Sena x Kamijo - Ani jsi nezavolal... - část 1.

(Kamijova vila)

Kamijo

Co nikdo nevěděl byl fakt, že měl v řadách personálu své poslušné ovečky. Stačilo jen zamávat bankovkami a věděl skoro o všem. Ne, neměl rozhodně podchycený celý club a část z něj zůstávala pořád věrná jeho otci. Ne všem se ale zamlouvalo, kolik Takeshi věnoval svým klenotům a jak moc upřednostnil Ju-kena před služebně staršími kolegy. A to mu krásně hrálo do karet. Vůbec nedokázal uvěřit tomu, co se dnes dozvěděl. Ne, tohle prostě nemohla být pravda. Tolik Senovi věřil. Vložil do něj veškerou svůj důvěru a otevřel se mu jako nikomu a…Dokonalý podraz. Jeho miláček to na něj skvěle ušil a je dost možné, že ho to bude stát všechno. Dal hlavu na špalek a Sena ji s elegancí a svým typickým půvabem prostě sťal. Jakmile mu jeho ovečka sdělila, jaký rozhovor si vyslechla a co bylo jeho obsahem, tvářil se, že se ho to ani v nejmenším nedotklo. Uvnitř něj se ale všechno dokonale zhroutilo. Věřil mu tolik, miloval ho, i když to dost často neuměl dávat najevo a on se k němu otočil zády a málem zařídil jeho krach. I přes to, co věděl, že se stane. Ano, takové důsledky by podle něj mělo, kdyby Boogie odešel. Musí tomu zabránit a ty dva od sebe odehnat ale jako první si posvítí na svou růžičku, která má sakra ostré trny. Věděl, že to s ním nebude jednoduché, ale že by byl schopný takového podrazu…Ne, to si nemyslel. Napráskat Ju-kenovi, co všechno se mezi nimi dělo a přimět ho, aby si Boogieho odtáhl s sebou. Tak to ani omylem. Jako první zavolá Boogeimu, aby si s ním domluvil schůzku na přesný den a hodinu. U toho si už v hlavě dává dohromady svůj plán, jak ho v clubu udržet za každou cenu. Však on mu ukáže, jak je mu u něj dobře, jak se bude mít dobře, když tu zůstane. Následně vytočí další číslo, do wellness centra, aby si domluvil výborné odpoledne ve dvou se vším luxusem, jaký dokáže sehnat. Pěkně si svůj drahokam rozmazlí a bude s nadšením koukat, jak se na toho kolohnáta vykašle. Bude mu bohatě stačit, když se žádný odjezd konat nebude. Možná by si mohl promluvit s jeho ženou. Sehnat jí lepšího právníka a sedrat ho z kůže. Pak už Boogiemu nebude mít, co nabídnout. A to místo, které si Ju-ken sliboval...ani si neškrtne. Jemu prostě nikdo křížit plány nebude! Nikdy! S ledovým výrazem prochází clubem a ještě stihne rozdat pár rozkazů a pobídek, aby všechno dali do pořádku, než otevřou. Je teprve dopoledne a on ví, kde přesně Senu najde.
"Tohle si za rámeček nedáš." Práskne za sebou dveřmi clubu a usedne do svého ferrari, které s pískáním gum a typickým zápachem, jak se pálily, vystřelí na cestu k jeho vile. Rychlá jízda, kdy udělá snad všechny přestupky, které jdou, ho mírně uklidní. Tedy aspoň navenek. Ne, nebude na něj křičet ani nic podobného, to není jeho styl. Udělá to úplně jinak, s elegancí. Na tváři se mu objeví ďábelské pousmání a nechá ho zmizet, jakmile zaparkuje v garáží a vydá se do domu. Přede dveřmi si nasadí svůj typicky smyslný a spokojený úsměv a vejde.
"Hm, kdepak tě mám?" Broukne do nitra vily, než odloží svůj kabát na věšák a rozejde se ke kuchyni. Sáhne po lahvi velmi kvalitního červeného vína.
"Dáš si se mnou? Máme, co slavit." Pokračuje dál ve své komedii a jeho herecký výkon je hodný ceny. Jen oči zůstávají chladné a vypočítavé.

