Hiroto x Yusuke - Kde máš prstýnek? - část 5.

(hotel)

Yusuke

Hirotovo tělo je ještě krásnější, když se konečně přestává bránit všem reakcím. Vnímá napínání svalů a pozoruje ve volných chvilkách výraz v jeho tváři. Je mu hrozně líto, že vidí jen část tváře, pořád mu chybí oči a dost bojuje s nutkáním mu tu pásku sundat. Má takový pocit, že by mu opravdu mohl věřit, ale taky si slíbil, že to neudělá. Je to hrozné dilema, snad poprvé v životě není schopný se rozhodnout, jestli to udělat nebo ne. Všimne si, že se mu jeho podmínky nelíbí. Tedy možná ne tolik to, co řekl, ale že si vůbec dovolil něco po něm chtít. Musí se pousmát, když vidí změnu výrazu, který díky tomu nastane a je mu jasné, že kdyby byl v trochu jiném rozpoložení, asi si vyslechne něco hezky od plic. Možná právě proto, čekal na tuto chvíli, kdy doufá, že mu zrovna tohle neodmítne. Byla to jen drobnost, oproti tomu, co by se mohlo dít dál a je to jen další stupínek na pomyslném žebříčku, který by dneska mohli společně zdolat. Věří si, že odhadl ten správný moment, když se svou trochu nekompromisní žádostí přišel. Hiro se ale nedá jen tak a přece jen přijdou nějaká slova. Ještě na tom není tak dobře, aby vůbec nemohl mluvit, ale Yu byl opravdu zvědavý, co mu řekne. Když ho nazve pitomcem, zasměje se krátce, trochu udýchaně, ale upřímně. Tohle měl očekávat a stejně ho to pobavilo.

"Mohl bych říct, že tohle mi do očí nikdo neřekl, ale trochu podvádíš, Hiro-chan, protože mi do očí vidět nemůžeš." Je v tomto ohledu naprosto klidný, i když touha je už v jeho hlase dost patrná.

"Ale máš pravdu, jsem pitomec. Pitomec, který tě moc chce." Pošeptá mu do rtů, které ho znovu lákají k sobě. Vůbec se mu nechce odolávat, ale má ještě spoustu příjemné práce, aby ho přinutil odpovědět, jak zrovna teď chtějí nejspíš oba. Trápí ho dál, i když jen velmi opatrně, aby přece jen nebyl příliš brzo konec. Hirotovo tělo není tak nerozhodné v jistých ohledech, jako on. Yusukemu je jasné, že je tu pořád možnost, že se Hiro zvedne a odejde. Ano i v tomto stavu. Už ho začíná poznávat a připadá mu, že kdyby si zamanul, že to prostě nejde, klidně to udělá. Je to nebezpečné a zároveň ho ta nejistota zvláštně vzrušuje. Není na to vůbec zvyklý. Hirotova slova, kterými souhlasí s dalším konáním, s ním zamávají ze strany na stranu, slyšet to od něj, je vážně nádherná odměna. Bude si to pamatovat ještě dlouho, jak obsah jeho slov, tak tón hlasu, kterým to pronesl. 

"Bude mi potěšením se podívat." Odpoví mu a začne ho pomalu svlékat. Dává si načas a pečlivě ho zbavuje jednotlivých vrstev. První košile, potom i zbytek. Věnuje mu další doteky a pohlazení, která by si klidně mohl odpustit a přesto to částečně vypadá, že je to součást svlékání. Jakmile Hirotovi zbude jen prádlo, Yusuke si ho musí prohlédnout. Je nádherný, má krásnou postavu a s jeho výškou to vytváří dokonalou symfonii, pro kterou začíná mít nebezpečnou slabost. 

"Jsi opravdu nádherný." Vydechne hlasem, který zní skoro jako zasněný. Ta páska tomu všemu dodává ještě něco navíc a Yusuke začíná být pěkně v koncích. A to si myslel, že ho nic nerozhází. Jen to nebyla Hirotova slova a popíchnutí, ale jeho tělo a povaha. Zaklene prsty za lem jeho prádla a zároveň se rty přitiskne nad látku přesně nad klínem. Začne ji pomalu hrnout dolů a zároveň líbat rozpálenou kůži. Tentokrát se klínu nevyhne a věnuje mu několik polibků i tam. Jen velmi opatrných, aby nepokročil příliš. Jakmile ho kousku prádla zbaví, pohladí ho volnou dlaní po stehně a pak ho vezme pod kolenem. Zvedne mu nožku nahoru, tlakem ohne v koleni a pak zaklene za kraj postele. Přechytne si ruce na jeho zápěstí, které díky své výšce nemusel ani na chvíli pustit a to samé zopakuje na druhé straně.

