Ruki x Toshiya - Přiznej si konečně, že tě to baví. - Část 2.

(Výroční párty)

Ruki

"Uhm..." Zahučí jednoznačně s cigaretou v puse.
"Jak bys mě chtěl rozpálit? Něco takového vůbec neumíš. I kdyby ano, nejde ti to se mnou, zatím jsi za Ledovou královnu." Sdělí mu svůj pohled na věc, aniž by očekával, co by mohlo po jeho slovech následovat. Pak ale Toshiya řekne něco, co nejde popřít. Udělá podle toho obličej i gesto rukama, že mohl.
"Jenže já nejsem takový hajzl jako ty, víš?" Řekne mu mile jako medík. Toshiya se pohne směrem k němu, v tu ránu má jeho plnou pozornost a je skoro patrné, jak se Rukiho tělo pro všechny případy napne. Mírně povytáhne obočí nad jeho poznámkou, když mu tady tak beztrestně narušuje osobní prostor.
"A co mě má bavit, že se celé roky chováte jako parta pitomců?" Samozřejmě Gaze jsou v tom nevinně, oni si nezačali!
"To vy jste nás tenkrát obvinili!" Mračí se na něj nebojácně.
"Jak ale vidíš, poradili jsme si i bez kopírování vaší muziky. Kaoru je pitomec, Die taky a já! Já dokážu všechno napsat sám a tak dobře, že jsme tam kde jsme!" Tak!!! Ha, ha, ha! To mu to dal! Ještě by přivřel oči nad Kyem a Shinyou, ale pyšný Die a extrémně protivný Kaoru... a Toshiya jakbysmet, Dieho kumpán! Teď by ho měl slyšet Kai! A Reita! Ti by ho pochválili. Toshiya mu vydechne kouř rovnou do očí a ač Ruki kouří celý život, tohle se mu rozhodně nelíbilo. Zamračí se, zamává si dlaní před obličejem a trochu se zakucká.
"Ty jsi vážně idiot, víš?" Broukne k němu, ale Toshiya už si zase vede svou.
"Přestaň říkat tyhle divný věci nebo tě budu podezřívat, že sis uvnitř klubu něco dal, třeba extázi..." Protáhne se kolem něj k lahvi džinu a pořádně si přihne, aby ho rozchodil, než ji zase postaví zpět.
"Co by tomu všichni řekli, kdyby věděli, že mě tu balíš? Tvoji kumpáni by tě vyhnali ze smečky..." Konečně se pousměje a nenuceně pokrčí rameny.
"Až dodneška jsem ale neznal tvůj vkus. Vlastně mi lichotíš. Řekni, Totchi-chan... onanuje se ti dobře, když se díváš na náš záznam a zpívám?" Teď je to on, kdo utlumí hlas a přiblíží se až k němu. Mírně u toho pootevře rty, zatímco si prohlíží jeho hrudník, dokáže u toho vykouzlit dokonale svůdný pohled a pak mu oplatí výdech kouře do tváře.

