Sena, Ruki
Sena se doopravdy snaží zamyslet, i když mu to momentálně kazí fakt, že má docela strach a taky plno povinností. "Já nevím, nikdy ses nedíval, jaké jsou fanynky, když dojde na jejich oblíbené celebrity? Zeptají se tě i na velikost spodního prádla. Chtějí vědět úplně všechno. Jak mám poznat, co z toho je hodné psychopata?" Rozhodí trochu nešťastně rukama. Nejspíš chápe, kam tím Reita míří. Chtěl by vědět, jestli z něj někdo nedoluje, kde se často pohybuje a s kým, aby si ho tam mohl vyhlédnout nebo ho jinak sledovat, jenže v jeho světě bylo podobných otázek opravdu plno a čím byl slavnější, tím to bylo horší.
"Možná… bychom to všechno mohli prohnat nějakým speciálním vyhledávačem, ve kterých emailech se podobné otázky objevují a vypadne na nás opakující se jméno? Jména?" Nadhazuje, ale střílí od boku. Vůbec netuší, jak podobná vyšetřování probíhají, jakou má Reita k dispozici techniku, neví nic. Jenom to, co dávají v televizi v kriminálkách a to může mít do skutečného života opravdu hodně daleko. Je hodně zahloubaný do sebe, vážně se snaží, takže když se Rei objeví u něho a dotkne se jeho ramenou, skoro se ho lekne a s pootevřenými ústy zůstane hledět do jeho očí. Pousměje se, když ho Rei ubezpečí, že je s ním i jeho bratrem v bezpečí. No, když už není slušně vychovaný, rozhodně je vysoký a má ramena, tak snad to k něčemu bude. Přikývne a trochu zbledne, když se Reita rozhodne, že večírek se rušit nebude. Jenže co by se mohlo stát? Je to jenom dopis a dům je plný lidí. Jeho ochranka se teď od něj nehne. Přece nikdo nevytáhne pistoli a z metru ho nezastřelí, no ne? Odhodlaně přikývne. Nasadit si masku mezi hosty přece zvládne dost dobře. Ne, on se mu z dohledu ztrácet opravdu nechce. Nechá se k němu přivinout a sám si při tom opře dlaně o jeho prsa. Ani on se nepozastaví nad tím, že tohle určitě není běžný pracovní postup.
Ruki sebou dole trhne, když se mu přímo za zády ozve Torův hlas vteřinu potom, co se na něj ptal. Honem se k němu otočí čelem.
"Co se děje?!" Vybalí na něj a dá najevo, že je možná všímavější, než se zdá. Honem se rozhlédne kolem, jestli je někdo neslyšel. Samozřejmě, že se neděje vůbec NIC! Protáhne obličej, když se o něm Tora s někým baví jako o nějakém hledaném objektu a vůbec neví, jestli se mu to líbí nebo ne. Doprovod na večírek?
"Proč bys mi měl dělat doprovod?" Ten Tora je hrozný. To mu to prostě nemůže říct nějak na rovinu? Nahoru? Tam, co zmizeli Sena a Reita? Ruki se tváří všelijak, ale snad poprvé v životě se nebrání a pomalu se s Torou vydá na cestu. Stejně má pocit, že se na ně musí nutně dívat celý sál. Pro někoho, kdo by věděl, na co se dívat, musí jejich chování působit prostě divně. Po těch jeho řečičkách se podívá nahoru na jeho profil, ale Tora se nedívá na něj, jenom kolem sebe a vypadá u toho podivně přísně a vážně. Tedy ne, že by snad věděl, jak se tváří běžně, když ho zná pět minut, ale přijde mu to tak. Neochvějně spolu míří přímo k Senově ložnici, ale zastaví se dva kroky ode dveří. Ruki se trochu zaraženě podívá do telefonu a snaží se něco vyčíst z tváře, která mu toho moc neříká. Hlavně je to celé dost rozmazané a černobílé a vzhledem k japonské zálibě k uniformitě… Po několika vteřinách zavrtí jemně hlavou.
"Ne." Podívá se na Toru, ale pak ho znenadání vezme za zápěstí ruky, ve které drží telefon.
