(Taijiho byt)
Taiji, Kai, Aoi
Taiji protočí očima a naznačí ústy něco jako Ha, ha! Škádlit Aoiho byla někdy vážně legrace, ale zároveň to nebyl vůbec slabý upír a dostat se s ním do křížku v rámci jednoho bloku prostě nechtěl. Kdyby někdy musel svoje útočiště přestěhovat, nebyla by to vzhledem ke všem těm ochranným kouzlům, vůbec žádná legrace. A když vám jde po krku vytočený upír, moc si neodpočinete. Kromě toho se mohl naštvat tak moc, že by třeba práskl vyšší moci, kde se Taiji zašívá. A o to prostě nestál. Ví, že když teď Aoimu neotevře, nejspíš za chvíli proletí dveřmi kouzla nekouzla. Tora se to rozhodne vyřešit za něj, když se dlouhým krokem dostane ke dveřím a rozrazí je dokořán. Výraz Aoiho za nimi mluví za všechno. Elegantní upír s neskutečně černýma očima a dlouhými stejně černými vlasy, obvykle v košili se stříbrnými šperky a nezaměnitelným lehce kořeněným parfémem propálí Toru očima a semknuté rty s pokýváním hlavy naznačí němé To jsem si mohl myslet.
"Když jsme se viděli naposledy, varoval jsem tě, abys sem už nelezl." Broukne Aoi melodickým hlasem. Jeho ale vůbec nezajímá, že sem chodí za andělem. Tohle bylo jeho teritorium a Tora neměl brzdy. Byl čas ukázat mu, kde je jeho místo. Aoi byl umělce, jemná dušička, co většinu času trávila u malířského plátna s čerstvou krví ve sklence na červené víno. A Tora byl podle něj hulvát, nevzdělanec a…
"Vlkodlaci? To k tobě sedí." Mile se usměje a posune oči na Kaie s jeho bratrem. Taiji se opírá zády o stěnu vedle dveří s jedním chodidlem opřeným tamtéž a prohlíží si na oko nezaujatě nehty. Zyean se začne bránit, že do jednoho klubka s Torou nepatří a Aoi se samolibě ušklíbne.
"Vidíš, už i oni od tebe chtějí být co nejdál." Kai se zamračí. Na tohle nemá čas!
"Už i oni? Co tím chceš říct?" Naježí se, i když chtěl zůstat stranou toho konfliktu. Aoi se jich očividně vůbec nebojí. Ani jednoho. Taiji se do toho konečně vloží.
"Promiň, Aoi-chan..."
"San."
"Chan. To je jedno… musíš jít dovnitř. Děje se tu nějak moc divných věcí najednou a já prostě nestojím o to, aby někdo povolaný věděl, kde bydlím. Děláte mi tady zrovna dost průvan." Natáhne se po Aoiho loktu a vtáhne ho k nim do bytu.
"Blázníš?" Houkne na něj Kai.
"Přišel vypakovat toho druhýho, musí to dělat v jedné místnosti s námi?!" Podvědomě tlačí Zye za svoje rameno. Aoi vypadá trochu zmateně, když se za nimi za všemi zavřou dveře.
"Vypadáš, jako bys čekal hodně nepříjemnou návštěvu." Řekne Taijimu. Taiji si otře hřbetem dlaně trochu orosené čelo.
"Jen divný tušení." Broukne. Radši jim nebude vyprávět, že se tahle jeho tušení docela ráda plní. Asi nějaké andělské vnuknutí. Jenže tentokrát ho šimrá v žaludku opravdu zle a docela rychle se to horší. Nikdo z nich ho nezná dost na to, aby tu prupovídku vzal jakkoliv vážně, takže se hodlají věnovat zase původním tématům, ale Taiji je gestem dlaně zarazí.
