Moo-yeol x Yusuke - Promiň, nemá mašličku. - část 5.

(dovolená)

Moo-yeol

Je to trochu zvláštní slyšet jako kompliment, že zní skvěle. Nikdy s ním nikdo nemluvil tak otevřeně, aby mu říkal podobné věci, dokonce ani v posteli ne. Uvědomí si, že je asi trochu na rozpacích, ale zároveň je rád, že se to dá poslouchat. Neví, co by dělal, kdyby se někdy dozvěděl, že to přehání nebo zní, jako když tahají kočku za ocas. Už párkrát slyšel kluky, jak se bavili o svých přítelkyních, že je toho někdy moc a nebo takhle často kritizovali třeba svoje sousedy. Yusuke jim naplánuje, co přesně by měli dělat v příštích minutách a on se přistihne, že vytahuje obočí nahoru a má docela chuť hodit mu do toho vidle, ale ne proto, že by nechtěl, ale prostě jenom proto, aby si nemyslel, že vždycky vyhraje. Tiše se rozesměje, když mu Yusuke klidně přizná, že umí být docela snob. V tomhle byli odlišní, ale nepochybuje o tom, že kdyby ty peníze měl, taky by si je rád užil. Doufal, že byl typ osobnosti, kterou by peníze moc nezkazily, ale s jistotou to o sobě říct nemohl. Pořád nemusí vůbec nic dělat, jenom sedět a nechávat se masírovat mýdlem a poslouchat jeho hlas. Po tom vrcholu už docela ožil a přišel k sobě a začíná se rozhlížet trochu víc po koupelně. Pokývá hlavou na to jeho oznámení. Neznal moc chlapů, kteří by to měli jinak, i když samozřejmě ne všichni rádi zkoušeli všechno, ale divil by se, kdyby mu Yusuke řekl, že to vlastně moc nemusí, podle toho, jak celou dobu vystupoval. Byl ten sebevědomý typ člověka, který vypadal, že je v něm testosteronu tak pro polovinu ulice. Podvědomě nastaví uši a víc zpozorní, když se ve svém proslovu Yusuke začne blížit k něčemu, co je pro něj zřejmě speciální. Nejraději by mu připomněl, že na rande v autobusu má zapomenout, ale nechce ho přerušovat. Nepředstavuje si vlastně vůbec nic, protože napjatě čeká, co z Yusukeho vypadne. Ta první věta zatím nezní nijak divně. 

"Vždyť to celou dobu děláš…?" Řekne zaskočeně a je znát, že se s ničím podobným ještě nesetkal, jinak by mu to nejspíš začalo docházet. Jenže on je v tomhle směru mimo a nenapadlo by ho, koho má vlastně v posteli. Pokusí se po něm ohlédnout, když mu Yusuke řekne, že by to vydržel celou noc. Tím jako myslí dělat mu dobře, zatímco on sám nic? To je trochu šílené… 

"Moc často tě bouchali do hlavy." Řekne mu v duchu vlastního věčného dobírání, které už jim dvěma zůstane a zase se otočí dopředu. Napadne ho, že Yusuke by to možná vydržel, ale on sám by se z přemíry podobné pozornosti nejspíš zbláznil. Myslí tím orgasmus celou noc.

"Jako jaké věci?" Zeptá se na přímo, protože to vypadá, že to je něco, o čem se veřejně nemluví. Ono by mělo zůstat v soukromí i to, co mezi sebou mají, rozhodně tady na základně, ale kvůli jeho práci v armádě raději všeobecně, alespoň do doby, než se rozhodne, co se svou kariérou udělá. Nakonec se rozhodne, že je na čase vstát a osušit se a tím Yusukemu překazí fakt, že o tom rozhodne on sám. Postaví se na nohy, takže mu poskytne pěkný výhled na vlastní pozadí a natáhne se pro osušku, aby si mohl utřít obličej a vzápětí i tělo. Když ho to popadne, prostě si dělá, co chce a nejspíš tím svého dominanta bude dohánět k šílenství. Tedy až se to o něm dozví. Vystupování z vany mu dělá trochu problémy, ale přežije i tohle a pak ručník odloží stranou. Žádné čisté oblečení si sem nedonesli. Je to ta chvilka, kdy mu dojde, že se vlastně docela stydí. 

