Kai x Hitomi - Být tebou, nejsem si tak jistá. - část 2.

(Kaiův dům)

Kai

Na oko dotčeně se ohlédne od prázdných hrnců. Nic v nich není, prostě tam jenom tak stojí. Hitomi se k vaření asi teprve chystá? 

"A nejsem?" Prohodí Kai. On, takový klenot! Samozřejmě moc dobře ví, co tím Hitomi myslí a pro sebe se culí. Už jenom to japonské – neřehtejte se na veřejnosti jako koně… ehm. 

"Tak ty se mě zeptáš, jestli mám hlad a večeře je na mě?" Rozhodí dotčeně rukama. Už si myslel, jak si pochutná a Hitomi mu dá chleba? V duchu už ale vymýšlí, co by dneska mohli mít a u toho na půl bezmyšlenkovitě pročesává pohledem obsah ledničky a po chvíli i spíže. 

"Vydírání? Ty už jsi jako kluci. Všichni mě jenom trápíte a šikanujete… dokonce i v manželství jsem chudák a pod pantoflem..." Nosí na linku množství zeleniny a Kaya už dávno nesedí u stolu. Staví se na špičky vedle jeho nohy. 

"Fůůůj zelenina!" Oznamuje a Hisa se přehrávaně plácne dlaní do čela. S rukou od pomazánky si na něm vytvoří estetický flek. Kaya je donesena zpět ke stolu a Kai zrovna myje zeleninu, když se ho Hitomi zeptá, jestli jí něco nezapomněl říct. Pokrčí rameny, radši se neohlédne a Kaya práská dál. Pokradmu se pootočí, když zazní Táta to slíbil a hned se zase otočí k vaření. Natáhne se po poklici, ale Hitomi je rychlejší a on se skoro lekne. Zvedne k ní oči, ve kterých to rozverně jiskří a rozhodí rukama s pórkem. 

"Jde z tebe strach, ale mohla bys být bubeník." Popíchne jí navrch a riskuje tak společnou noc. Pak se ale zatváří opravdu provinile a jemně se kousne do spodního rtu. Tohle nedomyslel. Opravdu to tak nemyslel a skutečně mu nedošlo, že má Hitomi svoje schůzky, práci a tak podobně… Prostě jako vždycky viděl jenom svůj dobrý úmysl, ani ne sám sebe. Kdyby viděl sebe, nechal by je sedět v Tokyu uprostřed epidemie a dál by chodil do studia. 

"Promiň." Hlesne a je mu vidět ve tváři, že je to upřímné. Odloží pórek a opře se bokem o linku. Založí si paže na prsou až se svaly vyrýsují. 

"Já jsem o tom před týdnem nevěděl." Začne s omluvou. 

"Kluci mi zavolali a bude to tak trochu pánská jízda, ale ty se v tom docela dobře ztratíš." Zavtipkuje znovu a rozesměje se na celé kolo, než mu zase malinko sklapne. Jeho žena jako muž vážně nevypadá, ale občas se tak chová. Rozhodně z japonského hlediska. 

"Kluci říkali, že by chtěli jet po dlouhé době všichni, kvůli té epidemii, víš a berou svoje drahé polovičky. O tom jsem ti ještě neříkal? Aha.. no… ta Uruhova není ona..." Loupne očima po holkách, ale no a co? V dnešní době… však oni se před nimi nebudou chovat nepřístojně. Najednou je toho nějak hodně o čem jí ještě neříkal. 

"A neporadím?" Nakloní hlavu k rameni a natáhne se po pramínku jejích vlasů. 

"V udobřování jsem nejlepší, zeptej se… ne, tak jsem to nemyslel." Rozesměje se znovu. On s nikým z nich vážně nespal. Tedy ne… +Nerozváděj to!+ 

"Budeš mi říkat leader-sama i v noci?" Testuje si, jak moc je naštvaná. ¨

"Leader-sama!" Zavolá Hisa a Kai se ohlédne. 

