Hromadné - To není slečna. - část 2.

(farma)

Sugizo, Aqui

Sugizo se neubrání překvapenému zvednutí obočí i celkovému výrazu, když mu J řekne, že by možná bylo fajn, kdyby byl jeho otec. Není si jistý, jestli je to jen takový žert o tom, že by pak byl lepší osobou nebo jestli to mohl myslet jenom trochu vážně, ale je to jeden ze vzácných okamžiků, kdy by snad zčervenal. Sugiza obecně dostalo málo co, ale tohle by byla jedna z těch věcí. Kdyby to bylo na něm, dělal by otce klidně polovině vesmíru, ale skutečné city, to se nedalo získat jenom tak. Aqui se mezitím tváří pořád stejně vyděšeně a vypadá to, že Aki ho rozhodně nezachrání. A on mu vozil dárky!! Kamijo to očividně nenechá jenom tak být a Aqui je vlastně rád. Jednak chce dolů a jednak mu to trochu ukazuje, že mu není zase tak jedno, jak se před vteřinkou lekl. J se nedá jenom tak odbýt, i když se to nese na přátelské vlně, ale Kamijo se netváří přátelsky ani trochu a rovnou zaútočí. Aqui ví, jak to myslí, v tomhle směru mu rozumí, ale Aki očividně vůbec ne a stejně tak i jeho bratr. On by se neurazil, ale ti dva to pochopí po svém a začnou ho bránit. Nečekaně bránit. V tu chvíli už Aqui vůbec neví, co si počít a nejraději by zabořil tvář do dlaní, aby ho alespoň trochu nebylo vidět, ale to by se musel pustit koňské hřívy. Jova slova jsou vlastně hrozně hezká, i když on sám by asi umřel, kdyby měl podobně vypadat a jakmile mu ještě zašeptá do ouška, je tu najednou dost horko. Kdy se to stalo, že se na tomhle smetišti objevili hned tři kohouti? Kamijo se pohne a Aqui k němu stočí svou tvář. Už se chystá natáhnout ruku a doopravdy sléz, jenže to by se Kami nesměl trefit do Jova koně a v tu chvíli má Aqui pocit, že se snad poperou. Ne jen on. Sugizo to celé dlouze pozoruje, jeho výraz postupně nabírá na opatrnosti a vzápětí je mu jasné, že J se zachová podle zákona prérie a nevezme žádný ohled na to, že tohle jsou japonští studenti na školním pobytu, za které tu všichni nesou zodpovědnost a kterým se nesmí nic stát. Musí zakročit. Aki se o vteřinku dřív rozhodne pro to samé a snaží se být spravedlivý, ale Sugizovi je jasné, že bude hájit spíš bratra a taky čest svého nejlepšího – asi – přítele. S kým nakonec jeho syn skončí, to by někdy vážně rád věděl. Adeptů tu najednou bylo víc, než dost. Potká se s Akiho očima, zatváří se konejšivě, ale zároveň rozhodně a popojde dopředu, aby jim připomněl, kdo tady má vlastně slovo. 

"To by stačilo." Natáhne ruce nahoru k Aquimu a pomůže mu dolů na nohy. 

"Aki-chan buď tak hodný a jeďte se s J podívat na tu ohradu. Opravdu budete za chvíli zpátky. Aqui-chan, udělej mi laskavost a běž si odpočinout do svého pokoje." Vykáže hlavního protagonistu pryč odtud. Aqui se na něj trochu nevěřícně podívá, protože není moc zvyklý, že mu někdo nařizuje, co by měl dělat a Sugizo to navíc nikdy nedělal, ale beze slova kolem něj proklouzne a zmizí v domě. Pak se Sugizo podívá i na Kamija. 

"Prosím dokonči svoje školní povinnosti, které máš od Yoshikiho a pokud chceš vzít někoho ven, tak ve svém volném čase." Usměje se na něj a taky ho odešle pryč. Nakonec se podívá i na J. 

"Musíš pochopit jednu věc a hned z kraje." Tváří se příjemně a vlastně se tak cítí. Není naštvaný. 

