Mana x Hyde x Saga - Sekne ti to v kuchyni. - část 2.

(chata u moře)

 Saga

Už to prostě nedokáže zastavit. Tak dlouho se ovládal a teď si tak trochu bere to, po čem opravdu zatoužil. Jenže už to není jenom o té touze a s každým prolnutím rtů mu to dochází o tom bolestněji. Nikdy ho víc neštvalo a nemrzelo, že přišel jako druhý, prostě pozdě. Ví, že by to bylo jinak, kdyby Manu potkal jako první. Už jen to, že mu oplácí polibky, mu to potvrzuje. Může se mýlit, ale...Jeho hlava hlavně srdce nedovolí nic jiného. Nevnímá nic, ani kolik nepořádku kolem sebe nadělali. Uzamkl sebe a Manu do bubliny a nic kolem nich neexistuje. Žádná hrozba, žádná samota hlavně...žádný Hyde. Kdyby teď přišel, je mu jasné, že jejich přátelství skončí. Pojilo je hodně, ale Mana byl slabý bod, kde se pouta mohla klidně přetrhnout. A jemu...Je to jedno. Je si jistý, že odejít nedokáže. Manovy polibky ho nutí zůstávat a zatlačovat odchod někam do neznáma. Všechno ale pomine ve chvíli, kdy se mu vysmekne. Hledí si pár vteřin do očí, v těch Sagových očích je vidět bolest, taky láska a neposlední řadě omluva. Přehnal to, sám si to uvědomuje a stejně by to neudělal jinak. Jakmile Mana zmizí z domu, sesune se podél linky na zem a dlouze vydechne. Hlavu zapře o linku za sebou a dává si několik dlouhých minut, aby dokázal potlačit slzy. Mana Hyda miluje, nikdy to nebude jinak a on se s tím buď smíří a zvládne tady zůstat nebo už ho nikdy neuvidí. Obojí znamená neskutečnou bolest, kterou nikdy nezažil. Nepřejde to, když ho neuvidí, takhle to nefunguje, i když všichni říkají, že ano. Nikdo v něm nevyvolat tolik, jako právě Mana a teď...Jak vedle sebe můžou žít, když už tohle ví? Budou kolem sebe našlapovat po špičkách a co dál?

"Tohle jsi podělal." Obviní sám sebe s naprostou upřímností, než si promne kořen nosu. Neměl to dělat. Jasně, nesl by si to v sobě pořád, ale netrápil by tím i Manu. Tohle se vážně nepovedlo. Musí to nějak urovnat a pak se rozhodnout, jestli je čas pohnout se z místa. Zapírá se ještě chvilku dlaní o linku a podívá se na spoušť, která po nich zůstala. Není ten typ, co by to hned uklízel, ale stejně to všechno trochu srovná, než vykročí z chaty ven. Nemůže to tak nechat, ale stejně pořád neví, co mu má říct. Měl by se omluvit a říct, že to bylo jen...Oblouznění, prostě momentální impuls a říct mu, že měl takových stovky, ale bude lhát. Jemu do očí...To nezvládne. Zastaví se na verandě a chvíli pozoruje Manu, jak tam stojí. Ne, vážně to neměl dělat, teď o něj přijde úplně. Povzdechne si znovu, než se vrátí do domu a vezme dvě krabice, které pro něj měl nachystané. Sám už si vkládá filtr mezi rty a připaluje po cestě, aby se dal malinko dohromady.

"Ahoj." Nenapadne ho nic lepšího a pokusí se pousmát. Moc se mu to nedaří, ale po nějaké té snaze navíc, to přece jen jde. Přidřepne si vedle něj a pár minut hledí před sebe, než se podívá na jeho profil.

"Je hodně věcí, které bych ti teď mohl říct. Dokonce jsem myslel i na nějakou lež, jak to bylo jen kvůli jedné věci. Sex, samozřejmě." Mluví naprosto upřímně a krátce se uchechtne.

"Ale je mi líto, nějak mi to nejde." Dodá a podívá se na krabici, vlastně dvě, z nichž tu větší má opřenou o stehno a přidržuje ji loktem.

"Vím, že ho miluješ a chápu to. Je mi hlavně líto to, že jsem tě donutil cítit se takto. Gomen." Natáhne k němu prsty a pohladí ho po paži.

