Boogie x Ju-ken - Tohle máš jako prémie? - část 2.

(Boogieho byt)

Ju-ken

Neví, co by chtěl dělat první, jestli se na něj prostě vrhnout a pak ho ještě trochu mučit nebo první řádné oplatit Boogieho svádění a pak se na něj vrhnout. Pere se sám se sebou, aby ještě chvíli vydržel a zároveň má  pocit, že to prostě nemůže dokázat. Tohle je na jednoho chlapa prostě příliš. Dráždí jej mezi polovičkami, několikrát vklouzne konečky prstů dovnitř, jak to díky gelu jde až příliš snadno. Polibky zatím zamíří na jeho šíji, kterou si nedokáže dostatečně vychutnat a je to cítit i na jeho dobyvačnějším způsobu, kterým mu je věnuje. Mohl by se tam zdržet týden a stejně by mu to přišlo málo. Jeho vlastní kalhoty ho neskutečně štvou ale má prostě plné ruce práce na to, aby si je dokázal svléknout. Ze rtů mu unikají hlasitější, hluboké výdechy, jak je tohle celé na něj příliš. Boo odstartoval něco, co mělo zůstat skryto. Jenže  tohle prostě nejde ovládnout. Pořád ještě dost obezřetně se věnuje Boogieho nitru, a pořád má někde vzadu v hlavě myšlenku, že pod tím polštářem je ještě pár věcí, které by rozhodně chtěl vyzkoušet. Boogieho povzdechy jej ale nutí na to všechno velmi rychle zapomenout a udělat něco, co by jindy rozhodně neudělal. Prostě si ho vzít. Vibrátor, po kterém sáhl zůstane tak na půl cesty ležet v posteli, když si to rozmyslí a sáhne znovu po tubě. Přesune se spěšně mezi jeho nohy a začne celkem rázně rozepínat kalhoty, aby přestal sledovat tělo pod sebou. Trvá to sotva pár sekund, než Boogieho popadne za bledá stehna prudčeji, než je u něj obvyklé a přitáhne si jej blíž k sobě. Věnuje svému vlastnímu klínu štědrou dávku, stejnou jakou dostal i Boo a začne dobývat úplně jiné partie, než je jeho krk. Opravdu se teď musí hodně krotit, aby nebyl příliš zbrklý. Je vidět, jak silně zatíná čelisti k sobě, aby to celé nevyřešil jedním prudkým přírazem. Pořád má ale na paměti, že Boogiemu rozhodně nechce ublížit. Kousek po kousku se připravuje o příčetnost úzkým prostorem kolem svého přirození a jakmile se v něm ocitne celý krátce a hluboce si zasténá. Sáhne první pravou rukou po Boogieho nožce, kterou si zaklene za stehno a to samé zopakuje na druhé straně a pak se pohne poprvé. Paže se mu chvějí, jak se pevně zapírá vedle jeho těla. Dopřeje si prvních pár jemnějších přírazů, než sáhne pod polštář podruhé a s jiskrami v očích se dotkne Boogieho chlouby, aby mu nasadil kroužek, který se mu v obrovské pracce skoro ztratil. Ano, teď začne to pravé trápení. Zatváří se na vteřinu trochu škodolibě a zároveň mu z očí září vzrušení, když na něj mrkne a s dalším přírazem ten kroužek zapne. Tohle bude nejspíš dost rychlé ale on už je tolik vydrážděný tím vším, že mu bude stačit jen chvilička. A jakmile si tohle užije, přijde na řadu druhé kolo. Dneska prostě Boo usne ještě před tím, než se setmí a tentokrát nebude potřebovat ani kapku alkoholu.
"Neměl jsi mě nechat vybírat." Obviní ho s tichým zamručením a na řadu přijde další povzdech.

