Úlevně vydechne, když mu Ricko sdělí, že se mu s ním taky líbilo. Neměl by to chtít, ale z jiné odpovědi by byl náležitě smutný. Místo toho se teď spokojeně uculuje a konečky prstů přejíždí po jeho ramenou, aniž by se přestal hýbat do rytmu. Klidně ho nechá dál mluvit a už mu do látky maluje ukazováčkem kolečka.
"Takže kdybych po tobě něco chtěl, už by to tak hezké nebylo?" V očích mu zajiskří, ale je vidět, že si ho tak trochu dobírá. To už pochopil v obchodě, že by tam s ním netrávil hodiny a nejspíš by si na tom gauči ustlal, když by na něj nakupující asi hodně koukali.
"Měl jsi říct, žes nechtěl, abych šel. Zůstal bych." Kouká někam do jeho hrudníku, když se vlastně přizná a už zase rudne. Jenže jeho slova ho nutí jít tak trochu s pravdou ven a celkově ta atmosféra na něj hrozně působí. K tomu přijde pomalá hudba a on opravdu vydechne, když si ho k sobě tak hezky přitiskne. Velmi pomalu sklouzne dlaněmi z jeho ramenou dozadu a položí si na ně předloktí. Prsty se probírá jeho vlasy, aby nějak zaměstnal ruce. Nedokáže odolat jeho pohledu, nemůže z něj spustit oči, i když podvědomě tuší, co se za pár sekund stane. Měl by tomu zabránit, měl by mu říct, jak to ve skutečnosti má, ale hrozně moc se mu nechce to kazit. Trochu se bojí, že pro Ricka je to jen flirt, ani neví, za kým se běžně ohlíží. Připadá mu jak ten typ, který se vázat určitě nechce. Jenže pro něj samotného už to přesáhlo hranici dobírání přesně v té kabince, kdy si uvědomil, jak moc by byl rád, kdyby neutekl. Hned, jak se jejich rty spojí, si tiše vzdychne a bez váhání nechá víčka klesnout, aby mu začal polibek oplácet. Prsty se jemně sevřou kolem jeho pramenů a Akiho drobné tělo se mnohem víc natiskne na to Rickovo. Trhne sebou až při odkašlání, které dokázal vnímat i přesto, že jinak měl v hlavě dokonale vymeteno. Nejistě mu koukne do očí a jemně se pousměje, aby zakryl své rozpoložení. Měl by mu říct, že pojedou k němu, ale co když si bude myslet, že se s ním automaticky vyspí? A co pak? Po obědě na zkoušku a tím to celé skončí? Místo, aby dál přemýšlel, si stoupne na špičky, opře se tváří o tu jeho a rty se přiblíží k uchu.
"Už nechci tančit, chci odpočívat." Šeptne, jemně se vymaní z jeho sevření a tentokrát je to on, kdo ho vezme za ruku a vede pro věci, vyřešit platbu a pryč odtud. Co bude dělat u něj doma, fakt netuší, možná se zavře do koupelny, zamkne a k něčemu se připoutá, aby mu odolal. Anebo mu řekne, že je zadaný a všechno tím skončí, je o tom přesvědčený. Venku naštěstí stojí několik volných taxíků, prostě si jeden z nich vybere, aby se do něj mohli oba nasoukat.
Ricko
Měl mu to říct, ale nestihl to, vždyť byl Aki tak rychle na nohou. A navíc sám od sebe nečekal vlastní reakci, to co se v něm zvedlo, když ho viděl odcházet s někým jiným. Vnímá jeho hrající si prsty, moc se mu líbí, když se přesunou z ramen do vlasů a ještě víc se mu líbí, když se jeho tělo natiskne proti Rickovu. Je tak spontánní a zároveň něžný, působí na něj docela zkušeně a při tom romanticky. Vyváženě mu vynahrazuje chybějící ženský element, aniž by ztratil cokoliv ze svého klukovství a stává se z něj ideální kříženec mezi nejlepším kamarádem a erotickým objektem touhy. Jeho povzdech i opětování polibku mu jasně říkají, že je všechno v nejlepším pořádku, že chce pokračovat, a že se mu to líbí. Svírá ho v objetí s jednou dlaní křížem přes jeho záda na bok a s druhou stejně, jen směrem nahoru na protilehlou lopatku a vůbec by neřekl, že se Aki v jeho objetí tak pěkně ztratí. Mohl by se zlobit, že je někdo přerušil, ale on to nebyl zase tak špatný nápad. V hlavě se mu proběhnou všechny jejich malé pře o to, kde kdo bude dneska v noci spát a skoro by se nad tím sám začervenal. Akiho oči jsou dokonale černé a pohlcující, na rozdíl od těch Rickových, spíš oříškových a veselých. Usměje se nazpět, ale na šíji mu naskočí husí kůže, když se ho Aki dotkne lící na tváři a vydechne mu na ucho. Slovo odpočívat si přeloží naprosto po svém, ale jednoznačně to znamená soukromí doma, takže se nechá vzít za ruku, společně odejdou pro věci a nakonec se i nasoukají do taxíku. Stejně by lehce opilý neměl lítat po metru, ještě by ho zavřeli. Oba se usadí vzadu, když nadiktuje svou adresu a snaží se tvářit strašně střízlivě, lehce podmračeně a dokonale nad věcí, ale celou cestu svírá jeho menší dlaň ve své a prostě se nemůže dočkat toho, až budou za zavřenými dveřmi. Nakonec volnou dlaní vytáhne z kapsy mobil a naťuká smsku: 
Ricko nepochybuje o tom, že si to Hyde přečte, protože je ještě zatraceně málo hodin. Docela to s Akim rozjeli dřív, než se to obvykle dělá. Brzy jsou před domem a on ho po cestě ke dveřím vezme kolem ramen a přitiskne ke svému boku. Napětí začne růst i v něm, protože něco jiného je být někde mezi lidmi a něco jiného je zůstat sami a... a? Cokoliv. Rozhodně to ale na sobě nechce nechat znát, takže když odemkne a zůstanou společně v tichu a tmě bytu, akorát ze sebe sundá boty a pak se pootočí čelem k němu. Jemně vezme jeho bradu mezi prsty a přejede mu palcem po rtech.
"Zruš to ultimátum." Vydechne tiše, ale s nastupující touhou a mluví o tom, jak mu Aki dovolil jenom se dívat.
Aki, Hyde
Celou dobu se Aki tiše pochechtává v taxíku nad jeho snahou tvářit se střízlivě. Mnohem víc, ale jeho hlavu zaměstnávají spojené ruce a propletené prsty, za které může on sám. Necítí se vůbec špatně a měl by. Vždycky se dokázal zbláznit během první vteřiny, jemu vždycky vládly city a ne hlava…Ricko je toho zářným příkladem. Varovná kontrolka hlásá, že by neměl, ale zbytek jasně křičí, že chce. Nakloní se k němu blíž, ale nekouká, co píše do telefonu, to je jeho soukromí a do toho on prostě neleze. Jen doufá, že nepíše někomu jinému, to by asi jen tak nerozdýchal. +Hlavně, že ty jsi free.+ Proběhne mu hlavou a krátce vyhlédne z okýnka a tu dlaň mu jemně stiskne. A to vůbec netuší, že Ricko psal Hydovi a že si ho po zkoušce chce zase odvézt.
Hyde si smsku přečte v rychlosti, protože jde zrovna vyzvednout od poslíčka večeři. Ne, ještě z té postele opravdu nevylezli, jen pro to nejnutnější a to bohužel je i jídlo. Přečte si ji znovu, jestli se náhodou nepřehlédl a stáhne obočí k sobě. "Zrovna Ricko? Aki-chan." Broukne si pro sebe tiše a napíše odpověď.
