"To není jen tancem u tyče, i když to bylo něco neskutečného, co bych si prohlédl rád znovu, jen v soukromí." Málem se kousne do rtu, protože by mu nejradši řekl, že tohle už předvádět nebude niky mimo ložnici. Jistě, klidně mu nechá namontovat tyč do každého pokoje a bude ho na ni hnát ob den, aby nebyl schopný předvádět své umění kdekoliv jinde. Jemně vyjde vstříc jeho dlani ve svých vlasech a spokojeně při tom přivře víčka. Chce si to prostě celé užít úplně jinak, než s kýmkoliv jiným. Chce si ho rozmazlit, aby nechtěl už nikde nic jiného, chce aby mu konečně pořádně propadl. Klesne rty k jeho bříšku, které několikrát něžně políbí, než krátce vklouzne jazykem do pupíku a neodpustí si pohled do jeho tváře, trochu provokace mu taky neuškodí. Jahodou zajede pod kalhoty mezi stehno a jeho chloubu, už je snad dostatečně ohřátá jeho tělem, aby příliš nestudila, to by si neodpustil."Copak se děje Honey?" Zavrní měkce, když zaslechne své jméno z jeho rtů a popotáhne Senovy kalhoty níž, aby odhalil jeho klín. Polibky se dostane až k němu a bez váhání jej vezme mezi své rty, zbytek druhé jahody mu vloží do úst a pokračuje v laskání jeho chlouby. Nenechá ho ovšem vyvrcholit, prostě přestane, až ucítí jemně zacukání. Sáhne znovu po jeho kalhotách, aby je mohl stáhnout a odložit stranou, teď mu prostě překáží. Sám se začne zbavovat své vlastní košile a položí ji k nim.
"Ještě jsi nic z mého domu neviděl." Zavrní tiše, když vstane, vezme jej znovu do náruče a zamíří přes obývák až ke schodům a do patra. Líbá ho do chvíle, než je u schodů, nerad by s ním zakopl. Jakmile se ocitnou u něj v ložnici, loktem rozsvítí tlumené světlo a znovu jej položí, tentokrát do měkké postele. Jednu část tvoří dokonalá, prosklená stěna s výhledem na celý pozemek a jemné bludičky v dáli prozrazují, že ve čtvrti nejsou sami. Svlékne i své poslední kousky oblečení a přesune se nad jeho tělo, tvoříc si nenásilně místo mezi jeho stehny.
"Jak to bylo s tou tyčí." Zeptá se touhou zastřeným hlasem, jemně se k němu přitiskne a poprvé pohne boky proti jeho, pak už nepřestane.
"Sena-koi, buď můj." Zopakuje svou prosbu. Naposledy po ní přišla podmínka; doufá, že tentokrát to bude jen ujištění.
Takeshi moc dobře vnímá napětí Taijiho těla pod doteky vibrátoru, stejně jako pod svými prsty, kterými střídavě svírá jeho polovičku, a když se pohne proti němu, koutek se mu zvedne nahoru. Líbí se mu, když ho dostává a chce po něm víc. Jenže on si to chce taky užít a to nebude jen tak hned.
"Hm, zlobíš. Ale to nevadí, se mnou můžeš." Sdělí mu s nádechem zvláštního, velmi spokojeného podbarvení, které se v jeho hlasu běžně neobjevuje. Samozřejmě, že po Taijiho pohybu uhne s vibrátorem dozadu, aby si víc neužil. Teď to má pevně v rukou on a vlastně je to celkem doslovné, jak svírá mezi prsty jeho zadek.
"Ještě chvíli to vydržíš." Není to poroučení ale jeho hlas nezní až tak měkce, jak chtěl. Celá tahle atmosféra je něco pro něj. Znovu vibrátor přiblíží a podráždí jeho vchod, dlaní sjede přes bok a břicho do klína, kde mu věnuje další krátké pohyby a pak zase přestane.
"Ještě malou chvilku se budu dívat." Nadechne se prudce nosem, než na chvíli jejich nového kamaráda odloží, aby si klekl za jeho pozadí, přitiskne se na něj klínem schovaným pod látkou kalhot a pohladí jej pomalu podél páteře. Chtěl si ještě sáhnout, pocítil nutkání se jej trochu dotknout. Pak se ale na moment neovládne, vezme jej za prameny a trochu trhne dozadu. Ne příliš bolestivě, je pro ten pocit, že je tu opravdu s ním.
