(bar)
Zyean
Povzdechne si nad tím, že mu Hiro rád bude říkat pako. Ale jo, klidně může, od něj mu to vlastně vůbec nevadí. Zye byl obecně dost splachovací, když na podobné věci došlo a málo co mu dokázalo dělat vrásky. Už už se nadechuje, aby mu odporoval, že na pivo ho rozhodně zvát nemusí, ale nemá příliš možnost. Skrze objektiv už nutně musí fascinovaně zírat na Hirotovy schopnosti, které mu předvádí. Kdyby chtěl, mohl by z fleku do soutěže a rozhodně by dost těch kluků převálcoval. Zyemu dojde, že na něj kouká mnohem déle, než by měl. Naštěstí má skvělé maskování, tak si toho pravděpodobně nevšimne. Vykoukne, jakmile dojde na bolení hlavy a upřímně se zasměje."Já jsem ti říkal, že to se mnou nebude snadné." Možná neříkal, ale teď mu to sdělil. Hiroto však nevypadá, že by od něj s křikem utíkal. +To možná přijde, až zjistí, že se ti líbí.+ Dojde na přerovnání věci v hlavě a trochu tím zaskočí sám sebe. Vždycky si myslel, že oho přitahují typy jako Shin, měl takový vkus, ale Hiro je jiný a stejně se mu hrozně líbí. Překvapeně zamrká, jakmile ho vezme kolem ramen, to už má všecko sbaleno. Nebrání se tomu, culí se snad ještě víc. Přikývne na tu svatbu a pak pokrčí rameny.
"Podle některých je to, co děláme lajdáctví a jsme příživníci." Připomene mu fakt, jak někteří nahlíží na cestu, kterou si oba vybrali. Takeshi to jistě moc dobře znal, ale nevypadalo, že by se měl špatně. Zye by si to nerozmyslel ani tak. Jeho rodiče mu to schvalují, podle nich žádnou ostudu nedělá a to mu ke štěstí stačí. Sám se zachová dost podobně, co se hlídače týká a už se rozhlíží, kde by si to pivo dali. Pár míst se mu líbí a nejradši by tam zapadl, ale Hiro je vede ven a tak ho bez váhání následuje. Už to vypadá, že nikam ani nepůjdou, ale nakonec vyberou hospůdku a jakmile se usadí ke stolu, už se hrabe v nabídce. Sám si vybírá mnohem déle, protože je tu moc věcí a nemůže se rozhodnout. Nakonec zapíchne prst poslepu do jednoho místa a tím si i vybere. Není to tak silné jako Hirotovo, ale stejně by si měl dávat pozor, aby odtud nešel po čtyřech. S pivem má trénink, tak se toho nebojí. Podívá se na něj a rozesměje se.
"Já se dost najedl v hotelu." Připomene mu množství jídla, které do sebe stačil naládovat.
"Vydržím s tím dost dlouho. Už jsem si zvykl, že se musím pořádně najíst, když mám možnost, kdo ví, k čemu se později dostaneš." Dává mu dobré rady do života a snaží se u toho tvářit naprosto vážně, moc mu to nejde a za chvíli už se zase směje.
"Ale neboj, až budeš pod stolem, vylovím tě a pak hezky uložím. Přece bych tě tu nenechal jen tak ležet." Dobírá si ho dál. Spokojeně si k sobě přitáhne pivo, když ho donesou a nakonec objedná i něco k tomu. To s tím Hirotovým placením zatím příliš neřeší. Má v plánu se s ním o útratu podělit. Přece nejsou na rande, tak to nemusí platit jen jeden.
"Kde ses tu vlastně vzal a proč nesoutěžíš?" Začne se ho zvědavě vyptávat. Pak ale pozvedne pivo a natáhne ruku směrem k němu.
"Tak na zábavu." Navrhne přípitek, protože pro ně je šlo a projekt rozhodně zábava a očividně se za to nestydí. Pohrává si se sklenkou, než se pořádně napije. Zazubí se, když mu dojde jak moc dobré to je.
"No páni, myslím, že si k tomu uděláme tour po hospodách, tohle je fakt dobrý." Jeho nadšení se zase moc nedá krotit.
"Musím si pak všechno napsat, abych nezapomněl, co to bylo." Prozradí mu fakt, že některé věci dokáže z hlavy vypustit, aniž by chtěl. Rozhlédne se po lokále a všimne si dívky, která kouká na Hirota.