"Tohle jsou tak trochu děti. Jsou tu s učitelem a máme za ně odpovědnost. Kdyby se jim něco stalo nebo si stěžovaly, ohrozilo by to moji další spolupráci se školami a jeden z důležitých finančních příjmů, takže občas musíme prostě zatnout zuby. Co se Aquiho týče, je z velmi prominentní rodiny, kde panují přísná pravidla. Tím nechci říct, že se s ním nesmíš bavit, jen opatrně. Kdyby se mu něco stalo nebo si stěžoval on, můžeme všichni tři odjet zpátky do And." Zasměje se, ale ona je to pravda. 

"Užijte si krávy." Řekne a otočí se na patě za svými záležitostmi. V tu chvíli už je Aqui nahoře v pokoji s nosem přilepeným na okno. Pozoruje to celé, i když je přes tabulky neslyší a ještě teď mu z toho drzého a koňmi páchnoucího krasavce buší srdce. Každý z těch tří má pro něj kouzlo. Je to k zbláznění. Jakmile se J rozhlédne a hrozí, že by ho zahlédl, málem spadne na zadek, jak rychle od okna odskočí.

Aki, J. Kamijo

J vážně doufal v to, že Aquiho ukecá a přestane se aspoň trochu bát. Nechce ho s sebou tahat násilím, i když ho na svého hřebce vysadil bez zeptání. Kdyby se tahle křehotinka začala hodně bránit, tak seskočí a postaví ho zase zpátky na zem. Nebyl zlý, jen dělal věci dost po svém. Kamijo to zdá se vidí úplně jinak a je znát, že ještě chvíli a asi mu bude jedno, že se neumí prát. Měl zvláštní povahu a jen máloco ho dokázalo rozhodit. Teď šlo o to, že se mu Aqui vážně líbí a neumí se s tím příliš vyrovnat. Jemu na lidech nezáleželo, nikdy. Jen na věcech, které chtěl a směrech, které si pro sebe určil. Pokud k tomu někoho potřebovat, dokázal být okouzlující, ale tohle bylo jiné. Aki vypadá, že se J vůbec nebojí, ale on se obecně vrhal do podobných věcí dost bezhlavě. Klidně nějakou ránu schytá, jen aby z toho táta neměl problémy. To by totiž bylo to poslední, co by chtěl a tuší, že J by na tom mohl být stejně. Pak by si to dával za vinu a třeba by i zmizel. Nezná ho a stejně se mu ta myšlenka příčí. J už se nadechuje, aby té blonďaté hlavě něco řekl hezky od plic, ale pořádně ho zastaví až Sugizův hlas. Má horkou hlavu, to ví, ale oni si teď nedovolí udělat víc. Trochu povolí v ramenou, ale úšklebku se neubrání. Brzo přijde i o Aquiho a nadechne se, aby s tím zkusil něco udělat. Su už rozdává úkoly a on nakonec na prázdno zavře pusu, aby dál neprovokoval. Tohle nakonec si bude celé jeho chyba, ale nedokáže se nad tím na dlouho pozastavit. Většinou si nesl následky sám za sebe, dokonce si i chvíli poseděl v chládku za menší rvačku, ale vždycky to vztahoval na sebe a neschovával se za svou rodinu. Rezignovaně rozhodí rukama a sleduje Aquiho jak mizí pryč. Vážně se ani neohlédne? Škoda. Přeostří na Kamija, který se nadechne stejně jako on a ozve se tiché ale. Dál už nic neřekne, jen se otočí na patě a zamíří po své práci, kterou dostal přidělenou. Tohle se teda vůbec nepovedlo. Ještě se několikrát ohlédne na Aquiho, ale ten mu brzo zmizí z očí. J stočí oči na Sugiza, když na něj promluví. Tak nějak to asi podvědomě tušil, ale jsou věci, které mu prostě docházel později. Vyslechne si to celé a nakonec přikývne. 

"Pardon." Prohodí jako první a je znát, že ho to mrzí. 

"Já už budu hodný, slibuju." Předvede mu svůj široký úsměv a natáhne ruku k Akimu, aby mu pomohl na koňský hřbet. 

"To užijeme. Klidně to projdu celý, kdyby náhodou bylo ještě někde něco povolenýho." Ujistí Sugiza, že se o tu ohradu postará, stejně jako o všechny ostatní a pak vyrazí na pastviny.