"Bylo to prostě moc lákavé, než abych tomu dokázal odolat, ale...Mám tu něco na omluvu, tak snad mi to projde." Dlouze si potáhne a podá mu své dárky.

"Chci říct, že..." Nadechne se, podívá se do země, protože si není jistý, jestli to bude k pochopení.

"Hm, měl bych odejít, bylo by to pro vás dva lepší, ale..Nejde to. Tedy ne, dokud neuvidím, že vedle sebe být nemůžeme, protože se mi dneska podařilo krásně podělat." Ušklíbne se sám nad sebou. Teď by si dal panáka.

"Nechci, abychom kolem sebe chodili a bylo to divné, víš? To by mě přišlo líto a myslím, že Hyde poznal, že se něco děje." Pokusí se to shrnout.

"Kdykoliv budeš potřebovat, jsem tu pro tebe, i kdybych byl daleko. Nikdy na to nezapomeň, vždycky budu." Řekne mu poslední věc ohledně toho, co k němu cítí

."Tak si to rozbal. Můžeš mi tím motat hlavu dál." Vtipkuje a snaží se ho rozveselit, i když ví, že na tom bude dost pravdy. Uvnitř jsou totiž šaty podobné těm, které měl Mana na kurzu, doplněné o temně modrou barvu. Jsou kvalitní a nebyly nejlevnější, ale on měl pořád ještě nějaké peníze navíc z dýška, právě proto si je schovával. V tom druhém jsou nadkolenky černé barvy, které mají na lemu nahoře dva trojúhelníčky, jako kočičí ouška. Prostě roztomilost sama.

"Pojď dovnitř. Za chvíli tady bude zima, začíná foukat." Pomalu vstane a natáhne k němu dlaň, aby mu pomohl.

"Navíc, je tam pořád to víno a já se asi dneska malinko opiju. To bude teprve zábava. Dokážeš si mě představit tančit na stole? Ne? Já sebe taky ne, ale prý jsem dost dobrej."

Mana

Uslyší za sebou jeho kroky o chvilku dřív, než jeho hlas. Stočí tvář vedle sebe a podívá se do té jeho. Na pach cigaret už si dávno zvykl, když je Saga kolem a díky němu to docela často ujíždělo i Hydovi. Vidí, že se Saga usměje a tak to udělá taky, i když se oba dva pořád tváří opravdu smutně. Když Saga začne s vysvětlováním, zase se podívá před sebe na moře, paže má napnuté před sebou a v loktech opřené o kolena a nepřerušuje ho. Je rád, že je k němu upřímný. Obdivuje ho za to, že to dovede takhle říct, i když Mana vlastně všechno ví sám. Musel by být citlivý jako pařez, aby ne a v jeho případě je to spíš naopak. Znovu se usměje, když se mu Saga omluví, aby věděl, že se na něj nezlobí. Vůbec si neumí představit, jak by mu bylo na jeho místě, co by s tou situací dělal? Zkusil by to taky nebo by odešel? Nebo by neudělal vůbec nic a jen se držel poblíž jako Saga celou dobu? Myslel si, že to flirtování je součást jeho povahy a možná opravdu byla, ale to už neplatí. Sklouzne očima na krabice, které má v rukou. Mluvil o dárku, takže je mu jasné, že je přinesl pro něho. Ve tváři mu sedí něžný výraz, ale pořád je dost smutný. Když Saga začne mluvit o tom, že odejde, pokud si to Mana bude přát, položí mu dlaň na předloktí a zavrtí hlavou. Nebude si to přát. Nebude si to nikdy přát, ale nemá ani ponětí, co při tom bude prožívat Saga. Naznačí mu gesty, že odejde, až sám bude cítit, že chce, ale že za to nebude rád. Neví, co tím vlastně sleduje, ale nechce o něho přijít. Přikývne, že to chápe. Divné to nebude. Vlastně se nezlobí, jediné, co cítí, je pochopení, vždyť mu samotnému Saga není lhostejný, ale… Byl tu Hyde a tak na to musí oba zapomenout. Znovu se hřejivě usměje, když mu Saga začne slibovat, že tu pro něj kdykoliv bude, i kdyby odešel na kraj světa. Natáhne dlaň k němu a pohladí ho po předloktí. Přikývne a ukáže na sebe, aby věděl, že to platí i pro něho. Nikdy by se na něj nevykašlal a je to jeden z důvodů, pro které nechce, aby odešel. Nakonec natáhne ruce po krabici. Nejdřív po té větší. Motat mu tím hlavu? Už tuší, že skleničky to nebudou. Odváže mašli, odklopí víko a spatří tu nádhernou látku. Hned jemu jasné, co by to mohlo být. Zvedne k Sagovi udivené oči. Díky Hydovi už má povědomí o tom, kolik podobné věci stojí, aby byly z takového materiálu. Pak už ale na nic nečeká, odloží víko na chodník a vytáhne šaty z krabice. Jsou dech beroucí a s Manou milovanými temně modrými doplňky. Dlouze se nadechne a na chvíli dech podrží v plicích. Pak k sobě šaty přitiskne a v očích se mu zatřpytí. Je mu vidět ve tváři, jak velkou má radost. -Podobné věci jsem si zakázal, abych nebyl nápadný...- Začne na něj útočit gesty, ale… Tohle rozhodně nosit bude. Jak by mohl odolat? Honem otevře i druhou část balíčku. Nadkolenky a opravdu roztomilé. I s nimi v rukou Sagovi padne kolem krku a chvíli ho mačká, než mu dojde, že by mu to po tom všem mohlo být nepříjemné. Omluvně se odtáhne a složí šaty do krabice. Marináda na jeho rukou už je naštěstí zaschlá a nezničil je. Jen oba vypadají jako po boji. -Musíme se umýt.- Připomene. Přikývne, když mu Saga připomene, že by tu mohl prostydnout. V tomhle byl vždycky poslušný. S jeho pomocí vstane, ale když začne o tanci na stole, zatváří se překvapeně a pak se tiše rozesměje. -Obávám se, že to chci vidět, takže ti jako správný budoucí barman budu neustále nalévat.- Sdělí mu, zatímco po jeho boku vykročí zpět k domu. Povšimne si cigarety v jeho rukou. Je už vyhořelá, ale stejně se přes jeho tělo natáhne, aby mu naznačil, že by to nejraději zkusil.

