Kai x Tora - Přiznej se, ty máš holku! - část 3.

(Kaiův pelíšek)

Tora

Když vidí Kaiův výraz, jakmile se zmíní o ostatních lidech, vnitřně ho to zahřeje. Marně vzpomíná na dobu, kdy na něj někdo žárlil. To se snad ještě nestalo. Ani ho v tu chvíli nenapadne, že by to mohl být problém, prostě si to odmítá připustit. Jeho ego skáče radostí a to mu ke štěstí stačí. Obecně bylo pro upíra celkem těžké najít si někoho na stálo. Taky koho? Démoni na to byli příliš nestálí, víly zase moc přelétavé, andělé…většina z nich upíry pohrdala. Když si někdo jako on vybral člověka, většinou mu za chvíli umřel a jiní upíři…Jen hrstka dokázala žít společně. Ono taky buďte s někým dvě stě let, to jednomu vleze na mozek. Bylo pro ně jednoduší, si to prostě užívat a víc neřešit. Tedy pokud nejste Aoi, ten se radši zavřel k sobě a tam se tvářil, že okolní svět prostě neexistuje. Teď se to ale pro Toru celé mění a ví, že i dvě stě let bude prostě málo. 

"No promiň, ale ze mě herec nikdy nebude." Ohradí se, aby si z něj nedělala legraci, ale vlastně ho těší, že jej dokázal pobavit. V této době, to bylo podle něj obzvlášť důležité. Aspoň na chvíli nemuseli myslet na to, co se bude dít. Je potřeba to na chvíli odsunout stranou. Možná proto chtěl jít sem a podívat se, jak Kai bydlí. U něj doma by to na ně všechno pořád padalo, tady je aspoň malá naděje, že na to myslet nebude. Ano, jde mu hlavně o Kaie. Pořád má potřebu ho chránit, i když to vlastně vůbec nepotřebuje. Trochu se zarazí, jakmile dojde na pořádek. Tak to rozhodně není nic po něj. 

"Já v tom mám systematický chaos. Vždycky vím, kde co je." Ohradí se trochu. Kdyby nevěděl, tak nemůže pracovat, ale pořádek se tomu rozhodně říct nedá. 

"Na mě to právě působí pozitivně. Asi tě budu muset něco naučit. Uklízení je ztráta času." Je očividně přesvědčený o své pravdě a zdá se, že ještě narazí na pár věcí, které si mezi sebou budou muset nějakým způsobem srovnat. Zavrtí jen krátce hlavou, protože se mu tady líbí, jen by prostě musel v noci a přes den tu určitě být nemůže, je tu příliš světla a úplně všude. Mohl by tu zůstat asi na metru čtverečném a nic by se mu nestalo. Pozoruje Kaie a snaží se odhadnout, jaká emoce se mu proběhne v obličeji. Marná snaha, on to prostě nedokáže poznat, takže je nervózní celou dobu, než Kai promluví. Hledí na něj trochu nevěřícně, ale když zmíní chvíli, kdy opravdu umíral, ví, že je to pravda. Na moment od něj odvrátí pohled, protože to poslední, co by chtěl je přidělávat mu starosti. Pak oči stočí zpátky k němu a mírně se pousměje. 

"I já na něco přišel. Nejhorší byl pro mě pocit, že už tě neuvidím. Prožil jsem toho už dost a nic z toho by mi nechybělo víc, než ty Kai-koi. Proto jsem se musel zeptat. Není to se mnou snadný a dělám spoustu věcí, které tě budou přivádět k šílenství a stejně tě nikdy nebudu chtít vědomě odehnat." Ujistí ho, že to má úplně stejně. To, že se mu to jednou nejspíš povede, to teď řešit nebude. Až to jednou přijde, prostě to nepřežije, ale to nevadí. Nakloní se blíž, aby s i mohl znovu vzít jeho rty v rozhodně ne pomalém a procítěném polibku, takové on příliš neumí. Přesto to není tak dobyvačně jako jindy. Sklouzne dlaněmi z jeho tváři, přes hrudník až na stehna, která stiskne, jakmile ho začne ovládat touha. Dlaně posune ještě kousek víc k sobě, a vezme ho pod koleny, který mírně přizvedne. V ten okamžik se víc natiskne na jeho klín a tiše si povzdechne do jeho rtů. Dopřeje si několik pohybů proti němu, než jeho nožky zase pustí a vrátí se dlaněmi k pasu, kde zapluje po látku svršku a začne mu ho hrnout nahoru. Jakmile se ho zbaví, zahodí ho někam daleko za ně. Na chvíli se odtáhne, aby ho prohlédl, protože nejhezčí Kai je po ránu a trochu rozcuchaný a to se mu teď povedlo.

