Aqui x Tetsuya - Nevidíme se naposledy. - část 3.

(Tetsuyův dům)

Tetsuya

Jestli Aquimu bude ke štěstí stačit, že s ním Tetsu v některých věcech souhlasí, má už vlastně na půl vyhráno. Nepochybuje, že se to bude dít častěji, protože je jeho otcem Mana a vlastně se v hodně věcech shodli. Nemyslel si, že to s ním bude složité, to vůbec ne, ale teď si začíná být jistý, že brzo už jeho dohled vůbec potřebovat nebude. Taky to však neznamená, že by si jeho blízkost odpustil. Jestli se to dál bude vyvíjet tím správným směrem, zůstane po jeho boku z úplně jiného důvodu. Už se vážně těší, až si bude užívat zasloužený a taky dost aktivní odpočinek. Nikdy neměl v plánu se stáhnout úplně a bude dál potvrzovat své postavení ve společnosti. Už ne jako hlava Rady, ale dost výrazný člen jejich komunity. Může si někdo jen zkusit zpochybnit to, kde je jeho místo. Navíc má v oku několik investic, které by rozhodně stály za jeho pozornost. Teď se však veškeré jeho myšlenky upírají jen na Aquiho a to, co s ním provedla jeho krev. Spokojeně se pousměje, když pod jeho tlakem bez většího váhání povolí a ocitnout se společně na pohovce v mnohem příhodnější poloze. Když si to vezme kolem a kolem tak mezi ním a Hydem nebyl zas takový rozdíl. Některé věci si prostě nedokázal odpustit, jen to bral hodně po svém. Koutky mu jdou nahoru, když se mu dostane povzdechu, který následuje hned po jeho doteku. Ano, tělo pod ním reaguje velmi dobře a díky tomu se rozhodne pokračovat. Možná by přestal, kdyby mu Aqui dal patřičně najevo, že je toho příliš. To se však nestalo a tak není důvod, proč by měl zastavovat. Obočí mu jde mírně nahoru, když se mu dostane malé drzosti. Vlastně ho to dost pobaví a jeho oči mírně zahřejí. Měl rád stydlivější typy, které musel víc lákat a přesvědčovat a zároveň zjišťuje, že se mu Aquiho odvážnější stránka líbí mnohem víc. Stačí jen správná provokace a dostane se mu odpovědi, která zas tak zdrženlivá nebude. 

"Mám skvělý pozorovací talent. Stihnu vidět úplně všechno, i když se budeš hodně rychle převlékat." Nastíní mu, že některé věci už bez něj nebude dělat, odkud bude v jejich společném bytě. Už se vidí, jak ho pozoruje, když to dělá, jen mu nezaručí, že se nestane to, co se děje právě teď. Jeho slova mu vrací mnohem intenzivnějšími doteky v klíně, kde už mu nic nepřekáží, ale pořád by ho chtěl svléknout úplně, aby se pořádně podíval, co je teď jeho. Skloní se pro další dlouhý polibek, než se od něj odtáhne a začne z něj dostávat kalhoty dolů. Jakmile je hotovo, vrátí se okamžitě k němu a rty se přitiskne na jeho hrdlo, které olíbá. Ruka do Aquiho klína vrátí a to zatím hlavně z jediného důvodu, aby přestal být ostražitější. Využije toho, jak moc příjemné mu to musí být a protne špičáky kůži na jeho krčku. Nemohl jinak, byla to příliš lákavá nabídka. S prvními doušky se mu rozlije příjemný pocit po těle. Je to jako ten nejlepší alkohol, skoro by to přirovnal k droze, tak moc to s ním zamávalo. Nic se tomu nemohlo rovnat. Tiše si povzdechne do Aquiho kůže a pohne se boky proti jeho klínu. Tam mu trochu překáží jeho ruka, ale tu za chvíli posune o kousek dál. Je sice hodně přímočarý, ale v těch místech si počíná spíš něžně. Nechá ho si pořádně zvyknout na doteky mezi polovičkami a zatím se nějak přehnaně nedobývá dovnitř. Je dost trpělivý, aby si počkal na tu správnou chvilku, kdy se podívá dovnitř. Ještě trochu se z něj napije a pak nechá ránu zase hezky zacelit. Nezůstane mu po tom ani malá památka. Podrží se jednou paží, opustí prostor mezi jeho polovičkami a pohladí ho po tváři. Konečky prstů zůstane u jeho rtů, které zlehka pohladí a pak ho nenásilně vybídne, aby je přijal mezi své rty. V Tetsuyových očích už plane chladná touha a hlad po tom, co se za chvíli chystá udělat. Ještě není ten správný čas, ale už to nebude trvat dlouho. Pozoruje očima své prsty, jak mizí mezi Aquiho rty a je jasné, jak moc si ten pohled užívá. 