"Tak se podíváme, co bych pro tebe ještě mohl udělat." Sáhne po pokrývku, kde má nachystaných pár věcí. Věděl, že je bude potřebovat po ruce a tohle bylo ideální místo. Zuby otevře tubu s tichým cvaknutím a nechá studenější lubrikant, aby dopadal na jeho podbřišek. Kdyby ho pustil kousek níž, tak by mohli mít po zábavě, ale na tomto místě…Kdyby tak měl třeba kostku ledu, bude to zábava. Namočí do něj prsty a pak se znovu skloní pro Hirotovy rty. 

"Zatím tě budu hýčkat jen prsty Hiro-chan, až budeš chtít další krok, víš, co máš dělat, bude to stejně jak s tím oblečením." Prozradí mu další postup, který si bude řídit on a Yusuke se ho bude snažit dostat na takový stupeň, aby to udělal. Tekutina na jeho břiše už má patřičnou teplotu a tak ji číst přesune do klína, kterému věnuje několik pohybů nahoru a dolů a pak zamíří mnohem dál. Trochu trhaněji se nadechne, když ho pohladí mezi polovičky, ale zatím jen to místo masíruje a čeká, až se patřičně uvolní a první článek prstu do něj vklouzne bez odporu. Stane se to, vždycky se to nakonec stane, i když to někdy trvá dále. Jakmile se dostane dovnitř, nepřidává zatím větší zátěž a jen se dostává hlouběji, aby našel konkrétní místo. Až ho bude mít, věří, že to pozná během vteřiny.

Hiroto

Hirota to zvláštně pobaví, dokonce i v této situaci, kdy je se zavázanýma očima vydán napospas cizímu muži. Yusuke bude někdo hodně důležitý, když si mu to nikdo nedovolí říct do očí. Nejspíš ani jeho rodina ne. A on to na něj takto vypálí. No a co? Může si za to sám, když mu nechce dovolit zjistit, kdo vlastně je. Jak může mít v úctě někoho, o kom nic neví? Bude se s ním tedy bavit jako se sobě rovným. +Platí tě...+ Připomene si jistou společenskou normu, ale to hodně rychle hodí přes palubu. Hiroto si vlastně na vychování potrpěl, ale tohle byla úplně jiná pravidla. 