"Moc ti to sluší." Dostane ze sebe kompliment. Víc už ale nestihne a znovu ho začne líbat. Nevydrží dlouho, aby ho nezačal svlékat dál. Začne se potýkat s páskem, kterým prudkým trhnutí vyvleče z poutek a pošle ho asi někam za tím, co už se mu svléknout podařilo.

Kai

Ještě, že přešli na vážnější notu, protože uklízení, že je ztráta času?? Bože, už vidí, jak ho budou rozčilovat ty rozházené ponožky po ložnici… Nakonec se mu asi podařilo Torovi vysvětlit, jak to všechno vnímal. Vidí, jak těžko se mu to poslouchá, možná by ho býval rád ušetřil toho utrpení. On by to taky nejraději udělal, kdyby to šlo. Když mu však Tora řekne, že za svůj dlouhý život neměl nic cennějšího, než je Kai, opravdu ho to dojme. Usměje se, mile, hřejivě a taky trochu smutně a podívá se do jeho tváře. Tora se zrovna dívá jinam, ale on si počká na to, až se jejich oči zase setkají.

"Budu to mít na vždycky na paměti. Kdykoliv by hrozilo, že bychom se třeba pohádali, zastavíme se a vzpomeneme si na tato slova a na to, že takhle to nechceme. Můžeme si dát poznávací znamení. Třeba nějaké slovo. Budeš rudý vzteky, řekneš si, že jsem pitomec, bude to fakt na hraně a jeden z nás zakřičí třeba… Chleba!! Zastavíme se, zalezeme si popřemýšlet a všechno bude jako dřív." Řekne mu svou nekonečně optimistickou verzi jejich společného života, ale je přesvědčený o tom, že tak by to mohlo fungovat. Prostě řekneš Chleba a ten druhý, že má přestat nabírat do hádky a sklapnout. Místo impulsivního chování začnou myslet. Ale… neříkalo se, že nejlepší sex je ten po hádce? Život přinášel mnohá dilemata. Víc svou filozofii rozvíjet nestačí, protože Tora si najednou vzpomene, co že to chtěli dělat a vrhne se na jeho rty. Jakmile jsou všechna podstatná témata vyřešena, už očividně není na co čekat a ta vášeň je opravdu spalující. Torovy dlaně se svezou z jeho tváře přes celé tělo až zpět na nohy a Kai si tiše povzdechne do jeho rtů. Sám se ho teď pevně drží za ramena, protože i když sedí zadkem pevně na lince, stejně má pocit, že z ní spadne dolů, jakou má teď závrať. Klidně ho nechá, aby mu nohy zvedl výš. Teď už to Kai zkusil, ví, co ho čeká a navíc je tu rozdíl v tom, co k sobě od té doby cítí. Neexistuje nikdo, komu by věřil víc a i kdyby znejistěl jako třeba tehdy, když se Tora rozhodl pít jeho krev, už ví, že je to zbytečné. Tedy snad… snad toho pitomce nenapadne nějaká hloupost, kterou by nepromyslel pořádně? Jakmile se Tora natiskne na jeho klín, Kai si povzdechne mnohem výrazněji a maličko zakloní hlavu, aby si plně užil pohyby Torova klína proti sobě. Ani se mu nechce dávat ty nohy dolů, ještě chvilku by tak jistě vydržel, ale brzy ucítí Torovy dlaně na nahé pokožce. Je to hloupost, ale má pocit, že hřejí. Možná se stačil ohřát od něj nebo má Kai bujnou fantazii, ale je to tolik příjemné… Nechává ho hladit ho a hýčkat, zatímco mu sám pořádně promne ramena a šíji v erotické masáži a pak se rty nakloní k jeho krku. Nechce mu nijak ubližovat, jenom jej hýčká rty a jazykem a pomalu vystoupá k oušku. Zůstane tam do chvíle, než mu Tora chce přetáhnout tričko přes hlavu a jakmile je to hotovo a Tora se začne potýkat s páskem, zase se k těm místům vrátí, jen na druhé straně. Sám začne hledat lemy jeho oblečení, ale je těžké soustředit se na to, že má jít dolů, když má všechny myšlenky u Torova počínání. Dovede to tehdy, kdy se od něj Tora odtáhne, aby mu složil kompliment. Je to jen vteřinka, kdy všeho nechají, Kai maličko zčervená a hlesne poděkování, ale rozhoupe se jako první a honem Torovi taky svlékne svršek. Teprve teď se Torovi podaří vytáhnout pásek z Kaiových kalhot a poté, co jej odhodí, ozve se zařinčení tříštěného porcelánu. Kai se zasekne a přes jeho rameno vyhlédne na malou spoušť na podlaze u protější zdi. Tora trefil přezkou hrneček, ale nic hrozného. Na pánvi, zavěšené u stropu, se houpe Kaiovo tričko. 
"Proč kuchyně..." Zaúpí doopravdy jako vlk a protočí očima. 

