(Taijiho byt)
Zyean, Tora, Inoran
"Já nevím Tai. Děláš, jak kdybys mě znal dva dny. Na nějaké plusové body ti kašlu. A navíc, po tom, co jsi vyprávěl, do nebe prostě nechceš." Ušklíbne se na něj a stočí oči na Zyeana. On sám cítí podivný klid, nějak nemá náladu se hádat a ani s Aoim. A to je to nejdivnější.
"Proč ne do nebe?" Teď to zas nepochopí trochu Zyean a trvá mu pár sekund, než si uvědomí, o čem se celou tu dobu baví. Jeho spíš zajímalo to pravé nebe a ne...Ne, on už se dneska asi stydět nepřestane.
"Jednou přijdeš na to, co je pro tebe nejlepší. Určitě ti přijde někdo ukázat tu správnou cestu." Položí krátce Inoran ruku na Torovo rameno a ten sebou trhne, jak, kdyby na něj sahala smrt.
"No tfuj. Tohle už mi nedělej. Z tohohle budu mít noční můry." Naznačí odplivnutí, ale neudělá to. Aoi si sice myslí, že je hulvát, ale tohle by už bylo příliš i na něj. U toho u Ino kouká na Taijiho, který dělá všechno proto, aby se nevraceli k tématu jeho svěřence a pak sklouzne pohledem na Kaie.
"Všechno se dá řešit po dobrém i špatné věci. Není přece potřeba se uchylovat k odplatám, kam by ten svět s takovou přišel?" Usměje se a krátce zavře oči, aby pustil ještě o trochu víc energie.
"Nikdy není pozdě na sobě zapracovat, rozvíjet své schopnosti, ale o tom už jsme mluvili." Vrátí oči upřeně na Taijiho. Pak začne Aoi a Ino má pocit, že tahle skupinka se hledala, až se našla. Ne, nemá právo nikoho soudit, ale rozhodně nebude přihlížet jakémukoli konfliktu. Přesune se pomalu k Aoimu a sáhne po hrnečku, který je sice otřískaný, ale vypadá čistě.
"Tsech, u mě doma jsi nebyl, pukl bys závistí už jen z mého obýváku. To víš, já si ruce špinit nebudu, lidé to zvládají obstojně za mě." Usměje se na Aoiho Tora.
"A ten výhled...hm. Přijď se někdy podívat, dovnitř tě pustím, ale nikdo ti nezaručí, že odejdeš." Blýskne se mu v očích a Zyean se pochechtává.
"Jo, až tam budu já, tak už tam tak čisto nebude. Chlupy, poházené věci..." Brouká tiše, aby ho slyšel jen Taiji a snaží se představit, jak vypadá takový upíří byt. No rozhodně v něm zase začíná hlodat zvědavost.
"Vážně myslíš, že je to dobrý nápad, abychom k němu šli?" Ptá se Taijiho dál a je vidět, že si tím rozhodně není jistý. Ino mírně pozvedne obočí, když dojde na bílou, sjede Aoiho pohledem.
"Ne každý ji má v oblibě, to je v pořádku." Usměje se Ino a položí mu ruku krátce na rameno. V očích mu zvesela zajiskří, protože si neodpustí do něj poslat ještě trochu klidu a míru, aby přece jen odvrátil možný konflikt.
"A arigato, Tai-san ale tím se naše debata nevyřeší, jistě si najdeme chvilku pobrat jisté důležité, výchovnější věci, později." Tora se pomalu naježí, když padne slovo výchova.
"No nic, já už jsem tu taky strašil dost dlouho. Tak k noze štěňata a jde se domů." Plácne se do stehna s tichým zasmáním a je mu jedno, jak se Kai bude tvářit. Zye už by se chtěl přidat a vážně jít společně s Kaiem, ale ten má zdá se úplně jiné plány. Spíš ho tedy nepustily ty původní.
"Kai, prosím nechoď tam. Přijdeme na jiný způsob, jak to celé vyřešit. Nebo,..půjdu s tebou...Vyřeším to sám." Odlepí se od Taijiho a chce se Kaiovi pověsti na záda. Jenže místo toho se zarazí v půli pohybu, když se kolem něj ovinou paže Tory.