"Já ti to klidně do očí povím, ale to by ses nesměl tak bát." Rýpne si do jeho mužské hrdosti a faktu, co má celou dobu na obličeji. Nemyslí si, že by ho tak snadno vyprovokoval k tomu, aby mu pásku sundal, ale na druhou stranu, co jiného představuje, než strach z jistých věcí? Strach to byl a hotovo. Ne, že by kvůli tomu Yusuke byl posera, ale dalo by se to tak vzít, kdyby chtěl být jedovatý. A Yu už ví, že on často chce. +Tak co, budeš mi chtít za každou cenu dokázat opak nebo budeš riskovat, co si o tobě pomyslím?+ Zeptá se ho v duchu. Místo všech odpovědí se mu zatím dostane konkrétních činů, v čemž je Yusuke dost dobrý a dovedl by tím zahrát do autu opravdu mnohé. Kromě toho jeho hlas šeptající podmanivým tónem, že ho moc chce, dělá divy. Hiroto si to nerad přiznává, ale moc se mu líbí a nejspíš na něj doma bude často vzpomínat, dokud se mu ve vzpomínkách nesetře a zcela nezmizí. Začne přicházet o oblečení a musí si přiznat, že se nervozita zase vrací. Dokud je Yusuke jenom u bot, ještě to jde. Hiro si poklepe prsty do povlečení, těžce polkne a dívá se někam ke stropu, ale pak už přijde i o kalhoty a zbývá mu jenom prádlo. Nahota pro něj není problém, ale to, co by se mělo dít potom, z toho má vážně obavy. Už zase nastává ta drobná pauza, kdy si je naprosto jistý, že se na něj Yusuke dívá. Kdyby viděl, nejspíš by mu pohled oplácel. Dostane se mu komplimentu a z barvy hlasu si může přečíst, jak moc je to tentokrát pravda. Znělo to skutečně pohlceně a Hiroto se docela výrazně začervená. Nic na to neodpoví, jinak se propadne skrz postel do pokoje k někomu jinému. Kdyby jen tušil, jak moc svému milenci začíná plést hlavu a jak moc je to jedinečné… Ucítí jeho prsty u lemu prádla, na chvíli zatáhne břicho a vzápětí tam ucítí i jeho horké rty. Tlumeně vydechne, protože ho neviděl sklánět se. Všechno jde dolů, látka se roluje přes jeho vzrušený klín a znovu stupňuje jeho vzrušení a vzápětí tam ucítí i jeho rty. Nebylo to poprvé, co ho tam někdo políbil, ale holky se do toho samy od sebe zase tak nehrnuly a rozhodně to nebyl muž. Pokouší se nekroutit, ale jde to těžko. Brzy prádlo opustí jeho tělo úplně. Čím dál tím míň se mu líbí ty ruce nahoře, obzvlášť, když mu Yusuke začne zvedat nohy. Trochu zpanikaří a nejraději by na něj křikl, že ještě ne, ale ovládne se a zachvěje se po celém těle. Má husí kůži, ale není to zimou. Za chvíli se mu doopravdy odevzdá a nemůže uvěřit sám sobě, že to chce doopravdy udělat. +Ty jsi taky posera. Taky se ho bojíš.+ Řekne sám sobě velmi tiše a je to pravda. Yusukeho hlas mu slibuje další pokrok v zážitku a jeho tváře už zase hoří. Prý pro něj udělat. Slyší, že něco hledá, že něco tlumeně cvaklo a dovede si domyslet, co je teď potřeba. Nejspíš rovnou shoří. Opravdu se stydí. Cizí chlap mu kouká na zadek z podivné pozice. Škubne sebou, když mu chladný gel steče na břicho a má chuť mu zase vynadat. +Mohls mě varovat!+ Štěkne po něm alespoň v duchu, ale teď si nedovoluje ani pípnout. Yusuke promluví, aby mu alespoň teď řekl, co chce udělat a v Hirotovi je najednou malá dušička. Hýčkat prsty… přímo tam… no kruci… je od něj ale hezké, že nechá na něm, jestli si ten poslední krok přece jen nerozmyslí. Má ho za to výrazně raději. Dovede jenom přikývnout. Bylo dobře, že se tím Yu nenechal odradit a trochu nekompromisně pokračoval, i když viděl všechnu jeho úzkost, protože jinak by nedošli nikdy nikam. Yusukeho dlaň obejme jeho penis a několikrát po něm přejede. S tím jak to klouže a nic nedrhne, má Hiroto pocit, že rovnou odletí do vesmíru. Je to neskutečné. Když se ho pak Yu dotkne trochu dál, nejdřív si to ani neuvědomí, ale pak si jeho mozek vzpomene. Soustředí všechnu svou pozornost přímo tam, napíná se a kazí si tím zážitek, ale není to nepříjemné. Spíš ho překvapuje opak. Osvobodit se od myšlenek je těžké. Když se Yusuke dostane prstem dovnitř, málem mu zaskočí a pod páskou vytřeští oči, ale trvá jen pár chvil, než se velmi nepříjemný pocit promění v něco, co nikdy nezažil. Jeho hrdlo opustí náhlý, překvapený a velmi intenzivní sten a celý se zkroutí, jak se tomu snaží uniknout, ale jen proto, že to nejde snést slastí.