"Co je?" Zamračí se na něj, kdyby chtěl zírat déle, než je nutné. Co by měl teď dělat? Utíkat do postele? Hledat oblečení? Začít ho nějak svádět? +To jako já??+

Yusuke

Možná to s těmi komplimenty už přehání, ale prostě mu to chtěl říct, aby věděl, jak se na něj dívá a co ho k němu táhne. Není to samozřejmě jen o vzhledu, ale taky o povaze a o tom, jak k věcem přistupuje a že to není svým způsobem jednoduché. Líbí se mu, jak se umí projevit a že se toho vlastně ani nebojí. Jsou to možná jen drobnosti, ale na Yusukeho to dost působí. Kdyby jen tušil, jak mu to Moo-yeol chce překazit, čistě z jisté provokace, nakonec by mu to posvětil a dost by se u toho bavil. Z druhé strany by si rád užil chvilky s ním ve velmi intimním duchu, protože zase tolik času nemají, aby se mohli týden popichovat. Musel by si přiznat, že je mu to líto. Některé obyčejné věci docela dost chybí a ani tentokrát se to nepovede. Jakmile ho dovede na vrchol, užije i ho svým způsobem společně s ním a pak pozoruje, jak seržant ožije a začne zkoumat taky koupelnu. Ani se mu nediví, že na to došlo až teď, on sám se k tomu ještě nedostal. Pak dojde na povídaní o své vlastní osobě a vlastně nemá v plánu mu cokoliv zatajit. Jen už za svůj život zjistil, že které věci je potřeba dávkovat postupně a potřebují taky dostatek vybudované důvěry. To nepřichází jen tak. Možná taky proto ještě nepotkal nikoho, s kým by to mohl zažívat se vším všudy. nikde se nezdržoval tak dlouho, aby to bylo možné. Teď se chce konečně vykašlat na práci a věnovat se pořádně osobnímu životu bez lží a přetvářek. 

"Ano, to dělám." Odtuší jako první pobaveně a on sám ví, že to má mnohem hlubší podtext, než jak to teď zní. Jen je to přesně o tom dávkování. Zasměje se pak upřímně, když ho Moo-yeol nařkne, že je praštěný. 

"Možná ano, ale nějak mi to nepřekáží, právě naopak. Svým způsobem to odráží mou práci, ke které jsem měl blízko. Je to o kontrole, mé kontrole a tvém potěšení." A taky samozřejmě o kontrole nad seržantovým potěšením. ten pocit, že je to v jeho rukách, jak se bude cítit je prostě k nezaplacení.

"Ukázat ti hranice, které může slast mít a že se klidně dají i posunout." Odpoví mu asi ještě pořád docela neurčitě. 

"Můžu ti něco z toho ukázat a ty mi pak povíš, jestli se ti to líbí nebo ne. Je to celé o tobě, i moje potěšení závisí na tobě." Vezme to z tohoto konce, aby mu přiblížil, jak to celé vnímá. Dlouze se nadechne, jakmile seržant vstane a připraví ho o jeho blízkost. +Podezřívám tě, že moc dobře víš, jak mě tím dráždíš.+ Obviní ho v duchu, ale navenek se nic moc neprojeví. jen ho očima pozoruje a vlastně ho jimi docela hltá. Každou jednotlivou linii jeho těla si užívá a nechce se přestat na něj dívat. Má nutkání mu při vystupování z vany pomoct, ale ovládne se a nechá ho, aby to pro tentokrát udělal sám. Pousměje se, jakmile to Moo-yeolovi dojde, že se mu nádherně předvádí a jen nenuceně pokrčí rameny. 

"Nic, užívám si dovolenou." Vrátí mu jeho provokaci, i když nesjpíš nechtěnou. 

"Můžeme začít klidně hned a jí zůstanu ve vaně." V očích s emu zablýská. je jasné, že ho klidně bude navádět slovy, co by měl dělat. 

