Aoi x Zyean - Tohle dělají většinou holky... - Část 1.

(Výroční párty)

Zyean

Sena mu někde ztratil téměř okamžitě. Vlastně by to měl čekat, na to už ho zná dost dlouho. Možná ze začátku si nad tím zvládal aspoň povzdechnout ale dneska už fakt ne. Z druhé strany, co mu tu chybí? První dvě hodiny popíjel pivko se známými, kteří je sem pozvali a pak se proplétal clubem, aby alespoň zahlédl někoho z Gaze nebo Diru. Nedokázal skrýt údiv, když na vlastní oči viděl jak Ruki táhne Toshiyu pryč. Bylo veřejné tajemství, tedy alespoň se šuškalo, že tyhle dvě kapely se zrovna nemusí ale tohle tak rozhodně nevypadalo.
"Co se škádlívá..." Prohodí si pro sebe tiše, než mu přistane ruka na rameni.
"Jo jasně, už jdu." Kývne hlavou a vydá se k hloučku kumpánů, kteří jej hecují na soutěž ve vypití piva na ex. Na tváři mu pohrává lehký úsměv, jak kdyby se toho vůbec neúčastnil. Když však odstartují, vrhne se do pití po hlavě a za pár vteřin na dně jeho sklenky nic není.
"První?" Zeptá se kluka stojícího vedle a odloží sklenku na stůl vedle sebe.
"Hej, kam jdeš...Dáme druhý kolo." Křikne na něj jeho kumpán ale on jen mávne rukou za svá záda, když vykročí pryč.
"Za chvíli jsem zpátky." Řekne si spí pro sebe a vydá se najít toalety. Už fakt musí a odkládal to dost dlouho. Cestou chodbou potká ještě několik známých, kteří se s ním dají do řeči, i když to není ta nejlepší chvíle. Dokonce jedna z přítomných slečen je mnohem blíž, než by čekal. Nicméně cíl jeho cesty je teď mnohem přednější.
"Najdu si tě za chvíli." Prohodí trochu tajemně, jak kdyby šel hledat poklad a konečně se vymaní ze společnosti. Vlastně bude tak trochu rád, až opravdu vypadne a modlí se, aby na záchodě nikoho nepotkal. Rozrazí ramene dveře, aby skoro vyrušil další tři pány u mušlí. Těch si však ani nevšimne a sám si konečně dostatečně uleví. K jeho překvapení na toaletě osamí, což se mu dokonale hodí. Potřeboval chvíli klid a ticho. Tady se sice tlumeně ozývá hudba, ale to mu příliš nevadí. Umyje si ruce a a vyhoupne se zadkem na desku vedle umyvadla. Samozřejmě si první zjistí, jestli není mokrá a opře se zády o zeď, pohrávajíc si prsty s piercingem v bradě. Druhé předloktí má opřené o koleno, jehož nohu má zapřenou o mramorovou desku. Z kapsy vytáhne černý lihový fix a načmrká si pár slov vedle zrcadla. Pobaveně se ušklíbne, když zhodnotí své dílo ale karma je zdarma. Piercing se uvolní a odhopká po desce až do umyvadla a vzápětí kam jinam, než do odpadu. A to je prostě rána pod pás.
"To si děláš..." Seskočí hbitě z desky a nahlédne do výlevky, jestli se třeba někde nezachytil. K jeho smůle už je v odpadu a může jen doufat, že zůstal někde v ohybu. A to zjistí, prostě ho chce zpátky! Otevře skříňku po umyvadlem a začne celkem zkušeně rozebírat sifon, pěkně od vrchu a je mu úplně jednu, že tam nejspíš pak bude mokro.
"Tak  povol ty potvoro." S těmi širokými kalhotami a rukávy vyhrnutými pod lokty vypadá skoro  jako údržbář, celkem dobře oháknutý  a trochu namalovaný údržbář. Ještě brašnu s nářadím a může se tím živit. Konečně povolí alespoň jedno koleno ale tam není. Neváhá ani na vteřinu a začne rozebírat zbytek. Klidně se dostane potrubím až na druhý konec Tokya, jen aby ho dostal. Byl jeho první, prostě srdcovka.