 Saga, Hyde

Je rád, že se Mana usmívá. Mohl to vzít úplně jakkoliv, ale už ho malinko zná. Něco uvnitř mu říká, že...mu není jedno a nejspíš se neplete, jen to není takové, jak by si přál. Stejně je rád, že je to alespoň takto. Taky nemusel mít vůbec nic. Pozoruje ho s úsměvem, když si rozbaluje dárek a jeho reakce...Ne, lepší by si nepředstavil. Je prostě úžasný a rozzářené oči ho nutí kupovat další a další věci. Koupil by mu cokoliv, kdyby mohl. Dal by mu...vlastně úplně všechno. Na vteřinu se mu zase objeví stín v očích, když ho Mana obejme, ale přitiskne ho k sobě, nechá víčka klesnout a snaží se povolit hrdlo, které se mu stáhlo. Pokusí se uklidnit, podaří se mu zhluboka nadechnout a když se Mana odtáhne, ve tváři už nemá z bolesti nic. Rozhodl se tu s nimi zůstat i přes to, že to nikdy nebude moct být tak, jak by si přál. Ne, nemá sílu ho opustit, i když ho ten zbytek bude stát, pozorovat je spolu a šťastné.

"Budou ti šíleně slušet. A neměj strach, tady široko daleko nikdo není, klidně je můžeš nosit, udělá mi to hroznou radost." Řekne mu naprosto upřímně. Vlastně je to to jediné, co mu poslední dobou dělá obrovskou radost. Cokoliv mu přinese, tak ho dokáže rozzářit, je to hrozně návykové. Pořád si malinko v hlavě převaluje to o umytí, ale nebyl by to on, kdyby na to nereagoval.

"Umýt? Hm..." Zavrní tiše a v očích se mu blýskne. Nikdo přece neříkal, že poznámky mít nemůže. Dokud jsou tu sami, proč by si to měl odpouštět, když ho to tolik baví. To, že ustoupil, neznamená, že přestane...Být sám sebou.

"A dochází ti, že je uvnitř je jen jedna sprcha a máme neskutečně málo času." Nakloní se k němu, když použije provokativnější podtón, než se zase narovná. Prohlédne si z povzdálí jejich malinkatý dům a pozvedne nad tím obočí. Kdy by ho napadlo, že bude žít takto...v trojici. Málem se rozesměje.