Sena

Od té doby, co mluvil tajně s Ju-kenem se všechno zdálo takové jako dřív. Měl z toho neskutečně černé svědomí, pořád čekal, odkud to přijde, ale mezi ním a Kamijem se od incidentu na chodbě klubu kvůli sexu s Boogiem, zdálo všechno v pořádku. S Ju-kenem se jednou tajně sešel v Mihrunise, aby spolu ještě probrali trošičku víc detailů a pak mu řekl, že víc už mu pomoct on sám nemůže a nikdo by je spolu neměl vidět. Zdálo se, že Ju dobře chápe, co je tím pro Senu v sázce. Sena neměl ani ponětí o tom, že by je v jeho vlastní šatně mohl kdokoliv slyšet a postupně se nechal ukolébat tím, že bude všechno v pořádku. Přece ta malá černovlasá krysa chtěla být se svým miláčkem a ne šlapat, jak pískne Kamijo, ne? Ještě před pár týdny byl celý úzkostný, když na něj někdo v baru sáhl, odmítl cokoliv, i tanec a najednou se hrabe kdo ví kam? A co víc, rovnou souloží s majitelem clubu? A co spolu mají co souložit, když je tady on? Ne, je přesvědčený o tom, že udělal jedinou správnou věc a o prosperitu clubu se musí postarat nějak jinak. Přece mu Takeshi říkal, že je na to talentovaný dost. Dneska zůstal v Kamijově vile, zatímco Kamijo sám musel do práce. Mohl jenom doufat, že tam nedělá to, co posledně. Ještě se ani zdaleka necítil dost komfortně na to, aby si cokoliv v jeho domě nějak přisvojil a cítil se tu jako u sebe doma, ale nemohl vypadnout z tréninku, a tak společně objednali tyč, kterou by mohli instalovat v tom jeho pánském hnízdě, tak aby nepřekážela v domě a Sena nemusel jezdit přes celé Tokyo tam a zpět nebo někam do tělocvičny. Zrovna před chvílí odsud odjeli všichni dělníci a designéři, tyč byla na svém místě, vypadala kouzelně a dokreslovala prostředí. Uměl si představit, že si Kami tamhle sedne a on mu konečně udělá to soukromé představení, o které si několikrát řekl.

Chtěl ji hned vyzkoušet, zrovna měl v plánu se jít převléct, když uslyší hluk z garáže. Není v domě, takže se nemůže splést, je to Kamijo. Co tu dělá tak brzo? Odsud samozřejmě nemůže slyšet, na co ho láká uvnitř domu, ale vyjde z budovy a zamíří přes zahradu dovnitř. Proklouzne otevřeným francouzským oknem rovnou do kuchyně a ani si neuvědomuje, jak podezřívavý pohled po něm vrhá.
"Ani jsi nezavolal..." Odtuší místo pozdravu, sleduje lahev a pak se trochu nejistě pousměje.
"Něco se povedlo?" Nějaký investor, nová krev nebo kvalitní klient? Zastrčí si pramen vlasů za ucho, posune si na rameni lehkou bílou mikinu, která je však ustřižená nad pupíkem a má velký výstřih, takže mu z něj co chvíli padá a stáhne trochu níž kraťásky stejné barvy. Dojde až k němu, opře jemně dlaně o jeho hrudník a vytáhne se na špičky, aby ho mohl políbit.
"Přivezli tu tyč, chceš se podívat?"

