(učebny)
Sena
Zbytek hodiny už Sena hledí před sebe a snaží se poslouchat výklad v angličtině. Je to mnohem složitější, než si myslel, protože se mu špatně chytá místní přízvuk, stejně jako většina slov, která nejsou běžná. Myslel si, že umí anglicky docela dobře, spolužákům venku docela rozuměl, ale opak bude zřejmě pravdivější a Sena z toho dostane nával prvotní deprese. Vždycky to tak měl, když začínal školní rok. Navalily se na něj všechny termíny, povinnosti a zadání a on měl pocit, že je to kopa práce, ze které se nikdy nevyhrabe. Většinou mu několik dní trvalo, než se z toho trochu vyhrabal, ve všem se zorientoval, nastínil si plán útoku a pak, jak mu to začalo jít od ruky, se všechno zase srovnalo. Tady je ten pocit mnohem, mnohem horší. Napadne ho, že by to mohl vzdát, prostě se vrátit domů, omluvit se rodičům a vést svůj normální, nudný japonský život. Jenže pak si vzpomene na to, proč tohle podstupuje, na svoje já, které nechce a nedovede potlačit a na to, že má motivaci mnohem silnější, než by se kde komu mohlo zdát, zatne zuby a pokusí se vést si poznámky. Je to o to horší, že Angelo se do něj pokouší pořád něco hustit, vyptává se ho, jestli brali stejnou látku a jestli nechce doučovat a Sena ho nakonec usadí, když mu oznámí, že je o několik lekcí napřed a že je dost chytrý na to, aby doučování nikdy nepotřeboval. Bylo to ostré a nepříjemné, Angelovi se všechny ty emoce zaskočeně prošly po obličeji, pak se mírně odvrátil a dal pokoj. Sena to přehnal a ví to, ale zároveň cítí škodolibé zadostiučinění. Byla to pravda, Japonci byli na studium jako šílenci a tahle třída je daleko za ním. Chodil na velmi dobrou školu a do začátků mu to hodně pomůže a ulehčí práci, aby se vyrovnal s kulturním šokem, novým pohlavím i celou touto zemí. Učitel ho nechává na pokoji, protože se domnívá, že Sena má co dělat, aby rozuměl, ale nepochybně si ho velmi brzy zavolá, aby společně probrali, co Sena umí a jakmile přijde na to, že je toho dost, přestane ho šetřit. Dnešek si ale užije svoje malé tajemství a zatímco okusuje tužku, což znovu přitáhne Angelovy oči, a přemýšlí nad tím, co mu řekl Ju-ken. Vážně mu na to pozvání skočil a myslel si, že se mu líbí. Vypadalo to tak z jeho celkového projevu, ale nejspíš si s ním jen hrál, aby to tady sám nějak vydržel. Bude si na něj muset dávat pozor a být celkově opatrnější. Kromě toho ho jeho slova nepříjemně pálí, ani neví proč. Ať si ten hromotluk dělá, co chce. Prý Nejsi můj typ… To se nesnadno poslouchá. Jakmile zazvoní ke konci hodiny, Angelo se v podstatě okamžitě zvedne a odejde za Ju-kenem a Sena zůstane v lavici sám. Zatím se k němu spolužáci nehrnou, ale to mu nevadí. Studuje rozvrh a příští hodinu a pokouší se připravit si věci. Angelo s obědem u Ju-kena nepochodí a tak jde za Senou, ale ten ho taky pošle napřed, aby se mohl stavit ještě za třídním učitelem s podepsanými dokumenty. Když si konečně hází tašku přes rameno, jsou už ve třídě sami. Ju-ken očividně nevnímá a cosi zarytě studuje v učebnici. Sena pomalu vykročí mezi lavicemi ke dveřím a když míjí tu jeho, oči mu padnou na to, co to je. Je o tolik pozadu? Kam chodil do školy? Uvědomí si, že nad ním stojí moc dlouho a opravdu nechce, aby to vypadalo, že za ním bude dolézat nebo se zkoušet omlouvat. Jakmile k němu Ju-ken zvedne oči, zatváří se sebejistěji a poupraví si řemen tašky.
"Cath by doučování jistě zvládla, ale kdybys někdy dohlédl dál, než za svoje ego, tohle umím." Řekne mu jenom a pokračuje dál ke dveřím.