"Tora-kun. Já tady znám úplně všechny, chápeš? Úplně všechny." Dodá, aby bylo jasné, že tohle je fakt divné. Nikoho cizího si dole nevšiml. Narušitel zřejmě nebude uvnitř domu, ale posledně tu byl a nikdo neví jak.
"Nech mě projít se dole. Třeba si ho všimnu." S tou výškou to nevypadá na ženu. Postavy jeho a Senova vzezření jsou rovnou z obliga.
Reita, Tora
"Tak to úplně nefunguje, ale vím, kdo z toho vytáhne, co nejvíc." Rei má i na to lidi, bez techniky se v dnešní době nikdo neobejde a on ví, jak moc dokáže v podobných případech pomoct. Měl to v plánu už předtím, jen doufal, že se jim to podaří nějak osekat."Jen to nebude hned." V podstatě se mu omlouvá.
"Budu potřebovat přístup do tvého emailu." Prohodí ještě, ale stejně ho ani na vteřinu nepouští ze své náruče. Konejšivě ho hladí po zádech a kouká před sebe. Srovnává si v hlavě myšlenky a promýšlí postupy, které by byly teď nejlepší. Měl by ho pustit a dát se do práce, jen to najednou nejde tak snadno. Nakonec se přece jen napůl odtáhne a pohladí ho po tváři. Nepatrně se pousměje a nakloní hlavu na stranu.
"Neboj, zvládnu pár dní nespat a do té doby ho máme." Slíbí mu klidně svůj nepřetržitý dozor.
"Dáme pozor i na Rukiho, pro jistotu. Budete v bezpečí oba dva." Pořád se nedokáže přinutit, aby ho pustil. Hledí mu zblízka a do očí a napadne ho úplná pitomost.
"Ještě jsem ti neřekl, že ti to sluší že? Opravdu moc." Je to asi dost mizerný pokus o zvednutí nálady, ale lepší v rukávu nemá. Navíc jeho mozek úplně nepracuje, jak by měl. Podvědomě se začíná naklánět k jeho rtům, uvědomí si, co dělá v okamžiku, kdy je dělí sotva milimetry a dojde mu, že minimálně teď by to dělat neměl. Neměl by to dělat vůbec! Nakonec svými rty trochu uhne a líbne ho na tvář.
"Dej mi minutku, pár věcí zařídím a můžeme se vrátit." Naposledy ho pohladí, než ho konečně pustí a už úkoluje všechny dole. Jako první si nechá poslat chlápka z ochranky, který se zabývá právě technikou, aby za nimi přišel a pak kontroluje rozmístění. Je to zbytečné, Tora rozjel krizový plán i bez něj a Rukiho už má taky. +Jen, aby ho nevyděsil spíš on sám.+ Proběhne mu hlavou na adresu bratra, ale Ru už ukázal, že pusu má prořízlou dostatečně, ten se jen tak nedá. Jistým krokem dojde ke dveřím, když se ozve zaklepání a vpustí dovnitř jednoho ze svých mužů a pošle ho rovnou za Senou, aby mu dal údaje ke svým účtům. Musí projet kompletně všechny zprávy.
"Na jak dlouho to vidíš?" Vyzvídá Rei a pokrčení rameny naprosto se mu vůbec nelíbí.
"Je toho dost, protáhnu to přes svoje kluky, ale počítej, že minimálně tři dny to bude. Filtry to roztřídí, ale stejně toho zbude dost." Mladík kývne hlavou oběma na rozloučení a rovnou míří z domu do svého malého centra, aby tím zaměstnal všechny.
"Tři dny, to není špatný. Nic co bych nezvládl." Ohlédne se na Senu a pomalu přejde k němu.
"Připravený? Můžeme ještě chvíli počkat. Anebo ti předtím naleju něco ostřejšího, dost to pomáhá. Ještě je tu možnost, že zahraju šílence z ochranky a všichni utečou, ale to by tvojí reputaci asi neprospělo." Přistoupí ještě o krok blíž a upraví mu jeho vážku, kterou od něj dostal.
"Ani se od tebe nehnu. Promiň, ale dneska ti nedovolím nikoho sbalit." Mrkne na něj.