"No jo s tebou někam jít, to bude asi o nervy. Co jsme to řešili…Tu svatbu, jí by to asi nevadilo." Podívá se na Hirota, co on na to. Pořád je u testování, jak to Hiro má a nemá. Tady by se mu to mohlo potvrdit nebo vyvrátit.
Hiroto
Podívá se Zyeanovi do tváře a ušklíbne se. "To jsem si všiml." Řekne na to jeho cpaní se v hotelu, protože tohle by snad nesnědl ani celý štáb dohromady, ale na druhou stranu to na Zyeanovi nebylo nikde vidět, i když měl dost volné triko.
"Chodíš běhat nebo tak něco?" Zeptá se.
"Kdyby ano, bylo by naše nové přátelství vážně terno, protože bych nemusel rána trávit sám." Řekne, aniž by mu nějak zvlášť došlo, jak tohle mohlo vyznít. On běhá hrozně rád, uběhne toho opravdu hodně a neumí si bez toho představit den, ale spoustu lidí to nebavilo. Bohužel i kdyby Zye řekl ano, o hodně méně by se mu asi líbila ta hodina, ve kterou Hiroto obvykle vstává. Jestli bude dál pít tohle, tak bude dnešek asi výjimkou, ale na to, že byl zlaté dítě, co nemuselo nic, se budil někdy už po čtvrté hodině a otravoval s tím všechny okolo, dokonce i vlastní matku. Podle jejích slov moc šramotil, ale jak to mohla v tom velkém domě slyšet, to opravdu nechápe.
"Jsme ve velkoměstě, proč by ses neměl k něčemu dostat?" Rozhodí rukama. Jídlo nebo automaty na jídlo tady byly na každém rohu přece. Zasměje se taky.
"To jsi hodný." Pokývá hlavou na to odvedení domů, ale byla to pravda. Měl hodně kamarádů, co se na večírcích vykašlali zase na ty svoje a nechali je někde válet. A co kdyby měl někdo otravu alkoholem nebo se třeba ve spánku pozvracel? Spoustě lidí to bylo jedno a klidně řekli, že to není jejich zodpovědnost.
"Doufám, že se mi nic takového nepřihodí, byl by to docela trapas." Řekne a je vidět, že je zvyklý vystupovat kultivovaně a podobným zážitkům se vyhýbá, aby nepřišel o svou tvář. Tohle je třeba jeden z těch tradičních rysů, o kterých se nahoře bavili.
"Na zábavu." Přiťukne si s ním a napije se. Pěnu ze rtů otře do ubrousku a pak se vrátí k Zyeanově otázce.
"Jak jsem říkal, je to školní projekt, úplně stejně jako tvůj. I mě sem pozval Takeshi." Usměje se. V tomhle bodě rozhodně nelže.
"Proč nesoutěžím?" Rozesměje se. +Protože jsem jeho syn...+ Ne snad, že by mu to táta zakázal, ale nemíní se předvádět před národem.
"Asi to není nic pro mě, ukazovat se v televizi a bojovat o přízeň davu. Nikomu do mě nic není." Ukáže i jistou sevřenost před lidmi. Nebyl zrovna introvert, ale zároveň nebylo snadné odkrývat jeho nitro. Mluvil uvolněně, bez zábran, ale většinou o běžných věcech, ne o tom, co se uvnitř něj odehrává.
"O svůj úspěch se nechci prosit umečených fanynek, chci si ho vypracovat." Řekne a možná je to trochu omezené tím, kde vyrůstá, ale to už tak v životě je. Kdyby byl z chudých poměrů, ještě by tím třeba vzal zavděk a kromě toho… není bez talentu, ale jakmile někde zjistí, čí je syn, dveře se mu otevírají mnohem snáz. Někdy ho to štve, jindy si toho ani nedovede všimnout. Usměje se na něj, když vidí, jak spokojeně nad pivem vypadá. On sám by si vybral spíš tour po čajovnách, ale tím ho děsit raději nebude. Zelený čaj, to bylo něco, co ho dokázalo nabudit a postavit na nohy a miloval čajové obřady. Vlekly se nekonečně dlouho, ale on uměl vnímat jejich krásu. Další kousek k Zyeanově odpovědi.
"Píšeš si poznámky?" Zeptá se ho trochu zvědavě.