"Myslím, že bych později rád zkusil, jak by se tvé rty vyjímaly trochu někde jinde." Prozradí mu tok svých myšlenek. Nenechá ho nad tím dlouho přemýšlet a zamíří svými prsty tam, kde byly před malou chvílí a tentokrát už se nezdržuje jen venku.

Aqui

V případě Tetsuyovy reakce už začínal být připravený snad na všechno, ale znatelně se mu uleví, když si uvědomí, že ho svou poznámkou nejspíš především pobavil. Taky se mu dostane patřičné odpovědi a on trochu zčervená. Neumí si představit, jak by tady vedle sebe existovali, kdyby se na něj Tetsuya zlobil. Jedna vlastnost totiž Aquimu opravdu chyběla. Nebyl moc odolný psychicky a vadilo mu, když s někým nevycházel. Neuměl být ledově chladný jako Tetsu nebo jeho otec a stejně tak neuměl mít v zadních partiích upíry, kteří se stavěli proti němu nebo spolu jakkoliv nevycházeli. Tohle bude největší slabinou jeho budoucího tréninku. Aqui se prostě neuměl chovat necitelně, nadřazeně a už vůbec ne chladnokrevně. Znovu spolu skončí v dlouhém polibku, než se nad ním Tetsuya narovná, aby mu mohl začít svlékat kalhoty. Aqui zůstane ležet, snaží se mu trochu ulehčit pohybem svých nohou, ale zároveň neví, jestli je má víc z olova nebo z želé. Nechtějí ho poslouchat ani trochu a je to tou příšernou trémou. Kdyby byl člověk, nejspíš by měl hlavu jako rak a vypadal by spíš k smíchu, než aby se to komukoliv líbilo. Tetsu se okamžitě vrátí nad jeho tělo a vezme útokem jeho krk. Aqui si zvládne jenom povzdechnout a odklonit tvář stranou, ale sám zvedne ruce a konečně se ho dotkne, když v prstech sevře jeho ramena. Ve stejný okamžik se ho Tetsu znovu dotkne v klíně a prohloubí tak jeho slast i touhu. A když k tomu pak přidá ještě pití Aquiho krve, má Aqui pocit, že se snad propálí gaučem někam do sklepa. Je to pro něj nový zážitek, ale neskutečně příjemný. S bolestí a nepříjemnými pocity to nemá co dělat, je to spíš jako když vám někdo sahá právě do klína, ale ten klín se přesunul na dvě místa a je to k zbláznění. Očividně není sám, na koho to má podobné účinky, protože Tetsuya se intuitivně pohne proti němu a způsobí mu tak další zatmění. Tetsuyova ruka se pohne ještě o kousek dál a nechá Aquiho objevit nová místa na svém těle. Ne, že by je sám od sebe neznal, ale když se vás dotýká někdo jiný, je to vždycky úplně odlišný pocit. Je mu skoro líto, když se rána na jeho krku zacelí a příjemné pocity odplavou, ale i jemu je jasné, že kdyby z něj Tetsuya pil dál, za chvíli by přišel o vědomí a nakonec by zemřel jako každý obyčejný člověk nebo jiná bytost bez životodárné energie. Znal případy, kdy se milenci rozhodli takto odejít, ale to nebyl zrovna jejich případ. Oni se nikam nechystali, spíš naopak, chtěli si noční svět podmanit. Udiví sám sebe, jak snadno si nechal předat Tetsuyovy myšlenky a plány, ale nemá zrovna moc prostoru nad tím dál přemýšlet. Tetsu oddálí svou dlaň od jeho klína a nechá ho přijít i o tyto pocity, ale podívá se mu do očí, když ho pohladí a pak už ucítí jeho prsty, jak se snaží proklouznout mezi Aquiho rty. Poslechne ho a pootevře je, snaží se je neporanit svými špičáky a samozřejmě tuší, proč to Tetsuya dělá, ale stejně se hrozně stydí si s nimi nějak víc hrát nebo se pokoušet je smyslně objímat. V tomhle má propastně málo zkušeností a málo si na to věří. Nakonec je rád, že se ani nepokoušel mluvit, protože má pocit, že se zakucká jenom tím, co mu Tetsu právě řekl. On mu vážně pověděl do očí, aby si později klekl a… +Chce, abys mu ho vykouřil.+ Třeští na něj velké tmavě modré oči a cítí, jak neskutečně rudne, ale pak se prudce prohne v zádech a zalapá po dechu a v podstatě zasténá, protože se Tetsu svými vlhkými prsty podívá trochu jinam. V první reakci Aqui okamžitě stáhne svoje nitro a málem ho nepustí dál ani tím prstem, ale je to příliš neskutečné, než aby zase nepovolil a nepokoušel se si to užít.