"Takže tu máme jeden vlkodlačí problém, jeden upíří problém a… slibně rozjetou párty. Kouří někdo vodní dýmku? Můžeme do ní nalít vodku, stejně to nikdo z nás ani nepozná..." Popravdě vůbec neví, čím by měl začít a jak tohle celé vyřešit. Aoi si zvolna založí ruce na prsou.
"Počkej!" Řekne Taiji.
"Nemůžeš Toru zabít, bude dělat azyl potřebným." Aoi vytáhne jedno úhledné obočí.
"Jako komu?" Zeptá se. Tai namíří prst na vlky.
"Jim. Zbláznil se jim alfa nebo někdo ve smečce, není tam bezpečno, hodlám tam skáknout na kus řeči." Aoi se rozesměje.
"Už tě svět nebaví?" Teď se ale znovu mračí Kai.
"Tohle dokážu vyřešit sám." Taiji se na něj otočí už s trochu unaveným pohledem.
"Promiň velkej brácho, ale Stříbroočko, před pár hodinama málem umřel. Nedokážeš." Kai se nadechne a zapomene vydechnout. Po páteři se mu plazí nepříjemné mrazení.
"Kdo vlastně jsi?"
Zyean, Tora, Inoran
"To víš, já těm tvým očím nedokážu odolat." Zavrní Tora a v očích se mu blýskne. Držel se stranou, ale sem tam měl utkání Aoiho malinko popíchnout. Po těch letech jeden potřebuje trochu toho vzrušení. Když ony ty lidské povahy se pořád opakují. Pak se ale vážně zamračí, když zmíní ty dva chlupaté za ním.
"Tak to zase prr. Nemůžu za to, koho si tahá Tai do baráku." Varuje Aoiho, aby něco podobného už ani nevyslovil.
"Jasně, že nechtějí, bojí se mě." Mávne nad tím dlaní a radši se znovu napije a potáhne se.
"Jendo se ti ale musí nechat, Aoi-chan." On rozhodně neřeší, jak mu říká nebo ne.
"Máš hezký sousedky, sousedy." Pokrčí nenuceně rameny a poodejde do bytu, protože to už ho Tai tahá dovnitř. S ním to moc párty nebude. Zye se pořád tak nějak drží za Kaiem ale několikrát mu unikne cuknutí koutků a to jen potvrdí jeho věk, některé Torovy řeči a taky ty Taijiho ho fakt málem donutí vyprsknout. Snad si toho Kai nevšiml. Občas vykoukne zpoza Kaiova ramene, aby si dva upíry opravdu řádně prohlédl. Ne, neměl být vlk, ale nějaká opice, tahle zvědavost ho jednou zabije.
"Já ti nevím vlkouši, tvůj brácha nevypadá, že by zas tak moc chtěl pryč." Rýpne s Tora tentokrát do nich a pozvedne Zyeanovi flašku na zdraví.
"Možná ti i toho panáka dám, když na to přijde. Tak pojď si pro pamlsek." Natáhne k němu ruku s lahví.
"No co je? Přece nebudu rasista." Rozhodí rukama a zamíří ke kuchyni, ať mu Tai neříká, že tu nemá nic lepšího k pití. Rozhodně by ochutnal ještě něco.
"Jen bych mu musel kolem krku pověsit stromeček do auta. Maličkost." Mumlá si pro sebe, ale stejně natahuje nenápadně uši, aby slyšel něco o vlčích problémech. Nedávno něco málo slyšel, ale do ničeho se nepletl. Ať si klidně provětrají kožichy, to jeho starost nebyla.
"On má problém, já ne, jen jsem byl na večeři." Dodá, aby bylo jasno, že je tu úplně náhodu a ne schválně. Tak jaký problém?
"Já taky žádný problém nemám." Ozve se Zyean už o něco sebevědoměji. Nechce do toho tahat nikoho dalšího, ani Kaie, ani Taijiho. Prostě nikoho a může to být klidně upír.