"O všem co vidíš a co děláš? To by ti po téhle soutěži mohla narůst sbírka." Poznamená a znovu se napije. Tentokrát na ubrousek zapomene. Chviličku neví, o čem přesně to Zye mluví, než se naprosto pitomě a vážně nenápadně ohlédne přes rameno a rovnou stihne pohled dívky z očí do očí. Ta se hrozně rozhihňá, protože Hiroto má ty fousy od piva, o kterých neví a odvrátí tvář. Hiro se zamračí a podívá se zpátky.
"Co je?" Rozhodí nechápavě rukama.
"Holky jsou někdy fakt jak děcka. Divím se, že jich není houf. Asi má všechny kamarádky na záchodě..." Dodá s úšklebkem. Tím v zásadě odpoví na komentář o svatbě a pustí dívku z hlavy. Někdy prošla taková, kvůli které se málem přerazil, ale byl v tom otravně náročný a nejspíš si to i mohl dovolit. Kromě toho mu zatím bylo moc málo na to, aby dostal pocit ujíždějícího vlaku. Nejspíš ho nebude mít ani ve třiceti, proč taky?
Zyean
Zye přikývne na jeho otázku."Chodím, sice ne nějak pravidelně a hodně to záleží na tom, kdy jdu spát, ale pokud vstanu dost brzo a mám čas tak si zaběhám." Prozradí mu.
"Sem tam i kolo." Prozradí mu na sebe, u toho protáčí sklenici s pivem v dlaních. Je vidět, že příliš v klidu dlouho nevydrží. Pak se ale zarazí.
"No počkej, co je u tebe ráno?" Zeptá se ho opatrně. Přece jen, vykopat se z postele byl vždycky problém.
"Možná když mě ráno vytáhneš, tak tě předběhnu." Doplní svou častou slabost a samozřejmě mu došlo, jak to zní.
"Taky záleží, jak bys mě probudil." Přisadí si ještě s nic neříkajícím úsměvem. Co by ne, když si Hiro tak hezky naběhl, ale podle něj mu to stejně nedojde, musel by to říct víc na přímo. Jakmile dojde na jídlo, jen trhne rameny nahoru.
"Nikdy nevíš, tady to občas vypadá, že budeš mít hodně práce. Není dobrý nápad se nenajíst, když k tomu máš možnost." Je jasné, že on každou možnost využije jen pro ten pocit, že předešel hladovění. Pomalu popíjí svoje pivko a je si jistý, že u jednoho neskončí. Proč by taky, sedí se jim tu dobře a zdá se, že si mají pořád o čem povídat. Navíc je tu jejich společný projekt.
"Na trapasy jsem expert spíš já, tuhle hodnost ti vážně nechci nechat." Bere to celé na sebe. Většinou se mu to dařilo díky tomu, že dřív mluví, než nad tím do detailu popřemýšlí.
"Stejně ho obdivuju, pozvat si sem kluky ze školy. Mohla by to pro něj být dost katastrofa, kdyby se to nepovedlo." Sdělí mu svůj pohled na věc. Jeho pohled je o něco zvědavější, když Hiro začne mluvit o důvodech, proč by do toho nešel. Tady budou mít taky něco společného.
"Myslím, že tě dost chápu. Ne, že bych si na to věřil, ale představa, že se budu tak moc ukazovat. Nevím, nejsem si zrovna jistý, když na mě hodně lidí kouká." Přizná se ke svému problému. Sice to tak většinou nevypadalo, ale zas tolik sebevědomí neměl. Díky jeho povaze se to dost ztrácelo, ale i tak….
"No mě teď do tebe v podstatě bude hodně. Bude to celé o tobě." Trochu se nakloní dopředu s dalším menším dobíráním. Jenže to samé by mohl říct Hiro o něm, tohle byla trochu dvojsečná zbraň.
"Akorát už máš smůlu, jak se něčeho chytím, jen tak nepustím." Dodá ještě a tohle by taky mohlo být myšleno všelijak.