"Nech ho jít, má dost rozumu, aby věděl, co dělat, no ne?" Ohlédne se na Taijiho s výrazem tohle jsi mě dělat neviděl.
"Je to přece straší brácha, on se o to postará." Promlouvá mu skoro do duše, jak kdyby věděl jaké to je. Nic víc ale k tomu neřekne.
"Bude nevyspalý, opilý, ale v pohodlí bude určitě." Uchechtne se Tora, aby dal jasně najevo, že tak doslovnou chůvu mu dělat nebude.
"Tak mě pusť, krucinál." Trhne s sebou Zye, aby se vymanil z jeho sevření.
"Přísahám, že tě kousnu, jestli mě nepustíš." Zlobí se na něj a jak kdyby ho chtělo pohltit zoufalství, ale Inova andělská síla mu v tom brání. Zye konečně přestane protestovat a vrhá opravdu štěněčí pohledy po všech okolo, hlavně na Taijiho a prosí ho jimi, aby si tím něco udělal. Věří, že Kai má síly dost, ale ve smečce je jich víc, než jen alfa. Kdo ví, jak moc se budu držet zajetých pravidel.
"Vysvětlí mi někdo, co se tady děje? Rád pomůžu." Ozve se Ino a pohne se kupředu. Kai u dveří ale dává jasně najevo, že ho nic nezastaví.
"Co to zkusit probrat a jistě najdeme nekonfliktní řešení?" Pokusí se přispět svou trochou Ino do diskuze. To už se Tora zase směje.
"Jasně, parta psů se utrhla ze řetězu a ty tam půjdeš?" Pozvedne obočí.
"Na ty potvory ani tohle tvé uklidňování nepomůže." Stočí oči k Zyeanovi s výrazem nic ve zlém.
"Tam nic menšího, než nakopat zadky nepomůže. Rád bych se mrkl, ale já tam...uhm. Mám tam nějaké nedořešené věci a tak." Mávne rukou ve vzduchu.
"Počkáš tu ještě chvíli na mě štěně, něco si v tomhle baráku vyřeším a pak půjdeme ke mně. Hezky tě naliju a to se ti pak bude spinkat." No jo, vážně už s tím souhlasil. +Kdy si tak vyměkl?+ Povzdechne si v duchu, ale něco ho na tom Kaiově odhodlání bere.
"Jak nebudeš do rána zpátky, udělám si z něj běhoun." Rýpne si do živého a ozve se káravé odkašlání.
"Tora-san, nemůžeš tohle říkat jen tak." Ozve se Ino káravě.
"Proč bych nemohl? Mám to radši nakreslit?" Zeptá se Ina s pobaveným úšklebkem.
"Nebo Aoi to jistě ztvární skvěle. Viděl jsem ty jeho patlanice na několika místech ve městě." Rýpne si ještě do Aoiho, aby to bylo všechno.
"Opravdu?" Ozve se zaujatě Ino.
"Jsou i nějaké na prodej?" Začne se zajímat a skoro úplně zapomene na to, co tady chtěl původně dělat, totiž klidnit rozvířené emoce.
"Totiž, později samozřejmě."
Taiji, Kai, Aoi
"Tora-chan, ty jsi dneska hrozná slepičí prdelka." Loupne pohledem k Inoranovi, aby dal Torovi jasně najevo, že úplně nemusel slyšet, jak moc nechce do nebe a schovává se tu. Sice něco tušil, ale takhle na plná ústa? Musí se ale nahlas rozesmát, když dá Ino Torovi přednášku a protočí nad tím očima. Bože on je tak ukázkový anděl, že něco takového snad ani neexistuje. Zye za jeho zády je pořád hrozně roztomilý a on se po něm s úsměvem ohlédne. Opravdu se červená? Nevinnost je hrozně přitažlivá, obzvlášť pro někoho jako je on. Pak si ale musí povzdechnout. Inoran dělá jak kdyby nevěděl, jak to ve vlkodlačí smečce chodí. Existovala jistá pravidla, hierarchie jako u divokých zvířat, prostě zákon silnějšího a to nešlo změnit nějakou dohodou. I kdyby se Kai vykecávat chtěl, na což rozhodně nevypadá, ti ostatní s ním moc sympatizovat nebudou. Jenže vzápětí dojde i na kázání jemu samotnému a to už má chuť utíkat z vlastního bytu. Cítí před Inoranem jistou pokoru, ví, že má pravdu, ale stejně to jeho náturu nezmění.
