"Dobrý večer." Ozve se pozdrav skoro jedním hlasem a Nao se u toho začíná znovu nebezpečně pochechtávat. Je na tom z nich asi nejhůř a vypadá to, že si ho Saga za chvíli hodí přes rameno a odnese s sebou. Mana se do Gackta pustí hned ze startu a Tora se pobaveně ušklíbne.
"Tak co, jak moc jsi omládl za těch pár hodin?" Neodpustí si svou vlastní poznámku a radši se dlouze napije. Tohle bude zajímavé posezení.
"Jak to tak pozoruju, tak ještě půl hodiny a bude v plenkách." Saga by nemohl zůstat moc pozadu a je jasné, že se příliš nehlídá. Prostě řekne, co ho první napadne a už hází ruku kolem ramen Naa, který už má problémy i sedět.
"Mana-sama." Začne Tora smířlivě a posune se kousek, aby mu udělal místo vedle sebe. Bude asi hodně divné sedět zrovna mezi nimi, ale třeba do sebe přestanou na chvíli šít, když na sebe neuvidí.
"Co takhle to tenhle večer trochu pohřbít a řádně zapít? Byl to úspěch." Narazí na celý festival, který se rozhodně povedl.
"A jo, já vím. Varoval, ale znáš mě. Já si z toho nikdy moc nedělám." Stočí Tora oči na Gackta s výrazem máš, co jsi chtěl.
"Přesně, ještě tu nějaké lahve jsou a beztak nám další donesou. Za chvíli se možná vrátí Hiroto a asi by nás ukamenoval, kdyby zjistil, že tohle prošvihl." Ozve se Nao, několikrát se u toho přeřekne a nakonec i krátce rozesměje.
"Já už mlčím, za chvíli nebudu vědět, jak se jmenuju." Mávne nad tím zeširoka dlaní a málem Sagovi přerazí nos.
"Asi to budeme muset vypít, když si dáš ještě panáka, už neodejdeš." Rýpne si Tora, ale už sahá po lahvi a plní panáky na stole.
"Vážně bych rád poseděl s oběma." Sdělí jim při nalévání a podívá se krátce do očí Manovi a pak těkne pohledem i vedle sebe.
"A můžem klidně řešit třeba počasí. Když vynecháme vichřice, tsunami a zemětřesení." U toho posledního se podívá Manovi do očí a koutek se mu pozvedne v chtivém pousmání. No jo, on by si to zemětřesení klidně dal.
Mana, Gackt
Gackt se tomu musí zasmát, když se na Toru podívá. "Myslím, že asi tak o dvacet let. Co ty, Mana-chan, máš to podobně nebo se ti líbí v kůži… hmm, čtyřicátníka?" Dokončí pro změnu svoje rýpnutí a Mana pohodí hlavou. Nesnáší, když mu někdo připomíná, kolik je mu let. Opravdu moc nechce stárnout, je docela posedlý svou pletí a vrásky hlídá ostražitě. Jenže čas je neúprosný ke všem. A Gackt jeho slabinu moc dobře zná.
"Tváříš se nad věcí, ale sám chodíš na kosmetiku. Kolik už ti toho píchli? Přijde mi, že už se pár let nedovedeš mračit, to je botox?" Nemíní toho nechat. Do hovoru se dobrácky vloží Saga a Mana k němu posune oči. Vypadá to, že to s Naaem po jejich společné noci vůbec neutichlo a ani se s tím nijak netají. Show je s tím asi v pohodě. Nao je samozřejmě pod obraz jako první a zase nejvíc, stejně jako posledně. Byl by mu řekl, že je roztomilý, ale to by tady někdo nesměl dýchat jeho kyslík. Vrátí pohled k Torovi, který mu u sebe udělá místo, ale z druhé strany je právě Gackt a jemu se tak blízko nechce. Přesto se usadí a okázale se podívá na druhou stranu. Úspěch… byl to úspěch, ale taky to byl jenom festival. Žádný vyprodaný Tokyo Dome. Koutky mu cuknou až poté, co Saga málem dostane přes nos. Tihle dva ho vážně baví. Bylo to s nimi zábavné i minule.
