Sena x Kamijo - Jsem tu a vydělávám vám, to je hlavní. - část 2.

(První den)

Kamijo, Uruha

"A taky si nenechá líbit nic navíc. Všiml jsem si." Zkonstatuje s krátkým pokrčením rameny. Měl očividně svou povahu a příliš mu nebude svaté, rozhodně se s ním nebude bavit s pokorou jako třeba Shiniya. To by ale u všech tady stejně nemohl čekat. To skoro přeřeknutí Seny bylo roztomilé. Jak by to asi znělo z jeho rtů, kdyby to dořekl? Neměl by mu to dovolit ale pokud ho nikdo neuslyší proč ne?+Měl by sis dávat pozor.+ Upozorní sám sebe v hlavě ale jak uměl být disciplinovaný, dokázal popustit uzdu i jisté lehkovážnosti a teď mu to reálně hrozí. Ještě jednou prohrábne proudy vody prsty a sleduje kapky odpadající z bříšek.
"Myslím, že zrovna u Uruhy bych se neměl bát o jeho duševní pohodu." Prohodí zamyšleně, jeho by si klidně dokázal představit jako doprovod a společnost dole v baru. Tam však pravděpodobně jeho smlouva nesahá. Marně přemýšlí, kde už hřebečka od vedle viděl. Začíná mít pocit, že se dokonce jednou mihl v jejich sídle. Jistý si však není, mohl se klidně splést, otec se snažil dávat si pozor. Nerad by totiž, aby se informace o tom, jak vede podnik, dostaly až k němu. Tomu musí velmi rychle zabránit, možná taky proto se snaží prokouknout jeho vztah se Senou. Kdyby na něj donášel, asi by se hodně zlobil. 
"Zeptám se jich sám." Změní téma a vrátí se jím k minulosti. Mohl by se ho znovu zeptat na tu jeho ale je teď správná příležitost? Nepokoušel by tak jejich prozatímní rozpoložení? Vzhlédne k němu s hlavou mírně na stranu a pomalu jej sjede pohledem. Mírně se pootočí na vaně, aby seděl kolmo a sáhne bez okolků po lemu jeho kraťásků přesně nad klínem, aby si ho přitáhl blíž.
"A co ty, jak moc se dokážeš přizpůsobit? Jak moc tě rozčiluji jen tím, že jsem tady?" Musí trochu pozvednout bradu, aby by mu viděl přímo do očí ale není to příliš. Pořád ještě neupustil z touhy vědět o něm víc. Na ostatní bude spousta času ale pod tíhou téhle atmosféry má teď prioritní zájem právě tady. Je to pro jeho reputaci nebezpečné, o to víc jej to dráždí.
"Jak moc ses přizpůsobil mému otci?" Uhodí na něj přímou otázkou a je jasné, že teď chce znát upřímnou odpověď.
"Jak moc ti vadí, že jsem tu já a ne on?" Hodí další přímou otázku a sevře prsty kolem lemu znatelněji. Je vidět, že ho nehodlá jen tak pustit. Jeho výraz je nekompromisní a pohled pevný, jak kdyby nepřipouštěl žádný odpor. Pustí jej ve chvíli, kdy se dveře do koupelny otevřou a v nich stojí Uruha.
"Těší mne, že se vám tu tolik líbí ale za půl hodiny mám prvního klienta." Napomene je, že mu tady v podstatě překážejí a se založenýma rukama se opírá o rám dveří.
"Na čtyřku smlouvu opravdu nemám." Mlaskne s nádechem ironického pobavení.
"Když tedy dovolíte, rád bych se připravil." Ne, vůbec to nezní jako prosba, i když to měl původně v plánu. Tak se to nepovedlo, i to se stává.
"Ovšem, nejvyšší čas se posunout kousek dál, abychom nepřekáželi. Ani já nejsem na čtyřku stavěný." Oznámí mu Kamijo a jeho pohled trochu ztvrdne, až budou sami tak mu bude muset připomenout, kdo ho platí. Jemně, nenápadně, aby mu neutekl ale jisté hranice by to očividně chtělo.

Sena, Taiji

Sena věděl, že Uruha je drzý od přírody, ale taky věděl o jeho vazbách na Kamijova otce a že tu díky němu má jisté VIP výsady. Otázkou bylo, jak dlouho mu vydrží, ale nebylo ani v Kamijově zájmu přijít zrovna o něho. Mezi nimi tušil komplikace, možné hádky a výbuchy emocí, zatímco se budou rovnat. Přeci jen byli muži, ženami se nikdy nestanou a tohle bylo hodně testosteronu na jednom místě, bez ohledu na jejich něžné tvářičky. Málem vyjekne, když po něm Kamijo sáhne a silně si ho přitáhne mezi kolena. +Kruciprdel...!+ Začne se v duchu vztekat, protože chybělo jen málo, aby ho popadl za ramena a strčil do vany za ním, ale zvládl to! Hledí mu do očí, ani nemrkne a ty jeho teď trochu metají blesky. 

