Sena x Kamijo - Jsem tu a vydělávám vám, to je hlavní. - část 1.

(První den)

Kamijo

Je to tady, jeho den D. Tolik týdnů mu trvalo, než vlastního otce přesvědčil, aby převzal tento klub. Viděl v něm největší potenciál ze všech podniků, které jeho otec vlastnil. Nejstarší řemeslo s výbornou pověstí, tady se mohl opravdu krásně realizovat. Ještě se to samozřejmě neobešlo bez potřebného kázání a tak stojí v jejich domě, v otcově pracovně.
"Nesmíš si nikoho pouštět k tělu." Věnuje mu otec poslední varování s přísným výrazem a teprve ho propustí. Vždycky byl takový, jen práce a rodina…ta počká, hlavně, že vydělává. On je v tomto ohledu dost podobný, jen s tím rozdílem, že touží, co nejdřív vypadnout. Dostat se z jeho vlivu a být sám svým pánem. S trochu ironickým úsměvem a hrdě pozvednutou hlavou vyjde až před jejich větší vilu, kde už na něj čeká jeho auto s černými ztmavenými skly a vlastním řidičem, kterému jen velmi neznatelně kývne a usedne na zadní sedadla, velmi opatrně, aby si ani trochu nepomuchlal dlouhý kabát zakrývající část vysokých bot. Ledové, modro šedé oči se upřou skrze okenní tabulku a v hlavě už si spřádá, co jako první udělá. Netrvá to příliš dlouho, když dorazí před místo, které mu ode dneška vlastně patří, ještě chvíli si ho rozhlíží, než vysedne se zavrzáním kožených kalhot a vstoupí. Počítá s tím, že Sena…ano, zjistil si, jak se jmenují všichni, kdo tu pracují, tu bude. První jeho kroky ale vedou do bývalé otcovy pracovny, kde si ještě proběhne potřebné poklady, aby nic neponechal náhodě a teprve potom zamíří k baru, aby si vše řádně prohlédl. První den, kdy je tady, musí být všechno dokonalé. Při průchodu chodbou mu oči padnou na růže, které se mu na první pohled zalíbí, vždycky měl pro ně slabost. Vytáhne jednu a krátce si se spokojeným výrazem přivoní, než pohodí hlavou, čímž lehce rozpohybuje zvlněné vlasy kolem tváře a nasadí svůj obvyklý výraz, který ho otec velmi dobře naučil. Růži si však vezme sebou, jen tak pro svůj vlastní dobrý pocit.  Zastaví se u baru, nikoho kolem nevidí a tak sáhne po knize pod pultem, kde jsou objednávky, tohle ho moc zajímá. Růží si poklepává po rtech a u toho se sem tam lehce zamračí, jak se mu něco nepozdává. On by to udělal rozhodně jinak.

Sena

Sena se mračí na svůj vlastní odraz v zrcadle ve své soukromé šatně. Před chvílí přišel do práce a převlékl se do toho, co bude dnes v noci nosit. Vždycky to byla noční, tady se denní šichty nedělaly. Když se od majitele dozvěděl, že bude mít nové vedení a že je to jeho kdo ví jestli ne náctiletý syn, málem ho odvezli. Na venek si nemohl dovolit nic říct, ale mračil se jako sto čertů a starý pán se smál a dobře se bavil. Už ho znal a věděl, jaký umí být, ale taky měli mezi sebou jasno, jak to tady chodí, kolik Sena bere a do ničeho se mu nikdo moc nemotal. Nevlastnil to tu, ale byl tu pánem a to se mohlo šmahem změnit. Ten kluk mu mohl do všeho strkat nos nebo ho klidně nechat vyhodit. Sena si svoje záznamy vedl pečlivě. Někdy byl na baru, někdy v recepci, někdy procházel pokoje a péroval personál, nařizoval jim, jak vystupovat a co mít na sobě... prostě byl všude a nikde. Pan provozní a bordel mama v jednom. Tohle byl JEHO luxusní bordel. Dneska vsadil na černý latex, mikro kraťásky, body přes prsa jako by byl slečna, vysoké šněrovací boty do půl stehen a pásky křížem krážem přes stehna i paže... jeho vzhled na první dojem dokonale mátl a hodně lidí si myslelo, že je ona. Než otevřel pusu nebo sjeli pohledem o patro níž, protože to zakryl tak leda v sukni. Dal si práci s precizním makeupem i dokonalými pudrově růžovými vlasy. Možná křehký na pohled, ale z očí mu koukaly všichni ďábli světa. Tady se platilo ve zlatě a diamantech, takže stačila jedna chyba a každý letěl. A to mu zajistilo dost respektu. Povzdechne si a vykročí ze šatny, aby se prošel dole po clubu, než se otevře. Kluci na place ještě nebyli, ale hudba už hrála, světla hýřila, kuchyně jela a za barem stál... někdo cizí a hrabal se v jeho knize. Přitočí se nepozorovaně k pultu ze strany zákazníka, opře se o něj a předkloní.
"Jahodové daikiri prosím..." Vydechne smyslně a sjede narušitele pohledem kam až to jde. Je doslova nádherný a i to slovo je málo, jak vymodelovaný. +A to je prostě moc.+ Mračí se v duchu zaujatě.