Boogie

Uhýbá mu tváří do strany, aby měl Ju-ken víc místa na jeho krku. Nechává se škrábat jeho fousy a zároveň se mu stehna silně chvějí od toho, co s ním provádí uvnitř jeho těla. Celou dobu se ho pevně drží kolem krku s očima zavřenýma a nechává se unášet jenom prožitkem, ne pohledem. Je to všechno něco docela jiného, než co spolu dělali až doposud. Jako by poskočili o několik levelů nahoru, teď, když už je Boo trochu zkušenější. Ju-ken už moc dobře ví, kam má sáhnout, aby ho donutil hlasitě si zasténat. Pak ho však musí pustit, když se Ju začne zbavovat kalhot a přesouvat nad něho. Vibrátoru si vůbec nevšimne, ale za to si všimne, jak doslova lije gel na své přirození. Tohle bude tedy neskutečně rychlé. Něco podobného vůbec nečekal, ale je rozehřátý na nejvyšší možnou míru a vlastně připravený. Popojede si blíž k němu, upřeně mu hledí do očí a celé jeho nitro se chvěje a svírá očekáváním a touhou. A pak se musí prudce propnout v zádech a s dlouhým stenem zaklonit hlavu dozadu, když do něj Ju-ken začne vstupovat. Tohle je jediný pomalejší okamžik mezi nimi, protože jeho tělo by nic razantnějšího asi nepřežilo. Alespoň si to myslí. Pak se ale vrátí k předešlému tempu, které Ju-ken nastolil a on ho nechává, aby si s ním dělal naprosto, co chce. Zvládá se jen oběma rukama pevně držet prostěradla pod sebou a tahat za něj, až se nebezpečně napíná. Ju se ho dotkne v klíně, Boo si myslí, že mu chce pomoct, protože tohle nemůže trvat moc dlouho, ale pak ucítí, jak mu navléká ten kroužek. Už ho tak trochu zná... Místo, aby u toho myslel na Kamija se usměje s očima upřenýma do neznáma. Jeho Ju-ken si totiž vybral to, co si před tím vybral i on sám. To znamená, že mu opravdu rozumí. Boo si to rozhodně vezme do hlavy. Vlastně mu to připadá romantické, jen kdyby tu věc

nezapnul, nepřinutil ho do široka otevřít oči a vyznít jeho hlas na plno. Sousedi asi obědvají a tohle mají místa rádia.
"Pane... bože...!" Vyráží ze sebe a orgasmus se v něm kumuluje nebezpečně rychle. I kdyby sebevíc chtěl, vinou té hračky by nebyl schopný tomu vzdorovat, takže to trvá vážně jen chvilku, než postříká Ju-kenovo břicho svým vrcholem. Moc mu to nepomohlo, protože následuje přecitlivění, dál hnané kroužkem k nepříčetnosti a on sebou začne pod jeho rukama prudce trhat, jak se tomu snaží uniknout. Vždyť se zblázní!