Toshiya

Poslouchá ho a u toho mu koutky těknou nahoru. Nelíbí se mu ale vůbec, co říká, jenže v hlavě už se mu maluje dvacet poznámek, kterými by mu to mohl vrátit. V tomhle nikdy neměl problém.  V jeho tváři se jinak nepohne jediný sval, jen v očích se nebezpečně zablýskne, jak kdyby čekal, až Ruki přesáhne tu pomyslnou hranici. Možná by mu mohl těch deset minut opravdu dát, než si laskavě  doprská a pak mu to vrátit, ještě jej kupodivu tolik neštve. Kdyby se nad tím zamyslel do hloubky, zjistil by, že se u toho spíš baví. Se svou výškou je vážně...roztomilý, jak se snaží.
"Chtěl bys ode mě poplácání po rameni?" Začne jako první a sleduje po očku jeho pochod k lahvi. Tak dlouho vydržel mlčet a měl by poplácat po rameni sám sebe, že mu ještě nestřelil alespoň pohlavek. Kolik trpělivosti v sobě ještě najde? To se uvidí. Nechá ho dojít až před něho ale ta poslední slova jsou pomyslnou kapkou, kdy do sebe nechá beztrestně šít. Plynulým pohybem odhodí polovinu cigarety na zem a špičkou boty ji zašlápne, doprovázíc to gesto pohledem. Pak pomalu zvedne očí k těm Rukiho a sevře klopy jeho saka mezi svými prsty.
"Prskáš tu jak naježené kotě." Sevře je mnohem víc a přitáhne si ho blíž k sobě. Ten dým mu ani v nejmenším uškodit nemůže a není citlivka jako Ruki, takže se ani nezakucká.
"Ale vlastně lichotíš ty mě, když si to dokážeš představit. Víš mě by to ani nepadlo." Šeptá tiše a skloní se k němu o kousek blíž, že se nosy skoro dotýkají. Vůbec si není schopný uvědomit, jak daleko chce nechat tuhle provokaci zajít. Zatím ale ještě té hranice nedosáhl, jestli vůbec nějaká existuje.
"Víš, ani idiot jako já nemá nouzi, aby se musel uchylovat k onanii." Nakloní hlavu mírně na stranu a už se dotýká skoro rty těch na pohled velmi měkkých. Mohl by to vyzkoušet? Prskal by pak ještě víc a on by se u toho náramně bavil.
"Což tobě asi nedochází, protože trávíš tolik času nad hudbou, aby jsi nás porazil, že ti nic jiného nezbývá hm?" Pozvedne pravé obočí a vítězoslavně se mu blýskne v očích.
"Já nevím Ru-chan ale my nejsme ti, kdo ostatním zakazuje všechno možné. Nechceš po nich náhodou, aby nedýchali, když se snažíš soustředit?" Nenechá na něm nit suchou.
"Co by řekli tví kumpáni, že zachraňuješ nepřítele?" Vrací mu i s úroky, protože je to Ruki, kdo ho vytáhl z clubu a nemusel. Tohle by Rei určitě nepochopil.
"Ale jednu věc ti prozradím, budu tě hrozně štvát, víš. Jsi sexy, když se vztekáš." Ve tváři má absolutně nečitelný výraz, který vůbec nenapovídá, jestli to myslí vážně nebo ne. A pak ho pustí, jak kdyby se nic nestalo. Sám dojde k lahvi a řádně si přihne.
"Ber to pozitivně. Nebýt nás, tak se tak nesnažíš." Pozvedne ji na jeho zdraví a krátce se zasměje, vlastně opravdu upřímně.
"Vlastně by jsi nám měl poděkovat ne?" Natáhne k němu ruku i s flaškou a je zvědavý, jestli oddupe vztekle pryč nebo bude tahle přestřelka pokračovat.