Tetsuya

Tetsuya nedokázal zrovna myslet na to, co by bylo, kdyby kolem sebe jen obcházeli. Bral ho k sobě z určitého důvodu, to zastírat rozhodně nebude. Vlastně jich bylo několik. Samozřejmě, že Aquiho jméno se bude dokonale vyjímat v čele rady, navíc s jeho povahou...Potřebuje ho jen trochu popostrčit správným směrem a bude to úplně akorát. Sám byl sice hodně jiný, ale to neznamená, že by jeho následník měl být stejný. Každý má svou vlastní cestu a uznává jiné hodnoty. Upíři nutně potřebují změnu, to cítí i on sám. Tato doba je opravdu hodně jiná, než když on začínal a ví, že je nejlepší čas odejít. Vyšlo mu to krásně a je to na to patřičně pyšný. Aquiho tělo mu na jeho malý nájezd patřičně odpoví. Nechtěl se do něj pustit tak brzy, ale některým věcem nedokázal poručit ani on. Ovládl by se, ale to by tu nesměl být zrovna Aqui. Nejspíš si ani neuvědomuje, jakou nad ním má moc. O to větší, když okusí jeho krev. Nedokáže popsat pocit, jaký mu to způsobí a vlastně ani nechce. Je to jeho osobní prožitek, o který se rozhodně nechce dělit. Netrvá to dlouho, ani nemůže, aby oba dva zůstali při smyslech, ale je velmi těžké, se od něj odtrhnout. 

"Kdybys jen tušil, kolik ovládání mě stojíš." Postěžuje si šeptem. Jendou, až to Aquimu dojde, bude Tetsuyu mučit s tím svým nevinným výrazem, to je mu úplně jasné. Pořád je to Manův syn, někde to v něm bude. Aquiho klín už reaguje taky naprosto skvěle a brzo si ho může prohlédnout úplně celého. Nezdrží se tam dlouho, potřebuje využít moment, kdy je tak trochu mimo sebe, aby se podíval mnohem dál. Očima se ještě chvíli nedokáže odtrhnout do jeho rtů, které ještě před chvílí svíraly Tetsuyovy prsty. Byla to vážně nádhera, a kdyby už dávno neměl citelný problém v klíně, teď by se dostavil během vteřiny. Tak moc na něj pohled na Aquiho zapůsobil. Opravdu to chce vidět znovu, ale tlačit ho do podobných akcí nebude. Musí sám chtít, nikdy nikoho násilím nenutil, to nebyl jeho styl. Až to jednou udělá Aqui sám od sebe, bude to ta nejlepší odměna. Nepřekvapí ho, když se mu Aqui nepoddá hned. Je mu jasné, že se bude muset první pořádně uvolnit, aby mohli pokračovat. Začíná být přesvědčený o tom, že je to jeho první zkušenost a trochu ho tím Mana štve. Přece mu mohl dopřát pořádnou zábavu, když sám před lety řádil. Tetsuyovi to ani v nejmenším nevadí, Aqui u něj tím stoupl na ceně, i když většinou nevyhledával někoho bez zkušeností. Teď je zato rád a sobecky si chce nechat Aquiho jen a jen pro sebe. Ne, nedá ho nikomu a bude hodně nepříjemný, pokud se o to někdo pokusí. Netlačí na něj, aby se co nejrychleji dostal dovnitř, spíš jen velmi opatrně krouží na okraji a čeká na ten správný okamžik, kdy to zkusí znovu. Podobným způsobem se mu brzo začne dařit. První jen jeden prsty, který se snaží dostat opravdu hluboko. Jakmile dojde k určitému bodu, začne přidávat i druhý prsty. Během toho se znovu poraní špičákem na svém rtu a nabídne pár kapek Aquimu, aby jeho rozpoložení ještě víc podpořil. Brzo už se uvnitř něj pohybuje opravdu volně a je čas vyzkoušet něco jiného. 