Yusuke

Vlastně je rád, že ho svým prohlížením pobavil. Je to na Hirotovi znát, i když má pásku a nevidí oči, které by ho prozradily ještě víc. Tohle setkání, je celé svým způsobem zvláštní. Vidí ho poprvé, pořád si ještě není jistý, co by od něj všechno mohl čekat a přesto má pocit, že ho pomalu začíná poznávat. Vytuší okamžik, že Hiro nad něčím přemýšlí a obdivuje ho za to, že to vůbec v tomto rozpoložení dokáže a pak asi vteřinu před tím, než to řekne, už snad i tuší, co z něj vypadne. Ne, nevím přesně, co to bude, ale má tušení, čeho se to bude týkat a taky se neplete. Svěsí na chvíli hlavu mezi ramena a krátce se uchechtne. Když oči zvedne, zakotví jimi na pásce, po kterého ho konečky prstů pohladí a zlehka si pohrává s jejím okrajem. 

"Bojím se, to máš pravdu." Souhlasí s ním a tím trochu rozbíjí celý sebevědomý obraz sebe samého. 

"Mohl bych alibisticky tvrdit, že kdyby se cokoliv zvrtlo, neohrozím jen sám sebe, ale byl bych pitomec." Částečně m odpoví rovnou, co říct v podstatě nechce, ale stejně by to měl Hiro vědět.

"Anebo to může být tím, že se bojím úplně jiné věci Hiro-chan." Začíná si uvědomovat, jak rád říká jeho jméno a jak si ho vychutnává. Je to lákavá představa, že by ji sundal, ale taky byl dost zásadový a zařekl se, že se to první večer nestane. Už je to dlouho, kdy naposledy tak moc bojoval sám se sebou. 

"Můžu se taky bát toho, že jakmile se ti poprvé podívám do očí, už nebudu chtít koukat nikam jinam. Už jsem slyšel názor, že díky očím se lze opravdu zamilovat. A to nechceš. Nechceš, abych ti takovým způsobem propadl, takže ji necháme tam, kde je." Pousměje se, i když to jeho milenec vidět nemůže. Byl to další z jeho specifických komplimentů, ale ani na vteřinu nelhal. Hiro s ním hrozně cvičí a vážně má strach, že až uvidí jeho oči, mohl by tak skončit. Vnímá napnutí jeho těla, když se začne dostávat do hodně intimních místa tak se snaží, aby se uvolnil a připustil si v hlavě, že je to vlastně v pořádku. Tohle byl jeden z nejdůležitějších kroků a tak se hodilo, aby nikam nespěchal. Už mluvil s pár osobami a ví, jak je to podstatné proto, aby bylo to, co se nejspíš stane za chvíli příjemné. Svírá dál jeho zápěstí, aby mu nedovolil příliš utíkat a připravuje ho na sebe samého. Měl by se ho zeptat, jestli může pokračovat, jenže už nechce mluvit. Zatím ne. Sám je v takovém rozpoložení, které už mu tolik nedovoluje přemýšlet. Hiro zatím neřekl nic proti, takže by se možná ani na souhlas ptát nemusel a prostě to udělá. Najednou si je jistý, že ho nezastaví a opravdu si to užijí do konce. Jakmile Hiroto zareaguje, jak si přál, koutky jdou znovu nahoru, tentokrát už v opravdu hladovém pousmání. Je naprosto dokonalý, když se podvolí slasti. Chce to vidět znovu a tak stejně místo vyhledá ještě několikrát, aby ho ještě víc vydráždil. Chce ho dostat až na samotný okraj toho, co ještě jde snést a zdá se, že se mu to daří. Hiro mu chce částečně utéct a taky pořádně nemůže díky rukám nad hlavou. Skloní se k němu, rty vyhledá jeho ouško, na které h políbí a pak dlouze vydechne. 

"Možná se mi to nakonec povede i s tou páskou. Pokud ještě párkrát budeš vypadat takto. Je skvělé pozorovat, co ti způsobuju." Samozřejmě si neodpustí něco trochu sebevědomějšího a počítá s tím, že ho zase trochu popíchne. Opustí prsty jeho nitro a začne se pasovat se svými kalhoty. Bude je mít celé od gelu stejně jako prádlo, ale na tom nezáleží. Samozřejmě, že sebou má náhradní oblečení. Bez váhání se svlékne. Ve volných chvilkách olíbává Hirotovu kůži i bradavky. Nakonec znovu sáhne pod pokrývku, vytáhne nezbytnou ochranu, kterou otevře zuby. Tohle by si milerád odpustil, ale rozhodně by to bylo bláznovství. Znovu použije gel, tentokrát sám na sebe a pak protáhne ruku pod Hirotovým tělem, aby ho mohl vzít kolem pasu a posune ho celého o hodně výš. S jeho výškou to rozhodně není problém a Yusuke má taky dost natrénováno. Mohl by začít vymýšlet různé polohy, ale to zatím nechá být. Pomalu se napasuje mezi jeho stehna, konečně pustí jeho ruce, aby jeho nožky mohl vzít pod koleny a nadzvednout je. 