Ju-ken
Ju se nepřestává snažit najít hlavu a patu v anglickém textu. Je to o něco složitější, než kdyby to bylo v jeho rodném jazyce, ale přece jen není v Americe první den a brzo se začne orientovat. Jen v jazyku, v učivu vůbec. Nemůže najít nit, kde přesně skončili na minulé škole a kde by měl navázat. Přijde mu, že nic z toho vůbec nebrali. Zoufalství se s každou další vteřinou, kdy listuje v učebnici, stupňuje. Jakmile učitel zjistí, jak moc pozadu je, nejspíš na to doučování opravdu dojde. I v hodině po očku pozoroval Senu a nejradši by byl škodolibý a dál si užíval, jak ho Angelo pořád otravuje, ale podobné pocity mu vydrží jen chvíli. Nakonec je mu ho spíš líto. Počítá, že Sena to tady taky nebude mít jednoduché a pomoc nejspíš od nikoho chtít nebude. Jemu by se hodila, ale pořád je ve stádiu, kdy neví, komu by řekl. Je mu svým způsobem líto i to, jak moc ho odpálil a jak se choval. Obvykle takový nebyl, ale Sena ho prostě naštval a on ty emoce nějak neuměl zpracovat. Ostatně chtěl mu jen pomoct. No nic, tohle asi jen tak nevyřeší. Vrátí se očima k učebnicím a dál sedí v lavici, i když je přestávka. Ani si nevšimne, že v učebně už není sám a že je tu Sena. Dojde mu to až po nějaké době, kdy mu Sena kouká pod ruky. Pomalu očima vstoupá po jeho postavě. Teda té části, které jde přes lavici vidět a zastaví se až u jeho očí. Mírně pozvedne obočí, jakoby se ho ptal, co se stalo, že sem vůbec přišel. Poslední, co by ho napadlo je to, že by mu nabídl pomoct. Po tom, co se stalo na hřišti a i potom asi těžko. Stačí jen, aby Sena promluvil a už ho zase štve. Nestihne se ale ani nadechnou a už je pryč. Šklebí se ještě chvíli na dveře učebny a pak jen zavrtí hlavou. +Kdybys věděla, kde moje ego je, tak tohle nikdy neřekneš.+ Pomyslí si s podivně posmutnělým tonem ve své hlavě. Kdyby jen Sena tušil, proč vůbec z Japonska odešel a vydal se sem, asi by se hodně divil, ale vykládat mu to nebude. Nadechne se dlouze a vzápětí vydechne, než znovu oči zaboří do učebnice. Konečně najde látku, o které stoprocentně ví, že ji brali, ale je to snad půl roku zpátky. Je pravdou, že na minulé škole měli sportovci a ti co reprezentovali školu jisté úlevy, tady to očividně neplatí.
"No výborně." Povzdechne si, ale zatvrdí se, že to prostě nějak dožene. Pár dní asi nebude spát, ale nějak to zvládnout musí. Nakonec si všechno posbírá a vydá se rovnou do další učebny, oběd už rozhodně nestihne. V další hodině už na tom není tak zle. Chybí mu ještě pořád něco dohánět, ale trochu mu to zlepší náladu. Tentokrát už nesedí sám, ale s jedním klukem, který má na očích brýle, jak popelníky. Je za něj vlastně dost vděčný, protože díky němu se zorientuje mnohem rychleji a nakonec si i dobře popovídají. Angelo je nečekaně vedle Seny, ale už do něj nehustí, jen mu z oběda přinesl růžové pití. +Barvu si trefil.+ Neubrání se poznámce. Podobným způsobem přestojí zbytek hodin a Ju se Senovi vlastně trochu vyhýbá. Po vyučování je čeká ten trénink. Všimne si, jak se Angelo Seny ptá, jestli se na ně přijde podívat, ale víc nestihne. Vyzvednou je kluci a už míří do šatny. Jsou hodně pěkné, očividně drahé a udržované. Za patnáct minut už se potí na hřišti. Stačí jen rozcvička a většina už sundává triko, protože jim trenér dává pořádně do těla. Ju-kenova tetování září mezi ostatními, protože je jediný, kdo jich má tolik. Triko už má zastrčené za lemem kraťasů. Kousek od nich trénují i roztleskávačky. O pauze se potkají u stojanu s vodou. Ju se ještě předtím rozhlédne po tribuně, kde je velká část školy. Tréninky jsou očividně populární, nejen jejich ale i holek.