"Aqui-chan, jsi vážně kouzelný." Pošeptá mu kompliment a pak se začne pomalu tlačit svou chloubou proti jeho nitru. Musí na chvíli zastavit, aby se trochu zkoncentroval. Čekal dlouho a je to až moc příjemné, než aby to zvládl jen tak. Hrozí mu, že skončí příliš brzy, než si to pořádně užijí a to nechce. Všechno má svůj čas a o ten se nenechá obrat. Jakmile je uvnitř něj, klesne na pažích kousek níž a znovu ho dlouze a hluboce políbí. Teprve potom začne s pomalými pohyby, které postupně zrychluje. Je znát, že se ho snaží ovládnout touha, ale zatím jí úplně nepouští. Ví, že kdyby se přestal ovládat, pravděpodobně mu ublíží a to je to poslední, co by chtěl.

Aqui

Ne, tak tohle Aqui doopravdy netuší, protože Tetsu zrovna teď nevypadá, že by se něčemu bránil a nějak se ovládal. Aquiho úvaha leží v rovině Ovládám se a tak se na nikoho nevrhám, ale kdyby znal Tetsuyu o něco víc, nejspíš by mluvil úplně jinak. Vlastně na ně dva asi musel být kouzelný pohled očima někoho, kdo je zná. Nemůže nad tím přemýšlet příliš dlouho, protože má právě trochu jiné starosti. Tetsu se snaží svými prsty dostat dovnitř a Aqui se zase snaží povolit svoje tělo, aby se mu to povedlo. Odměna je doopravdy sladká, protože Tetsu se z ničeho nic dotkne nějakého místa uvnitř Aquiho těla, o kterém Aqui neměl ani tušení a najednou jde všechno úplně samo. Aqui mu se doslova rozšíří oči úžasem a dokonce i pootevře pusu a je mu jasné, že ten vlk nad ním si to dokonale užívá, ale je překvapený tím, co dovede jeho tělo a čím víc toho dostává, tím víc Tetsuyovi usnadňuje jeho snažení. Brzy ucítí na svých rtech Tetsuyův krvavý polibek a společně s tou krví to je, jako kdyby mu někdo podal nějaký nápoj s afrodiziaky. Sevře svoje dlaně okolo jeho ramen a pevně ho k sobě přitáhne blíž, ale chuť krve se rozplyne až příliš brzy. Za to ale nevymizí její účinek a Aqui najednou přichází o zábrany. I tohle si Tetsu jistě s rozmyslem naplánoval, ale proč by ne, když to funguje a všechno je potom o tolik příjemnější? Spokojeně se usměje, když mu Tetsu řekne, že je pro něj doopravdy kouzelný a pak přijde o jeho prsty, které velmi rychle nahradí něco jiného. S lehkými obavami v očích se na něj honem podívá, ale Tetsu přece ví, co dělá, o tom už se dneska přesvědčil a tak se pokusí zůstat stále tak uvolněný, jako byl ještě před chvílí. Není sám, na koho je to v jeden okamžik snad až příliš. I Tetsu na chvíli přestane se svými pohyby a když se na něj Aqui podívá, vidí, že se snaží na něco soustředit. Několikrát ho pohladí po zádech, jako by se teď pokoušel dodat kuráž on jemu a Tetsu se k němu skutečně spustí níž, aby se mohli znovu hluboce políbit. Líbí se mu mít na sobě váhu jeho těla a podvědomě už dává kolena od sebe, aby se k němu Tetsu vešel co nejblíž. Našel si nového ochránce a průvodce neživotem a teď už mu nejspíš dovolí úplně všechno. Tetsu začne s prvními pohyby svých boků a pro Aquiho je to všechno čím dál tím lepší. Tiskne ho stehny k sobě, musí sám sebe napomínat, aby mu dovolil svobodnější pohyb, ale čím víc jeho tělo generuje slastných prožitků, tím je všechno složitější. Je příliš nezkušený a příliš mladý na to, než aby mu tohle celé trvalo dlouho a tak brzy zahřeje Tetsuyovo břicho vlastním vrcholem, i když jeho milenec ještě na konci není. Tím je to pro Aquiho ale všechno ještě mnohem víc k zbláznění, protože místo, aby si jeho tělo vychutnalo postupné odeznívání vrcholu a jemné konejšení, Tetsu ho nenechá ani chvíli na pokoji, až je to snad k nesnesení. Aquiho hlas se rozléhá pokojem, aniž by si to zvládal uvědomovat a ještě chvíli a bolestivě si okouše celý ret. Je si jistý, že tohle už se jen tak nezahojí ani upírovi, jak moc bez sebe zrovna teď je. Nakonec ustane i toto slastné trápené a on uvnitř sebe poprvé v životě ucítí horkost někoho jiného. Je to zvláštní, ale ne nepříjemné a Aqui se musí zkoumavě podívat do tváře nad sebou, která je tolik pozměněná prožitkem. 