"Uvidíš mě, jednou určitě, ale pod jedinou podmínkou, musíš mě přepít, takže už bys měl začít trénovat." Dobírá si ho klidně, dál jakoby se nic z toho nestalo a byl to jen jeden obyčejně neobyčejný den.

"Já ten trénink rozhodně mám a jen tak to nepůjde." Možná si trochu protiřečí, ale to mu vůbec nepřekáží. Podívá se na Manu a pak na svůj nedopalek mezi prsty.

"Vážně? Abych pak neměl problémy, že jsem tě nechal kouřit." A ne, vůbec teď nemyslí na druhou variantu tohoto slova, ani a vteřinu, to by mu přece svědomí nedovolilo, stejně jako líbat Manu, ehm.

"Tak dobře, ale až ti bude špatně, na mě to nesváděj." Upozorní ho, ale co, on mu ty vlasy milerád podrží, kdo taky jiný, když už mu tu cigaretu dá. Sáhne do kapsy, aby vytáhl krabičku, jednu cigaretu mu zlehka vloží mezi rty a obratným pohybem prsty mu připálí.

"Musíš pořádně do plic, jak kdyby ses něčeho lekl. U nás se to učilo tak, že si představíš někoho, kdo by ti za to vynadal." Potáhne si prudce, vdechne dým do plic, jak kdyby se vážně lekl.

"Máma jde." Zahraje mu pěkné divadlo, než se rozesměje. 

"Na šlukování nic není, ale rozkašleš se do pěti vteřin." Dodá ještě a znovu si potáhne. No jo, má už druhou, no a co.

"Pak si dáš se mnou další skleničky a bude ti hned veselo." Nakloní se k němu malinko blíž.

"Já tě totiž dneska hodlám opít, Hyde tu není, je to na mě. Hrozně rád tě kazím, víš?" Zazubí se na něj s blýsknutím v očích a sám přejde na verandu, kde se usadí do křesla, o které se občas dost hádají. Stejně ho nakonec vždycky ukořistí Mana.

"Pozval bych tě na klín, ale toho se budeš bát, takže to neudělám." Ano, tohle byla další provokace. Však co, jen by seděli, to se přece může nebo ne? To, že by asi sám vyletěl z kůže...Ale on přece na Hydově místě není. Nemá chodit pozdě, určitě se někde zakecal. 

Hyde se pravdu trochu zdržel. Kolegové z práce ho vytáhli na pivo a on nemohl říct ne. Líp se pracovalo, když nebyl úplně mimo a tak si pár piv skutečně dal, zapovídal se, ale už je na cestě domů. Usmívá se malinko víc, než je obvyklé, jelikož alkohol už působí, ale pořád ještě zvládne jít rovně. Píská si u toho do kroku a úsměv se snad ještě víc rozšíří, když uvidí jejich chatičku.

"Rodinooo, jsem doma..." Křikne a pak zaostří na verandu, kde jsou oba dva a Mana...

"Proč mu to dáváš?!" Zamračí se na Sagu.

"Bude mu hrozně špatně." Protočí očima a nejradši by Manovi tu cigaretu vzal.

"Musíš ho lákat na podobné věci?" Jasně, že za to může Saga, určitě ho nějak přemlouval, aby si dal. No jo, úsměv je ten tam.

"Mám se začít ptát, na co všechno ho ještě přemlouváš?" Už je tu zase trochu žárlivost. Saga jen rozhodí rukama.

"Klid starouši, jen takové ty neškodné neřesti. Jídlo, alkohol, cigarety..." Odmlčí se na vteřinu a nasadí svůj nejsvůdnější úsměv.

"Sex." 

"Pitomče." Osočí ho Hyde a Saga se rozesměje.

"Mám dost svých holubiček, co je doma, na to se nesahá." Kývne několikrát hlavou a krátce se podívá na Manu s jasným vzkazem v očích, že to klidně příště udělá, jen pro ten pocit. A ne, nestydí se, že mu lže. Co by z toho oba měli, kdyby řekl pravdu?

