Rockeři na drbu - den 9.

Téma: Jak se líčí kluci? Inspirujte se těmi nejlepšími!

Dnešní vysílání pod taktovkou  Yoshikiho, Klahy, Tamakiho a Shinyi

Odkaz na článek: https://www.klubkrasy.cz/jak-se-lici-kluci-inspirujte-se-temi-nejlepsimi/?utm_source=facebook&utm_medium=cpc&utm_campaign=clanek_jak_se_lici_kluci&fbclid=IwAR12QSglU1YZxfKGM48ayT2kM4n6D80qXmT4VaZfLRRDjq-02SBP2BA57Mg

Yoshiki: Pohodlně se usadí do křesla k mikrofonu, stydlivě nejistě se pozdraví s posluchači a ostatními a vezme do ruky podklady. Jeho tvář se začíná měnit na silně nevěřící.

Klaha: Mlčky sleduje Yoshikiho a čeká, kdy nebe protnou blesky. Raději neruší.

Yoshiki: Prudce sklopí podklady a rozhlédne se po ostatních. To někdo myslí vážně? Tuhle přehlídku travesti show někdo myslí vážně? Fuck… V našem oboru je expertem na make-up každý malý kluk a žádný nevypadá takhle… no divně.

Klaha: To je asi těmi rysy, přece jen, nejsou asijské a… Zmlkne. Ten pohled se nedá snést.

Shinya: Shin tu byl o hodně dřív, ale nakonec ještě odběhl a vrací se s plnýma rukama. Několik kelímků s kávou a nesmí chybět ani malé koláčky. Cestou se nakloní přes Yoshikiho rameno a obočí mu jde nahoru. Je toho prostě moc najednou. Souhlasí s ním a pak pozdraví. Odloží občerstvení na stůl a málem se v židli ztratí.

Tamaki: Dveře se prudce rozrazí. Vidím, že vysílání je v plném proudu, jdu právě včas. Pohodlně se uvelebí. Páni, tady máme hvězdy největšího kalibru. Dobrý večer. Pozvedne rudé koutky nahoru. I kdyby nebyly asijské…Pořád spíš zvýrazňují to, že je něco jinak. Povzdechne si. Měli by se učit od profesionálů. Kývne na ně s trochu teatrální poklonou a sáhne o kávě. Hm, výborná.

Yoshiki: Děkuji. Řekne, když sahá po kávě. Teprve jakmile Shinya promluví, dojde mu, že to není asistentka.

Klaha: Vděčně si převezme kávu a trhne sebou, když vejde Tamaki. Vážně se lekl.

Yoshiki: Vlastně jdeš pozdě. Opraví Tamakiho.

Klaha:  Musí souhlasit, ale zdvořile neřekne nic. Děkuji.

Yoshiki:  Nenafoukne se jen díky tomu komplimentu. Že by společnost s vychováním? Skoro?

Klaha: Jak se vlastně líčíte vy, pokud jdete někam ven? Myslím tím běžné denní nošení? Líčíte se vůbec?

Shinya: Není vůbec za co. Pípne a trochu víc se zarazí do židle. Sám svírá kelímek v dlaních.

Tamaki: Ale jen o pár minut. Brání se nebojácně, ale hned ho to rychle přejde. Radši se pustí do tématu. Většinou nějak zvlášť. Ale myslím, že všichni máme nutkání se trochu upravit, když jdeme ven.

Shinya: Souhlasně přikývne. Jen projasnit, aby víc vynikly rysy tváře, žádné přehánění, ale přece nepůjdu s kruhy pod očima. Uculí se a tiše zasměje, než si radši zacpe pusu kávou.

Tamaki: Sáhne po koláčku. Přesně, máme podle mě dost štěstí na rysy, ale trochu tomu pomoct nikdy není na škodu.

Shinya: Jak vypadá vaše koupelna? Ozve se zvědavě a skoro to vypadá, že mu v první chvíli nedošlo, že to říká nahlas.

Tamaki: Posluchači chtějí detaily, hlavně ty, které by je běžně nenapadly. V očích se mu blýskne a trochu se nakloní dopředu.

Yoshiki: Tváří se pochybovačně na to jejich trochu upravit. No nevím jak vám, ale i když dostanete štětce do ruky, trvá minimálně půl hodiny, než nanesete make-up, kontury a stínování a trochu upravíte obočí.