Ju-ken

S úsměvem, který jasně značí, jak mimo z celé situace je sleduje Boogieho nepříčetnost. Moc se mu takto líbí, nikdy by si nepomyslel, že ho k něčemu podobnému dovede ale...No dobře, teď by možná aspoň v duchu Kamijovi poděkoval, protože tohle daleko předčilo jeho představy. Stačí jen pár pohybů a díky kroužku to Boogie nevydrží a Ju sám nemá k vrcholu daleko. Bičuje svou vlastní výdrž na nejvyšší možnou hranici, takže ještě trochu oddálí nevyhnutelné. Když sebou Boogieho tělo začne trhat a bránit se dalším dráždění, nechá víčka klesnout, přenese váhu na pravou ruku a tou levou si ho přichytí za bok, aby ještě víc pomohl svým přírazům. Naštěstí má dost síly, aby drobné tělo pod sebou ještě chvíli udržel. Nebude to trvat dlouho, to by ani nešlo. Svaly na potetované kůži se napínají, jak moc síly musí vynaložit ale odměnou za to všechno přijde vrchol, který ho snad poprvé v životě donutí dost hlasitě zasténat a společně s Boogieho jménem na svých rtech naplní jeho nitro. Tiskne jej k sobě ještě chvíli, než dozní poslední záchvěv orgasmu, jenž mu vymazal veškeré myšlenky i ty na kroužek, který Boogieho trápí. V podstatě se svalí vedle něj s dlouhým výdechem, jak opustí jeho nitro a konečně ho vypne ale nechá tam kde je. Přitulí se k němu s naprosto spokojeným výrazem, když olíbá polovinu jeho obličeje a nechá svou dlaň, aby konejšila jeho tělo.  Hlavu si podpírá dlaní, aby byl kousek výš a mohl jej sledovat.
"Víš, já si to užil a teď jsi na řadě ty, můj poklade." Broukne hlubokým hlasem, jak kdyby Boogie za sebou jeden vrchol už taky neměl. Ale...on ještě prostě neskončil. Sám si potřeboval vybít tu příšernou touhu, ke kterého ho Boo vyprovokoval a teď je na čase potrápit ho ještě trochu. Skoro něžně pohladí jeho klín několikrát po sobě a dá mu ještě pár okamžiků, kdy ho líbá a nedává mu příliš prostoru přemýšlet nad tím, co právě řekl. Konečně má totiž myšlenky sáhnout po tom fialovém vibrátoru, který nechal ležet tak na půl cesty. Usměje se do jeho rtů, když ho pomalu a dráždivě navede do jeho nitra, které je na to všechno dostatečně uvolněné, jak by taky být nemohlo po tom všem.
"Vlastně ti sluší a ladíte k sobě." Zavtipkuje a starosti jsou očividně už dávno ty tam.
"Byla by škoda ho taky nevyzkoušet nemyslíš?" Zeptá se jej s nádechem pobavení. Zatím hračku nechá uvnitř něj, když začne znovu konejšit jeho kůži a popotahovat za lem korzetu, jak kdyby pod něj chtěl nahlédnout.
"Možná bych později mohl vybrat ještě něco." Zamyslí se na oko, když ho znovu pohladí o chloubě a na několik vteřin kroužek zase zapne a vypne. Boo má asi problém, protože ho tohle trápení začíná až moc bavit.
"A tohle se zapíná jak?" Nadhodí otázku s tichým uchechtnutím, když se trochu pozvedne a tentokrát zapne vibrátor a vypne.
"Líbí?" Podívá se mu do tváře s mírně pozvednutým obočím a líbne jej na hranu spodní čelisti.