"Jak se vám vede od té doby, co jsme se viděli naposled?" Zeptá se. No co, Gackt nemá šanci poznat, kde se potkali. Je to otázka jako každá jiná. Znovu si vymění dlouhý pohled s Torou, který se asi rozhodl udělat z něj a z Gackta nejlepší přátele. Ty časy jsou hodně let pryč. Gackt se na svém místě rozvaluje jako pán tvorstva a to na něm taky nesnáší. Noha přes nohu, ruka na opěradle okolo Torových ramen!!! Dokonalé hadry, drahé doplňky, ten bezchybný ksicht… Mana si zahrne dlaní vlasy za ucho a podívá se radši jinam. Má pocit, že Tora to napětí mezi nimi musí fyzicky cítit. Sedí přímo uprostřed a musí nutně procházet skrze něj. Gackt sáhne po svém panáku a dobrácky si se všemi připije.
"Jak se s tebou poznal Tora, o tom už jsem slyšel, Mana-chan..."
"Sama..." Zazní otráveně.
"Ale jak jsi poznal i zbytek kapely? To jste spolu randili tak dlouho?" Obrátí zvědavé oči na kluky, odkud cítí jejich zranitelnost. Jsou opilí jako Dáni, takže by mohli být docela sdílní.
"Divím se, že vás k němu Tora-chan pustil, když se mu tak líbí, umí být docela majetnický." Moc dobře ví, kam mířit a dělá to naschvál. U toho konečky prstů poklepe do Torova ramene. Pravdu by si ale nevymyslel ani v divokém snu. Manu by zase nenapadlo, že by kluci mohli prásknout co bylo, takže je úplně v klidu a okázale si prohlíží nehty.
"Když ti vrátím smlouvu, zbavíš se ho?" Otočí se z ničeho nic na Toru a Gackt se hlasitě rozesměje.
"Ty jsi vážně miláček, jeden se tě prostě nikdy nenabaží."
Tora, Nao, Saga
Tora už protáčí očima, když ti dva nepřestávají. Začíná mu to pěkně lézt na nervy a zároveň se baví. Je to šílená kombinace, ale lepší přehlídku rýpání, by si jen těžko dokázal představit. Dokonce to vypadá, že chvíli vytáhli z největší opilosti i Naa, který se málem položil Sagovi na klín. No jo, jsou k sežrání. Je vlastně celkem rád, že jim to vychází a i v rámci kapely klape, snad jim to vydrží a nezpůsobí tím něco mnohem horšího. Zatváří se nadmíru spokojeně, když i přes všechny narážky se Mana usadí vedle něj. Málem mu položil alespoň ruku na stehno, ale je tu moc očí a co kdyby to někdo viděl. Tohle ho asi brzo zabije. Saga se nepřestává usmívat a podívá se na Manu, když ho osloví. Pořád podvědomě jistí Naa, aby mu nezajel pod stůl. Ten asi moc odpovídat nebude, i když to vypadá, že se opravdu snaží, chudáček."Hm, řekl bych, že skvěle. Nějak to všechno..." Zdůrazní to slůvko.
"Dopadlo mnohem lépe, než jsme oba čekali. Žádné trable, ani výpovědi." Pokrčí rameny a krátce se zasměje.
"Jsem rád, že tě zase vidím. Bylo nám smutno." Neubrání se rýpnutí ani on a trochu se schová za Naovo tělo, protože se na něj podívá Tora a už zas vypadá, že se dostal do stavu, ještě slovo, které se mi nebude líbit a klidně ti jednu střelím.
"Hodně věcí se dá schovat za fan." Osvětlí Manovi celou situaci a jak to vlastně vyřešili. Tora jen kývne hlavou a krátce se podívá na Gackta s mírně pozvednutým obočí. Nutně musí začít přemýšlet, jestli to dělá naschvál nebo si prostě sedl, jak je mu pohodlné. Kopne do sebe panáka a nadechne se, aby mu to celé vysvětlil. Radši on, než ti dva. Kdo ví, co by práskl Nao, kdyby se dostal ke slovu. Teď to začíná být trochu nebezpečné.
"No, poznali." Ozve se ten, na kterého před chvíli pomyslel a zbytek se ztratí v salvě smíchu.
"No jo, měl jsem jít na pivo a já vzal sebou obrovské překvapení. Tak jsme to museli pořádně oslavit." Dokončí to nakonec Tora a Saga s ním drží za jeden provaz, když několikrát přikývne.
"Naovi trvalo asi dvě hodiny, než byl schopný vůbec něco říct." Směje se tomu pokaždé, když si to vzpomene.
"Byl to skvělý večer, až na tu rvačku." Připomene Saga a tak nějak doufá, že se toho tématu chytí i Gackt.