"Řekni, tahají tě za ně často?" Neubrání se další poznámce, než dosedne na paty a sáhne po vibrátoru, tentokrát i po další věci, kterou sebou přinesl. S lubrikantem to bude mnohem lepší a hrbolatý povrch vibrátoru se postará o zbytek, přece na něj nebude hrubý po takové době, i když ví, že by si to Taiji užil ale to není příliš jeho styl. Otočí dnem vzhůru tubu na Taijiho polovičkami a vymáčkne jí snad polovinu. Špičkou vibrátoru se postará, aby se gel dostal do správných míst a začne do něj pronikat. Ani ne pomalu, ani to není příliš rychlé ale na nic už nečeká a pak ho tam prostě nechá, aby se činil a přivedl Taijiho k nepříčetnosti. Znovu vstane z postele, konečky prstů přejíždí po linii jeho těla, když ho obchází, aby se zastavil u tváře a znovu ji pozvedne.
"Trochu se mi to zalíbilo." Jako první po svých slovech vzhlédne ke stropu, aby si celý Taijiho obraz užil v odrazu zrcadla, než znovu sklopí oči k němu. Bez dalšího otálení si stáhne kalhoty pod zadek a přistoupí k němu blíž a natlačí se s roztouženým pohledem proti jeho rtům.
Sena, Taiji
Soukromé představení. Sena z těch slov nepochopí, že by na tyč neměl už nikdy před publikem, jen, že by si ho rád užil pro sebe. "Hmm, třeba někdy..." Broukne neurčitě, tak jak je mu podobné, zatímco ho Kamijo jemně líbá na bříšku, zajíždí mu jazykem do pupíku a jahodou skoro mezi nohy. Dlouze vzdychne, když se propne proti pohovce a tiše zasměje, ale stočí za ním svoje oči a jejich pohledy se střetnou. Ani neví, co mu chtěl říct, byl to jen takový povzdech. Rozhodně mu tak ale říká jen ve chvílích, kdy je mu takto otevřený. Nechá ho, aby mu popotáhl kalhoty níž, mírně u toho stiskne kolena k sobě jakoby se styděl a pak se propne v zádech znovu, když si ho Kamijo tak sebevědomě uzme do svých rtů. Musí u toho zaklonit hlavu a hlasitě zasténat. Jednou dlaní ho popotahuje za vlasy, druhou se snaží nahmatat nějaký polštář, který tam není a slast v jeho klíně se velmi rychle stupňuje. Kamijo neotálí, žene ho nahoru a v nejlepším přestane. Je to opravdu zmučený a protestující sten, co Sena vydá, ale za odměnu přijde o kalhoty. Ani neví, od kdy si to tak moc přeje, když se normálně tomu aktu vyhýbá. Je teď před ním už úplně nahý a na okamžik hledí do jeho očí, než jimi sklouzne na Kamijovy prsty, které rozepínají knoflíčky košile. Odhalí jeho pěkný hrudník a on si znovu povzdechne, zatímco vlastními prsty zabloudí do vlastního klína. Nevydrží mu to dlouho, protože ho Kamijo znovu vezme na ruce a on se přitiskne rty na jeho pulsující tepnu na krku. Teď už tam doopravdy jdou, ví to. Začíná jím být poblázněný, popletený touhou. Není schopný ani ochotný přestat ho olíbávat, když ne na rty, tak někam jinam, kam dosáhne. Nechal by se takhle nosit celé hodiny, jak je mu v jeho náruči dobře. Kamijo ho nahoru vynese jako by nic nevážil a uloží ho rovnou do své postele. Voní po něm. Musí se ho na chvíli vzdát, aby mohl sledovat jeho svlékání, ten výhled by jindy obdivoval, ale teď nemá čas. Sám dá stehna mírně od sebe, když Kamijo zaujímá svou polohu nad ním. Přitahuje ho pomalu do své náruče, chce ho v ní. Líbí se mu, jak se nad ním to dokonalé mužské tělo sklání, jak je najednou pozorný a opatrný. Celý se chvěje nedočkavostí, až ho ucítí na své kůži a za zátylek si ho přitahuje tváří ke své. Po jeho poznámce se pousměje a nechá kolena klesnout do stran, skoro je opře o matraci, tak moc pružný je. Ucítí pohyb jeho boků, které zatím jenom dráždí jeho klín zvenčí a mimoděk ho následuje svými. +Vždyť už jsem, ani o tom nevíš...+ Pomyslí si, ale místo odpovědi si ho dopřitáhne na rty a hladově se na ně vrhne. Polibky jsou hluboké, žádostivé a horoucí, zatímco prsty a dlouhými nehty sjíždí po jeho páteři a skončí až na polovičkách, které si pevně přitiskne proti sobě. Je to zvláštní, když se sex změní na milování.Taijimu jeho potěšení unikne a nespokojeně proto zatne prsty do peřin. Takeshi byl rychlejší, kruci... Jeho hlas mu odmítne potěchu hned teď a on s tím nemůže dělat vůbec nic, leda mu tu věc vyrvat z ruky a udělat se sám. A to by nestálo za nic. Vibrátor ho podráždí ještě jednou a aby toho náhodou neměl málo, ucítí i Takeshiho ruku v klíně. Začíná být na hraně s tím, co snese, drtí čelist o sebe a stejně u toho tiše, pravidelně vzdychá. Ještě chvíli a nejspíš mu vynadá. No jistě, on se dívá a Taiji ať se třeba zblázní. Na tohle tady mají jiného experta, co bude poslušně hodiny klečet. Taiji nemá ani ponětí, že touhle dobou už je Shinya pryč a on se s ním nikdy ani nerozloučí. Hračka se vzdálí a je nahrazena Takeshiho přítomností, bohužel oblečenou. Postaví se mu chloupky na zádech pod dotekem jeho ruky a vzápětí na to škubne hlavou dozadu a tiše zavrčí.