"Jo, jo to jsme si všichni všimli. A taky proto máš na sobě Taijiho hadry." Tora se zarazí v první chvíli, než se otočí k nim s vítězoslavným výrazem.
"Nebo tě tu ohnul přes linku a ty ses u toho proměnil. Tai-kun, já asi do dneška neznal tvůj vkus." Ušklíbne se pobaveně a Zye na něj zavrčí. Jak se mu začínal líbit, už ho rozhodně rád nemá.
"Já nepotřebuju azyl. Prostě se vrátím domů. Ty do smečky nemůžeš, on nás ubytovat nechce, a když se bude Kai tvářit, že to neví, nechají mě na pokoji." Ne, Zye tomu nevěří, ale chce, aby to neodnesl ještě někdo další. Nikdo ho očividně neposlouchá a už i on si založí ruce na hrudi.
"Že se vůbec snažím. Pořád se můžu vrátit do bytu ve městě." +O kterém celá smečka ví...Jasně, to je nápad Zye.+
"Tai je anděl." Práskne ho bez váhání, protože ti ostatní ho očividně znají. Zamíří směrem k Torovi, když mu Kai na chvíli nevěnuje pozornost a sáhne po jeho flašce.
"No co, stejně bude úplně jedno, co řeknu. To se radši napiju, možná to bude lepší." Zatváří se nevině.
"Jo anděl. Toho z toho nebe museli vykopnout." Baví se nad tím Tora a zvedá obočí nad Zyeanovým chováním. Jeho velkej brácha za chvíli vyskočí z kůže, ale to mu vůbec nevadí, právě naopak.
"Hm, že bych tě přece jen něco naučil. Řekni voříšku, dáme si do nosu, holky...kluci? Jestli je s tebou nuda, tak předem říkám ne. Ale tvůj brácha asi bude nudný patron, co?" Uchechtne se, sám už má v ruce druhou lahev a přiťukne si se Zyeanem. A pak sebou trhne, když se ozve tiché zaťukání na dveře. Za nimi stojí muž v bílé košili a stejně zbarvených kalotách. Na tváři mu pohrává jemný úsměv. Ino potřebuje s Taijim vyřešit jednoho svého svěřence, který mu nakonec přiznal, že tu trávu měl od něj. Vyřeší to domluvou, jak jinak, ale jen tak to přece nemůže nechat být. Snažil se tolik a on mu to kazí. Co by si nahoře pomysleli, kdyby jeho snaha vést mladé kluky na správnou stranu přišla vniveč jen kvůli tomu.
"Otevři, Tai-san, potřebuju s tebou prohodit pár slov." Ozve se přívětivý hlas, aby mu dal najevo, kdo za nimi stojí.
Taiji, Kai, Aoi
"Bojí?" Vyprskne Kai pohrdavě. Tak to ani náhodou. Vůbec se mu ale nelíbí, jak se Aoi souhlasně dívá na Toru, když jde o ně dva a paktování s nimi. Jak dovedou i upíři táhnout za jeden provaz, je vždycky zle. Jenže to se v mžiku změní, když si dá Aoi ruce v bok a začne se zlobit.
"Tak a mám toho dost. Zase jsi pil z lidí na mém území? Tohle bylo naposled." Nakročí si k Torovi, ale Taiji se mu postaví do cesty, zatlačí na jeho prsa a pokusí se ho ukonejšit. To oslovení už Aoi ani neřeší, musel by z Tory zešílet.
"Nebudeš rasista? Před chvílí jsi nad nimi ohrnoval nos!" Rozhodí Aoi dlaní. Taiji se toho okamžitě chytne.
"No vidíš, když už nejsi rasista a nic ti nevadí, tak je můžeme poslat s tebou. Výborně, domluveno." Uf, vlkodlačí problém na půl z krku. Co dál. Kai podvědomě hrábne po Zyeanově zápěstí.