"Jo, to byla pěkná rána." Pochválí sám sebe Tora a je vidět, že alkohol dělá svoje, jinak by něco podobného nikdy neřekl. Možná taky Manova přítomnost. Pak se zarazí a střelí po Gacktovi nevěřícným pohledem. To jeho poklepání vnímá spíš podvědomě a nepatrně se ošije.
"Taky už se to víckrát nestane." Naježí se bez pardonu.
"Nedovolil jsem jim nic navíc." Zarazí se po vteřině, když si uvědomí, že za chvíli by toho mohl prozradit mnohem víc, zatím nic neřekl. Pak ho podruhé vykolejí Mana.
"Vy jste se na mě domluvili nebo co?" Teď už regulérně vyjede ale spíš do prostoru.
"To víš, že chci smlouvu zpátky, ale ne takhle. Buď mi ji chceš vrátit nebo ne." Ušklíbne se a tohle vydírání se mu ani v nejmenším nelíbí. Sáhne po svém panáku a pošle dalšího do krku, teď už se trochu ošije. Vypil toho už dost a neměl by se přestat ovládat a kontrolovat, jenže to jde čím dál hůř. Je typický chlap, prostě nesnáší ultimáta a tohle tím dost zavánělo.
"Nenutím vás, abyste se milovali, ale můžete mít dost rozumu, aby se tohle nedělo?" Uhodí na oba dva.
"Tohle zavání problémem." Ozve se Saga, protože zná Toru až moc dobře.
"Chci vás oba dva, tak se s tím nějak smiřte nebo se na to můžeme vykašlat." Odsekne jim oběma a Saga se rozesměje, stejně jako Nao.
"No super, tady to vypadá na trojku." Ne, to nešlo jen tak přejít.
"Tak jsem to nemyslel." Vykloní se už vážně naštvaně, aby na něj viděl a ukáže mu prostředníček. Do zubů mu dát nemůže, zítra mají focení, to by si to pěkně schytal pak on sám.+Tohle je peklo.+
Mana, Gackt
To, že Saga zdůraznil slovíčko Všechno Gacktovi divné nepřipadá. Jednak jde nejspíš o něco běžného mezi nimi u čeho prostě nebyl a jednak má taky docela upito za tu dobu, co tady s nimi sedí. Co mu ale neunikne je Torův pohled, když Saga řekne Manovi, že se jim po něm stýskalo. Ale, ale tohle bylo zajímavé, o copak tady jde? S lehkým úsměvem na rtech a jiskřičkami v očích nechá chlapce, aby všechno začali vysvětlovat a jakmile Mana o kousíček zbledne i přes ten makeup, střelí k němu rentgenovým pohledem. "Tak překvapení… hračka, kterou jsem chtěl vždycky mít. Jako v Kinder vajíčku." Prohodí Gackt a Mana stiskne rty.
"Tak hračka?! Připadal jsem ti jako hračka?" Tohle už vážně přehnal. Má sto chutí se po něm přes Toru natáhnout a prostě mu jednu střelit. Něco tak hnusného mu snad ještě neřekl. Gackt na to neodpoví, jenom rozhodí rukama v němé odpovědi, že se přece jenom baví a všechno je sranda a vtípky. Mana by se neměl brát tak vážně. Raději stočí oči na Naa a vlídně se na něj usměje. Kdysi dávno byl z Many taky paf, takže má pro to pochopení.
"Pročpak jste se poprali?" Zajímá se dál, aby odkryl další kousek skládačky, ale Tora se podřekne sám. Gacktovi okamžitě vystřelí obočí nahoru, Mana se k Torovi prudce otočí a očima mu vyšle vzkaz, jestli se nezbláznil, mluvit o tom před Gacktem a Gackt si okamžitě domyslí, že muselo jít o nějaké pletky.
"Rád slyším, že pořád řádíš jako za mlada." Prohodí Gackt, i když ještě pořád netuší, jak přesně to bylo a znovu si tak rýpne do Manova věku. Mana znovu okázale otočí tvář na druhou stranu někam směrem do místnosti, když se Tora naježí, že za těchto podmínek smlouvu nechce. Tak on ji nechce? Gackt je přednější, než práce s ním, no dobře. Gackt se znovu rozesměje.