"Vždycky je tu dost plno." Ozve se dívčí hlas, a když se ohlédne, dívá se na Tiffany, která se na něj usmívá a podává mu vodu.
"Díky." Kývne jí hlavou a lahve si převezme.
"Sena tu není." Dodá ještě Tiff, jak kdyby ho Ju hledal.
"Já ji ani nehledal, však mě poslala do háje, proč bych měl?" Zavtipkuje, i když trochu pitomě a k jeho překvapení se Tiffany rozesměje.
"Půjdeš s námi po tréninku do nákupáku?" Zeptá se ho.
"Já nevím, musím ještě něco málo dohnat a..." Tiffany ho ale přeruší.
"Tak uvidíš, ale byla bych ráda, kdybys šel. Můžu ti s učením klidně pomoct i tam. " Usměje se na něj, což Ju vykolejí ještě víc. Co to kruci bylo? Než se stačí vzpamatovat, musí zpátky na hřiště, ani se pomalu nestihl napít. Teď přijde na řadu tréninkový zápas, kvůli kterému je tu polovina školy. Jen koutkem oka zahlédne růžové vlasy. Senu očividně dotáhla Cath, která zvláštně zírala na to, jak si povídal s Tiff. Ju se tam chvíli zahledí, když už je na svém místě na hřišti a probere ho až Angelo, který do něj řádně vrazí, až o málem odešle k zemi. +Co blbne?+
"Neflákej se, nebo prohrajeme." Uhodí na něj ne moc příjemně. No výborně a to se stalo kdy?
Sena
Ju-ken už na Senu nepromluvil, nezavolal na něj a Sena nemá ani ponětí, co si teď myslí, ale zamíří za třídním učitelem a vyřeší tam svoje dokumenty. Zatím jde všechno hladce. Pořád čeká, že někdo rozrazí dveře a poběží za ním s jeho pravým rodným číslem a odhalením a nejspíš ho to nepřejde, dokud neuplyne delší čas. Pak se připojí k ostatním na obědě, ale bez Ju-kena to není ani zdaleka takové jako když se poznali před školou. Většinu času jenom mlčí a poslouchá, dívky mu dávají trochu najevo, že ho ještě nepřijaly mezi sebe, protože nesplnil žádná jejich očekávání a kluci zase melou jenom o sportu a Sena si uvědomí, že některým odborným výrazům ani nerozumí. Povšimne si nějakých dvou holek o stůl vedle, jak po nich zle koukají a když se na ně Sena podívá, se zasyčením odvrátí obličeje. Sena nad nimi protočí očima a raději dojí svoje jídlo. Musí se přiznat, že mu to moc nechutná. Bylo to úplně něco jiného, než japonská jídla, všechno bylo těžké, bylo toho hodně, rýže byla jenom někdy a ještě ke všemu špatně uvařená. Ryby tu byly, protože žili u moře, ale žádný daikon, žádné tofu, žádná polévka miso nebo sójové boby, prostě nic. Většina těch jídel byla tučných a pro Senu obtížně stravitelných. Sýry, salámy, máslo, vejce… svět vzhůru nohama.
"Jsou tu někde nějaké asijské potraviny?" Zeptá se a dívky ho pošlou do nějakého specializovaného obchodu. Sena jenom zadoufá, že to nebude předražené nebo to nebude nějaká čínská levná náhražka toho, co by si představoval. Nutně potřebuje normální rýži a nudle a nejspíš si doma začne vařit sám. Musí to brát tak, že se v něčem zdokonalí. Maminka by měla radost. Po obědě zamíří do další učebny, ale ani tady se na něj Ju-ken ani nepodívá a tak se usadí na místo a s díky si převezme pozornost od Angela. Je to asi poprvé, co se na něj upřímně usměje. Začíná ztrácet nervy a dopadá na něj osamělost nebo co. Angelo je jako pejsek, málem by vrtěl ocáskem a možná to Sena začne vnímat jako něco milého. Po skončení vyučování se od něj Sena dozví kde a v kolik přesně bude zápas a on mu slíbí, že tam přijde. Jakmile se škola vyprázdní, zamíří rovnou na dámské záchodky, zavře se tam a… chtěl si jenom upravit make-up a zkontrolovat, že je všechno v pořádku. Maličko se navonět a takové ty věci… Vůbec nečekal, že to na něj všechno dolehne a najednou je mu hrozně do pláče. To cizí prostředí, absence mámina objetí, podivní spolužáci, nával učení, špatná rýže… Kousne se do rtu, ale stejně se mu po tváři skutálí několik osamělých slz. Uměl být ostrý a dát najevo, že nikoho nepotřebuje, ale když byl sám, ukazovala se i jeho dobře ukrytá stránka a zranitelnost. Vykolejí ho, když se na záchodě objeví Cath.