"Teď to moc sluší tobě." Řekne mu a mile se na něj usměje, než natáhne ruku a odhrne mu prameny vlasů z čela. Zajímalo by ho, jestli se takhle k němu někdo někdy choval?

Tetsuya

Aqui se nebrání příliš dlouho. Očividně to opravdu chce a navíc se dokáže podvolit pocitům, které mu Tetsu věnuje. Když vidí, jak moc je tím překvapený, vykouzlí mu to upřímný úsměv na tváři a ten neviděl jen tak někdo. Aqui ani netuší, co s ním provádí, aniž by si to sám uvědomil a jak se přestává ovládat. Ne to, co dělá, ale to jak se tváří. Je jasné, že když to příště zkusí znova, už to bude mnohem přirozenější a Tetsu se tak dlouho nebude muset držet zpátky. Vlastně doufá, že nakonec zaplují dál do nitra apartmánu a až do zítřejší schůzky mu bude ukazovat, jaký by to mohlo být a co všechno se dá dělat. Samozřejmě má v zásobě i několik velmi ochotných dárců, aby si mohl užít všechny aspekty upířího života. Nebylo fér jej o to obírat, ten názor mu nikdo nevezme. Spokojeně vydechne, jakmile se mu dostane pohlazení. Užívá si ho, opravdu ano, i když by ho ještě před pár hodinami napadlo, že by to tak mohlo být. Je to příjemné a možná s ním ještě pak zůstane chvíli ležet, aby si toho dopřál ještě víc. Aquiho rty mu toho slibují ještě dost a on jim s radostí vychází vstříc, než dojde na pohyb boky, které už zastavovat nechce. Nepotřebuje dost prostoru, rozhodně mu to stačí a Aqui ho k sobě klidně může tisknout. Líbí se mu i to, že nechce, aby byl příliš daleko a tak mu to dopřeje. Neoddaluje je, spíš boky krouží a nakonec trochu zpomalí, aby vzápětí mohl zrychlit a vyhnat je oba na vrchol. Napoprvé to ani nechce víc prodlužovat. Přece jen mají ještě nějaký čas pro sebe a nemusí to být poslední, co si dnes užijí. Je to ale asi poprvé, kdy na někoho nebude tlačit s pokračováním. Ostatně není tu jen jedinou noc a čeká je spousta společně prožitých dní. Samozřejmě taky nejde o uspokojení, ale o něco víc. Jenže to si pořád nepřipouští. Najednou ucítí horkost na své kůži a znovu se pousměje. Sám k tomu nemá daleko, ale přesto mu chybí ještě kousíček k jeho vlastnímu vrcholu. Zpomalí ještě trochu, aby Aquiho potrápil, ale nebylo to nepříjemné a brzo ho následuje. Poslední pár prudších přírazů napovídá, co se odehraje vzápětí. Tetsuyovo tělo se napne, aby vzápětí povolilo. Překvapeně vzhlédne, když k němu dolehnou Aquiho slova. Je znát, že ho tím prohlášením dost zaskočil. 