"Aqui se ti líbí co?" Rýpne si Aki hned, jak jsou z doslechu. J se trochu zarazí, protože jsou věci, které nepřiznává zrovna snadno. Navíc…Aqui je kluk.

"No, na tom asi něco bude." Zahraje to trochu do autu, aby to nebylo tak usvědčující. Aki se pochechtává, ale chvíli je ticho, než se J ozve. 

"On s ním chodí?" Zeptá se tónem, jakoby mu na tom nezáleželo. Aki se začne uculovat znovu. 

"Nooo, nemyslím si. Ne tak doslova. Měli spolu jít na rande. Vlastně mě kvůli Kamijovi poslal do háje. Slušně a hezky, ale jo." Osvětlí mu celou situaci a to co se od Aquiho dozvěděl. 

"Ale spí se mnou v pokoji." Pochlubí se hned. J se po něm prudce ohlédne a jak kdyby se ho pohledem ptal, jestli s ním něco měl nebo ne. Aki rovnou zavrtí hlavou. 

"Buď v klidu, nic takového. S ním je těžké pořízení." Rozesměje se upřímně a J s ním. 

"Takže hodný a slušný. Hm, je čas, aby ho někdo zkazil." Vloží si cigáro do koutku, už jsou celkem daleko od farmy tak si to dovolí. 

"Musíš na něj opatrněji nebo ho vyděsíš." Poradí mu Aki, který už seskakuje z koně, protože jsou u místa, které je potřeba opravit. 

"Ty se nějak vyznáš." Aki jen pokrčí rameny, když rovná sloupek do správné polohy. 

"Já to mám trochu jinak." Ohlédne se na něj přes rameno. J vypadá nechápavě. 

"Hm, jak to jen říct, nemám nic proti, když je nás víc, chápeš?" Zkusí to trochu oklikou a vypadá to, že J chvíli trvá, než to pochopí. 

"Slušný." Plácne ho po rameni a pomůže mu. 

Asi za dvě hodiny už se společně vrací k farmě. Akiho vysadí u stáje a sám pokračuje dál. Nikdo nikde, tedy kromě zaměstnanců. Dojde až k oknu, které by mělo být od Akiho pokoje a zkusí na něj zaťukat. Je zvědavý, jestli mu někdo otevře nebo už tam nikdo není. Jede v podstatě s omluvou, tak snad bude mít štěstí. Aki se mezitím vydá do kuchyně, potřebuje se napít a asi by i něco snědl. Projde chodbou a ramenem vrazí do posuvných dveří, aby ho pustili dál. Sotva udělá krok, už do někoho narazí. Je to Boo. 

"Ahoj, hned mám lepší den." Usměje se na něj upřímně. 

"Už jsi mu odpustil?" Myslí tím samozřejmě Zyeana. 

"Nezlob se na něj. On za to nemůže." Zkouší se za Zyeho přimluvit. 

"Dáš si něco k pití. Umím skvělý ledový nápoj, bude ti chutnat." Nabídne mu a rovnou zamíří k lince. 

"Můžeš mi klidně pomoct, je to jednoduché."

 Aqui, Boogie

Ať už měl Aqui s Kamijem v plánu cokoliv, musel na to pro tuto chvíli zapomenout. Nejen že už si nemohl znovu dovolit narazit na Sugiza a pohněvat ho, ale taky věděl, že Kamijo stejně musel odejít za prací a tak by nikam nemohli. Aki byl někde venku společně s J, asi jezdili na koni a on si tady najednou připadal hrozně nepatřičně. Jasně cítil, že tu hodně vyčnívá ať už vzhledem nebo tím, že každý věděl, z jaké je rodiny a že nemusí nic dělat. Nikdo mu to zatím nedal nijak negativně najevo, spíš naopak, bylo okolo něj až moc zájmu, ale teď najednou nevěděl, kam se podít. Zašel by si rád s někým popovídat, ale styděl se. Jak by měl začít a s kým z těch kluků? Když se seznamovali, vypadal mile ten Zyean, ale jeho přítel se netvářil hezky ani trochu a možná by mu vadilo, kdyby za ním šel. Tak to zase vzdá a nakonec skončí na posteli s mobilem v ruce, kde zabíjí čas na sociálních sítích a hraním hloupoučkých her. Když uslyší zaklepání na okno, v první chvíli k němu trhne hlavou a přemýšlí, jestli nepředstírat, že tady není, ale pak se přece jenom zvedne a dojde k němu, aby ho opatrně vysunul nahoru. 