"Zatím to jde." Odsekne mu trochu přidrzle. A zase je to tady, jenže teď už mu Kamijo nedává prostor utéct a on pochopí, že došlo na ultimátum, které mu dal dole. Vůbec se mu nelíbí, když je takhle zahnaný do kouta, asi začne kousat, ale pak dostane náhubek nebo bude utracen a to nechce. Kamijo do něj šije dál, adrenalin se stupňuje, Sena dýchá razantněji a doslova se škvaří v tomhle erotickém dusnu, protože ten parchant naproti je prostě krásný, sexy a tak trochu nebezpečný a on neví proč. Stisk na jeho kraťáscích sílí, on se mu pokusí vyškubnout, ale sevření je příliš pevné. 
"Pusť mě..." Hlesne tiše a v tu chvíli mu tyká, ale zároveň ho vzrušuje, že se to neděje. 
"Mám ostré drápy..." Varuje ho podruhé a zároveň cítí, jak mu začíná odmlouvat vlastní tělo. Ještě chvíli a Kamijo si toho všimne. A pak ho zachrání Uruha. Od odpovědi i toho všeho. Jako by se celý tenhle dům rozhodl pro dnešní noc postavit za svého provozního a ochránit ho. Uruhův hlas je jako rtuť. Krásný a vábivý a zároveň smrtelně nebezpečný. Kamijo vyjde ven, Sena ho následuje a když ho míjí, sotva znatelně Uruhovi krátce položí ruku na hruď v jakémsi díky. Později ho bude muset varovat, aby se trochu krotil, nechce, aby měl problémy a ví, že je mít bude. Vyjdou na chodbu, kde se zase srovná a společně dojdou k posledním dveřím. Na okamžik zauvažuje, jestli Kamija varovat, ale nakonec se rozhodne oplatit mu koupelnu. 
Zaklepou a vejdou k Taijimu. Na první pohled klučičí ráj a místo, kde nebydlí žádná slečinka, i když i jeho nalíčená tvář působí jako neskutečně sexy kočka. Je tu pěkný bordel, hodně koženého nebo džínového oblečení, kytara, na stěně výfuky od motorek a dveře na terasu vycapené dokořán. Vlají v nich jemné bílé závěsy a za nimi je možné vidět postavu v proutěném křesle. Taiji telefonuje, směje se, je mu jedno, kdo sem civí z ulice, na sobě má těsné džíny a jinak nic, na hlavě klobouk, hodně náramků a řetízků a potetované ruce. Záda opírá o jednu opěru, nohy má přehozené přes druhou a volnou rukou si lakuje nehty na nohou na rudo. Sena stočí oči na Kamija. 
"Taiji-kun je... to nejdivočejší, co tady máme. Provokatér, arogantní egoista, ten kdo ti způsobí zatmění před očima a touhu ho přeprat a pak natvrdo o... no..." Odmávne to dlaní a vypne prsa. Toho vybíral on. 
"Jeho hádky s klienty jsou často slyšet až ven, ale věř mi, to oni chtějí... Věřte... promiň... promiňte..."

Kamijo, Uruha

Uruha je vypakoval rychleji, než mu vůbec stačil říct naviděnou. Bude si na něj muset dávat pozor a rozhodně se mu postavit čelem ale ne první den. Zatím ho nechá myslet si, že je vše při starém. Jenže pokud měl kvůli otci nějaké výsady, díky jemu je mít rozhodně nebude. Udělá si tu hezky pořádek ale všechno má svůj čas. Toho gesta si nevšiml. Za to Uru Senovi jen letmo kývl hlavou a jeho oči nebyly tak povýšené jako jindy. Je tu vlastně déle, než Sena ale on neměl tendence se sunou kamkoliv nahoru, byl spokojený a díky jistým výsadám si mohl vybírat. Teď ještě chvíli kouká na dveře, za kterými zmizel a přemýšlí, jak dlouho mu jeho neochvějná pozice vydrží, než se začne připravovat. Dneska má přijít někdo nový, je opravdu zvědavý, co se od něj bude očekávat. Kamijo už zase pokojně vykračuje vedle Seny a v hlavě si přemítá jeho výraz v koupelně. Dostal ho tam kam chtěl a ty slova o drápech.