"Tady jsi." Řekne mu nesměle a Sena honem skloní hlavu.
"Jen jsem si volala se strejdou." Řekne a vytáhne mobil. Strejda mu doopravdy psal a doufal, že se mu první školní den dařilo. Bylo to milé. Honem mu nacvaká odpověď a pak mu Cath řekne, co viděla na hřišti a jak divně a důvěrně Tiffany mluvila s Ju-kenem.
"Vážně?" Podiví se Sena.
"Já myslela, že chodí s Jordanem?" Podiví se a obě dívky se na sebe dlouze podívají. To by bylo pěkné pozdvižení, kdyby mu chtěla zahýbat. A taky příležitost, jak se jí zbavit a zvolit si novou královnu… Sena v tu chvíli jasně vycítí, že Cath Tiffany asi moc nemusí, ale příliš se bála, cokoliv říct, natož udělat a Sena si byl ještě příliš málo jistý v podpatcích.
"No… zatím to zůstane mezi námi." Chytne ji důvěrně za ruce a pak se obě vydají na zápas. Když dorazí na tribunu, už se hraje a Sena se na hřiště podívá přesně ve chvíli, kdy do něj vrazí Angelo. Vypadá to dost bolestivě. Ani by ho nenapadlo, že Angelo si všiml jeho nedobrých vztahů s Ju-kenem a začal hájit jeho čest. Posadí se s nohou přes nohu a rty obejme brčko s růžovým pitíčkem. Když se k nim kluci podívají, zamává. O kus dál dělají holky gymnastická kouzla a Tiffany vypadá vážně dobře.
"Kruci..." Vypadne ze Seny skoro pánským hlasem.
"Jo..." Zaduní vedle něj Cath, která taky nesvede ani kotrmelec. +Takhle sexy nikdy nebudu!!+
Ju-ken
Ju stihl postřehnout, že Sena vůči Angelovi trochu vyměkl a to se mu moc nelíbí. Neví proč, možná je to tím, že podobné typy kluků už potkal. Podle něj je Angelo stejný, jak ostatní a když dostane, co chce, nechá toho. Nic mu do toho není, ale prostě mu to přijde na facku. Vždycky mu to přišlo. Možná proto se držel od holek dál, protože na něj neměl čas a nepřišlo mu fér, je nechávat stranou, když on lítal z tréninku na trénink. Našlo se jich pár, které tvrdili, že jim to nevadí, ale stejně to dlouho nevydrželo, protože se našel kluk, který na ně prostě čas měl. Neměl jim to za zlé, to se holt stávalo. Na trénink si řádně vyčistí hlavu a od Angelova popíchnutí hraje jako vždycky předtím. Prostě potřeboval částečně vypnout, aby byly výsledky takové. Někdy to šlo, jindy ne, ale tentokrát se dařilo a trenér vypadá, že je s ním spokojený. Ještě, aby dohnal tu školu. To taky nějak půjde. Jakmile Sena zamává, Angelo div neběží k němu, aby mu padl k nohám a Ju-ken využije příležitost a vrátí mu náraz. Trénink samozřejmě pokračuje.
"Dávej bacha, ať neprohrajeme." Dojde i na slova, která jsou dost podobná tomu, co mu předtím řekl on sám. Samozřejmě to má ještě jeden podtext, ale to si nechá pro sebe. Další menší přestávku stráví kluci společně s trenérem, ale polovina z nich nedává pozor, protože holky opodál trénují pořád a to musí nutně zaujmout každého. Dojde i na nějaké komentáře na jejich adresu a ne všechny jsou slušné. Ju se toho moc nezúčastní a když jim Tiff zamává, tváří se, že to prostě neviděl. Přišlo mu divné, jak se k němu chovala, když byl její kluk kousek od nich, i když ne na doslech. Nerad by si tu dělal problémy kvůli holce. Zvláštní je fakt, že kvůli Senovi to klidně dělá. Tohle si bude muset sám se sebou rychle vyřešit, protože je na něj přece naštvaný, no ne? Ať chce nebo ne, roztleskávačky přece jen přitáhnou jeho pohled a když kluci začnou pískat po povedeném triku, přidá se taky. Je to přece jen povzbuzení. Oni to dělají pro ně celou tu dobu v podstatě, tak proč jim to nevrátit. Na konci tréninku jsou zase všichni u vody. Ju sáhne po lahvi a otírá si dresem zpocené čelo. Tohle už si stejně podruhé nevezme. Před očima se mu zjeví lahev a on vzhlédne, tentokrát je to ale Cath.