Kamijo

První doušek ze sklenice si vychutná sám. Potřebuje dokonale uklidnit své nitro, aby na něm opravdu nic poznat nebylo. Sena chvíli nejde a tak má dostatek času, aby si všechno ještě jednou promyslel. Neskutečně ho žere fakt, že tohle udělal někdo, komu jako jedinému věřil. Boo...byl jeho drahokam ale pořád tu bylo několik ale, na které si u něj dával pozor. Za to Senovi propadl a tohle má jako odměnu. Ne, tohle jen tak nerozdýchá. Úplně přes to všechno zapomněl, jaké úpravy se dnes v jeho vilce měly odehrát. Připomene mu to až fakt, odkud Sena vyjde.
"Měl bych volat, když chci přijet dřív domů?"+Černé svědomí?+ Pozvedne nepatrně obočí, když si všimne jeho výrazu a poposune mu sklenku po desce blíž. Dělá, jak kdyby vůbec netušil, o co tu běží.
"Bylo to dneska rychlejší, než jsem čekal. Méně práce." Odtuší klidným hlasem a nechá jej, aby k němu přistoupil blíž. Dokonce i ten polibek mu stejně jako vždycky oplatí, když si přitáhne paží kolem pasu blíž k tělu.
"Hm, chceš mě svést?" Zeptá se jej s mírně pozvednutým obočím a chladně se mu v očích zablýskne, když si prohlédne jeho dnešní outfit.
"Ano, povedlo a já mám chuť to pořádně oslavit." Usměje se vypočítavě a pozvedne sklenku, aby si s ním mohl přiťuknout, než se opět napije.
"Později se určitě podívám." Odkývá mu tu tyč. Teď ale na ni má jen pramálo myšlenek. Drží se však stále svého plánu.
"Určitě mi předvedeš dech beroucí představení." Skloní se k němu pro další smyslné líbnutí a teprve teď ho ze své náruče propustí.
"Boo podepsal novou smlouvu. Bude mě doprovázet na večírky a za dva roky začne konečně plnohodnotně obývat své nové pokojíčky. Můj plán vyšel." Vítězoslavně pozvedne bradu a jeho úsměv se změní na skoro ďábelský.+Jak se ti tohle bude líbit, hm?+
"Možná ho za chvíli přesvědčím o tom, aby nějaké menší službičky praktikoval mnohem dříve." Opře se bokem o ostrůvek uprostřed kuchyně a pozoruje upřeně výraz v Senově tváři.
"Nebude trvat dlouho a Ju-ken dá výpověď. Nesnese to." Pokračuje dál, jak kdyby mu svěřoval své další postupy.
"Možná ho nachytám na nějaké nestoudné chybě a půjde mnohem dříve." Dlouze se nadechne nosem.
"Všechno klapne do puntíku. Už chybí jen podpis Taijiho." Testuje si, kolik toho Sena ví a co všechno se k němu doneslo. U Uruhy zatím podle jeho vědomí nehrozí, že by měl v plánu odcházet, i když pokud se dozví jakou smlouvu nabídl Taijimu a za jakých podmínek....Bude muset něco velmi rychle vymyslet.
"Ještě poslední otcův klenot a nemusím se strachovat o svůj zadek. To už zaslouží oslavu, nemyslíš?" Zeptá se jej a znovu ses krátce napije, aniž by z něj spustil oči.