"Příště to bude u tebe v laborce." Pohrozí mu, aby si uvědomil, jak je hrozné, když vám někdo likviduje milované náčiní.

Tora

Tora musí jen žasnout, co Kai dokáže vymyslet. Když poslouchá jeho návrh, je to vlastně naprosto geniální. Asi nakonec přijde na to, že všechny jeho snahy se vyhýbat hlubším vazbám pramenily z toho, že dokázal vyletět opravdu rychle a to málokdo vydržel. Kai však vypadá jako někdo, kdo by to mohl ustát. Už jen to, jak se snaží najít způsob, díky kterému by se Tora na chvíli zastavil a popřemýšlel, co je vlastně špatně a co by měl dělat, ne co jeho horká hlava chce. Už se vidí, jak je v ráži a pak dojde na chleba a…Musí se nutně zasmát. 

"Myslím, že po tom chytnu spíš záchvat smíchu, než abych byl zlý. Je to vlastně skvělý nápad. Budu na to myslet, ale teď chci myslet hlavně na tebe." Teď potřebuje svou povahu ventilovat úplně jinak a u toho se zrovna moc nenakecá. Je vlastně dobře, že Kai je takový optimista, on to zas tolik neuměl, i když se Aoimu celé roky smál, jaký bručoun je. On sám si ty strašáky v hlavě radši nechával a tvářil se, že je nemá, ale jsou tam, vždycky byli. Stačí mu Kaiových povzdechů a už nedokáže přemýšlet and ničím jiným, než tělem, které má před sebou. Touží po něm opravdu hodně a je to znát na uspěchaných pohybech a pohlazeních, kterému věnuje. Něžný on asi nebude nikdy, ale Kai nevypadá, že by se rozsypal, s jeho podstatou to snad ani nejde. Sám už není nejtišší, i když se snaží trochu tlumit, aby mu neuniklo nic z Kaiovy reakce. Při svlékání musí být kousek dál a to mu najednou hrozně vadí, jenže to nejde jinak. Když se konečně zbaví pár přebytečných kousků, dojde mu, že už ani on nemá svršek. Absolutně do nestihl vnímat, protože měl prostě plné ruce práce. Nakrčí trochu obočí, jakmile Kai zmíní kuchyni, protože v první chvíli vůbec nepochopí, o co mu vlastně jde. +To je jak s tím chlebem?+ Zeptá se ho v duchu a pak se konečně ohlédne přes rameno. Kdyby měl volné ruce, asi se poplácá po rameni, jak to hezky trefil, i když se nedíval. Podívá se i na střepy na zemi a povytáhne obočí. Když oči vrátí ke Kaiovi a vidí jeho rozčarování, musí se trochu zasmát. 