"Ano." Potvrdí mu. Ty vlasy jsou lákadlo pro všechny, má jich vážně hodně. Uslyší známé cvaknutí a vzápětí i chlad gelu na těch rozpálených místech. Ošije se pod tím a nakrčí nos, ale brzy ucítí, jak do něj vibrátor vklouzne jako nic. Zachvěje se na pažích, chvíli to vypadá, že se snad neudrží, ale jen hrdelně zavzdychá, přiměje se uvolnit celé nitro a krátce na to tu věc pojme v celé délce. Vinou těch vibrací snad začne klapat zubama o sebe, ale zároveň to s ním lomcuje ze strany na stranu a vrchol se velmi rychle blíží. Ta poloha je neskutečná, strašně ho štve. Takeshi tu věc pustí a zase někam jde. No to snad nemyslí vážně? Jeden by brečel, jak je to k zbláznění, takhle ho tu mučit! Brzy se střetnou pohledem a Taiji sotva promluví.
"Všiml jsem si." Procedí skrz zuby, než vzpurně pohodí hlavou, ale už nevydrží nesténat. Asi se za chvíli zhroutí do klubíčka a konečně vyvrcholí. Takeshi mu to ale nedovolí. Jaký je asi pohled nahoru, kde jsou vidět jeho záda i s tou věcí uvnitř? Než stačí cokoliv, najednou ho má opět plná ústa. Takhle se krotí drzé šelmy... co mu zbývá, než plnit jeho přání, šílet, touhou skoro brečet, dávat pozor, aby ho nezranil, prát se sám se sebou, aby neměl rudé tváře a v očích slzy směsice rozkoše a vzdorovitého utrpení. Potupné... a neskutečně krásné... on prostě věděl, co s nimi, Taiji to nechápal, ale fungovalo to. Když na něj přijde orgasmus, ještě stále ho cítí až v hrdle a v tu chvíli už se s ním třese celá postel, jak jeho tělo vibruje.
Kamijo, Takeshi
Pod jeho polibky přivírá slastně víčka, tomu prostě nedokáže odolat. Je to příjemný pocit, mít k někomu tak blízko, skutečné to tak cítí. Zapírá se pažemi o matraci, jemně se mu chvějí lokty ale nepoloží se na něj celou vahou, jen ho příjemně tíží. Když Sena roztáhne víc nohy, krátce shlédne dolů, aby si prohlédl, co všechno dokáže."Tohle ještě vyzkoušíme jinak a jindy, věř mi." Slíbí mu sametovým hlasem, než si s provokativním výrazem nasliní prsty, mírně se boky pozvedne, aby si nepřekážel a zamíří k jeho vchodu, aby si ho řádně připravil. Nesnesl by pocit, že by to pro něj třeba mohlo být spíš utrpení.
"Tak už to řekni." Pobízí ho dál, prostě to od něj chce slyšet. Jeho hlas je čím dál nedočkavější a prsty noří hloub do jeho těla. Je pečlivý, nevynechá ani jediný bod, který by mohl Senu přinutit víc vzdychat. Věnuje mu tu nejdůkladnější péči, u toho mapuje rty jeho hrudník a vlastně i každé místečko, které se mu zrovna líbí. Je toho tolik, co by na něm měl laskat a k některým místům se klidně vrátí i několikrát po sobě.
"Škoda, že jsem nechal dole ty jahody." Broukne s dlouhým výdechem, než opustí prsty jeho nitro a otře se provokativně špičkou ale zatím nepokračuje dál. Svůj pohyb několikrát zopakuje, aby po něm Sena zatoužil, co nejvíc. Nakonec je to on, kdo podlehne svému vlastnímu chtíči a touze a pomalu si probojuje cestičku dovnitř svou chloubou, krůček po krůčku a přemáhá sám sebe, aby to celé neuspěchal.
"Sena-chan, už nikam nechoď." Vydechne jako první, když zatne prsty do látky povlečení a skloní hlavu, aby se trochu vzpamatoval z těsnosti jeho nitra.
"Už nikdy." Zašeptá s prvním pohybem svými boky proti těm jeho.