Aoi

Všechny rozbouřené emoce, které měl mezi sebou a svou kapelou už snad byly utišeny. Vypadalo to, že by všechno mohlo být zase jako dřív, jen nesměl sklouzávat ke své mrzutosti a podceňování sebe samotného. Dalo to práci, ale dneska se rozhodl, že se bude opravdu bavit a zdatně se toho držel. Většinu večera strávil s Kaiem a jeho ženou, cítil se s nimi dobře. S Uruhou si v poslední době šli maličko z cesty a Ruki byl samozřejmě někde s Reitou, alespoň si to myslel. Přes to se i k nim donesla informace, že Uru odešel dost brzy s nějakou slečnou a všichni byli zvědaví, jestli ji někdy spatří nebo to bude jen cosi dočasného a tajného. To poslední, o co dneska stál, bylo popichování s kýmkoliv z Diru, takže si dával dobrý pozor, aby se od nich držel dál nebo po boku někoho z kapely, jinak by mohl být s náladou zase tam, co vždycky. Kolem půlnoci si stačil prohlédnout některé dárky a pozornosti a taky promluvit se snad drtivou většinou lidí přítomných na oslavě. Patro měl úplně suché, i když se snažil pořád něco pít, ale chtěl se zachovat jako dokonalý hostitel. Přece v tom Kaie nenechá, když se ostatní vypařili kdo ví kam? Nakonec ale doběhne potřeba toalety i jeho a to tak na poslední chvíli, že doopravdy spěchá, aby nebylo pozdě. Když vejde na pánské záchody, nikdo na nich není kromě někoho, kdo asi opravuje odpad. Diví se, že o tom ví a že ho někdo povolal, ale tím lépe, alespoň bude klub v pořádku po té, co si ho pronajali. Někde poblíž se mu čůrat vážně nechce, takže jen propluje okolo a zapadne do kabinky. Nakonec z ní zase vyjde, postaví se k jednomu z funkčních umyvadel, odloží si na mramor krajkové rukavičky a malou taštičku a umyje si ruce. Pak začne v zrcadle kontrolovat vlastní odraz a líčení, které samozřejmě má. Hodně si teď navykl na ty modré

kontaktní čočky, kryjí jeho přirozený pohled, ale je to jediná barva, která je na něm k mání, kromě černé. Jinak má na sobě ještě černé sako se vzorem ze sametu, pěkně propnuté v pase a střižené po zadek. Pod ním rozhalenou černou košili a samozřejmě šperky své dvorní značky, pro kterou kdysi fotil. Vyndá z taštičky makeup v pudru a štětec, přepráší nos, učeše vlasy a zase všechno zandá, než se konečně podívá někam pod nohy, kde se tvoří kaluž vody. Trochu ustoupí a dojde mu, že se nejspíš nedívá na instalatéra.
"To vypadá minimálně na diamanty..." Okomentuje snažení toho mladíka a přijde mu to trochu nechutné, vždyť se ušpiní od všeho, co tady v tom neznámém odpadu může být. Raději sáhne po rukavičkách a začne si je navlékat.

