosto úžasná a on sám si potvrdil, že je přesně tam, kde má být. Totiž s ním. Sám trochu vyhlédne a na Hakueie se pousměje tak, aby to Gackt neviděl. Jenže jeden z Hakueiových mužů to vidí a zůstane na něj zírat s pusou dokořán. Tohle Hyda očividně baví a tak se na něj podívá trochu déle a obočí mu trhne nahoru v jakési výzvě. Dobře, tohle by si asi měl nechat od cesty, nebo se tady ještě porvou navzájem, ale prostě ho to baví. Radši se na Gackta nepovídá, jestli to viděl nebo ne. Naštěstí pak už musí pomalu vyrazit. Pohnou se společně s Hakueiem a vyrazí vstříc svému osudu. Cestu mají prozatím volnou a to díky Aquimu, který ji z vrchu hlídá a vlastně taky J s Rukim, kteří jsou na druhé straně a hlásí jim další pohyb. Dostanou se opravdu daleko a Hyde má mezitím na kontě jednoho strážného, který se jim připletl do cesty. Vlastně na to byli dva, když Hyde ho nalákal svým pohybem. Ga šel z druhé strany a nakonec mu vrazili jednou společně, až se sesunul k zemi. Byla to jen vteřinka, nestihl ani nic hlásit. Teď jsou to oni dva, kteří mají jejich vysílačku a můžou hrát další divadlo společně s Ju-kenem. Všichni tak nějak postupně mířili k budově, kterou hlídal J, když Ju uslyší ve vysílačce Aquiho. Neváhá ani vteřinu, nečeká na další instrukce, jen se rozběhne k místu, kde měl být Takeshi a hlídat únikovou cestu. Obíhá rohy budov, nehledí na to, kdo ho může vidět a kdo ne. Jeho přítel je v nebezpečí a Sena taky. Ten zabiják si nebude brát servítky a i když byl Takehsi na svůj věk ve skvělé formě, stejně mu nemůže stačit. Oba dva budou mít problém, aby to všechno přežili.
Takeshi vážně nečekal, že se útok obrátí jejich směrem. Nikoho z nich to ani v nejmenším nenapadlo. Když se však ohlédne na Senu, jakmile vykřikne, na vteřinu se zastaví kompletně celý svět. Vidí ostří u jeho hlavy a vážně si je jistý, že to donesl. Probere se, jakmile mu dojde, že to tak není a je to on, kdo se mu vrhne na pomoc bez jediného zaváhání. Snaží se, opravdu ze sebe vydává maximum, ale je to málo.
"Sena-chan, zmiz odsud." Křikne na něj zpoza zabijáka, který na něm klečí.
"Tak ho konečně zastřelte." Ozve se jeho chraplavý hlas směrem k mužům, aby jim dal jasný rozkaz nehledě na svůj život. Musí se ho zbavit, jinak jsou v nebezpečí všichni. Vteřiny se natahují a jemu dochází, že tohle je nejspíš to poslední, co zažije.
Mezitím už kousek dál slyší Show všechno ve sluchátku a krve by se v něm nedořezali.
"Kufřík je prázdný, od té budovy co nejdál." Nahlásí všechno, co vnímá do sluchátka.
"Haku-san, je čas zmizet." Dodá ještě, aby bylo jasné, jaký je jeho hlavní plán. Jeho otec nejspíš za pár minut umře, ale on…Je tu z jiného důvodu. Možná je to chladné přemýšlení, ale není to tak, že by mu na tátovi nezáleželo. Jenže s tím on sám nic nezmůže, udělá to, na co má dostatek sil a prostředků. Pak ho ale něco padne do oka a…
"Ten kufřík je tady, jedou na opačnou stranu, asi přímo do přístavu." Zahlásí do sluchátka.
Slyší ho J, který zareaguje rovnou. Pošle Rukiho první dolů a sám sjede po okapu, skoro u toho vypadá jako profesionální hasič. Do oka mu padne Hyde a Gackt, kteří běží za Takeshim.
"Ga-kun. Práce je tady." Křikne na něj a Rukiho pošle za Hydem. Nutně potřebují ty papíry, jinak celá tato akce byla úplně zbytečná.
"Tak dělej." Pobídne Gackta. Hyde se na svou Lásku podívá a plácne ho do ramene.
"Tak běž, my to zvládneme." Ujistí ho se svým typickým úsměvem, i když jeho oči zůstávají stejné jako při akci v práci. No teď už asi bývalé. Sám popadne Rukiho za ruku a táhne sebou k místu, kde Takeshi bojuje o život. Dlouho v tom ale není sám. Za pár minut je u nich Ju-ken. Takeshi už má na několika místech na krku proříznutou kůži, ale ne nějak hluboce. Bez váhání se rozběhne a zabiják strhne z jeho těla během svého skoku. Chvíli se kutálejí po zemi, ale nevyjde mu to, co chtěl a ocitne se pod ním. Za pár vteřin už je zase nad ním a holýma ruku a svírá jeho krk. V očích má nepříčetný výraz, ale není sám. Ta čínská špína se snaží bránit, ale naštěstí je Ju o dost větší a jeho váha mu v tom velmi dobře pomáhá. Jen ale do chvíle, kdy ucítí ostrou bolest ve svém boku. Něčím ho bodl a díky tomu se mu zatmívá před očima. Přesto jeho krk nepustí a ještě víc sevře. Když vydrží ještě chvíli, bude po problému, i kdyby u toho měl vykrvácet. Takeshi už se pomalu zvedá ze země, ale je vidět, že je toho na něj moc. Přesto se mu to podaří a jeho oči rovnou padnou na Ju-kena, který ho přišel zachránit. Brzo je u nich i Hyde s Rukim, který okamžitě vytáhne zbraň. Je to risk, ale jiná možnost není, Ju sice vypadá, že ještě chvíli vydrží, ale to ta špína taky. Namíří na ně oba, jednou se dlouze nadechne, pak velmi pomalu vydechne a s naprosto chladným výrazem vystřelí. Ví, že Ju-kena trefí, nemohl jinak, ale taky ví, že toho zmetka pod ním zabije. Měl na míření jen pár vteřin a zároveň musel přesně trefit určité místo, aby kulka projela Ju-kenovým bokem, netrefila žádný životně důležitý orgán a zabijáka trefila přímo mezi oči. Ju-ken se svalí stranou a zabiják zůstane bez pohybu s dírou mezi očima. Hyde zůstane stát na místě a není schopný se pohnout. Prostě to nejde. Jen ruka se zbraní se zhoupne podél těla a pak mu vypadne zbraň z ruky.
Žádné komentáře:
Okomentovat