"No jo..." Zamumlá a radši se chvíli dívá jinam. Aoi se nevěřícně dívá do Torových očí.
"Jeden by si myslel, že se mě pokoušíš sbalit. Na pěkný byt. Řekni, už jsi spal s upírem jako jsem já? Nespal, co?" Začne plynule přecházet do svého sexy svůdného módu a o krok se posune blíž k Torovi. Přejede si jakoby zamyšleně konečky prstů přes rty a povzdechne si.
"Na to nemáš odvahu." Odmávne to dlaní a je po kouzlu. Samozřejmě, že jím v tu chvíli manipuloval, umí to dost obstojně. Taiji se jimi docela dobře baví a je rád, že je celkem imunní na většinu těchto kousků. Vrátí svou pozornost k Zyeanovi vedle sebe a přikývne.
"Tora se postará. On nevypadá, ale má srdce na pravém místě… tedy… já ani nevím, jestli je mrtvý nebo ne, to je jedno… a silný je taky dost. Na většinu běžných věcí rozhodně. Pár vlků zvládne. Kromě toho, má fakt hezký byt, s tímhle se to nedá srovnat, bude se ti tam líbit." Zvedne dlaň a mimoděk ho pohladí po tváři s opravdu upřímným úsměvem, než si ostatní opět uloupí jejich pozornost. Aoi sebou mírně trhne, když se ho dotkne andělská ruka, ale místo, aby ji ze sebe setřásl, jak je mu zvykem, koutky se mu mírně pozvednou v důsledku velmi příjemného pocitu a on dokonce přikývne na jeho slova. Ano, v pořádku. Každý má rád jinou barvu. Ne jenom Tora se oklepe po slově Výchova. Taiji se tváří úplně stejně a má chuť zalézt někam do nory a rok odsud nevylézt. Bože, tohle ho vážně čeká? Připadá si jako když máma přišla z třídních schůzek. Kai už je ale u dveří a Zye se ho snaží zastavit. Taiji natáhne ruku, popadne vlka za lem tepláků nad zadkem a zastaví ho tak v chůzi společně s Kaiovým zamítavým gestem dlaně.
"Ne, Zye-chan, ty už jsi to jednou udělal. Teď je řada na mě a pokud tam budeš, budu o tebe mít strach a oslabí mě to." Vysvětlí jednoduše. Musí nutně vědět, že je jeho bráška v bezpečí, až budou lítat chlupy. Neměl úplně v plánu prozrazovat, že se chystá přímo na výzvu, ale když to bude nutné, udělá to. Pochybuje, že mu alfa slíbí Zyeanovo bezpečí. Do toho všeho se vloží i Tora, když si Zyeana opravdu vezme na starost a začne ho konejšit a Kai po něm kupodivu vrhne vřelým a děkovným pohledem. Ještě před pěti minutami by si nemyslel, že to udělá. Sice ho pořád provokuje těmi zlozvyky, ale vidí mu v očích pravou podstatu věci. Taiji si vymění pohled se Zyeanem. Je mu ho líto, ale on Kaie taky chápe a nemůže mu pomoct. Museli by prchnout z města a žít někde na okraji jakékoliv smečky. To nebyl život pro vlkodlaka. S těžkým povzdechem se podívá na Inorana.
"Jsou věci, které musíš nechat na nich, Ino-chan. Smečka nedodržuje pravidla, chová se divně a někdo je buď vrátí zpět nebo se pořádky změní. Kaiovi někdo sáhl na rodinu, opravdu ve zlém, bojím se, že se domlouvat ani nechce." Vysvětlí a Kai rázně přikývne.
"Tomu se vůbec nedivím." Přisadí si Aoi. On se za svoje věci taky rve. To mu připomíná…. Ale ne, ještě si chvíli užije toho příjemného pocitu.