Mana

Saga má pravdu. Co by se mohlo pokazit, kdyby ty šaty nosil jenom doma? Podle něj vůbec nic, oknem k nim přece nikdo nahlížet nebude. Opravdu se těší, až si je vyzkouší a nejraději by to udělal hned. Okamžitě zčervená, když si ho Saga začne dobírat kvůli té sprše, otočí k němu tvář a kousne se do rtu. Takhle to nemyslel, ale v kontextu, který mu připomněl, to tak opravdu vyznívá. Hned na to dotčeně rozhodí rukama. Copak on ho někdy bude schopný přepít? Někoho, kdo tráví v baru celý svůj život? Zatímco Mana si směl doma dát tak maximálně skleničku vína? Tohle nebylo fér. -Něco ti řeknu. Když zatančíš bez pití, vezmu si ty šaty hned.- Vydírá ho? Samozřejmě, že ano! Pak dojde na tu cigaretu a on se zastaví na místě. Proč by měl Saga dostat vynadáno, Mana přece rozhoduje sám za sebe nebo ne? Samozřejmě ví, jak to myslí, ale pousměje se a pootevře rty, aby mezi ně přijal tu cigaretu. -Vy dva nevypadáte, že by vám z toho bylo špatně. Proč byste je kouřili, kdyby ano?- Nerozumí jeho slovům. Za to pečlivě naslouchá jeho výuce, jak by to mělo vypadat, aby správně kouřil. Odhodlaně přikývne jako tehdy, když se pustil s vervou do těch koktejlů. Pečlivě ho pozoruje, když sám začne kouřit a pak se tiše rozesměje společně s ním. Tedy… své matky by se asi nelekl, když si ji ani nepamatuje, ale kdyby řekl otec jde, asi by na místě rovnou umřel, takže to hned aplikuje při svém nádechu a pak… Do očí i nosu mu okamžitě vletí štiplavý dým, upustí tu zpropadenou věc na zem a pak se neskutečně rozkašle. Mává u toho dlaní ve vzduchu, zatímco se předklání a druhou rukou hledá stěnu domu, aby se o ni opřel. Pro pána, tohle je něco hnusného, proč to chce kdokoliv dávat do pusy? Myslel si, že to sice smrdí, ale asi to dobře chutná, ale takhle? Trvá to dlouho, než je schopný se zase narovnat a chvíli na něj hledí se slzami v očích a ublíženým pohledem jako by ho do toho Saga snad nutil. -Mě říkávají, že jsem divný, ale co jste vy dva, když tohle děláte?- Hned mu vynadá. -Znovu.- Udělá rukama příkré gesto. Pokud to umí Saga a Hyde, chce to umět taky a už natahuje ruce po Sagově kapse, kde má krabičku. Blýskne po něm pohledem, když ho chce zvát na svůj klín, ale teď by měli být už hodní. Už má v ruce novou cigaretu a naklání se k ohni, když se za nimi ozve to zavolání a Mana se prudce ohlédne jako přistižené dítě. Hyde se samozřejmě ihned zlobí a taky tvrdí, že mu bude špatně. Proč by mu proboha mělo být špatně? Ještě mu to nikdo nevysvětlil. Kluci se do sebe pustí jako je to obvyklé, Mana využije té chvilky a už si sám připaluje, ale jakmile ze Sagy vypadne slovo sex, lekne se a cigareta mu upadne na dřevěnou podlahu. Hned ji zašlápne, aby ještě nevyhořeli a vyčítavě se po Sagovi ohlédne. Potká se s jeho pohledem a samozřejmě ani on neprozradí, co se tady dělo. Stačí, že jsou se Sagou pořád oba od marinády a Saga dokonce i na tváři a všude… Hyde si toho díky cigaretě snad ani nevšiml. On si zase nevšiml jeho lehce podroušeného stavu. Popadne krabice s dárky, přejde k Hydovi, políbí ho na uvítanou a pak se ztratí v domě. Musí se umýt a převléct a když se konečně vrátí, doopravdy má na sobě ty darované věci a dokonalý makeup i vlasy. Zadoufá, že Sagu napadne, dát to maso péct. Počká si, až se pánové otočí a s lehce nejistým a plachým úsměvem jim vysekne pukrle.

 Saga, Hyde

Saga se nepokrytě baví nad tím, jak mu to Mana vyčítá. Vrásky mu to rozhodně nepřidá. Už ho zná natolik, aby mu spíš přišel sexy, než by se bál, že se s ním nebude bavit. No, bavit, ono to má své výhody, že nemluví. +Tohle nikdy neříkej nahlas.+ Připomene si v duchu, protože to zavání větou s nadpisem, poslední před smrtí. Culí se u svých myšlenek, až do chvíle, kdy mu to překazí Hyde. Asi se nikdy nepřestanou dobírat a o Manu přetahovat.