"Dobře, dám si pozor, ale ono to moc nejde ovládat." Nenesl by pocit, že by se u něj v laboratoři cokoliv rozbilo, jenže tady jim nic nehrozí, i kdyby tu kuchyň zlikvidovali celou. Nechce to udělat, nebylo by to v plánu, ale kdo se má kruci ovládat. 

"Výhoda tvého domu je ta, že nás tu nic nesežere." Připomene mu menší komplikace, které měli naposledy. U něj nic se zavřených sklenic zdrhnout vážně nemělo. 

"A vůbec, kdy to stíháš sledovat?" Zeptá se ho s dalším uchechtnutím, než ho s paží kolem pasu pozvedne, aby mu mohl kalhoty stáhnout pod zadek. Pak ustoupí a rychle ho o ně připraví stejně jako o prádlo. Kupodivu je nikam nezahodí, jen je pustí na zem. Oblízne si horní ret a společně s ním i špičáky, když si ho prohlédne. Možná to vypadá spíš děsivě, ale je si jistý, že Kaie tím nevyděsí. Snad. 

"Jeden by tě samou láskou snědl." Prohodí něco, co by možná říkat neměl, ale nemůže si pomoct. Nevydrží opodál dlouho a znovu k němu přistoupí, aby ho mohl prudce políbit. Ruce se mezitím rozběhnou po jeho těle. Jednou ho zatím zaměstná v klíně, než se rty začne přesouvat níž. První jen na krk, jehož kůži trochu potrápí svými zuby a slíbne pár kapiček krve, které se objeví. Zornice se mu během vteřiny rozšíří, jak moc skvělý pocit to je. Pomalu rty klesá níž a pokračuje v jeho ochutnávání. Vždycky stihne jen pár kapek krve, než se Kaiovy začnou rány hojit, ani se nemusí snažit. Jeho klín pro tuto chvíli mine, a pak mu už nic nebrání ruce podvléct po jeho koleny a trochu mu podtrhnout zadek, aby se dostal k úplně jiným místům. 

"Jsem zvědavý, jak si všimneš rozbitých věcí po tomhle." V očích se mu zablýskne, než se svými rty podívá mezi jeho polovičky.

Kai

Kai se trochu uculí a mírně pokrčí rameny. 

"Ono by to bylo jedině dobře, kdyby ses místo hádání smál." Řekne mu. Občas ale bude startovat asi spíš on, až uvidí někde tu spoušť nebo ho Tora správně popíchne. V očích mu zazáří i jistá spokojenost, když mu Tora řekne, že to je skvělý nápad. On si myslel, že to nebude úplně pro něj, ale je rád, že to tak není. Ještě víc ho zahřeje, když mu Tora řekne, že se nedovede ovládat. Kai kvůli tomu sice musí obětovat svoje nádobí, ale na druhou stranu všichni chtějí být pro své partnery rajcovní. Na chvilku se zastaví ve stejně uspěchaném prozkoumávání Torova těla, jaké mu věnuje jeho protějšek a podívá se do jeho očí. 