Takeshi ho pohladí konečky prstů po tváři, když ho donutí svým přirozením pořádně otevřít ústa. V první chvíli musí stisknout víčka k sobě a zaklonit hlavu, aby neskončil příliš brzy. Taijiho horké rty jsou příliš vzrušující. Naštěstí už má jeden vrchol za sebou, takže je toho schopný. Když shlédne zpátky, setře palcem slzu, která mu sděluje Taijiho rozpoložení. Nemohl by být spokojenější.+Už je celé krotké moje zvířátko.+ Pomyslí s nádechem pobavení ale svou myšlenku nahlas nevysloví. Zaboří dlaň do jeho vlasů, stiskne je v sevřené pěsti a pomáhá mu s tempem, které jemu samému nejlépe vyhovuje. Vnímá před sebou třes jeho těla. Ví, že už to dlouho nevydrží a proto pohyby jeho rtů zrychlí, aby i sám sebe dohnal na vrchol. Taiji je ale o něco dříve, a když vidí, co mu způsobil propustí ho ze svého vlastního sevření a nechá je zhroutit se do postele. Sám už nemá daleko k vrcholu, není nic jednoduššího, než sevřít sám sebe mezi prsty a dokončit to několika rychlými pohyby. Několik kapek jeho touhy dopadne i na Taijiho tvář a sám se zapře koleny o postel, aby se neodporoučel k zemi. Raději se usadí na kraj postele a snažíc se ovládnou vlastní dech, nechává Taijiho ještě chvíli trápit a vibrátor nevypne. Až po několik minutách se opravdu natáhne, pohladí ho po linii těla a pomalu, trochu mučivě začne vibrující hračku vytahovat. Ať si to ještě naposledy užije. Pak ho vypne, zahodí někam do čela postele, poklesne na předloktí a konejšivě pohladí Taijiho po tváři.
"Ještě nemusím do důchodu, zdá se, že jsem toho příliš nezapomněl." Zkonstatuje své vlastní umění.
"Vždycky jsi byl nejkrásnější dokonale zničený." Složí mu další ze svých osobitých komplimentů, než setře zbytky svého vlastního vyvrcholení prsty a vloží mu je mezi rty. Ať si je ještě naposledy vychutná šelmička nenasytná.
"Budeš spát nebo ti mám nechat přinést svačinku?" Zeptá se jej s nádechem starosti, udělal by pro něj hodně, hlavně by nedokázal jen tak vstát a odejít, vždycky se o své miláčky postaral a ani dnes tomu nebude jinak.
Sena, Taiji
Věnuje mu další, už trochu omámený úsměv, když Kamijo okomentuje jeho dovednost rozkročit, ale zároveň pohledem hltá jeho prsty, které mizí mezi jeho rty. Vzápětí ho mají polaskat rovnou po vchodu do jeho těla. Musel stisk na jeho pozadí trochu povolit, aby Kamijo mohl přizvednout boky, ale teď už zase zatíná dlouhé nehty do jeho kůže v těch místech. Je to pěkná zrada, chtít po něm, aby mu na podobné věci odpovídal teď, když jsou spolu v posteli a on je celý rozněžnělý a okouzlený jeho osobou. To posledně, když ho vytáčel, to by byly odpovědi jedna báseň a teď? Není to jen proto, co viděl v šatně po příchodu jeho otce? Ne, domnívá se, že ne, už jenom proto, jak moc stále naléhá, jak se toho nechce vzdát. Už se ho ptá snad po sté a pořád nepřestává, dávno s ním mohl ztratit trpělivost a poslat ho do háje, když chce být Sena takový, náhradníka by určitě měl. Čím hloub je Kamijo v jeho těle, čím víc naléhá a čím víc ho dráždí, tím spíš je Sena ztracený. Mohl by žít tady, oficiálně, prostě jeho partner?! A co mu tak trvá na odpovědi už jen z pohledu mladé zlatokopky? Vadí mu ten luxus, ty peníze?"Přece nebudeš... rozhazovat rodinné jmění..." prostě to nedokáže bez odmlouvání, zatímco se mu hlas zadrhává v hrdle, mísí se steny a on se pod ním celý kroutí slastí a nedočkavostí. Kamijovy prsty z něj vyklouznou ven, těší se na to, až budou nahrazeny jím, přímo jím, ale děje se to velmi pomalu a ohleduplně. Tiskne ho k sobě, olíbává jeho tvář a probírá se prsty jeho vlasy, zatímco jde koleny podvědomě výš, aby ho pustil co nejdál a sebe co nejvíc uvolnil.
"Kami-chan..." Vydechne nakonec, když musí rozmrkávat jeho přítomnost tak hluboko uvnitř sebe, zatímco ho palcem u nohy hladí po lýtku.
