Show
"Taky hodně záleží na tom, kolik jich vůbec přežilo. Jak moc se dokázala lidská populace udržet nad vodou a rozrůst po tom všem." Uvažuje nad tím, co se může dít za oceánem. Je tu několik možností, ale on nemá ani ponětí, co všechno se tam odehrálo. Sena má pravdu, může to být horší, ale taky lepší a Rada se to snaží tutlat, protože tady má moc. Kdyby se dostali na druhou stranu a zjistili, že je všechno jinak…Přišli by o hodně. Nutně musí začít přemýšlet nad tím, že něco tady není v pořádku. Už jen když si začne dávat dohromady drobné dílky skládačky. Je toho málo, co ví a přesto…Některé věci možná konečně začínají dávat smysl.
"Bohužel nemůžeme, i když bych rád." Pokrčí zlehka rameny a vypadá na vteřinu smutně. Kdyby cokoliv tušil o chvilku dřív, možná mohl cokoliv zjistit. Co však slyšel o Miyavim…Mohl mít nějaké informace on? Spíš tipuje, že je na tom dost podobně jako oni sami, možná ještě hůř. Rada si na něj dávala dobrý pozor a svítila mu do obličeje už hodně dlouho, ale Miy nikdy neudělal viditelný krok stranou. Jak to dokázal, to nechápe, ale zvládl to. Sám se začne víc utvrzovat, že pokud chce pro to všechno něco udělat, bude muset zúročit, co nejvíc svých dovedností a znalostí a získat jich hodně navíc. Mohli by si se Sagou hodně pomoci. Každý měl své světlé stránky a schopnosti, díky kterým by si mohli navzájem pomoci. Musí s ním mluvit, co nejdřív, jen ví, že teď s ním stejně moc nebude řeč. Dokud se to mezi ním a Manou nevyřeší, bude naprosto nepoužitelný. Teď však je každá minuta na víc celkem zásadní. +Nebuď idiot, Saga-kun, prosím.+ Proběhne mu hlavou s trochou ironickým pobavení, protože ví, že jestli se zasekne, nehne s ním vůbec nic, takže se jako idiot chovat bude. Nic ve zlém samozřejmě. Zná však svého přítele už dost dlouho a dost dobře, aby věděl, co od něj čekat. Málem by si nad tím povzdechl, ale to se teď vůbec nehodí. Místo toho mu oči zazáří a věnuje Senovi upřímný úsměv.
"Vlastně nemusíš dělat vůbec nic, stačí se jen na tebe podívat a nelituju vůbec ničeho." Složí mu další z komplimentů. Než je všechny vyčerpá, uběhne asi sto let, takže má na celý život vystaráno.
"Není nic, co bych vyměnil za jediný tvůj pohled nebo úsměv. Když k tomu přidáš polibek..." Blýskne se mu v očích, to si vážně nemohl nechat pro sebe. Vzápětí zavrtí hlavou.
"Bude to jen kvůli tobě." Bude se s ním o tom klidně hádat, ale je o tom přesvědčený. Vyčkává s nadějí na jeho odpověď a když se mu jí dostane, nemohl by být šťastnější.
"Vždycky budou, ať půjdeme kamkoliv." Ujistí ho, že jiná možnost prostě neexistuje. Nechá si vzít tvář do dlaní, své ruce zatím položí na jeho stehna. Při polibku nechá víčka klesnout a spokojeně si povzdechne do jeho rtů. Nechce ho pouštět příliš brzy. Vychutná si každé prolnutí, trochu potrápí jeho rty, než se oddálí. Pomalu začne vstávat a pak se předkloní. Vezme Senu kolem zad pod pažemi a druhou rukou vsune pod jeho kolena. Je lehoučký jako pírko, zvednou ho, pro něj není problém. Jakmile ho má v náruči, podívá se mu do očí.