"Vůbec k němu nechoď a nic si od něj neber. Je očividně na hlavu a ublížil by ti." Varuje brášku. Tihle upíři jsou lstivá a úskočná stvoření. Káží vodu, pijí víno. Něco slíbí a vůbec nedodrží a oni dva s nimi v bezpečí rozhodně nebudou. Taiji si znovu povzdechne.
"Tora mu nic neudělá, viď Tora-kun? Přísahej na kosti svojí matky, i když to byla coura. Víš, že si tu přísahu pohlídám." Zamává ukazováčkem ve vzduchu. Aoi se opře zády vedle dveří s rukama znovu na prsou a pobaveně se šklebí na Toru.
"Tora-chan chůvička. Hodně malý trest za to, jak se neumíš chovat." Jakmile zazní do éteru, že má na sobě Zyean Taijiho oblečení, všichni se na vlčka jako na povel podívají. Aoiho obočí jede vzhůru, Kaiovo se stahuje níž a jakmile dojde na to, že Taiji rád někoho někde ohýbá, zaryje se Taiji pod Kaiovým pohledem skoro do země.
"Přísahám, že jsem na něj ani nesáhl. Nahý byl už když jsem ho našel." Brání se. Aoi vyprskne smíchy.
"To jsi asi nevylepšil." Začne se v kuchyni shánět po popcornu.
"Kápneš mi do toho trochu krve pro chuť, Tai-kun?" Zavolá od linky, ke které se sklání. Tai protočí očima, ale to už se k němu blíží Kai a Taiji začne couvat.
"Já jsem se ani nepodíval! Au…." Okamžitě ho zabrní tělo, jak ho jeho vnitřní světlo praští přes prsty za tu lež. Ani to nemusí dělat Kai. Jenže pak Zye řekne něco, co Kaie zarazí na místě, přinutí se po něm ohlédnout a zblednout.
"Cože? Co jsi říkal? Co nevím? Kdo tě nechá na pokoji?" Najednou všichni zvážní. Navíc to všem začne docházet. Zraněné štěně, andělský zachránce, zákaz za alfou, Zyeanovo pronásledování. Kai není pitomec.
"Oni tě… cože… proč?" Ví, že měl Zyean ve smečce problémy, ale myslel si, že je to už pryč. Společně na tom pracovali a všechno vypadalo, že se to obrací k lepšímu, tak proč? Pak trhne obličejem k Taijimu, když se dozví, že je andělem. Už to zase dává o něco větší smysl. Tai skoro skromně skloní oči k zemi a mumlá něco o tom, že to nestojí za řeč. Kai je teď příliš zaskočený, než aby začal řešit, že Zye nerespektuje jeho přání, už stojí u Tory a dokonce s ním chce pít. To zranění, co cítil, anděl – životní síla – po Zyeanovi šla smečka? A počkali si, až on sám bude pryč? Musí okamžitě za nimi. Tohle nenechá jen tak. +Vyzvu ho. Vyzvu ho já. Měl jsem to udělat už dávno.+ Pomyslí si a rázně vykročí ke dveřím, trochu jako tank, pod bedlivým a účastným pohledem Aoiho. Ten upíří soucit ho vytáčí ještě víc. Jenže pak zase někdo zaklepe. Tai vypadá, že si půjde uvázat smyčku a hodí ji oknem ven. Všichni jako na povel ztichnou a hypnotizují dveře. Až dokud se za nimi neozve další hlas, který jasně říká, že Taijiho zná.
"Já snad emigruju." Povzdechne si Taiji. V prvním okamžiku ho vůbec nenapadne, co by mohl Inoran chtít. Byl v nebeské hierarchii hodně vysoko nad ním, míval vážná poslání. Je tu kvůli upírům? Vlkům? Jemu? Démonům? Tomu divnému tušení? Chce ho odvléct zpátky do nebe?
"Budeme dělat, že tu nejsme jo?" Šeptá, ale Inoran už pravděpodobně moc dobře ví, kolik jich tu je a jakých ras. Ach jo. Rezignovaně vezme za kliku a otevře mu.