Odepíše mu v rychlosti, aby se zase mohl vrátit zpátky.
Aki sebou trochu trhne, když Rickovi přijde smska, ale to už si ho vede ke dveřím, nutno dodat, že si neodpustí chytit jej kolem pasu a souká ho za ně. Teď už se mu regulérně roztřesou ruce, protože ta postel, kterou vidí je až moc reálná. Však mu říkal, že na gauči spát nebude, ale tohle…nad tímhle přemýšlel tak možná v duchu. Boty už má dole a chce se otočit, ale v cestě mu stojí Ricko a jemně přejíždí po jeho rtech. Neubraní se tomu, aby je mírně pootevřel a tiše vydechl. Vzápětí vztáhne dlaně a položí mu je na ty jeho.
"Chci ho zrušit, ale neměl bych." Vypadne z něj jako první, je nejvyšší čas jít s pravdou ven. Koukne mu upřeně do očí a stáhne obočí. Tak moc nechce tohle celé ničit.
"Ricko-chan." Zmůže se zatím jen na jeho jméno a políbí bříško jeho palce, který ho nutí nepřemýšlet nad ničím jiným. Měl by k němu být fér a říct konečně pravdu.
"Chodím s někým, asi dva týdny, ale…" Vypadne z něj nakonec a zavře oči, odvrátí od něj tvář, jak moc se stydí za své chování, ale ruce z jeho dlaní nesundá. Hrozně se to v něm pere a nedokáže si poručit, aby mu řekl, že toho má nechat.
"Zítra bude po všem a já si to budu vyčítat…ne proto, že jsem to udělal, ale proto, že to pro tebe nebude znamenat…" Odmlčí se krátce a podívá se mu upřeně do očí.
"To je jedno." Vydechne a stáhne mu dlaně z tváře, aby si ho za ně přitáhl blíž, vyhoupne se na špičky a tentokrát je to on, kdo ho políbí. I kdyby to bylo jen jedna noc…
Bohužel si tu smsku, co právě přišla už nepřečte, protože je zaměstnaný něčím úplně jiným a jestli je to důležité, budou volat jako o život. Jestli ne, počkají do rána, protože on teď hledí do očí svého aktuálního jediného zájmu a čeká na odpověď stejně rozechvělý, jako je Aki. Pousměje se, když se Aki dotkne jeho dlaní a pak si i povzdechne. Jeho odpověď ho trochu překvapí, jenže je ochotný vnímat jenom její první část. Chce, tak o co jde? Pokud mu neřekne, že má doma kojence, půjde přes mrtvoly. Znovu se pousměje, když zazní jeho jméno a následně ho Aki jemně líbne na prsty. A pak nepatrně pokývá hlavou. Vzhledem k tomu, jak se Aki celý den choval, je Rickova aura buď silnější a Akiho vztah velmi slabý nebo je Aki do větru jako jeho přítel Hyde. A k jeho zděšení ho mnohem víc dráždí ta druhá varianta. Taky stáhne obočí a podívá se někam nad jeho hlavu, když mu Aki řekne, že si to bude vyčítat, ale pak zjistí proč a hned k němu pohled zase vrátí.
Chvěje se celý, když se jejich rty spojí, ale víčka tiskne skoro až křečovitě k sobě, když se mu do hlavy dostane otázka. Hlavně to bolestné uvědomění, že je to pravda. Nemiluje…kdyby ano, tohle by nikdy neudělal, ani kdyby ho měl víc než rád. Zaměnil náklonnost za něco úplně jiného a v jeho nitru se rozlívá pocit, že tohle sahá mnohem dál. Vnímá neskutečně silně každý Rickův dotyk, každé pohlazení ho přesvědčuje, že je to správné, že to chce udělat, jinak nebude moc dál fungovat. Poslouchá jeho pobídky více, než ochotně a nechá se vést k posteli, věří mu, že ho nenechá spadnout. Odvážné vzhledem k tomu, kolik má popito. Přesto všechno padnou celkem bezpečně do postele a on se musí tiše uchechtnout. Dlaněmi na chvíli opustí jeho šíji a vlasy a rozběhne se po pažích nahoru a zase dolů. Tiše si vzdychne a spokojeně se zavrtí, když jeho dotek na břiše způsobí nečekaný výbuch vzrušujících pocitů a sám se dlaněmi vrátí do jeho vlasů, které začne něžně prohrabovat. Nedokáže se odtrhnout od jeho rtů, nedokáže ho ani na vteřinu přestat líbat, i když mu pomalu dochází dech. Když se dostane, až na hranici hrudníku prohne se zlehka v bedrech, jak chce víc. Ricko má zdá se na něj nějaký tajný návod, tohle nikdy nedělal, on není Hyde a nikdy nebude. Nikdy po nikom tolik netoužil jako právě teď po Rickovi. Tiše šeptne jeho jméno touhou podbarveným hlasem, když se musí konečně nadechnout a teď je to on kdo hledá lem jeho trika na bocích, aby mu z něj mohl nedočkavě pomoct. Nutně ho potřebuje vidět, chce cítit jeho kůži a má pocit, že jestli se to nestane v příští vteřině, asi na místě shoří i s celým domem. Jakmile se mu podaří dostat z něj svršek, sjede ho roztouženým pohledem a znovu si ho k sobě přitáhne k dalším polibkům.
Každý Akiho dotek ho nutí pokračovat dál, doslova se tetelí blahem pod jeho rukama a když k tomu ucítí i jeho boky proti vlastním, projeví se plně jeho vzrušení z něho a z této situace. Řekl by, že dokonale vnímal jeho lítost nad tím, že teď podvádí svého přítele stejně jako fakt, že vášeň mezi nimi je mnohem větší. Nedokáže se přinutit k tomu, aby mu toho druhého bylo líto. Aki je jeho výhra, nevzdá se jí. Nechá se vysvléknout z trička a Akiho žádostivý pohled mu rozhodně neunikne. Líbí se mu, co vidí? Vypadá to, že ano. Usměje se na něj, ale jakmile je zpět u něho a Aki mu položí otázku, podívá se mu přímo do očí. Zabere mu asi dvě vteřiny, než se rozhodne sáhnout do kapsy kalhot a vylovit odtud telefon. Spěšně přelétne očima, co mu Hyde odpověděl, zvedne u toho koutek, myslíc si naprosto svoje a nakonec mu telefon podá, aby si jejich konverzaci mohl rychle přečíst. Tam se jasně dozví, co bude zítra. Na nic víc nemá čas. U toho čtení se mu zároveň snaží vysvléknout svetr, takže mu ten mobil div nevyrazí z ruky, ale ještě stále využívá okamžiku a rve z něj i kalhoty, než se k němu Aki zase vrátí plnou pozorností. Odloží telefon někam stranou, zatváří se jako by nic a stáhne mu plynule nohavice z kotníků. Je to zvláštní pohled, vidět, jak se jeho vzrušení napíná proti tenké látce jeho prádla, ale líbí se mu to. Vlastně má oči přikované jenom k tomu místu, když se pomalu jako šelma začne vracet nad jeho tělo. Opře se o dlaň vedle jeho boků, přenese váhu a uvolněnou rukou lehce přejede v jeho klíně. Ihned si pohledem zkontroluje jeho reakci. Není zrovna studnice zkušeností, co se soulože s klukem týká, ale ani v nejmenším mu to nepřekáží. +Však co na tom může být těžkého, jsem přece borec...+ Vyhodnotí si bleskově v hlavě a pak mu začne opatrně stahovat i to prádlo. Dostane se s ním asi tak pod boky, protože už dlaň zase vrací zpátky, aby se mohl dotknout jeho jemné pokožky. Podklesne u toho v lokti a dá tak jasně najevo, že ať měl původně v plánu cokoliv, teď se tady míní zdržet. Nejdřív se skloní, aby mu jemně olíbal to pevné břicho, ale ruku už pryč nedá. V podstatě ho pořád jen mučivě něžně hladí, zatímco se tváří otírá o jeho bříško a přibližuje se k těm místům.