Sena

Zatváří se po té otázce poněkud zaskočeně.
"Ne, jen jsme si mohli něco... naplánovat..." +To se tak dělá, když spolu dva žijí, že si dávají vědět, nebo ne?+ Neví, nikdy s nikým nežil. V jeho náručí však pookřeje a skoro plaše se usměje, když se ho Kamijo ptá, jestli ho chce svést.
"Takhle chodím před dělníky." Trochu ho provokuje, když k němu oči zase zvedne a dokáže dostat červeň do tváří, zatímco jeho oči jsou ďábelsky svůdné.
"Ale jsem rád, že se ti můj domácí úbor líbí." Dodá, než sáhne po sklence. Přiťukne si s ním a zatváří se trochu zklamaně, když se tam Kami nechce jít podívat hned. Pro něj je to důležité, nemohl se dočkat, až ho k ní přivede a on řekl - později. Proč později, když tedy mají tolik času?
"Jistě..." Zvedne koutek na to o představení a je to trochu ironické. Zrovna se k němu nespokojeně otáčí zády a dává si první doušek, když Kamijo řekne něco, z čeho mu regulérně zaskočí. Víno mu vlétne do nosu, on se zakucká a tlumeně rozkašle, honem sklenku položí a třepe rukama, jak se snaží přiskočit k papírovým utěrkám a zároveň si nepolít všechnu tu bílou. +Podepsal smlouvu??? Dneska? Jak to? On tam zase byl?+ Nejradši by po něm vyjel, že se mu vážně nelíbí, že si jezdí do clubu společně za jeho zády, ale překvapení - klidně mohli! Když ho zaměstnával. Vždyť jsou to dva dny, co mu Ju-ken sliboval, že tu výpověď dá a Boo půjde s ním! Tak co se jako změnilo a pokazilo? Ju-ken mu ani nezavolal, že Boogie změnil názor! Nejradši by si ho někde odchytil a pěkně ho seřval. +Mohls mě aspoň varovat, že to udělá!+ Nadává Ju-kenovi v duchu, zatímco si otírá rty a nabírá bledý odstín.
"Promiň, vlétlo mi to do krku..." Řekne nahlas, když konečně může mluvit a pořád je k němu zády. Otírá si rty, dokud nejsou čisté. Službičky... Nejradši by mu řekl, ať si na to dá pozor, když je nezletilý, ale sám ho na podobné lákal ještě před několika týdny. +Já ho snad otrávím.+ Napadá ho už jediná poslední možnost, co s ním. Jak může někdo tak naivní a zranitelný mít tak tuhý kořínek? To snad není pravda! Pak už může jít jenom za Takeshim a nebo mu objednat někoho, kdo mu ublíží a skončí dobrovolně! Boogie dneska pracuje. Sena dneska pracuje... Hlava se mu snad uvaří. Podpis Taijiho... po tom, co slyšel? Vůbec netušil, jak se ti dva zařídili, ale je mu jasné, že Tai klidně dělat bude, jen aby jeho Toshiya neměl problémy. Konečně se k němu otočí čelem.
"Ještě ti chybí třetí." Hned mu tu radost zkazí.
"Třetí klenot. Máš jenom dva." Připomene mu. +Nejvyšší čas odchytit si Reitu. Posledně se tvářil mlsně, něco z něj určitě dostanu. Z něj, z toho, s kým se stýká... bud chytrý Sena-chan, buď chytrý!+