"Co si počnu s tím krásným bytem..." Hned se kousne do rtu. A kruci je to venku! Až do teď si dokázal hájit své soukromí, svůj život bez kohokoliv a teď ho má svázat s takovým namyšleným, nevypočitatelným, nádherným a okouzlujícím a taky moc milým... jeho myšlenky se zcela vytratí a zůstane v nich jen společný prožitek, který právě probíhá. Ani neví, že se usmívá.
Taiji se nestydí ani za tu slzu, kterou musel Takeshi setřít, oba vědí, proč je tam, ale stejně by ho jedna jeho půlka nejradši roztrhla, zatímco ta druhá ho vždycky bude bránit. Takeshi si sám určí, jakým tempem ho bude kouřit, nelíbí se mu to, nemá rád tohle nařizování a omezování, ale nezbývá mu, než se činit a bez řečí a navíc na to nemá ani pomyšlení, když s ním pořád cloumá zapnutý vibrátor. Je to velmi rychlé, kde kdo by se mohl zalknout, ale ne on, on rozhodně ne. On je prostě profík a hotovo! Jakmile si ho ale vezme vrchol, už se není schopný kontrolovat, aby ho neporanil a Takeshi to ví. Pustí ho, Taiji okamžitě padne bokem do postele a nechá celé tělo otřásat v nekonečných slastných vlnách, které jsou zas a znovu vyvolávány tou hračkou. Nechce to odejít, mučí ho to i když už by pomalu mělo být po všem, vnímá jenom sebe a stahy svého těla, zatímco se kolem něj může klidně válčit. Maličko sebou trhne, když mu sprška Takeshiho touhy dopadne do tváře. Je to celé pěkně perverzní, ale jim jako klukům to rozhodně vadit nemůže, spíš naopak. Ucítí na boku Takeshiho hřejivou dlaň a posléze jeho slastné trápení konečně skončí. Vibrátor pomalu opustí jeho tělo a třes jeho svalů začne odeznívat. Cítí se úplně vyřízený a při tom vůbec nedošlo na styk. Na jednu stranu je to bez toho velmi nezvyklé, na tu druhou, Takeshi je asi jediný muž na světě, který ho vlastně přímo nepotřebuje a navíc... je tady Toshiya a osud tomu chtěl, že mu Taijiho Takeshi vlastně nesebral. Ne úplně. Pousměje se a přetočí se na záda, aby se na něj mohl podívat.
"Ne..." Dostane skrz vyprahlé hrdlo, ale dál se nedostane, protože obdrží velmi krásný kompliment.
"Vždycky jsi měl talent mě dokonale zničit..." Připustí. Panebože... nechal se zlikvidovat padesátníkem... on! Mělo to být přesně opačně. To mu moc nevyšlo.
"Uhnal bych tě, kdyby na to došlo..." Narazí na to, že při přímém styku by ml navrch, ale Takeshi mu zacpe ústa prstem s příchutí jeho rozkoše. Olízne si rty a zavrtí nad ním hlavou. Nejraději by vážně usnul, ale nechce...chce odejít jakmile to bude vhodné... kvůli němu.
"Mám strašnou žízeň..." Připustí, zatímco se tam pořád válí. Jen ať se Takeshi ještě v klidu dívá, on nemá vůbec pomyšlení na vstávání.
Kamijo, Takeshi
"Hm." Broukne tiše, když zaslechne své jméno z jeho rtů. No on si to snad nahraje, jak skvěle to zní. Umane si v hlavě, že se o to pokusí do rána minimálně ještě třikrát a trochu se nad tím pousměje. Na nic víc už mu myšlenky nezbývají, všechny ostatní si vzaly pohyby, které Senovi věnuje a postupně jejich tempo zvyšuje. Nedokáže se krotit, nechce odolávat hříšnému tělu pod sebou. Musí si ho užít, co nejvíc to půjde. Po páteři mu probíhá příjemné mrazení, když cítí hlazení palce na své kůži. Všechno dohromady v něm rozpoutává hotové peklo, to nejlepší jaké kdy zažil. Pak přijde ta věta. Nic lepšího od něj nemohl slyšet. Klidně by mu ho prodal pod nosem, jen aby zajistil, že už nikam nepůjde ale to by mu Sena nejspíš neopustil. Snaží se poskládat si v hlavě slova, aby mu mohl odpovědět, jde to těžko. Jak by taky mohl přemýšlet, když je jejich milování tak úžasné. Ale přece jen se o to pokusí, aniž by dokázal ovládnout svůj hlas, který nese známky neúnosné touhy."Budeme tam o víkendu." Vyřeší jeho dilema úplně jednoduše. Klidně se s ním bude stěhovat po dvou dnech, jen aby mohl být v jeho blízkosti a ujistit se, že mu nikdo do zelí nepoleze. Majetnické chování vedle Seny dostává úplně jiný rozměr. Podívá se mu upřeně do tváře a jeho úsměv je…nic krásnějšího v životě nepotkal.