"Měl bych se tě zeptat na svolení, Hiro-chan. Ale za prvé…" Udělá si malou přestávku, protože se začne pomalu dobývat do jeho nitra a nemohl by ovládnout svůj hlas. 

"Už to nemůžu dál odkládat a za druhé..." Další menší přestávka, když hlasitěji vydechne.

"Si něco chci nechat na příště. Co myslíš, uvidíme se ještě? Chceš se mnou být znovu?" Pokusí se z něj dostat odpovědi. Už je uvnitř v plné délce. Povolí sevření jeho nožek, dosedne na paty a s tím pohybem si vytáhne Hirota za zadek na svůj klín, aby nemusel spojení přerušit. Je krásné ho pozorovat, když leží na posteli takovým způsobem vydaný. Svírá ho za boky, částečně za pevný zadek a začne si ho pomalu krouživě posílat proti sobě.

Hiroto

Když se Yusuke dotkne Hirotovy pásky, vnitřně se celý napne, protože to na chvíli vážně vypadá, že mu ji chce sundat. Hodně by ho to překvapilo, vlastně by nečekal, že bude tak odvážný a najednou si není jistý, jestli to chce. Už jsou skoro v nejlepším a co když zjistí, že se mu třeba nelíbí? Že ho pohled na něj tak moc vyvádí z míry, že by byl raději, kdyby si tu pásku býval nechal? Stát se mohlo opravdu cokoliv, teď naplno fungovala Hirotova fantazie a je si jistý, že by to velmi odvedlo jeho pozornost jiným směrem. A pak Yusuke promluví a potvrdí mu, že se doopravdy bojí. Má samozřejmě pravdu a tohle Hiroto nedomyslel. Neohrožuje jen sebe a svou image. Teď už si je vážně jistý, že má rodinu a určitě i ty děti. Jeho velmi niterní Já udělá jakési Ach jo. Díky tomu si mohl být jistý mnoha věcmi, ale asi to tak nakonec mělo být. Zakázané ovoce samozřejmě chutná nejlépe, takže mu okamžitě vadí, že tenhle muž už někomu patří a že by ho nikdy nemohl mít se vším všudy, kdyby si to snad usmyslel. Je skoro legrační žárlit na někoho, koho ani neznáte a koho celý večer jenom špičkujete. 

"Ty přece pitomec jsi, tak to udělat můžeš." Pokračuje v tom dál, aby trochu skryl své myšlenky, jenže Yusuke ho vzápětí úplně vykolejí. Spontánně popadne svou pásku do dlaně, aby si ji strhl a s neuvěřením se mu podíval do očí, ale narazí na jeho dlaň, která tam pořád je a tak sevře na chvíli alespoň ji. Cože? Tohle myslí vážně? Tohle myslí naprosto vážně? 

"Jestli si ze mě děláš legraci..." Splyne mu ze rtů, jak kdyby na tom záleželo. I kdyby dělal, copak by kdy byli spolu? +Nebyli, nemám zájme!+ Brání se v duchu, ale je to nějaké těžší, než jindy. 