Zyean

Začíná být opravdu zabraný do práce, když rozebírá pečlivě další koleno. Vážně má v plánu to dát zase dohromady, jakmile skončí. Nevoní to úplně skvěle ale  u okna zahlédl dezinfekci, asi ji tu nechala uklízečka, tak to pak celé spláchne ale...on tu tu kuličku prostě nenechá. Je to trochu, jak hledat jehlu v kupce sena, jenže on má výdrž a hlavně odhodlání, aby to dotáhl do konce. Skoro si ani nevšimne, když se dveře otevřou a kolem něj někdo propluje do kabinky.+Máš strach, že bych se koukl?+ Zeptá se sám sebe v duchu pobaveně ale ani ve snu by ho nenapadlo, kdo že to byl. Špičku jazyka má zrovna uvězněnou v pravém koutku, když se pro něj zatím neznámý postaví vedle něj. Trvá mu několik dlouhých vteřin, než stočí tvář k němu a konečně vzhlédne. A pak mu dojde dech. No kruci! Kdyby neměl špinavé ruce asi se plácne do čela. Poslední, co vážně chtěl je, aby ho u něčeho podobného viděl někdo z Gaze. Tohle se opravdu nepovedlo.
"Ehm." Dostane ze sebe jako první a kouká na něj jako na zjevení, když mu z kousku trubky, kterou právě svírá odkapává voda.
"V podstatě jo." Odsouhlasí u s kývnutí, když se ozve tiché cinknutí o podlahu a konečně se na světě objeví to, co hledal.
"Já věděl, že tam někde je." Ozve se jeho hlas s patrnou radostí a odloží ten titěrný šperk stranou, aby mohl zase všechno dát do původního stavu.
"Některé věci mají prostě větší hodnotu, než diamanty." Ozve se z jeho rtů, když mu doje, co na sobě Aoi má a jak většinou vypadá. Ten má šperků jistě plné skříně a on tady řeší jeden pitomý pierc.
"No, ztratit se ty, tak tě jistě taky někdo naléhavě hledá ne?" Popustí uzdu svým slovům a krátce se po něm ohlédne s omluvným výrazem. Takhle by se s ním nejspíš neměl bavit a v očích mu zasvítí jakási pokora, společně s nepatrným náznakem drzosti.
"Trocha špíny mi nevadí, jsem zvyklý z ryb. Tam to taky moc nevoní a není to zrovna lahoda. Většina to tak vidí." Pokrčí rameny nenuceně, když se mu konečně podaří poskládat odpad, jak má být. První si ty ruce umyje, stejně jako piercing a pak zamíří k oné lahvičce, aby vydezinfikoval sebe a i svůj šperk, který vzápětí vloží do malé peněženky, kterou měl v zadní kapse.
"Takhle jsem si úplně nepředstavoval setkání, když se někým z vás potkám." Povzdychne si sám nad sebou ale je vidět zaujetí, s jakým si ho prohlíží.
"Byla to ale celkem zábava, nechcete si to taky zkusit." Znovu se neuhlídá a nakonec nad sebou zavrtí hlavou. Tohle taky úplně nechtěl říct. Mohl by mu říct o podpis? Nebude to divné, když jsou zrovna tady ale...co když se mu už nepoštěstí ho tady potkat?
"Možná bych si mohl počkat aspoň na chodbu ale..." Dveře se otevřou a dovnitř vejde nějaký muž, který zamíří rovnou k mušli a ozve se zip.
"Ne, pitomější místo, bych si vážně nevymyslel. Na ten podpis se fakt zeptám až na chodbě." Za ním se ozve nesouhlasné mlasknutí. Vypadá to, že dotyčného hrozně ruší.
"Tenhle odpad vážně spravovat nechci." Protočí očima pobaveně v sloup a s jistou úctou ve výrazu tváře pokyne Aoimu, aby šel první. Za dveřmi na chodbě se zastaví a vloží si ruce do kapes s nevinným pousmání.
"No totiž.." Zajede si rukou rozpačitě do vlasů, kde se zaleskne pár barevných odstínů.
"Fix bych měl a kůži taky...ehm prosím..." Přemýšlí, co by si mohl vymyslet za místo, kam by se mu podepsal. Dokázal by ho vyvést z míry? Aspoň trochu?  Natáhne k Aoimu ruku s lihovkou a protočí ji, stejně jako paličku, se kterou mu to dost jde mezi prsty. Počká si, jestli jeho přání vyhoví a jakmile si od něj fix vezme, vyhrne si s tajemným pousmáním lem trika a poposune ten od kalhot kousek níž, aby odhalil kus bledé kůže ale nic navíc.
"Třeba sem." Ne, on si nikdy nedělal příliš hlavu s tím, jak by si to kdo mohl přebrat.