Boogie

Trvá to ještě chvíli, než uvnitř sebe ucítí Ju-kenovu horkost. Už se snaží rukama sám najít vypínání toho kroužku, ale není mu to dovoleno, mezi jejich těly není dost místa. Připadá si vyřízený a to jsou v té posteli asi patnáct minut. Jakmile se Ju-ken ocitne vedle něho a ukončí jeho trápení, sám se přetočí na bok, aby se mohl schoulit v jeho náručí. Prudce oddechuje a není schopný se nějak kloudně vzpamatovat, ale cítí na tváři jeho rty a na těle jeho doteky a po chvíli se konečně usměje. Zvedne k němu oči a rty mu klesnou od sebe.
"Na řadě?" Zopakuje trochu nechápavě, protože před chvílí... Co tím chtěl...? Jenže Ju-ken se nad něj skloní pro další polibky, on nechá hýčkat svoje tělo a zvolna popadá dech. Volnou dlaň položí na jeho tvář, když ho po ní několikrát pohladí a nemá ani ponětí, po čem to Ju-ken sahá. Přestane ho líbat až v okamžiku, kdy proti pozadí ucítí cizí předmět. Prudce oči otevře, podívá se do těch jeho a stáhne obočí, protože místo, aby to byl jen letmý dotek, ta věc si najde cestu do jeho těla. Je to pro něj matoucí a trochu zvláštní, ale neuhlídá si sten. V duchu mu řekne, že ho mohl alespoň nějak varovat, ale nahlas není schopný nic. Podle jeho slov si domyslí, co přesně uvnitř sebe má a zvyká si na ten pocit, že to není živé. Pozorně sleduje každé Ju-kenovo gesto, každý jeho pohyb, snaží se odhadnout co udělá, ale je částečně v tenzi ze situace, v jaké se ocitl. Tohle je pomsta za to, kde včera byl? Slastná, ale je. Rozechvěje se mu pod rukama jenom z toho, že je už zase plný a Ju-kenova dlaň ho hladí v rozkroku. Kroužek se nečekaně zapne, jím projede agresivní mrazení a pevně sevře nitro kolem vibrátoru, takže si způsobí další zatmění. Hned to přestane, ale už před tím měl pocit, že toho nemůže unést víc a zdá se, že tohle týrání jen tak neskončí. Po jeho slovech o zapínání vibrátoru se prudce nadechne a popadne ho za ruku jako by mu v tom chtěl zabránit, ale zároveň... to, co se stalo před chviličkou ho začíná vracet do toho bezmyšlenkovitého módu, který mívá při souloži a oči se mu opět začnou naplňovat touhou. Má strach, kolik toho snese, když má právě orgasmus za sebou. Bojí se totiž, že hodně a že mu za chvíli proskočí oknem. Vibrátor se zapne a s ním to znovu silně trhne proti Ju-kenovu tělu. Je to něco docela jiného, než když má uvnitř sebe jeho. Vyvolává to úplně jiné pocity a nutí ho to hlasitě sténat, trochu zmučeně a ani tohle netrvá dlouho. Nedokáže mu odpovědět, je toho příliš najednou a příliš nového. Nedovede si v hlavě složit ani slabiku, natož přemýšlet, co to s ním skutečně dělá. Jak asi tenhle výhled působí na jeho milence, který ho teď má naprosto odevzdaného v rukách a může si s ním naprosto dělat, co chce...? A pak přece jenom jednu větu složí.
"Pomyslel jsi někdy na to..." Musí polknout a chvíli se odmlčet...
"Když jsi mě uviděl... že skončíme takhle?" +Koleduješ si...+