"Stačí jen vzít svou ruku, hezky si ji položit doprostřed hrudníku a pomalu mířit dolů. Určitě mě rád trápíš, tím by jsi mě vytrestal nejvíc." Popichuje ho, aby to skutečně udělal. je zvědavý, jestli ho zvládne přesvědčit, aby odhodil stud. Jestli se Moo-yeol nedotkne sám sebe, z té vany vstane a ukáže mu, jak moc umí být přesvědčivý z blízka. Anebo...

"Anebo pomalu vstanu." Udělá to, co říká a taky se osuší. Na rozdíl od seržanta si je vědom pohledu na sebe a nestydí se ani trochu. Nemá v plánu se zakrývat.

"A půjdu za tebou, abys jen tak nestál uprostřed místnosti a trochu ti pomůžu užít si dovolenou ještě víc." Zastaví se v jeho těsné blízkosti, vezme ho za bradu a nakloní se blíž. 

"Ostatně zase tak moc jsem tě zatím nelíbal. A to mě mrzí." Prohodí tiše, než si dovolí ukradnout jeho rty. Volnou dlaň zatím položí na jeho bok a pomalu si ho přitáhne k sobě. Pak už mu nic nebrání, sáhnout mu na zadek, který roztouženě sevře. Pořád dávkuje svou vlastní vášeň a vzrušení, aby toho nebylo najednou příliš.

Moo-yeol

Když Yusuke začne s větami, že to všechno je o jeho vlastní kontrole a Moo-yeolově potěšení, má dojem, že mu začíná trochu svítat. Tohle bylo totiž řečeno tak napřímo, že to musel v nějakém filmu nebo někde slyšet. Nastraží uši a mírně natočí hlavu za jeho hlasem, jako kdyby z toho mohl s jistotou zjistit, o co přesně jde. Yusuke pokračuje a nejspíš je to všechno už jasné a jemu se úžasem rozšíří oči. Až do teď ho to vážně nenapadlo. O tomhle odvětví nevěděl vůbec nic. Viděl to jednoduše a najednou si představí sám sebe, jako tu holku v Padesáti odstínech, které rozhodně neviděl a nikdy neuvidí, ale hodně o nich slyšel. Jak dolízala za tím pracháčem, aby jí mohl natřískat na zadek. Nadechne se, zadrží dech a ví, že jestli to Yusuke zkusí, vrazí mu jednu do nosu. On takováhle slepice nikdy nebude. Nikdy mu nikdo nebude říkat, kdy si má jít čistit zuby, kde má spát a kam může jít. Netuší, že stejně jako jiné věci, má i tohle tisíce podob, odvětví, zaměřené a forem, jak to uchopit a že to celé vůbec nemusí být o tomhle. Nemá nic proti tomu něco si užít podobně jako teď a nemuset u toho nic dělat, není posedlý tím, aby byl neustále aktivní, ale všechno má svoje hranice. 

"Je to celé o mě, hmm…" Prohodí, když už je z vany venku. 

"A tobě určitě nebude vadit žít zbytek života bez toho, o čem mi tady povídáš, protože tě s tím pošlu do háje?" Řekne, ale ne tónem, který by značil okamžité odmítnutí. Jen si to teď vážně nedovede představit. Přivře na něj oči, když mu řekne, že si jenom užívá dovolenou a pak ještě víc, když dodá, že zůstane ve vaně. Co si myslí, že mu tady bude předvádět divadýlko? 