Kamijo

Hudbu vnímá spíš podvědomě, mnohem víc ho zajímají čísla. Hledá v knize určitý systém, který by mu pomohl rozklíčovat, jak to tu celé chodí. Ne, otec mu neřekl vůbec nic, tak trochu ho v tom nechá vymáchat ale on mu ukáže, že na to prostě má. I kdyby to bylo nemožné, on to zvládne. Opírá se zlehka předloktími o desku, teď už se nemračí ale nese si svůj typický, trochu povýšený výraz, který okolí dost často mate a přisuzují mu jinou povahu, než ve skutečnosti má a…to je dobře. Zaslechne naproti sobě hlas, ještě chvíli ho náležitě ignoruje, než své oči pomalu pozvedne, první to vypadá, jak kdyby ho Sena obtěžoval ale je to jen pečlivě hlídaná maska. Mlčí, první si prohlédne, co vidí. A je překvapený, vypadá mnohem lépe, než na fotkách a to rozhodně není přehnané. Je vidět, že v očích se mu blýskne jisté zaujetí ale tím to celé končí.
"Bonjour, Honey." Popustí uzdu své vlastní povaze a nechá se na krátkou vteřinu unést jeho pohledem, než sáhne do misky s jahodami pod hranou pultu a vrazí mu ji mezi rty. Teprve pak se narovná a zaklapne knihu.
"To nám pak můžeš namíchat, to je pravda a vypijeme si to společně u mě v kanceláři. Rád bych probral pár věcí, do kterých bych měl vidět." Usadí ho hned ze startu, je vidět, že nehodlá ztrácet čas.
"Taky koho jiného bych se měl ptát, než právě tebe." Nakloní hlavu mírně na stranu, opře se o pult dlaněmi a nakloní se k němu přes desku, co nejblíže.
"Ale první…." Odmlčí se krátce, když těkne pohledem na jeho rty a zase nahoru.
"Chtěl bych to tu vidět a vědět, co by se tu dalo vylepšit." Nadhodí možné společné téma zájmu. To, že se mu pár věcí v knize nelíbilo, to si hodlá nechat na později. Nepotřebuje ho naštvat dřív, než se tu rozkouká a zjistí, jestli by ho třeba nebylo potřeba vyměnit. Pomalu se odtáhne a obejde bar, růži už má zase mezi prsty, ulomí kousek stonku, aby byla kratší a následně mu ji strčí za lem kožených kraťásků.
"Hezká uniforma, nosí ji všichni?" Broukne tiše, když stane vedle něj a trochu rýpavě mu nabídne rámě, u toho se tváří pořád stejně nepřístupně, možná vypadá i maličko arogantně ale ať si to klidně ostatní myslí, to nebude na škodu.
"Mimochodem jsem Kamijo, zatím jen pro tebe, bylo by příjemné, kdyby to tak zůstalo Sena-chan." Prohodí trochu varovně a je jasné, že jsou jisté hranice, které si hodlá držet.

Sena, Boogie

+Mluví francouzsky?+ Tak nějak by mu to k němu šlo, hodilo by se to sem, ale pohled v jeho očích neprozrazuje moc a to Senu trochu mate. Chce mu něco odpovědět, ale místo toho mu mezi rty přistane jahoda a on ji musí jemně a elegantně vtáhnout mezi rty a sníst. Podle jeho slov už není pochyb o tom, koho proti sobě má a jemně stiskne rty, když dostane první úkol. Samozřejmě, že má prvotřídní barmanský kurz, ale to neznamená, že tady má dneska službu! Jeho nový šéf dá jasně najevo, že moc dobře ví, koho má proti sobě a hned mu zadá první úkol. Nejradši by mu řekl, že tady se nic vylepšovat nemusí, ale přiměje se k úsměvu a přikývne. Sleduje ho, jak obchází bar, je o dobrých deset čísel vyšší a ta růže mu moc sluší. Sotva patrně zalapá po dechu, když mu stonek zajede málem až kdo ví kam, ale zavrtí hlavou.
"Vypadám jako někdo, kdo dopustí, aby někdo další vypadal stejně?" Nadhodí, ale přijme jeho rámě a zavěsí se do něj. Sáhne po růži ve svém poklopci a vytáhne ji, aby si s ní mohl hrát pro změnu on. Jeho výrazu se nelekne, už tady viděl opravdu snad všechno a kromě toho je sám odhodlaný bojovat. Překvapí ho, když se mu představí křestním jménem a dovolí mu ho tak oslovovat, když budou sami. Jeho Sena-chan ho pálí v krku, ale nasadí další široký úsměv, když k němu trochu křečovitě obrátí tvář.
"Ale samozřejmě, Yuuji-senpai..." Použije naschvál velmi uctivé, ale také dost provokativní koncovky, která vyznívá jako by byl Kamijo jeho mentor. A to ve všem. V ten okamžik se v klubu objeví chlapci, co mají dnes obsluhovat, tančit nebo stát za barem. Ochranka je samozřejmě všudypřítomná a stálá. Všichni do jednoho jsou krásní, oslniví a vyrovnají se do řady, aby si je mohli společně obejít. Sena na každého poklepe růží, řekne jeho jméno i zařazení a když dojde na toho skoro na konci, na okamžik se zastaví. Boo-chan, jejich nejmladší a nejplašší... nejradši by ho hodil někomu do spárů, ale taková není smlouva. Zastaví se na něm dlouhým pohledem a chlapec zčervená jako vlčí mák. Před oběma klopí oči.
"Můžeme se posunout do pokojů..." Popožene Sena gestem růže kluky do práce a kývne na svého zástupce, aby dohlížel. Club otevře za půl hodiny.

Kamijo

Jemně se k němu nakloní, přece jen je o kousek menší a koutky se mu neznatelně pozvednou v okouzlujícím úsměvu.
"Nevypadáš, jen mě zajímalo, jak budeš reagovat." Šeptne tiše a znovu se pomalu narovná, v nose ho ale stále šimrá jeho provokativní vůně. Mohl by tu udělat své vlastní, trochu jiné pořádky, které by otec jistě neschvaloval ale proč si ho nedržet trochu blíž, když se osvědčí. Stočí na něj jen krátce oči a znovu se pousměje, nad oslovením ale nic na to neřekne, jak kdyby se ho ani netýkalo. Jak kdyby se snažil tvářit, že to na něj nepůsobí, opak je však pravdou. Zastaví se před nastoupenou řadou ale ani na okamžik ho nepustí. Všechny sjede hodnotícím pohledem a zastaví se až u Boogieho.
"Hezké, moc hezké. Vybíral jsi je sám?" Zeptá se svého doprovodu, když položí ukazováček zespodu na bradu Boogimu, aby ji jemně pozvedl a propálil ho pohledem. Skoro to vypadá, že se snaží odhadnout, co všechno by se v tom kuřátku mohlo skrývat. Ví, co tu dělá a taky by ho mohl zkusit přemluvit k úplně jiné práci, jistě by jim vydělal dost. Za ty rudé tváře by platili zlatem. Věří tomu. Pak ho prostě pustí.
"Hai, samozřejmě, ty bych velmi rád viděl. Postupně si taky promluvím se všemi zaměstnanci, uděláš mi rozpis pohovorů, podle toho jaký mají rozvrh. Byl bych ti pak velmi vděčný." Dodá ještě, než se zastaví krátce na statném muži u dveří, který stojí s rukama založenýma na hrudi a mračí se. Asi uniforma, ani ve snu by ho nenapadlo, že to patří gestu, kterým si prohlížel tu plachou myšku.
"To platí i o vedení ochranky." Kývne bradou směrem k muži a pokračuje se Senou k pokojům. Bez váhání mu otevře dveře do prvního z nich a zdvořile jej pustí jako první, než sám vstoupí a kriticky se rozhlédne.
"Jak jsou pokoje rozděleny?" Zeptá se jako první, než se usadí s nohou přes nohu na kraj postele a zapře se dlaněmi o povlečení, které promne mezi prsty.
"Není to špatný materiál. Jemné, dráždivé, ta barva se celkem dobře hodí." Zhodnotí nahlas ale oči z něj nespouští.
"Povíš mi, jak ses k té práci dostal? Dopracoval?" Zjišťuje koho má proti sobě. Ne, že by neměl nastudovanou jeho složku ale mnohem víc se dozví, když mu to celé poví sám. Samozřejmě ho to zajímá z čistě profesionálního pohledu.

Sena, Boogie

I on moc dobře cítil ten zvláštní a výrazně mužnější parfém a trochu zmateně se probírá vlastní hlavou, když mu Kamijo na tu provokaci neřekne vůbec nic. Má docela trpělivost, to nečekal. Myslel si, že to bude rozmazlené dítko a on se zatím slušně ovládá. Nebo to přijde v kanceláři? Cítí se dobře, když ho Kamijo před ostatními nepustí, tak trochu na jeho úrovni, ale moc dobře si pamatuje, kdo ho platí a kdo ho bude platit od teď. Má vážné obavy, aby jeho konto neutrpělo ani o yen. Náklady na vlastní údržbu má vysoké a už si dost zvykl na jistý luxus. Sena se nadechne a na chvíli se zapřemýšlí.
"Ne všechny. Pár jich tu už bylo, jinak jsem u všech pohovorů od chvíle, kdy jsem ve funkci." Připustí.
"Je to proto, že se nejlíp orientuju v tom, kdo jaký je a co poskytuje, taky kolik vydělá a co přesně klubu zrovna chybí." Doplní očividný fakt. Kamijo si zrovna prohlíží Boogieho jako by ho chtěl sám do postele a je možné, že se to stane.
"Máme hodně zájemců, není problém si vybrat. Klub poskytuje ochranu, dokonalé zdravotní zajištění i velké platy." Polichotí majiteli. Boo se mezitím může hanbou propadnout, dívá se do země a ne na muže naproti sobě a nechápe proč se ze všech zastavili zrovna u něj. Má špatně vlasy? Je moc nesmělý? Cítí na sobě ještě jedny oči. Je to ode dveří. Už si všiml, že ho očima stále hlídá, ale neměl pocit, že by to bylo proto, že mu nějak vadí nebo by Boo dělal špatně. Vlastně mu to ani nepříslušelo hodnotit. Nikdy spolu nemluvili, jen věděl, že tu je a věnuje mu víc pozornosti, než jiným. Jednou se na něj pokusil usmát, ale v práci si nesměli povídat. Těkne tam krátce očima, když jsou k němu Kamijo i Sena zády, ale pak už musí do práce. Sena mezitím přikyvuje na nový úkol. To je brnkačka, to nosí v hlavě snad zpaměti. To, že chce Kamijo mluvit zrovna s Ju-kenem ho zaskočí, on byl jiný druh personálu, který mu nepodléhal, co se platu a vyhazovu týkalo, jen pokud šlo o přání kvůli službám. Zodpovídal se vlastně přímo Kamijovi. Přeskočí očima mezi oběma, ale přikývne a společně vyjdou po schodech do prvního patra.
"Tady dole jsou ložnice na...um...jednu noc. Pak prostory pro lázně, masáže a další kratochvíle, ale ne pro sex. To je o patro výš. Všechny speciální podmínky i vybrané stálé komnaty těch nejžádanějších, protože tu hosté často stráví celou noc. Úplně nahoře jsou šatny a soukromé prostory..." Vysvětluje, než navštíví první neutrální ložnici. Nikdo kromě nich v ní není.
"Tyto jsou menší. Apartmány pro naše nejcennější jsou i o několika místnostech. Ložnice, koupelna, prostor pro všechny hračky..." Pobízí jeho fantazii. Přikývne, když Kamijo pochválí materiál i design. Jeho otec sem celkem ochotně investoval. Říkají si velké částky, takže to musí být kvalitní. Stojí asi metr od něho, zatímco mu hledí do očí a snaží se sám sobě namluvit, že to s ním nic nedělá. Vůbec před ním nesedí královna krásy Tokya, nehraje si s povlečením a nebaví se s ním o sexu... Kamijo na posteli je prostě... moc. Už zase si to o něm myslí. A jakmile dojde na jeho osobu a soukromí, oči se mu rozšíří, ale rty sevřou. Proč se ptá na něho? Poprvé po dlouhé době znervózní. Hodně toho o sobě tají. Jeho složka je prázdnější, než by se mohlo zdát.
"Přirozený talent, kterého si váš pan otec všiml a najal." Zakličkuje. Prostě jen tak... na ulici. Samozřejmě, že tam nešlapal! A ani to tak nebylo. Co je mu po tom?
"Jsem tu a vydělávám vám, to je hlavní." Pozvedne bradu nahoru.

Kamijo

Krátce sklopí pohled k povlečení, když jej znovu promne mezi prsty a poslouchá rozdělení pokojů.
"Vypadá to velmi dobře, i když je to jen na jednu noc. Čekal jsem mnohem horší podmínky." Přikývne. Nevěděl, že otec tolik investoval právě do tohoto podniku ale měl to minimálně tušit. Jak se zdá, Sena moc dobře ví, co dělá a mohl by být jeho velmi dobrým spojencem. Boj proti otci…tak trochu.
"Počítám, že nahoře jsou i velmi dobře vybavené herny a všechny hračky, které by mohly klienty jen napadnout." Pokračuje dál a u toho si nenuceně přehodí nohu přes nohu, aniž by z něj spustil oči. Baví se, jak kdyby řešili počasí a rozhodně se nestane, že by třeba zrudl.
"Rád bych rozšířil spolupráci ohledně dodavatelů podobného zboží. Zahraniční firmy nabízejí mnoho možností a to nemodernější vybavení. Pokud tady cokoliv chybí, chtěl bych o tom vědět. O cenu nejde. Mám nějaké nápady na diskrétní propagaci a i jisté nabídky na společenské akce. Vybrané společnost, kde se o tom sice nemluví ale všichni o tom ví." Nastíní mu svůj plán. Pořád sem ještě nechodí ti úplně nejvlivnější, a jak věděl a podle toho, co se šuškalo, by někteří z nich mohli mít zájem a on je sem dostane za každou cenu. Na druhém konci Tokya mají konkurenci a tu on hodlá zničit. Elegantně, tiše ale nekompromisně. Pomalu se zvedne z postele a přejde k Senovi, který se snaží očividně vyvléct z tématu.
"Mluvím s tebou na rovinu, byl bych velmi rád, kdyby to bylo vzájemné. Pokud si nebudeme důvěřovat…" Nedokončí svou větu a tentokrát uchopí jeho bradu mezi své prsty.
"Přirozený talent, ano. To bych si tipl i já sám ale tak jednoduché to nebylo, nemám pravdu." Odtuší tichým hlasem, dělí je jen milimetry, jak se k němu sklání ale tu vzdálenost nezruší.
"Zatím máš mou důvěru, zatím. Nepřeješ si o ni přijít, věř mi. Až se zeptám příště buď upřímný." V očích se mu blýskne a teď je pravým synem svého otce. Pokud se zeptá, chce odpověď.
"Pro tentokrát ti odpustím, pro ty oči. Teď bych chtěl vidět…" Odmlčí se a krátce se nadechne nosem, než slastně přivře víčka. Tak trochu testuje, co vydrží.
"Chci vidět ty vybrané stálé komnaty na sex." Poslední slovíčko si vyloženě užije a v tu samou chvíli jej pustí a s hrdým držením těla vykročí ke dveřím. Otevře a elegantně mu pokyne, aby prošel první, za nimi mu samozřejmě znovu nabídne rámě.
"Jak jsem četl, máme tu i své specialisty. Opravdu pokrýváme všechny praktiky a techniky?" Zajímá se dál, jak kdyby se v onom pokoji nic nedělo a koutkům povolí se jemně zvednout.
"Mimochodem, ta společenská akce je za čtrnáct dní v pátek večer. Zajisti si za sebe náhradu, teď je to součást tvé práce Sena-chan." Zastaví se na krátkou chvíli u jednoho z obrazů, jak kdyby ho hodnotil, nic však neřekne a pokračují dál.

Sena

"Vážně?" Vypadne ze Seny trochu nechápavě. Horší podmínky? Takže se doma nebavili o tom, jak moc tenhle podnik znamená? Proč ho Kamijo dostal? O co tady jde? A pak se pousměje a pokrčí rameny.
"Herny... to zní sladce. Po pravdě je to tak, že jsou vybaveny dle toho, na co máme zrovna lidi. Přeci jen to nejsou naši otroci, ale zaměstnanci a každý je ochotný podepsat pouze nějaký typ smlouvy. Fantazie klientů je někdy tak... nedozírná, že je nemožné mít tu všechno a k tomu ty, co udělají všechno. Podnik má extrémně dobré jméno, co se týče ochrany zdraví našich svěřenců a to jak ve smyslu zdravotním, tak aby je někdo nepoškodil fyzicky ani psychicky." Začne si u toho prohlížet nehty.
"Měli jsme tu muže, co by je rádi seřezali do polomrtva nebo jim nařídili styk s koněm... to ne." Odtuší. Slyšel, že někde s nimi dělají klidně i to, ale pokud chtěli zaměstnávat ty nejlepší, museli taky ledacos nabízet, to byl jeho názor. "Právně máme naprosto čistý štít, žádná mafie ani obchod s masem..." Pokračuje dál a zděšeně zaostří na vypadlý kamínek na prsteníčku. Jenže jeho pozornost si žádá něco úplně jiného. Zvedne oči zpět ke Kamijově tváři. V tomhle je patriot, Japonsko se tváří slušně, ale prasárny dělají všichni, podle něj mají všeho dost.
"Když to bude mít patřičné certifikáty..." Odtuší neochotně, ale pak dojde taky na jakousi reklamu. Podle něj ji nepotřebují. Vodit ovečky ven na akce mimo tenhle dům? Není to nebezpečné? +Já je snad ještě budu chránit nebo co, jsou to rajdy...+ Protočí v duchu očima sám nad sebou. A v tu ránu má Kamija rovnou před nosem. Vystoupá očima k těm jeho a vzpurně stiskne rty, protože do jeho osobního života mu nic není, ale on začne mluvit o důvěře jako by spolu snad chodili a Senovi klesnou rty od sebe. Nechá se vzít za bradu, sleduje jeho přibližující se rty a moc dobře ví, že tohle celé je jen hra, ale stejně na něj mhouří oči a vypadá jako někdo, kdo mu zapíchne jehlici z vlasů mezi oči, pokud ho nepustí. Ne nebylo a Senovi se před očima odehraje všechno, co se kdysi stalo. Ale mlčí. Kamijo mu začne vyhrožovat a on opravdu neví, kam by mohl zajít a kam ne, co by po něm mohl chtít. Jeho smlouva jasně říká, že on není k mání a zároveň to přímo nevyvrací. Čas od času se mohl rozhodnout, že k mání bude, ale to bylo něco naprosto vyjímečného. +Ani omylem se mi z tebe nepodlomí kolena!+ Bojuje s ním v duchu, zatímco mu jeho pán odpouští a u toho jeho teď bych chtěl se trhaně a dlouze nadechne. U slůvka sex zamává řasami i on sám, ale v tu chvíli kouzlo pomine a oba vyjdou na chodbu. Znovu se do něj zavěsí, ale v duchu mu nadává nejvytříbenějším japonským slovníkem.
"Všechny ne. Je to z toho důvodu, o kterém jsme mluvili." Svěří mu po pravdě, zatímco vystoupají o další patro výš. Zastaví se před komnatou jejich nejkřehčí květinky, toho sígra si nechá radši nakonec. Už by zaklepal, když ho Kamijo znovu vykolejí. Cože on??? Proč jako? Ani omylem tam nikomu nedá! Jeho práce jako, že má chodit na bankety nebo jeho práce jako že tam má někoho balit? Co tohle je? Kouše to co to dá, protože se ho nikdo ani slušně nezeptal a zaklepe rázněji, než chtěl. Hned na to vezme za kliku a ocitnou se ve světle laděném pokojíku, který působí prázdný. Shinya je asi vzadu v ložnici, nejspíš se obléká.
"Shin-chan? Máš návštěvu!" Zavolá do nitra pokojíku. Všechno zařízení kolem působí jako jeho obyvatel, ale pravda je, že tady herna je, a ne ledajaká.

Kamijo, Shinya

Stále tak trochu přemýšlí nad jeho slovy ohledně zaměstnanců. Choutky klientů zdá se, mají jisté hranice a oni za ně zatím nepokročili. Přemýšlí, jestli by bylo vhodné je posunout kousek dál ale tím by ohrozil jméno podniku, kdyby se náhodou něco zvrtlo. Umí být chladnokrevný, když na to přijde, tohle by ovšem mohlo mít dalekosáhlé následky, stačil by jen jediný krůček vedle.+Možná, kdyby se upravila smlouva…možná později.+ Odloží tyto myšlenky na neurčito a dál si v hlavě přebírá Senovu minulost. O to víc jej to zajímá, když se tomu tolik vyhýbá. K jeho překvapení mlčel a neřekl proti jeho chování ani slovo.+Tolik se bojíš o své místo? Dobře…+ Proběhne mu hlavou s nádechem pobavení, ovšem tento přístup se mu celkem hodí. Trochu strachu o místo ještě nikoho nezabilo a pokud to bude mít výsledky.
"Všechno nejvyšší kvality, v tomto je náš společný zájem Sena-chan." Sdělí mu upřímně, když pozvedne volnou paži a stiskne jeho dlaň v náznaku konejšivého gesta. Je jen těžko říct, jestli je to stoprocentně upřímné nebo jen promyšlené gesto. Bez dalšího slova vyjdou po schodech a zastaví se u dveří. S mírně pozvednutým obočím a pohledem do Senovy tváře zhodnotí jeho nedokončený pohyb.
"Neměj strach, nemám v plánu tě nikomu dát." Šeptne tiše, tentokrát nosem jemně zavadí o růžové prameny a vdechne jejich vůni.
"I když bych možná o někom věděl. Nebo jsi tolik věrný mému otci?" Nadhodí otázku a mapuje tak trochu terén. Otec měl pro něj slabost ale on netuší, jak daleko jejich vztah zašel, nikdy by se ho ani nezeptal, na tyto věci se nesluší ptát. Ovšem věděl o otcových společnících, které si klidně vodil domů. Jeho matka to mlčky snášela, jak se na ženu sluší a on…se tvářil, že je nevidí. Byla to jen jeho věc, stejně jako on mu nemluvil do výběru přátel či známostí, ani neměl důvod, vždy si vybíral tu nejvybranější společnost. Projde dveřmi za Senou a rozhlédne se. Tato místnost je úplně jiná a má jisté kouzlo, které dokáže ocenit. Je prázdná, stáhne nad tím obočí, než se k nim z další místnosti připojí Shinya.
Na sobě má lehkou bílou košili odhalující polovinu hrudníku a na krku provokativní černý obojek s ocelovým kroužkem. Jemné rysy a světlé vlasy lemující tvář ostře kontrastují s tím, jak jeho oblečení a hlavně doplňky působí. Pravý rukáv má jemně vyhrnutý, odhalujíc tak kožený náramek, který se dá připnout.
"Dobrý večer." Pozdraví je Shinya hlubokým hlasem, když se hluboce ukloní a sepne ruce před tělem ve zdánlivě nejistém gestu, oči však prozrazují víc.
"Velmi, velmi provokativní." Zapřede Kamijo, když opustí blízkost Seny a přistoupí blíž k okroužkované víle. Zvedne pomalu dlaň a provlékne prsty skrze kroužek u krku.
"Ty asi nebudeš mít o práci nouzi." Prohodí zaujatě, když mu palcem pozvedne tvář za bradu a potěšeně sleduje, jak se snaží klopit oči.
"Ne, pane." Odpoví mu Shinya sotva slyšitelně.
"Provedeš mne po svém království, jsem nový hm vedoucí a rád bych se tu porozhlédl?" Zeptá se jej hlasem, který moc nepřipouští námitky a k jeho spokojenosti Shinyia kývne. Pustí tedy onen kroužek a následuje ho do vedlejších pokojů.
"Řekni, chybí ti tu něco? Jak moc detailní je tvá smlouva a kde jdou hranice? Horký vosk? Elektrika?" Vyptává se dál s nepatrným nádechem smyslnosti a sleduje, jak jeho tváře zrudnou a střelí po něm trochu vyplašeným pohledem. Vůbec netuší, proč to zrovna jeho zajímá.
"Mám poměrně široký okruh, kromě těch život ohrožujících." Sdělí mu neurčitě avšak jeho hlas je překvapivě pevný.

Sena

Už dávno stojí v pokoji a čekají na Shinyu, když se Senovi opakují v hlavě slova jeho šéfa - totiž aby se nebál, že ho nikomu nedá. Něco z té bojovné zarputilosti opustilo jeho rysy, zatímco hledí před sebe a tápe v emocích, které ho svým způsobem konejší a zároveň vyvolávají další otázky. Obrátí k němu oči, když se ho sotva patrně dotkne ve vlasech a nadhodí, že by tu někdo přece jen byl. Může jenom čekat na to, kdo by to měl být a pak si vydupat své ne, na které má zatím právo. Jenže otázku na jeho vztah s Kamijovým otcem taky vůbec nečekal. Po pravdě netušil nic o tom, jak to u nich doma chodilo, co Kamijo věděl, viděl a znal jako normální. Věděl jen to, co s jeho otcem sám zažil. Byl to sice muž v letech, ale výborně situovaný a pořád sexy. Kamijo měl rozhodně po kom být. Jeho otec je prodal a ani se tady neotočil, aby mu o tom řekl, měl by mu snad být věrný? Ne, pro tenhle důvod ne, to pro jiný... Z odpovědi ho vysvobodí příchod jednoho z jejich top zaměstnanců, na ty podřadnější dnes není čas. Díky tomu může dál zůstat tajemný, jen ať si synek láme hlavu nad tím, jestli je jeho milenec nebo ne. Shinya vypadá dokonale jako vždycky. Blond vlasy, modré kontaktní čočky, plné rty a naprosto ženské rysy. Nevinná košile v kontrastu s obojkem a schopnost nechat se sebou dělat opravdu hodně. Od oka by člověk nikdy nepoznal, jaké jsou jeho postelové preference.
"Shin-chan je jedním z těch, kteří nutí muže i ženy přicházet o zábrany a díky tomu je jeho blaho často v ohrožení. Snese hodně, ale mrzačit ho nenecháme." Shin musel být zmatený z toho, jak k němu Kamijo přistoupil, ale nakonec se mu sám představil. Všichni se posunou do ložnice, kde i postel působí jako nebesa pro princeznu, až na množství možných úchytů a dobře skrytou kladku. Sena střelí pohledem na Kamijova záda, když se do Shinyi tak na rovinu opře, ale mladík jeho záchranu nepotřebuje, jen tak se vykolejit nenechá. Tahle červeň není hraná, ale neucukne před ním. Sena se do toho rozhodne vstoupit.
"Jeho smlouva je velmi detailní, v podstatě zahrnuje každou praktiku u které je napsáno zda ano nebo ne. Zákazník musí být seznámen předem a podepsat jisté právní dokumenty, aby se udržel v mezích. Tohle je příliš delikátní na to, aby sem mohl kde kdo. Nezkušené rovnou vyhazujeme. Není možné tady budovat důvěru, takže musíme pány dominanty držet v šachu jinak. Herna je tady..." Pokračuje a vejdou. Pokoj je bílo rudý a najít se tu dá opravdu skoro všechno.
"Všechny ty věci jsou Shinyi "osobní." Nikdo jiný je používat nesmí, pochopitelně. Věci, co přijdou až moc do styku se zákazníkem se vyhazují a nahrazují novými. Všichni klienti musí mít zdravotní prohlídky. Místnost je samozřejmě odhlučněná, ale vybavená mnoha záchrannými tlačítky, kdyby Shin-chan potřeboval naši pomoc nebo cokoliv jiného." Vyjmenovává.