Aoi

Když se ozve to první ehm, jenom posune oči k jeho tváři a zase zpět, aby natáhl i druhou rukavičku. Přesto se trochu zvědavě podívá na mramorovou desku, co to na ni položil. On už ten svůj ve rtu několik let nenosí, ale rozumí téhle obsesi až moc dobře.
"To je pravda." Prohodí, i když u toho vypadá pořád jaksi nezaujatě, ale je to spíš jeho typické, na pohled odtažité chování, než nějaký úmysl. Pak ale obdrží cosi jako kompliment a zvedne k němu opět oči i s mírně povytaženým obočím. Není si jistý, jestli umí dobře číst v mladíkových emocích, které se mu projdou po tváři, ale raději na to nic neřekne, protože si o podobných věcech myslí svoje. Nehledal. Jednoduché... Když ale dojde na ryby, poprvé se pousměje a jeho oči změknou. Mírně se opře bokem o pult u umyvadel a prohlédne si ho lépe. Nezná ho. Těch indie kapel je tolik, že je nedokáže vést všechny v patrnosti pokud to vůbec je člen nějaké kapely a ne třeba zaměstnanec studií nebo něco takového.
"Čerstvá ryba je přece něco úplně jiného, pokud se rád nerochníš v bahně na sumcích." Řekne mu na to a pravda je taková, že v tom bahně už se rochnil taky. Bylo to jedno z mála míst, kde bylo ticho, kde mohl přemýšlet a nikdo nerušil. Podobně jako při plavání nebo surfování. Pak se pousměje po druhé, když Zyean zmíní, že se s nimi chtěl potkat nějak jinak.
"Nechceš si rozmyslet, jestli mi budeš tykat nebo vykat?" Prohodí místo odpovědi. Buď ho vyvádí z míry nebo je ten kluk docela roztržitý. Chce mu ještě něco říct, ale někdo do toho vstoupí a postaví se rovnou k mušli a u toho zdá se nemusí být ani jeden z nich. Aoi musí sklonit hlavu a zadržet smích při té poznámce o odpadu, ale přikývne a vyjde na chodbu, kde hluk z klubu trochu zesílí. Už kolem nich prochází lidé sem a tam, ale je jich málo. Zastaví se a otočí se k němu čelem, protože to o podpisu samozřejmě nepřeslechl a je to to nejmenší, co by pro něj mohl udělat. Ale ať se dívá jak se dívá, Zyean u sebe žádný papír nemá a on taky ne. Je vlastně docela roztomilý, jak rozpačitě se tváří.
"Kůži..." Zopakuje po něm neurčitě. To se mu přece smyje... ale pokud o to stojí? Převezme si fix, samozřejmě viděl to gesto a v duchu si dovede domyslet, že pokud je muzikant, tak nejspíš bubeník. Otevře ho a pak se konečně krátce zasměje, když mu ukáže, kam přesně to má být.
"Tohle dělají většinou holky..." Nedovede si odpustit, protože podpisy do výstřihu jsou dost běžné, zatímco kluci si gatě moc nestahovali. Přesto k němu udělá krok blíž, dřepne si a obratně se podepíše do míst, kde má pánevní kost.
"Většina jich pak říká, že se nebudou rok mýt." Prohodí, když fixu zavírá, zvedne k němu odspodu pohled, chvíli si ho podrží a pak pomalu vstane. V ten okamžik projde jeden známý, pozdraví ho a jak se protahuje kolem, vrhne po Aoim pohledem, který jasně značí údiv nad tím s kým a kde flirtuje. Kdyby nebyl tak bledý, asi by zčervenal.