"Začal jsem si je psát už před pár lety. Bylo to hlavně proto, že zvládnu dost věcí zapomenout. Ne, že bych neměl dobrou paměť, ale hodně často to vyměním za jinou myšlenku a ta původní se ztratí. Když si poznámky pak probíráš, vidíš to trochu víc s odstupem a zdá se mi, že si z toho vezmeš to nejlepší. Takový zlatý střed. Ne vždycky, ale dost často se mi to daří." Je pro něj snadné o tom mluvit. Je to něco, čemu rozumí a to se netýká přímo jeho, takže v tom nevidí problém. Jakmile se Hiro ohlédne na dívku, Zye zpozorní a snaží se odhadnout jeho reakci. Podle toho by mohl poznat, jak to ve skutečnosti má. Ne, že by mu to neříkal, ale tohle hodně lidí tajilo. On sám to zatím neprozradil. Když sen na něj Hiro ohlédne zpátky, rozesměje se taky.
"Nic nic, sluší ti to." Nechá ho chvíli v nevědomosti, naposledy se uchechtne a pak se mírně pozvedne ze svého místa a natáhne k němu ruku.
"Asi ji přijdeš roztomilý. S těmi fousky určitě." Dodá s upřímným úsměvem a v očích je mu vidět i jistý zájem, když mu ty fousky setře. Trochu víc se na tom doteku zasekne a rozhodně nikam nespěchá.
"Ale slíbil jsem, že na trapasy jsem tu já. I když k tobě to spíš připoutá pozornost holek, to pro ostatní není moc fér." Schválně z toho vynechá sebe. Sedne si zpátky a dopije své první pivo.
"Vidíš, oni si to samé myslí o nás. Že jsme ještě kluci a nechápeme nic." Pokrčí rameny. Nevypadá vůbec, že mu to vadí. Taky proč by mělo? Zye se krátce podívá na holku, které se hihňala a Hiro měl pravdu, už tam není jenom jedna.
"Máš tu svůj fanklub. Ani soutěž nepotřebuješ." Prozradí mu, že má jejich plnou pozornost. Sám se trochu víc stáhne do sebe.
"Dám si ještě jedno a pak můžu klidně jít, kdybys…" Kývne hlavou směrem k baru.
"Anebo to můžeme ztrestat panákem, třeba dají pokoj." Zasměje se, aby maskoval svou momentální nejistotu. Stejně musí trochu klopit oči ke stolu a pozoruje svou prázdnou sklenku.
Hiroto
Hiroto se potěšeně usměje. Fajn, to je dobře, mohou tedy chodit společně. "Kolo s sebou nemám, ale můžeme si je půjčit." Řekne, protože on se nebránil skoro žádnému sportu a měl ho obecně hodně v krvi. Hlasitě se rozesměje, když vidí Zyeanovo zděšení v očích poté, co si uvědomí, co by mohlo znamenat ráno. Záměrně mu tu hodinu neprozradí, jen si ho vyzývavě měří.
"Nepředběhneš." Řekne mu přesvědčeně. Běhá pravidelně a má natrénováno. Skoro to vypadá jako nějaká sázka. Nakloní hlavu k rameni a zvážní, když dojde na způsob probouzení. Mělo to znamenat něco konkrétního nebo má Zye jenom strach, aby na něj nevylil ledovou vodu z kýble? Zye však změní téma hovoru zpět na jídlo a práci a tak Hiroto skloní oči k pivu a nijak víc se k tomu nevrací. Když dojde na ty trapasy, musí se zase rozesmát. Celkově se víc a uvolněněji směje v závislosti na tom, kolik toho vypije.
"Tak to jsi nezažil, co dělám ze spaní. Já si to nikdy nepamatuju, ale prý to jsou docela šílenosti. Chodím, mluvím..." Vypráví mu, co mu říkali kamarádi. Má taky docela hodně fotek a videí. Pokrčí rameny nad tou Takeshiho katastrofou.
"Třeba si je jistý, že jsme typy, co mu to nezkazí..." Táta si Zyeana určitě hodně proklepal, než ho sem vzal. Zye o tom určitě nemá ani ponětí, ale Hiroto se vsadí, že je to vlastně bezproblémový kluk se vzorným chováním a nějaký piercing a barva vlasů je něco, co jeho táta spíš oceňuje, než kritizuje. Díky tomu, co Zye říká, ze své mysli vyloučí možnost, že je to tátův objev. Zye vypadá, že toho o něm moc neví, ani s ním nestrávil moc času a kdyby spolu měli něco mít, probíhalo by to úplně jinak. Ne, tohle je vážně o školním projektu. Chvíli si Zyeana měří, když přizná stydlivost. Ne, nevypadá na to, když se na něj se v jídelně vrhnul jako velká voda, ale taky tam byli sami a něco jiného byli vrstevníci a něco jiného vystupování před davem cizích lidí. Konečně se pousměje přes hranu sklenice. Pije druhý kousek a už tam toho moc nezbývá.