"Vážně?" Vypadá najednou nejistě, ale je to jen vteřina. 

"Já vypadám vždycky dobře." Dojde na jeho typickou povahu, ale stejně se nemůže přestat usmívat. Dokonce ho nechá, aby se dotýkal jeho vlasů. Tedy dokud mu zrak nedopadne na jeho ret. 

"Jen si příště neubližuj, na to vážně nejsem." Napomene ho a překvapivě měkce. Nelíbí se mu, že si ublížil. Přenese váhu na levou paži a pravou pozvedne. Konečky prstů přejde po jeho rtu. Nakloní se, aby ho mohl políbit, a tím mu ránu ošetří. 

"Musíš na sebe dávat pozor, vždycky a za každé situace." Dodá, když se odtáhne. Opatrně z něj vystoupí a trochu se vměstná vedle něj. Na chvíli to vypadá, že se na pohovku ani nevlezou, ale pak si ho přitáhne víc na sebe a nechá ho odpočívat, i když to nepotřebuje. Teď je to on, kdo se probírá jeho vlasy a užívá si vůni, která se mu dostává do citlivého nosu. 

"Pokud bys měl hlad, stačí říct. Mám v zásobě několik celkem chutných ročníků." Ujistí ho, že si může říct kdykoliv o cokoliv. 

"Čekají jen, než si je zavoláš a to platí i pokud nebudu doma." Trochu se nakloní, aby na něj viděl. 

"Tohle je teď tvůj dům se vším všudy. Můžeš si tu dělat, co chceš a kdy chceš ano?" Chce vědět, jestli to opravdu bere na vědomí.

"Můžeš to brát jako první krok k tvé nové funkci. I řízení vlastní života k tomu patří a teď máš možnost. Nebudu ti říkat, co máš dělat, ale budu tu, kdybys potřeboval." Je k němu víc než upřímný a hlavně je znát, že mu na tom záleží.