Zatváří se nechápavě, když Ricko začne po jeho otázce lovit něco z kapsy. Dokonce ho napadne, že teď prostě odejde, že to bylo moc.+Neměl jsem nic říkat.+ Zatváří se nejistě, když mu tahle myšlenka proběhne hlavou a střelí očima k telefonu. Pořád se tváří překvapeně a nervózně, když rychle zprávu přeletí očima a u toho se už zase usmívá, protože ten přístroj začne chytat všemi možnými způsoby, jak je připravován o svetr. Už si nemyslí, že by si to Ricko chtěl rozmyslet. Musí si to přečíst ještě jednou, aby si byl jistý, že to nečte špatně. Možná by po něm mohl chtít, aby mu to vyhláskoval. Ne, to radši ne, tím by se hrozně zdrželi.
Pro sebe se pousměje.
Spokojeně se usmívá, září jako sluníčko, když si v hlavě přehrává jeho slova. Je možné, že to bylo vážně už od té chvíle. On sám by si to klidně připustil, jenže u něj to není žádný problém. Musí si přiznat, že ho nikdo ještě nepobláznil takovým způsobem. K tomu ještě přidá doteky na chloubě, rty které se brzy dostanou do těch samých míst a už nad tím nemusí přemýšlet. Ne, ještě před hodinou by si něco takového ani představit nedokázal a ono se to..bože. Rickovy rty se obemknou a zaútočí na ty nejcitlivější místa, které snad ani nevěděl, že má. Nečekal by, že dokáže být ta pozorný, měl ho trochu za velkou vodu, ale očividně ne v posteli…nebo, že by tohle bylo něčím výjimečné. Hned jak na to pomyslí, zatne prsty volné dlaně do peřin pod sebou a tentokrát už zavzdychá hlasitěji. Všechny pocity dokonalé slasti a citu se v něm kumulují a dávají mu poznat emoce, které doteď pořádně nezažil, myslel si, že ano, ale nic se s tím opravdu srovnávat nemůže.
Ricko
Bohužel si tu smsku, co právě přišla už nepřečte, protože je zaměstnaný něčím úplně jiným a jestli je to důležité, budou volat jako o život. Jestli ne, počkají do rána, protože on teď hledí do očí svého aktuálního jediného zájmu a čeká na odpověď stejně rozechvělý, jako je Aki. Pousměje se, když se Aki dotkne jeho dlaní a pak si i povzdechne. Jeho odpověď ho trochu překvapí, jenže je ochotný vnímat jenom její první část. Chce, tak o co jde? Pokud mu neřekne, že má doma kojence, půjde přes mrtvoly. Znovu se pousměje, když zazní jeho jméno a následně ho Aki jemně líbne na prsty. A pak nepatrně pokývá hlavou. Vzhledem k tomu, jak se Aki celý den choval, je Rickova aura buď silnější a Akiho vztah velmi slabý nebo je Aki do větru jako jeho přítel Hyde. A k jeho zděšení ho mnohem víc dráždí ta druhá varianta. Taky stáhne obočí a podívá se někam nad jeho hlavu, když mu Aki řekne, že si to bude vyčítat, ale pak zjistí proč a hned k němu pohled zase vrátí. "Ty ho nemiluješ, viď...?" Stačí jenom hlesnout, než se ho Aki rozhodne rázně umlčet a přitiskne se k němu. Ricko se nechá ochotně líbat, svírá ho v objetí, hladí po zádech jako by ho chtěl ukonejšit a pak se s ním pootočí tak, aby ho mohl pozpátku vést ke své posteli, zatímco sám dává jedním okem pozor na cestu, aby Aki nezakopl o nic na zemi. Jakmile jsou tam, prostě se tam společně zboří a Aki se ocitne pod ním. Musí se zapřít o koleno a maličko ho vytáhnout výš, aby jim nohy neplandaly z postele, ale ani tak ho nepřestane líbat. Srdce mu tluče jako o závod, když mu vytahuje svetřík po břiše nahoru a dlaněmi se dotkne rozpálené pokožky.
Aki
Chvěje se celý, když se jejich rty spojí, ale víčka tiskne skoro až křečovitě k sobě, když se mu do hlavy dostane otázka. Hlavně to bolestné uvědomění, že je to pravda. Nemiluje…kdyby ano, tohle by nikdy neudělal, ani kdyby ho měl víc než rád. Zaměnil náklonnost za něco úplně jiného a v jeho nitru se rozlívá pocit, že tohle sahá mnohem dál. Vnímá neskutečně silně každý Rickův dotyk, každé pohlazení ho přesvědčuje, že je to správné, že to chce udělat, jinak nebude moc dál fungovat. Poslouchá jeho pobídky více, než ochotně a nechá se vést k posteli, věří mu, že ho nenechá spadnout. Odvážné vzhledem k tomu, kolik má popito. Přesto všechno padnou celkem bezpečně do postele a on se musí tiše uchechtnout. Dlaněmi na chvíli opustí jeho šíji a vlasy a rozběhne se po pažích nahoru a zase dolů. Tiše si vzdychne a spokojeně se zavrtí, když jeho dotek na břiše způsobí nečekaný výbuch vzrušujících pocitů a sám se dlaněmi vrátí do jeho vlasů, které začne něžně prohrabovat. Nedokáže se odtrhnout od jeho rtů, nedokáže ho ani na vteřinu přestat líbat, i když mu pomalu dochází dech. Když se dostane, až na hranici hrudníku prohne se zlehka v bedrech, jak chce víc. Ricko má zdá se na něj nějaký tajný návod, tohle nikdy nedělal, on není Hyde a nikdy nebude. Nikdy po nikom tolik netoužil jako právě teď po Rickovi. Tiše šeptne jeho jméno touhou podbarveným hlasem, když se musí konečně nadechnout a teď je to on kdo hledá lem jeho trika na bocích, aby mu z něj mohl nedočkavě pomoct. Nutně ho potřebuje vidět, chce cítit jeho kůži a má pocit, že jestli se to nestane v příští vteřině, asi na místě shoří i s celým domem. Jakmile se mu podaří dostat z něj svršek, sjede ho roztouženým pohledem a znovu si ho k sobě přitáhne k dalším polibkům.
"Co bude zítra?" Tahá z něj odpovědi zadýchaně, otírajíc se rty o ty jeho a lehkými doteky si užívá každý milimetr odhalené kůže, kam jen dosáhne.