"Udělám kvůli tobě úplně cokoliv, už to konečně pochop." Sdělí mu naléhavě, jak kdyby mu to chtěl vtlouct do hlavy. Musí si uvědomit, jak moc mu na něm záleží a že…ne to mu říct nemůže, ještě ne. Připadl by si jak naivní kluk, který mu propadl za pár dní. Neskutečné. Nechá se raději unést celým jejich milováním, postupně zrychluje ladný pohyb boků, proti těm Senovým. Zaútočí na jeho šíji svými rty, párkrát se neovládne a něžně jej stiskne mezi zuby, než se zpoceným čelem opře o jeho hrudník a naposledy vyjde vstříc jeho nitru. Hlasitě zasténá do ticha panujícího v ložnici a naplní jej svou touhou, která dosáhla maxima.
Takehsi se mírně pousměje, když sleduje Taijiho tvář. Samozřejmě, že ho dokáže zničit, strávil s ním tolik času. Jak by nemohl vědět, co na něj platí. Nebýt hračky byl by stejně odrovnaný jako on ale neodpustil by si, kdyby to tak dopadlo. Je to pořád jeho club, i když papíry tvrdí něco jiného a nebýt v tomto ohledu zkušený, nemohl by se na sebe podívat, za to na Taijiho se dívá rád. Odrhne mu vlasy z tváře, věnuje mu ještě pár konejšivých doteků, než sáhne po svých kalhotách, aby si je mohl plynulým pohybem natáhnout. Už dole potřebovat nebude. V duchu si přiznává, že sbírá poslední zbytky svých sil a už by se rozhodně nezmohl na nic dalšího. Naštěstí dokázal, že Taiji na nic podobného nejspíš nebude mít pomyšlení. Vůbec by ho nenapadlo, že by ani o nic dalšího nestál.
"Ano, to mám." Popustí uzdu svému sebevědomí.
"Někdo se o tebe musí postarat, když se většinou staráš ty o ostatní." Je to tak, i když jim dává pocit, že je to přesně obráceně hlavně svou povahou.
"Já vím, že ano, proto jsem to nedovolil. Takhle je to mnohem lepší nemyslíš?" Zeptá se jej s nádechem trochu skrývaného pobavení a neodpustí si dotek a jeho lýtku, které krátce pohladí ale nezastaví se a pokračuje dál až pod úroveň jeho pozadí.
"Vždycky tě zničím, i kdybych si těch hraček měl pořídit víc, na to nezapomínej." Ujistí ho vážně a na jeho prosbu jen krátce přikývne, než vstane z postele pomaleji, než jindy. Kde jsou ty roky, kdy by zvládl klidně celou noc.
"Ne to už nepůjde." Je opravdu unavený. Zamíří k malé lednici, odkud vytáhne lahev s vodou a usadí se na kraj postele. Cestou sebou vzal i ručník, složený na křesle a nalije na něj trochu blahodárné tekutiny, aby mu skoro až něžně otřel tvář od potu i od pozůstatků jejich hrátek. Pak mu lahev podá, sám by se potřeboval napít ale to chvíli počká, snad.
"Můžeš tu klidně zůstat šelmičko, já stejně budu muset jít. Pak jen zabouchni, až se ti bude chtít vylézt z pelíšku." Věnuje mu na jednu noc svou ložnici, proč by taky ne, ať si ji užije, rozhodně si ji zaslouží.
"Uruha tu není, Andílek nejspíš dlouho nebude, nejvyšší čas vrátit se k povinnostem." Sdělí mu tiše, když se skloní a podá si jeho rty ke krátkému polibku.
"Dávej na sebe pozor a nezboř mi club." Povzdechne si pobaveně, než se zvedne z postel a zamíří ke dveřím.
"Nezapomeň si vyzvednout svůj dárek, poslal jsem ho do tvých pokojů." Sdělí mu poslední věc a už vidí jeho výraz až otevře obálku, kde je poukaz na nákup. Samozřejmě, že se to týká motorek, jinak by to ani nešlo.