"Jo jistě, zástupy čekají před barem." Protáčí nad ním oči Hyde a je si jistý, že to tak je. Saga to vždycky uměl a naštěstí neví, že něco takového se už nějakou dobu neděje. To by teprve začal pátrat a možná tomu opravdu přišel na kloub. Teď ale nemá důvod mu nevěřit a nechá to být.

"Jo a dneska mám volno, abys věděl, takže žádné postelové hrátky, leda byste mě vzali k sobě. Já vás poslouchat nebudu." Upozorní je oba dva a sleduje, jak se Hyde nadechuje a pak zaostří na Manu, který už naštěstí nekouří.

"To se neuč, pak se toho špatně zbavuje." Prohodí s pobaveným podtónem a chce udělat krok, když se mu připomene jeho opilost. Zapře se dlaní o sloupek a uchechtne.

"Ale ale, ty jsi slavil a bez nás? Vidíš, Mana-chan, klidně jsme tu lahev mohli odrazit, nic by nepoznal." Rýpe si dál Saga, ale ušklíbne se, když vidí to políbení a Mana je fuč.

"Teda on je občas rychlejší, než bych čekal." Hyde přikývne a zkusí se odlepit, aby došel dovnitř. Saga se mu vysměje, ale opře se dlaněmi do jeho zad a směřuje ho dovnitř. Nezapomene ani na to maso, protože má samozřejmě hlad a strčí ho do trouby.

"Neboj, bude to k jídlu, já to nevařil." Okomentuje skeptický pohled Hyda, který už se válí na pohovce s hlavou zakloněnou přes opěrku, teď už má oči zavřené a snaží se rozdýchat malinkatý kolotoč.

"To nebylo jen jedno pivo." Prohodí Saga, ale sám začne hrabat ve skříni a chystá se převléknout. Zrovna v ruce svírá čistou košili, když se objeví Mana. Hyde konečně zabral tu marinádu, ale je po jakýchkoliv otázkách. Stačí jen jediný pohled na něj. Saga stojí uprostřed pokoje jako pitomec s košilí navléknutou z poloviny na pažích a Hyde...Ten se dostane tak rychle na nohy, že to snad ani není možné. Oba na něj zírají, jak kdyby přijela nějaká celebrita a div, že nemají otevřené pusy úžasem.

"Nechceš jít do práce?" Vypadne z Hyda jako první, aniž by se na Sagu podíval. Kdyby tu nebyl...To je snad jasné, co by dělal jako první a asi by mu ty šaty i nechal.

"Tak na to zapomeň, tohle si nemůžu nechat ujít." Odporuje mu Saga bez přemýšlení.

"Navíc, je má ode mě, takže si to chci užít." Dodá ještě, aby bylo jasno a Hyde po něm hodí takovým pohledem, že to přitáhne jeho oči. Jen nenuceně pokrčí rameny.

"Díky, Saga-kun, jsem hrozně rád, žes mu je koupil a budu ti nadosmrti líbat nohy." Paroduje Hydův hlas.

"Tak dobře, díky by stačilo." Dodá a už zase oba stočí oči na Manu.

"Kruci, maso." Vzpomene si Saga a čuchá, jestli se náhodou něco nepálí.

"Je to dobrý, ještě to vydrží." Nedokáže se odtrhnout, i kdyby mu za zadkem hořelo.

"Běž tam ty." Pošle tam Hyda a ten vrtí hlavou.

"Ani náhodou, ty dneska vaříš." Vrátí mu to i s úroky, ale nějak se na něj zlobit nedokáže. Manovi to vážně sluší a nikdy to nahlas nepřizná, ale je Sagovi vděčný. Rozejde se pomalu Manovým směrem a vysekne mu hlubokou poklonu.

"Já...vůbec nemám slov." Vezme jeho dlaň opatrně do té své a políbí ho na její hřbet.

"Je čas na skleničku." Ozve se Saga, protože se mu na to těžko kouká. Přesto všechno nalije rovnou tři a donese je k nim.

"No nemáme se tu skvěle?" Pozvedne ji, ale oči mu pořád těkají na Manu, když ho Hyde nevidí, rty mu naznačí, jak moc je z něj unesený.