Kamijo

"Ale no tak. Víš, že mi na tom záleží." Pokusí se ho uklidnit ohledně té tyče, když mu neujde jeho ironická odpověď.
"Jen jsem to chtěl trochu oslavit a zbytek dooslavíme tvým vystoupením." Přitáhne si ho znovu k sobě ale vzápětí ho pustí a ustoupí od něj o krok, aby nebyl nakonec poprskaný on. +Tohle jsi nečekal, Honey. Překvapení...+ Proběhne mu hlavou ironicky ale tváří se překvapeně a zároveň starostlivě. Co kdyby mu to zaskočilo až příliš? Jako správný přítel by rozhodně měl mít starost. +Stejnou jako máš ty, Sena-chan.+ Odtuší si chladně v duchu a položí mu dlaň mezi lopatky.
"V pořádku?" Zeptá se jej s mírně pozvednutým obočím.
"Nic se přece nestalo. Jen si dávej pozor, víno umí být zrádné." Upozorní jej se zablýsknutím v očích a  sám se znovu dlouze napije. Je výborné, vždycky měl jen to nejlepší.
"Nechybí." Odpoví mu vzápětí úplně klidně.
"Já ti to ještě neřekl?" Zatváří se, jak kdyby mu to opravdu došlo až teď.
"Ach odpusť, nedávno jsem objevil svůj poslední kamínek do sbírky." Usměje se na něj hrdě, jak kdyby to bylo to nejlepší, co se mu kdy přihodilo.
"Nedávno jsem na jednom z večírků potkal velmi okouzlujícího mladíka. A zdá se, že mu nevadí pro peníze udělat cokoliv. Velmi svůdný." Pozoruje ho pořád upřeně, jak kdyby čekal, kdy přijde ten výbuch a on z něj dostane přiznání.
"Je zatím barmanem, velmi šikovné a obratné ruce. Jistě najdu způsob, jak to využít. Za pár dní se se s ním znovu potkám ale nepochybuji, že se brzy stane vítanou ozdobou clubu. A teď, když můj otec odjel, mi nikdo na záda dýchat nebude." Zatváří se nad míru spokojeně, než se usadí elegantně na barovou stoličku.
"Navíc mám myšlenku na nové večerní představení. Něco trochu ostřejšího. Čtvrtky jsou pořád prázdné a tyto akce lákají nejvíce lidí. Měl jsem  v plánu poprosit Reitu. Posledně jsem si dost dobře popovídali. Je trochu drzý ale když jeho talent správně usměrním. Co myslíš? Jeho poslední klient byl spokojený a další taky pokud jsem dobře slyšel a to i bez sexu, což mě samotného překvapilo." Hraně se rozplývá nad talentem svého druhého klenotu. Bude chtít trochu vybrousit ale není to přece nic, co by nedokázal. Navíc s jeho motivací by měl mít na další roky vystaráno.
"Asi pošlu poděkování Kaiovi za jeho doporučení. Možná bych mu mohl odpustit jednu platbu za Shinyu. Možná prodlouží jeho pobyt o nějaký ten týden zdarma." Tváří se, že je v tom nejlepším rozpoložení.+Tak co, máš radost? Moc ne co?+
"Pojď za mnou." Pobídne jej s paží nataženou jeho směrem.
"Mohl bych si tě trochu rozmazlit, když se mi teď tak daří. Co nějaký hezký dáreček?" Navrhne mu s pozvednutým pravým koutkem.
"Nebo snad společný víkend? Tento týden mám trochu napilno ale příští bychom si to  mohli pořádně užít, hm? Jel bych hrozně rád dřív ale jistě chápeš, že musím zařídit prostory pro nováčka, aby se u nás cítil, co nejlépe."

Sena

Tak na nějaké jeho vystoupení může rovnou zapomenout. Na to musí mít náladu a tu mu teď dokonale zkazil. V očích mu divoce zajiskří a teď už ho doslova propálí pohledem, i když je jeho tvář už naprosto klidná. Tak on má třetí klenot a jemu jako manažerovi nic neřekl? Ale Takeshi s ním konzultoval úplně všechny! Vodil ho na výběrová řízení, ptal se ho na jeho názor, sdíleli společně jejich životopis a teď je tady třetí klenot a Sena ho ani neviděl? A jak má pracovat, když ke všemu přijde jako poslední? Ne nadarmo se říká, že láska a práce nejdou dohromady.
"Neřekl... Má mě to překvapit?" Jasně narazí na jeho nevěru. Myslel si, že po tom, co si ho odnesl v náručí sem, se mezi nimi něco změní, ale asi toho nebyli schopní. Možná Senovi prostě nebylo souzené, aby s kýmkoliv byl. Kdo ví proč začíná mít pocit, že je ten jeho proslov nějaký divný. Kamijo se nechoval přirozeně. Byl divně medový a při tom v jeho tváři neviděl žádný cit. Líbal ho na rty, ale nebyl v tom chtíč ani touha. Díval se na jeho polonahé tělo, nic. Sena byl velmi citlivý na cizí chování, musel být. Když se navrch dozví, že Takeshi někam odjel, je toho na něj tak akorát dost.
"Já nevím, od kdy se mě ptáš na názor?" Pokrčí nakonec rameny, když ho začíná mít dost. Jestli něco nesnese, tak pocit, že je opomíjený, nevyužitý, nedůležitý.... Protočí očima, protože společný víkend mají domluvený snad už od začátku.
"Na ten mám dávno poukázku, zapomněls?" Připomene mu a ani omylem k němu nejde. Dokonce neslyší ani na ten dárek a to je jasný důkaz, že už něco větří.
"Nemůžu. Musím to tam jít uklidit a pak se připravit. Čas běží." Kývne bradou k hodinám. Musí být v klubu hodně brzy. A zavolat Ju-kenovi. A Taijimu. A Uruhovi taky kruci! Otočí se na patě a bezostyšně ho tam chce nechat, když vykročí k francouzskému oknu.