"Aki-kun tady ne..." Chce začít s omluvou, protože tohle je přece Akiho pokoj a ten někdo tady musí hledat jeho, ale když si uvědomí, že hledí přímo do tváře J a ještě pěkně nahoru, protože pořád sedí na koni, nepokrytě zrudne. Potlačí nutkání omdlít nebo přirazit okno zpět a jenom svěsí ruce podél těla. 

"Někde se ti ztratil?" Pípne, i když si je naprosto jistý, že J tady nehledá Akiho. Jestli tohle uvidí Kamijo, mají po rande. Definitivně. Dlouze se nadechne nosem a pokouší se nebýt tak nervózní, ale když je vám tak málo a hledíte na pohledného a o dost staršího a zkušenějšího cizince kdo ví odkud, tak se vám prostě zapalují lýtka. Celé je to vzrušující a voní to exotikou a J mu hrozně připomíná Akiho a to, co na něm má rád. Že vypadá jako Indián, kterým částečně je. A pak si vzpomene na Kamija a jeho vytříbené jednání i vzhled. To, co je mu tak známé a blízké a co by mu mělo vyhovovat. Vyhovuje, ale… všichni si mysleli, že Aqui nemá růžky, jenže… +Tak už to okno zavři a neciv na něj!+

Když Boogie odchází z kuchyně, je si stoprocentně jistý, že je tady sám. Odběhl si sem od práce a potřeboval se jenom pořádně napít něčeho jiného, než je voda. Pospíchal, aby si toho nikdo nevšiml a chtěl z kuchyně zase rychle vyběhnout ven, ale když čelně vrazí do Akiho, doslova hrkne a zřetelně to zabolí. Trefil ho hrudí a málem čelem a polil sebe i jeho. Teď se honem podívá na parádně lepivé Frisco ve své ruce a ihned ho strčí za záda. Je totiž trochu alkoholické a to se samozřejmě nesmí. Nadechne se, aby Akimu řekl, že nic neviděl, ale Aki ho předběhne a hned mu složí kompliment. Boogie se proti své vůli kouzelně a široce usměje, ale pak si vzpomene, že se na něj vlastně hrozně zlobí a pro změnu se zamračí. Mělo by to vypadat hrozivě, ale tohle mu nikdy nešlo. On se nezlobí na Zyeana, on se zlobí na Akiho!! Trochu zmateně se podívá na Frisco ve své ruce, protože jeden ledový nápoj teď přece pije, ale pak se nechá obměkčit a udělá čelem vzad, aby se vrátil do kuchyně. Nezačali zrovna nejlépe a asi nemá smysl dál kolem sebe nafučeně chodit. Tedy Boo tak chodil a moc ten pocit nemá rád. Stalo se mu to tady poprvé a byl hodně zmatený sám ze sebe. 

"Nechci ti pomoct, chci, abys mě za trest obskakoval." Řekne mu, když dosedne na židli, ale jeho slova jsou měkká a ani trochu panovačná. Odloží lahev s drinkem na stůl a sáhne po vlasech, které mu padají přes rameno, aby si s nimi mohl nervózně pohrávat. Nechal tam Zyeana samotného…

J, Aki

J je rád, že Aqui nakonec přece jen vylezl. Mohl mít smůlu a on v pokoji vůbec nemusel být. Naštěstí se to nestalo a okno se pomalu otevře. Musí se krátce zasmát, když vidí jeho překvapení. 

"Já vím, že ne. Před chvílí šel do kuchyně." Oznámí mu, že kvůli Akimu tu rozhodně není a že přesně ví, kde je. 

"Jdu za tebou." Řekne mu narovinu proč tady je a se širokým, bezstarostným úsměvem sklouzne ze hřbetu koně, aby byl níž a Aqui nemusel koukat tak nahoru. Přejde k oknu a opře se ramenem o kus stěny vedle něj, která trochu trčí. Pomalu se podívá do jeho tváře a v hlavě si zkonstatuje, že je fajn být mu tak blízko. 