"Nezkoušej to svádět na mě. Nezkoušej říkat, že já něco nechci. To ty to nechceš. Pořád si lžeš." Nenechá se jím zase tak moc manipulovat dokonce ani ve chvíli, kdy má jeho prsty málem v krku. Všechna slova ho přejdou, když ho Yusuke začne opakovaně trápit v konkrétních místech. Vážně moc se snaží nebýt najednou jak utržený ze řetězu, ale ono to vůbec nejde. Čím dál tím víc si nevládne, kroutí se do stran a jeho hlas je pořád výraznější. Chvílemi si to uvědomuje a trochu se krotí a chvílemi je úplně mimo sebe. Tohle nikdy nezažil. Je to vlastně hrozně nebezpečné s někým cizím, ale k čertu se vším. Chvílemi ho napadá, že to asi přehání, že by se měl nějak dát dohromady, jenže když se k němu Yusuke skloní a pošeptá mu, jak moc mu to sluší a že mu propadá tím spíš, konečně všechno hodí za hlavu a popustí si uzdu ve svém specificky sexy projevu. Dovede se svíjet, přivírat oči, pozvedávat bradu, aby vynikly jeho rty, ví to moc dobře a teď to ani nedělá na efekt. Yusuke ho přestane trápit a on se zamračí. Uvědomí si, že mu to vadí a že ho chce zpět. Je to divné uvědomění, ale stejně si na něm trvá. Slyší cinkání pásku, šustění látky a i teď si dovede domyslet, co se děje a proč. Jen už se tolik nebojí jako na začátku. Může za to nepříčetný chtíč, díky kterému má pocit, že něco jako vpád jiného muže hravě zvládne. Trochu ho překvapí, když ho Yusuke bez varování posune nahoru. Bylo by pro něj jednodušší, kdyby mu trochu říkal, co vlastně dělá, když už na něj nevidí, ale jakmile musí dát stehna od sebe, aby se tam Yusuke vešel a ucítí jeho klín potřený něčím mokrým a studeným, knedlík v krku je zpátky. Ne na dlouho, protože má najednou úplně jiné starosti. Ruce má volné, může je dát dolů, ale najednou neví, co s nimi. Yusuke ho bere pod koleny, začíná se do něj dobývat a Hiroto popadne do dlaní prostěradlo po obou stranách, aby se měl čeho držet a co svírat. Je to potřeba, protože tyhle momenty nejsou ty z nejpříjemnějších, vážně to bolí a jeho napadá, jaký je idiot, že do toho šel, ale už bylo vážně pozdě. Ano, měl se ho zeptat na svolení, slíbil mu to a sice asi chápe důvod toho, proč se to nestalo, ale stejně mu pak hrozně vynadá. Už teď se na to těší, za všechnu tuhle nepříjemnou bolest a tlak! Zrovna teď se ho ptá, jestli se uvidí příště a zrovna teď se na něj Hiroto vážně zlobí. 

"To si piš! Mám ti toho hodně co říct a oplatit! Těš se!" Dostane ze sebe trhaně a přerývaně, ale taky dost pomstychtivě a v duchu si pogratuluje, že nezněl jako nadržená školačka, co čeká na keksík. Yusuke mu to okamžitě vrátí, když si ho pošle nahoru na svůj klín a on ho ucítí naplno. Má dojem, že uvnitř něj není už nic jiného, než Yusuke, ale bolest zmizí a začíná ji nahrazovat dotěrná slast. Tohle nemůže vydržet! Jenže to ještě nic není. Ty pomalé, krouživé pohyby, to je něco, co donutí jeho hlas drát se z jeho hrdla v nezvyklých, slastně utýraných tónech. Jednu dlaň si přiloží k tváři, druhou pořád svírá prostěradlo, tělo se zalévá potem a on se začíná ztrácet ve vesmíru rozkoše.

Yusuke

Vnímal napnutí Hirotova těla, když sál na pásku. Možná si taky přál, aby ji sundal, jenže to nejde. Málem by si nad tím povzdechl a tentokrát by to nemělo nic společného s jeho vzrušením. 

"Asi nejsem ten správný druh pitomce. Možná bych se měl omluvit." Odpáčí mu, protože on tohle říkat opravdu nechce. Stanovili si nějaká pravidla a ta prostě platí, i když už si sám není jistý, jestli mu ji na konci opravdu nesundá. Ostatně nechce se mu ho pouštět domů hned, jak společně skončí. Klidně bude pokračovat do rána, jen aby tady s ním zůstal. Trochu ho překvapí vlastní myšlenky, ale bránit se jim nechce. Je to příjemné osvěžení po těch letech a moc hezky hřeje. Trochu se zarazí, když Hiro sáhne po své pásce. Vážně by ho dost překvapilo, kdyby si ji strhl a on by s tím nic neudělal. Prostě by ho nechal, aby se na něj podíval. Tak moc to nečekal, ale to se nestane. Vydechne krátce, když sevře jeho dlaň a užívá si jeho dotek. Ostatně zatím se to tolikrát nestalo, jen ze začátku, kdy ho nechal, aby si ho rukama prohlížel. Sklouzne konečky prstů po jeho tváři a první jen zavrtí hlavou, i když ví, že ho Hiro nevidí. 