Tora se musel hodně bránit, aby neprotočil očima, když se ho Ru ptal skoro na celý sál. Nekomentuje to a doufá, že mu třeba na záběrech bude něco povědomého. Pozoruje jeho tvář, místo aby sledoval video a snaží se zachytit jakoukoliv reakci. Nic. Nevypadá to, že by cokoliv poznal, vzápětí mu to potvrdí i slovy.
"Sena dostal malý vzkaz, nepodepsaný a tajný ctitel to vážně není. No možná je, ale takovou pozornost vážně nechceš." Osvětlí mu při první příležitosti.
"Nevadí, nejdeme ho jinak." Z jeho hlasu je slyšet, že o tom vůbec nepochybuje. Měli tu ten nejlepší tým, který se dal sestavit. Jeho brácha věděl, co dělá a on taky. Překvapeně pozvedne obočí a podívá se na Rukiho dlaň, která sevře jeho zápěstí a pak zase pomalu vystoupá do jeho tváře. Měl ho odvést stranou, měl ho vzít za Reitou, aby se domluvili, co s nimi. Ti dva zatím zůstávají v pokoji, vidí jejich počítačového blázna, jak jde dovnitř a ven a pořád v hlavě převrací, jestli je to dobrý nápad. Nepustí ho z dohledu ani na chvíli, takže je to vlastně dost bezpečné. Pokud tu dotyčný někde je, mají dost velkou šanci, že ho najdou.
"Dobře, půjdeme dolů, ale společně." Souhlasí s ním nakonec a bude to muset říct Reitovi. Bude prskat, ale snad věří jeho úsudku.
"Budeš se držet u mě, žádné velké motání mezi hosty." Varuje ho rovnou, že podobný krok stranou a schová ho v nějakém pokoji, nejspíš ho tam zabarikáduje.
"Budeš na mě přilepený, jak kdyby ti nic nedělalo větší radost." Okomentuje to ještě po svém, ale jeho výraz napovídá, že tohle nemá nic společného s jeho typickým dobíráním.
"Rei-kun, jdeme dolů. Ruki se chce rozhlédnout, kdyby tam viděl někoho, kdo tam být nemá. Jdu s ním, sejdeme se za dvacet minut u schodů." Zahlásí do sluchátka. Chvíli je ticho, ale nakonec se ozve souhlas.
"Fajn, jdeme. Chceš něco na kuráž?" Teď si ho trochu dobírá, ale bez váhání ho bere kolem pasu a vykročí ke schodům. Pustí ho v podstatě až pod nimi a sám se ohlédne kolem, jestli mu něco podezřelého nepadne do oka. Ne, v první chvíli to není nic. Nakloní se k jeho uchu, i když očima pořád těká po okolí.
"Vezme to po obvodu, budeš se držet blíž ke zdi. Žádné zastavování, ani nic podobného." Nařídí mu v podstatě a vyrazí společně. U východu z domu se zastaví a kývne hlavou k němu. Je tam dost mužů, takže…
"Cigáro?" Zeptá se ho a vyloví rožek krabičky.
"Devět z deseti bodyguardů doporučují na nervy." Pokusí se ho trochu rozptýlit.
Sena, Ruki
Přístupy na účty? Ale… To si mohl myslet. Všechno, co dělá, se teď stane veřejným tajemstvím, ale nedalo se nic dělat. Všichni muži měli podepsanou mlčenlivost a za její porušení hrozilo vězení, takže by měl být v klidu. Byl by, kdyby mu nezáleželo, co si o něm Reita bude myslet, až si přečte kde co. Nakonec se s technikem na chvíli odebere ke svému počítači, aby mu dal hesla úplně ke všemu. Je to hned, protože má na jejich správu přímo aplikaci. Přeci jen mu zprávy a komentáře chodí na všechny možné účty a ne jen do emailu a nejlepší bude projít to všechno. Dokonce i těch mailů má několik. Pracovní, školní, osobní… mraky konverzací s přáteli, rodinou nebo Rukim… Věnuje Reitovi nový upřímný úsměv, když ho pohladí a slíbí mu, že bude brzy po narušiteli. "Dobře." Projeví mu svoji plnou důvěru, i když se ještě před chvílí vlastně neznali a chvilku sleduje dění okolo sebe.
"Na Rukiho? Ale Ruki musí po téhle párty domů. Jak chcete vysvětlit jeho rodině, že s sebou vede mojí ochranku? Víš, jak budou vyšilovat?" Rozhodí rukama.