Kamijo, Shinya, Uruha

Rozhlíží se po místnosti a hrozně se mu zamlouvá ten kontrast, který tu tvoří. Jeho oku samozřejmě neujdou vše možné úchyty, které jsou patrné, ta skryté hledat zatím rozhodně nebude. Opustí blízkost Shinyi a sám se vydá na obhlídku, aby si zmapoval všechno, co by možná šlo vylepšit. Čekal, že mu odpoví přímo vlastník ale Sena má opravdu přehled o všem a dá mu detailní popis toho, jak je tu všechno zařízeno. Ano, tato osoba jeho klubu jistě vydělá dost a ani on sám by nechtěl, aby mu bylo příliš ublíženo. Ohlédne se na Shinyu, který momentálně stojí uprostřed pokoje a s jemným úsměvem kouká do země, nechávají Senu, aby odpověděl za něj. Než se však Kamijo otočí na něj, ohlédne se on sám na Senu a jemně mu kývne hlavou, věnuje mu svůj typický, zdánlivě nesmělý úsměv. On sám nevidí příliš rád, že je tu nový asi majitel. Doteď to měl víceméně na starosti Sena a staral se o ně přímo skvěle. Nikdy nebyl nic problém a je jen těžko říct, jak to bude teď. Prohlíží si modrýma očima Kamija, když zase začne zkoumat pokoj, trochu ho z něj mrazí podél páteře ale upřímně, tento pocit má v oblibě.
"Vidím, že je vše v nejlepším pořádku. V tomto ohledu nemám v plánu nic měnit." Usměje se Kamijo, když zkusmo s jistou rozverností zatahá za očko na posteli a pomalu se vrátí k těm dvěma.
"Takové jako ty si musíme opatrovat." Sjede dvěma prsty po hraně jeho čelisti ale oči už má zapíchnuté do Senovy tváře.
"Za chvíli začnu mít pocit, že zde nebudu muset hnout ani prstem." Pozvedne koutek ve zvláštním pousmání ale do hlavy už si dělá několik poznámek, které by později měl více, než promyslet.
"Rád jsem Tě poznal. Brzy se uvidíme." Věnuje víle jemnou úklonu hlavou. S ním si ještě promluví víc, moc rád by slyšel, kam až jeho odolnost sahá a hlavně si hodlá pořádně pročíst jeho smlouvu.
"Pěkný pokojíček, útulný…nemyslíš?" Zeptá se Seny, když mu znovu nabídne rámě a je rozhodnutý vydat se dál na další obhlídku.+Byl bys ochotný se do podobného nechat zavřít hm? Nebo by to na Tebe bylo už moc.+ Provokuje sám sebe v myšlenkách.
"Počítám, že je tu přítomný i zdravotník, kdyby se cokoliv zvrtlo." Nahodí svou vlastní vizi. Pokud tu není, klidně by tu pro jistotu zřídil něco jako ošetřovnu, pro všechny případy. Nehodlá nic ponechat náhodě.
"Pověz mi Sena-chan, jak moc dobře znáš jejich minulost? Důvody proč jsou tady?" Vyptává se dál na povahu svých pracovníků. Podle něj by měl vědět úplně všechno, aby se vyvaroval případným chybám.
"Věci, na které bych si měl dávat pozor hm?" Pokračuje dál a tentokrát položí svou dlaň na tu jeho, když pokračují chodbou kousek dál.
"Kam teď? Třeba sem?" Kývne hlavou ke dveřím, pustí se, aby mohl elegantně zaklepat a opře se celým tělem do dveří. Je to úplně jiný pokoj. Velmi luxusní, vysoká postel. V křesle kousek od ní sedí vysoká postava, v ruce svírajíc knihu. Skoro jakoby byl u sebe doma a ne v práci.
Uruha zvedne oči až po chvíli a přeměří si oba dva hrdým pohledem.
"Kdybych tušil návštěvu, uklidil bych." Prohodí ale pobavení v tom není. Zdá se, že jej tak trochu ruší.
"Tady to bude asi trochu jiné." Neopustí si poznámku Kamijo a sjede jej pohledem, když se Uru pomalu postaví.
"Zajímalo by mě, kdo přijímal Tebe, zda můj otec nebo Sena." Nahodí otázku ale vyjde mu vstříc, aby mu alespoň podal ruku s úklonou. Koutkem oka však Kamijo zabloudí k místnosti vedle, kde je stejně luxusní koupelna s obří vířivkou.
"Potrpíš si na pohodlí a šperky? Můžeme?" Kývne hlavou ke koupelně a pokyne Senovi, aby šel s ním.
"Samozřejmě, jen na mé věci nesahat." Ozve se Uru a ne, nebojí se, že by přišel o práci. Má své klienty, kteří rozhodně půjdou za ním. Střelí ještě po Senovi pohledem, co to má jako být ale jen demonstrativně protočí očima a usadí se zpátky do křesla, pohodíc vzpurně vlasy. Inspekce, to mu tak scházelo.
"Opravdu vybrané klenoty a ten největší tomu velí." Složí Senovi kompliment, když osamí v honosné koupelně. Vířivka, sprchový kout, masážní lehátko, komfort se vším všudy.
"Hm, tohle bych si doma nechal líbit. Ty ne?" Provokuje jej dál, když se polovinou pozadí usadí na kraj vířivky a pustí proud vody, který prohrábne prsty. Má doma sice tři ale proč nepokoušet. Přizná si, že Senu by v jedné z nich rád viděl. Pořád je tu ale otázka ohledně jeho otce.