"Takže...Na královský život v jedné malé chatě." Zavtipkuje během přípitku.

"A na tu nekrásnější paní domácí." Dobírá si Manu.

"Tohle znělo skoro i hezky." Pochválí ho trochu kysele Hyde, ale už se taky usmívá.

"Tebe ten smích přejde, až zjistíš, co jsem mu za to slíbil, když si je obleče." Nakloní se k němu Saga.

"Potřebuju vážně bytelný stůl." Odfrkne si a hledí na ten jejich, který vypadá, že se sesype jen z té představy.

Mana

Stojí tam, klouže pohledem mezi jimi oběma a nemůže uvěřit tomu, že na ně udělal opravdu tak velký dojem. To, jak Hyde vyskočil na nohy a hledí na něj jako tenkrát, když ho viděl poprvé, Saga, který se zapomněl oblékat a mimochodem mu to taky sluší… Manovy tváře začnou nabírat lehký, červený odstín, ale uvnitř se mu rozlije příjemný pocit. Tu Hydovu narážku směrem k Sagovi pochopí a sklopí oči. Teď už je ta červeň vidět docela dobře i přes všechen makeup. Trochu se pousměje. Kluci se začnou znovu špičkovat, ale u toho pořád stojí na místě a zírají a Mana taky stojí na místě a klidně je zírat nechá. Jen ať se dosyta pokochají, když se jim tolik líbí, to by dělalo spokojeného kohokoliv. Nakonec je to Hyde, kdo se rozejde směrem k němu jako první a Mana k němu obrátí svou plnou pozornost. Líbí se mu ta jeho úklona, takže mu jí oplatí novým pukrle a nechá si políbit ruku. Něžně se na něj usměje a pak zvedne oči za Sagovým hlasem. Brzy je u nich a podává každému jeho sklenku. Převezme si ji od něj s němým díky a posléze zachytí i jeho pohled. Měkce se pousměje a sotva patrně kývne hlavou. Je to těžší, než si myslel, chovat se přirozeně, aby Hyde nic nepoznal. To proto, že dokud si tohle neuvědomoval, šly mu něžnosti s Hydem před Sagovýma očima samy od sebe. Myslel si, že Saga má svého vybití jinde dost. Ale teď se zdráhá Hydovi dát i spontánní pusu, aby tím Sagu netrápil. Znovu se začervená Sagovu přípitku, ale sám zvedne svou sklenku, přiťukne si s nimi a napije se. Když Saga zmíní tu malou podmínku, uhne očima do strany a tváří se předstíraně nevinně. Pak ale zvedne ukazováček do vzduchu, vtiskne Hydovi do dlaně svou sklenku a odcupitá ke kuchyni. Navlékne si přes hlavu zástěru, natáhne si chňapky a už tahá z trouby maso. Voní to nádherně a je akorát. Jakmile má volné ruce, zvedne na Sagu palec, že to pohlídal dobře. Všechno odnese ke stolu, nechá kluky, aby se posadili a pak se chopí největšího nože v celé prefektuře. Podrží ho ve vzduchu, podívá se na jednoho, pak na druhého a začne maso porcovat s obratností sériového vraha. Musí si přiznat, že ho to vážně baví. Skoro jako míchaní koktejlů. Naloží jim oběma pěkné talíře, sobě samozřejmě asi o polovinu méně, přece do těch nadkolenek nebude mít tlusté nohy! Pak se posadí ke stolu, podívá se doleva, doprava a pobídne je, že mohou jíst. Teď je spokojený a snad budou chvíli i oni. Postará se i o to, aby měli neustále dolito, ale když chvílemi pozoruje Hyda, možná by mu měl dojít spíš pro sklenici s vodou. Je hrozně roztomilý a Mana si co chvíli dlaní cloní rty. Opravdu ho miluje, každý jeho pohyb a rys ve tváři. Jenom se to jeho srdce podivně štěpí, když se podívá i na druhou stranu stolu. Co si s nimi počne, to doopravdy neví. Jakmile je dojedeno a oni proberou novinky z Hydova pohovoru a Sagovy poslední pracovní noci, Mana zatleská dlaněmi o sebe a ukáže na ten stůl. No a no už teď! Až bude Saga úplně opilý, nebude to taková legrace, protože už mu to bude všechno jedno.