Sena, Taiji
Jejich pohyby jsou dokonale sladěné, je to souhra jedné bytosti, jak se někdy o milování říká. Pokaždé, když otevře oči a podívá se do tváře nad sebou, žasne nad jeho dokonalými rysy, nezbedným úsměvem, hříšným pohledem, naprosto rovným nosem... jak kdyby ho někdo navrhl v ateliéru. Několikrát zamrká černými řasami, když se dozví, jak si budou střídat vilku s bytem, ale je to vlastně asi nejlepší řešení. Tolik se snažil, aby byl design bytu jedinečný a teď by o něj měl přijít? A co až se pohádají, kam by šel trucovat? A oni se pohádají, to on ví! Musí oči zase prudce zavřít, protože další Kamijova slova mu vženou slzy do očí a on nechce, aby je viděl. Je z něj tolik rozněžnělý, tolik přecitlivělý a není zvyklý, že ho u toho někdo vidí. Kromě Takeshiho očí byl vždycky pro okolí silný, zatvrzelý a zvládl všechno, jenže teď mu tu někdo slibuje, že mu k nohám položí svět. Nemůže tomu uvěřit, je to jako nějaká pohádka."Úplně cokoliv?" Zopakuje po něm, zatímco se snaží nevnímat neskutečnou slast svého těla, aby tohle vydrželo ještě dlouho, nekonečně dlouho. Po vystoupení je jeho tělo vyčerpané, jenže on si nedovede odepřít potěchu, nechce, chce jím být umilovaný k smrti a slyšet všechna tahle slůvka a sliby. Kamijo přidává, ví, že ho přirozenost žene za vrcholem a nejsou schopni tomu vzdorovat víc. Je to už jenom pár pohybů, než ucítí jeho horoucí sémě uvnitř sebe. Snad vinou jeho únavy mu to trvá o něco déle, ale mučivé pohyby nepřestávají, až dokud se na vrchol nepodívá i on sám. Nikdy nevnímal nikoho tak jako jeho. Kamijovy pohyby byly vždycky tak elegantní, dokonce i teď. Bude jeho boky milovat, po tajnu se na ně dívat, když bude procházet kolem, nikdy toho nebude mít dost. A moc dobře bude vědět, co dovedou a kochat se nad tím, jak by je jiní chtěli a nemůžou. Nemůžou...? Položí dlaně na jeho tváře, odhrne jeho vlasy dozadu a stáhne ho k sobě na rty, zatímco opře nožky o matraci. Už to potřebuje.
Taiji dál leží na zádech a rozdýchává celé tohle vystoupení.
"Asi ano... i když rád vyhrávám..." Připustí. Jenže koho on neužene? Je to příjemné dovolit, aby to jednou bylo naopak. Kromě toho, něco tak perverzního jen tak z hlavy nedostane. Byl to prostě skvělý sex o tom žádná. Takeshiho dlaň se opět rozběhne po jeho těle a skončí skoro na pozadí. Pousměje se.
"Hmm, dobře..." Zapřede jako kocour, zatímco si na prst namotává pramen vlnitých vlasů a čeká, až mu bude lahev podána. Takeshi se brzy vrátí, dokonce otře jeho tvář a on na něj hledí ze své pozice celkem mile zaskočenýma očima. Ne, že by ho neznal, ale stejně je to miloučké. Mohl by ho tady nechat, aby se o sebe postaral sám, ale to on ne... Nadzvedne se na loket, když si lahev převezme a vypije ji skoro na ex. U toho poslouchá, že bude mít pokoj k dispozici a ví, že je to velké privilegium. "Nebudu tu dlouho." Slíbí mu, jako by ho chtěl ujistit, že tu nic neprovede ani se v ničem nebude hrabat, ale ta důvěra je vzájemná. Nečekal, že by tu s ním Takeshi vysedával celou noc. A pak Takeshi řekne něco, co s ním dokonale otřese. Jak to myslel, že Shinya tady dlouho nebude? Kam by šel? A proč? Posadí se a otevře pusu, aby se ho začal vyptávat, ale Takeshi ho jen políbí na rozloučenou a odejde. Sedí tam naprosto tumpachový, neschopný ničeho a zmatkuje, jako by přišel o bratra. Ví, že by mu Takeshi stejně neodpověděl, do jeho obchodů mu nic nebylo. Jenže při Shinyově zaměření o něj měl prostě hrozný strach. Dokonce nestačí ani zareagovat na ten dárek. Jakmile je Takeshi pryč, vyskočí z postele, zamotá se a málem si kecne na zem, ale hned zase vstane a rve na sebe kalhoty. Ještě bos vyběhne na chodbu, takže si ten pokoj opravdu dlouho neužije a letí rovnou k tomu Shyniovu. Dveře jsou dokořán, uklízí se tam a všechny jeho věci jsou pečlivě ukládány. Jako kdyby končil. Hledí na to, jak mu zastílají postel, jak přikrývají nábytek, ale jeho věci nevyhazují. Tak kam jde? Musí okamžitě zavolat Uruhovi!
Kamijo
"Cokoliv." Přislíbí mu sebejistě ale vůbec netuší, co všechno by to mohlo obnášet. Tohle asi neměl říkat ale v tuhle chvíli nemohl jinak. Nechá se přitáhnout na jeho rty a oplatí mu polibek plný niterních pocitů, které jej naplňují, než se oddálí a přesune se vedle jeho boku. Konečky prstů hladí celé jeho tělo, kam je dosáhne, Pozvedne se na loket a podepře si tvář, aby na něj lépe viděl a jemně se pousměje.