"Já vím, že je máš. Ještě je budu chtít vidět." Prohodí ale tentokrát se na něj nepodívá jen kouká před sebe. Tuhle situaci, do kterého jej dostal, si rozhodně bude chtít zopakovat. Vlastně by se trochu nudil, kdyby se ho lekl a poslušně by mu všechno odkýval. Vidí v něm jistou vzpurnost a to se mu zamlouvá. Nikdy příliš nebyl na pochlebovačné typy, co se osobního výběru týče. Když jde o zaměstnance, je to v pořádku ale s ním…by mohl mít jiné plány. Vejde do posledních dveří a krátce se uchechtne nad tím, co vidí. Tak tohle je to poslední, co by čekal. Promne si rty o sebe, když se rozhlíží s jistým zaujetím. Tohle je teda pěkný brloh, jen co je pravda. Poslouchá Senův výklad a když to jedno slovíčko nedořekne, pomalu němu stočí oči. Vypadá hodně pobaveně, když se Sena zamotá v oslovení.
"Chtěl jsi říct ošukat nebo snad něco jiného? Neříkej mi, že zrovna ty se budeš stydět." Pozvedne mírně obočí a příliš se mu nechce pokračovat v obhlídce, tohle by mohla být daleko zajímavější debata. Je tu však pracovně. Místo toho jej jemně zatahá za pramen vlasů.
"Vykej mi, tykej mi, co se ti víc líbí nebo snad vzrušuje?" Narovná se velmi pomalu a popojde kousek blíž k závěsům.
"Mám ho chtít vůbec rušit?" Uchechtne se trochu chladně, když vidí, že očividně nemá čas. Není si jistý, že se mu chce první den pouštět s někým takovým do křížku. Ale…
"Odkdy pracuješ?" Zeptá se ho dost hlasitě ale nepopojde ani o krok. Je zvědavý, jestli ten telefon vůbec odloží a bude mu věnovat nějakou pozornost nebo ne. Když ne, udělá si u něj v hlavě černou poznámku a pak mu ji dá tak trochu vyžrat. Později. Tady to skoro vypadá, že si pro výprask chodí klienti a že by je klidně ohnul, kdyby to bylo potřeba. Zajímavé.

Sena, Taiji

Tahle poznámka mohla znamenat cokoliv, mohl to myslet i pracovně. Sena tu byl doslova každou noc, pokud neměl delší volno, a to se zase tak často nestávalo. Otočí k němu tvář, když Kamijo vysloví nahlas to slovo a v očích mu blýskne. 

"Chtěl. Chtěl jsem říct ošukat." Řekne po něm bez začervenání. Aby tady bylo jasno! Kamijo se dotkne jeho vlasů, které ho evidentně lákají a s chutí si zaflirtuje. Taiji si jich naštěstí ještě nevšiml. 
"Já nevím, to asi záleží na situaci." Vydechne Sena zpět a zatváří se nevyzpytatelně, když se oba vrátí k tomu hlavnímu, proč přišli. Kamijo křikne na Taijiho, ten konečně zvedne hlavu odloží lak na nehty a zastíní mikrofon u mobilu. 
"Počkej chvíli." Je jenom slyšet jeho tiché zamumlání a pak křikne zpět k nim. 
"Brigádu mám až od zítra, zapomněls?" V ten moment začne mluvit zase do sluchátka. 
"Ne, ne mami, to jsou kámoši z vejšky, však víš." Řekne, znovu se zasměje a pak se rozloučí. 
"Jasně, zavolám, pa. Pa." Típne hovor a postaví se. Už si všiml Seny a došlo mu, že tohle je buď hodně VIP klient nebo někdo úplně jiný. Rozhrne oběma rukama závěsy a zůstane tak stát ve dveřích na terasu, zatímco si se zájmem prohlíží toho nového. Ve tváři mu hraje rozpustilý výraz a ani trochu se nečervená nad tím, že lže vlastní matce a ještě navrch dělá něco takového, zatímco ona si myslí, že studuje vysokou. 
"Nemám čas, Senečku, musím tady udělat ještě větší binec, než přijde ten tvůj tajemný objev, kterého tím vytočím už ve dveřích." Pošle mu vzdušný polibek a podívá se na Kamija očima, které ho jednoznačně svlékají a hodnotí. Sena se uculí. 
"Nejvyšší čas, aby ti někdo naplácal. Říkal jsem mu, že tuhle výzvu ocení. A ty se budeš divit. Těším se, až si ráno přijdeš vypít čaj a nesedneš si." Vrátí mu to Sena a Taiji se zasměje. 
"To je sázka? A o co, o tvou novou holku?" Zubí se na Kamija. 
"O tvého nového šéfa." Opraví ho Sena poťouchle a Taiji našpulí rty. 
"Kecáte..." Chvíli mu vůbec nevěří, ale pořád si měří příchozího a pak mu dojde, že asi nekecají. 
"Kruci?" Nadhodí, protože nemá tušení, jestli má problém nebo ne. 
"Sawada Taiji." Podá mu nakonec ruku v kožené rukavičce bez prstů a potřese mu s tou jeho, ne zrovna vybíravě. 
"Tak to pardon, to jsem nevěděl, že nás taťka prodal." Blýskne okem po Senovi a ten ho propálí pohledem nazpět. 
"Prekérka, co? Sáhnou ti na prémie?" Vede si Taiji svou, aby dostál své reputaci a Sena se ošije. 
"To je hrozná straka." Ukáže na něj Taiji prstem a rozesměje se, zatímco se Sena snaží tvářit, že to není pravda. Znovu si začne prohlížet nehty, ale jen ho ještě víc vytočí ten vypadlý kamínek. 
"Ty jsi hrozně protivný, ale prý souložíš jako pánbůh." Povzdechne si Sena a Taiji se zatváří samolibě. 
"Chcete snad ukázku?"