Ruki

Ten tvrdší pohled v jeho očích mu neujde a je to jasná známka toho, že se Rukiho rýpání vyplácí, a že ho Toshiya začíná mít dost. Vlastně slyšel, že mimo stage a pózování je to milý kluk, co se hodně směje a má rád vtipy, tady na něj ale pouští hrůzu svého intenzivního pohledu. Tedy - snaží se o to, jenže Ru má pro strach uděláno a do pusy si moc nevidí.
"Od tebe nechci vůbec nic!" Zavrtí Ruki rezolutně hlavou, ale v příštím okamžiku už Toshiyova cigareta letí k zemi, v něm to vnitřně hrkne a musí udělat půl krok blíž, jak ho Toshiya popadne za sako a přitáhne k sobě. Hledí na něj podmračeně, ale zároveň má doopravdy strach z toho, že mu jedna přistane. Nebyl žádný rváč, většinu problémů vyřešila jeho pusa a fakt nechce mít nic modrého na obličeji. Přesto se zatváří vzpurně.
"To určitě." Prskne po něm, ale vůbec mu z té konfrontace není dobře a s jeho rukama se nepere jen proto, aby nebylo poznat, že by mohl mít strach. Jsou tady úplně sami, nikdo nikde, přece by nic neudělal na jejich výroční oslavě nebo ano? Zamračí se ještě víc a mírně se zakloní, když se Toshiyova tvář začne až moc přibližovat, ale dál už to nejde. Kdyby ho nečekaně pustil, kecl by si na zadek.
"A já myslel, že to většina zdravých kluků dělá běžně, i když žijí v partnerském vztahu. Za předpokladu, že všechno funguje, jak má." Tak a teď mu ji Toshiya dozajista střelí, protože o nádobíčku se nevtipkovalo. Klesne očima na jeho rty, pozvedne bradu o něco výš, má to být hrdé gesto, ale skoro mu místo toho vyjde vstříc. Kromě toho se Toshiya trefil do jeho slabosti - příliš práce, příliš i na někoho bez soukromého života.
"Trávím nad ní tolik času, abychom byli lepší, než kdokoliv. S vámi to nemá vůbec nic společného." Začíná mu to celé být nepříjemné.
"Cože? To je... to je absurdní..." Uhne pohledem do strany. Tohle střílí od boku, nemůže to vědět a přesto... někdy byl takový. Někdy je honil opravdu moc. Kai taky, ale on byl často ještě horší. +Kluci mě mají rádi. Všichni, i Aoi...+ Honem ubezpečuje v duhu sám sebe. +Přece si od něho tohle nenecháš nakukat, dělá to schválně!+ 
"Že jsem lepší člověk, než on." Vrátí oči k němu s pohotovou odpovědí. A pak ho Toshiya dokonale zmate. Co tím chtěl krucinál říct? Bude ho štvát, protože je pak sexy? Co to tady zkouší? Už se ho skoro zeptal, kam se ho snaží zahnat, ale v ten okamžik ho Toshiya konečně pustí, až Ruki udělá krok vzad. Ozve se dlouhé Tssss a Ruki si honem opraví sako do lepší polohy.
"Zmačkal jsi ho." Zlobí se na něj. Při jeho posledních slovech už opravdu zavrtí hlavou.
"Baka..." Chce kolem něj projít zpět do klubu.

Toshiya

Málem by se upřímně zasmál, když po něm Ruki dál prská. Určitě má nahnáno, opravdu tomu věří.
"Když všechno funguje, jak má? Když máš dostatek sexu, nemáš čas na vlastní ruku ale to tobě nic neříká hm?" Rýpne si do něj ale je vidět, že se začíná opravdu trefovat. Však on slyšel, jak ty kluky nahání zprava doleva a co všechno musí stihnout. Většinu věcí věděl z rozhovorů Vždycky s heslem, svého nepřítele musíš znát nejlépe.
"Lepší člověk? A na to jsi přišel kde? Jsi stejně škodolibý a urýpaný jako my ostatní. Jen se podívej, jak prskáš a házíš mi na hlavu kde co." Ujistí ho, že na tom o moc lépe není. Určitě si to, že ho vytáhl z clubu ještě někdy vyžere. Anebo se o tom radši před ostatními nezmíní? Ta druhá varianta je víc reálnější. Trochu ho začíná mrzet, že ho pustil tak brzo. Mohl vyzkoušet kolik toho kočička vydrží, než začne opravdu škrábat. Odloží lahev, když si Ruki očividně nedá a koukne na jeho sako s mírně pozvednutým obočím.
"Bylo pomačkané už předtím. Ale toho sis u všech starostí kolem toho, jak být lepší nejspíš nevšiml." Pokračuje v dobře mířených poznámkách ale pak přijde nadávka a to už nenechá jen tak. Tohle by přece nemohl jen odmávnout a nechat být. Však on mu to spočítá, že ani nebude vědět, jak se jmenuje.
"Měl sis rozmyslet, koho zachraňuješ Ru-chan." Zavrní si pro sebe až přehnaně sladce a jakmile se kolem něj snaží protáhnou hrábne po jeho pasu a natiskne jej na sebe v jakési půl otočce.
"Myslíš si, že si nechám líbit, když mi budeš nadávat." Zavrní na něj chladně a v očích se mu blýskne. Už už chtěl skoro zakopat válečnou sekeru a nechat to být, alespoň pro těch pár chvil, kdy budou venku. Čistě jen ze zvědavosti, kam to povede ale ne....Ruki si prostě nedá říct a jeho tím hrozně vytáčí.
"Kam si myslíš, že jdeš? Hm. Nebo snad přede mnou utíkáš?" Zeptá se jej, když ztiší svůj hlas o několik stupňů.
"Nebo ti snad bylo líto, že jsme tě pustil?" Provokuje jej dál a dívá se mu u toho upřeně do očí. S napnutím svalů jej zatlačí až ke zdi clubu, kde mu díky ní uvězní zápěstí.
"Co myslíš, jak daleko bych mohl zajít, aby ses začal pořádně vztekat a já mohl odejít s vědomím, že jsem svůj dnešní úkol splnil?" Neodpustí si poznámku a znovu se pomalu přibližuje k jeho rtům.
"Co myslí, myslel jsem to vážně nebo jsem si z tebe dělal legraci? Jak daleko bys dokázal nahnat své ego?" Pobízí ho ale nedává mu příliš možností se pohnout. Natiskne se celým tělem na to jeho a skloní tvář, aby se mohl nadechnout vůně jeho vlasů. Teď si dost zavařil, protože se mu prostě líbí. +Tohle není dobré..+ Upozorní sám sebe, než se mírně oddálí.
"Co když tě políbím? Možná se mě bojíš právě proto, že by se ti to líbilo hm? Můžeme to hned vyzkoušet." Dokončí svá slova, než se přitiskne na jeho rty. Celá tahle situace v něm rozpoutala hotové vášnivé peklo plné ledu, které mu dá v první vlně polibků okusit. Prostě to chtěl udělat a stalo se. Nepočítal v však s tím jakou chuť budou mít Rukiho rty a jak měkké jsou. Hotová past na něj. Nedokáže se od něj odtrhnout a právě  tu chvíli neprozřetelně pustí jedno jeho zápěstí a vjede mu dlaní přes tvář do vlasů.