"Díky." Usměje se na ni a aniž by si to uvědomil, tak se po jejich ukloní.
"Do vteřiny bych asi umřel." Odšroubuje víčko, a když se chce napít, pohled mu padne na Angela se Senou. Snaží se mu něco šeptat do ouška.
"O co mu jde? Holku na párty má, ne?" Zeptá se Cath a nedojde mu, jak by to mohlo znít, totiž že žárlí a že mu to není jedno.
"Tak proč jí to neřekneš?" Ozve se Cath a Ju se po ní nechápavě ohlédne.
"Co mám říct?" Zeptá se jak největší idiot a vůbec mu nedochází, proč se tváří tak zvláštně.
"Že se ti líbí? Třeba." Pípne Cath a Ju se jak největší idiot rozesměje.
"Tak to přece vůbec není. Spíš mě dost štve." Odmítne to rezolutně.
"Jen jsem ji k nim přivedl, tak bych nerad, aby to dopadlo špatně." Vede si pořád svou.
"Promiň, musím do šatny a do sprchy nebo se sebou ani já nevydržím." Usměje se na ni a vykročí za ostatníma. Už tak je poslední. Ještě před tím, než stihne projít dveřmi do šatny, se za jeho zády objeví Tiff.
"Byl jsi skvělý. Kluci můžou být rádi, že jsi k nim přišel. Hezky se na tebe koukalo." Prohodí s kouzleným úsměvem a už je pryč. Nechá tam Ju-kena totálně mimo a se stejným výrazem vejde do šatny.
"Pozval jsem Senu s námi do nákupáku. Možná, že vážně půjde." Slyší zrovna Angela.
"Nejdeš náhodou na párty s někým jiným?" Prohodí Ju, když se začne svlékat u skřínky.
"No a co?" Vrátí mu to Angelo.
"Vyzkouším obojí a pak se uvidí." Dělá si z toho legraci, ale Ju-kenovi to moc vtipné nepřijde. Pěkně to v něm vře, protože tohle chování prostě z duše nesnáší. +Nic ti do toho není, nic ti do toho není.+ Opakuje si jako mantru pořád dokola. Vydrží mu to přesně do chvíle, kdy se vyhrnou s kluky ven a dostanou se před školu, kde mají sraz. Angelo se k němu nakloní, když zrovna prochází Sena s Cath.
"No podívej, to přece za zkoušku stojí. Přece nebudu kupovat zajíce v pytli." Dělá ramena před ostatními kluky. A to už je na Ju-kena prostě moc. Byl klidný dost dlouho, ale tohle už ho vytáčí. Vezme Angela pod krkem s druhou dlaní zatnutou v pěst a rozpřáhnutou.
"Tak proč to neřekneš nahlas před ní, hrdino." Uhodí na něj, ale holky jsou pořád ještě daleko.
"Štve tě, že tě poslala do háje hm a přišla na trénink za mnou." Rýpe do něj Angelo ještě víc a to už prostě nevydrží a praští. V ten okamžik už jsou v sobě, ale tentokrát už na vážno. Kluci kolem místo, aby je rvali od sebe, je zase ještě hecují.
Sena
Sledování zápasu nakonec není taková nuda, jako se Sena obával. Říkal si, že při nejhorším vytáhne skripta a začne se učit, což by zrovna Cath mohla ocenit, ale nakonec se obě dívaly zarytěji, než se mohlo zdát. Byla to docela řež a Senovi se málem přihodilo, že vyskočil na nohy a jako kluk zařval na celou tribunu. Tyhle pudy bylo velmi těžké ovládat. Cath si všimla toho jeho cuknutí, ale zamaskoval to za nějaký hmyz, co mu lezl pod sukni a zasmáli se tomu. Jakmile dojde na přestávku a to Tiffanino zamávání, vymění si Sena s Cath důležitý pohled. Tohle jim rozhodně neuniklo, když vědí, na co se zaměřit.