"Pšššš." Udělá jako by před nimi o sexu mluvila Hitomi a přiloží si ukazováček na rty. Našpulí rty, když se k němu Hitomi otočí zády a ještě na něj vyplazuje jazyk. +Kruci...+ Jak to myslela? To jako, že dneska nic? A jak se jí teď má zeptat? Škube z pórku vrchní vrstvy, až mu z něj skoro nic nezbude a pozoruje její postavu. Kdykoliv si ho Hitomi všimne, pitomě se culí a krčí rameny. Očima jí vysílá zprávu Stejně tě svedu a hodí ten malý zbytek pórku do hrnce. Studeného a bez másla. Rozesměje se a zase ho loví ven. 

"Táta už taky nechce zeleninu!" Hlásí Kaya, co zrovna leze ze židle na stůl. 

"Nechce." Prohodí Kai, zubí se a mlsně kouká na svou ženu. 

"Překvapení?" Zvedne obočí, když holky s řevem zmizí. Taky by nějaké chtěl a je zvědavý i na to jejich, ale… Místo toho vykročí k Hitomi a uvězní ji mezi svými pažemi. 

"Víš přece, že Ruki má Korona..." Zakecává ty psy se rty jen maličký kousek od jejích. 

"Co jsi jim dala? Vydrží to alespoň dvacet minut?" Ztiší hlas a zhoupne se v bocích proti jejím. 

Hitomi

Hitomi má opravdu co dělat, aby se nezačala smát. Jiná žena by se asi nejspíš už urazila, ale ona rozhodně ne. No vlastně, jiná žena by si nedovolila ani z poloviny to, co ona ke svému muži. A to je to, proč si Kaie vzala. Jejich manželství málokdo pochopil, ale ona by nemohl být šťastnější. Je sice často pryč, ale plně jí to vynahrazuje chvilkami, kdy je doma.

"Tak já se mezi nimi ztratím?" Pozvedne obočí o malinko výš.

"To jsi moc nevylepšil." Prozradí mu to bez váhání, aby bylo jasno, že tak maximálně leze z bláta do louže. Pak přijde další novinka a teď už vážně nemá ke smíchu daleko.+Tak Uru si našel kluka....Já je asi pořádně neznám nebo co?+ Baví se nad tím v duchu, ale už si zkouší představit, jak asi vypadá. Ne, to musí nutně vidět, to si asi představit jen tak nedokáže.

"Zatím ses moc nepochlapil, co se toho udobřování týká. Ale jestli se mám zeptat kluků..." Trápí ho cíleně, když sahá po telefonu. Vážně by jim byla schopná zavolat a přeptat se a věří, že ji kluci znají natolik, aby se tím pobavili a možná jí sdělili i nějaké příhody k popukání, které ještě neslyšela a že toho slyšela. No, možná se jich na té chatě přece jen přeptá. Čistě pro zábavu. A ano, uměla být potvůrka, když na to přišlo. Ale jen v rámci zábavy a nikdy by nikomu neublížila. Pórek zdá se taky nemá svůj den, ale naštěstí se holky chytnou toho překvapení a zmizí v pokojíčku.

"Budeš si mě udobřovat stejně jako ten pórek? To jsem to úplně nevyhrála. Já nevím, asi už jsem zapomněla, jak by to mělo vypadat." Dobírá si ho podruhé. Mírně povystrčí bradu, aby na ni dobře viděl, hlavně na rty, které s tichým povzdechem zformují neslyšné leader-sama. Hm, tohle nezní jako úplně špatný nápad, jen...No bude to jako obvykle a budou doufat, že holky nepřiběhnou nebo nevrazí do ložnice dřív, než by bylo vhodné. Tohle byl taky dobrý adrenalin. Jen chce ještě chvíli vydržet. Každý jeho dotek s ní řádně zamává a drží se ze všech sil, aby se mu nevrhla kolem krku.  Je to šílené, když ho půl roku nevidí a on je s každým týdnem snad ještě víc sexy, než když odjížděl. Tohle je rozhodně pozitivní věc na jeho dlouhé nepřítomnosti. Ne, že by to nevyřešila částečně technika, aby se mohli alespoň...No vidět, ale přece jen to není ono. Nerozplete paže ani když se Kai ocitne u ní a jen mírně nakloní hlavu do strany.