"Jsi si jistý? S tou smečkou, co mám v zádech? Někteří vědí, kde bydlím..." Byl to jen žert, ale po tom všem už by se ani nedivil, kdyby se z ničeho nic rozletěly dveře jeho domu a vlkodlaci stáli na prahu. Alfa si nejspíš myslí, že se jich zbavil, ale brzy přijde na to, že to tak není a s Hydem za zadkem se bude cítit sebejistě. Musí se rozesmát, když se Tora podiví, kdy to stíhá sledovat. Nechce být tolik zlomyslný, ale stejně mu zajiskří v očích. Možná by se měl starat o něco víc, aby Kai na nic neměl čas. Ten vzkaz mu jasně sálá z očí. Tora si ho buď přečte nebo ho ani nepotřebuje, protože ho vzápětí vezme pod zadkem a zvedne, aby ho připravil o kalhoty. Kai se mezitím pevně chytne okrajů linky a trochu mu pomáhá vyvléct kotníky z nohavic. O chvilku později přijde stejným způsobem i o prádlo, ale za svou postavu se nikdy nestyděl. Jenom se dívá do jeho očí a Kaiův pohled se stane o něco plamennějším, dravějším a temnějším. Sleduje Toru očima vlka na lovu a moc si chce v jeho tváři přečíst, jak se mu líbí, na co se dívá. Tora se dívá opravdu pozorně, vypadá u toho jako stejná bestie jako je Kai a když si na něj olízne rty, kde kdo by asi utíkal. Možná by měl i on, ale mohli by se sežrat klidně navzájem, jen s tím rozdílem, že Kai by pak s kvílením pošel. Jakmile se střetnou v novém polibku, je to jako náraz do zdi silou plně rozjetého kamionu. Kai by přísahal, že cítil, jak mezi nimi vyšlehla ohnivá vlna. Pevně se ho chytne, zaboří prsty do svalů na jeho pažích a vrací mu polibky, do chvíle, než ucítí jeho dlaň v klíně. Prudce pohodí hlavou dozadu v dlouhém zasténání a nechá víčka pevně zavřená, zatímco Tora se prochází svými rty po jeho krku. Cítí narušení pokožky, cítí lehké pálení a v nose ho dráždí vlastní krev a zároveň to všechno zase rychle mizí v důsledku hojení jen proto, aby se to o chvilku později objevilo někde jinde. Tora klesá dolů po jeho těle a Kai ho nechává dělat, co chce. Nechává se unášet spalující touhou i jeho dominantním počínáním, nepokrytě si to užívá a zatím se ani nenamáhá cokoliv sám dělat. Ono to tady na té lince stejně moc nejde, když vám váš milenec uniká pod rukama. Cítí jeho rty na svém pevném břiše a pak ještě níž, v duchu se připravuje na jejich sametový dotek v klíně, ale ten zatím nepřichází a tak konečně oči otevře a skloní trochu hlavu, aby se podíval, kde teď Tora je a co přesně dělá. Je to jen pár vteřin před tím, než ucítí jeho pevný stisk na stehnech a pod koleny a pod zadkem mu skoro zmizí pevná opora. Málem se praští do hlavy o zadní stěnu linky a už se nadechuje, ale několikrát na sebe v duchu zařve Chleba!, aby si nezkazil tuto chvilku a úžasný prožitek, který ho vzápětí odešle do říše, kde mozek neexistuje. Zaryje nehty do okrajů linky, sám si chodidly najde Torova ramena a pohodlněji se o ně zapře a znovu nechá padnout hlavu dozadu mezi lopatky. Tohle je extrémně nestydaté a taky nejvíc skvělé. Zadoufá, že Zye a Taiji mají podobné věci na práci a nezajdou teď na kafíčko.