"Ne, to nevytrestal. Vážně si myslíš, že ti na to skočím?" Zeptá se ho. Úplně ho vidí, jak si rochní v té vaně a jen si všechno užívá. Stud pro zatím skutečně neodhodí a vlastně ani nezná tu svou stránku, která by to hravě udělala. Při jakém rozpoložení a po jaké době známosti? Jedno obočí doslova vylétne nahoru, když mu Yusuke oznámí, že tedy vstane a taky to vzápětí hned udělá. Zatím se jenom suší, ale u toho mu vykládá, že půjde k němu a on nepochybuje o tom, že to udělá. Musel by utíkat, jinak dojde na netušené věci. Nepohne se z místa, protože přece není srab, takže Yusuke za chvíli stojí těsně před ním a dotýká se jeho brady. Tohle se mu asi líbí víc, než ta první varianta. Dívá se mu zblízka do očí a do hlavy se mu zatím nijak nedostává jejich předchozí konverzace. Spíš uvědomění, že je proti němu vlastně o dost mladší. To je pravda, nelíbal… Jejich rty se znovu spojí a on nechá víčka spontánně klesnout. Ucítí na boku jeho ruku a zvedne vlastní dlaně, aby se ho dotkl na prsou. Je to zvláštní pocit přestat všechno řešit a konečně se tomu poddat. Ještě si není jistý v tom ohledu, že dlouho s nikým nebyl. Jako kdyby měl strach, jestli je vůbec na něco, při tom moc dobře ví, že ho Yusuke přitahuje. Ví to i jeho klín, který před chvílí dostal, co chtěl a klidně by si zase dal říct. Yusukeho dlaň se posune na jeho zadek a sevře ho a on si povzdechne do jeho rtů. Není zase tak hlasitý, ale ani svůj hlas zbytečně neovládá a nepotlačuje. Ručník zvolna klesne k zemi a uvědomí si dotek Yusukeho vzrušeného klína. S tím, co mu před chvílí povídal, je mu jasné, jak si to bude představovat. Už nad tím konec konců přemýšlel, ale musí s tím přestat. Kupodivu sám od sebe trochu couvne, protože kdesi v prostoru v domě je taky postel. Musí ale dávat pozor, aby nezakopl, protože ho nohy ještě pořád nenesou úplně tak, jak by si přál.

Yusuke

Yusukemu začíná být jasné, že seržant přemýšlí nad tím, co mu tady říká. Jsou věci, které si pro sebe nechce nechávat a je vážně zvědavý, jak se s tím popere. Většina lidí neměla ani ponětí, co všechno jeho jistá obsese obsahuje. Rozhodně pro něj byly na posledním místě jakékoliv tresty, bez toho se klidně obešel. tedy ty bolestivé. Měl úplně jiné možnosti, jak by mu mohl ukázat, že je t jen v jeho rukou a rozhodně to bylo spíš k možné hranici maximální slasti a vyčerpání z příjemných pocitů. někdy to bylo mnohem náročnější, než jakákoliv fyzická bolest. Nakloní hlavu trochu na stranu a asi tuší, kam se jeho myšlenky ubírají. "Zapomeň na všechno, co znáš z filmů nebo porna. I na to, co si myslíš, že o tom víš. Devadesát procent vědomostí, co o tom nezainteresovaní mají jsou špatné." Ušklíbne se trochu a doufá, že ho tím trochu uklidní. Jak to tak pozoruje, tak se mu to moc nepovedlo, ale nevadí. Prvotní hranici prolomil už jen tím, že ho Moo-yeol pustil k sobě, zbytek už dokáže navést tím správným směrem a najednou cestu, která jim bude vyhovovat oběma. Tiše se zasměje, když dojde na to, jestli by bez toho mohl žít. 

"Ne, bez jistých věcí bych rozhodně žít nemohl. Jenže po tom, co jsem dneska viděl vůbec nepochybuju o tom, že najdeme cestu, která se bude líbit nám oběma. Jde jen o to, jestli jsi schopný mít otevřenou mysl vůči novým věcem. Já ti klidně můžu slíbit, že budu respektovat všechno, co se ti nebude líbit. O tom je to taky o té nejhlubší důvěře oběma směry." Pozoruje ho u svých slov a vážně si je jistý, že ani tady nenarazí. Vzápětí zavrtí hlavou a zasměje se. 