"S tvými geny jim to vydrží možná těch dvacet minut." Podívá se mu do očí a zapíchne mu ukazováček do hrudi. Pořád ještě nepovoluje rádoby naštvaný výraz, který se na vteřinu změní, když se Kai pohne boky proti jejím.

"Pořád se zlobím." Ujistí ho, že se vůbec nic nezměnilo.

"Máš pocit, že si mě stihneš za dvacet minut vůbec udobřit?" Málem by na něj vyplázla špičku jazyka podruhé. Místo toho se nakloní o kousek blíž a vydechne do jeho rtů.

"Skoro bych řekla, že jsi zapomněl jak svést svou vlastní ženu, leader-sama." Vydechne podruhé, než se povytáhne na špičky, málem se ho dotkne rty, ale místo toho se usadí na desku stolu a drží ho od sebe na délku natažených paží, jak se dlaněmi opírá o jeho hruď. V očích se jí rozverně zablýskne.

"Spíš bys zasloužil na zadek." Uculí se naprosto nevině, protože to teď vyznělo... Ne, asi si nemají úplně co vyčítat.

"Tolik prohřešku za jediný den a ještě jí říct, že se mezi chlapy ztratí." Odvrátí tvář stranou, aby mu dala najevo, že se tím hrozně urazila, ale vzdálený koutek se jí mírně pozvedne. Dlaně na jeho hrudi mírně povolí, jedna z nich se sevře kolem látky trika a přitáhne si ho mezi své nohy, tak aby se jejich klíny zlehka dotkly.

"Minuta a půl pryč a tys ještě ani nezačal." Zavrtí nad ním hlavou, ale teď už se usměje.

"Oni tě na těch tour prostě jen kazí. Pořád samá práce." Kousne se do rtu a nechá nožky, aby se zaklenuly za jeho stehna.

"Pak přijedeš domů a já abych to celé napravovala." Povzdechne si, ale zní to spíš roztouženě.

"Sedmnáct minut, čas běží." Rýpne si do něj malinko a shlédne na své dlaně, které vystoupaly po hrudníku na ramena a po nich hezky kloužou po vypracovaných pažích, které sevře. 

Kai

"Tsss." Udělá jenom a patří to hned třem věcem najednou. Tak za prvé, jaké volání klukům? Za druhé co chce říct tím, že už zapomněla a za třetí… 

"Jestli jsi zapomněla a stačil ti pórek, tak si zase vzpomeň, je tu něco lepšího..." Prohodí s odrzlým úsměvem trochu vulgární narážku, ale jsou přece manželé? Jemu by představa jí s čímkoliv přišla naprosto dokonalá a na vybouchnutí hlavy i jiných orgánů. A na ten pitomý pórek už se nikdy nepodívá tak jako dřív. Hitomi má pravdu. Jestli tam holky budou dvacet minut, bude to vítězství, ale jemu by momentálně stačili asi tak dvě, jak moc je nadržený. 

"Za dvacet minut toho stihnu tolik, že už mě se zapomínáním nikdy škádlit nebudeš." Slibuje jí a touha už je patrná i z jeho hlasu. Moc dobře ale pozná v jejích rysech, že je na tom úplně stejně a to je něco pro pánské ego. Hitomi ho dál dráždí a provokuje jak tím oslovením tak tím, že snad neví, co s ní a jen tím přilévá olej do jeho ohně. Jsou chvíle, kdy by se mu vážně hodilo, aby byli děti u tetičky na čajových lístcích, no vážně. 