"Mě tyhle věci moc nejdou, ale to už sis asi všiml." Ušklíbne se, než vrazí ruce do kapes. Nejradši by si zapálit, ale to tady prostě nejde. Krátce se rozhlédne po okolí, jakoby se bál, že ho někdo uvidí. Nedělá to kvůli sobě, ale kvůli Aquimu, nechtěl mu přidělávat problémy. 

"Přijel jsem se omluvit. Trochu jsem to přehnal a některé věci mi prostě nedochází, a když tak dost pozdě." Ušklíbne se podruhé s krátkým zasmáním. Zadívá se mu do očí a pak na pár vteřin natáhne ruku a dotkne se konečny prstů jeho tváře. K jeho překvapení mu takové doteky celkem jdou. 

"Napadlo mě, že kdyby ses nudil, mohl bych tě vzít ven." Za dvě vteřiny mu dojde, že by se mohl leknout koně. 

"Pěšky. Jeho nechám tady." Ani to nestihne doříct a ozve se dotčené zařehtání a hřebec mu poslintá rameno. 

"Hm, říká, že je to dobrý nápad." Rozesměje se, než se zase podívá na Aquiho. 

"Co ty na to?" Pravé obočí mu jde nahoru. 

"Navíc si můžeme po cestě zapálit, tady to moc nejde." Přemlouvá ho dál a pomalu mu dochází, že kdyby ho odmítl, tak moc nadšený nebude. 

"Su je taky pryč." Doplní, kdyby ho náhodou odradilo tohle.

Aki by se mohl poplácat po rameni, že se mu podařilo Boogieho přemluvit k úsměvu. Zas tak složité to nebylo, jen se musel trochu držet dál a příliš mu nezasahovat do osobního prostoru. Ono to šlo hrozně těžko, stačí se na něj jen podívat a ty oči! 

"Tušil jsem, že jsi na sladké." Okomentuje nápoj v jeho rukách a dá si za úkol, že mu podobných pitíček sežene víc. Jen si musí dát pozor, aby to táta neviděl a dávkovat to Boogiemu hezky po jednom. Akimu jde obočí nahoru, když si Boo určí podmínky. Je u toho stejně roztomilý, jako když se vzteká, říct ne by bylo hodně těžké. 

"Jistě pane, bude mi potěšením." Vysekne mu hlubokou a teatrální poklonu, než se začne otáčet v kuchyni. Chystá si ovoce i nádobu, do které to nakonec všechno přijde. Je znát, že se tu otáčí dost často a nedělá mu to problémy. Po chvíli si přece jen přetáhne triko přes hlavu, aby mu nebylo takové horko. Vůbec to není kvůli Boogiemu a tomu, aby ho vyváděl z míry. 

"A co mi ještě nařídíš hm?" Ohlédne se na něj přes rameno s rozverným pousmáním. Na chvíli se skloní k lince, je znát, že tam něco kutí. Když vyrazí k Boogiemu nese v ruce jahodu, která připomíná růžičku. 

"To je na usmířenou, záleží mi na tom, víš." Usměje se upřímně, podá mu jahodu, a pak se skloní a líbne ho na tvář. 

"Naposledy jsem na seně mluvil se Zyem. Ten den jsem se dozvěděl, že mám bráchu. Dneska přijel." Svěří se mu klidně a vrátí se ke kuchyni. 

"Máš skvělýho kluka a on je rád, že má tebe. Mrzelo by mě, kdyby se mezi vámi něco stalo kvůli mně." Zarazí se na chvíli, když sype led do sklenice a znovu se podívá přes rameno. 

"Vážně bych vás rád vzal ven oba. Jako omluvu, nejspíš i poděkování. Je tu jeden skvělý podnik ve městě. Myslím, že bych přemluvil Yoshikiho, aby vás pustil. Záleží jen na tobě." Uculí se a přes rameno na něj mrkne. Ještě chvíli se zabývá přípravou nápoje a zdobí jeho okraje dalšími kousky ovoce, než před něj postaví hotový výtvor. Jsou tam jahody, je tam máta a kousky limetky. A trochu šťávy z granátové o jablka. 

"Donáška přímo do domu." Položí mu to na stůl a sám si sedne vedle na židli. 

"Co ti vlastně na tom všem vadí nejvíc?" Vypálí na něj zničehonic.