Trochu mu zatrne, když mu to Ricko odkývá. No kruci, opravdu si myslel, že se z toho po chlapácku vykroutí a ono nic. No, tak teď to bude muset dotáhnout do konce. Místo toho, aby se zatvářil nějak vyděšeně, se upřímně usměje a kývne hlavou.
"Tak jdeme do toho." Pobídne vlastně spíš sám sebe a po cestě bedlivě poslouchá vyprávění, jak se s kluky seznámili. On je samozřejmě zná všechny moc dobře a taky se na ně těší. I na Tetsuyu svým způsobem, ale většinou se od něj radši drží dál.
"A budete mít zkoušku teď někdy? Hrozně rád bych se na vás přišel podívat." Těkne k němu očima, ve kterých zasvítí dokonalé slabost pro hudbu.
"Já přijel tak trochu zkusit štěstí a uvidím, co se mi podaří sehnat. Nejradši bych z Tokya už neodjížděl." Pokrčí rameny. Hyde už mu několikrát nabízel, aby tu zůstal, ale zatím nesehnal nic, nechtěl mu viset na krku, na tohle není ta správná povaha. Chce se sem dostat, ale na vlastní pěst, ne jako koule na noze někoho jiného.
"Počkej…" Zarazí se, když mu řekne jméno.
"Ano, slyšel jsem o vás, když jsem tu byl minule. V jednom clubu, hráli jste tam a majitel si to dost chválil, teda obsluha to říkala. Vzal mě tam Hyde, hráli tam taky." Věnuje mu další úsměv a snad ho tím i trochu potěší. Jeho by to rozhodně potěšilo, ale on má za sebou jen pár zkoušek, nikde to zatím dlouho nevydrželo a kapely se rozpadly. Aki jen dlouze vydechne, když začne školení a poslouchá pečlivě, o to víc se mu ten nápad, ale přestává líbit. +Do čeho jsem se to namočil.+ Proběhne mu hlavou skoro už hystericky a k tomu má jít první, no ještě lepší. Podívá se taky dolů, nahlas polkne a ohlédne se na Ricka. Vidí očekávání v jeho očích a tuší, že pokud skočí on, jeho ego by neuneslo, kdyby to neudělal. Postaví se na kraj a znovu koukne dolů.
"Budu se tvářit, jakože věřím tomu, že neoplachtím někam jinam." Znovu dlouhý nádech a výdech, aby se dokázal soustředit, ale kolena se mu stejně klepou.
"Kdybych to nepřežil tak…jsi moc fajn a máš hezkej zadek." Prohlásí s nervózním smíchem, pošle mu přes rameno vzdušný polibek a prostě skočí. Nekřičí, hlas se mu zadrhne někde v hrdle a asi v půli pádu se donutí otevřít oči. Je to fakt úžasný pocit, prostě letět. Nadechne se až ve chvíli, když dopadne do žíněnky a vzápětí prudce vydechne.
"Páni, to bylo skvělý…." Zakřičí na celé kolo a nepokrytě se směje, jak z něj všechen strach opadl, září jako sluníčko v pravé poledne.
"Já chci jít ještě.." Rozesměje se znovu, ale je napomenut, že z té žíněnky musí vylézt. A teprve teď mu dojde, co mu nahoře řekl…no kruci. Tak snad si to Ricko nebude pamatovat, ale byl prostě ve stresu! To se stává a svede to na strach.
Ricko
Ještě před tím skákáním mu stačil říct, že zkoušku rozhodně mít budou a to vlastně hned zítra. Vzhledem ke kratičké délce spolupráce s Hydovou kapelou toho měli na práci opravdu hodně. Když se doslechl, že je Aki basák, myslel si, že už v nějaké kapele je, ale vypadalo to, že mu štěstí moc nepřálo. Třeba by se s Hydem mohli trochu poptat, přece jenom oni měli taky dost kontaktů, ale mnohem víc ho zaujme, že pro něj nejsou neznámí. Sice si myslel, že je zná prostě odněkud a ne od Hyda z klubu, protože to je totéž, jako by o nich neslyšel, ale stejně. Majiteli se to možná líbilo, ale Akimu asi ne, protože se žádného dalšího komentáře nedočká a nedej bože na sebe a své hlasivky. +Asi to není jeho šálek kávy... třeba hraje pop...+ Pomyslí si a uvažuje, jestli je za mikrofonem tak nevýrazný nebo tak nemožný, jenže se brzy musí soustředit hlavně na ten seskok.
"Já bych tomu nevěřil, vážíš moc málo kilo." Řekne mu a asi mu tím moc nepomůže, jenže Aki se zblázní a doopravdy skočí. Ricko ani nemá prostor rozebírat ve své hlavě to o hezkém zadku.