Zyean

"Radši bych ti tykal ale nebyl bych...jak to jen říkají, zdvořilý." Prohodí bez známky studu, když mu až teď docvakne, co to bylo za slova o rybách. Chodí rád na ryby? No vlastně ano, už si vzpomíná, že něco na internetu viděl. Blýskne se mu v očích při tom uvědomění a spokojeně se pousměje.
"Když je potřeba a jsou tam zrovna sumci, tak klidně i po pás v bahně ale to tobě nemusím vyprávět." Pokrčí krátce rameny ale pořád si přidržuje triko. Nestydí se, nemá proč. Navíc kousek odhalené kůže, ještě nikomu neublížil a jemu už vůbec ne.
"Tak zaprvé, já fakt nejsem holka. Na to máme v kapele jiné experty." Dobírá si trochu hlavně jednoho konkrétního a u toho se pobaveně uculí.
"Nebudu pištět, ani se hihňat a s radostí si s tebou dám pivo." U toho posledního se zatváří i celkem vážně a pokud by Aoi souhlasil, dá si s ním klidně i panáka. Vlastně by ho rád pozval ale...Ne, to by ho určitě odmítl. Zkusit by to však mohl. Možná za chvilku, podle toho, jaký bude. Zatím to pro něj ale vypadá celkem nadějně.
"Za druhé, tohle je lihovka, chvíli to vydrží. Promiň, ale já bych se prostě nemýt nevydržel." Zasměje se krátce. Minimálně si to místo vyfotí a pak si uloží fotku někam do knížky, aby ji mohl kdykoliv vytáhnout. Pořád lepší na kůži, než nikam. Na tmavém oblečení, by to stejně vidět nebylo. Pozoruje ho pečlivě, jak před ním dřepí a neodpustí si krátce položit ruku na jeho rameno, jak kdyby hledal opěrný bod. To je ale pitomost on žádný nepotřebuje. Pokušení dotknout se ho bylo však silnější. O to víc, když na něj shlíží a Aoi je v pozici, kdy to skoro vypadá...Představí si, jaký pohled se naskytne někomu, kdo bude stát za nimi. Na některé věci by prostě myslet neměl. Obzvlášť při vědomí, že už je to opravdu dlouho, kdy měl možnost odejít na pivo a nevrátit se domů sám. Vždycky si pečlivě vybíral, aby z toho nebylo nic víc. Byl v jednom kole, něco podobného by stejně nevydrželo a to on prostě ví.
"Tohle bys moc dělat neměl nebo budeme nakonec slavní oba." Upozorní jej pobaveně a pak kolem nich projde nějaký Aoiho známý a je vidět, že si myslí svoje. Aoi vypadá dost rozhozeně, zatímco Zyean se jen pobaveně usmívá.
"Vidíš, říkal jsem ti to, teď si myslí, že nás vyrušil." Nechá  látku trika sklouznout zpátky a přistihne se, že nemůže spustit pohled z jeho tváře. Na videích a koncertech vypadá vždycky skvělé ale zblízka je to ještě mnohem lepší.
"Tak, když už jsme profláknutí....Co kdybych ti sehnal něco k pití a napijeme se společně?" Pozvedne obočí a kývne hlavou směrem k baru.
"A ty se mi třeba pochlubíš, co hezké jsi kdy chytil. Teda kromě podobných úlovků, které si představil tvůj známý teď." Vypadá to, že z něj není ani trochu nervózní ale opak je pravdou. Uměl vždycky dost dobře maskovat, co se děje uvnitř něj. Doslova šílí z toho, že se s ním vůbec baví, když si k tomu ještě připomene za jakých okolností ho potkal. Všichni ostatní by utíkali ale Aoi ne, ten tu s ním pořád je.
"A když tě po pěti minutách nebudu nudit, můžeme dát i druhé kolo." Zkusí být ještě o cosi drzejší ale teď už nevypadá tak sebejistě jako před chvíli, spíš se mu na tváři objeví kombinace zamyšlení a nejistoty, která napovídá, že o to společně posezení vážně stojí.