"Hitomi-chan..." Není už ani schopný postavit větu do nějaké odpovědi. Otře se nosem o její, ale místo toho, aby se jejich rty potkaly se mu Hitomi vzdálí, když se usadí na stole a schválně ho od sebe drží dál. V Kaiových očích plane divoký oheň, který nejspíš sežehne celý dům na popel a pak budou spát… ani u jednoho z nich, všichni se chovali na zkouškách divně! Cítí, že to v něm vře jako v papiňáku, kterému za chvíli uletí poklice, ale to už si ho Hitomi přitahuje zpět a neodpustí si další provokaci. Okamžitě ji celou schová ve svém pevném obětí, na stehnech ucítí sevření těch jejích a jejich klíny se dotknou. Horkost, vlhkost… spíná se mu to v hlavě jako nějaký pravěký pud a není schopný si pomoct. 

"Strašně moc tě miluju, víš? Nudila by ses, kdybys neměla co napravovat… a jestli mi chceš nasekat, budeš mě nejdřív muset uhnat." Oba dva věděli, že to je skoro nemožné. Hitomi měla neskutečnou výdrž, ale Kaiova pověst motorové myši nelhala ani trochu. Koutky mu při té představě kmitnou nahoru, ale to už se jí dobývá pod kalhoty. Rád by ji připravil i o ten rudý svetřík, ale raději ne. Děti mohly přiběhnout kdykoliv. 

"Ty nevíš, že ženy nosí sukně? Proč asi..." Další odrzlá poznámka do jejích rtů. 

"A pak se divíš, že ti říkám, že..." Hiotmi mu zacpe ústa jazykem, ale ona moc dobře ví, že zase míří na ty chlapy. Nadzvedne ji jako nic, aby z ní ty nohavice mohl jednu po druhé stáhnout a odhalit tak její dokonalé, štíhlé nožky. S tím svetříkem je to nakonec dráždivější, než kdyby byla úplně nahá. Kai si stejně pamatuje každý milimetr její pokožky. Zaboří nos do jejích vlasů pod levým ouškem, zatímco v dlaních jemně mne její stehna a pak jimi vystoupá nahoru, pod svetr, přes bříško až na prsa. Jednu dlaň posune dozadu, povolí zapínání její podprsenky a nechá ji tak. Jeho ruce se tam teď pohodlně vejdou, když jemně, ale vášnivě kontroluje každičký kousek těch míst. Za chvíli mu ty kalhoty prostě prasknou a nebude si je ani muset svlékat. Pohyby svých boků proti jejím už si ani neuvědomuje. Znovu ji začne dobyvačně líbat, jednu dlaň nechá na jejích prsou a druhou se vrátí přes bříško dolů, rovnou ke klínu. Nechal jí kalhotky, ale hravě je odrhne stranou a zatahá, aby ji podráždil, než ji bříšky prstů pohladí přímo v klíně. Unikne mu tichý sten, když je všechno tak, jak má být. 

Hitomi

Už teď ví, že ho tím pórkem bude zlobit a nevynechá ani jedinou příležitost. Tohle by si nemohl nechat ujít. Jen ta představa, jak se bude Kai polovinu dne držet, dokud jejich milované holčičky neusnou...a na chatě to bude ještě větší provokace, protože pánové jen tak spát nepůjdou. Už zase s ní šijí všichni čerti a nutně potřebuje, aby tohle všechno mohla pustit ven. Doma přece nemusí být spořádaná a Kai si to jen užije, o tom vůbec nepochybuje.

"Ty víš, že budu." Odpoví mu bez váhání, jak kdyby to sám nevěděl a nechá víčka klesnout při prvním doteku jejich těl. Tolik jí chyběl, tolik jí chybělo úplně všechno a hlavně podobné chvilky, kdy se příliš neohlíželi. Ani jeden nezapomněl na to, že se holky můžou každou chvilku objevit a o to dráždivější to je, když nemají skoro žádný čas.

"Hmm..." Zavrní spokojeně na jeho oslovení, když její drobná dlaň zmizí v Kaiových vlasech a provokativně ho za ně zatahá.