"Ledaže..." Poklepe si ukazováčkem zamyšleně na rty.
"Ledaže bychom předstírali, že je to nějaký jeho nový přítel z párty, který k němu jde přespat. Nikdo by nesměl poznat, že je to můj zaměstnanec. Nechci do toho zatahovat ještě Rukiho rodinu." Řekne. Když Reita najednou změní téma, trochu ho to vyvede z míry, ale hned se znovu upřímně usměje a skloní skoro stydlivě oči.
"Nikdy bych do tebe neřekl, že budeš na něco podobného." Řekne mu, jako by ho znal celou věčnost a zadrží dech, když se k němu Reita začne sklánět. Má pocit, že má srdce až v krku a čas kolem nich se zastaví. Je přesvědčený o tom, že se jejich rty vzápětí dotknou, ale nakonec je ucítí jenom na své tváři a několikrát vykolejeně zamrká. Už zase se okolo nich motá hodně lidí, takže mu nezbude, než si rozpačitě upravovat všechny šperky, dokud se k němu Reita nevrátí a nevyzve ho, aby se spolu vrátili mezi lidi.
"Jsem v pořádku, můžeme klidně jít." Řekne mu a v jeho očích se zablýskne odhodlání. U dveří vyprskne smíchy do dlaně, když mu Reita zakáže, aby někoho balil.
"Trojka by mi asi připadala divná, to máš pravdu." Pokývá hlavou. Dneska určitě. Musel by z toho dopisu podezřívat všechny včetně sebe samotného. Ani netuší, že Ruki s Torou stojí v podstatě za dveřmi. Ruki na Toru skoro vytřeští oči.
"Už zase? Je to ten, co byl v jeho ložnici? To je on na tom záznamu? No kruci..." Promne si dlaní bradu a je vidět, že má o kamaráda opravdový strach. Chvíli těká pohledem kolem sebe.
"Doufali jsme, že když to prasklo, že ho tady nachytali, že už si nic nedovolí a on se kolem domu motá pořád?" Kdyby byl Senou, bál by se být doma a raději by zalezl k rodičům, no vážně. Neprošel by branou ani z nákupu, jeden nikdy nemohl tušit, kdo se protáhne….!!!!
"Tora-kun? V tomhle domě je hodně služebnictva, které dochází sem a tam. Mají vlastní vchod. Někdy uklízečka, někdy barman, znáš to… ne? To je jedno… Všem se vyměnily čipy, ale co když to nestačí? Co když je to někdo, kdo se sem dostane díky nim nebo nedávají pozor, když jdou dovnitř a ven?" Jak jinak by to ten chlap dokázal? Ochranka u těch dveří nestála, motala se kolem Seny. Tedy dřív…
"Nechci tím říct, že tam nikdo nestojí a nehlídá, chci tím říct, že skrze ně může získávat informace. Doma u večeře… tak co tetičko, jak se ti dneska uklízelo?" Rozhodí rukama. Asi jsou to nesmysly… Tora s jeho návrhem souhlasí, ale podmínky, které si stanovuje, se Rukimu nelíbí.
"Jestli je tady mezi hosty, tak už ví, kdo jsi, to bude teda nenápadný. Schová se!" Brání se té pitomosti.
"Musím jít sám a ty se ztrať!" Vyhazuje ho gestem ruky, ale Tora ani Reita to nedovolí a Sena uvnitř ložnice jim taky nic nepřikázal. Ach jo! Nezbývá mu, než vyrazit s Torou po obvodu všech pokojů a strašně nenápadně se rozhlížet všude kolem. Napříč tomu, že se domluvili, že se nebudou zastavovat, se stejně musí společensky několikrát zapovídat, chvíli spolu oždibují švédské stoly a potom si zajdou ven na cigáro. Ruki si rozčileně nechá připálit a rozhlédne se okolo sebe po zšeřelé zahradě s volnou rukou v bok.
"Nikoho podezřelého jsem tam neviděl." Je znát, že by snad byl radši, kdyby ano. Rovnou by ho chytili a byl by klid. A pak si znenadání všimne pohybu u branky pro najaté služebnictvo. Jak je možné, že tam nikdo nehlídá? A ta výška…!