Ruki

"No jo, abys pak hrál dobrou hudbu, když máš čas jenom na sex..." To je to poslední, co stačí ucedit, než ho Toshiya popadne v pase, až se ho lekne a div se nepřerazí o jeho nohy, jak mu přistane doslova v náručí.
"Ty sis se vším začal!" Zavzpouzí se mu pod rukama. Jeho sako rozhodně nebylo pomačkané před tím, to by nikdy nedovolil!
"Co ti přeskakuje, koukej mě pustit!" Vyjede po něm, jenže místo toho, aby to Toshiya udělal, musí před jeho vysokou postavou zacouvat, dokud za zády neucítí studenou stěnu klubu. Nepřepral by ho, ani kdyby stokrát chtěl. Takhle se k němu snad nikdy nikdo nechoval. Rozhodně ne od té doby, co odešel z domu. Jedna otázka předhání druhou, samé co myslíš, co myslíš a on se snaží kroutit, ale nejde to. Toshiya se začne sklánět zpět k němu, on se málem vsákne do stěny za sebou a uhne mu obličejem do strany. Na celé přední ploše vlastního těla pocítí to Toshiyovo a je tu najednou horko k padnutí, i přes to, že je noc a ne zrovna ta uprostřed léta. Teď už skoro nešťastně krčí obočí. Jeho tělu se to někde v nějaké zasunuté části mozku líbí, možná proto, jak vyprahlé je a jak ho drží zkrátka a on za to Toshiyu nenávidí ještě víc. Vnímá to jeho nadechnutí, moc si přeje, aby vešel někdo, kdo by ho z toho zachránil, ale dvorek zeje prázdnotou. Umanutě hledí stále do strany, dokud neuslyší jeho hlas, jak pronáší cosi o líbání. Naprosto zděšeně se mu podívá do očí.
"Co je? Nejsi na holky nebo co?" Hlesne, ale víc toho nestihne, protože ho Toshiya doopravdy políbí. Je to dravé, nevybíravé, velmi mužné... Jenže místo, aby to skončilo, Toshiya se mu vysmál a konečně odešel s tím, jak mu to hrozně nandal a srazil ho jako muže na kolena, zajede mu dlaní do vlasů, až si Ruki docela tiše vzdychne. Trvá to jenom pár vteřin, co mu se zavřenýma očima oplácí polibek plný nečekané vášně, dokud se Ruki neprobere jako první. Díky volné ruce ho od sebe kousek odstrčí a pak ho zcela intuitivně a bez přemýšlení kopne kolenem mezi nohy. Nebyla to kdo ví jaká rána, nemá k tomu ani prostor, ani potřebnou sílu, ale rozhodně to asi bolelo a on se stačí jenom protáhnout podél zdi a zmizet dovnitř do klubu. Udýchaně chvátá podél zdi, dokud není mezi lidmi a ohlédne se, jako by ho pronásledoval sériový vrah. Teď už ho nic nezachrání, jednou se někde potkají a on přes tu tlamičku vážně dostane. Málem umře na místě leknutím, když ho za ramena popadnou něčí ruce, ale je to Kai. Zírá na něj jako na Vetřelce.
"Jsi v pořádku?" Mírně s ním zatřese a ukazuje přes rameno na svou ženu a zbytek kluků, shromáždili se u dárků. Ruki přikývne, ale to už se na něj starostlivě dívá celý zbytek party. Bože jak on je rád, že bude mezi nimi!