"Chci si s tebou užít jen malou chvilku, prostě jen být, Sena-chan." Prohodí šeptem, než udělá několik kroků k menší posteli, kam ho položí a lehne si vedle něj. Nechá konečky prstů proběhnout po linii jeho boku, než sáhne po dlani a zlehka mu olíbá klouby prstů. Pomalu se rty posouvá výš a je znát, jak moc si to užívá. Pomalu se dostane až k jeho šíji, ze které odhrne několik pramenů a zlehka ho na ni políbí. Prsty si mezitím pohrává s malou holubicí, která odpočívala na Senově hrudi. Chvíli si ji mlčky prohlíží.
"Kdybys jen tušil, jak jsem Sagovi záviděl." Prozradí mu ještě něco málo.
"Nikdy jsem nechtěl nikoho ani nic víc, než právě tebe." Vyjede konečky prstů po řetízku, až k jeho tváři.
"A teď, když jsem tu s tebou, mám strach…" Odmlčí se na moment.
"Bojím se toho, že to nedokážu dát to, co si zasloužíš a že něco zkazím." Těkne koutky nahoru, je to trochu ironické pousmání nad sebou samým.
Sena
Ten polibek je velmi dlouhý a ze Senovy strany i velmi procítěný. Je to poprvé, kdy se mohou takto líbat, poprvé kdy na sebe mají tolik času, poprvé, kdy je to všechno legální, beze strachu, že někdo přijde a bude jim za to hrozit smrtí. Poprvé, kdy jsou s tím, s kým doopravdy být chtějí, koho si sami vybrali. Tohle není myšleno špatně vůči Sagovi, ale to Saga si vybral Senu. Choval se k němu tak, že Sena neměl snahu přemýšlet o nikom jiném, ale Show byl ten, za kým ho to táhlo z jeho vlastní přirozenosti. Těžko popsat proč. Musí s tím přestat, když Show začne vstávat. Vzápětí už se jeho chodidla odlepí od země. Podobné chování má opravdu rád. Snaží se působit co nejelegantněji, dokonce i teď a v tomto stavu a zalituje, že si tohle nikdy neměl jak nacvičit. S lehkým úsměvem se mu podívá do očí. Chci si s tebou užít začíná velmi výmluvně, ale on by taky chtěl. Show to myslí maličko jinak, ale Senovi už jiskří v očích a jasně to ukazuje na to, kudy se ubírají jeho myšlenky. Je velmi unavený, vrátil se jen před chvílí a neměl možnost si nijak odpočinout, ale stejně by nedovedl usnout, dokud nenaplní svůj stesk po své lásce. Nechá se přenést k posteli a nespouští ze Showa oči, když se ukládá vedle něho. Působí tak klidně a vyrovnaně. Vůbec ne tak silně sebevědomě jako když ho vídával dřív. Sleduje pohledem jeho ruku a pak ho přesune na jeho rty, které už si pohrávají s jeho dlaní. Zašimrá to, když se Showovy rty začnou procházet po celé jeho paži. Naskočí mu husí kůže a zatetelí se, jak se přibližuje na citlivější místa a nechá víčka klesnout, jakmile je až na šíji. Má tendence stahovat krk mezi ramena, protože to trochu lechtá a zároveň mu chce vybídnout úplně všechno k nekonečnému laskání. Show po chvíli přestane a Sena si prohlíží črty jeho tváře, zatímco se Show dívá na přívěšek. Jeho slova ho zvláštně dojmou. Musela to být pravda, když ho celou tu dobu tajně miloval. Bylo to tak od začátku, od té vany, do které mu pomáhal? Zaskočí ho, když mu Show tak otevřeně přizná svůj strach. Přece si vyznali lásku, pomyslně se zasnoubili nebo možná dokonce vzali, tak čeho se bojí? Sám zvedne dlaň, aby se konečky prstů mohl dotknout jeho tváře a konejšivě ji pohladit. Je to tak zvláštní slyšet zrovna jeho, jak o sobě tolik pochybuje. Jak má opravdu strach, že by o Senu mohl zase přijít.