Klaha:  Stočí oči na Yoshikiho. Já vím, ty nosíš lehké stíny i jenom tak, že? Vybavuje si chvíle, kdy se s ním setkal.

Yoshiki: Rozhodně máme. Ty úpravy od zubů počínaje, nosem konče zmiňovat nebude. Nervózně se zasměje na tu koupelnu. Musí být dost velká na to, aby se do ní všechno vešlo.

Klaha:  Ten kamión kosmetiky? Uteče mu a vzápětí počítá vteřiny do vlastní smrti.

Yoshiki:  …!

Tamaki: Zamyslí se nad tím, jak dlouho mu trvá, než se vypakuje z domu. Když to tak poslouchám, tak půl hodiny je málo. Na to nemám dostatečný trénink.

Shinya: Kdyby jen úpravy, já ještě pětkrát kontroluju, že jsem nic nezapomněl a všechno je vypnuté. Odkloní se do tématu, aniž by si to vůbec uvědomil. Vzápětí se ale zvědavě podívá na Yoshikiho a pak se trochu přikrčí, když to vypadá na vraždu v přímém přenosu. Mám toho taky hodně. Přizná se, aby v tom Yoshi nebyl sám.

Tamaki: Musí se nutně rozesmát, to nešlo ovládnout. Asi bude druhý v pořadí. Začne něco škrábat na papír.

Shinya:  Co to píšeš?

Tamaki: Nekrolog, pro sebe a pro pana Elegantního. Narazí na Klahu. Umřeli statečně, po zásahu blesku ve tvaru X. Nehlídá se, proč taky? Už to mají spočítané.

Shinya:  To se přece nestane. To by někdo jako on neudělal. Brání Yoshiho a obdivně na něj koukne s nesmělým úsměvem. A co značky? Rozhodne se radši posunout k jinému tématu.

Yoshiki: Ano, ono to chce doopravdy trénink. Potvrdí. Z počátku mi to trvalo skoro hodinu, teď mi stačí asi tak dvacet minut. Vypočítává. Stočí oči na Shinyu a vlídně se usměje. Samozřejmě, péče je důležitá. Musíš hýčkat takovou tvář. Zavrní.

Klaha:  Zčervená, i když to nebylo na něj. Prudce se nadechne, když dojde na nekrolog, ale neřekne nic. Pak se ale hlasitě melodicky rozesměje. Promiňte, ale tohle proste sedlo jako… Labutěnka na pudr.

Yoshiki:  +Klidně udělal...+ Vlídně se na Shinyu usměje. Jak bych mohl? Zeptá se.

Klaha:  Sjede na židli níž. On ten podtext pochopil.

Yoshiki: bla bla bla bla bla…. O třicet minut později dokončí serenádu o věhlasných značkách.

Klaha:  Drží víčka od sebe, ale uvažuje o tom, že zapomněl vymést pavučinu ve spíži.

Shinya:  Souhlasně přikyvuje, protože si to myslí taky. Chce to práci, aby byly výsledky.

Tamaki: Zatváří se potěšeně, když má jeho nápad s nekrologem úspěch a rozesměje se vzápětí, protože Klahova poznámka sedla dost dobře. Pak se podívá pochybovačně na Yoshikiho. Úplně klidně mohl. Prohodí. Pud sebezáchovy nula.

Shinya:  Poslouchá Yoshikiho jmenování značek, dokonce si dělá poznámky, protože o některých nikdy neslyšel.

Tamaki: Je na půl pod stolem, protože si za té půlhodiny všiml, že noha nedrží správně. Aspoň ten čas využije. Pak vykoukne, jakmile Yo skončí. Dámy a pánové zvrhává se nám to v reklamní kampaň. Pro ty, kteří nás ještě vůbec poslouchají, vyhlašuju soutěž o testovací balíčky navrhnuté mistrem. Telefon se během sekundy rozdrnčí. Výborně, tohle jsem nedomyslel. Otráveně.

Shinya: Zkontroluje poznámky. Myslím, že mám všechno. Úlevně.

Tamaki: Protočí očima. Následuje blok oslavných písní v podání slavného Shinyi. Rýpne si a sune Klahovi další kafe. Je Andílka, ten se ještě nenapil. Kafe? Je sice studené, ale teď se bude hodit. Mrkne na něj.

Shinya: Tváří se dotčeně. Dělá si ze mě legraci. Postěžuje si.