Toshiya

Oplácí mu je! No vážně. Ani se nenaděje a už se od něj prostě nedokáže odtrhnout. Ten počáteční vzdor se změní v něco, čemu rozhodně nedokáže odolat. Málem neuhlídá svůj hlas, které se mu dere z hrdla v podobě spokojeného zamručení ale k jeho štěstí se ovládne. Tohle opravdu nečekal. Měla to být provokace, měla to být jen dobře mířená rozebírací taktika a ono je to úplně jinak. Nechává se jím dokonale pohltit a neuvědomuje, si, jak neopatrný v tuhle chvíli je. K tomu Rukiho vzdychnutí a nemohl by být víc ztracený. Opravdu se mu líbí, to si dokáže připustit ale to mohl říct o dost lidech. Jenže tady se v něm probouzí něco mnohem víc a bude se za to upřímně nenávidět, až si to uvědomí. Všechno je pro něj naprosto akorát, teď rozhodně. Tedy až do chvíle, když mu přistane Rukiho  koleno přímo na jeho nádobíčku. Pustí ho okamžitě a přelomí se v pase, kryjíc si rukama nakopnutý klín. U toho si tiše nadává pro sebe a vrčí na všechny strany. Nebylo to moc ale sakra to bolí!
"Do prdele." Zanadává si už nahlas, když se mu podaří částečně narovnat a kouká na odcházejícího Rukiho.
"No počkej, až se potkáme příště, tohle ti jen tak neprojde." Křikne za ním vztekle a sám se zády opře o zeď clubu, než se podél ní sveze do podřepu.
"To snad není pravda, já jsem ale idiot." Vynadá si do ticha panujícího kolem a sáhne po tabatěrce, aby si znovu připálil. O to víc si nadává v duchu, že se nechal tolik unést. Rozhodně měl být opatrnější.
"Oplácel mi je kruci, tak co je za problém?" Sykne si pro sebe ale i přes naštvané myšlenky se krátce a upřímně pousměje. Jak kdyby si vůbec nepřipouštěl s kým, že to tady byl. Ale Ruki měl pravdu, on na holky nikdy nebyl a to, co zažil dneska se mu rozhodně běžně nestávalo. Ta energie byla dokonalá a ten vzdor...Ten se mu líbil snad úplně nejvíc. Veřejně se s tím nešířil, byl to jen problém ale ostatní to věděli moc dobře. Povzdechne si krátce, než se pomalu vysouká na nohy a podívá se k dveřím do clubu. Mohl by jet domů  a nechat celý ten večer za zády. Jenže to by musel být někdo jiný. Místo toho, aby utekl v klidu dokouří. Lokne si ještě několikrát a vyrazí zpátky dovnitř.
"Budeš proklínat to, že jste nás pozvali." Uloží si v hlavě svůj prvotní úkol a dovnitř vstoupí  s dokonale vyrovnaným výrazem a sebevědomou chůzí. K Rukimu se za celý večer už ani nepřiblíží a věnuje se svým známým. Doráží na něj však každou chvíli pohledem a u toho se sebejistě usmívá. Však ona přijede příležitost, kdy mu to bude moct vrátit i s úroky a jistě to nebude dlouho trvat. Prostě ho dostane! Jednou...