Tora

Na jeho slova o tom, že místo hádek, se bude smát, dojde na krátké zasmání. To by ostatně bylo úplně ideální, kdyby se nehádali a jejich emoce zůstaly pod kontrolou. Něco mu ale říká, že se to možná občas vážně stane a že to bude velmi zajímavé. Už jen to, jak se Kai dívá na nepořádek, který dokázal vytvořit. Bohužel pro jeho milence, si to Tora ani neuvědomuje, když něco odkládá stranou anebo svléká doma triko. V tu chvíli letí prostě nějakým směrem a občas se prostě samo přemístí do prádla. Zarazí se ve chvíli, kdy mu Kai připomene smečku a je vidět, že kdyby se tu někdo z nich objevil, asi je roztrhá na kusy a pak se vrátí ke své předchozí činnosti. Ne, nikdy by ho v tuto chvíli neměl rušit, jinak dokázal být hodně nepříjemný. Tai to věděl a Zye se to taky rychle naučí, protože v jistých scénách Kaie určitě vidět nechce. Jen pohodí hlavou a vrátí se ke Kaiovu tělu, které na něj vyloženě čeká. Hrozně mu to sluší na té lince. Tora se diví, že ho to už nenapadlo, ale copak měli čas? Pořád mají za krkem nějaký ten zánik světa, jeden si nemůže ani v klidu užít. Nakonec by z něj měl Hyde radost, protože je to právě teď, kdy by klidně celé lidstvo hodil přes palubu, hlavně aby to dokončil. Dlaněmi přebíhá po jeho kůži na stehnech a pořád je tiskne dostatečně vysoko, aby měl víc prostoru pro to, co dělá dole. Je pravdou, že ochutnává Kaiovo tělo na všechny způsoby a každý z nic je jedinečný a stojí za to, aby si ho zopakoval. Sem tam mu oči vyběhnou nahoru, aby si zkontroloval výraz v jeho tváře a trochu se jím pokochal. Ani si nestihl všimnout, že se Kai praštil, ale ono by bylo víc věcí mimo jeho momentální vědomí. Neexistuje nic kromě toho, co právě provádí a těla proti němu, jež mu odpovídá na jeho vábení. Pokračuje ještě chvíli, zajíždí jazykem do jeho nitra a trápí ho ještě pár dlouhých minut. Jakmile si myslí, že už je Kai dostatečně blízko hranice únosnosti, prostě přestane a je mu jasné, co za reakci přijde. 

"Chleba." Uculí se, kdyby náhodou chtěl Kai nadávat, ale je to prostě nutné, aby mohli pokračovat. Rychle se popasuje se svými kalhotami i prádlem, obojí skončí zakopnuté někde za daleko za nimi. Trochu přemístí jeho nožky, nechá je sklouznout tak, aby měl ohyb pod koleny v ohybu pod lokty a zadek mu zůstal pěkně pozvednutý. Líbí se mu, když to má pevně v rukou a umí si to náležité užít. Nakloní se víc k němu, když se mu zachce jeho rtů. Přitom pohybu se začne svým klínem tlačit proti jeho nitru a dostávat se mnohem dál a hlouběji. Tentokrát nikam nespěchá. Na jeho typickou netrpělivost, teď prostě není místo. Poslední, co by chtěl je mu ublížit. Kdyby to bylo jinak, byl by pěkný idiot. Líbá ho vášnivě ještě chvíli a nechává mu prostor na to, aby se dostatečně přizpůsobil. Když už dole necítí žádný tlak ani odpor, začne se pohybovat proti němu v pravidelných, zatím je pomalých přírazech. Moc dlouho mu to nevydrží, protože si ho začne brát touha a jeho pohyby se začnou zrychlovat úměrně tomu, jak se prohlubuje jeho dech. Pevně svírá jeho nožky a snaží se zabránit tomu, aby se do té hlavy bouchnul ještě několikrát. 

"Kai-koi." Unikne mu ze rtů, protože je to skvělé a hlavně už má pocit, že dlouho nevydrží. Bude potřebovat ještě několik kol, aby tuhle akci trochu víc prodloužil, vážně to jednou zkusí, ale asi budou muset počkat, až se Hyde milostivě uklidí stranou a nechá je konečně žít. Zatne víc prsty do jeho kůže a nechá se plně pohltiti vášní, které brzo jeho tělo odešle na vrchol. Nechce ale jít sám a v poslední vteřině pustí jednu jeho nožku a přesune svou dlaň do jeho klína, aby mu pomohl za ním.