Ricko
Každý Akiho dotek ho nutí pokračovat dál, doslova se tetelí blahem pod jeho rukama a když k tomu ucítí i jeho boky proti vlastním, projeví se plně jeho vzrušení z něho a z této situace. Řekl by, že dokonale vnímal jeho lítost nad tím, že teď podvádí svého přítele stejně jako fakt, že vášeň mezi nimi je mnohem větší. Nedokáže se přinutit k tomu, aby mu toho druhého bylo líto. Aki je jeho výhra, nevzdá se jí. Nechá se vysvléknout z trička a Akiho žádostivý pohled mu rozhodně neunikne. Líbí se mu, co vidí? Vypadá to, že ano. Usměje se na něj, ale jakmile je zpět u něho a Aki mu položí otázku, podívá se mu přímo do očí. Zabere mu asi dvě vteřiny, než se rozhodne sáhnout do kapsy kalhot a vylovit odtud telefon. Spěšně přelétne očima, co mu Hyde odpověděl, zvedne u toho koutek, myslíc si naprosto svoje a nakonec mu telefon podá, aby si jejich konverzaci mohl rychle přečíst. Tam se jasně dozví, co bude zítra. Na nic víc nemá čas. U toho čtení se mu zároveň snaží vysvléknout svetr, takže mu ten mobil div nevyrazí z ruky, ale ještě stále využívá okamžiku a rve z něj i kalhoty, než se k němu Aki zase vrátí plnou pozorností. Odloží telefon někam stranou, zatváří se jako by nic a stáhne mu plynule nohavice z kotníků. Je to zvláštní pohled, vidět, jak se jeho vzrušení napíná proti tenké látce jeho prádla, ale líbí se mu to. Vlastně má oči přikované jenom k tomu místu, když se pomalu jako šelma začne vracet nad jeho tělo. Opře se o dlaň vedle jeho boků, přenese váhu a uvolněnou rukou lehce přejede v jeho klíně. Ihned si pohledem zkontroluje jeho reakci. Není zrovna studnice zkušeností, co se soulože s klukem týká, ale ani v nejmenším mu to nepřekáží. +Však co na tom může být těžkého, jsem přece borec...+ Vyhodnotí si bleskově v hlavě a pak mu začne opatrně stahovat i to prádlo. Dostane se s ním asi tak pod boky, protože už dlaň zase vrací zpátky, aby se mohl dotknout jeho jemné pokožky. Podklesne u toho v lokti a dá tak jasně najevo, že ať měl původně v plánu cokoliv, teď se tady míní zdržet. Nejdřív se skloní, aby mu jemně olíbal to pevné břicho, ale ruku už pryč nedá. V podstatě ho pořád jen mučivě něžně hladí, zatímco se tváří otírá o jeho bříško a přibližuje se k těm místům.Aki
Zatváří se nechápavě, když Ricko začne po jeho otázce lovit něco z kapsy. Dokonce ho napadne, že teď prostě odejde, že to bylo moc.+Neměl jsem nic říkat.+ Zatváří se nejistě, když mu tahle myšlenka proběhne hlavou a střelí očima k telefonu. Pořád se tváří překvapeně a nervózně, když rychle zprávu přeletí očima a u toho se už zase usmívá, protože ten přístroj začne chytat všemi možnými způsoby, jak je připravován o svetr. Už si nemyslí, že by si to Ricko chtěl rozmyslet. Musí si to přečíst ještě jednou, aby si byl jistý, že to nečte špatně. Možná by po něm mohl chtít, aby mu to vyhláskoval. Ne, to radši ne, tím by se hrozně zdrželi.
"Chtěl jsi mě unést." Zavrní spokojeně. Po té zprávě už si je ale mnohem jistější, že to není jen na jednu noc. Upne se na to úplně dokonale a nechá si s klidem telefon vzít a vzápětí přijde i o kalhoty. Tváře mu mírně zrudnou, najednou se před ním stydí. Co když se mu nebude líbit? Podívá se mu do tváře…
"Hm, prošel jsem?" Neodpustí si poznámku, ale je v podstatě úplně zbytečná. Zakloní mírně hlavu, když se dotkne jeho klína poprvé a to jen přes látku. Je to pro něj mnohem víc vzrušující, než kdyby mu ho stáhl rovnou. Nechává se jeho osobou dokonale pohltit, stejně jako tím, co s ním provádí. Trvá to jen chvíli a přichází i o prádlo, i když jen částečně. Spokojeně si jej začne přitahovat k sobě, jenže se mu dostává pozornosti úplně někde jinde a on se tiše zasměje. Na břichu ho to prostě lechtá.
"Promiň." Broukne pobaveně a už se zase věnuje zkoumání jeho vlasů a tichému vzdychá, jak jsou pro něj jeho doteky v klíně víc, než příjemné.
"Ricko." Doslova si užívá zvuk jeho jména, chvěje se čím dál víc s tím, jak míří níž a níž, ale ty oči nezavře, moc ho chce vidět. Jakmile už je příliš nízko sevře prsty kolem jeho pramenů a teď už ty víčka opravdu nechá spadnout a vyjde mu boky nedočkavě vstříc. Všechno uvnitř něj je na Ricka dokonale nalazené, ani jedinou buňkou nepochybuje, že se to má stát.
"Tohle nevydržím." Postěžuje si s dalším vydechnutím. Tváře už má rudé, jak ho pohlcuje horko a pohled zamlžený touhou, kterou v něm probudil.
Ricko
Pro sebe se pousměje.
"Kdybys nešel dobrovolně?" Ozve se ze svého místa. Pak už se musí tiše zasmát do jeho pokožky, když se ho Aki zeptá, jestli prošel. Chvíli si užívá reakce jeho těla, propínání i vzdychání, podle toho, jak citlivě zrovna zareaguje a ozve se teprve po tom.
"Prošel jsi už ráno, když ses mi chtěl líbit a převlékl ses kvůli mě." Škádlí ho, ale zároveň je přesvědčený, že to je pravda. Takhle polosvlečený je snad ještě krásnější, než kdyby to z něj sundal úplně. Bude tím prádlem trochu svázaný a zároveň nic neschová. Zrovna olíbává výstupky jeho pánevních kostí, když ucítí jeho prsty ve vlasech a uslyší svoje jméno. Výborně to popohání jeho vlastní vzrušení a touhu dál si s ním hrát. Zesilující třes jeho těla ho vede z těmi správnými místy, když se rty poprvé dotkne jeho penisu. Trošičku mu ucukne, když Aki neovládne vlastní boky, ale je to on, kdo se teď tiše zasměje. Je tak nedočkavý... Který kluk by byl trpělivý, když se ho někdo jiný dotýká rty na takových místech? Je rád, že si říká zrovna tímhle jménem, přijde mu to takové mužné a v tenhle okamžik se mu to hodí. Pořád je u něžných polibků, i když už se pomalu dostal až ke špičce, když si Aki postěžuje, že to je k nevydržení. Oh, to on ví, sám by z toho umřel, ale je to slastné týrání, věří tomu. Omezuje jeho boky jenom minimálně, spíš ho po nich hladí, zatímco se ho rozhodne vzít opravdu do úst a ochutnat. Tyhle věci mu nikdy nevadily, je to pro něj přirozená součást milování a tím spíš, pokud v něm zahoří něco podobného, co zrovna teď k Akimu. Nemusí se dívat nahoru, aby měl celou dobu před očima jeho oči a jeho krásný úsměv, červenající se tváře... nespěchá na něj, nežene ho, chce z něj poznat co nejvíc, včetně toho, kde mu sám ukáže, že to je nejlepší. Samotného jej bolestně tlačí klín, ale vlastně tím uspokojuje vlastní fantazie, když se ho snaží cílevědomě dovést k jeho prvnímu dnešnímu vrcholu. Mohl zjistit, že tohle s jiným klukem nezvládne, ale nemohl by se plést víc. To přece vůbec nebylo důležité... pro něj ne. Musela v tom být osobnost. Akiho osobnost. Hrome...! Vteřinku před jeho vyvrcholením v duchu zalamentuje, že neví, co si počne, pokud mu to náhodou chutnat nebude, ale... ani tohle mu zdá se nevadí. To, co by ještě před pár lety jako kluk označil za nemožné a za hnusné, teď ochotně udělá a vypadá u toho jako kocour na smetaně. Naposledy ho líbne, než se vysune k němu nahoru a s velice spokojeným s úsměvem si prohlíží jeho nepřítomnou tvář.
"Aki-chan?" Řekne mu škádlivým tónem.
"Ty vypadáš, že tě to nějak vzalo..." Culí se, zatímco mu začne okusovat lalůček na oušku.