"Vím, tak jak já tebe a ne, s tebou se nikdy nudit nebudu." Ozve se její melodický hlas s neskrývanou touhou. Povzdech na sebe nenechá dlouho čekat, stejně jako drzejší pousmání, když přijde na kalhoty.

"Ty by ses nudil, kdybych měla sukni." Provokuje ho klidně dál, ale nebrání mu, aby o ně přišla. Hrozně se jí líbí, když ji podobně zvedne, jakoby vůbec nic nevážila. Cítí se v jeho náruči naprosto dokonale. Využije chvilky, kdy cítí na svém uchu Kaiův dech a sama přiblíží rty k tomu jeho. Zlehka po něm přejede jazykem, než dlouze vydechne. Každý jeho dotek rozpaluje celé její tělo a hlavně jistá místa, která už volají po jeho pozornosti.

"Moc dobře víš, že se tě uhnat pokusím." Připomene mu svou vlastní povahu, která by nesnesla nic jiného. Odhodlání, vášeň, to všechno se uvnitř ní ukrývá a v jeho přítomnosti, je to ještě o něco patrnější. Tolik se musí na veřejnosti krotit, aby zapadla a tady se o to snažit nemusí. Může být klidně sama sebou. Chvíli si užívá s bradou položenou na jeho rameni. Hravě olíbává jeho šíji, jemně ji okusuje a užívá si pozornost na svých přednostech. Jakmile se jí ale Kai dotkne přímo v klíně, utlumí své zasténání kousnutím do ramene. Nemusí ji být slyšet a bude to hrozně těžké se ovládnout. +Ještě chvíli tam vydržte.+ Prosí v duchu, aby tohle celé mohli dotáhnout do konce. Nevydrží ale dlouho v nečinnosti. Obratně protáhne ruce k jeho klínu, který pohladí a jemně sevře, než se začne pasovat se zapínáním. Neotálí a pospíchá, aby je mohla stáhnout, kam jen dosáhne.

"Kdo jsi, že necháš svou milovanou ženu čekat?" Napomene ho s dalším povzdechem a sevře drobné prsty kolem jeho chlouby. Věnuje mu několik pomalých pohybů a už mu oplácí jeho polibek, který jen stupňují její touhu. Zmučeně vydchne, jakmile se z pokoje ozve neskutečný rachot a křik.

"Mamíííí, ty krabiceee." Hitomi se neochotně odrhne od Kaiových rtů ale nepřestává ho dráždit.

"Ty jsou taky pro vás, tak si je rozbalte." Děkuje v duchu sama sobě, že je zabalila opravdu pořádně a dala jim tím několik dalších minut.

"Dost hraní a mazlení, leader-sama." Pobídne ho s plameny v očích a stiskne o něco víc jeho chloubu s hravým pozvednutím koutků.

"Je na čase ukázat mi, proč tomu velíš." Pozvedne hrdě bradu, jemně si navlhčí rty a pak se znovu vrhne do dalších divokých polibků. Vezme Kaie pevně za boky a přitahuje si ho k těm svým.

"Ty víš, jak moc tě potřebuju, chci." Poslední slovíčko mu zasténá do rtů, než ho přijme mezi svá stehna a do svého nitra. Paže mezitím protáhne kolem jen boků a dlaněmi si užívá jeho pevné pozadí.

"Hm, po něm se mi taky stýskalo." Vydechne, než zakloní hlavu a nechá prameny přelít přes ramena s tichým zasténáním, jakmile ho ucítí ve svém nitru celého. 