Yoshiki: Je příliš zaujatý výčtem značek, než aby na Tamakiho reagoval. Sem tam ještě ukáže prstem do Shinových poznámek, co má dopsat. Jako pan učitel. Protáhne obličej, když si Tamaki rýpne, že je možná nikdo neposlouchá. Co tam děláš? Zeptá se ho místo toho a taky kouká pod stůl. Telefony se rozezvoní, Yoshiki se zatváří roztomile a potěšeně a má nutkání je zvedat sám. V pořádku. Řekne na ty oslavné písně.

Klaha:  Nenápadně natáhne prsty po kávě. Studené je prý na krásu. Kouzelně se usměje.

Yoshiki: Vytřeští oči a má na něj spadeno. Vážně?

Klaha: Víc, než makeup. Přikývne vážně. Lógr má blahodárné účinky. +I jako hnojivo...+

Yoshiki: Zbystří a vrhne po Tamakim opravdu zlým pohledem. Shinya si právě postěžoval. Zvedne jedno úhledné obočí.

Klaha:  Rty naznačuje Omluv se a mlať čelem o podlahu.

Tamaki: Krátím si volnou chvíli. Pokrčí rameny. Ke slovu se zatím moc nedostali a on nerad jen tak sedí.

Shinya: Stočí očka na Klahu a vypadá stejně překvapeně nad tou kávou. Asi si ji vážně dobrovolně nechá vychladnout. Vedle Yoshikiho je to stejně marná snaha, ale…Zkusit se má všechno. Trochu se uculí nad svými myšlenkami.

Tamaki: To je pravda, hnojím tím doma kytky, rostou po tom jako z vody. Řekne bez přemýšlení a vzápětí mu to dojde. Velmi pomalu stočí pohled na Yoshikiho a vůbec netuší, že si to pomyslel Klaha. Tohle byl asi poslední hřebíček do rakve. Hlasitě polkne a poodejde na židli za Klahu. To je asi jediné bezpečné místo, třeba mu to pomůže, ale když vidí, jak se Yo tváří spíš ne. Ještě jsme neprobírali značky parfémů, to k tomu taky přece patří. Pokud jeden smrdí ani skvělý make-up mu nepomůže. Vyhlíží zpoza Klahy. Myslím, že mluvit by měl ten nejpovolanější. Ukloní se Yoshikimu a snaží se změnit téma.

Shinya:  Krčí se trochu na židli. Jen ať se nikomu nic nestane, jen ať se nikomu nic nestane. Opakuje šeptem a doufá, že odtud odejdou všichni ve zdraví. Kdyby viděl jen trochu krve, asi omdlí, no vážně. Tama-kun má pravdu, já nedávno byl úplně zmatený z toho množství, jak si v tom má jeden vybrat. Rozhodí nešťastně rukama.

Tamaki: Já už si vybral. Právě spokojeně přivírá očima, protože Klahův parfém se mu dostává do hlavy dost obstojně.

Klaha: Doslova se vyděsí, když se Tamaki přesune přímo za něho. Ohlédne se po něm, pak se honem podívá na Yoshikiho a zapře se zády víc dozadu.

Yoshiki: Pomalu se otočí na Tamakiho. S jeho slovy mu jde obočí nahoru. Nebe se zatahuje. Téma je make-up. Odsekne a už není ochotný říkat vůbec nic, když si z něj stejně dělají legraci.

Klaha: Trhne sebou a podívá se na Tamakiho profil, protože mu dojde, na co naráží. To je Dior… Sauvage… Hlesne.

Yoshiki:  Klasika… Pořád dotčeně.

Shinya:  Nevěřícně kouká na to, co Tamaki provádí. On by si na něco podobného rozhodně netroufl. Po očku pozoruje Yoshikiho. Jde z něj trochu strach a zároveň...

Tamaki: Mě přijde, že make-up a parfém jdou ruku v ruce. Pokud chce člověk vyvolat nějaký dojem, jak jinak to podtrhnout, než parfémem ne? Pokrčí nenuceně rameny a věnuje svou plnou pozornost Klahovi. Vážně? Znám ho, ale v kombinaci s tebou, je to úplně jiné. Očividně se nestydí pustit to do éteru.