Aki
Spokojeně se usmívá, září jako sluníčko, když si v hlavě přehrává jeho slova. Je možné, že to bylo vážně už od té chvíle. On sám by si to klidně připustil, jenže u něj to není žádný problém. Musí si přiznat, že ho nikdo ještě nepobláznil takovým způsobem. K tomu ještě přidá doteky na chloubě, rty které se brzy dostanou do těch samých míst a už nad tím nemusí přemýšlet. Ne, ještě před hodinou by si něco takového ani představit nedokázal a ono se to..bože. Rickovy rty se obemknou a zaútočí na ty nejcitlivější místa, které snad ani nevěděl, že má. Nečekal by, že dokáže být ta pozorný, měl ho trochu za velkou vodu, ale očividně ne v posteli…nebo, že by tohle bylo něčím výjimečné. Hned jak na to pomyslí, zatne prsty volné dlaně do peřin pod sebou a tentokrát už zavzdychá hlasitěji. Všechny pocity dokonalé slasti a citu se v něm kumulují a dávají mu poznat emoce, které doteď pořádně nezažil, myslel si, že ano, ale nic se s tím opravdu srovnávat nemůže.
"Panebože." Vyjde z jeho rtů, když se drobné tělo pod Rickovým laskáním napne slastnou tíhou vyvrcholení, a i kdyby mu chtěl naznačit, že uhnout klidně může a nebude se na něj zlobit, vůbec by to nestihl. Bylo to krásné, pomalé a zároveň hrozně rychlé, pořád si prostě přeje, aby dnešní den neskončil. Jak mu celé tělo vzápětí povolí, skoro se propadne víc do peřin a na tváři mu hraje roztomilý výraz tulícího se štěněte, které je nadmíru spokojené.
"Hm…" Zavrní jen nepřítomně, když se nepatrně ošije, jak mu začne okusovat lalůček a začíná se ze svého skoro kómatu způsobeného Rickem pomaloučku probouzet. Otře se tváří jemně o tu jeho, než sjede očima po jeho hrudi, až k zapínání kalhot. Znovu pomalu vzhlédne a s nevinným výrazem si uzme jeho rty, když se trochu poposune, aby na ně dosáhl a v nestřeženou chvíli zapojí skoro poslední zbytky sil, aby ho povalil do peřin a obkročmo se na něj usadil. Přece jen není holka a teď se mu to náramně hodí.
"Mě to vzalo?" Nakloní hlavu mírně na stranu, když mu zlehka a něžně přejede dlaněmi po odhalené hrudi.
"Myslím, že budu mít stejnou otázku, je mi dej chvíli." Broukne rozněžněle s jiskrou v oku, stejnou jako v něm probudil u těch autíček, jen možná trochu dráždivější a skloní se rty k jeho bradavce, kterou mezi nimi promne a několikrát políbí. Zase má chuť se s ním trochu přetahovat, ale rozhodně ne o místo –nahoře- jako spíš o to, koho to vezme víc. Jak kdyby v něm dokázal probudit trochu uvolněnější, hravější a rýpavější stránku, která doteď v poklidu dřímala. Pravdou dlaní se zapře vedle jeho hrudníku, trochu se v předklonu pozvedne, a aniž by si odpustil laskání jeho hrudníku, už se pasuje, se zapínám Rickových kalhot. Sjíždí níž a níž, látku táhne sebou a postupně odhaluje stehna, kterým věnuje nesčetné množství polibků, pak i lýtkům, než ho těch kalhot zbaví úplně a zase se pomalu začne sunout nahoru. Poškádlí zoubky vnitřní stranu jeho stehen, ale chloubě se záměrně celou tu dobu vyhnul. Až si užije všechno ostatní, vrátí se k ní. První ji jen důkladně olíbá, letmo se jí dotýká rty a nakonec mu ukáže, jak moc příjemné to před chvíli bylo. Věnuje mu několik mučivě pomalých pohybů nahoru a dolů, než se zase začne přesouvat obkročmo na jeho tělo, zapírajíc se dlaněmi o hrudník.
"Už tě to bere?" Pokusí se o provokativní podtóny, ale v očích má nejistotou podbarvenou touhou, třeba se mu to líbit nebude? Skloní se pomalu tentokrát on k jeho oušku a pohne se na zkoušku klínem proti tomu jeho. Nutně potřebuje ujištění, že se mu to taky líbí, aby si byl jistější.
"Moc po tobě toužím, víš?" Neubrání se vyhnat ze své hlavy tu jednou myšlenku, která tam zůstala.
"A nezačalo to v klubu." Vydechne ještě, než jej jemně líbne.
To jeho omámené hmm bylo taky hrozně roztomilé. Je na sebe pyšný, že s ním tohle dokázal udělat, když si tím vším nebyl zase tak jistý v kramflecích. Nechává se od něj líbat, užívá si každý jemný dotek jeho rtů a dostat ho na lopatky je nakonec úplně snadné. Už jenom proto, že by nečekal, že by Aki chtěl nahoru a navíc - že má tolik síly. Chyba lávky, Aki není žádné děvče, jak už by měl dobře vědět. Podívá se na něj nahoru, ale v očích už mu zase jiskří a dlaně okamžitě položí na jeho stehna. Jeho další slova v něm odpálí niterní ohňostroj, protože ten příslib mluvil zcela jednoznačně a jasně. Těší se na něj, těší se na jeho rty, těší se úplně na cokoliv, co s ním chce Aki udělat a tiše si vzdychne, když ucítí jeho horké rty kolem citlivé bradavky. Pohladí ho ve vlasech a vnímá až příliš jasně každý jeho sebemenší pohyb, takže když se nadzvedne a začne mu rozepínat kalhoty, bojuje sám se sebou a svým neskutečným vzrušením. Aki se ho rozhodne úplně svléknout a s tím jak klesá, se posouvají i jeho rty po Rickově vydrážděném těle. Brzy z něj dlaně musí spustit a snaží se vidět z něho co nejvíc to jde, zatímco napíná svaly a užívá si všechno to, co mu nikdo jiný nikdy neposkytl. Jako by většina lidí zapomínala na to, kolik kůže je na nohou a jak moc citlivá je. Pořád napjatě očekává, kdy to přijde, ale Aki to natahuje, co to jde. Stejně se dočká a jeho steny jsou výraznější, hlasitější a prsty do deky ještě zaťatější. Možná dobře, že to Aki přerušil, protože on by se snad vážně udělal hned teď - tohle je šílené. Musí se zasmát jeho otázce, ale přikývne.
"Bere. Hodně mě to bere." Řekne mu bez okolků, zatímco už zase svírá jeho stehna a natěšenost v jeho očích je skoro hmatatelná. Aki se k němu skloní, ale dvě velmi vzrušující věci se stanou zároveň. Ucítí pohyb jeho nahého klína proti svému a vzápětí uslyší jeho neskutečně nádhernou výzvu. Společně s ujištěním, že se mu opravdu líbí celý den. Pootevře rty, v první vteřině si připadá, jako by mu Aki vygumoval mozek z hlavy, ale pak ho pevně obejme tak jako dnes už několikrát a se vší láskou, kterou si oba zatím uvědomují jen zpola, ho políbí, zároveň s tím, jak jedna jeho dlaň sklouzne po jeho zádech níž na jeho zadeček. Chvíli ho po něm hladí, zatímco se dál líbají, než si dovolí dotknout se míst, kde se zatím nikdy nikoho nedotkl. Teď půjde tak leda o to, co kde slyšel a čirý instinkt, ale stejně věří tomu, že mezi sebou nemají co pokazit. Když si budou dostatečně naslouchat. Přejíždí prsty po jeho vchodu, věnuje se hlavně jeho rtům a zatím není přehnaně drzý, aby sáhl ještě dál.