Kai

Asi je hlasitější, než si vůbec uvědomuje nebo než kdy vůbec byl, ale nemůže si pomoct. Tohle je po čertech skvělé, nejde s tím bojovat a v něm to jenom zvedá touhu mít toho víc a dělat to častěji. Jakmile se trochu otrká a najde si ve vztahu větší stabilitu, nejspíš nebude mít žádný problém s tím, aby si pro Toru došel, poklepal mu na rameno a řekl mu, že je čas na tohle. Mohli by tomu říkat třeba Středa. Uměl by si představit tisíc a jeden moment, kdy by na něj pokřikoval dnem v týdnu a čekal, jak to zařídí a taky spoustu nehod, až budou domlouvat různé termíny. Už je vidí, jak sedí s partou nad kalendářem, padne středa a oni si budou pět minut hledět nechápavě do očí, jestli jdou oba na záchod nebo co? Kdyby mu teď Tora viděl do hlavy… 

"Mám nový skvělý nápad. Až to dokončíme, připomeň mi Středu. Budeš pro, slibuju." Řekne mu velmi namáhavě a přerývaně a cítí, jak ho začínají brnět konečky prstů u nohou. Už to bude a on se natáčí tak, aby na to dosáhl. Podvědomě zvedá boky nahoru, málem Torovi stojí na ramenou na konečcích palců, jak se snaží vylomit do oblouku a pak… Kde nic tu nic. Úplně o Toru přijde a o svůj vrchol taky. Vytřeští oči, víc se zapře o linku, aby si na ni mohl stabilněji sednout a chce se podívat, jestli Tora omdlel nebo co, než mu začne nadávat. Kuchyní zazní magické slovíčko Chleba a Kai nafoukne tváře. 

"Ty máš takovou kliku, že se můj vlastní návod zatím otáčí jenom proti mně..." Řekne chraplavě. To už Tora strategicky upravuje jeho polohu a Kai se nechává. Opravdu hodně se na něj těší, má rozpálené tváře a touha je mu vidět v očích. Brzy o linku pod zadkem zase přijde, ale cítí tam jeho předloktí a jeho dlaně na bedrech, jak ho podpírá. Může si s ním klidně pohazovat ze strany na stranu a Kai neudělá nic, ale nijak mu to teď nepřekáží. Pokusí se mu vyjít trochu vstříc, když vidí, že se Tora sklání pro polibek a ve stejný okamžik ho ucítí proti svému nitru. Je na něj připravený, přijme ho až moc snadno, ale svůj sten dusí v jeho ústech a málem to všechno nezkombinuje. Tím, jak se cukne, pořeže si rty o jeho ostré špičáky a částečně tak naplní Torova ústa svou krví. Jde to velmi snadno, jeho zuby jsou jako jehličky a nejspíš bude velmi těžké líbat se tak, aby se to nestalo. Jenže Tora nebude mít sérum pořád. Normálně by mu to okamžitě přidělalo plno vrásek, ale to by se v něm Tora nesměl hýbat, zaplňovat jeho mozek endorfiny a dopaminem a způsobovat, že existují jenom krásné věci a všechny obarvené nařůžovo. Jejich tempo se hodně rychle zvrtne, ale to je přesně to, co teď Kai chce. Je si jistý, že normální člověk by měl později nohy i zadek plný modřin, možná podlitin, protože Tora ho drží opravdu pevně, aby se do té hlavy nebouchl. On je však vlkodlak a okamžitě se hojí, takže o tom v podstatě ani neví. Jeho práh bolestivosti je maličko jinde, než u lidí. Musí být, vzhledem k jejich věčným vlčím bojůvkám. Ani jeden u toho zrovna moc nenapovídají, ale to Kaiovi nevadí, protože se na to nemusí soustředit a může nechat svůj mozek volně běhat a užívat si milování. Jakmile z Torových úst zazní jeho jméno, je mu jasné, že se to blíží, ale i když ho nechce pustit ze svého obětí, nechce se bránit ani vrcholu. Oba po něm touží a později si přece můžou všechno zopakovat. 

"Uhm..." Vyrazí ze sebe zafunění místo něčeho pěkného, ale prostě to nedovede a když se k tomu všemu ještě přidá Torova ruka v jeho klíně, exploduje ve svém vrcholu. Tohle trhání na kusy si klidně líbit nechá. Kdyby nebyli démoni pitomci, dělali by to takhle a oni by za nimi ještě lezli dobrovolně. Ani neví, že Shinya to tak přece dělá.