"Buď prostě pořád stejný. Takový jako do teď. Můj." Řekne mu. Pak nebude existovat nic, co by se mohlo pokazit, jedině by mezi ně někdo vstoupil a v tom případě by byl Sena ten, kdo by spáchal něco strašného. Nenechá ho říkat už nic dalšího, protože najde volnou rukou lem jeho oblečení a zatahá za něj. Nemá zdravou druhou ruku, takže se Show asi bude muset svléknout sám, protože jinak by to nevypadalo zrovna moc sexy, ale stejně. Rozverně se na něj usměje a sám se začne popotahovat za poutka svých kalhot.
"Jednu nohu už mám zutou." Udělá si legraci z toho, že ji má v obvaze. I když teď vypadá velmi sebevědomě, stejně se v něm všechno rozechvěje. Možná to vypadalo, že u Sagy doma se dnes a denně děly hotové orgie, ale Saga k němu byl velmi ohleduplný a vlastně ho nikdy do ničeho nenutil. Dost často se jenom mazlili nebo si jinak vycházeli vstříc a kromě toho… tohle byl Show. Teď a tady. Poprvé. Zatím nevěděli, co mohou jeden od druhého čekat. Sena se na něj velmi těšil, ale teď měl i on strach, aby něco nepokazil. Jenom to neřekne nahlas. Cosi plachého se odrazí v jeho očích, ale jen na malou chvilku. Nechce dát najevo strach. Nebojí se, ne tak, jak by neměl. Je prostě jenom… je to tréma? Asi ano.
"Show-chan." Řekne stejně rozechvělým hlasem a usměje se. Chvěje se už teď, ale trochu i nedočkavostí.
"Konečně tě uvidím." Přizná mu část svých myšlenek.
Show
Senovy rty ho lákají, aby si je vychutnal ještě víc, ale přesto na něj nechce spěchat. Uměl si počkat a nebyl netrpělivý, jako třeba Saga. Kdyby ho Sena pro dnešní večer odmítl, vůbec by se nezlobil. Musí být neskutečně unavený, měl by ho nechat spát. Usmívá se od té chvíle, kdy ho zvedl do náruče. Je znát, že se to Senovi líbí a Show je díky tomu dost spokojený. Je naprosto nádherný i s těmi obvazy, vůbec mu na něm nepřekážejí. Dávají mu tušit, že je mnohem silnější, než se na první pohled může zdát. Nikdy by si nepomyslel, že mu to bude imponovat, ale děje se to. Je to o vnitřní síle a jisté dávce sebevědomí, kterou Show vždycky svým způsobem vyhledával. U otroků nedostatkové zboží, ale když se podívá na Die…No nic, Sena je prostě unikát a to mu nikdo nevezme. Na pár dlouhých okamžiků se ztratí v Senově pohledu. Když mu tak jiskří oči, je těžké z něj spustit pohled. Zatím může jen doufat, že by z toho dneska mohlo být něco intimnějšího. Přemlouvat ho nebude, ale jeho Láska nevypadá, že by si to chtěla odpustit. Zatím žádné odmítání nepřišlo, ani v očích ho nevidí. Musí se krátce zasmát, když Sena vytahuje ramena. Trochu mu brání v tom, aby laskal jeho pokožku a zároveň je tak moc roztomilý, že mu to nemá za zlé ani trochu. Právě naopak, klidně ho bude malinko trápit ještě chvíli, aby si to mohl užít. Zvedne k němu oči od holubice, jakmile ucítí dotek prstů na své tváři. Nechá koutky krátce vyběhnout nahoru, ale v jeho očích pořád ten nepatrný záchvěv strachu je. Tolik mu na tom záleží. Kdyby mu to bylo jedno, je to jako tolikrát předtím, ničeho se bát nebude. Tohle je ale zvláštní, příjemně nepříjemný pocit, který nechce posílat pryč. Je to kvůli tomu, že se do něj opravdu zamiloval, to už ví.
"Dobře." Potvrdí svá slova kývnutím hlavou.
"Budu jenom tvůj a takový jako jsem byl od té chvíle, kdy jsem tě poznal." Odpoví mu bez váhání, než těkne očima k jeho zavázané nožce.