Kamijo

"Přece si věříme. Ani já nevím o všem, co uděláš, Sena-chan." Vyjde z jeho rtů klidným hlasem ale prostoupí do něj trochu víc ledu, než doteď. Je jasné, že už dlouho nevydrží s touhle hrou. Uvnitř něj to bublá a ježí jen z toho, jak se chová. Jak kdyby se nic nestalo ale ono se stalo. A hodně.
"Myslel jsem, že máš dárečky rád." Odtuší pevným hlasem tiše a pokračuje dál ve své konzumaci vína.
"Víš, měl jsem na mysli nějaký pěkný přívěšek k tvým náušnicím. Třeba hada? Ten by se dost dobře hodil." Začne pomalu ukrajovat ale to už se Sena otáčí a odchází pryč. Během okamžiku je na nohou. Sklenka už je odložená na desce ostrůvku a on bez váhání hrábne po jeho zápěstí, kolem kterého sevře prsty a přitáhne si jej k sobě.
"Teď se tě na názor ptám. Co na to říkáš? Dost dobře by se hodil k tvé povaze." Sykne po něm a v jeho očích se objeví něco, co tu dosud nebylo, když se díval na něj.
"Nebo možná trn v mých zádech? Co ty na to, Růžičko?" Sykne podruhé a ani si neuvědomí, jak silně svírá jeho zápěstí.
"Myslíš si, že mi můžeš jen tak s klidem podrážet nohy a tvářit se, že se nic neděje?" Je vidět, že se v něm hromadí vztek nad tím, co se dozvěděl.
"Řekl jsem ti všechno i důvody, které k tomu mám." Vrčí na něj svým jindy příjemným a sametovým hlasem a u toho mu shlíží do očí.
"Ale ne, mladý pán se rozhodl, že si to udělá po svém a dostane mě na ulici." Druhou paží jej obejme kolem pasu a silně jej sevře. Nechce mu ublížit ale zároveň mu nedovolí, aby se mu vysmekl.
"Byl jsi jediný, kdo viděl dál, než všichni ostatní. Jsi jediný, kdo tady bydlel za celou tu dobu. Je ti to snad málo?" Prudce se nadechne nosem a jeho výraz trochu povolí, je v něm vidět zklamání, které ho zastihne nepřipraveného. Tolik doufal v tom, že konečně našel někoho, s kým by mohl žít, s kým by mohl sdílet své vlastní soukromí a své nitro a zatím...
"Nenechám ze sebe udělat bezdomovce ani jeho otroka. Nikdy, rozumíš." Zatne čelisti prudce k sobě, když se vrátí vztek a zklamání a jisté zoufalství na dobro zmizí z očí.
"Nedokáže to ani můj otec ani ty. To prostě nedovolím." Pustí jej nakonec a promne si kořen nosu, než se otočí k ostrůvku a zapře se o jeho hranu dlaněmi. Vůbec neví, jak se s tou situací vypořádat. Z jedné strany by ho nejradši poslal do háje a z té druhé...Kdyby to jen bylo všechno jinak.
"Tolik jsem ti věřil. Tolik jsem doufal, že..." Nedořekne to. Bože, jak byl naivní, když si myslel, že by spolu mohli sdílet opravdu všechno. A jednou, až by se situace uklidnila by udělal něco, čeho nebyl jeho otec nikdy schopen. Veřejně přiznat, jak se věci opravdu mají a neskrývat se pod záštity opravdové rodiny. Být tím, kým ve skutečnosti je.