"Pojď dovnitř a honem a přísahám, že jestli je vás tam někde ještě víc, podám si žádost do pekla." Vtáhne Inorana do bytu a zabouchne za ním vrata. Tak… začne je okatě počítat.
Zyean, Tora, Inoran
"Jasně, že to bylo naposledy." Mávne nad tím rukou Tora. Co si budou, on ho vytáčí hrozně rád a bude to dělat dál, co by z toho jinak měl? Jednou tu míru překročí a asi to špatně dopadne, jenže on se nikdy o následky příliš nestaral.
"Hm, dobře. Možná bych tady tohle pískle mohl vzít na chvíli. Ale co za to Tai-kun, zadarmo to rozhodně nebude. A moji matku do toho netahej." Protočí očima v sloup.
"Ty moc dobře víš, že jsem to byl já, kdo z ní ty kosti udělat." Zavrtí nad tím hlavou, ale dává si pozor, aby opravdu nic neslíbil. Kdo ví, co se stane, to štěně někde něco zardousí a bude za to moct on? No to nehrozí. Nad Aoiho poznámkou protočí očima.
"Asi jsem dobrá chůva, ty tvoje kapsičky v baráku si nikdy nestěžovaly." Rýpne si do něj, aby mu to nedal jen tak a pobaveně sleduje, jak se Zyean topí v alkoholu a rudne.
"To je pravda, byl jsem po proměně." Snaží se Taie podpořit a na Kaie se radši nepodívá.
"Hm, Tai, začínám mít pocit, že máš obdivovatele." Vezme Tora Zyeana kolem ramen.
"Jen se toho neboj, toho sbalíš snadno, možná už to máš za sebou ani o tom nevíš, když jsi byl v limbu. Dávej si bacha, jsou horší jak my. Já bych ti to aspoň řekl narovinu, ale oni mají to vyšší poslání, víš." Školí ho bez váhání a Zye má pocit, že se v té flašce radši vážně utopí. Kdyby se mu Tai nelíbil, asi by se nad tím s chutí zasmál. Naštěstí ho svým způsobem zachrání Kai, i když je to jako z bláta do louže. Krčí nos nad tím, jak mu do něj zalézá upíří pach, ale daleko víc ho svírá strach o Kaie.
"Kai, prosím. Vážně to nech být. Zavaříš ještě sobě a to nechci. Vyřešíme to jinak." Snaží se ho přesvědčit, ale nevypadá to, že by měl úspěch. Asi by se za ním rozběhl, asi spíš došel, kdyby Tai dovnitř nepustil dalšího muže. Tady je najednou rušno.
"Emigruješ?" Pozvedne obočí Inoran, když bez váhání vstoupí do bytu a prohlédne si zaujatě všechny kolem.
"Do pekla? Hm, musím říct, že tvé uvažování asi nikdy nepochopím." Zavrátí nad ním nesouhlasně hlavou a začíná vážně přemýšlet, co se tu děje. Podvědomě nechává prostoupit do okolí klidnou a nekonfliktní energii, kterou používá víc, než často.
"Dnes jsem přišel sám." Sdělí Taijimu jednoduše a je vidět, že příliš nesouhlasí s alkoholem v rukou Zyeana. Kolik mu může být? Neměl by zakročit? Možná později.
"Původně jsem si přišel popovídat o Kinovi, ale spíš bych tě měl pochválit." Položí mu ruku na rameno, než vykročí místností. Zastaví se u Zyeana vezme mu lahev z ruky, aby ji položil na linku dál od něj.
"Jsi asi jediný z nás, kdo dokáže v jednom bytě udržet vlkodlaky a upíry a dům pořád stojí, skvělá práce." Pochválí ho bez váhání a Tora málem umře smíchy.