"Ty víš, jak urazit svou holku, Tora-chan. Kromě toho… vydírání mu vždycky šlo. Neštítí se vůbec ničeho, ale něco mi říká, že na to už jste nejspíš přišli..." Znovu opatrně naťukne to nesmírně zajímavé téma. Však tady jsou ještě pořád Saga s Naem, třeba se zase chytí. Mana se ani omylem nemíní otočit zpátky. Nemá dost rozumu, musí se přátelit s Gacktem… Tady se očividně pilo až moc a on už toho nechce být součástí. Torovo další prohlášení ho vystřelí na nohy, když se po něm konečně podívá s blýsknutím v oku.
"Nemůžeš mít všechno, na co si ukážeš prstem." Sdělí Torovi přehnaně mile. Prý Chci vás oba dva! To se úplně zbláznil? Co tohle mělo znamenat? Ta Sagova poznámka o trojce mu moc nepřidá, když ví, že Tora s klidem šel i do čtyřky. Šel by do tohohle? Líbí se mu Gackt? Místo, aby se mu ho pokusil vyrvat z rukou, má už zase tendence utíkat. Vždycky byl vlastně docela plachý… paradox.
"Když se na to chceš vykašlat, můžeme se na to vykašlat. Moc jste pili. Ne nadarmo se říká, že si střízlivý s opilými nerozumí. Tak někdy jindy..." Rozloučí se a Gackt se zvolna dostane na nohy.
"Počkej, Mana-chan..." Natáhne se, aby ho chytil za ruku a zastavil ho.
"Nesahej na mě!" Kroutí se Mana.
"Začínám toho mít dost." Stáhne obočí Gackt.
"Potřebovals bys přehnout, na to jediné slyšíte." Ucedí už nabroušeně a Mana zastříhá ušima. Jako kdo všechno?
Tora, Nao, Saga
Přestřelka těch dvou nemá konce. Tora už neví, jestli má smysl se nad tím jen šklebit nebo i něco říkat. Saga s Naem už na ně koukají a těkají pohledy z jednoho na druhého, jak kdyby čekali, kdy se to vyostří a vážně si nafackují. No tedy, jeden by neřekl, že setkání může vypadat i takto. Tora už radši na chvíli mlčí, aby nepodřekl něco víc. Kdyby do sebe ti dva nerýpali, jak potrefené husy, tak z toho možná nic nepraskne, ale kdo se má pořád hlídat, když k tomu musí bránit sebe a ještě je. Zamotal se do toho vážně skvěle a kluci mu ani nepomůžou, protože ani jeden z nich netuší, jak moc toho Gackt ví. "Neměl jsem v plánu nikoho urazit." Sekne po Gacktovi zlostným pohledem a je jasné, že tady k výbuchu už taky není daleko. Jak on tohle nesnáší, být tlačený někam, kam nechce, pro něco po čem touží a bez čeho nebo spíš koho není schopný plně fungovat, to už si přece vyzkoušel.
"Máš pravdu, ale já nechci všechno. Jen mě zaráží, že to říkáš zrovna ty." Podívá se na Manu a v očích se mu blýská. Mana se chová přesně opačně a snaží se ho dotlačit, kam chce on sám. A to se mu taky nelíbí. On taky není ničí hračka, aby mu kdokoliv říkal, s kým se má bavit a s kým ne.
"Hele, Tora-kun, nech to být. Hlavně v klidu." Natáhne se k němu Saga a položí mu krátce ruku na předloktí. On už rozhodně tuší, že tohle nedopadne nejlíp. Na to by Toru nesměl znát tak dlouho.
"Ještě před chvíli jsem byl v klidu. Nechci se na nic vykašlat, krucinál. Chtěl jsem si jen užít jeden večer s lidmi, které kolem sebe mám rád. Do háje, to toho chci tak hrozně moc?" Už začíná nabírat obrátky a sáhne po lahvi, aby do sebe obrátil dalšího panáka. Nutně potřebuje kouřit, jinak se vážně neovládne a že už se drží pěkně dlouho. Překvapeně se všichni ohlédnout na Gackta, který vstane a hodlá Manu zastavit. Sám by to za pár vteřin udělal znovu, ale pak by ho asi někam zatáhl, tak jako se o to pokoušel v tom clubu.
"Já toho mám už taky dost." Práskne Tora dlaní do stolu, až se několik hlav otočí jeho směrem. Jeho prostě štvát nebudou, už nevydrží se na to jen dívat a sem tam se do toho vložit. Teď mu vážně lezou krkem oba dva. Nechtěl být zlý, byl tam moc spokojený, ještě před celou after párty a i dost velké její části.