"Jaké nedořešené věci?" Začne se najednou zajímat Taiji. Co má co Tora do činění s vlky? O tom nikdy neslyšel. Aoi se taky tváří zaujatě a Kai využívá okamžiku, aby konečně vyklouzl ze dveří. Jeho tiché kroky nejsou slyšet ani na schodech. Když dojde na ten běhoun, zatváří se pohoršeně dokonce i Taiji. Od kdy mu podobné řečičky vadí?
"Baka." Raději dojde za Kaiem zase zavřít. Proč na to všichni pořád zapomínají? Řeč se plynule stočí na Aoiho malby.
"Patlanice? Víš, za kolik je prodávám?" Dotčeně si upraví manžetové knoflíčky. Pak se podívá na Inorana a snad by se i trošičku začervenal, kdyby býval nebyl tak bledý.
"Ty by se vám nelíbily." Hlesne. To asi nebyl úplně andělský styl a kromě toho… Nikdy je nesměl vidět žádný člověk. Aoiho obrazy ožívaly krvavou magií, líně se pohybovaly, vinuly v liniích krvavých odstínů a působily celkem děsivě. Bylo to jeho speciální nadání. Dokonce už docílil toho, aby takto ožívaly surreálné postavy. Jednou by chtěl, aby z obrazu skutečně vyklouzly do prostoru před ním. Jako iluze, jenom doopravdy. Taiji se na téma obrazů vůbec nedovede soustředit. Pořád má oči jenom pro nešťastné štěně, které tam stojí, hledí na dveře a nevnímá, co kdo říká.
"Pojď sem." Broukne mu a prostě si ho přitáhne do objetí.
"On se ti vrátí." Vrhne mu přes záda pohled na Toru.
"Běž s ním. A já slibuju, že se tam půjdu podívat, kdyby něco."
Zyean, Tora, Inoran
Tora jen protočí očima. No co, že to řekl. Každý kdo trochu zná Taijiho a ví o jeho podstatě, to musí nutně vědět. Už jen to chování. Někdo si hodně vyhrál, když zrovna jeho udělal andělem, ale z druhé strany...No jo, jemu se ta kombinace prostě líbí. Aspoň s ním není nuda, což se o druhém opeřenci, který je tady, říct moc nedá. S Inem by v jedné místnost nevydržel dlouho. Asi by byl prvním upírem, který umřel nudou. Pak se ohlédne před rameno na Aoiho a v očích se mu dravě blýskne."Spal jsem s hodně upíry." Opraví ho bez váhání, když na sobě začne cítit pocity, které zná, ale nikdy se mu nedostávaly zrovna s ním. A tuší, odkud vítr vane. Jemně se ošije a opravdu se snaží tomu nepodlehnout.
"Ale máš pravdu, s někým jako ty ještě ne. Většinou si vybírám ty, se kterými je zábava, pak je i v posteli. To ty ale neznáš, takže bude ti to líto, ale nemám zájem. Chceš změnit můj názor?" Odpálkuje ho ve svém vlastním stylu a nakonec i připustí, že by to bylo možné. Ještě chvíli by na něj podobně působil a nechá se jím klidně svést. Prostě by ho přejel. Ino už protáčí očima a vzápětí se za to pokárá, tohle se prostě nesluší. Jedno si ale musí přiznat, na Toru Aoiho vystoupení možná nezapůsobilo úplně, ale na něj rozhodně. To bude asi tím, že už vyčerpal příliš své energie, měl by si dávat pozor. Ale nebylo to tím, jestli Aoi použil něco navíc, spíš tím, jak se pohybuje, jeho hlas a jednotlivá gesta, hlavně to přejetí po rtech. Věnoval se tolik svým svěřencům, že na sebe v podobných ohledech zapomínal. Nebyl tu přece proto, aby si užíval, ale proto, aby pomáhal. Zye upírá důvěřivé oči na Taijiho a několikrát jemně přikývne, když mu věří každé slovo. Ano, Tora mu nic neudělá, ale to povědomě tuší i on sám. Aoimu by v tomto ohledu příliš nevěřil a vůbec neví, proč tomu tak je.
"Dobře." Usměje se nakonec a málem neuhlídá svá víčka, když ho Tai pohladí. Je to hrůza, lepší jak drbání za ušima, když se přemění. Rychle se rozhlédne, jestli to náhodou někdo neviděl, ale už je po vzdoru úplně. A navíc má Kai pravdu. Pokud půjde s ním, bude o něj mít strach.