Kamijo

Obočí stoupá výš a výš, když si vyslechne zbytek rozhovoru a bezděky ho napadne, jestli ještě náhodou není pod zákonem. Oddechne si, když se mu jeho obavy vyvrátí. Ne, že by otci nevěřil nebo Senovi…důvěřuj ale prověřuj! Zatím klidně mlčí, jen prsty vsune do kapes, víc se mu do nich snad ani nevejde a prohlíží si Taijiho, stejně jako on si prohlíží jeho. Schválně čeká, co z něj vypadne jako první. Dokonce se přistihne, že se jejich přestřelkou dost dobře baví.

"Kecat většinou nemám ve zvyku." Čekal, že ho Taiji bude štvát, zatím ho ale spíš baví. Možná je vzpurný a egoistický ale nemá vůbec špatné poznámky. Teda až na tu holku, tu mu taky jednou vrátí. Přesto všechno k němu přistoupí a pevně přijme jeho dlaň.
"Yuuji. Těší mne." Představí se a jeho dlaň vzápětí pustí.
"Neprodal, dostal jsem vás, stejně jako celý klub." Prozradí mu jako první s mírně pozvednutými koutky. Když jim prozradí, že se jich jen tak vzdal, nebudou mu tolik loajální, jako by být mohli. To, že ho to stálo neskutečné úsilí, vědět nemusí. To je jen jeho věc, navíc by si mohli cokoliv domyslet a to rozhodně nechce. Místo toho, aby čekal, než přestřelka bude u konce, se zapojí přesně v místě, kde se mu to hodí.
"Nesáhnu na peníze nikomu, pokud to nebude nutné." Ujistí ho a zároveň se mu v očích blýskne jakési varování, že to myslí smrtelně vážně. Znovu pohledem projede pokoj a zastaví se na pár detailech, hlavně jej zaujme kytara. V hlavě se mu objeví několik nemístných myšlenek a krátce se nad nimi uchechtne. Pomalu vrátí pohled k těm dvěma, když přijde na řadu výzva o ukázku.
"Ale, ale to začíná znít opravdu zajímavě." Zapojí se opět a popostrčí Senu směrem k Taijimu.
"Myslím, že bych měl vědět koho zaměstnávám, no ne?" Drží si neproniknutelný výraz a není jisté, jestli to myslí vážně nebo si z nich dělá legraci. Ohlédne se, kam by se mohl usadit ale první musí odrhnout nějaké věci, co se tu válejí.
"Takže?" Tleskne dlaněmi o sebe a je zvědavý co oni na to. Tipuje, že u Taijiho problém nebude ale co Sena, nechá se vyprovokovat? Připouští si, že by mu asi vadilo, kdyby se nechal. Bylo by to vzrušující pozorovat je a zároveň ví, že by nejspíš vystřelil, kdyby na něj jenom sáhl někdo jako Taiji, kdokoliv jiný! Teď si vědomě kope vlastní hrob ale pořád ho něco nutí hnát to celé dál. Usadí se elegantně s nohou přes nohu a bez dalšího slova vyčkává, co se bude dít. Vlastně se už ani otci nediví, že si tady občas vybral. Byly tu vážně skvostné kousky, tenhle klub je opravdová výhra. Pokud to dokáže, tak to bude právě tady.

Sena, Taiji

Při tom zjištění, že je Kamijo prostě jen tak beze všeho dostal dárkem strnou oba dva. Taiji proto, že něco takového by nečekal a honem si říká, jestli měl ten kluk dvacet jedna a byl to mega dárek k plnoletosti včetně jich a jejich služeb jemu a Sena proto, že by ho ani ve snu nenapadlo, že budou prostě a jednoduše - darováni. Vypadá u toho bledší, než obvykle a v tu chvíli by Yuujiho staršího nejradši vyprozváněl z postele a pěkně sprdl. Jak si ho mohl dovolit jenom tak darovat??? Po tom všem? A po tom, co věděl, že Sena je takové malé tajné vedení? To je ale milé, že výplaty krácené nebudou, Taijimu to možná stačí, ale Senovi rozhodně ne! Nad Taijiho provokací ohledně ukázky protočí očima a založí si ruce na prsou. Ne nespal s ním a rozhodně to nemá v plánu, jenže Kamijo ho za rameno strčí směrem k němu a on po něm hned střelí pohledem, co to má znamenat? Nesliboval mu před chvílí na chodbě, že si ho pohlídá a nikomu ho nedá? +Ty lháři!+ Propaluje ho očima, dokud mu Taiji nenaruší osobní prostor a v očích mu nezazáří touha ohnout beztrestně provozního. 

"Nesahej na mě nebo už dneska ruce nepoužiješ." Varuje Sena Taijiho hlasem ostrým jako nabroušený rampouch. Moc dobře si uvědomuje, že si Kamijo dělá pohodlí v křesle a po pravdě by byl schopný s někým tohle divadlo sehrát zatím co by ho přiváděl k šílenství tím, že se bude dívat, ale on nebyl tak snadno k dispozici. Hned by přišel do řečí, že ho někdo měl a k tomu zrovna on! 
"Je to nařízení šéfa..." Ukrajuje mile Taiji, když se zastaví těsně před ním a vezme mezi prsty jeho vlasy. 
"Od kdy jsi ty nahoře?" Prskne po něm Sena a Taiji se rozesměje. 
"A od kdy tam jsi ty...?" Vrátí mu to Taiji, zatímco ho obejde zezadu, odhrne mu ty prameny na stranu, čímž odhalí jeho šíji a dotkne se jí svými rty. Sena nechá víčka klesnout a pomalu, dlouze se nadechne, ale v tuhle chvíli je nenávidí oba. Cítí za sebou vysokou, mužnou postavu, vnímá Taijiho klukovskou krásu a umí si představit, jak divoké by tohle mohlo být, ale on je tady ten, kdo určuje pravidla. Taijiho tělo za ním se pohne s úmyslem přimět jej jít k posteli, kterou má naproti. Sena se celým tělem zapře proti němu, takže o něj narazí jako o hradbu, ale kdyby došlo na sílu, nepřetlačí ho. Jedna Taijiho dlaň ho vezme kolem pasu, zatímco druhá si najde cestu na jeden z řemínků, který drží vršek na svém místě a nechá ho povolit. Sena je napjatý jako struna, před očima má jenom Kamijovy studené a hladové oči, i když se na něj zrovna nedívá a nakonec mu nervy povolí jako prvnímu. Vysmekne se z Taijiho sevření, otočí se k němu čelem a dlaní ho od sebe odstrčí. 
"Nemám v popisu práce s kýmkoliv z vás cokoliv dělat. Za deset minut je tady, vyvětrej si tu po nás, je tu příliš mnoho cizích parfémů." Řekne mu, mine ho a s povlávajícími vlasy opustí tento pokoj, nechávaje oba dva za sebou. Měl jít s Kamijem ještě do jeho kanceláře, ale místo toho to vezme po schodech o patro výš, skoro při tom bere schody po třech a oběma rukama vrazí do dveří od koupelny. Pustí kohoutek a opláchne si tvář ledovou vodou. Má strašný vztek a zároveň to bylo vzrušující. Opře se o hranu umyvadla a podívá se na svůj odraz.

Kamijo

Bez obtíží odolává Senovu pohledu, který ho propaluje. Dokonce mu koutek jemně vystřelí vzhůru, když Taijimu začne vyhrožovat a něco uvnitř něj se pohne správným směrem. Byl by rád, kdyby se nenechal, majetnicky ho chce pro sebe a zároveň si testuje, jak moc je svolný k čemukoliv jinému. Taiji ale jak se zdá má dost dobrou přemlouvací techniku. Pozorně sleduje každý pohyb, s dlaní sevřenou v pěst si podpírá bradu. Jakmile vidí, že se k němu přiblížil a dotýká se ho rty, dokonce i povoluje řemínek, klouby mu zbělají, jak moc je zatíná. Ještě malou chvíli vydrží, opravdu jen chvilku a pak to utne!+No tak, přece se nedáš tak snadno.+ Pobízí jej v duchu a upřímně se modlí, aby ho už konečně odstrčil. Ušil na sebe bič ale jeho povaha ho nutí vydržet, co nejdéle, aniž by změnil kamenný výraz ve tváři, jen možná odlesk v očích jej prozrazuje. Ještě pár vteřin napětí a Sena se konečně proti Taijimu postaví. Držení Kamijova těla jemně povolí, jak se mu ulevilo ale jen dál klidně sedí a pozoruje celé to divadlo. Krátce se ohlédne až ve chvíli, kdy Sena vystřelí z místnosti. Teprve potom se jemně pousměje a pomalu vstane, nikam nespěchá, však jemu daleko neuteče. První místo slov, jen krátce párkrát tleskne dlaněmi o sebe.

"Hezké, moc hezké." Propálí Taijiho pohledem a přistoupí k němu o trochu blíž.
"Za tvé mlčení budou velké prémie. Rozumíme si?" Nedává mu prostor na případné námitky ale pochybuje, že by na to nekývl. Jestli se kdokoliv, cokoliv dozví, klidně mu to přijde vysvětlit důrazněji.
"Má pravdu, měl by ses připravit." Zatahá ho za jeden z náramku na zápěstí a otočí se na patě, aby odešel z jeho pokoje se sebevědomým rozloučením. Jeho první myšlenka byla zamířit do kanceláře a nechat si ho zavolat. Druhý popud je však jiný. Zkusí se poptat, kam měl namířeno a k jeho štěstí si ho jeden z personálu všiml a nasměroval jej do patra a další ke dveřím koupelny. Pozvedne ruku, jak kdyby chtěl zaklepat ale to si taky rozmyslí a prostě vpadne dovnitř, opírajíc se nenuceně o rám dveří.
"Zlobíš se na mě nebo spíš na sebe?" Zeptá se jako první a oči z něj nepustí. Dostat se mu pod kůži, to je přesně to co chce. Zjistit o něm víc, jakýmkoliv způsobem. Překoná několika kroky vzdálenost mezi nimi a sebevědomě mu přejede bříškem palce podél páteře.
"Bylo to vzrušující ale taky trochu utrpení pro mě. Měl bych říct, že je mi to líto ale není." Sdělí mu bez zaváhání.
"Pošleš mě taky do háje, když to zkusím?" Šeptne tiše a smyslně, když sáhne po koncích rozepnutého řemínku a navzdory svým slovům ho zapne.

Sena

Trhne sebou, jak se lekne, když se dveře rozletí. Vůbec nikoho tady nečekal, protože teď není doba na přestávky a k tomu si nevšiml, že ho někdo viděl. Kamijo to trefí docela přesně a jemu se vůbec nelíbí, že má úroveň empatie tak vysoko. Dveře se za ním zavřou, jak vstoupí na toalety a zastaví se až za Senovými zády. Nechá ho, aby ho pohladil po nahé kůži na zádech mezi kraťásky a topem, pozoruje jeho tvář skrz zrcadlo a přemýšlí, proč ho to nechal podstupovat, když mu teda vadilo, že na něj někdo jiný sahá. A především - nezačalo mu to vadit nějak podezřele rychle? Nemá to co do činění s jeho otcem a otázkami na něj stejně jako s darováním tohoto klubu? Je holý nesmysl, aby v tom byly jakékoliv city. Mohl by se cítit jako největší trofej tady a zároveň... v tom může být něco mezi otcem a synem a Sena je jen nástroj. +Trhněte si oba.+ Pomyslí si. Jistě, že mu to není líto, neexistuje důvod proč by mělo, tohle je přece práce všech, co jsou tady. Kdyby jim to vadilo, můžou se odporoučet třeba prodávat. Tedy něco jiného, než sebe, pochopitelně. Po zádech mu běhá příjemné mrazení, když ucítí konečky jeho prstů a ty doupraví jeho oblečení. Pomalu se k němu otočí čelem a podívá se mu do očí. 
"A co bys rád? Mě? Nebo další show?" Zapře se dlaněmi o umyvadlo za sebou a vytáhne se na něj do sedu. Pak si přeleze na všechny čtyři, prohne se v zádech jako kočka a pošle mu vzdušný polibek. Všechny jeho pohyby jsou promyšlené, sexy, pomalé... posune se po pultu vedle umyvadla, znovu se posadí, opře dlaně o kolena a naprosto nestoudně a provokativně dá kolena doširoka od sebe, zatímco se na něj vyzívavě dívá. Přejede si dlaněmi po nahém břiše, posune je před rty, vsune si ukazováček do nich a nakonec z umyvadla zase seskočí. Tím stejným prstem přejede po jeho tváři, než ho mine a chce odejít pryč. 
"Už jsem měl být pěkně dlouho dole za barem. Tvoje schůzka v kanceláři bude muset počkat po mých povinnostech. Club musí někdo hlídat." Pronáší konverzačním tónem jako by se tohle nikdy nestalo. 
"Předpokládám, že se zase brzo uvidíme." Natahuje se po klice.

Kamijo

Stojí klidně, když se k němu otáčí čelem a vzdoruje bez obtíží i jeho pohledu do očí. Jemné pozvednutí koutků, když padne otázka, co by vlastně chtěl. Komplikované a velmi. Sám si vůbec není jistý, proč má tendenci jej zkoušet. Z druhé strany ví, že nechce být druhý a pořád má v hlavě varovné vykřičníky v podobě svého otce. Sám tuhle hádanku nedokáže rozluštit a hrozně ho to štve, samozřejmě uvnitř. Stejně ale nedokáže odolat pohledu na Senu, který se tak provokativně vystavuje.

"Tebe hm, klidně i s další show. V tvém podání to pravděpodobně jinak nejde." Odpoví mu narovinu a je zvědavý, co to s ním provede. Nepohne se ani o milimetr, když ve svém představení dál pokračuje. To, co vidí, se mu neskutečně zamlouvá, nevyměnil by ten pohled za nic, na co je momentálně schopný myslet. Už byl odhodlaný se napasovat mezi jeho stehna a ukázat mu, jak daleko sahá jeho vliv na něj. To mu však není přáno a místo toho pocítí jeho ukazováček na tváři. Donutí se vydržet to a nehrábnou po něm hned. Teprve až ho nevidí, stiskne víčka k sobě a musí se tiše ale velmi dlouze nadechnout. Lomcuje s ním ze strany na stranu a pravděpodobně o tom vůbec neví. Rozhodne se v okamžiku, kdy Sena sahá po klice, prudce se otočí a překoná vzdálenost mezi nimi. Popadne ho pevně za zápěstí a razantním trhnutím ho pošle proti svému tělu. Jeho dobře hlídaný výraz vezme na okamžik za své, když se jejich těla střetnou a v něm to vyvolá reakci sopky těsně před výbuchem. Neměl tohle dělat, měl ho nechat jít a z nějakého zvláštního popudu to nedokázal. Měl stejně vliv i na jeho otce? Proto je na svém místě v takovém věku.
"Za barem máš být, až ti řeknu." Popustí uzdu ale není to přímo rozkaz, je v tom i trochu prosba; ta při další otázce zmizí, stejně jako jeho dlaň v růžových vlasech. Touha, chtíč, vášeň, to všechno v něm Sena rozdmýchal a ne, že by toho bylo zrovna málo.
"Tak řekni, co jsi měl s mým otcem." Uhodí na něj znovu jako už dneska několikrát a tentokrát ho nejspíš nezachrání nic. Doufá, že pro tuhle chvíli nikdo nepřijde a rozhodně nemá v plánu jej pustit, spíš naopak přitiskne ho víc ke svému tělu a rty se přiblíží k těm jeho.
"Nemám ve zvyku být druhým v řadě, tak odpověz." Teď už svá slova šeptá a jeho hlas dostane vábivý podtón. Jindy ho uměl používat cíleně, teď ho vyvolala Senova blízkost.

Sena

"Další show je ve čtvrtek, uvidíš na ni plakát u vchodu." Stačí mu ještě laškovně odseknout. Má tím na mysli ještě jednu kratochvíli, kterou tu provozuje, ale asi jenom jednou do měsíce a na kterou je celkem vyprodáno, je tu jistá pravděpodobnost, že o tom Kamijo ještě neví. Sena není striptér, ale opravdu pečlivě trénuje poledance a akrobacie, do které se pouští už začíná být legendární. Miluje pohledy na sebe, když tančí u tyče a stejně jim neukáže víc, než musí. Už skoro proklouzl mezi dveřmi, když se pevný stisk obemkne kolem jeho zápěstí a přinutí ho k prudké otočce, až se oběma dlaněmi zarazí o Kamijovu hruď. Zahlédl ten výraz v jeho tváři, když se na okamžik nehlídal. Je tohle vůbec možné? 
"To není pravda, nikdo tam teď není a obsluha vázne! Jsou to tvoje tržby a tvůj problém." Otevře si na něj pusu, zatímco se mu pokouší vykroutit, ale nejde to a on si připadá tak vzrušivě bezmocný... Povzdechne si, když se podívá do strany a na vteřinu se mu mu podvolí, ale on s tím svým otcem nedá pokoj a Sena zabojuje znovu. 
"Bolí to." Obviní ho podmračeně, ale Kamijovy rty se přiblíží, skoro se ho dotknou a on se jasně dozví, proč mu na tom tolik záleží. 
"Ať je to jak je, kdo říkal, že budeš vůbec několikátý?" Zakloní se proti jeho dlani, kterou má na bedrech, jenže Kamijův hlas a pohled v jeho očích, když se vůbec neovládá, to je něco, co ho dostává do kolen. 
"Možná ti to někdy řeknu, až řekneš ty mě proč nás daroval a co mezi sebou máte. Důvěra za důvěru!" Klade si podmínky, než se z ničeho nic postaví na špičky a se vší vášní ho políbí. Trvá to docela dlouho, klidně mu svůj jazyk nacpe až do krku a polechtá s ním jeho patro, než klesne zase zpět na paty a něco v jeho očích změkne. 
"A teď mě nech pracovat..." Zašeptá.

Kamijo

"Máš pravdu, je to můj problém." Odpoví mu následně a krátce těkne pohledem někam mezi jejich těla, když mu řekne, že to bolí. Svůj stisk však ani trochu nepovolí.
"Promiň." Řekne trochu mimo a hlavně je v jeho hlase znát, jak moc na něj celá situace působí. Nedokáže se od něj odtrhnout a chce mu něco odseknout na to o důvěře. On mu říká věci celou tu dobu narovinu a od něj se zatím nic pořádného nedozvěděl. Všechno, co mu chtěl ale sdělit, utopí Sena v polibku. Kdyby to byl kdokoliv jiný, odešle ho jím jistojistě do kolen. On se musí hodně ovládat, aby se mu nestalo to samé. Vnitřně, to je však úplně jiné. Místo toho, aby svůj stisk povolil, sevře jeho prameny mezi svými prsty a obratně se popere s jeho jazykem vkládajíc do polibku dost ze své vášně, kterou v něm dokonale rozdmýchal. Už se nedokáže ovládat, ani nechce. Skoro se neudrží a málem mu unikne nespokojené povzdychnutí, když polibek přeruší. Ještě chvíli mu kouká do očí, v těch jeho už není takový led jako do teď.
"Až to tu zavřeš, přijď za mnou. Důvěra za důvěru." Zopakuje po něm ale ze svého náručí ho velmi neochotně propustí. Stojí ho to neskutečné přemáhání, aby po něm nehrábl znovu a pravděpodobně bude po zbytek večer trochu mimo, samozřejmě tak, aby to nikdo nepoznal.
"Běž pracovat, ostatně blaho podniku, na tom nám záleží oběma." Jeho hlas už je zase pevný, nakonec se však neudrží a přitáhne si ho k sobě ještě naposledy, aby mu tentokrát věnoval polibek on.
"Nenechávám dluhy." Pak ho opravdu propustí.
"Uvidíme se brzy." Popožene ho gestem dlaně a sám se vydá chodbou opačným směrem, aby si své nové prostory ještě jednou prohlédl. Už nikam nevstupuje a nakonec se zavře do teď už své kanceláře, pohodlně se usadí do křesla. Tváří se, že studuje papíry ale opak je pravdou.+Už nebudeš chtít nikoho jiného.+ Zapřísáhne se v duchu a koutky mu se skoro ďábelským výrazem stoupnou vzhůru. O to se přece umí postarat a rozhodně od toho nehodlá jen tak upustit. I kdyby měl jít proti otci ale jak je vidět, příliš mu na něm nezáleží. Nebo je to naopak? Bude chtít vědět, jak tady hospodaří a pak s emu vysměje, že se nechal oblbnout Senou? Sáhne po jeho složce a snaží se v ním po zbytek večera najít cokoliv navíc.