"Vlastně jsi mi to celé usnadnil. Řekni, Sena-chan, to byl celou dobu tvůj plán, abych tě nakonec svlékl?" Dobírá si ho malinko. Nechá konečky prstů proběhnout po jeho těle, než se zastaví na lemu jeho svršku.
"Já už tě trochu viděl." Připomene mu tu vanu, ale pořád neviděl to, co by rád. Opatrně ho vezme kolem pasu a zvedne ho do sedu, aby ho mohl začít pomalu svlékat. Nespěchá, užívá si každý nově odhalený milimetr.
"Promiň, jsem zvyklý, že většinu věcí dostávám první." Uculí se. Je to pravda, byl na to v minulosti zvyklý, ale teď to o tom není. Prostě už nechce čekat ani vteřinu a chce si ho prohlédnout. Sám se pak klidně svlékne, ale až za chviličku. Jakmile ho zbaví svršku, znovu si ho jemným tlakem začne pokládat. Sám se přesune částečně nad něj. Je velmi opatrný, aby mu ještě neublížil. Pořád kontroluje, kde má jaké zranění. Dneska to bude celé na něm, ale dost se na to těší. Ozve se jeho povaha, která to chce mít všechno dokonalé a musí se opravdu hodně snažit. Pomalu se začne sklánět nad jeho hrudník a oblíbává každý jednotlivý milimetr. Je toho tolik, co chce ochutnat. Najednou mu přijde, že má hrozně málo času. Když se však dostane k lemu jeho kalhot, krátce se podívá nahoru a s několika dalšími polibky na bříško se popere s jejich zapínáním. Spokojeně si povzdechne, jakmile zase kousíček odhalí a už ho očividně nic nedokáže zastavit.
"Nikoho krásnějšího jsem neviděl." Složí mu další kompliment. Pomalu z něj kalhoty dostává dolů a vezme to rovnou i s prádlem. Rty kopíruje jednu nožku, aby se po linii té druhé mohl vracet nahoru. Je to dlouhá cesta a on si ji opravdu užívá, žádné spěchání.
"Ještě chvilku to přece jen vydržíš." Blýskne se mu rozverně v očích, když se skloní k jeho klínu, kterému dopřeje stejnou péči, jako doteď jeho kůži. Je čas Senovi ukázat, co všechno pro něj klidně bude dělat dnes a denně. Nakonec neodolá pokušení, vzít ho mezi své rty a dopřát mu všechno, co se zatím naučil. Dá mu klidně jeden vrchol jen tím a pak si můžou klidně hrát dál.
Sena
"Samozřejmě, že byl. Jestli mi řekneš, že až po svatbě, budeš si muset sehnat někoho, kdo tě oddá hned teď a mohlo by být zajímavé, jak se pokoušíš kličkovat, zatímco tě Aoi-san honí po celé budově." Zasměje se na něj. Protože Aoi teď určitě nemá čas na jejich výmysly. To je možná jediná osoba tady, která by na to mohla mít pravomoc, pokud vůbec někdo. Možná už nikdo takový ani není a všem je to jedno.
"Jenom trochu, musel jsi být zády." Řekne mu. Tehdy si k němu docela dovoloval, ale Show to chtěl. V té době Sena ještě netušil, že to mohla být hra a že mohl špatně skončit, ale už tehdy mu Show vůbec nechtěl ublížit. Posadí se a zvláštně se mu při tom zatočí hlava. Sleduje každičký jeho pohyb, když ho připravuje o oblečení. Show je velice precizní, výrazně méně dobyvačný, než Saga. Jako kdyby věděl, že má na všechno moře času, trpělivost růže přináší a že s pílí to bude ještě lepší. Na takové emoce připadal Senovi velmi mladý, ale bylo to impozantní. Sena byl proti němu horká hlava, co by daleko víc spěchala. Příště mu to rozhodně předvede, jak to bude v jeho režii. Předstíraně se na něj ušklíbne, když mu oznámí, že si musí počkat. Vůbec se mu to nelíbí a připisuje mu to na účet pomyslných slibovaných aktivit, jen co bude dostatečně zdravý. Opatrně vyplete ruku z trička a zase se položí. Jakmile se Show posune nad něj, srdce se mu rozeběhne rychleji, vydechne pootevřenými ústy a vyjde mu boky automaticky vstříc, i když jsou ještě oba oblečení. Tohle je strašné.