"Já jen..." Broukne Zye tiše. Nejradši by mu řekl, ať se tam nevrací vůbec, ale pokud si Kai něco vzal do hlavy...Vypadá až moc odhodlaně.
"Máš pravdu, Tai-san. Nemáme právo a vlastně se ani nesmíme vměšovat mezi zvyklosti ostatních ras." Přikývne Ino na potvrzení vlastních slov. Možná si udělá neplánovanou cestu kolem, aby se jen ujistil, že je všechno v pořádku.
"Hm, nic co by stálo za řeč." Snaží se Tora zamluvit své konflikty s vlky. No jo, nepovedené obchody udělají hodně a on by vášnivým sběratelem věcí, které se shání dost těžko. Jen ne vždycky se to povedlo. Ale kde jinde sehnat drť z vlkodlačích zubů, kterou na černém trhu dobře zpeněží? Byl prostě obchodník, který měl hodně štěstí. Víc, než bylo kolikrát zdrávo.
"Ale no tak. Víš že já běhouny moc v lásce nemám." Snaží se ještě uklidnit Taijiho.
"Jistě to budou netradiční obrazy." Kývne hlavou Ino a jak se zdá zvědavost ho vůbec neopustila. On měl slabost pro jakoukoliv formu umění a velmi rád by je viděl.
"Myslím, že za ty roky, co chodím světem, už jsem toho viděl dost. Opravdu bych je rád viděl." Posune se zase blíž Aoimu, aby mu znovu položil dlaň na rameno.
"Kdybys měl chvilku, byl bych ti velice vděčný. I kdyby byly temné, není přece dobré něco podobného přehlížet, právě naopak. Některé věci je dobré mít neustále na očích, jako připomínku toho, čemu se snažíme zabránit." Ano, vlastně ho tady přemlouvá a později se bude stydět, že na něj vůbec použil cokoliv ze své síly.
"A klidně můžeme jít rovnou, nebudu tě příliš zdržovat." Podívá se krátce na Taijiho.
"Stavím se na konci týdne." Upozorní ho, že společně ještě nedomluvili, ale když vidí, kolik starostí teď má, nebude ho dál trápit. Čeká jen na Aoiho souhlas nebo odmítnutí. Tora pořád svírá Zyeana, kterému trochu poklesnou kolena, když Kai zmizí z bytu. Mírně se zachvěje, když si uvědomí, co všechno by se mu mohlo stát.
"Ale no tak. Doufám, že nebudeš brečet." Povzdechne si Tora, ale nepustí štěně, dokud si o něj neřekne Taiji. No konečně. Přejde zpátky k lince, aby sáhl po lahvi a pobaveně sleduje, jak je Ino blízko Aoimu.
"Myslím, že vidím poprvé, jak andělský balí upíra." Ne, tohle nemohl přejít jen tak.
"U tohohle bych snad chtěl i být." Myslí samozřejmě je dva v posteli. Pořád je přesvědčený, že by se uzíval k smrti. Zye už moc nevnímá nic, co se děje kolem. Neřeší vůbec, jak to bude vypadat a bez váhání udělá krok k Taijimu, objeme ho kolem pasu a zaboří tvář do jeho hrudi. Má prostě strach, teď úplně ovládá jeho tělo. Jenže se k tomu přidá ještě Taijiho vůně, která se mu dostává hluboko do mysli. Už zase se červená a radši se na něj v prvním okamžiku nepodívá.
"Já vím, že ano." Ozve se tiše, přesvědčuje tím i sám sebe. Vzápětí se ale napůl odtáhne a podívá se mu do tváře. Pere se to v něm. Byl by rád, kdyby dal na Kaie někdo pozor, ale co když se mu něco stane? Může vlkodlak ublížit anděli?
"Půjdu." Kývne jako první a oči mu létají po jednotlivých rysech jeho tváře.
"Ale dávej na sebe pozor." Stáhne obočí a nakonec oči raději sklopí. Místo toho, aby se vymanil z jeho sevření, znovu se opře o jeho hrudník, aby na něj neviděl.