"Jasně, s kvalitním materiálem se dají zvládnout věci." Vytáhne z kapsy rožek uzavíratelného sáčku s nejistým obsahem. Všimne si i kradmého pohledu Zyeana, který něco podobného nejspíš vidí poprvé.
"Tohle ti taky rád ukážu. Neboj, nudit se nebudeme. Přidáš se?" Podívá se Tora na Kaie s vyzývavým výrazem, aby mu dal jasně najevo, že štěně Z klidně kazit bude a pořádně.
"Zábava se dá přece najít kdekoliv, Tora-san." Ozve s e Inoranův klidný hlas a ten sáček mu z kapsy vytáhne. Později se ho zbaví, aby si s tím nemohl nikdo ublížit.
"Ino,jsi vážně horší než Aoi a málem mi upadne jazyk, že to říkám." Zavrtí nad tím Tora hlavou a ten sáček mu zase vyškubne.
"Jendou i ty pochopíš, co má cenu a co ne. I s vaší podstatou se lze vyvarovat věcem, které nejsou nutné." Jistě, to by nebyl Ino, kdyby si něco podobného neodpustil.
"Aoi-san to zdá se chápe a očividně jde jen...Po popcornu." Zatváří se pobaveně, když vidí, co Aoi celou tu dobu hledal. Tora se málem nafoukne, když mu dá za příklad zrovna jeho.
"Jak kdyby v tom byl rozdíl." Mumlá si pro sebe Tora a už se na Inorana ani nepodívá.
"Nechcete se zase věnovat těm chlupatým problémům." Snaží se stočit pozornost někam jinam.
"Problémům?" Zatváří se zaujatě Ino.
"Jasně, tady štěně chtěl někdo zabít, Aoi chce zabít mě, jen kvůli potřebám. No chápeš to? Já taky musím jíst." Zatváří se Tora naprosto nevinně. Vlastně nelže, jen mu neříká úplně všechno.
"Zdá se, že bych se měl chvíli zdržet, dokud se všechno nevyřeší." Prohodí Ino, aby bylo jasno, že tohle se ho rozhodně týká.
"Vůbec tě neznám a nemám pocit, že právě hrozně kecáš." Zazubí se Zyean a upřímně se rozesměje, když po něm Tora vztekle zavrčí.
"No tak gomen, to musí vidět každý, neumíš vůbec lhát, stejně jako já." Je to divné, ale začíná si tu připadat mnohem lépe, než ve vlastní smečce. Do chvíle, než se k němu pohne Tora, radši se pomalu odšourá k nebližšímu záchytnému bodu a tím je Tai. Kai je moc daleko.
"Já vím, měl jsem mlčet, ale to nešlo ovládnout." Šeptne tiše a stejně tak se i uchechtne.
"Když pominu jejich podstatu, jsou fakt zábavní." Asi se moc praštil do hlavy, jinak si to nedokáže vysvětlit.
Taiji, Kai, Aoi
Aoi si vymění pohled s Kaiem. Tora zabil vlastní matku? Co jednoho dovede k něčemu takovému? Jenže ve světe, v jakém žili bytosti jako oni, se podobné věci prostě děly. Obzvlášť pokud sama nezůstala člověkem.
"Co co za to?" Ozve se Taiji.
"Co třeba dobrý skutek a plusové body tam nahoře?" To nestačí? Ne, nikdy to nestačilo. Ani před sty lety, ani teď. Musí znovu protočit očima, ale zároveň se pobaveně zasměje, když Tora začne Zyeana varovat před jeho osobou a škádlit ho, že se mu líbí. Dlouze si štěně prohlédne. Byl to krásný kluk, o tom žádná.