Aqui

"Ano." Potvrdí měkce svá vlastní slova. Ten Tetsuyův pohled mu neunikl, všiml si toho, jak ho tím na krátko vykolejil a i kdyby mu Tetsu stokrát chtěl namluvit, že to pokračování jeho věty je jeho pravá tvář, Aqui už ví, že tak to není. Usměje se a ten fakt ho hřeje na duši. Dostal ho tím a je to nejspíš tím, že tohle Tetsu ve svém životě od nikoho neslýchal. Snažil se, aby to tak bylo, aby si všichni mysleli, že nic takového ve svém životě nechce, ale Aqui teď na okamžik zahlédl jeho nitro a to mu bude stačit. Bude ho to hřát ve chvílích, kdy by se k němu mohl Tetsu chovat chladně nebo odmítavě. I kdyby to byla nutná maska nebo ho snad Aqui něčím rozzlobil, bude vědět, že Tetsu je uvnitř jiný. Konec konců jeho otec byl velmi podobný a svou náklonnost uměl dávat najevo jen pouhým pohledem nebo letmým pousmáním. Aqui si vystačil s málem, ale potřeboval vědět, že to tam někde je. Zatváří se zaskočeně, když ho Tetsu upozorní na to, že si ublížil a konečky prstů se dotkne svých rtů. Netušil, že to bylo tak moc silné. Tetsu ho políbí a pomůže mu, aby zranění zmizelo a když ho nabádá, aby na sebe byl opatrný, je v tom něco velmi starostlivého a Aquiho srdce se zatetelí blahem. Když z něj Tetsu vystoupí, ani by nečekal, jak zvláštně nepříjemný pocit to bude. Jako by si zvykl, že jej něco vyplňuje a teď o to přišel. Pokouší se mu na pohovce uhnout, aby se tam vtěsnali a zároveň cítí, jak mu jeho tekutina stéká po stehnech. Tu pohovku budou muset snad vyhodit, ale nedalo se nic dělat. Žádné ubrousky po ruce nebyly a teď už bylo stejně pozdě. Nechává hýčkat svoje tělo hlazením a pozorností a je mu tak neskutečně dobře. Na nabídku jídla zavrtí hlavou. On ty nebohé živé lidi vážně nechává sedět někde ve sklepě a čekat? Aqui je nedovedl vnímat třeba jako nábytek a nechtěl teď být v této intimní chvíli rušen dokonce ani nabídkou čerstvé krve. Necítil hlad. Před chvílí ochutnal přímo Tetsuyu a chce si ho nechat na patře ještě chvíli. Podívá se na Tetsuyu, když se k němu nakloní a chce k němu promluvit. Jeho slova ho znovu silně zahřejí na srdci. Přikývne, aby věděl, že to bere opravdu vážně. Je to pro něj nové, protože dosud se jeho život řídil spíš jeho otcem, jeho přáními a také postavením a tím, kdy kde měli být, ale teď si bude muset sám na všechno myslet a chovat se tak, aby všechno stihl a neudělal Tetsuyovi ostudu. A co se volných chvil týkalo, vypadalo to, že bude jenom na něm, jak je bude trávit a co bude dělat. Pořád měl pocit, že Tetsuya je moc velká autorita a že se bude hodně ohlížet na to, jestli mu nevadí, kam chce třeba jít, ale zároveň už teď bylo jasné, že ho klidně nechá v něčem vymáchat a jen na něj dohlédne z dálky, aby Aqui konečně poznal, jaký je doopravdy život. Aqui nevydrží odpočívat zase tak dlouho. Po chvíli se z jeho náruče vymaní a pomalu se zvedne na nohy. Teď, když už Tetsuya všechno viděl, se před ním nestydí. Přejde ke stolu, kde jsou jeho nové věci a pomalu otevře krabici s prádlem. Zároveň ale doufá, že v ní najde ještě něco jiného a nemýlí se. Pomalu z ní vytáhne černý krajkový župánek, který toho neschová zase tak moc, ale přece jen dostatek a oblékne si ho. Pak se k Tetsuyovi otočí čelem a mírně rozhodí ruce v němé otázce, jak mu to sluší. 

"Půjdeme se teď podívat, kde tedy budu spát?" Vyzve ho. Má nahoře svůj pokoj, který ještě neviděl, ale něco mu říká, že na ten si bude muset ještě chvíli počkat a že ze všeho nejdřív zjistí, jak vypadá docela jiná ložnice.

Tetsuya

Aqui je neskutečně roztomilý, když se na něj ze své pozice pod ním takovým způsobem dívá. Tetsu nebyl z těch, kdo by dával příliš najevo to, co se mu prohání hlavou. Podle většiny byl velmi arogantní a nebál se ničeho, pokud to bylo potřeba při jeho cestě na vrchol společnosti. Z druhé strany, pokud se mu někdo dostal pod kůži, udělal by pro dotyčného úplně všechno. Byl na podobné chování dost opatrný, a proto se to taky dlouho nestalo, ale Aqui to dokázal během pár hodin a to doslova. Venku a před ostatními se bude chovat pořád stejně, možná ho to dožene i doma a stejně ví, že na něj nikdy nepříjemný nebude. Už jen pocit, že by mu chtěl třeba utéct, se mu nelíbí. O tom, že zaneřádil svou pohovku, vůbec nedokáže přemýšlet. Je mu to dokonale jedno. Klidně jich koupí patnáct, když bude potřeba, i když to byl pečlivě vybíraný kousek. Jsou ale chvíle, kdy mu na luxusních věcech nezáleželo a to je právě teď. Líbí se mu, jak je Aqui spokojený a tím vyhání své vlastní ego ještě výš, pokud je to teda vůbec ještě možné. Pozvedne nepatrně obočí, když Aqui jeho nabídku krve odmítne. Pořád z něj trochu cítí jakousi negaci ohledně pití přímo od zdroje.