Sena

Zachytí Shinyi pohled a oplatí mu úsměv a jakési konejšivé kývnutí. Uměl být taky pěkný hajzlík a rozhodně se s nimi nepáral, ale zároveň se o ně dovedl postarat a tímhle jako by mu sliboval, že se to nezmění ani s novým vedením. Shin mu zdá se velmi věří a to je u lidí jako on vzácnost, Sena ho nemínil zklamat. Sena honem vrátí pohled někam do podlahy, když se Kamijo začne otáčet zpět a poslouchá chválu z jeho rtů. Zatím by na sebe mohl být hrdý, ale nechce říct hop, dokud nepřeskočí.
"Arigato." Ukloní se Sena, rozloučí se se Shinyou a opustí jeho pokoj. Znovu se zavěsí do Kamijova rámě a zatváří se velmi neurčitě.
"A mluvíš o tom prvním nebo o tom za ním, Kami-ch... Kamijo-san?" Obrátí k němu doslova andělský úsměv a v očích už má zase peklo a jiskry vzdoru.
"Zdravotník přímo v budově bohužel není. Většinu času by bral peníze za to, že tu sedí a pije kávu, ale máme smluvního lékaře, kam jezdíme v akutních případech a pak samozřejmě kliniku pro všechny pravidelné prohlídky." Vysvětlí další důležitý bod. Absolutní diskrétnost je v jejich případě nutností.
"Mám radši, když se mi tu nic nezvrtne..." Dodá ještě. Míjí hodně pokojů, které dnes nemíní navštěvovat a blíží se ke dveřím, které mají kolem sebe víc volného prostoru a jsou honosnější. Stočí k němu oči a zastaví se.
"Nejraději bych vám řekl, ať se jich zkusíte zeptat sám, jsou to přece jenom diskrétní témata." Na chvíli se odmlčí. Umí být vzdorovitý paličák.
"Neznám minulost všech, jen těch, kteří se mi ji rozhodli svěřit nebo s ní už přišli." Říká pravdu, ale pravda taky je, že má dlouhé prsty a ví dost. Ptáčci zpívají mezi sebou, tak to vždycky bylo, stačilo poslouchat a mít vhodné donašeče. Přikývne, když si Kamijo vybere ony dveře a přepadnou Uruhu, který nebude rád. Uru měl jazýček jako bič, ale jemné ruce a dokonalý cit. Sena otázku záměrně ignoruje, byla přece položena Uruhovi. Jeho ale přijímal Kamijův otec. Tak jako Senu. Uru zakáže Kamijovi, aby mu sahal na věci a Senovi cuknou koutky. Ten drzounek... Pak si ale s Uruhou vymění pohled, když dojde na největší klenot, zatímco Kamijo mizí za dveřmi koupelny. Pohybem rtů Uruhovi naznačí slova jako nový šéf, pokrčí rameny, jemně rozhodí rukama a oba se na sebe zašklebí. Ani jeden nevědí, co mohou čekat a Uru uměl slušně přilévat olej do ohýnku. Vklouzne do koupelny a dveře tiše zaklapnou.
"Uru-chan je také velmi speciální. Dokáže se vtělit skoro do jakékoliv role a dát svým klientům pocit, že je přesně tím, koho by ideálně chtěli doma. Vezme si na sebe cokoliv, udělá cokoliv, řekne cokoliv... navíc má zlaté ruce na všechny druhy masáží. Jeho poskytování blaha je jiné, rozmazluje je, lže jim, cokoliv chtějí a jinde to nemají... a oni ho zbožňují. Umí lidem nalhat, že je miluje..." Kamijo ho přeruší s úplně jiným zájmem, když stočí řeč zpět na něj a je to už po druhé, co nenásilně vyzvídá jeho preference. Sleduje ho, jak usedá na okraj vany a pouští vodu. Proč jsou sami tady a ne vedle u Uruhy? Stojí dva kroky od něho, upřeně se mu podívá do očí a pootevře rty. Už zase ho z něj trochu brní žaludek.