"Já jsem si myslel, že andělská křídla jsou od toho, aby brala do nebe..." Odtuší a vyslouží si další nevraživý pohled od Kaie. Starší vlk se chová jako by hlídal svou panenskou sestru. Když bude dělat, že ho nevidí, třeba to nějak samo vyšumí? To, že ho nechápe Inoran, tomu se vůbec nediví. Vůbec by se nedivil, kdyby byl příkladem andělské neposkvrněnosti se vším všudy. Podle Taijiho to nebyla přednost. Jakmile padne jméno, kvůli kterému Inoran přišel, Taiji si začne znovu prohlížet nehty. Copak je s ním? Uchlastal se k smrti? Za to on ale nemůže! Aoi provází nového návštěvníka očima na jeho cestě k Zyeanovi a nakloní hlavu mírně k rameni, když mu sebere lahev alkoholu a pak tu začne tak nějak „poklízet.“ Ještě před chvílí se opravdu zlobil a chtěl si s Torou srovnat účty, ale najednou jsou všechny podobné pocity pryč a dokonce ani Kai se nehrne ze dveří, jak před tím chtěl. Aoi si příliš neuvědomuje, že jsou zrovna všichni pod vlivem velmi silného a starého anděla. Připadá mu to, že je to vrchol přirozenosti jich všech. Dokonce i Tora otáčí! Jediný, koho se to nedotýká, je Taiji a když vidí ty jejich obličeje, samozřejmě hned ví, odkud vítr vane. Té jeho poznámce se musí ušklíbnout.
"Nevím, kdo je tady právě udržuje pohromadě, mě se před chvílí málem jeden vlkodlak zatoulal." Vysekne mu hranou poklonu. Bohužel Inoran to nejspíš doopravdy myslel jako kompliment a ne jako ironii. Ach jo, někdy s ním vůbec nebyla legrace. Jakmile uvidí sáček v rukou Tory, v jeho očích se mihne zájem, kdežto v Kaiových se zablýská jako před bouří. Inoran zasáhne i teď a zabrání mezinárodní válce upírů a vlkodlaků. Nakonec snad i bude rád, že přišel. Aoi sebou trochu trhne a ohlédne se po nich, když zrovna cpe popcorn do mikrovlnky. Slyšel svoje jméno, ale vůbec nevnímal, o čem se všichni baví a teď je mu to vidět na očích. Co ale rozhodně nepřeslechne je, když si Tora začne andělovi stěžovat, že mu nesmí na krvinky. Narovná se, založí si ruce na prsou a už se zase zlobí.
"Můžeme s tím jít klidně ven, abychom tu Taijimu nenadělali svinčík. Až s tebou skončím, budeš ty vlkodlaky prosit, aby si tě u sebe nechali v tom jejich pelechu, jak jim s chutí rád připomeneš místo, kde spí. Beztak..." Obsáhne dlaní celou jeho postavu.
"Jsi na něco takového zvyklý. Pochybuju že někdo jako ty ví, jak udržet domov v čistotě." Trochu ho provokuje, ale nic moc si o jeho způsobech vážně nemyslí.
"Vzal jsem si na to s sebou rukavičky." Začne je hledat po kapsách. Přece si s ním nebude špinit holé ruce. Teď se začíná pochechtávat Kai a Taiji taky klopí pobavené oči.
"Rukavičky… bílé?" Zeptá se.
"Ne. Nesnáším bílou." Odsekne Aoi a pak vrhne omluvným pohledem po Inoranovi, co je zrovna v bílé od hlavy až k patě.
"Ale sluší ti." Pokračuje Taiji a Aoi se ušklíbne. Za Taijiho ramenem se najednou objeví Zye a on se rozhlédne, aby pochopil, že se k němu podezřele blíží Tora.
"Nestraš ho, chudáka, bude mít špatný spaní." Usadí upíra. Jenže jakmile Tora vytáhne vlkodlačí problém, Kai se probere z tranzu a už se zase hrne ke dveřím.
"Dohlédněte mi na brášku. Jestli se mu něco stane, bude nevyspalý, opilý nebo v nepohodlí, tak vás zabiju všechny." Ukazuje na ně prstem ode dveří.
"Do zítřejšího rána budu zpátky."
Žádné komentáře:
Okomentovat