Ju-ken

Zatváří se nad míru spokojeně, když se Boogieho tělo rozechvěje. Musí si přiznat, že se mu svým způsobem líbí, když ho tak vidí. Nechce ho trápit a zároveň si nemůže pomoct, aby to ještě chvíli nezkoušel. Ten pocit je pro něj úplně nový ale pořád se někde v jeho nitru objevuje starost, jestli to nebude až příliš. To poslední, co by chtěl je, aby se mu to nelíbilo, aby se jednou dozvěděl, že tohle není to, co by chtěl. Trochu se zarazí, když ho Boo chytí a v ten okamžik je rozhodnutý toho všeho nechat, kdyby přišlo jakékoliv odmítání. Musí na něm být vidět, jak se pere sám se sebou a tím, co mu provádí. Skoro konejšivě jej přitiskne k sobě, jak kdyby jej mohla jeho mohutná náruč zachránit před celým světem a líbne jej do vlasů. Už už se natahuje, že ten vibrátor prostě vytáhne a nechá Boogieho odpočívat. Na podobné týrání on asi stavěný prostě nebude, když se ozvou zasténání....+Takže nejspíš všechno v pořádku.+ Povzdechne si v duchu ale vyvolá to u něj jen další pousmání. Tím mu vlastně dal najevo, že klidně pokračovat může a on se toho samozřejmě hned chytí. A ne, vůbec před chvíli nepochyboval, co chce udělat. Podívá se mu do tváře a povzdechne si tentokrát on. Tohle s ním zase hrozně cvičí, jak křehce Boo vypadá a zároveň si to očividně užívá. No, tak tohle bude mít před očima ještě hodně dlouho. A Boo provokuje dál svými slovy. Mírně se skloní k jeho vlasům a pohladí jej po celých zádech, než zase zabrousí k zapínání vibrátoru.
"Ne, tohle by mě ani ve snu nenapadlo ale...teď už se mi o tom bude zdát." Broukne mu v odpověď, aby Boo věděl, jak moc na něj to celé působí. Ne, že by to už nebylo vidět v jistých partiích.
"Ale měl jsem tušit, že to tak jednoduché mít nebudu." Sdělí mu ještě s jistou provokací v hlase, když sevře konec hračky mezi prsty a několikrát s ním pohne tam a zpátky.
"Začínám mít pocit, že mě bude bavit objevovat, co máš ještě uvnitř sebe, i když..." Odmlčí se krátce a uchechtne se, když mu věnuje další opakované pohyby, než jejich novou hračku nechá uvnitř něj jemně vibrovat.
"Teď momentálně to vím moc dobře." Neodpustí si okomentovat celou tuhle situaci, když jej pomalu pohladí po celé délce paže až k zápěstí a pomalu si jeho ruku navede ke svému klínu. Teď už by i on potřeboval trochu péče a je zvědavý, jestli Boo tohle všechno dohromady ještě unese. Skloní se k němu pro další polibky, které si naplno vychutná. Stávají se daleko hlubšími, jak se na něj nemůže vynadívat. Tohle bude mít před očima celé dny a začíná být vážně zvědavý, jak zvládne vůbec odejít do práce.
"Boo-chan. Víš, že tě miluju?" Zeptá se jej s dlouhým povzdechem, když se jejich dlaně dotknou místa, které doteď nemělo žádnou péči a jemu stačí jen ten dotek, aby byl tam, kde na začátku. Pomůže Boogieho prstům, aby se sevřely kolem jeho přirození a dopřeje si pár společných pohybů, než svou dlaň stáhne a zapne i ten ďábelský kroužek.
"Ještě něco bys mi rád řekl?" Pobídne jej měkce. hrozně se mu líbí Boogieho trhaný hlas, když chce něco říct a třeba...to uslyší znovu.

Boogie

Oddechový čas, který mu Ju-ken věnoval, není vůbec dlouhý. Snaží se uklidnit a nabrat trochu příčetnosti, zatímco se jím nechává objímat a hladit po zádech, ale ta věc vzadu už je zase zapnutá, s ním to opět silně zatřese a k tomu se snaží naslouchat jeho hlasu. Zvedne k němu oči, když mluví o tom, že to nemá jednoduché a že bude objevovat taje Boogieho nitra. Musí okamžitě zčervenat. Pravda, tohle netušil ani on sám, když roznášel pití. Myslel si, že se bude do smrti milovat po tmě na misionáře a to bude vrchol toho, co unese, aby neumřel rozpeky. Teď má muže o čtrnáct let staršího, zkouší na něj flirt s roztodivnými oblečky, které by většina kluků nikdy neoblékla a mezi nohama má... O bože, propne se v zádech a už zase má ten zoufalý výraz z toho, jak je to k nesnesení. Ten jeho vtípek... Zabral ho, ale vůbec není schopný na něj reagovat, jen mu silně zatíná prsty do svalů na pažích. Ju ho vezme za ruku, někam ho vede a on brzy ucítí jeho pýchu v dlani. Je to dost materiálu na dost malou dlaň a k tomu to věčné rozptylování. Taky je to podivně vzrušující mu tam sahat. Znovu otevře oči, krátce jimi shlédne dolů k tomu, co drží a pak ho Ju začne znovu líbat. Společnými pohyby jeho dlaň klouže nahoru a dolů tak, jak se to Ju-kenovi nejspíš nejvíc líbí a on se snaží si všechna ta místa pamatovat. Při jeho vyznání se k němu přitiskne víc celým tělem, tak jako to jenom jde a zamilovaně se usměje. Pak dostane novou otázku, ale společně s ní se zapne i ten kroužek a zmučený sten protne vzduch naprosto okamžitě.
"Že..." Snaží se popadnout dech.
"Že... tě taky miluju." Řekne mu měkce, než se znovu propne dozadu a cítí, jak to na něj jde po druhé. Vůbec neví, jak ustojí celé jejich případné další milování. Měl v sobě jeho, pak tu hračku a možná znovu jeho... Už vůbec neví, co vlastně dělá, jak se tváří. Jeho ruka nějak pracuje, ale vůbec to neovládá vůlí, spíš se zasekává v návaznosti na vlastní prožitek.