"Nedělám. Takový vražedný smysl pro humor vážně nemám." Ujistí ho, že jsou jeho slova pravdivá. Překvapuje ho, že je ještě schopný mluvit, ale asi už by nemělo, když vezme v potaz, jak ho pomalu poznává.

"Budu to svádět na tebe Hiro-chan. Jsi krásny a hrozně sexy. Taky se nebojíš se mi vynadat, i když máš přitom milion poznámek. To všechno dohromady je…Něco co jsem tak dlouho hledal. Je to těžké ti odolat. Takže ano, můžeš za to ty." Klidně mu to vrátí, aby mu to celé i s komplimentem hodil na hlavu. Třeba to tím trochu zamluvil a Hirovi konečně dojde, jak to celé myslí vážně. Když ho vidí, jak se pod jeho doteky svíjí, nemůže z něj spustit oči. Poznává ještě další stránku, kterou doteď neměl možnost vidět. Je neodolatelný, naprosto přirozený a přitom vražedně sexy. Kombinace, které může jen stěží odolat. O to víc se snaží, aby ho dohnal až na hranici příčetnosti. Daří se a když ho má na svém klíně a Hiro se musí trochu prohnout, je to ještě lepší. Očima sjíždí po jednotlivých liniích jeho těla, které se začíná lesknout. Jakmile je uvnitř, je o ještě lepší a výraz v Hirotově tváři mu říká, že si to užívá taky. Tak moc by se na něj chtěl vrhnout a zároveň ví, že když to neuspěchá, bude to ještě lepší. Ještě malou chvilku si užívat všechno, co mu jeho milenec nabídne na zlatém podnose. Už pomalu přestává ovládat svůj hlas i dech, i když je pořád dost potichu. Prostě ho nechce rušit, když si to tak hezky užívá. Hirotův hlas ho hladí po duši, až do okamžiku, když se ozve s další poznámkou. V první chvíli do něj prudčeji přirazí a nechá koutky vyběhnout nahoru ve vyloženě dravém pousmání. Začíná mít pocit, že to byla ta poslední kapka, kdy byl schopný brzdit. Nakloní se nad něj, čímž jeho pozadí zvedá víc vzhůru a prohlubuje jejich spojení. Dostane se rty až k jeho oušku, které přede špičkou jazyka. 

"Hm, tak ty mi chceš oplácet věci. No dobře, to bych se měl snažit, aby bylo pořádně co." Pošeptá mu do ucha, vezme ho pevněji za stehno a začne s tím, co chtěl udělat celou dobu. Vášeň se mezi nimi snad i zhmotní, jak si s její dopomocí bere jeho tělo. 

"Těším se, opravdu moc se těším, až se pokusíš mi to vracet." Šeptá mu udýchaně dál, aniž by polevil ve své tempu až do chvíle, kdy jej dostane na vrchol. Pořád ještě částečně kontroluje své vlastní tělo, aby nekončil příliš brzy. Pustí jeho nožku, aby jeho tělo kleslo, a sám to musí malinko rozdýchat, aby ještě neskončil. Dá sobě i jemu pár dlouhých vteřin, než se znovu pohne. Sebe tím žene pomalu na vrchol a Hirotovu extázi snad ještě chvíli prodlouží. Jeho pohyby už jsou o hodně pomalejší a nakonec se dostane k vytoužené explozi i on sám. Zůstává zapřený o předloktí nad jeho tělem, a i když má problém se vůbec nadechnout, stejně přejíždí rty po jeho pokožce na tváři. Přenese váhu na levou ruku, aby pravou dlaní mohl sjet po linii jeho těla až na stehno, které trochu přizvedne a pomalu se společně s ním přetočí na záda, aniž by přerušil jeho spojení. Spokojeněji vdechne a začne ho konečky prstů hladit. 

"Moc hezky sis to užil." Neopustí si menší popíchnutí. 

"Možná bych tě domů pouštět neměl, Hiro-chan. Je ještě pár věcí, které bych ti měl ukázat." Nechává nos zabořený v jeho vlasech.