"Hej! Ty! Stůj" Vykřikne a jako střela se rozeběhne tím směrem, nedbaje všeho, co mu před tím Tora říkal. Postava se dá rychle do pohybu a než tam Ruki doběhne, je pryč. Ruki se zastaví uprostřed silnice vilové čtvrti, rozhlíží se na obě strany, ale nikde nikdo. Jako kdyby měl před tím halucinace. Uvědomí si, jak divoce mu buší srdce.
Reita, Tora
Rei se zarazí, když mu Sena připomene, že Ruki tu nebydlí. Nejradši by mu naordinoval prázdniny u Seny, aby na něj mohli dávat pozor. V tomto případě není opatrnosti nikdy dost, dokud neví, jak moc velké nebezpečí jim hrozí. Podle jeho odhadu, to není jen fanoušek s obsesí. Tohle hraničilo s něčím mnohem horším. Nehodlá to ani trochu podcenit."Dobře, v tom nevidím problém, Tora půjde s ním, jestli bych měl někoho vybrat, byl by to rozhodně on." Pokývá hlavou a ještě několikrát převrátí všechny možnosti, ale jiná není.
"Je nějaká možnost, že by pak mohl Ru zůstat pár dní u tebe? Budu radši, když vás budu mít pod jednou střechou." Je mu jasné, že to nepůjde hned, ale kdyby to nebyla otázka jednoho dne, možná by to mohlo být reálné.
"Za týden máš interview, co to svést na přípravu na něj?" Napadne ho, když si v hlavě probere Senův pečlivě nastudovaný rozvrh.
"Pro jistotu mu pořídím podobnou hračku jako ty a bude tu pod dohledem, dokud se všechno nevyřeší, nebude to trvat dlouho." Dokončí svou myšlenku. Překvapeně se ohlédne, když se Sena rozesměje. Zavře za ním pečlivě dveře a pak se nakloní blíž.
"Rád slyším, že nemáme jiné preference. Asi by mi to přišlo líto." Pokračuje dál v uvolněnějším tématu, ale není to jen proto. On by vážně do trojky nešel, ani se třemi promilemi. Jde vedle něj po schodech dolů a tam se rozhlédne po místnosti, aby se ujistil, že odtud mu nic nehrozí. Na některých detailech se zasekne o něco déle, ale ne, nenašel nic, co by bylo špatně. Tora s Rukim jsou venku na cigaretě, to ví, takže všechno zatím v nejlepším pořádku.
"Tak do práce. Jen mám obavy, že jestli budeš stejně okouzlující jako do teď, seženu si kbelík ledu." Nakloní se k němu naposledy a pak už společně s ním vykročí do víru zábavy. Pro něj spíš utrpení.
Tora by ho rozhodně nenechal jít samotné i za cenu toho, že by podezřelého vyděsili. To už je velký risk i na něj. Venku se jim oběma dýchá mnohem lépe, ale musí si přiznat, že Rukiho rozčilení ho baví.
"To se dalo čekat. Většinou zmiz hned, když je vzkaz doručen. Jen málo z těch pošahanců zůstane příliš blízko, dokud nedostanou vhodnou příležitost." Není to stoprocentní, ale velmi pravděpodobné.
"Vypadáš vždycky, takto, když jsi naštvaný?" Zeptá se ho, když potáhne z cigarety. Vůbec by ho nenapadlo, že by někdo z bývalé ochranky neplnil jejich příkazy. Přece jen jsou tu ještě pořád půl napůl a všichni Reiovi kluci, ještě neměli možnost dorazit. Rei byl ale přesvědčený, že pracuje s profesionály. Školácká chyba a to se potvrdí vzápětí, když ho Ru uvidí. Podle té reakce je to určitě on. Ruki vystřelí tak rychle, že se Tora rozběhne až s jistým zpožděním a v hlavě už mu nadává. Kdyby to byl ještě větší magor, mohlo být po něm. Vyběhne za ním na ulici, sám se rozhlédne, ale vzápětí se k němu otočí, popadne ho za předloktí a vleče ho zpátky.
"Co si do prdele myslíš, že děláš?" Vyjede po něm hned.