Aoi

"Vždyť už ti ta zdvořilost jednou utekla... Dokonce ses neomluvil ani přes upozornění na ni." Řekne mu, ale pronese to s tím stejným, jemným úsměvem. A pak se tiše zasměje, když dojde na sumce a bahno.
"Víš toho o mě nějak moc. To jsem někde prohodil a tys to náhodou četl nebo nás máš takhle zmáknuté všechny?" Jeho bezprostřednost se mu začíná líbit. Kdyby byl o něco samolibější, asi by se ho zeptal, kterého z nich má nejraději, ale podle gesta s fixkou to bude určitě Kai.
"Takže kapela..." Prohodí, protože nad tím přece před chvílí přemýšlel.
"Hm, a já jsem se těšil zrovna na pištění." Nakloní hlavu mírně k rameni, když začíná být uvolněnější.
"To je dobře, ten podpis za to určitě nestojí." Mrkne na něj, ale dlaň na rameni je zvláštní gesto. Samozřejmě, že ho při tom všem musí nutně napadnout, jestli to udělal schválně nebo ne, ale nechá ho a dělá, že si toho snad ani nevšiml.
"Cože?" Prohodí trochu zmateně, než mu dojde, jak to celé vypadalo. V tom scénáři by byl na zajíčky a rád by je kouřil někde u záchodů. Tak to v repertoáru pomluv a faux pas ještě nemá.
"Můžeš za to ty, to tys vybral to místo. A já jsem důvěřivý jako obvykle." Odtuší, ale stejně si musí upravit sako, když se narovná a nakonec mu na pozvání přikývne.
"Ano, raději pojďme odtud..." Zasměje se a vykročí po jeho boku směrem k baru, kde je pořád neskutečně narváno. Nemá ale v plánu se tam posadit, jinak by se na něj vrhlo další klubko přátel. Místo toho k němu přistoupí z boku, zavolá si jednoho z barmanů, nadiktuje mu, co by rádi a jakmile to všechno mají, kývnutím brady odvede Zyeana k jednomu ze stolků, které jsou označeny jenom pro ně a ty, které vezmou s sebou. Nikdo z kluků tam není, je tam docela tma a vlastně soukromí. Jen se tu válí nějaké Rukiho a Kaiovo věci. Odsune je stranou, aby jim je třeba nepolili a usadí se na půlkruhovou pohovku kolem kulatého stolku. Pokyne mu, aby udělal totéž, že je zván. Je odtud skvělý výhled do klubu, ale není moc vidět sem. Objednal jim oběma pivo i lahev whisky a nějakou vodu a jakmile sedí, už loví krabičku cigaret a jednu z nich připaluje. Bez toho by mu asi upadly ruce nervozitou. Pak si přehodí nohu přes nohu a znovu se podívá do jeho tváře.
"Můj největší úlovek byl losos, ale byla to asi spíš náhoda. Byli jsme na rybářské lodi, měli na to vybavení a vlastně mi řekli, co mám dělat. Někdy ani oni nechytí za dva dny nic a já měl štěstí." Řekne mu s upřímným úsměvem, když naváže tam, kde před tím skončili.