"Hned s tím přestaň a dělej něco." Napomene ho a nařídí mu zdánlivý nesmysl, ale Show se ani teď nenechá vyvést z míry. Bude z něj vážně skvělý politik. Brzy konečně pocítí Showovy rty a šimrání konečků jeho vlasů. Ihned do nich vášnivě zajede prsty obou rukou, znovu se víc propne v zádech a vzdychne, ale pořád mu to není nic platné. Ještě chvíli, prostě ho popadne v klíně a bude po jeho! Vymění si pohledy a Show konečně začne rozepínat jeho kalhoty. Sena se nedočkavě zavrtí a pozvedne boky, aby mu je Show mohl sundat. Musí spěchat, protože se může zapírat jen o jednu nohu a kotník nepříjemně zabolí.
"Už se vidím, jak jdu na ošetřovnu a vysvětluju, proč jsem si tu nohu dolomil. Řekl bych klidně, že za to může divoký sex s tebou. Co myslíš, jak by se tam tvářili?" Popichuje ho.
"Ale ne, radši ne, ještě by to ty sestry chtěly taky zkoušet!" Okamžitě se v něm zvedne žárlivost. Show ho zaskočí znovu, protože jede na mnohem romantičtější vlně. Sena se kousne do rtu, usměje se na něj a už raději vůbec nic neříká. Nechá hlavu klesnout na polštář, zavře oči a nutí se do klidu, aby si prostě jenom vychutnal, co mu Show nabízí. Stačí se jen zastavit a ponořit do svého milence.
"Arigato." Zamumlá tiše a i s těma zavřenýma očima se pořád usmívá. Některá místa na nohou má hrozně lechtivá, snaží se příliš nevrtět a nesmát, zatímco jinde se zase může rozplynout blahem a v takových chvílích začne vyznívat jeho hlas. Jsou teprve na začátku a až nebudou, všichni okolo by si měli zacpat uši, jenže to nejde vůbec ovládat. Vždycky uměl náležitě ocenit, když se mu něco líbilo.
"Nevydržím. Jisto jistě nevydržím." Ozve se, jakmile mu k tomu Show dá příležitost a podívá se dolů, aby zjistil, co chce dělat. To neměl zkoušet, protože jenom ten pohled málem způsobí, že by si Show mohl jít umýt obličej. Nejradši by se stiskl v klíně, ale to nemůže, tam je totiž Show a tak musí zatnout zuby a slastně trpět. Chtěl by toho mnohem víc, jenže Show je zatím u těch precizních polibků. Sena v duchu počítá, kolik jich ještě tak může být a kde ještě Show nebyl. Kruci… je to hrozně moc! Jakmile ucítí jeho horoucí rty, zasténá na celou místnost, pošle boky proti jeho hrdlu a zaryje nehty zdravé ruky do prostěradla. Neví, jestli to nepřehnal, ale je asi vteřinu od orgasmu.
Show
"Nebudu utíkat, ale abys nakonec neutíkal ty. Mám v plánu to dostat z hlavy úplně všechno špatné." Blýskne se mu v očích a schválně si velmi pomalu prohlédne jeho tělo. Dá mu tolik slasti, kolik jen snese a pak ho bude pozorovat, jak spokojeně odpočívá. Sám zatím nikam nemusel, ale měl tu pár podkladů, které mu Aoi dal, aby si zkusil vzpomenout na věci ohledně Rady. Mohl by z toho vytáhnout, co nejvíc, aby se trochu posunul na cestě, kterou si před chvíli rozmyslel. Na to bude ale čas mnohem později, teď je potřeba dostát svým slovům. Nepřežil by, kdyby to bylo jinak a Sena by si třeba začal myslet, že mluví na prázdno. Na tváři se mu objeví neurčitý, nic neříkající úsměv, který by v jistém smyslu mohl vypadat i celkem nebezpečně. Je to ale jen drobný náznak toho, co se mu prohání hlavou. Úsměv se objeví podruhé, když na něj Sena vyjede, že s tím má začít něco dělat.