Shinya:  On ho…Vypadá naprosto překvapeně, že se Tama vůbec nebojí říct to na plnou pusu. On by se bál. Dáš si? Radši se na ně vůbec nedívá a posune Yoshikimu koláček a sáhne po mikrofonu. A co značka versus cena? Máte pocit, že se to od toho odvíjí nebo jsou některé přehnané a kvalitě vůbec neodpovídají? Pokouší se vrátit k rozhovoru, ale asi bude jediný.

Yoshiki:  Tamaki si dovoluje odporovat a jemu začíná neskutečně pít krev… Do mikrofonu se ozývá poklepávání prstů o desku stolu.

Klaha:  Pochopil Shinyovu snahu dál pokračovat v jejich tématu, ale zvrhává se to tady v příjemnou schůzku a on… Já s tím souhlasím, vlastně mi připadá, že je důležitější vonět, než vypadat. Bez řasenky jste to pořád vy, ale když páchnete? Děkuji…. Mává dlouhými řasami na Tamakiho. Samozřejmě nalíčené jsou.

Yoshiki:  Nesnáší je oba… Ohlíží se po personálu, aby je vyhodil, protože tu s nimi nechce být a kromě toho – nepracují!

Yoshiki: Sáhne po koláčku a proti všem pravidlům si dá. Moje dieta je v troskách! Vyčte těm dvěma, rozhodně ne Shinyovi. To je zajímavá otázka… Konečně alespoň někdo mluví rozumně. Do těch levných bych se vůbec nepouštěl, ale střední kategorie dokáže příjemně překvapit a vysoká hodně zklamat…. Hovoří dalších třicet minut o konkrétních výrobcích.

Tamaki: Jen krátce se podívá na Yoshiho a prsty, které vydávají typický zvuk. Stejně ho to neodradí, byl by blázen, kdyby si nechal proklouznout někoho tak okouzlujícího, jako je Klaha. Tak není o co stát a vyhneš se dotyčnému obloukem, protože to cítíš na kilometry. Souhlasí s ním a skoro zasněně si položí bradu, kterou si podloží dlaní na jeho rameno. Tady jsou moc i milimetry. Co takhle pozdní večeře, třeba u mě? Zkonzultovat ty parfémy. Zamrká nevinně. Ostatně Yo je stejně brzo vyhodí.

Shinya: Trochu sebou trhne, když Yo vyčte dietu těm dvěma. Ale ne jemu a to ho potěší a zase se uklidní. Některé levné vypadají dobře, ale to složení. Ošije se, protože by do toho rozhodně nešel. Ano, to je pravda, cena ne vždycky zaručuje kvalitu. Souhlasí s ním bez váhání a pak…Zčervená. Už dlouho hledám vhodné přípravky, asi bych potřeboval poradit. Upře na Yoshiho prosebná očka a podstrkuje mu nějaké katalogy, které měl ve svojí tašce.

Tamaki: Zabere to a tiše se zasměje. Taky zajímavá technika balení. Kývne hlavou na Shina. On moc dobře ví, co dělá. Neodpustí si poznámku.

Shinya:  To není pravda. Snaží se bránit a rudne ještě víc.

Klaha:  Červená se a plaše pokukuje po ostatních, co oni na to, ale stejně ho nijak neodežene. Ve tváři mu pohrává lehký úsměv. Vážení posluchači. Vzhledem k tomu, že tu s námi dnes byl ten nejdůležitější a nejpovolanější, patron nás všech, dostali jste jistě všechny potřebné informace, které jste si jen mohli přát. Trocha pochlebování je teď akutně potřeba. Yoshiki-san nadále přijímá klienty na konzultaci prostřednictvím svého osobního živého vysílání.

Yoshiki: Ztuhne a trochu zmateně se podívá na Klahu, ale telefon už zase zvoní. Ah, hai, hai, čas vám upřesním na svých sociálních sítích. Už vypadá zase spokojeně.

Klaha:  Zvedá se a nechává si pomoct do kabátu.

Yoshiki: Myslel jsem spíš pigmentaci. Upřesní Shinyovi. Ale máš pravdu, jenže to by bylo na dlouho a… Už na ně gestikulují, že jim řas vypršel asi tak před dvaceti minutami. Tak kdy je příští sezení?

Klaha:  Přikyvuje na Tamakiho slova.

Yoshiki: Není? Hned se podívá na Shyniu a je mu vidět na očích, jaká je to škoda. On pro změnu pomůže do kabátu Shinyovi. Vlastně ti dva nakonec nejsou tak špatní…