"Nebaví tě žít nebo co? Tos mohl říct rovnou, sebevraždy jsou teď moderní." Sykne po něm vztekle a vůbec mu nedochází, jaký měl o něj strach. Jako o normálního klienta, to je přece jasné. Odůvodní si to v hlavě hned. Pak mu pohled padne na kouřícího mladíka opodál, který vypadá, že si ničeho nevšiml. Rozejde se k němu a rovnou mu jednu ubalí.
"Máš snad pauzu?" Seřve ho na první dobrou a pak ho nechá ležet na zemi.
"Idiote, už se ani nedivím, že prošel tak daleko." Málem si na něj odplivne a chce všechno říct Reitovi. Není potřeba, už o všem ví.
"Jdeme dovnitř." Zavelí Tora a vezme Rukiho za zápěstí, aby ho odvedl s sebou. Stačí jen vejít dovnitř a Rei už jsou se Senou u něj.
"Byl to ten idiot od Kanta, prostě si dal cigáro." Vzteká se Tora a Rei si promne spánky a pak se podívá na Toru, který si mne pěst.
"No co, dal jsem mu pěstí." Pokrčí rameny. Stojí trochu stranou všech, v podstatě za rohem.
"Poznal ho Ruki díky záznamu a on ví, že ho viděl." Dojde i na detaily, díky kterým je Ru dalším cílem.
"Fajn, teď je jasný, že budete pod dohledem oba dva." Zavelí Rei nekompromisně.
"Tora půjde s tebou, dneska i ostatní dny. S ním se ti nic nestane. Je to nutné." Podívá se Rukimu do očí, aby ho ujistil o vážnosti situace. Pak se podívá na Toru.
"Něco, co by nám pomohlo?" Sází na jeho vnímavost detailů, i když byl jindy citlivý jak pařez.
"Jo, tetování."
Rei pozvedne obočí.
"Tetování?" Nepochopí v první chvíli.
"Jo, za uchem a na krku. Kamera měla blbej úhel vidět to nebylo. Pokud byl uvnitř a chytli jsme dobrej úhel, možná se dá poznat práce. Většina tatérů má vlastní rukopis, který poznáš. Někdy stačí jen odstín barvy. Rozhodil bych sítě tam." Rei vypadá překvapeně, ale neměl by, Tora byl jak omalovánky, tohle byl rozhodně jeho obor.
"Fajn, Akiru-kun." Prohodí do sluchátka.
"Potřebuju vytáhnout kamerový záznamy za poslední půl hodiny. Ber hlavně prostory pro personál. Pak se kdyžtak vezme zbytek." Nařídí mu a pak se podívá na Toru s Rukim.
"My se Senou půjdeme za hosty, je potřeba to dotáhnout do konce. Můžete se vy dva mrknout na ty kamery? Oba dva jste ho zahlédli, budete vědět koho hledat." Torovi to nakáže, Rukiho vlastně požádá.
"Jasně, není problém." Kývne Tora a jakmile jsou ti dva z doslechu, vykročí.
"Uhm, promiň, že jsem tak vyjel." Omluví se mu a je vidět, že na to není zvyklý.
Sena, Ruki
Sena se nadechne a rozhodí rukama. "Samozřejmě, že tady může Ruki zůstat, pokud bude chtít." Dodá s důrazem na konec věty. Ruki byl paličatější a nebojácnější, než se mohlo zdát. Jestli měl nějaký vlastní program, který považoval za důležitý, nezůstane tady ani za nic. Možná jenom kdyby Sena naléhal, že on sám je v ohrožení života. Ruki byl jeho nejlepší přítel, ale taky to byl svobodný člověk a on by ho do tohohle svého obrovského problému neměl zatahovat víc, než to až dosud udělal. Nemyslí si, že bude problém, že si Ruki domů z párty přivede kamaráda na přenocování, ale asi už by byl problém, kdyby tam s Torou měl být víc dní. Jak by to vysvětlil? Proto by bylo lepší, kdyby byl u Seny. Kdyby jenom neměl svojí hlavu.