"Ne, nemyslím si, že mi na to skočíš. U tebe budu muset být o hodně vynalézavější. Těším se na to." V hlubokém temném pohledu spokojeně zajiskří, než se začne zvedat ze svého místa. Nespěchá. Dává Moo-yeolovi čas, aby případně odmítl, ale to se nestane a tím mu dává najevo, že mu vlastně docela důvěřuje. Po tom všem, co mu před chvíli řekl, to ani jinak brát nejde. Je rád, že se nechá vzít za bradu a tím znovu potvrzuje, že k němu může být v jistém ohledu dominantní, ale taky ne vždycky. Ta hranice je hrozně tenká. Tiše si povzdechne, když se ho seržant při polibku dotkne. To je další malý krůček, který vnímá pozitivně a dík tomu si je jistý, že může pokračovat dál. Přitiskne se k němu blíž, jakmile ručník opustí jeho tělo a přesune i druhou ruku na jeho zadek, aby ho sevřel oběma. Trvá to jen chvíli, kdy ho k sobě může tisknout a pak už ho následuje a jistí ho dlaněmi na bocích, aby se nikde nepřerazili. To by se asi nedosmál ani za týden.Chce udělat dojem a ne, aby se tu vyváleli na zemi. Dojdou bez úhony až do ložnice. Yusuke rychle prozkoumá očima prostor, aby jej mohl navést přímo k posteli, na kterou ho začne pokládat a následuje ho, aby se mohl dostat nad něj. První se zapírá jen dlaněmi vedle jeho hlavy a ještě si chvíli vychutnává jeho rty, než se jimi začne posouvat dál, přes krok a hrudník. Dlaněmi sjíždí po jeho těle dolů a skončí až na jeho zápěstí, které jemně sevře. Krátce k němu vzhlédne a pousměje se. 

"Nezapomeň na to, že pro mě to nikdy nebude o bolesti." Chce, aby mu věřil a dneska to rozhodně nehodlá pokazit. Dotkne se rty jeho kůže ve slabinách a míří dolů až ke kořenu jeho chlouby. Chvíli si hraje kůži kolem a tím, že má ruce natažené k jeho zápěstím, tlačí svými pažemi na stehna a zabraňuje mu ve větším pohybu. Díky tomu mu nebude moc utíkat a může se mu plně věnovat. Netrvá to dlouho, než ho vezme mezi své rty a počká si, až bude víc mimo slastí, kterou mu zvládne dát. Chce toho využít k tomu, aby mu mohl zvednou nožky a pokrčí je v kolenou, protože by se rád dostal mnohem dál. Je vážně zvědavý, jestli mu dovolí se dotýkat v místech, kam jen tak někoho nepouští a jestli ano, ukáže mu, že pro něj udělá cokoliv a to znamená , že využije svůj jazyk, stejně jako prsty, aby ho konečně donutil pořádně vypnout hlavu a ukázat mu, že je to to, co od života chce.

Moo-yeol

Moo-yeol trochu našpulí rty, když mu Yusuke nařídí, aby zapomněl na všechno, co o tom slyšel. To se nedělá zase tak snadno a hlavně… z porna? Opravdu si myslí, že se dívá na podobné porno? 