"Měl bys odpočívat, máš za sebou náročný večer." Ozve se náznak starosti v jeho hlase. Chce se zvednout a donést mu alespoň něco k pití ale ještě chvíli bude muset počkat, aby toho byl vůbec schopný.
"Ráno přivezeme nějaké tvoje věci hm?" Nadhodí možný plán zítřejšího dne. Nejradši by se pro ně rozjel hned ale vzhledem k tomu, jak pociťuje příjemnou únavu, bude rozumnější to opravdu nechat na dopoledne, možná spíš poledne. Beze slova se po pár minutách zvedne a odejde do kuchyně, aby jim oběma přinesl džbán ovocné šťávy, čerstvé samozřejmě, postaví ji na stolek, nalije do připravené sklenice a podá ji Senovi, sám se řádně napije a pak si vleze za ním do postele. Počká, až se občerství i on a pak si ho přitáhne a svou hruď věnujíc mu dlouhý polibek do vlasů.
"Jen se hezky vyspi a nech si zdá ty nejkrásnější sny…chtěl jsem říct o mě ale mě už tu máš." Neodpustí si poznámku ve svém stylu ale usměje se spíš mile, než egoisticky a přikryje je oba.
"Co bys tak řekl na snídani do postele?" Zeptá se jej, než si musí dlaní zakrýt rty, aby nebylo vidět, jak si zívl. Poslední dny toho měl víc, než dost a Senova blízkost je příjemně uklidňující. Nedokáže ani myslet na dohodu se svým otcem, všechny starosti jsou dokonale zapomenuty. Nechá víčka pomalu klesnout a ukolébat se pomalu ke spánku.
"Víš Honey, tohle byl ten…" A pak prostě usne uprostřed věty, jak když ho do vody hodí.
Sena
Je to velmi vřelý, v podstatě zamilovaný polibek, když se jejich rty potkají a jemu stále zní v mysli Kamijovo Cokoliv. Už by mu to asi mohl říct. Měl by? Nebo ještě chvíli počká, jak jim jejich soužití půjde? Pořád ještě nemůže uvěřit, že přistoupil na něco takového. Povzdechne si, když ho jeho tělo opustí a cítí, jak mu po stehnech stékají poslední zbytky jeho tekutiny. Pootočí se k němu čelem, také na bok, nechá se jím konejšit a hladit a jemně se usmívá, zatímco mu ospale hledí do očí. Je to něco dočista jiného, než když spolu byli poprvé u Seny doma, na pohovce. Jeden muž, dva úplně odlišné zážitky.
"Asi ano." Připustí měkce, i když by se dokázal dohnat ještě k dalším výkonům. Jenže proč se ničit, aby zítra prospal den? To by byla škoda, když je tady. Kromě toho Kamijo mu nikam neuteče. Probudí se tady, vedle něho. Pokud by otevřel oči a on tu nebyl, jel třeba do clubu, asi by ho zaškrtil. Jenže to se stát nemá, protože ho chce Kamijo stěhovat hned potom, co otevřou oči. Cože? Hned zítra? Ani nepočká, jestli to nepřehnal a doopravdy to chce? Chvíli na něj upírá modravý pohled a pak se pousměje, když oči zavře.
"Dobře." Souhlasí už bez boje tiše. Nelíbí se mu, když Kamijo opuští postel a na něj přestane sálat jeho teplo, ale slyší jeho kroky na schodišti. Rozhlíží se zatím po ložnici, jak vypadá, co v ní je a snaží se pochopit, že by tu měl od zítra spát každý den. Že by to měla být také jeho ložnice, jeho postel, jeho muž... Zní to krásně, jenže jemu to pořád připadá tak moc snové. Kamijo je brzy zpět a dokonce mu donese něco osvěžujícího. Je to velmi milé a pozorné. Sám se posadí, aby si sklenici převzal a napije se. Ještě si ani nezahalil tělo pokrývkou. Pak sklenku odloží na svůj stolek a nechá se jím vtáhnout do obětí. Přišlo mu to vhod, cítí se teď opravdu dobře. Nikdy, opravdu ještě nikdy nespal celou noc vedle jediného muže, se kterým si něco slíbil. Bude to hrozně zvláštní, hlavně ráno, ale teď se silně tiskne ke Kamijovu tělu a s tváří na jeho prsou a tiše se zasměje do jeho kůže. "Myslím, že by to bylo krásné a velmi milé." Broukne ospale a pohne jenom očima směrem vzhůru, když Kamijo načne větu, ale už ji nedokončí. Chvíli mu trvá, než zaznamená jeho pravidelné oddechování a znovu se vřele usměje. Ještě ho líbne na prsa, než se natáhne po ovládání světel a zhasne je úplně. Pak usne i on.
Žádné komentáře:
Okomentovat