"Můžeme to zkusit." Zamumlá, i když Ruki asi doma podobné výmluvy nebude potřebovat. Byli zlaté děti. Mohli si dělat co chtěli a chodit kde chtěli. Sena měl dokonce vlastní dům a několik jeho přátel ze školy mělo pro sebe dům pro hosty na pozemku s domem rodičů. Rei podobné věci asi dělat nesměl, když bydlel ještě doma? Sena nemá ani ponětí, jak žije většina lidí. Děkovně přikývne, když Reita navrhne, že Ruki dostane podobnou brož jako má on sám. Bude to vážně nejlepší. Bude si hrozně vyčítat, jestli se mu kvůli němu něco stane. Společně s Reitou sejdou po schodech zpět mezi lidi a v tu chvíli Sena nasadí dokonale okouzlující tvář. Hned se k nim vrhne několik přátel, někteří vyzvídají, kde byl tak dlouho a jiní ho zase tahají k jejich zábavě. Rádi by dováděli venku v bazénu. Sena musí být dokonalým hostitelem, takže se musí všem věnovat, ale jeho mysl je rozpolcená mezi Reitovým flirtováním a skutečnými obavami z toho, co se tady děje. A to nemá ani ponětí, co se děje venku a že Ruki zrovna stojí uprostřed silnice.
Ru se ještě jednou udýchaně rozhlédne a pak se neskutečně lekne, když ho někdo popadne za ruku. Prudce toho narušitele sevře za zápěstí volnou rukou, ale je to Tora a rovnou ho vleče zpátky. To se mu zdá nebo mu vážně nadává? Podvědomě zaryje paty do asfaltu a snaží se mu všemožně zabránit, aby s ním smýkal, ale je to marné. Tora je jako mašina a nedá se s ním bojovat. Rukiho výraz je zarputilý a bojovný.
"Málem jsem ho měl!" Brání se a nebezpečí si vůbec neuvědomuje. Tora ho z ničeho nic pustí a Ruki je vzápětí svědkem toho, jak jednomu z jeho partičky natáhne takovou, až se ten kluk odporoučí k zemi. Nestačil ani vykřiknout. Ruki stojí v mírném předklonu s otevřenou pusou a přeskakuje očima mezi zraněným a Torou.
"No ty vole..." Ujede mu, když si zamne dlaní ústa. Ta hora svalů se otočí zase k němu a než Ruki stačí couvnout, už zase svírá jeho ruku a vleče ho pro změnu do domu. Jako malé dítě. Hned za dveřmi už k nim ale běží Sena a Reita a Ruki se konečně osvobodí. Dotčeně si mne zápěstí a poslouchá všechno, co si mezi sebou pánové říkají.
"Kdybys mě neměl, ani bys netušil, že tam prošel!" Skočí Torovi do řeči a Sena neví, jestli ho vyfackovat strachy nebo se začít smát. Tohle byl prostě jeho Ruki. Jeho nevydýchal každý. Ruki tiskne rty, když mu Reita nařizuje nepřetržitý dozor.
"A neměla by se zavolat policie?" Povytáhne obočí, ale Sena zamává rukama.
"Jestli to není nutné, nechci je volat. Bude to oficiální, půjde to novin, to nechci!" Brání se. Ruki samozřejmě chápe proč, do smrti by ho na ulici poznala každá stařenka, jenže jestli šlo vážně o život? Ani jeden se moc nepozastavují nad jistým ublížením na zdraví.
"Pokud ten kluk podá žalobu, podám ji já na něj za neplnění povinností a ohrožení mého života. Mám lepší právníky." Řekne Sena a odhalí tím vlastní drápky. Ruki se zatváří pobaveně. Sena chce ale především krýt tyhle dva, co se mu snaží pomoct.
"Teď už tě nevyhodí." Prohodí Ruki a protočí očima. Kývne na Reitova slova, že Torovi pomůže a společně s ním vykročí za technikem, zatímco Sena s Reitou zmizí mezi hosty.
"To je prima, Sena bude chlastat a skákat do bazénu a my budeme dřít..." Brblá Ruki, ale zaraženě se zastaví a podívá se zkoumavě na Toru, když se mu omluví. Chvíli se nic neděje a pak se usměje.
"To nic. Jestli budu mít modřinu, zažaluju já tebe." Řekne mu dobrácky, ale nakonec se vytáhne na špičky a dá mu pusu na tvář.
"Bál ses o mě nebo o výplatu?" Doráží na něj po cestě.
Žádné komentáře:
Okomentovat