"Tvé přání…Jen promiň, jsem zvyklý si věci dělat po svém." Dodrží to, co mu před chvílí slíbil. Nakonec se mu to snad bude líbit, ale na konec je ještě daleko. Rozhodně nemá v plánu někam spěchat. Položí dlaně na jeho štíhlé boky a zlehka je zatlačí na postel, aby mu trochu zabránil v pohybu. Nechce moc, jen aby ho mohl trochu ovládat a taky nepatrně brzdit, když to bude potřeba. Už se chystal pokračovat, když dojde na ošetřovnu a sestřičky. Sena žárlí? Vážně? Show vypadá nadmíru spokojeně.
"Jako dobrý politik bych se měl snažit vyjít občanům vstříc, nemyslíš?" Trhne pravým obočím nahoru. Jen ho trápí, od té doby, co ho zná, pro něj nikdo jiný neexistuje.
"Klidně jim to říct můžeš, rád u toho budu a jsem zvědavý, jaké reakce budou. Hlavně na tu tvou." Vrátí mu to trochu, aby náhodou nebyl příliš pozadu. Sena v něm probouzí hravější stránku, která se projevuje nejen doteky ale i slovy. Čeká jen na okamžik, kdy se místnosti pořádně rozezní Senův hlas. Nečekal, že bude až tak hlasitý, ale on sám je ten poslední, komu by to vadilo. Jen ať si to užívá a i když je uslyší celá budova, Show stejně bez problémů vyjde z pokoje a bude se tvářit stejně sebevědomě jako vždycky.
"Já vím, že ne." Prohodí trochu egoistickou poznámku a vrátí se k dráždění jeho klína. Tentokrát už jde rovnou ke zdroji Senova potěšení. Užívá si každý milimetr, dokud ho nevezme mezi rty a už ho nepustí. Dlaněmi pořád trochu kontroluje pohyb jeho boků a přesto ho v jedné chvíli nechá, aby jimi vystřelil nahoru. Je to nezvyklé, ne špatné, ale přesto ho to trochu překvapí a do očí se mu nahrnou slzy. Ovládne se a znovu přibije jeho boky k posteli. Na pár vteřin přestane, aby mu dovolil se nadechnout a sobě vlastně taky. Věnuje mu několik lehkých pohlazení na kůži, než ho začne trápit podruhé. Tentokrát to dotáhne do konce a nechá ho si užít první orgasmus dnešního večera. Nepřežil by, kdyby po něm zůstal nepořádek a tak bez váhání polkne úplně všechno, co mu nabídne, než se narovná. Prohlédne si ho konečky prstů hladíc jeho nožky.
"Kdybych jen tušil, jak si to umíš užít, asi bych tě přepadl rovnou v té vaně." Přizná se mu, že má nejspíš novou zálibu a tím mu i naznačí, že ještě přestávat nehodlá. Sám si pomalu přetáhne svršek přes hlavu. Pořád ještě nezrychluje, aby si to Sena mohl v doznívajícím orgasmu užít. Zahodí ho někam za sebe a pak se pozvedne na kolena, aby si mohl začít rozepínat kalhoty. Za chvíli jdou dolů a chce to trochu umění, aby nevypadal jako úplný pitomec, ale snad se mu to trochu podařilo. S hladovějším úsměvem si pomalu udělá místo mezi jeho nožkami a pomalu se na něj položí. Boky jde zlehka vstříc těm jeho, aby ho ještě trochu podráždil v místech, která budou dost citlivá. Přenese váhu na pravou paži a mírně se odkloní, aby se dostal mezi jejich těla. Natáhne se pro další polibky a prsty mezitím hledí citlivá místečky v jeho klíně a pak i mnohem dál. Je možné, že ho podobným způsobem dovede k druhému vrcholu a pak si možná dají společně třetí. Našel si novou zábavu, jen je těžko říct, jak dlouho tohle Sena vydrží.
Žádné komentáře:
Okomentovat