"Nech je, ať si to vyříkají sami. Bude to ta lepší, no vážně. Promluvíte si spolu později a o samotě." Snaží se Saga trochu klidnit situaci, ale moc na to nikdy nebyl. To spíš Nao, ale ten není ve stavu, kdyby cokoliv zachránil, ani vlastně sebe. Zvedne se ze svého místa a podívá se na oba dva.
"To vážně nejde být chvíli v klidu?" Střelí pohledem první na Gackta.
"Víš moc dobře, že ani na to slyšet nebudeme." Odsekne mu a není mu úplně jasné, o co mu jde. Prostě to teď nedokáže pochopit. Pak se podívá na Manu.
"Proč tohle děláš?" Zamračí se na něj.
"Tak, dlouho se snažím to prostě nechat být, nějak se z toho dostat, abych byl schopný fungovat a když se mi to podaří, stejně to dlouho nevydrží. Prostě musí být nutně po tvém. Vytáhneš smlouvu a co...? Mám vyskočit radostí a hodit všechno za hlavu i to, že mě někdo vytáhl ze srabu, ať za tím bylo cokoliv? Nemám se náhodou vykašlat i na kluky?" Kývne hlavou k těm dvěma, kteří na něj třeští oči. Nekřičí, mluvíš tiše a je to možná mnohem horší.
"Nebo co po mě sakra chceš? Držím se stranou, chtěl jsem, aby to celé bylo po tvém, i když jsi mě chtěl odehnat a já snažil, aby to tak neodpadlo. Naháněl jsem tě po celém Tokiu k čertu. Jak nějaký zoufalec." Narovná se, než se dlouze nadechne nosem. Oči mu nepatrně zvlhnou, tohle už je na něj prostě příliš.
"Gomen, Mana-sama." Schválně použije tohle oslovení.
"Ale já jsem taky člověk a není fér, že já mám respektovat tvoje rozhodnutí a názory a moje se nepočítají. Nesahám ti ani po kotníky, já vím. To ale neznamená, že ti odkývám všechno." Vykročí, aby konečně mohl odejít a nechat to celé za sebou, když ho zastaví ruka Sagy, který se naklání přes Naa.
"Nechoď, tohle se přece vyřeší." Pokusí se ho přemluvit, ale vypadá to jako marný boj.
"Hm, ne díky, ale tohle nemá řešení." Podívá se naposledy na Manu.
"A ano." Nakloní se přes desku stolu, aby ho mohl slyšet jen on.
"Spal jsem s ním. A víš co...Stejně jsem na tebe nedokázal přestat myslet. Vlastně už si ten respekt ani nezasloužím." Narovná se a otočí se k odchodu.
Mana, Gackt
Mana se Gacktovi konečně vysmekne a vrhne po Torovi trochu zaskočeným pohledem. Narovná se v ramenou a vysekne skoro ukázkově elegantní postoj, když si tiskne dlaň ublíženě k tělu. Nepodívá se na Gackta ani koutkem oka i přes tu jeho výhrůžku, ale upřeně se dívá do Torových očí. Co tím chtěl říct? Tím mířil na jeho práci nebo ještě na něco jiného? Mávne nechápavě dlouhými řasami a pozoruje ho, jak sahá po lahvi a začíná se vztekat. Už je to tady zase. Plamenný Tora. Je při tom sexy, ale taky z něj jde trochu strach. "Očividně ano." Promluví konečně Mana.
"Možná bys měl respektovat, že z nás dvou přátele prostě neuděláš. Gackt se ti snaží postavit hezky do očí, takže se tváří, že je to v jeho případě možné, ale na čele mu svítí nápis lež!" Gackt se přezíravě uchechtne a na okamžik se podívá jinam. Ne, on to s Torou myslí naprosto vážně. Líbí se mu od první chvíle. Teď se o tom ale hádat nebude. Buď to Tora ví sám, nebo prostě ne. Mana sebou škubne, když Tora bouchne dlaní do stolu a nespokojeně se po očku podívá po čumilech. Gackt zakrouží krkem v němém ale nééé. Ani o on nestojí o tolik pozornosti, ale navíc už jsou zase u toho Torova sebeovládání. Na tom budou muset ještě hodně pracovat, jestli chce něco mít zrovna s Manou. Mana je malý provokatér.