Zyean

"Vím hlavně to, co mě zajímá. A tohle mě zaujalo." Odpoví mu naprosto upřímně a nahodí výraz ve stylu, to jako vážně, když přijde na pištění.
"Asi tě zklamu ale pištět fakt neumím. Píska na prsty jo ale tohle v repertoáru nemám." Podaří se mu vykouzlit výraz, který značí, jak strašně ho to mrzí ale je to hrozně přehrávané. Ale na téma podpisu, zatím nějak nereaguje, skoro to vypadá, jak kdyby to celé přešel jen tak. Ovšem rozhodně ne Aoiho mrknutí. To s ním slušně zacvičilo ale nedává to na sobě znát.
"No tak trochu máš pravdu ale stačilo se naklonit a ne si rovnou dřepnout. Vlastně můžu být rád, že sis neklekl, to by teprve byly titulky." Vypadá to, že s každou další chvíli je víc uvolněnější i on sám a nehlídá se příliš, co vypouští z úst.
"Myslím, že bych vůbec neunesl nějaký skandál. I když...s tebou by to pravděpodobně za to stálo, stejně jako ten podpis. Ten má ale smůlu, miluju dlouhé a horké sprchy." Povzdechne si skoro zasněně, když se vydá po jeho boku k baru, kde je jako celý večer přelidněno. Musí se chtě nechtě smířit s tím, že tuhle objednávku bude mít v merku Aoi. On sám by tu čekal nejspíš týden, než by se k němu někdo dostal a to by nejspíš jeho společnost opravdu unudilo. Takhle je to raz dva a už sedí u stolu, kam by se jen tak někdo nedostal. Pohledem projede celý club, jestli nikde nevidí nějakého člena kapely, aby si trochu pohonil ego, kde sedí ale k jeho smůle nikde nikdo. Tohle mu jen tak věřit nebudou. Pohodlně se uvelebí ale záměrně blíž k Aoimu, aby ho slyšel a opře se předloktími o stůl, když vytáhne z kapsy trochu pomuchlanou krabičku a i on vytáhne cigaretu. Je o něco rychlejší, než Aoi a nabídne mu svůj vlastní plamen nad zapalovačem, než ho poposune k sobě a spokojeně vydechne obláček dýmu.
"Vidíš, tohle se mi ještě nepodařilo. Já zatím brázdím jen mini řeky. I kdyby to bylo štěstí, tak pořád je se čím chlubit. Tohle bych si fakt nechal líbit." Pokývá spokojeně hlavou a sáhne po pivu, aby ho pozvedl.
"Tak na úlovky?" Nahodí možná přípitek a podívá se mu upřeně do očí. A nějak se prostě nedokáže odtrhnout. Kruci, tohle není jak s kámoši na pivku, to prostě nejde srovnávat.
"Budeme pít víc?" Kývne hlavou směrem k lahvi whisky a v očích mu zasvítí. On má celkem trénink a je zvědavý, jak je na tom Aoi. Třeba by mu pak prozradil mnohem víc, než by sám chtěl.
"Vlastně bych tě rád poprosil ještě o fotku víš." Nahodí teď opravdu vážně.
"Nějakou pěknou. Vím, že se s tebou chce fotit každý ale..tohle se jen tak někomu nepoštěstí. Jistě budeme mít jednu v novinách ale já bych radši nějakou soukromou pro sebe." Narazí na situaci na chodbě a zazubí se na něj, než vytáhne telefon z kapsy a přisune se k němu blíž.
"Byl bych šílenec, kdyby se k tobě nepřitulil." Znovu si  nehlídá, co říká a je vidět, že dokáže být dost uvolněný, když má k tomu příležitost a tohle je jedna z nich. Počká si, jestli mu to Aoi odsouhlasí.
"Neboj se, mám ji fakt jen pro sebe. Přísahám na svoje bicí." Odpřísáhne mu a Aoi jistě ví, jak vážný je to slib pro bubeníka. U toho mu položí dlaň na stehno, jak kdyby ho tím víc ujistil. Příjemný dotek, v konečcích prstů ho zašimrá, než svou dlaň stáhne a natáhne ruku s telefon před jejich obličeje.
"Tak hezky úsměv. Vím, že umíš jeden z nejhezčích, co kdo, kdy viděl." Prohodí zblízka, když mírně natočí tvář k jeho profilu, až má skoro nos v jeho hebkých vlasech a  prostě stiskne tlačítko na hraně mobilu. Pak si telefon přitáhne k obličeji.
"Hm, moc hezký."