"Dobře, tohle už by stačilo. Ještě chvíli a bude mi z té dojemnosti zle." Prohodí Tora, cvakne si a zamíří k Zyeanovi.
"Jdeme štěně, mám auto vzadu. Svoje věci si vyřeším později." Strká s do kapsy Taijiho krabičku cigaret a už bere Zyeana za rameno a táhne ho s sebou. U dveří se ještě ohlédne, krátce se podívá Taijimu do tváře a nakonec jen kývne hlavou. Možná to mělo být něco jako varování, aby se mezi vlky příliš nepletl. S pobaveným výrazem jimi projdou a nechá je otevřené. Schválně samozřejmě.
Taiji, Aoi
"Nechci měnit tvůj názor, ale říkám si, o kolik věcí s tímhle přístupem asi přicházíš. Někdy lidé opravdu klamou vzezřením i vystupováním." Broukne měkce a zhoupne se při chůzi v bocích. Nabere do hrsti popcorn a trochu si sním pohraje rty, než ho sní. Bohužel pro něj nemá žádnou speciální chuť. Trochu jako polystyren. Nutně to potřebuje červenou zálivku. Taiji Torovi to jeho zamlouvání problémů vůbec nevěří. Ach jo, nejspíš si bude muset pohlídat i jeho. Jeho andělská podstata ho nenechá, aby to hodil za hlavu a vykašlal se na to a Tora byl jeho přítel. Opravdu dobrý přítel. Ještě ráno nebyly žádné problémy nikde na obzoru a teď je jich najednou celá náruč. Tentokrát už se Aoi ošije, když se ho Inoran dotkne podruhé a vrhne po něm trochu podmračeným pohledem. Nebyl na to zvyklý, byl samotář a trochu protiva a tohle bylo už podruhé za tu dobu, co tu je. Kromě toho to nevypadá, že by anděl plně pochopil podstatu jeho tvorby. Po jeho slovech se zatváří dotčeně a Taiji se tomu začne uculovat. Drkne loktem do Tory, aby se taky díval.
"Já se tomu ale nesnažím zabránit, právě naopak." Pozvedne Aoi pyšně bradu, až mu málem naprší do nosu. Inoran se ale vůbec nenechá odbýt. Nepočká ani na Aoiho souhlas a už všem oznamuje, že s ním odchází k němu domů. Aoi trochu nafoukne tváře, pokradmu se podívá na Taijiho, aby se ho očima zeptal, kdo je tohle zač a pak se tedy rozloučí. No co, když to něco hodí? Měl vysoké životní náklady. Společně s Inoranem opustí byt a Taiji v něm zůstane sám s Torou a Zyeanem. Najednou tu začíná být podivuhodně prázdno.
"Ty si myslíš, že ho balil?" Podiví se Taiji. Nikdy neviděl Inorana někoho balit a pokud to dělal, přišlo mu to teda dost… no divné.
"Moc se Aoimu do vkusu netrefil, co? Asi u toho chci být taky." Rozesměje se. Pak už má ale Zyeana v náručí. Jeho strach zřetelně cítí a nediví se mu. On ho má vlastně o Kaie taky, i když ho nezná.
"Budu na sebe dávat pozor, neboj se. Ještě nemám v plánu splynout s vesmírem." Ubezpečí ho. Nene, ještě toho vážně dost nezkusil. Třeba dráždit démona bosou nohou. No, to už vlastně ano. Když se k němu Zye znovu přitiskne, místo aby ho pustil, pocítí uvnitř sebe najednou cosi zvláštního a velmi vřelého. Shlíží na čupřinu jeho vlasů a přivine ho zase blíž, dokud se neohlédne po Torovi. To je zase komentář! Ani teď se mu příliš nelíbí, když mu ho Tora začne brát, ale pustí ho a dívá se za nimi až dokud nemizí za dveřmi. Beze slova přikývne na jeho poslední pohled. Ví moc dobře, co znamená a taky ví, že se na něj může naprosto spolehnout. Rozhlédne se po ztichlém bytě a pak se pohne z místa. Klíče, mobil, cigára, prachy… Odhodlání, léčivou energii a dobrou víru v Kaiovo přežití. Pak už se dveře bytu zavřou i za ním.
Žádné komentáře:
Okomentovat