Ju-ken, Kamijo

Stačí jen první dotek Boogieho dlaně na jeho chloubě a neovládne sám sebe. Tohle mu snad bohatě stačí k tomu, aby si užil hezky druhý vrchol. Jak se celý život dokázal schopně ovládat, teď s tím má neskutečné problémy.  Vnímá propínání drobného těla naproti sobě a poslední, co si dokáže uvědomit je fakt, že Boogie tohle už dlouho nevydrží. Je za to celkem vděčný, protože očividně zvládá dost dobře manipulovat i s ním, ač sobě očividně nevládne. Nebo už je z něj tak moc hotový? Nejspíš. Spokojeně se usměje, když mu Boo vyznání oplatí a jedno ví. Rozhodně nenechá ten kroužek, aby dokončil jeho práci. To žádné hračce prostě nedovolí, ne takto. Nenápadně nad sebou protočí očima v sloup, když si uvědomí na co myslí a prostě tu potvoru vypne a jemně stáhne, než ho nahradí svou vlastní dlaní. Nezpomaluje, spíš naopak, nechává se unášet vlastním tempem, které má v hlavě. Střídavě se od něj oddaluje a líbá jeho rty, kterým nedokáže ani nechce odolat. Stačí mu už jen opravdu málo, jak moc je unesený z pouhého sledování, aby dovedl Boogieho k vrcholu a pustí z řetězů i ten svůj.  Je to snad silnější, než poprvé. Aspoň má ten pocit a jediné, co z posledních sil dokáže, je přitisknout Boogieho lehce k sobě a zabořit tvář do jeho vlasů. Ta vůně, mohl by tak zůstat ještě dlouho. Tak lehce mu propadl a tahle mánie jej jen tak neopustí. Dýchá zhluboka, snaží se ovládnout tlukot srdce, který nejspíš brzo rozbije i tu postel pod nimi, jak se snaží opustit jeho prudce se zvedající hrudník. Na jeho tváři je ale vidět připitomělý úsměv. Naštěstí byl během toho všeho dost při smyslech, aby Boogieho dál netrápit a vypnul vibrátor, který nechá ležet vedle nich.
"Myslím, že jednu z těch tašek můžeš klidně nechat doma." Odkašle si decentně, když je schopný vyslovit souvislou větu a pobaveně se ušklíbne. Ne, vážně si nemyslel, že by kdy něco podobného zkoušel a ještě s tím vším byl tak spokojený. Zbožňuje romantické chvilky s ním v posteli ale tohle si zapisuje dost vysoko na svůj žebříček oblíbených věcí. A pak ho z jeho osobního nebe trochu vytrhne Boogieho telefon, který začne řvát po bytě.
"Kdo to kruci otravuje." Zamručí nespokojeně a příště to prostě všechno povypíná, aby byl klid.
"Máš hlad, Boo-chan?" Zeptá se jej měkce a je rozhodnutý se přemoci a vstát, aby jim tu polévku přece jen ohřál, kdyby chtěl.
A to netuší, že na druhém konci je Kamijo, který si odskočil od Seny vyřídit několik papírů a mezitím mu přišlo oznámení o doručení zásilky. Chtěl si užít Boogieho rozpaky, když se ho bude ptát, jak se mu doručené dárečky zamlouvaly. Na svůj hovor ale odpověď nedostane. Jindy by se nejspíš zlobil, teď však jen ukončí hovor a pro sebe se pousměje.
"Doufám, že je aspoň zkoušíš, když už mi to nebereš." Zavrní si pro sebe a nakonec se rozhodne napsat mu alespoň zprávu. Je totiž jedna věc, kterou mu nutně potřebuje sdělit a nesnese odkladu. Těší se, jak se Boo bude tvářit, když mu ten jeho románek pěkně rozbije a počítá s tím, že by si ho tím mohl k sobě ještě víc připoutat. Ju-ken pro něj rozhodně znamená hrozbu a to si dost dobře uvědomuje. Když mu však volali z právní kanceláře, jako zaměstnavateli a prosili o potvrzení příjmů, dali mu tím do ruky dost silnou zbraň.
"Vyléčím tě z tvé lásky, můj klenote." Broukne si pro sebe, když napíše krátkou zprávu, aby mu sdělil čas, kdy se můžou sejít v jeho kanceláři a popřeje mu hezké zážitky s jeho novým majetkem. U toho ho bude chtít taky vidět. Časem. Se spokojeným výrazem sáhne po papírech a začne dávat dohromady objednávku, kterou už pár dní odkládal.