Kai

Musí se mimoděk pousmát do jejích rtů všem těm jejím provokacím. Ano nudil by se, kdyby měla sukni a ano, ví, že to bude Hitomi dělat zas a znovu a on za to bude šťastný. Nikdy si nemyslel, že se bude ženit, kapela byla jeho rodina a jeho svět, ale pak se objevila ona a trochu všechno obrátila vzhůru nohama. Později si zase nemyslel, že budou schopni udržet harmonický vztah, když bude věčně někde mimo domov, bál se, že jí po čase dojde, že to takhle nechce, ale nakonec to bylo spíš žádané koření a jejich děti? To ho děsilo úplně nejvíc, ale Hitomi byla dost silná na to, aby všechno zvládla, když tu nebyl. Jen jí teď ty ženské ze školky dost házely klacky pod nohy, ale tohle taky zvládnou. Prostě žárlily na emancipovanou Japonku, tak to bylo. Tiše se zasměje, když ho kousne do ramene, moc dobře ví proč. Kdyby je holky zaslechly, byly by tu rychlostí světla, ani by od sebe nestačili odskočit. Pak by Hitomi tu sukni možná ocenila. Za to Kai by tam stál s holým zadkem. Nejspíš by jim museli navykládat, že tam má třísku a pak by ho chtěly obě operovat. Strašná představa. Vyrazí ze sebe prudší povzdech, když ucítí její ručku v klíně a za chvíli konečně přichází o těsné kalhoty. Všechny její doteky jsou víc, než vítané a právě způsobují jeden druhému podobnou péči, i když na tohle teď nemají tak docela čas. Tolik se na sebe těší, že to ani není potřeba protahovat. Kai už by se boky oddálil, aby to mohl udělat, když sebou nepokrytě trhne, odtáhne se od rtů své ženy a mírně se ohlédne přes rameno. Ten rachot z pokojíčku zněl, jako by jim dům srovnával se zemí buldozer. Dupot dvou párů nožek naštěstí neslyší. Jakmile se Hitomi pokouší volat na děvčata, vlčácky se usměje a dráždí jí v klíně o to víc, aby to měla co nejtěžší. 

"Já ti přesně ukážu, kdo jsem." Šeptá jí při tom, ale i on v duchu děkuje její kreativitě s krabicemi, o kterých ani neví, že tam jsou. Hitomi ho ani nemusí pobízet, aby jim bylo oběma jasné, že pokud chtějí tohle dokončit, musí si už opravdu pohnout. 

"Z tvých úst to zní tak neskutečně, že se mi chce zdržovat už jenom kvůli tomu." Najde si Kai vteřinku na dobírání a pak už si konečně vezme, co je jeho. Je to jako nějaká opojná melodie, když mu Hitomi šeptá do ouška, jak moc po něm touží, i když to na něj doslova křičí celé její tělo. Není na tom vůbec o nic lépe, než ona, je to k zešílení a ten vlhký, těsný prostor, který mu teď nabízí, ještě víc. Trvá to jen chvilku, než se jejich tempo stane hodně zběsilým a on musí pohodit vlasy dozadu a zaklonit hlavu, aby nějak zarazil hlas ve svém hrdle, kterému se chce zoufale ven. Pevně ji tiskne proti sobě, zatímco je oba žene naprosto šílenou rychlostí k vrcholu a do toho má pořád uši natažené někam za sebe, kdyby se jim to holky rozhodly zatrhnout těsně před vrcholem. S dotekem jejích dlaní už má jen malý kousek od toho, aby se nechal vystřelit ke hvězdám, jenže to by si nesměl pokaždé umínit, že ona bude první. Někdy se doslova bavili tím, kdo to první vzdá a prostě podlehne, ale to teď taky nešlo. Pomáhá jí rukama na jejích prsou i všude tam, kam se jimi zrovna dostane, líbá její rty, dokud nejsou nateklé a hýčká její šíji pod ouškem, ale musí si připomínat, že tam by byly všechny stopy milování příliš vidět. Její vrchol pozná bezpečně, je o tom přesvědčený a jakmile to je, okamžitě ji následuje s jejím jménem na rtech. To už potlačit prostě nešlo. Několik dlouhých vteřin zůstane úplně na doraz a snaží se udržet na nohou, zatímco si ho bere několik slastných vln po sobě, než trošičku povolí sevření svých prstů na jejích bocích.