"Vůbec nekřičel! Co když po cestě umřel šokem! Zavolejte sanitku!" Ukazuje prstem k okraji střechy a celkem vyděšenýma očima těká po personálu, dokud se zezdola neozve řev, jak skvělé to bylo. A Ricko zbledne. Teď musí skočit taky a ještě hrozně frajersky. Jakmile dostane pokyn, že může jít na věc, postaví se na okraj a připadá si jako sebevrah. Ještě, že je tahle atrakce tak strašně drahá, jinak by mu hrozilo, že ho sem Aki bude tahat každý den. Trochu se vydýchá, pokusí se nevidět, jak na něj to šídlo odzdola kouká a čeká a zavře oči úplně stejně, když udělá krok přes okraj a skočí. Na rozdíl od Akiho, o jeho hlasivkách ví většina Tokya, včetně šíleného smíchu a vzhledem k jeho zvučnosti a kapacity plic, mu nedojde vzduch až dolů. Bylo to tak strašně rychlé, že ani neví, jak se to stane, ale vyplavený adrenalin ho okamžitě nabije jako rok v lázních a když vyskočí na nohy, je jak čertík z krabičky, pusu od ucha k uchu a oči zářící úplně stejně, jako ty Akiho. Stihne i vítězná gesta pěstmi proti tělu, když se hrabe ze žíněnky a nechá se odstrojit.
"Kdo je tady frajer?! My dva!" Křikne nadšeně, než se domotá k němu, popadne ho kolem ramen a přitiskne ke svému boku.
"Jdeme se opít." Oznámí mu a ještě přes rameno zamává personálu. Ten zip už by na něj asi byl moc, ale určitě sem na něj půjdou. Dalších deset minut mu vydrží nadšené švitoření o tom, jaké to bylo a jak jsou úžasní páni tvorstva, než do Akiho v davu u metra někdo omylem vrazí a Ricko vyletí jako guma od spoďárů.
"Ty hele, omluv se!" Popadne toho kluka za rameno a dočká se jen zmateného Sumimasen.
Aki
Sotva se vyštrachá ze žíněnky, postarají se o všechny věci, které na něj navěšeli. Dokonce ho jeden z obsluhujících kluků poplácá po rameni a on se nedokáže přestat usmívat a pochechtávat. Kaz by na něj byl pyšný a Hyde určitě taky. Vždyť se nelekl a prostě skočil. Ricko nahoře nevypadá moc odhodlaně, ale nakonec se ozve ohlušující řev, jak letí dolů.
"Páni, tvůj zpěv je skvělej, ale tohle je taky dobrý." Směje se mu upřímně, když jeho tělo pojme žíněnka. Sám stojí kousek od ní a přiznává si v duchu, že o něj měl strach. Co kdyby se náhodou něco stalo, mohl by za to Aki, protože s tím jako první souhlasil a to by snad nepřežil.
"Jenom my dva." Rozesměje se znovu a obejme ho paží kolem pasu, když má jeho ruku kolem ramen.
"Bylo to vážně parádní." Zhodnotí to snad po sté, tohle bude muset všem vyprávět a rozhodně se bude chlubit, i když na to nikdy nebyl. Střelí po něm trochu nejistým pohledem, když mu oznámí, že jdou pít. Ne, že by mu to vadilo, ale ještě je celkem málo hodin a jestli bude Ricko pít stylem, jakým se chová, bude pod stolem během pěti minut. Měl by mu říct, že počkají do večera.
"Jasně, jdeme pít." Kousne se do rtu a protočí sám nad sebou očima. Existuje něco, na co by mu dokázal říct ne?
"A kam vůbec půjdeme, první bych se možná chtěl převléknout." Nadhodí zamyšleně, protože po tom skoku a autíčkách…navíc, jestli půjdou někam do clubu, chce se dát pořádně dohromady, čistě ze zvyku. Ne, vůbec se mu nechce líbit. Hodí po něm dokonale štěněčím pohledem před případnými poznámkami o slečinkách. Zatváří se nevinně a trochu nejistě nad svými myšlenkami, takže se trochu neopatrně proplétá davem, než do něj někdo vrazí. Musí ukročit tak metr stranou, prostě to nečekal a reakci Ricka už vůbec ne. Hledí na něj s vytřeštěnýma očima a pootevřenými rty, jak popadne neznámého za rameno.
"To je v pohodě, vždyť se nic nestalo." Přesune se tam napůl mezi něj a neznámého, který už se omlouvá. Položí Rickovi dlaň na hruď, po které mírně sjede dolů a sevře prsty kolem látky jeho trika. V žaludku mu něco dokonale poskočí, když mu dojde, že je tak blízko, navíc si ho tak hezky přidržel.
"A to jsi mě hnal do trojky." Zavrtí nad ním hlavu, jenže koutky prozrazují, jak moc se mu to, co udělal, líbilo.
"Nerozsypu se po jednom nárazu, to už bych byl po skoku po smrti." Uchechtne se a prostě ho vezme za ruku a táhne pryč, aby náhodou nedošlo k nějakému konfliktu. Jenže to už nedokáže z hlavy dostat jeho hrozně sexy výraz, když na neznámého tak vyjel.
"Arigato." Broukne upřímně, když na něj letmo koukne a tváře mu nepatrně zrudnou. Nakonec se znovu nasoukají do metra a vydají se pro Akiho neznámým směrem. Zpátky domů, k Rickovi domů samozřejmě, nejedou. Takže asi rovnou pít.
"Bude tam hudba?" Vyzvídá dál a snaží se z něj dostat, kam jedou a jestli tam budou sami nebo se k nim někdo přidá. Opatrně a nenápadně samozřejmě. Jenže když procházejí ulicí, narazí na obchod, tam by si mohl vybrat oblečení na večer. V tomhle ohledu je prostě hrozný.
"Když mi řekneš, kam jdeme, budu si vybírat rychleji." Zářivě se na něj usměje, než pozpátku s pohledem upřeným do Rickovy tváře couvá krok po kroku ke dveřím. