Zyean, Hyde, Aki, Kaz, Tetsuya, J, Tamaki, Rei, Uruha
Rei jen protáčí očima a kouká přes rameno na Aoiho a Kaze. Nebuzeroval ho, jen mu to trochu trvalo a jdou pozdě v podstatě, jen ostatní jsou ještě opožděnější. Prozatím ale mlčí, protože tuší, co by přišlo. Někdy je to rozumnější a použije to ve vhodnější chvíli. Uru pomalu vzhlédne, jakmile zaslechne kroky."Já bych se přestěhoval. Později." Prohodí, aby obhájil své místo, ale nejspíš by mu to trvalo polovinu večera. Párty určitě bude super, ale on se vůbec netěší, protože ví, že v sobě nemá vyřešeného vůbec nic. Jakmile se ozve Aoi střelí k němu skoro vražedným pohledem. Tohle nebylo vůbec hezké.
"Aoi-kun, tebe by měl vážně občas někdo praštit, děsím se toho, až se napiješ." Ozve se dobrácky Rei a plácne ho po rameni za nesouhlasného pohledu Kaze.
"Upřímnost nade vše. Víš, co já už jsem slyšel." Ozve se se smíchem Kaz, než se ujme objednávání, aby byl stůl za chvíli plný a nemuseli chodit daleko. Uru se neochotně zvedne, aby se přesunul k nim, na suchu tu rozhodně sedět nehodlá. Jakmile se objeví J, je ho plný klub. Nakráčí si tam klidně s paží koolem Tamakiho ramen a ten se vůbec nebrání. Ostatně už z Jova bytu neodešel a dokonce to vypadá, že se brzo přidá k hudebnímu průmyslu, ale zarytě si to nechává pro sebe a J má zakázáno o tom mluvit. Umí mu dost dobře vyhrožovat a když se naposled zamkl v pokoji s obří televizí a playstationem, bylo Jovi jasné, že se bude muset dávat pozor.
"Ale ale, tady se pije bez nás." Zahlásí s cigaretou v koutku, než se začne vítat se všemi a představí i Tamakiho tomu, kdo ho nezná.
"Ty máš pořád pocit, že všichni musí nutně čekat jenom na tebe. Já ráno taky nepočkal, než se vzbudíš." Prohodí Tamaki bez sebemenší známky ostychu a výmluvně shlédne ke svému klínu.
"Třeba tě jednou donutím vstát dřív, než před obědem." Pokračuje ve svém rýpání a J si okázale povzdechne.
"A to mám za to, že jsem tě nenechal na ulici." Ušklíbne se.
"Počkej, až budeme doma." Plácne ho po zadku a tím i odešle ke stolu, kde se posadí vedle něj a jakmile pro ně ukořistí panáka a pivo, zapojí se do hovoru. Uru už se tou dobou dost dobře uvolní a přestane myslet na to, co ho nejspíš čeká. Zye už se nemůže dočkat ostatních a je to znát. Poklepá si prsty volné ruky do stehna a tiskne se alespoň ramenem k Yoshikimu. Je zvědavý, jak dnešní večer dopadne, ale upřímně z toho nemá nejlepší pocit. Prostě takové tušení.
"Nechci být…pesimista, ale mám pocit, že to jen tak snadno nepůjde." Prozradí Yoshimu své vlastní myšlenky.
"Nebo mu něco vydrželo tak dlouho?" Zeptá se ho zvědavě, ale to už vystupují a míří do klubu, kde už je hodně rušno. Nejvíc je slyšet J s Kazem, kteří se hádají, co je lepší, jestli kytara nebo basa. Zye pozdraví všechny a pak se podívá přes rameno, když dorazí Boo.
"No ne, ty máš zpoždění?" Pozvedne nad tím obočí a málem ustoupí před Tetsuyovým pohledem.
"Musíš se umět zdržet, Zye-chan." Prohodí chladně a už Boogiemu odsouvá židli, aby se posadil. Sám se uvelebí na své místo a přitáhne si lahev whisky. Nic jiného rozhodně pít nehodlá.
"Byl opravdu hezký." Ozve se hlas Hyda, který dorazil společně se Senou.
"Několikrát jsem si to přetáčel, občas vypadalo, že něco kouká a ne…Škoda." Trápí Boogieho, když se zastaví u jejich zad, obejme oba s Tetsuyou kolem ramen a zaostří na Boogieho krk. Pravdou je, že koukal hlavě na Senu a určité záběry, které by si nejradši nechal jen pro sebe. Tam občas něco koukalo.
"Žraloci útočí vidím i mimo vodu." Upozorní na značku, která září na Boogieho kůži.
"Zmiz Haido, nebo za sebe neručím." Varuje ho Tetsu s tichým vrčením.
"To má jen proto, abys mu dal pokoj." Do teritoria žraloků se jen tak nevstupuje, ať je to kdo je to. Hyde ale už brousí kolem stolu, aby se přivítal se všemi a hlavně s Uruhou. Trochu mu chybí, už si na něj dost zvykl, když bydlel u nich.
"Není nad to když vypadají všichni spokojeně." Zahlásí a přitahuje si Senu blíž. Po očku pozoruje, jak Kaz a J každý z jedné strany podstrkují Boogiemu samé lepší panáky s tichým šeptáním, že něco takového si nemůžou nechat ujít. Kaz u toho stíhá vrhat pohledy na Aoiho, aby se k nim přidal, když už tak hezky začal.