Spokojenější už by nemohl být. Nejenže má patřičnou odezvu z Rickových rtů, ale vnímá i jeho oči a pohled v nich, který mu jasně dává najevo, jak moc se mu to líbí. Znovu se velmi jemně pohne proti jeho klínu, když mu potvrdí i slovně, že je všechno v pořádku. Něco se v něm pohne tím správným směrem, jako by si byl jistější, že to třeba nepřehnal. Věnuje mu ještě pár dalších polibků, než je k němu přitisknut a sám si hlasitěji vzdychne, jak moc ho Rickovo hřející tělo dráždí. Mohl by se u něj nahřívat neskutečně dlouho a neměl by dost. Doteď vlastně neví, jak na tom Ricko v ohledu intimností s kluky je. Nezeptal se ho, ani kdyby to tušil, tak podobnou otázku nepoloží. Z druhé strany se očividně ničeho nebojí a to se mu potvrdí vzápětí, kdy mu dlaň sjede po zádech a on se jí pokusí tělem vyjít vstříc, jak moc chce další a další doteky. Skoro se nedočkavě zavrtí, když se doteky přesunou o kousek níž, aniž by ho musel pobízet, nakonec by to stejně udělal, protože v jeho hlavě už mnoho studu nezbylo. Ricko to ale stíhá i bez něj a za chvíli už pocítí dotek přesně v místech, která mu způsobí krátké zatmění před očima. Pootevře rty a zasténá do těch jeho, vzápětí spodní krátce popotáhne, aby v něm utlumil další vzdechy, které už neodkáže ovládat. Dávno je z něj zase v pozoru, jak kdyby se o něj předtím Ricko tak hezky nestaral. Podvědomě se pohne pozadím proti jeho prstům, nedokáže se už ovládat a je jasné, že chce mnohem víc. Stejně tak jej dráždí každý pohyb, kterým se otře o Rickovo pevné tělo pod ním. Ze rtů se pomalu přesune na šíji, kde se na pár okamžiků taky zdrží a věnuje jí láskyplnou péči, dokud ho zase jeho prsty nedonutí zhluboka vydechnout a vyjít jim vstříc. Přesto však nechce nic uspěchat a potřebuje si užít všechny možnosti, které se mu teď rozprostírají před tváří. Ty bradavky příliš nepozlobil a rozhodne se k nim vrátit a dopřát jim zdlouhavou péči jazykem, rty nebo jej hravým drcnutím špičkou nosu. Ještě pořád zvládá trochu krotit své vášně, aby ho do sebe nepřijal bez přípravy a vydráždil jej na nejvyšší možnou míru. Jak kdyby chtěl, aby Ricko už na nikoho jiného nemyslel.
"Tak to udělej." Pobídne jej tiše, když už sám nedokáže odolávat. Později se bude hrozně stydět za to, jak ho vybízí, ale teď mu to vůbec nedochází. Těší se na slastné pocity, které mu způsobí nejen jeho prsty, ale později i něco mnohem většího.
Cítí proti svému břichu jeho vzrušení, stejně jako dobře vnímá jeho vzdechy, když se ho dotkne na těch místech. Potřebuje tyhle jeho signály, aby si byl jistý, že mu neubližuje nebo nedělá něco, co je spíš nepříjemné, než naopak. Když ucítí, jak proti jeho ruce povystrčil vlastní zadeček, skoro ho to překvapí, protože tohle nečekal, ale zároveň ho to nesmírně potěší. Akiho rty se přesunou na jeho krk a on mu uhne tváří trochu do strany, ale stejně si pořád tak docela netroufá, až dokud Aki nezačne dráždit i jeho bradavky a nakonec ho sám nevybídne. Ani nedokáže popsat, jak krásný pocit uvnitř sebe cítí, když ho tohle slyší říkat, protože to není jenom o sexu, je to pro něj mnohem víc, když mu tak věří. Dovolí si prstem vklouznout dovnitř. Je to jiné, těsnější, ale Akiho reakce jsou snad ještě neskutečnější, než kde jaké dívky. Rozšířit to místo není tak snadné, opravdu nerad by cokoliv pokazil, ale stejně společně pokračují a on začíná vypínat čím dál tím víc. Není schopný reálně uvažovat, soustředit se, začínají si ho brát základní instinkty a touha a nakonec se nasměruje proti jeho nitru vlastním klínem.
"Kdyby cokoliv..." Řekne mu velmi vážně a starostlivě, než si ho za boky přitlačí proti vlastnímu tělu a má pocit, že zešílí jenom z toho prvního průchodu. Musí mu to být vidět ve tváři a navíc se prudce nadechne nosem a na několik dlouhých vteřin zadrží dech. Trochu se mu z toho tmí před očima, ale znovu si ho pevně přivine do objetí a jak je Aki nucený víc se mu vydat, tím snadněji to jde. Ani teď nedostojí svému zbrklému já, když se ho pokusí pomalu začít připravovat o rozum a za bradu si drží jeho rty proti svým. Ať se v jeho sevření umlátí a uvzdychá, nedovolí mu se z něj vymanit a bude ho mučit, dokud to snese.
Zasténá hlasitěji, když ucítí, že jeho pobídku poslechl a vnikl do něj prstem. Je to neskutečné o to víc, když se v jeho nitru rozpínají nebezpečně zamilované pocity. Zaboří tvář do kůže na jeho šíji, když se k ní po chvíli pomalu vracel a ještě pár minut nedokáže vůbec nic, jen si užívat ten pocit, když se dostane až k bodu, který ho ještě víc nutí všechno prožívat intenzivněji. Je k němu pořád velmi něžný, trpělivý a on je mu za tu starost neskutečně vděčný. Tuší v tom mnohem víc, možná si to jenom namlouvá, ale klidně se nechá podobným rozpoložením pohltit. Všechny náznaky, které mu dal, napovídají tomu, že by to nemusela být jen jedna noc. Koutky se mu potěšeně zvednou, když zaslechne starostlivou poznámku a mírně se odtáhne, aby se mu mohl podívat do očí. To, co uvidí, jej zasáhne rovnou do srdce a ví, že je naprosto ztracený.
"To se nestane." Ujistí ho s rozzářeným výrazem a dlouze se nadechne, aby se co nejvíce mohl uvolnit a přijmout jej do svého nitra. Tiskne se k němu, s prvním pohybem začne vzdychat s jistou pravidelností a vycházet mu postupně boky vstříc, nejprve jen pomalu, než se přestane úplně ovládat. Slabý náznak bolesti přebije všechno, co k němu cítí.
"Ricko-koi." Vydechne s dalším dlouhým zasténáním, když vnímá zvyšující se tempo a své i jeho tělo rosící se kapkami potu. Snaží se mu vycházet polibky vstříc, zároveň by se rád víc proti němu pohyboval, ale o to víc jej dráždí, že nemůže. Je mu vydaný na milost, podvědomě ví, že by to jinak ani nechtěl. Myslel si, že vydrží mnohem déle, jenže se všechno dohromady propojí a on už víc nedokáže snést.
"Ais -" Nezvládne to ani vyslovit. Nejradši by se hezky propnul a popustil uzdu tomu, co s ním vyvrcholení provede, jenže paže pevně ovinuté kolem jeho těla mu to nedovolí. Naposledy zasténá, jak se jeho svaly prudce napnou a Aki vyvrcholí někde mezi jejich břicha, než se plnou vahou položí na jeho tělo a přerývavě oddechuje, nedokáže se ani přinutit otevřít oči a jestli předtím připomínal roztomilé štěně, teď ten výraz snad ani popsat nejde.
"Bylo to nádherné." Zavrní spokojeně do jeho hebké kůže, které hezky voní jím samotným a otře se o ni rty.