"Na to nemám čas." Prskne po něm a je teď trochu jako malý, ale nic podobného vážně neviděl. Zatváří se trochu pochybovačně, když mu Yusuke řekne, že bez jistých věcí by fungovat nemohl. Upřímně ho to trochu vyděsilo. On si ale myslí, že si najdou způsob, jak se jim to bude oběma líbit. Nechce to, co si stihli vybudovat, hned hodit za hlavu jenom proto, že na něj vytáhl nějaké podivné praktiky, ale… Musí si promnout ret o sebe. Co když to nedokáže? A on potom odejde? Nic… život půjde dál, ale… Nedovede si představit, že by ho pak zajímal ještě vůbec někdo. Nejspíš na něm opravdu začal hodně vidět. Yusuke mu slibuje, že stačí mít otevřenou mysl a nějak to půjde, ale on si tím není moc jistý. Dívá se na něj, trochu se mračí a okusuje si ret a pořád si říká, jestli by se vážně rozešli, kdyby na všechno řekl ne? Na čem by tomu muži před ním záleželo víc? Na tom, že to potřebuje a neobejde se bez toho nebo na něm samotném? Jsou to myšlenky, které nejsou příjemné a na které mu Yusuke může dát jenom těžko nějaké ujištění. Jak kdyby toho neměli už dost, co jim bude komplikovat společnou cestu. Tok jeho myšlenek přeruší Yusukeho polibek a trochu mu vymaže přemýšlení z hlavy. Na pozadí už má obě jeho dlaně a je to velmi příjemné. Když se sám rozhodne, že by se mohli posunout z místa a trochu si vyzkoušet, jestli má tohle celé vůbec smysl, Yusuke ho samozřejmě nenápadně jistí. Ví o tom, ale teď mu to nevadí, protože se sám nechce znovu zmrzačit. Chce jít do příští akce, ne sedět na ošetřovně. Jak Yusukeho vůbec napadlo hledat si submisivního milence v armádě? A neměl nakonec přece jenom zůstat s Chan-yeongem? Ten byl taky pěkně drzý, ale zároveň klidnější a poddajnější. Byl ten hodný a podle něj se na tu roli hodil mnohem lépe. Mezitím se dostanou až k posteli a je to samozřejmě on, kdo na ni klesne zády napřed. S tímhle už tak nějak počítal, stejně ho pořád bolí polovina těla, ale hodně myslí na to, co bude dál. Chvíli si oplácejí polibky a pak se Yusuke svými rty přesune na jeho krk a začne jimi klesat trochu níž. Zatím je to příjemné a naprosto normální a tak si dovolí znovu se uvolnit a trochu zapomenout. Svými dlaněmi se Yusuke dostane až k jeho zápěstím a sevře je a on se trochu napne, ale vzápětí dostane ujištění, že nepůjde o bolest. Tak o co tedy? Tam jde jenom o ni, ne? Mírně se propne proti němu, když se Yusuke dostane až tam dolů a zatím ho nechává pokračovat. O pár chvil později ho Yusuke skutečně začne laskat rty a on zapomene zcela. Je to docela dlouho, co se mu někdo věnoval podobným způsobem, protože prostě nikdy nikoho nenechal, i když by bylo snadné někoho sehnat pro těch pár chvil. Tohle celé bylo ještě umocněné tím, s kým tady byl. Nechává oči zavřené a zatím mu nevadí ani fakt, že mu Yusuke zamezuje v pohybu. Prozatím si to nijak zvlášť neuvědomuje ani když se slast začíná stupňovat. To pokrčení kolen není poloha, kterou by běžně vyhledával, ale vzhledem k tomu všemu, co mu Yusuke právě působí, ho to nechá udělat a vlastně mu to ani nijak zvlášť nedochází. Má pocit, že se brzo dostane k novému vrcholu, ale Yusuke se chce posunout ještě někam dál a jakmile se ho poprvé dotkne jazykem, otevře oči a zadívá se na strop. Ne, tohle s ním nedělal ještě nikdo. Není si jistý, jak se při tom cítí, ale zatím nechce, aby ta slast ustala. Chce, aby skončila tou cestou jako ve vaně. Chce pohnout rukama, jenže to nejde. Nadechne se, aby ho napomenul, ať ho pustí, ale kombinace jazyka a prstů ho přiměje jenom zasténat. +Do háje!+ Okřikne ho alespoň v duchu a slastně se propne.

Yusuke

Yusuke vidí, jak se Moo-yeol tváří na jeho prohlášení. Nikdy neměl problémy o věcech mluvit a už vůbec ne o těch intimních. Bylo to taky díky tomu, jaké preference měl. V těchto vodách bylo velmi důležité všechno probrat, aby byly obě strany spokojené. Teď to není jiné. Chce, aby seržant věděl, že mu může říct opravdu cokoliv a jeho prosby nebo naléhání bude vždycky vyslyšeno. O to je to taky, aby nic nerušilo jejich, hlavně tedy jeho prožitek. Nechce, aby bylo cokoliv nepříjemné, i když chápe jeho nejistotu. Zvedne k němu oči a snaží se odhadnout, co se mu prohání hlavou. Tohle by měli ideálně probrat hned, ale bohužel tolik času nemají. Stejně má nutkání ho o všem ujistit a přesvědčit ho, že to záleží jen na něm. 

"Vybral jsem si tě." Prohodí, když k němu na posteli zvedne očí. 

"A to se nezmění, ať řekneš cokoliv. Chci ti spoustu věcí ukázat, to však neznamená, že konečné rozhodnutí nebude na tobě." Pousměje se a doufá, že tím trochu jeho obavy rozptýlí. 

"Myslel jsem to vážně, když jsem řekl, že je to hlavně o tvém potěšení." Bude to asi chvíli trvat, než mu plně uvěří, ale klidně mu to bude říkat každý den, když k tomu bude příležitost. Mohl si vybrat někoho jiného, ale Moo-yeol pro něj měl naprosto ideální povahu. nepotřeboval někoho, kdo by poslouchal na slovo, to by ho nebavilo. U něj ten koktejl bude dokonale vyvážený a takový, jaký se mu libí nejvíc a který ho vzrušuje. Užívá si doteky na jeho těle, které mu věnuje svými rty a pokračuje dál, až do jeho klína, který jistě ocení jeho pozornost. Chce ho dovést na hranici příčetnosti a ukázat mu, jak ji může posunout. Moo-yeol se naštěstí nebrání a umí se poddat své slasti, kterou očividně vnímá. Je rád, když se nebrání ani pokrčení nohou. je to dost podstatné, aby se dostal k místům, které také potřebují jeho pozornost. Nemá s tím zase tolik jiné plány, než ho hýčkat svým jazykem a prsty. Byl by rád, kdyby se dostali i k něčemu mnohem bližšímu, ale nedělá to proto. Jeho zájem leží trochu někde jinde, přesně jak mu říkal. Jakmile uslyší první pořádné zasténání, trochu pozvedne koutky a dál pokračuje, aby ho dohnal k hranici příčetnosti. jeho chloubu zatím nechá bez povšimnutí a tím by se mu mělo zase trochu podařit oddálit vrchol.Později se těm místům taky bude věnovat, ale na to je ještě čas. Ruce má zatím zaměstnané svíráním seržantových zápěstí. Víc zatne svaly, když se proti němu Moo-yeol pokusí propnout. Trápí ho tím a zároveň mu neubližuje. Neměl rád nepříjemná kovová pouta, která zbytečně drásala kůži. Měkká byla o něco lepší, protože stejně omezovala pohyb a zároveň nic nerušilo dotyčného od slastného prožitku. Tady je nemá, a tak si musí poradit. Pak už je čas použít prsty. jednu ruku mu tedy musí pustit, aby se mohl začít dostávat do jeho nitra. Trochu spěchá, aby našel velmi konkrétní bod, který přebije všechny nepříjemné pocity, které by mohl být. Rty se mezitím vrátí k jeho chloubě, kterou znovu začne laskat a čeká, až ucítí ve svých ústech náznaky blížícího se vrcholu. Znovu mu zabrání, aby se podíval ke hvězdám. Teď už musí začít být opatrný, aby pak ještě bylo seržantovo uspokojení možné, ale věří si na to dost. Prsty se mezitím už docela volně pohybuje v jeho nitru a docela pravidelně dráždí velmi konkrétní bod uvnitř. Chvíli se vším přestane, když vzhlédne a zvedne se, aby mu byl blíž. Chce vidět výraz v jeho tváři. 

"Teď nastává čas, kdy je to jen na tobě. Chci tě, ty víš, že ano a zároveň si chci být jistý, že to chceš taky. Nemám problém to dokončit právě takto." Potřebuje, aby věděl, že má na výběr. Pokud se rozhodl, můžou si to užít společně. Pokud si pořád není jistý, dovede ho k vrcholu bez toho, aby do něj pronikl. Konečky prstů ho pohladí po tváři a sjede jimi až na hrudník, kde pohladí jeho bradavku. +Věděl bych, jak si tě užít na milion způsobů, ale na to bohužel nemáme čas.+ Docela i věří, že se mu ty myšlenky odrazí v očích. Já ale pocit, že kdyby to řekl nahlas, možná ho po tom všem spíš vyděsí a to nechce. 

"Myslím, že můžu s klidem říct, že jsem se do tebe zamiloval." Původně to nechtěl říkat, ale teď prostě není čas na to, aby váhal. Už toho zažil dost, aby nepochyboval o tom, co právě teď vnímá a cítí.