"To se za chvíli pozná, jak snadno to půjde." Drcne Rei do Rukiho, aby ho upozornil na snahu kluků, kterou Tetsu zatím nestíhá, protože je zapletený v rozhovoru s Yoshim. Jakmile se ozve Kaiův hlas, všichni se jako na povel otočí. Uruhův pohled je mnohem pomalejší, jak kdyby se bál, že si to nemůže dovolit. Něco uvnitř něj se zvláštně sevře, když vidí Kaie, jak spokojeně vypadá. On sám se trochu nahrbí a sáhne po panáku, kterého pošle rovnou do krku. Po očku pozoruje, jak se Rei s Kaiem vítá a pak přijde i Kaz, který si ho přitáhne do náruče. Kai Uruhu přistihne zrovna ve chvíli, kdy se na něj podívá. Pozdraví ho úplně stejně a pak zabodne oči do stolu. Nemluví, podivně se mu sevřelo hrdlo. Ne, vůbec ho to nepřešlo. Možná by měl…Nebo ne? Sáhne po cigaretě, kterou vytáhne z krabičky J, aniž by se zeptal. Zye si Uruhy všimne a víc se k němu nakloní.
"To bude dobrý, uvidíš." Snaží se ho přesvědčit, aby do sebe neobracel panáky. Uru po něm střelí takovým pohledem, že toho radši nechá. Od dalších pokusů ho vytrhne Tai a jeho příchod. Zye se začne smát, když doje na Taijiho věty. Tohle vážně nikdy neomrzí.
"To víš, Tai-kun. Jak jednou do postele vlezeš, už nevylezeš." Zazubí se a střelí omluvným pohledem k Yoshimu. To si nešlo odpustit. Nechá se obejmout, protože ho hodně rád vidí. S ním byla vždycky zábava. Jakmile se ale vměstná mezi ně, ušklíbne se, než se začne znovu smát.
"Tai-kun, mám tě rád, ale tohle jsme si neodmluvili." Dloubne ho loktem.
"Seženu ti celou flašku nebo rovnou bečku, když mě pustíš za ním." Přemlouvá ho a podsunuje mu zmíněnou lahev. Trochu vykoukne, aby na Yoshiho viděl pokrčí rameny. Není rád, že je tak daleko. Akiho smích se rozlehne kolem. Ricko prostě věděl, jak přijít.
"A co ty se do toho pleteš?" Zeptá se ho s výrazem žárlivé manželky, než se rozesměje znovu. To už má kolem krku Hyda, se kterým se musí přivítat a taky se zbytkem. Tamakiho a J si nechá nakonec.
"Ahoj Tama-kun." Pozdraví ho zvesela a klidně ho obejme, než Jovi střelí jednu výchovnou.
"To bylo jen pro jistotu." Dodá, když vidí nechápavý pohled.
"Určitě ho trápíš." Vyčte mu rovnou, aniž by cokoliv věděl. J už si zakládá ruce na hrudi.
"No dovol, pískle. On trápí mě." Zatváří se umučeně a rozesměj se společně s ostatními. To už je Uru zase v trochu lepší náladě.
"Tohle je hrozná banda." Pozvedne Rei panáka na jejich zdraví a pak ž jednotlivé věty dost splývají, jak jedou jeden přes druhého. Rei zbystří, když se ozve Ru s tím, co se mu prohání hlavou. Samozřejmě, že tuší, na co myslí a stejně tak to ví i Aoi a Kaz. Nestihne se po něm ani pořádně natáhnout a už je pryč.
"Kai se prostě musí vrátit." Prohodí ke dvěma zbylým, co to slyšeli.
"Jinak jsme v pytli všichni. Hlavně Ru, po tom co měl doma." Nějakou dobu už nad tím přemýšlí. Nejsou plnoletí ani jeden ale má pocit, že by ho snad unesl někam, kde by je nenašli, i kdyby měl požádat o pomoc třeba Yoshiho nebo J. Nedovolí ani za nic, aby se vrátil. Starostlivě pozoruje jeho záda a už se zvedá, aby šel za ním. Zarazí ho skřípění židle, které jde dost slyšet. Všichni totiž jako na povel ztichli, když se objevil Hide. Uru se chvíli zmateně rozhlížel, dokud ho někdo nepopadl za židli. Přeostří do Hideho tváře a nedokáže ze sebe dostat ani slovo. Jen na něj s pootevřenými rty kouká a vůbec nechápe, co se to právě děje. Najednou je úplně někde jinde.
"Ahoj." Podaří se mu po chvíli vydolovat a zmateně těká očima kolem sebe. Vypadá jako vyděšená kočka, která nemá strom a hledá pomoc u úplně kohokoliv. Nadechne se, aby něco řekl, ale přeruší ho Kai, který to okomentuje tak, že mu všechna slova zase vezme.
"Nevypadá, že to měli vyřešené, ani jeden." Ozve se potichu Zye a nejspíš ho uslyší jen Yo a Tai.
"Na kterém pohřbu jsme?" Zabije to J, protože ví asi jen ze třetiny, co se tu děje a rozhodně by to neviděl tak tragicky. Všechno má jednoduché řešení, zabij konkurenci a máš klid.
"Tomu se říká příchod, jak se patří. Mám s kým pořádně pít." Pozdraví Hideho po svém.
"Kocour už s tím obstojně začal a vypadá ještě celkem střízlivě." Okomentuje Uruhovo tempo, kterého si nešlo nevšimnout a zdá se, že bude ještě rychlejší. Ten už klopí oči do stolu.
"Kdo by se radši neopil." Zamumlá a vůbec netuší, co bude dělat. Co má říct? Jde vůbec říct něco, co by to celé zachránilo. Rozruch zařídí Bo, který vybalí obřího žraloka. Tetsu se málem převrátí na židli a hned natáhne ruce, aby si plyšáka přerbral. Chvíli vypadá, že hračku vidí poprvé ve svém životě. Hyde se válí na stole smíchy, Rei to nevydrží a vyprskne taky. Vlastně všichni u stolu.
"Taky mám pro tebe dárek." Ohlédne se Tetsu přes rameno s nevypočitatelným úsměvem. Žraloka nepustí, jen sáhne do svého saka a vytáhne podvazek, který měl Boo ještě včera na sobě a nechá ho zhoupnut na prstu.
"Ani nevím, jak se sem dostal." Netváří se vůbec nějak, jen v očích mu zaplane. Tak trochu vrací Boogiemu jeho plyšáka v posteli.
"No páni, tohle rozhodně nevykouklo." Ozve se J.
"Ukaž, co to je za značku." Natahuje se Aki, aby pořádně viděl. Tohle by si asi nepořídil, ale možná najde inspiraci a vybere si něco jiného. Zye pomalu odvrací pohled.
"Já asi nepotřebuju vidět všechno." Cloní si oči a pochechtává se. Tamaki se krátce podívá na Akiho a pak na Ricka.
"Za chvíli má narozky, přemýšlej o tom."
"Já o tom přemýšlet budu." Skočí mu do toho J se smíchem. Jediný, kdo se zase tolik nesměje je Uruha. Těká očima k baru a koutkem oka na Hideho. Bez obou to nejde, oba mít nemůže, je čas to nějak rozseknout nebo se zblázní. Nejhorší na tom je, že do poslední vteřiny netuší, co vzápětí udělá. Sáhne po dalším panáku, který obrátí do krku a pak se otočí na Hideho.
"Nebylo to pro mě jen rozptýlení." Prohodí tiše, aby ho slyšel jen on. Nechce kazit zábavu u stolu.
"Ani na vteřinu ne." Přizná se mu upřímně.
"Děkuju ti za všechno a nikdy na tebe nezapomenu, i když vím, že mi to neodpustíš. Mrzí mě to, ale nejde to jinak. Sobecky zachraňuju sebe a…" Ne, kluky sem tahat nebude ale je to vlastně maličkatý důvod, díky kterým se misky vah přehouply. Není si jistý, že dělá dobře, ale něco udělat musí.
"Dávej na sebe pozor." Poslední slova spíš zašeptá, než se začne zvedat. Nakloní se, protože by ho nejradši přitáhl k sobě, pořádně objal a možná ještě naposledy políbil, ale není to dobrý nápad. Do očí se mu derou slzy a musí to hodně rozmrkávat. Nakonec od stolu odejde rychleji, než měl původně v plánu a už se radši ani neohlédne. Je dost možné, že by si to rozmyslel. Jen pár lidí od stolu tomu věnuje pozornost, někteří se jen podívají, ale kdo pohledem neuhne je Zye. Tuší, že se něco děje, už podle toho, jak Uru vstává, díky výrazu v jeho tváři a tomu, že jde pryč.
"A je to tady." Broukne si pro sebe. Ta jeho předtucha se nejspíš naplní.
"A kde mám já dárek?" Houkne Hyde, než si přitáhne Senu mnohem blíž.
"Tady!" Zatváří se naprosto spokojeně.
"Nějaké hezké boa tam nemáš? Hned bych mu ho dal." Senovi by to hrozně slušelo. Stačí, aby měl na sobě jenom to.
Uru jde k baru první trochu nejistě, ale s každým krokem se to troch lepší. Chce to udělat a je si tím jistý, stejně jako se rozhodl, že nebude ani s jedním. Teď už si jde umanutě za svým. Kaie vezme beze slova za zápěstí a táhne ho s sebou pryč od nich všech. Pořád mlčí a tváří se zarputile, dokud neodejdou z očí. Nejde o to, aby Hide neviděl to, co děla, ale spíš o to, aby ostatní neviděli, co se stane vzápětí. Pořád nic neřekne, když se ke Kaiovi otočí čelem a prostě mu padne do náruče, než se rozbrečí. Dolehne na něj všechno, co se dělo za poslední týdny a nedokáže ze sebe dostat nic z toho, co si připravil. Podvědomě čeká, že ho odstrčí, ale stejně ho nedokáže pustit.
"Zachraň mě prosím." Ozve se mezi vzlyky.
"Hlavně přede mnou." Sevře víc jeho triko na zádech.
"Ty jediný můžeš."
Boogie, Sena, Ricko, Ruki, Kai, Aoi, Hide, Yoshiki, Taiji
Nad některými Tamakiho poznámkami by se začervenal snad i Sena. On si opravdu pomůže sám, protože J zaspal a pak už nic? Uvědomí si, že si ho prohlíží déle, než je slušné a raději pohled stočí jinam. Vypadá na to. "Co mám?" Ozve se Boo, protože vůbec netuší, o čem se to Hyde a Tetsu baví a prohlíží si svoje oblečení, jestli se někde nepolil. Nikdo u stolu není takový dobrák, aby ho upozornil na skutečný problém, všichni se pro sebe culí a baví se tím. Naštěstí se řeč stočí na Zyeana. Boogiemu je ho skoro líto, když si všiml, jak se pokoušel ukonejšit Uruhu a jaké reakce se mu dostalo. Jak kdyby za to kdokoliv z nich mohl. Chápal toho kytaristu, že se cítí pod psa, ale jestli na něj nesměl nikdo mluvit, možná měl zůstat doma? Ale né, takové ošklivé myšlenky, jak kdyby z něj mluvil Tetsu. Všichni se smějí tomu Taijiho vpádu a nejvíc on sám. Spokojeně si lebedí mezi Zyeanem a Yoshikim a vrtí hlavou, že se mu odtud nechce.
"To ti schvaluju, to si schvaluju, ale stejně… nesmíte se jeden druhému zajíst a kromě toho, je jistá šance, že by ti mohlo dojít, že s ním se žít nedá a se mnou to je mnohem lepší." V tu chvíli Yoshiki z ničeho nic vystartuje, až málem převrátí stůl. Ve vteřině je na nohou i Taiji a oba se proběhnou dvakrát kolem klubu, než bouchnou zadní dveře a na několik vteřin je ticho. Dokonce i Ruki od baru překvapeně zamrká a u stolu je chvíli fascinované ticho. Když se Yoshiki zase vrátí, jde sám a je cítit, že byl kouřit. Jednou svého vlastního basáka prostě zabije. Taiji je vtipálek, ale často neví, kdy skončit a o tohle ať se ani nepokouší. Jenom představa, že by Yoshiki dopadl stejně jako Kai a ze Zyeana bude pomyslný Uruha, mu způsobuje silnou bolest hlavy hraničící s její explozí. Kromě toho měl mnohem víc práce, než basák a co kdyby to Zyeana vážně někdy omrzelo? Taiji byl hezký, zábavný, uličník…Možná by ho měl zabít prostě preventivně. Jen kdyby nebyl tak šikovný. Aoi mezitím vážně přikyvuje na slova Reity.
"Pokud to Kai neudělá, uděláme všechno proto, aby kapela fungovala alespoň nějak. Někdo se za něj podepíše, vezmeme kohokoliv, jen aby domů nemusel." Slíbí Aoi. Je ochotný obětovat na pár let hon za svou slávou, když tím Rukimu pomůžou. Je ambiciózní, amatérské kapely, které hrají v televizi a dostaly příležitost, zatímco oni ne, ho hrozně štvou, ale nikdy by Rukiho neposlal zpět do toho pekla. Ohlédne se po něm a Kaiovi k baru. Něco začínají rozebírat. Kývne tím směrem hlavou, aby se tam Rei taky podíval. Ru chvíli sedí vedle Kaie rameno na rameni a oba potichu popíjejí své panáky. Ru samozřejmě ví, co má Kai za problém, ale obráceně to tak není.
"Proč nejsi s Reitou?" Zeptá se konečně Kai. Ru naposled zauvažuje, jestli to vytáhnout nebo ne a pak se rozhodně jít do útoku.
"Pamatuješ si ještě, jak jsme se všichni shodli, že jsi náš leader? Ne počkej, nech mě to doříct!" Zvedne honem dlaň, když vidí, jak se Kai prudce nadechuje, protože je mu jasné, kam řeč míří.
"Mysleli jsme si, že jsme schopní pokračovat jinak. Jsi s klukama spokojený a všichni chápeme, proč to u nás nejde. To je život. Ale chtěl jsi slyšet, proč jsem tady. Kai-kun..." Ruki se na chvíli odmlčí, než pokračuje.
"Je to blbý. Nahrávky, které jsem posílal společnosti, když jsi seděl za bicími ty, se jim líbili, ale s kýmkoliv dalším mi všechno házejí ze stolu. Mám poslední měsíc, pak mi zruší smlouvu." Chvíli se dívá do Kaiovy tváře, který se vším probírá a postupně mu docházejí souvislosti. On je v suchu, kapelu a smlouvu má. Aoi je v suchu, je dospělý. Uruha, Rei a Ru… museli by domů nebo doufat, že je někdo vysvobodí. Kdokoliv. Hrát s kýmkoliv a cokoliv…
"Asi se nejsme schopní dát ani pořádně dohromady, jako by nám bez tebe chyběl koncept… Možná spíš duše." Opraví se.
"Neříkám to jako naléhání, jenom jako fakt." Rozhodí bezradně rukama, než se stane celá ta aféra se židlí. Oba dva se tam na barovkách otočí a udiveně sledují Hideho. Vypadá bídně. Doopravdy zamilovaně. Je na to žalostný pohled. Ruki se kousne do rtu. Má toho kluka rád, je to Hide, ale mnohem radši má jejich Kaie.
"Ru, víš, že jsem se zavázal Tetsuyovi, já..." Začne opatrně Kai, jenže Uruha vstává na nohy a co víc, jde sem. V tu chvíli je v něm malá dušička… Taiji se vrátí zvenčí právě ve chvíli, kdy se objevil Hide. Dosedne zpět k Yoshikimu a Zyeanovi jako by se nikdy nic nestalo a ustaraně kamaráda sleduje. Oni všichni. Málem vyprskne smíchy nad Jovu poznámku, i když se děsí toho, že Hide vystartuje a rovnou mu jednu natáhne, ať už něco ví nebo ne. Však J Hideho dobře zná. Hide mezitím hledí před sebe do desky stolu a poslouchá všechno, co mu chce ještě Uru říct. Vlastně to věděl o vteřinu dřív, než to vyslovil nahlas. Neví jak, prostě to poznal. Je to hrozně zvláštní pocit. Nevíte, jestli chcete umřít nebo zabíjet nebo neudělat prostě nic. Divné prázdno… Ten malý kluk vyhrál? I on by přísahal, že všechno mezi nimi bylo skutečné a věřit, že to zmizelo je… to prostě nejde. Proti jeho vůli se mu do očí natlačí slzy. Pozvedne hlavu a trochu zamrká.
"Na mém J-kun, vypadá to, že na mém." Řekne jednoduše a vstane. Yoshiki vstane okamžitě také a po něm i zbytek kapely, ale Hide je zastaví jednoduchým gestem ruky. Většina stolu najednou řeší nějaké dárky, docela se tím baví a Hide si připadá jako uprostřed nějaké bubliny, kde existuje jenom on a možná ještě jeho kluci a Zye. Pro všechny ostatní jako by byl neviditelný.
"Ano." Šeptne Yoshiki na Zyeanova slova.
"Nemůžeme ho nechat jen tak odejít. Kamkoliv půjde, může to dopadnout zle. I kdyby byl sám doma a pil. Znáš jeho deprese..." Jenže tohle je Zyeanova oslava. Co má teď kruci dělat, nechat ho tu? Nebo opustit Hideho, který s sebou ale nikoho nechce?
"Já půjdu." Řekne nakonec Taiji a nenápadně vstane.
"Někde se mu vnutím a dám vám vědět, co dělá." Sehne se a políbí Zyeana do vlasů.
"Promiň, štěně, chtěl jsem se dneska bavit s vámi, ale kámoš volá." Dodá, společně s ním vstane i Pata, na kterého Hide taky hodně dá a potichu opustí sál v Hideho stopách. Kai s Rukim na baru je sledují, dokud neklapnou dveře a pak už má jejich plnou pozornost Uruha. Popadne Kaie za zápěstí, stáhne ho ze židle a vleče za sebou. Kai se ohlédne po Rukim, jako by mu mohl hodit záchranný kruh, ale nic takového není možné a tak za Uruhou cupitá jako beránek, dokud nejsou v technické chodbě. Je tady docela tma a tlumeně sem doléhá hudba. Za jiných okolností celkem sexy atmosféra. Otevře pusu, aby řekl alespoň něco, jenže najednou v náručí svírá Uruhovo křehké tělo a nemůže ani uvěřit tomu, že se to děje. Tolik si to přál udělat od té doby, co se neviděli a myslel si, že už se to nikdy nebude moci přihodit a teď…? Teď se to prostě děje. Uruha pláče a jemu to trhá srdce. Objímá ho tak pevně, jak to jenom jde, nechápavě hledí někam do tmy před sebou, ale ví, co viděl. Jen si s Hidem něco řekli a pak Hide odešel a teď… Neodvažuje se doufat, prostě neodvažuje. Uruhova slova o záchraně a o tom, že to jediný dokáže, s ním zalomcují tak silně jako to největší zemětřesení. Pořád o něj stojí, miluje ho a mohl by mu snad vynahradit chvíle, kdy mu oporou nebyl. Teď už to nepokazí. Konejšivě ho jednou dlaní hladí po zádech.
"Zachráním." Ubezpečí ho tím jediným slovem a v ten okamžik ví, že se ke klukům vrátí. Bude to svinské gesto vůči Tetsuyovi, který zachránil zase jeho, vůbec neví, jak to udělá, ale ví, kam ho srdce vleče a že odteď už by Laruku nebyl na nic. Patří někam úplně jinam, takhle to mělo celou dobu být. Většina kluků u stolu si samozřejmě všimla toho, co se děje kolem, ale nebyla to jejich starost a bylo na čase, aby tenhle tlak konečně spadl z nich všech a tak pokračují ve veselí okolo dárků. Ruki pomalu sklouzne z barovky a se svým drinkem se přišourá zpátky ke svému místu. Dosedne na židličku s koleny rozkročenými a předloktími opřenými o ně. Podivně se mu ulevilo, když to mohl Kaiovi říct, ať už se teď stane cokoliv. Pousměje se nejdřív na Reitu a potom i na Aoiho s Kazem.
"Žádnou odpověď nestihl, ale ví o tom." Šeptne, dokud ho nepřekvapí Sena.
"Tohle je zrovna pro tebe Ru!" Hrabe se ve velké tašce plné suvenýrů. Je to karton cigaret z Evropy. Ru na to vyvalí oči a ne jen on, ale všichni u stolu, kdo kouří.
"Počkej, počkej, já jsem ale hodnější, než on!" Zlobí se Aoi, když po kartonu hrábne jako první a prohlíží si ho. Ruki už se zase kucká svým pitím. Ostatní se zrovna baví tím Boogieho podvazkem. Boo na chvíli vytřeští oči a natáhne se po něm, ale nestihne to. Kluci jsou rychlejší a ta věc už koluje. Boogiemu hoří tváře a špulí rty, ale… konec konců vážně je to kousek, za který se nemusí stydět. Spíš se jím může chlubit, vidí přece ten zájem o něj.
"Myslím, že by Tamakimu slušel." Řehtá se Ricko, když si na něm pokouší představit jakékoliv krajky.
"Victorias Secret." Hlesne Boo v odpověď Akimu a Senovo obočí jde výš.
"Vážně? A proč jsi mě nevzal s sebou na nákupy?" Dá si ruce v bok a vypadá, že doopravdy žárlí. Vytrhne ho z toho Hyde, který mu dá najevo, že jeho nejkrásnějším dárkem je on sám. Zářivě se na něj usměje a natáhne se pro polibek. Prstýnek už samozřejmě probírali horem dolem se všemi.
"Tobě jsem přivezl Pás cudnosti, víš?" Provokuje Sena, ale pak mu podá celou jeho velkou tašku. Je tam hodně značkového oblečení, spousta suvenýrů a taky autíčko na ovládání. Podobné, ale docela maličké, přivezli Kazovi.
"Ne, že si teď budete celý večer hrát a my nic!" Napomíná je Ricko dopředu a podává podobnou tašku i Akimu, který tam najde od parfémů po kosmetiku. Boo zatím funguje jako vánoční skřítek a nechává kolem stolu kolovat všechno, co navozili i všem ostatním. Jen Kai a Uru to dostanou později a Hidemu s Taijim a Patou to bude muset odnést Yoshiki nebo Toshi. Dveře od clubu kupodivu znovu cvaknou. Skoro všichni tím směrem otočí hlavy a Yoshiki má chvíli srdce až v krku, ale Hide s klukama to není. Je to někdo trochu jiný. Okamžitě vstává a jde k nim, aby se přivítali.
"No né, tak máte nakonec čas?" Usmívá se spokojeně a ohlédne se po J. Tohle je rozhodně jeho práce. První se všem do výhledu dostane Sugizo, ale jsou s ním i Ryuichi, Shinya a Inoran. Celé Luna Sea. Vysněné Luna Sea, které všichni zbožňují, hlavně Gaze. Ruki pomalu vstane na nohy, ale má pocit, že je má ze želé.
"Do… dobrý den." Hlesne a všichni se začnou hlasitě smát.
"Ahoj stačí." Mrkne na něj Ryuichi. Aoi už obchází stůl. Nutně potřebuje podepsat všechno i ten Boogieho podvazek.
"Kde jsou sakra kluci?" Lamentuje nad těmi dvěma, co odešli kdo ví kam a teď o tohle přicházejí. Ricko už pobíhá po sále, aby ke stolu dostrkal nějaké židle, i když se tři uvolnily. Stejně potřebují alespoň jednu a co kdyby někdo chtěl třeba dvě? Sena se před Inoranem málem srazí s Aoim.
"Promiň, ale tohle je moje oslava." Elegantně ho odstrčí ramenem a dá tím najevo svou dravou průbojnost, která možná není na první pohled patrná, ale rozhodně tam je. Klidně Aoiho spláchne do záchodové mísy, kdyby bylo potřeba a ven mu pomůže, až bude sám nabažený. No co, jinak by nic neměl!
"Ahoj." Zamává na Inorana dlouhými řasami a kouzelně se usměje, zatímco mu podává růžový bloček.
Zyean, Hyde, Aki, Kaz, Tetsuya, J, Tamaki, Rei, Uruha
Tetsu se culí společně s ostatními. Není to kvůli tomu, co řeší, ale spíš kvůli tomu, jak se Boo tváří. Hyde už kouká nevěřícně a nechápe, kde se to v jeho dlouholetém příteli bere. Jedno je jisté, Boo mu svědčí a díky k tomu je snesitelnější a to je co říct."Boo-chan, já ti snad koupím kamión zmrzliny. Jen tak dál." Vůbec si nevšímá vražedného pohledu Tetsuyi, který se z jeho obvyklého transu trochu probral. Co naplat, za chvíli je v něm zpátky. Zye má úsměv na tváři a odmítavě vrtí hlavou. Podle něj jim to v žádném případě nehrozí. Nedokáže si představit vesmír bez Yoshikiho a samozřejmě srší optimismem, takže pochybuje, že by se jim něco podobného kdy přihodilo. Dojde mu asi za dvě vteřiny, jak svá slova Taiji zakončil a ani nestihne reagovat. Oba už jsou na nohou a brzo mu zmizí z očí. Vypadá hodně nevěřícně a jen zvládne s pozvednutým obočím ukázat jich směrem a hází po ostatních výrazem, co to bylo, chápete to? Toho využije J.
"Pozor, pozor, máme tu novou celebritu." Neodpustí si poznámku.
"Dáš mi autogram, Zye-chan." Nahodí frajerský úsměv hodný flirtu a pak kousek poodjede, když si ho Tamaki rázně přitáhne blíž k sobě.
"Dávej si pozor, co děláš." Varuje ho s mírně přivřenýma očima.
"Slíbil jsem ti ránu, když to bude nutné." Připomene mu, co mu říkal v první den nebo spíš večer, kdy se potkali. J se ani na chvilku nezamračí, jen se vítězoslavně usměje.
"Já věděl, že mě nikomu nechceš dát." Přebere si to ve svůj prospěch. Rei si pohrává se svou skleničkou na stole, protáčí ji mezi prsty a tváří se napůl zamyšleně a napůl odhodlaně. Neví sice, jak to udělá, ale hodlá své slovo dodržet. Sliboval Rukimu, že se o něj postará a že už nedovolí, aby mu někdo ublížil. Pokud se ale vrátí domů, není schopný to dodržet, nebude mít možnost. Pomalu mu dotéká, co to Aoi říká. Ohlédne se na něj a upřímně se usměje. Ne, tohle opravdu nečekal. Je mu neskutečně vděčný, že to říká. Posune mu blíž plného panáka a sám si jednoho vezme. Trochu to začíná cítit, ale zatím se drží.
"Díky, Aoi-kun, vážně si toho cením. Nedokážu si už představit, co bychom dělali v Yokohamě." Přizná se. Zvykl si na život tady, i když to nebylo jednoduché. Stýskalo se mu, ale zpátky se vracet nechtěl.
"Zvládneme to, určitě." Najde zase svou odhodlanost a paličatost. Ohlédne se k baru.
"Pořád ale doufám, že se Kai rozmyslí. Hrozně mi chybí, bez něj…Já nevím, nějak mi přijde, že bez něj to prostě nepůjde." Pokrčí krátce rameny. V duchu podporuje Rukiho, aby jeho slova stačila a mohli být všichni společně. Přemýšlí nad osudem jejich kapely a ani nepostřehne, co se děje o kousek dál. Za to J, to moc dobře vidí. Tetsuya nemá čas, ten řeší jedině Boogieho podvazek, který rozebírají i ostatní. Teď se J zamračí, protože vidí, že s ním Uruha dost dobře zamával. Tohle se rozhodně nestávalo každý den.
"Hide-kun." Osloví ho, ale to už je na nohou Tai a Pata. Ti se o něj určitě postarají.
"Drž se, kámo." Popřeje mu a přemáhá nutkání, aby šel taky. Tamaki ale nikam nepůjde, s Akim zas nemají tolik společného času a tak i on zůstane. Staví se za ním zítra, vezme ho na pivo, nejspíš jen dokrmí hladinu. Zye stiskne o něco víc hranu stolu, o který se opírá předloktím. Je to zvláštní pocit, když ho Tai líbne do vlasů, ale už si zvykl, že se k němu chová podobně, i když to nechápal. Taijiho měl opravdu rád, byla s ním legrace a zároveň…Staral se o všechny.
"Takových párty ještě bude, vždycky s tebou počítáme." Ujistí ho a mávne mu na rozloučenou. Okamžitě se přisune blíž Yoshikimu, když už může.
"Je mi ho hrozně líto. Co kdybychom ho vzali někam ven, jakmile budeme mít volno?" Zkusí navrhnout. Není si jistý, že o to Hide bude stát, ale taky se mu nechce ho takto nechávat. On ale teď odejít nemůže.
"Díky, žes zůstal." Podívá se Yoshikimu do tváře a upřímně se pousměje. Uruhovi se nechce Kaie vůbec pouštět. Najednou si plně uvědomí, jak moc mu jeho náruč chyběla. Kolena se mu chvějí, jeho tělo se celé chvěje a slzy nechtějí přestat. Musí na něj být strašný pohled a sám sebe za podobné chování nenávidí. Najednou jakoby z něj všechno spadlo. Celé dny kdy byl sám a plné zoufalství, jsou najednou pryč. Mírně pozvedne koutky, když přijde jediné slovíčko, které potřeboval slyšet. Počítal s tím, že ho Kai pošle do háje, nestalo se a on si uvědomí, jak moc ho pořád miluje. Jeho první láska, někdo bez koho to prostě nejde. Třeba to nakonec všechno dobře dopadne, i když to vypadalo beznadějně. Mírně se od něj odtáhne a upře na něj uslzený pohled.
"Jsi náš hrdina." Vezme jeho tvář do dlaní, než si promne rty o sebe.
"Jsi můj hrdina, Kai-chan. Arigato." Ozve se sotva slyšitelně jeho hlas a konečně se pořádně usměje. Má pocit, že už to nedělal hrozně dlouho.
"Už to nikdy nebude stejné, ale pokud jsi se mnou, začíná to všechno zase dávat smysl." Řekne mu upřímně. Na Hideho jen tak nezapomene, to prostě nejde. Zůstane v jeho hlavě, pochybuje ale, že by spolu kdy promluvili. Mrzí ho, ale musel se rozhodnout. Opatrně se k němu zase přiblíží a věnuje mu dlouhý polibek. Stačí mu dvě prolnutí, aby se k němu víc přitiskl a protáhl paže kolem jeho krku. Jendou dlaní zlehka sevře jeho šíji a druhou mu vejde do vlasů. Vůbec se mu nechce vracet, potřebuje si nutně víc užít jeho přítomnosti, kterou si tak dlouho odpíral. Chyběl mu celý, jeho úsměv, který mu nesčetněkrát věnoval, jeho tvář, o které se mu zdálo. Jeho pevná náruč, kterou si teď může vychutnat a taky pocit, že ho někdo opravdu miluje. Rei se hned přesune k Rukimu, když se vrátí k nim a vezme ho kolem ramen, aby ho měl co nejblíže.
"Věřím tomu, že to dobře dopadne. Už máme bojový plán." Usměje se upřímně Rei a kývne hlavou směrem k Aoimu.
"Cože ty a hodný?" Ozve se Hyde se smíchem.
"Ale ale ty víš, jak umí zlobit?" Zajímá se J hned. Některá témata nedokáže přeslechnout.
"Já chci taky cigarety." Natahuje krk, aby viděl značku. Za to Aki už má zabořenou hlavu ve své vlastní tašce a za chvíli následuje jeho příkladu i Hyde. Za chvíli na sebe pokřikují, kdo co dostal a přehadují se, kdo má lepší oblečení. Hyde střelí pohledem po Senovi a ušklíbne se.
"Já jsem úplný mnich, když nejsi doma." Zatváří se skoro uraženě.
"Jo a taky je nesnesitelný." Ozve se Tetsuya se škodolibým úšklebkem a už se natahuje, aby mu Boogieho podvazek vrátili, je to přece jeho suvenýr. Hyde s Kazem najdou svá nová autíčka a už je mají na zemi a pořádají závody. Málem několikrát někoho srazí k zemi, jsou jak malí. J jim u toho pěkně skanduje.
"Ne, že ty budeš celý večer s nimi jezdit a já nic." Zakládá si ruce na prsou Aki a varuje ho očima, aby si to hned rozmyslel.
"Nebo si to rozmyslím já a žádné prádlo nebude. Nenechám tě ani vybírat." Pozvedne bradu. Tamaki nestačí zírat.
"Já ti nevím, asi jsem rád, že ho máš teď ty." Rýpne si do Ricka a už mu dobrácky podstrkuje panáka. Aki se zamračí i na něj a to už se Tamaki radši odsouvá s tichým přáním štěstí pro Ricka. Když se dveře otevřou je J hned na nohách a jde vítat nové hosty.
"Jasně, že to stihli, to by mi neudělali, zkazit mi překvapení." Přivítá se se všemi svými přáteli. Ina a Sugiza zvládne obejmou a poplácat po zádech najednou.
"Takže, překvapení." Rozpřáhne ruce, aby mu věnovali všichni pozornost a někdo náhodou nepřehlédl, kdo přišel.
"Přesně tak, ahoj bude akorát." Ozve se Inův příjemný hlas a usměje se mile.
"J jen občas neví, kdy hnát svoje ego nahoru." Prohodí poznámku na adresu svého přítele a ten se na něj dotčeně podívá.
"Ty tvoje vtipy, vůbec nejsou vtipné." Vrátí mu to J.
"Gomen." Omluví se mu Ino upřímně s krátkým pokrčením rameny. Ani se nestihnou posadit a už u sebe mají skoro frontu. Ino se trochu rozpačitě poškrábe ve vlasech. Na tohle si očividně ještě nezvykl. Rei kývne hlavou k celé kapele, která právě přišla a je vidět, že se není schopný zvednout.
"Hyde-kun, myslím, že máš problém." Kývne hlavou směrem k Senovi, který už stojí před Inoranem. Zye prosí o podpis Shinyu a Aki si znárodňuje Ryuchiho. Kaze to klasicky nechává chladným, tedy příchozí, ne ten Aoiho pohled, když stojí před Inoranem.
"Viděl bych to na stůl na druhém konci sálu." Mlaskne si pro sebe a ano, žárlí.
"To vůbec není špatný nápad." Povzdechne si Hyde, ale nakonec se přidá k vítací kompanii. Ino si od Seny převezme bloček a krátce ho v rukách převrátí, aby si pohlédl barvu.
"J mi poslal kousek z vašich koncertů. Bylo to skvělé." Složí mu kompliment s mírnou úklonou hlavou.
"Mám tam napsat věnování?" zeptá se Seny a pak se podívá i na Aoiho.
"Je tu přece dost místa pro oba." Dodá bez váhání.
"A jak to tak vypadá, uvidíme se častěji." Pohled mu padne na J, který už rozlévá nové panáky. Rei pomůže Rickovi, aby udělali u stou víc míst, přece je nenechají stát. Po očku ale kontroluje Rukiho.
"Bacha pánové, tady je to trochu nebezpečná zóna. Hlavně žádné flirtování nebo balení nebo dostanete do zubů." Ozve se J a pobaveně sleduje Inův nechápavý pohled.
"Myslím, že je pravý čas na toho panáka." Popotáhne se za lem bílého trika, který kouká zpoza rozepnuté kožené bundy.
Uru zpátky opravdu nespěchá a když konečně Kaie propustí ze zajetí svých rtů, má problém dostat do sebe dost kyslíku.
"Víš..." Broukne trochu nejistě.
"Nešel bys se mnou na rande, třeba zítra?" Pozve ho a s trochou obav v očích čeká na odpověď.
"Řekl bych, že ti uvěřím večeři, ale víš, že to neumím. Klidně něco objednám." Nakloní hlavu mírně na stranu.
"Co tam dělají?" Zptá se ho nechápavě, když k nim doléhá víc hluku, než před chvíli.
"Ten klub brzo spadne." Zasměje se krátce.
"Takže…se k nám vrátíš?" Zeptá se ho, aby se ujistil, jestli to celé pochopil správně.
Žádné komentáře:
Okomentovat