Boogie, Sena

Už to vážně nebude dlouho trvat, ale Ju mu věnuje ještě pár vteřin navíc, když kroužek vypne a připraví ho o něj úplně. Neví, jestli si má úlevně vydechnout nebo začít protestovat, aby ho vrátil zpátky, ale Ju-kenova dlaň velmi rychle dokončí jeho druhý výlet do oblak. Sám ho u toho pořád svírá v dlani, takže v ní brzy ucítí i jeho horkost. Má pocit, že je to snad všude mezi nimi vinou obou dvou, asi bude muset povléct... až nějak přijde k sobě a dovede se zvednout z postele. Ještě dlouho se nechává mačkat v Ju-kenově silném objetí, než se ozve to jeho odkašlání a on se musí usmát někam do jeho prsou. Kdyby mu tak mohl říct, že to nejde, protože je platil někdo, kdo si rozhodně všimne, že to nepoužívá k pracovním účelům... No ale proč mu je posílal domů a ne rovnou do klubu?
"Jeden by řekl, že si budeš trvat na nákupu vlastních." Vyřeší to nakonec kulantně a doufá, že se toho Ju chytí. Silně sebou trhne, když se rozezní jeho telefon. Mohl by to být kdokoliv, třeba rodiče, takže se začne pomaličku vymotávat ze sevření pevných rukou a trochu omámeně se posadí. Vyzvánění utichne, ale trvá to jenom chviličku, než po něm pípne i smska. Asi je to něco naléhavějšího?
"Mám." Řekne mu, zatímco si na ramena natahuje zpět ten župánek a zaváže ho. Vždyť nesnídali a po tom včerejším pití a dnešním výkonu... Čím víc nad tím přemýšlí, tím hladovější je. Chvilku ho sleduje, jak vstává, pak stočí oči na mokrou postel, začervená se a raději se natáhne po telefonu na  pultíku u postele. Nejdřív se podívá na hovor. Kamijo...? Strávili spolu celý včerejšek, nějak se mu nechce věřit, že by stál i o dnešek a měl na to čas. Obzvlášť po tom, co se stalo se Senou. Vlastně ani neví, jak to dopadlo. Pak otevře smsku a zjistí, že je taky od