Sena

Ta úplně první věta ho nezastaví, ale jak dojde na hada, zatrne mu. Ona by vlastně stačila narážka na šperky, které jsou zrovna od Takeshiho.
"Nejsem moc na konkrétní motivy." Stačí mu ještě zlomyslně říct, než ho Kamijo popadne za ruku a přitáhne k sobě. Lekne se ho opravdu hodně a rychle zvedne oči k těm jeho, ale je zpátky to všechno, když se mu vzpíral v klubu. Bojovnost, vzdor, touha vymanit se mu a zároveň cosi studeně ostrého. V tomhle jsou si velmi podobní.
"K mojí povaze? Takže ty si mě přivezeš domů, ale za mými zády spíš s kým tě napadne a jde jen o moji povahu? Ty lhát  a podvádět můžeš?" Už je mu jasné, že to prasklo. Možná to Ju-ken prozradil Boogiemu a práskl je on, určitě to tak bylo, protože Ju-kenovi Sena prostě věří. A Boogiemu ne. Pokusí se mu vykroutit, ale vůbec to nejde. Podrážet nohy? Co tím chce říct? Něco takového by nikdy neudělal!
"Na ulici, o čem to mluvíš?" Utrhne se na něj. Vůbec nechápe, co mu kdo řekl, ale tohle vypadalo na mnohem víc, než co ve skutečnosti provedl. Jeho úmysl byl zbavit se Boogieho, ale nikdy neprozradil, co je mezi ním a Takeshim, ani neměl v plánu zbavovat ho dalších klenotů. Jen tohohle, u kterého mu hrozilo, že si ho zamiluje až moc.
"Tohle bolí!" Mračí se na něj čím dál tím víc, když se snaží volnou rukou sundat jeho prsty ze svého zápěstí. A pak se neskutečně vytočí.
"Nemysli si, že před tebou padnu na kolena, protože tady můžu přespat!" Kuso, on má svůj byt a svoje zázemí, jeho k tomu vůbec nepotřebuje! Tedy... ehm... dává mu práci, no dobře, ale nemusí žít tady! Možná byl maličký, ale za to byl silná osobnost. Kami ho ho konečně pustí a on si promne bolestivé místo. Pořád ho ale propaluje očima.
"Nikdy jsem neudělal nic, kvůli čemu bys měl jít na ulici! Ani jsem nic z toho neprozradil!"

Křikne po něm a má sto chutí si ještě dupnout. Zvedne bradu, když se na něj Kamijo konečně podívá a očima ho vyzívá, aby mu řekl, v co tak doufal. Je hrdý, nezkrocený a zlomit se taky nenechá.
"Jediné, co chci, je aby šel on. Oba moc dobře víme, že je dávno víc, než jen nějaký klenot. Sliboval jsi, že to zkusíš nějak udělat, ale místo toho se s ním za mými zády zašíváš v práci a souložíš s ním. Předpokládám, že těch dárků od tebe dostal dávno víc, než já! Možná bych mohl zavolat Ju-kenovi a zeptat se ho rovnou!" Rozkřikne se na něj nepříčetně, tak jak to umí jenom on. Tak ať to ví! Tak ať! Jestli si myslel, že se bude cítit provinile a odprosí, tak neodprosí, nikdy!
"Nech si svou od narození zkrocenou mulu a plnokrevné hřebce přenech těm, kteří je zvládnou!" Uštědří mu poslední slovní facku a proletí do zahrady jako vítr. +Tak a ty jsi na řad teď!+ Jakou on má zlost!