"Vypadá to, že si nejsi jistý tím, jestli ti nedám košem. Není to poprvé, co mě upozorňuješ na možnost, že bych tě mohl mít plné zuby." Připomene mu pochyby, které o sobě asi Zye má.
"Nemáš důvod nemít sebevědomí." Ujistí ho. Nechce mu tu říkat, že žádné nemá, neznají se tak dobře, ale tohle tak působilo. Sice to dobře skrývá, ale stejně. Chápavě pokývá hlavou na ty poznámky. Takže ještě roztržitost. No, bylo dobře, že se s tím Zye naučil pracovat a pojistit si věci jinak, to si zasloužilo ocenění. Spousta lidí se na to prostě vykašlala a ostatní tím přiváděla k šílenství. Hiroto v sobě měl jistou kolektivní zodpovědnost jako třeba nikdy nechodit pozdě a tak podobně a přirozeně ho štvalo, když to někdo jiný nedodržoval.
"Fousky?" Zopakuje po něm vykolejeně, ale to už mu je Zye stírá a jemu dojde, že jsou od pěny z piva. Nejradši by nad sebou protočil očima, protože musel vypadat jako idiot, co se neumí napít a k tomu z něj partička holek bude mít legraci. Ještě, že tady nebydlí.
"My, že nechápeme nic? A kdo se o ně bude starat?" Pohodí hrdě hlavou a navenek přechází to gesto, které před tím Zyean udělal. Bylo příliš dlouhé a příliš zahleděné a ano, toho si všiml už i on. Mohla to být náhoda a nebo taky nemusela a leží před nimi hodně společné práce, kterou by to mohlo a nemuselo komplikovat. Jeho myšlenky jsou ale možná příliš napřed a příliš mimo a samozřejmě se tu vyplatí opatrné pozorování, aby si byl jistější. Kromě toho by se ho nerad dotkl, kdyby se vážně spletl. Teď už se nechce otáčet, ale je mu jasné, že holek za jeho zády přibylo.
"Třeba je to tvůj fanclub, já k nim nesedím čelem." Nadhodí, protože Zye už se podle něj zase podceňuje. V další chvíli už Hiroto nemůže uvěřit tomu, že ho Zye nabádá, aby tady zůstal sám a udělal si rande s fanynkami. Kromě toho mohli je balit přece spolu a to byl další malý střípek do skládačky, protože Zye o to očividně neměl zájem. Neflirtoval, nepokukoval, nečervenal se. Chtěl mu je ochotně všechny nechat a to nedělal žádný kluk.
"Dáme si panáka." Řekne a vstane, protože jednak přišli prostě spolu jako kamarádi a jednak na ty holky dneska nemá vůbec žádnou náladu. Tyhle mu nepadly do oka, to nejsou ty elegantní dámy, které se mu líbí. Navíc zapíjejí svůj projekt a on nenechá Zyeana odejít samotného jenom kvůli… +On si myslí, že bych s nějakou šel hned?+ Narazí na jeho malé soukromé tabu.
Zyean
Zyemu jde obočí nahoru, když dojde na to, co dělá Hiro ze spaní. Musí se tiše pochechtávat do své sklenice, protože se právě chtěl napít. Vážně se snaží si ho přitom nepředstavovat, ale jde to špatně."Vážně?" Podaří se mu ze sebe vydolovat přidušeně.
"Nějaké pikantní historky?" Snaží se z něj dostat mnohem víc. Nad jeho prohlášením o to, čím si je Takeshi jistý, jen přikývne. Asi to tak bude, jinak by jim to nedala vzal by někoho jiného. On sám si tak moc jistý není, ale bude se rozhodně snažit, aby takovou příležitost nepromarnil. Musel by se hanbou propadnout a asi by i sekl se školou. Ono by mu asi nic jiného nezbývalo, když by to tak zkazil. Je to trochu jako položit hlavu na špalek a čekat, jestli se mu podaří seknout těsně vedle. Šílená představa. Pokrčí zlehka rameny, protože má Hiro pravdu. Opravdu si není jistý tím, jestli ho za chvíli nebude mít plné zuby i to se stávalo.