Akiho ubezpečení je pro něj velmi miloučké a stejně tak důležité. Jako by se na chvíli zastavil čas, když se jeden druhému dívají do očí a pak už existují jenom oni dva a jejich milování. Možná by mu měl dát víc prostoru a svobody, aby se mohl projevit, jenže ho prostě chce tulit a mazlit, neumí si představit, že bude víc daleko, než musí být. Další Akiho povzdech společně s tím oslovením mu způsobuje lehce připitomělý úsměv ve tváři, ale vůbec si ho neuvědomuje a dál pokračuje v jejich dokonale sladěném tanci. Nikdy by si nepomyslel, že je něčeho tak spontánního a přirozeného schopen, ještě navíc s jiným klukem a k tomu po jediném dni, co se znají. Jenže ne nadarmo se říká, že láska na první pohled existuje, že jen musí jít okolo ten pravý a dostatečně zajímavý. Ricko je přesvědčený o tom, že se to nestane každému, že i jednou za život je dost. Býval by se rád dozvěděl, co mu chtěl Aki v ten okamžik říct, nedovedl to rozklíčovat, ale ať to bylo cokoliv, jeho osoba a konání to dokonale vynahradily. Na břiše ucítí jeho horoucí tekutinu, Aki se mu třese v náručí a stahuje svoje nitro kolem jeho penisu a on ho ve velice krátkém čase následuje. Oba dva se vzpamatovávají velice dlouho, náhlé ticho je až nezvyklé po tom, jak ještě před chvílí trápili vlastní hlasivky, ale nakonec se mu podaří přesunout alespoň na bok a zabalit ho u svého těla. Přikrývku teď ani nepotřebuje, jak moc rozhicovaný je. Olíbá mu čelo a jemně přikývne.
"Bylo. Nečekal jsem to. A měl. Měl jsem to všechno vědět mnohem dřív..." Mumlá trochu nesmyslně, protože s ním ještě lomcují slastné vlny a není schopný se vzpamatovat. Mohli by pokračovat, ale dnešní den byl opravdu velmi náročný a vyčerpávající. Zažili toho hodně.
"Doufám, že všechny naše dny budou jako dnešek." Vydechne tiše a dá tím jasně najevo, jak tohle bere a vnímá.
"Aki-chan..." Chtěl ještě něco rozebírat, ale víčka se mu neskutečně klíží.
"Ty už ses vlastně nastěhoval..." Už je sotva slyšet a doopravdy naprosto po chlapácku odpadne.
Ricko
To jeho omámené hmm bylo taky hrozně roztomilé. Je na sebe pyšný, že s ním tohle dokázal udělat, když si tím vším nebyl zase tak jistý v kramflecích. Nechává se od něj líbat, užívá si každý jemný dotek jeho rtů a dostat ho na lopatky je nakonec úplně snadné. Už jenom proto, že by nečekal, že by Aki chtěl nahoru a navíc - že má tolik síly. Chyba lávky, Aki není žádné děvče, jak už by měl dobře vědět. Podívá se na něj nahoru, ale v očích už mu zase jiskří a dlaně okamžitě položí na jeho stehna. Jeho další slova v něm odpálí niterní ohňostroj, protože ten příslib mluvil zcela jednoznačně a jasně. Těší se na něj, těší se na jeho rty, těší se úplně na cokoliv, co s ním chce Aki udělat a tiše si vzdychne, když ucítí jeho horké rty kolem citlivé bradavky. Pohladí ho ve vlasech a vnímá až příliš jasně každý jeho sebemenší pohyb, takže když se nadzvedne a začne mu rozepínat kalhoty, bojuje sám se sebou a svým neskutečným vzrušením. Aki se ho rozhodne úplně svléknout a s tím jak klesá, se posouvají i jeho rty po Rickově vydrážděném těle. Brzy z něj dlaně musí spustit a snaží se vidět z něho co nejvíc to jde, zatímco napíná svaly a užívá si všechno to, co mu nikdo jiný nikdy neposkytl. Jako by většina lidí zapomínala na to, kolik kůže je na nohou a jak moc citlivá je. Pořád napjatě očekává, kdy to přijde, ale Aki to natahuje, co to jde. Stejně se dočká a jeho steny jsou výraznější, hlasitější a prsty do deky ještě zaťatější. Možná dobře, že to Aki přerušil, protože on by se snad vážně udělal hned teď - tohle je šílené. Musí se zasmát jeho otázce, ale přikývne."Bere. Hodně mě to bere." Řekne mu bez okolků, zatímco už zase svírá jeho stehna a natěšenost v jeho očích je skoro hmatatelná. Aki se k němu skloní, ale dvě velmi vzrušující věci se stanou zároveň. Ucítí pohyb jeho nahého klína proti svému a vzápětí uslyší jeho neskutečně nádhernou výzvu. Společně s ujištěním, že se mu opravdu líbí celý den. Pootevře rty, v první vteřině si připadá, jako by mu Aki vygumoval mozek z hlavy, ale pak ho pevně obejme tak jako dnes už několikrát a se vší láskou, kterou si oba zatím uvědomují jen zpola, ho políbí, zároveň s tím, jak jedna jeho dlaň sklouzne po jeho zádech níž na jeho zadeček. Chvíli ho po něm hladí, zatímco se dál líbají, než si dovolí dotknout se míst, kde se zatím nikdy nikoho nedotkl. Teď půjde tak leda o to, co kde slyšel a čirý instinkt, ale stejně věří tomu, že mezi sebou nemají co pokazit. Když si budou dostatečně naslouchat. Přejíždí prsty po jeho vchodu, věnuje se hlavně jeho rtům a zatím není přehnaně drzý, aby sáhl ještě dál.
Aki
Spokojenější už by nemohl být. Nejenže má patřičnou odezvu z Rickových rtů, ale vnímá i jeho oči a pohled v nich, který mu jasně dává najevo, jak moc se mu to líbí. Znovu se velmi jemně pohne proti jeho klínu, když mu potvrdí i slovně, že je všechno v pořádku. Něco se v něm pohne tím správným směrem, jako by si byl jistější, že to třeba nepřehnal. Věnuje mu ještě pár dalších polibků, než je k němu přitisknut a sám si hlasitěji vzdychne, jak moc ho Rickovo hřející tělo dráždí. Mohl by se u něj nahřívat neskutečně dlouho a neměl by dost. Doteď vlastně neví, jak na tom Ricko v ohledu intimností s kluky je. Nezeptal se ho, ani kdyby to tušil, tak podobnou otázku nepoloží. Z druhé strany se očividně ničeho nebojí a to se mu potvrdí vzápětí, kdy mu dlaň sjede po zádech a on se jí pokusí tělem vyjít vstříc, jak moc chce další a další doteky. Skoro se nedočkavě zavrtí, když se doteky přesunou o kousek níž, aniž by ho musel pobízet, nakonec by to stejně udělal, protože v jeho hlavě už mnoho studu nezbylo. Ricko to ale stíhá i bez něj a za chvíli už pocítí dotek přesně v místech, která mu způsobí krátké zatmění před očima. Pootevře rty a zasténá do těch jeho, vzápětí spodní krátce popotáhne, aby v něm utlumil další vzdechy, které už neodkáže ovládat. Dávno je z něj zase v pozoru, jak kdyby se o něj předtím Ricko tak hezky nestaral. Podvědomě se pohne pozadím proti jeho prstům, nedokáže se už ovládat a je jasné, že chce mnohem víc. Stejně tak jej dráždí každý pohyb, kterým se otře o Rickovo pevné tělo pod ním. Ze rtů se pomalu přesune na šíji, kde se na pár okamžiků taky zdrží a věnuje jí láskyplnou péči, dokud ho zase jeho prsty nedonutí zhluboka vydechnout a vyjít jim vstříc. Přesto však nechce nic uspěchat a potřebuje si užít všechny možnosti, které se mu teď rozprostírají před tváří. Ty bradavky příliš nepozlobil a rozhodne se k nim vrátit a dopřát jim zdlouhavou péči jazykem, rty nebo jej hravým drcnutím špičkou nosu. Ještě pořád zvládá trochu krotit své vášně, aby ho do sebe nepřijal bez přípravy a vydráždil jej na nejvyšší možnou míru. Jak kdyby chtěl, aby Ricko už na nikoho jiného nemyslel."Tak to udělej." Pobídne jej tiše, když už sám nedokáže odolávat. Později se bude hrozně stydět za to, jak ho vybízí, ale teď mu to vůbec nedochází. Těší se na slastné pocity, které mu způsobí nejen jeho prsty, ale později i něco mnohem většího.