"Saga má pravdu." Pokusí se ho uklidnit Gackt osobně, ale už je pozdě. Smířlivě zvedne dlaně nahoru a udělá krok vzad. Nebudou. Jeden jak druhý… ani kdyby z nich vysouložil duši. Stejně mu ta představa zvedá koutky, asi moc alkoholu… Mana stiskne rty a bojovně povystrčí bradičku, když se pozornost přesune zpět k němu. Proč dělá co? A on? On jenom přišel k tomuhle stolu, za někým, kdo má být jeho, ale vládne tady pan velký Gackt a… Nemůže ani dokončit myšlenku, protože právě dostává vynadáno jako malé děcko. Takhle s ním snad mluvila naposledy jenom jeho matka. A to hodně dávno. Dlouze se nadechne, podrží vzduch v plicích a v očích se mu divoce zablýská.
"Ti s tím vůbec nesouvisí." Mávne dlaní směrem k Naovi a Sagovi.
"Proti nim nic nemám, naopak." Znovu si rýpne, teď do Tory, když mu tak připomene, co bylo. To má za to!
"O co jde tobě? Věděl jsi, že se tu uvidíme, ale vzal sis do hlavy, že se budeme bratříčkovat u jednoho stolu nebo nic. Tak na kom ti záleží? Zatím to vypadá, že hlavně na sobě." Tak ať se s ním vodí třeba za ruku, ale Mana se na to dívat nemusí. Jakmile padne slovo zoufalec, Mana sebou trhne a je vidět, že ho to zasáhlo. Tohle nechtěl, ale měl svoje důvody a myslel si, že pochopitelné. Většinu života se mimo práci držel zavřený doma… nejspíš to tak mělo zůstat. Když uvidí náznak slz v Torových očích, otřese to s ním ještě mnohem víc. A to oslovení… je to jako jedna facka za druhou. Tohle vůbec nezná. Gackt už zase pohodlně sedí, vrhá po nich ten svůj stoický pohled a samozřejmě jim ukáže jak je nad věcí a vyrovnaný, když do toho vůbec nezasahuje. Pitomec!
"Nikdy jsem neřekl, že..." Nedopoví to, nemá to smysl. Nikdy si nemyslel, že je vedle něj Tora nějaká nula. Tora se rozhodne odejít, ale ještě se nakloní nad stůl a Mana za ním pootočí tvář. To poslední, co od něj dnes uslyší ho málem pošle do kolen. Myslel si, že se přátelí, chodí spolu ven, ale tohle? Kromě toho znal Gackta, to se mu Tora prostě dal? A tohle je jaký cizí vesmír? Pootevře rty a krve by se v něm v tu chvíli nedořezal. Posune oči směrem ke Gacktovým, které se na něj dívají a dokonce v nich není ani vítězství, spíš lítost. Cítí se, jako by mu právě někdo chrstl něco odporného do obličeje. Trvá mu to opravdu, opravdu dlouho, než se opanuje, schová všechny emoce za nacvičený výraz a srovná si postoj. Trochu si odkašle a poupraví vlasy, ale vůbec neví kudy kam. Prostě neví. Poprvé v životě je úplně ztracený, jako by si někdo zaskákal na jeho dušičce. Gackt tohle s přehledem vyhrál. Ani najednou neví jak a proč se tohle stalo. V jednu chvíli se špičkovali a v druhou…
"Mana-chan..." Broukne tiše, sotva patrně Gackt, ale Mana zavrtí hlavou a zarazí v sobě slzy hodně hluboko.
"To je v pořádku, já..." Něco v něm se zavírá za ty nejtěžší dveře od nejhlubšího sklepení. Co má vlastně Gacktovi vyčíst, když sám poslal Toru pryč?
"Mana-chan nedělej to..." Dívá se mu Gackt do očí jako zaříkávač koní, co se snaží přimět paličatou mulu k rozumu, ale Mana znovu zavrtí hlavou.
"Sebral jsi mi Kamiho… teď sis vzal jeho…" Zašeptá.
"Dal jsi mi ho sám." Broukne Gackt a Mana přikývne.
"Jenže pro tebe nikdy neznamenali totéž..."
"To nepopírám..." Řekne měkce Gackt. On se nebránil lásce k nim jako Mana, vnímal Toru jako svěřence. Bylo to snazší. Mana se nakonec podívá na kluky, vysekne jim pukrle a s hlavou hrdě vztyčenou vykročí do davu. Tu ostudu, kdy na ně ostatní tázavě hledí, ani nevnímá. Zatím se snaží pochopit, jak se s odpoledne u kávovaru stal tenhle hororvý večer. Ale horory měl vždycky rád… do teď…
Žádné komentáře:
Okomentovat