něho. Chce s ním o něčem mluvit? Nejdřív mu chce jenom odepsat, protože Ju-ken je od něj sotva dva metry, ale je to šéf... Prostě mu zavolá zpět. Takže vytočí jeho číslo a nechá přístroj vyzvánět. V ten samý okamžik se rozezní i Ju-kenův telefon. A zvoní tak neodbytně, že si Boo cloní sluchátko a gestikuluje na Ju-kena, jestli by to mohl vzít a jít kousek dál, aby slyšel svůj hovor. Na některé věci byl tenhle byt malý.
Vůbec netuší, že Ju-kenovi volá jeho druhý nadřízený - Sena. Ten si užil dokonalé konejšení v náručí své lásky a při všem tom vrkání a slibech o vzájemné náklonnosti se dozvěděl jednu neskutečnou pikantnost. Totiž Kamijův plán, jak udržet Boogieho v klubu. Měli stejné informace, žádná novinka, ale Senu překvapilo, jak je chtěl Kami použít. Tím by mohl získat Boogieho na svou stranu a zavinit rozchod těch dvou. Senovi by mělo ležet na srdci blaho klubu a jeho miláčka obzvlášť po tom, co ví, jak nutně potřebuje udržet Mihrunisu nad vodou, ale... prostě nebyl schopný za žádných okolností zkousnout tohohle černovláska. Reita mu nevadil, Reita byl Reita, ale Boo... cítil se jím sám ohrožený. Cítil, že mezi nimi se tvoří něco mnohem víc a navíc dal slib Ju-kenovi a původním klenotům. Celou noc si kousal ret do krve a přemýšlel, jestli to je zrada nebo ne a pak se rozhodl. Byl trnitou růží, pro lásku byl ochotný udělat hodně. I tohle. Souhlasil tedy s Kamijovým plánem, nechal si od něj doslovně napsat na papír, co přesně má Ju-kenovi říct, aby na Boogieho zanevřel a jakmile se Kami zavřel s telefonem v kanceláři, utíkal na druhou stranu jeho domu, kde se zavřel za několikery dveře. Ten hluboký, hrubý hlas na druhé straně telefonu se ozve vzápětí. Naštěstí!
"Ju-ken-kun! Jsi sám? Není tam někde okolo nikdo?" Vyhrkne na něj.
"Zavři za sebou dveře a dobře mě poslouchej, co ti teď řeknu. Nech mě to dokončit, než začneš vyšilovat jasné? Prosil jsi mě, abych něco vymyslel a dostal Boogieho z klubu. Tak teď máš možnost. Vezmeš toho kluka, odstěhujete se někam daleko a už se nikdy nevrátíte!" Nadechne se, zavře oči a pokusí se ovládnout afekt vůči Boogiemu.
"Poslyš. To, co ti teď řeknu, mě bude stát všechno, když to na mě práskneš. Tak doufám, že věřím správnému člověku." Nejradši by s ním zacloumal. Je mu z toho úplně špatně od žaludku, jeho vztah a práce ležely v rukou toho hromotluka! Ale byl to férový chlap.
"Kamijo se Boogieho dobrovolně nikdy nevzdá. Má k tomu sakra dobré důvody, které už vím, ale nesmím ti je říct. Musíš mi věřit! Udělá všechno, jen aby si ho u sebe udržel, půjde přes mrtvoly, přes právníky, přes postel, co tě jen napadne. Nemůžu se mu vůbec divit, ale asi chápeš, proč tady tu tvou křepeličku nechci já! Abys měl důkaz - včera byli spolu. Celý den. Všechny ty věci mu nakoupil a... hmm... zkoušeli je. Spali spolu, jasné? Vím to, protože jsem si to ověřil vlastní rukou. Můžeš mě za to nenávidět, ale všechno, co ti říkám je pravda! Zabal mu věci, donuť ho dát výpověď, třeba si ho vezmi a jeďte někam pryč! Kamijo mu chystá novou smlouvu... viděl jsem Shinyovu smlouvu  věř mi, jen tak něco je nerozváže." Na chvíli se odmlčí, když se v domě ozve rána a prudce se ohlédne přes rameno.
"Musím jít!" Telefon ztichne.