"Začneme si psát poznámky." Vytáhne Sena malý růžový deníček na klíček, jaké mívají holčičky a Cath se rozesměje.
"To je roztomilé." Řekne mu.
"U nás se říká kawaii a všechno, co je kawaii, je oblíbené a cool. Čím víc kawaii, tím líp." Řekne Sena a i když se to Cath zdá nejdřív dětinské, rychle si v tom najde zalíbení. Vypadá, to že by opravdu mohly být dobré kamarádky. Možná taky nejlepší. Konec konců, nejsou pitomé. Sena je možná růžový, ale nehodlá mít špatné známky. Nakonec ho Cath přemluví, aby šli za ostatními, když je přestávka na vodu. Někteří kluci jsou do půl těla nazí a Ju-kenovo tetování přitahuje velkou pozornost. Sena stojí o několik kroků dál s nohama do O, jak je v Japonsku velmi oblíbené, protože to pánům připadá roztomilé a vzbuzuje to v nich konkrétní představy. Sena si tohle všechno samozřejmě pečlivě nastudoval, aby byl ta nejuvěřitelnější dívka na světě. Trvá to asi dvě vteřiny, než se u něj objeví upocený Angelo, taky polonahý a snaží se k němu až moc naklánět. Sena maličko uhýbá, zalituje, že nemá vějíř a celkově vypadá, že se stydí, ale podobná důvěrnost mu není příjemná už jen proto, že se tu snaží předstírat dívku, kterou není. Kůvli Angelovi vůbec neslyší, co si povídá Cath opodál, ale pak kluci naštěstí odejdou do sprchy a oni se k sobě zase připojí. I díky tomu, že se za nimi dívají si všimnou Tiff a toho, že zase dolézá za Ju-kenem. Sena důležitě vytáhne propisku s růžovým chmýřím na konci a zapíše to do deníčku, zatímco se Cath pochechtává.
"Co to tady máte?" Zeptá se jich jiná holka. Dafne je nejlepší kamarádka Tiffany, její velká donašečka a někdo, na koho je třeba dát si pozor. Senu maličko polije studený pot, ale deník rychle zamkne.
"Seznam domácích úkolů." Řekne rychle a vedle šprtky Cath to ani nezní tak divně. Přesto ho Dafe propálí podezřívavým pohledem a pyšně zvedne bradu.
"Do toho nákupáku bys raději měla jít. Měla bys nosit to, co my a nechat si vysvětlit, jak se líčit a vystupovat." Dostane Sena důrazné doporučení. Sena ji v duchu pošle rovnou někam, ale tváří se pořád stejně. Naštěstí se kluci začnou zase hrnout ven ze sprchy, čímž je docela zachrání. Sena chce s Cath odejít maličko stranou, ale obě se zastaví a ohlédnou, když jim dojde, že se kluci za nimi nějak špičkují a že to vlastně nezní přátelsky. Ani jedna neslyšely, proč se to stalo, ale jakmile vezme Ju-ken Angela pod krkem, Sena se prudce nadechne a Cath dokonce vyjekne a přitiskne si dlaně na ústa. Vážně si obě myslely, že ho praští. Trvá to dvě vteřiny a stane se to.
"Praštil ho!" Vykřikne Sena a natáhne tím směrem prst, jako by to snad nikdo neviděl. Viděli to bohužel všichni. Kluci se do sebe pustí hlava nehlava, brzy teče i krev a aby to bylo ještě horší, doběhne k nim trenér a to je pro oba hráče obrovský průšvih. Tím horší, že Ju-ken je cizinec, co tady má stipendium a navíc si začal, což asi všichni dosvědčí. Oderve oba kluky od sebe, strašně je seřve a rovnou jim udělí tresty, několik zákazů na tréninky i zápasy a zodpovídání před ředitelem. Jordan, jako kapitán týmu na to hledí vyloženě vyděšeně a najednou od nich dává ruce pryč, což Senovi taky připadá strašné. Očividně je popularita důležitější, než přátelé. Stejně to od trenéra schytá, že nezasáhl a nedovede udržet dobré vztahy v týmu. Když je trenér vykopne na ošetřovnu, zůstanou všichni stát jako opaření a pak se začnou ztrácet. Dafne se na Senu významně podívá, jako by mu říkala Zmiz taky, než se to sveze i s tebou.
Žádné komentáře:
Okomentovat