"Aqui-chan. Ti lidé jsou tu dobrovolně. Jsou závislí na tom, že se z nich napiješ. Nemusíš to dělat, ale ani v nejmenším jim to neublíží. Cítí se po tom skvěle, navíc za to dostávají dobře zaplaceno." +Většina z nich.+ Dodá si v duchu, protože někteří, které Aqui nikdy neuvidí, jsou tu za trest a ještě dlouho budou. Ne, to mu říkat nebude, i když se to později dozví. Jsou tu jisté dohody s lidmi, které udržují rovnováhu, ale nemyslí si, že se mu budou líbit. Je to tak už desítky let a jsou věci, které by rozhodně měnit neměl. I když možná to dokáže tak, aby to nepřineslo nic špatného. Jen téměř neznatelně se pousměje, když Aqui na jeho slova přikývne. To mu prozatím stačí, však on ho to velmi rychle naučí. Některé věci stačí jen ochutnat a už se nemůže vrátit zpátky. Podle něj to bude i teď. Užívá si dosyta jeho blízkost a vydržel by tu klidně ležet ještě pár hodin, ale Aqui očividně ne. Trochu pozvedne obočí, když mu z náruče uteče a dokonce si povzdechne. V první chvíli se mu úplně nelíbí, že je tak daleko, ale v další, když vidí, co dělá, mu pravý koutek vyběhne krátce nahoru. První si myslel, že by byl rád za to prádlo, jenže župánek má taky hodně výhod. Sluší mu, Tetsu si samozřejmě pochválí svůj výběr. 

"Hm, trefil jsem to úplně dokonale, hlavně tu délku." Prohodí jako první a už se zvedá do sedu.

"Jsi krásny, Aqui-chan." Složí mu kompliment a jeho oči sklouznou k místům, kde župánek končí a odhaluje bělostnou pokožku.

"Hned bych si kousnul." Má očividně dobrou náladu.

"Půjdeme. Později ti ukážu, kde budeš mít šatnu. Svou postel totiž potřebovat nebudeš." Dá mu jasně najevo, kde bude přebývat, kdyby chtěl Aqui náhodou protestovat. Rozejde se k němu, sáhne po svém županu, který si přehodí jen přes ramena a pak ho vezme za ruku, aby ho s sebou odvedl nahoru. Dojdou až do Tetsuyovy ložnice, která je velmi prostorná a stejně luxusní jako zbytek bytu. Od jeho vlastní koupelny ji odděluje jen průhledná posuvná zástěna s nádechem do zlata. Otočí se na něj, jakoby se ho ptal, jestli chce jít jinam, ale popravdě by to nedopustil. Pomalu k němu přistoupí a přitáhne si ho za pas k sobě. 

"Pořád máme ještě čas na probírání schůzky." Ne, teď rozhodně nemá v plánu něco takového vůbec řešit.

"Zabere nám to nějakou dobu." Pošeptá mu skoro do rtů a už si prsty pohrává s páskem jeho župánku. 

"A mám k tomu velmi vhodné místo." Dodá, než ho políbí a svým tělem tlačí ke koupelně. Nepouští ho ani na vteřinu, dokud nedojdou za zástěnu. 

"Promiň, Aqui-chan, ale teď tě chvíli na obhlídku nepustím. Na to budeš mít čas, až budu mít já práci." Dodá ještě, než za nimi zatáhne zástěnu, která vzápětí dostane kouřový nádech, ale jen lehce. Co se děje uvnitř koupelny, to ví jen ono dva a Tetsuyovu velkou vanu si jistě náramně užijí.