Ricko
Cítí proti svému břichu jeho vzrušení, stejně jako dobře vnímá jeho vzdechy, když se ho dotkne na těch místech. Potřebuje tyhle jeho signály, aby si byl jistý, že mu neubližuje nebo nedělá něco, co je spíš nepříjemné, než naopak. Když ucítí, jak proti jeho ruce povystrčil vlastní zadeček, skoro ho to překvapí, protože tohle nečekal, ale zároveň ho to nesmírně potěší. Akiho rty se přesunou na jeho krk a on mu uhne tváří trochu do strany, ale stejně si pořád tak docela netroufá, až dokud Aki nezačne dráždit i jeho bradavky a nakonec ho sám nevybídne. Ani nedokáže popsat, jak krásný pocit uvnitř sebe cítí, když ho tohle slyší říkat, protože to není jenom o sexu, je to pro něj mnohem víc, když mu tak věří. Dovolí si prstem vklouznout dovnitř. Je to jiné, těsnější, ale Akiho reakce jsou snad ještě neskutečnější, než kde jaké dívky. Rozšířit to místo není tak snadné, opravdu nerad by cokoliv pokazil, ale stejně společně pokračují a on začíná vypínat čím dál tím víc. Není schopný reálně uvažovat, soustředit se, začínají si ho brát základní instinkty a touha a nakonec se nasměruje proti jeho nitru vlastním klínem."Kdyby cokoliv..." Řekne mu velmi vážně a starostlivě, než si ho za boky přitlačí proti vlastnímu tělu a má pocit, že zešílí jenom z toho prvního průchodu. Musí mu to být vidět ve tváři a navíc se prudce nadechne nosem a na několik dlouhých vteřin zadrží dech. Trochu se mu z toho tmí před očima, ale znovu si ho pevně přivine do objetí a jak je Aki nucený víc se mu vydat, tím snadněji to jde. Ani teď nedostojí svému zbrklému já, když se ho pokusí pomalu začít připravovat o rozum a za bradu si drží jeho rty proti svým. Ať se v jeho sevření umlátí a uvzdychá, nedovolí mu se z něj vymanit a bude ho mučit, dokud to snese.
Aki
Zasténá hlasitěji, když ucítí, že jeho pobídku poslechl a vnikl do něj prstem. Je to neskutečné o to víc, když se v jeho nitru rozpínají nebezpečně zamilované pocity. Zaboří tvář do kůže na jeho šíji, když se k ní po chvíli pomalu vracel a ještě pár minut nedokáže vůbec nic, jen si užívat ten pocit, když se dostane až k bodu, který ho ještě víc nutí všechno prožívat intenzivněji. Je k němu pořád velmi něžný, trpělivý a on je mu za tu starost neskutečně vděčný. Tuší v tom mnohem víc, možná si to jenom namlouvá, ale klidně se nechá podobným rozpoložením pohltit. Všechny náznaky, které mu dal, napovídají tomu, že by to nemusela být jen jedna noc. Koutky se mu potěšeně zvednou, když zaslechne starostlivou poznámku a mírně se odtáhne, aby se mu mohl podívat do očí. To, co uvidí, jej zasáhne rovnou do srdce a ví, že je naprosto ztracený."To se nestane." Ujistí ho s rozzářeným výrazem a dlouze se nadechne, aby se co nejvíce mohl uvolnit a přijmout jej do svého nitra. Tiskne se k němu, s prvním pohybem začne vzdychat s jistou pravidelností a vycházet mu postupně boky vstříc, nejprve jen pomalu, než se přestane úplně ovládat. Slabý náznak bolesti přebije všechno, co k němu cítí.
"Ricko-koi." Vydechne s dalším dlouhým zasténáním, když vnímá zvyšující se tempo a své i jeho tělo rosící se kapkami potu. Snaží se mu vycházet polibky vstříc, zároveň by se rád víc proti němu pohyboval, ale o to víc jej dráždí, že nemůže. Je mu vydaný na milost, podvědomě ví, že by to jinak ani nechtěl. Myslel si, že vydrží mnohem déle, jenže se všechno dohromady propojí a on už víc nedokáže snést.
"Ais -" Nezvládne to ani vyslovit. Nejradši by se hezky propnul a popustil uzdu tomu, co s ním vyvrcholení provede, jenže paže pevně ovinuté kolem jeho těla mu to nedovolí. Naposledy zasténá, jak se jeho svaly prudce napnou a Aki vyvrcholí někde mezi jejich břicha, než se plnou vahou položí na jeho tělo a přerývavě oddechuje, nedokáže se ani přinutit otevřít oči a jestli předtím připomínal roztomilé štěně, teď ten výraz snad ani popsat nejde.
"Bylo to nádherné." Zavrní spokojeně do jeho hebké kůže, které hezky voní jím samotným a otře se o ni rty.
Ricko
Akiho ubezpečení je pro něj velmi miloučké a stejně tak důležité. Jako by se na chvíli zastavil čas, když se jeden druhému dívají do očí a pak už existují jenom oni dva a jejich milování. Možná by mu měl dát víc prostoru a svobody, aby se mohl projevit, jenže ho prostě chce tulit a mazlit, neumí si představit, že bude víc daleko, než musí být. Další Akiho povzdech společně s tím oslovením mu způsobuje lehce připitomělý úsměv ve tváři, ale vůbec si ho neuvědomuje a dál pokračuje v jejich dokonale sladěném tanci. Nikdy by si nepomyslel, že je něčeho tak spontánního a přirozeného schopen, ještě navíc s jiným klukem a k tomu po jediném dni, co se znají. Jenže ne nadarmo se říká, že láska na první pohled existuje, že jen musí jít okolo ten pravý a dostatečně zajímavý. Ricko je přesvědčený o tom, že se to nestane každému, že i jednou za život je dost. Býval by se rád dozvěděl, co mu chtěl Aki v ten okamžik říct, nedovedl to rozklíčovat, ale ať to bylo cokoliv, jeho osoba a konání to dokonale vynahradily. Na břiše ucítí jeho horoucí tekutinu, Aki se mu třese v náručí a stahuje svoje nitro kolem jeho penisu a on ho ve velice krátkém čase následuje. Oba dva se vzpamatovávají velice dlouho, náhlé ticho je až nezvyklé po tom, jak ještě před chvílí trápili vlastní hlasivky, ale nakonec se mu podaří přesunout alespoň na bok a zabalit ho u svého těla. Přikrývku teď ani nepotřebuje, jak moc rozhicovaný je. Olíbá mu čelo a jemně přikývne."Bylo. Nečekal jsem to. A měl. Měl jsem to všechno vědět mnohem dřív..." Mumlá trochu nesmyslně, protože s ním ještě lomcují slastné vlny a není schopný se vzpamatovat. Mohli by pokračovat, ale dnešní den byl opravdu velmi náročný a vyčerpávající. Zažili toho hodně.
"Doufám, že všechny naše dny budou jako dnešek." Vydechne tiše a dá tím jasně najevo, jak tohle bere a vnímá.
"Aki-chan..." Chtěl ještě něco rozebírat, ale víčka se mu neskutečně klíží.
"Ty už ses vlastně nastěhoval..." Už je sotva slyšet a doopravdy naprosto po chlapácku odpadne.
Žádné komentáře:
Okomentovat