"Protože to už mám párkrát za sebou, tak radši upozorňuji dopředu. Na případné reklamace pak nebude brán zřetel." Obrátí to na vtip, aby dokázal zamaskovat víc ze své nejistoty. Uvědomí si, že mu na tom asi začalo záležet mnohem víc, než se na první pohled mohlo zdát. Ten pocit, že by se Hiro za pár sní probere a řekne mu, že spolu skončili ho zvláštně děsí. Teď si není schopný uvědomit, co se to vlastně děje. Jeho obočí jde nahoru, když v podstatě dostane kompliment. V hlavě mu bliká varovný vykřičník, protože to není myšleno tak, jak by se mu teď líbilo. +Líbilo? Vážně?+ Je zmatený ze sebe samého. Tohle se stávalo dost často, že se jeden zakoukal do někoho, kdo měl úplně jiné preference a samozřejmě to z devadesáti devíti procent dopadlo hodně špatně. A Zye do toho začíná dost dobře spadat taky.
"Díky." Zaboří pohled na chvíli do desky stolu a poškrábá se ve vlasech. Tohle gesto taky zrovna nesršelo sebevědomím.
"Ale myslím, že bych to potřeboval spíš namlátit do hlavy." Zazubí se, když se trochu sebere a bude si jistý, že se nezakoktá. To by byl taky pěkný trapas, ale nestane se to. Tváří se, že neudělal nic zvláštního, ale ta chvilka s fousky, byla skoro příliš. Měl si dávat dost dobrý pozor, co dělá. Jenže alkohol na něj taky působí, i když ne tolik, jak by mohl. Má teprve druhé pivo.
"To zdatně přehlíží, nejspíš." Pokrčí zlehka rameny. Tohle téma jde už nějakou dobu mimo něj. S kluky je to většinou jednoduší, rozumí si víc a nedochází ke konfliktům jako s holkami. Samozřejmě, že už nějakou měl, ale nedopadlo to dobře. Podruhé už to nezkoušel a asi už nikdy nevyzkouší.
"Nemyslím si, že je můj." Zavrtí odmítavě hlavou. A dopije i druhé pivo. Vlastně byl přesvědčený o tom, že se Hiro chytí a půjde si zpříjemnit večer. Většina kluků by to na jeho místě udělala a jsou tam i docela dost hezké kousky, to dokáže posoudit i Zye. Překvapeně se na něj podívá, když dojde na panáky. Neměli by to asi přehánět, ale taková nabídka se neodmítá. Neví vůbec, proč se tak rozhodl, ale je rád.
"Tak fajn, dáme si panáka. Jsem zvědavý, kdo koho potáhne." Vtipkuje už o hodně uvolněněji, jak kdyby z něj něco spadlo, když ho neposlal pryč. Asi by si neměl začít přiznávat, že má pro něj slabost a taky vzít hodně rychle zpátečku, protože Hiro je na holky a mají spolu pracovat. Stejně mu to dobrou náladu už nevezme.
"Jdeme rovnou ke zdroji." Zahlásí bez váhání, vstane taky, aby ho vzal kolem ramen, vyrazí společně k baru. Nechá Hira, aby vybral první kolo.
"Druhou otočku platím já." Prohodí s nekompromisním výrazem, než se rozesměje.
"Ale vážně." Zvedne ukazováček, jak kdyby ho tím mohl přesvědčit.
"A stejně." Narovná se trochu víc na barovce. To už jsou tak u třetí otočky. Ještě něco vydrží, ale už je znát, že pil.
"Dokážeš si nás představit na červeném koberci?" Začne se pochechtávat. Je vidět, že si to vůbec neumí představit, tak si z toho dělá legraci.
"Myslím, že kdyby se na mě podívalo víc jak pět lidí naráz, asi bych jim zamával a zmizel." Samozřejmě, že to úplně vidí a rozesměje se úplně, u toho se trochu opře o Hirotovo rameno.
"Jsme v pytli, asi bych to měl dobrovolně zkazit, ale…" Podívá se s mírným pootočením hlavy na Hira vedle sebe.
"To bych ti neudělal. Asi." Rozesměje se znovu a málem zahučí pod barovku. Ne, že by měl tolik nakoupeno, ale Hiro se pohnul nějak blbě a on neudržel rovnováhu, tak je to.
Žádné komentáře:
Okomentovat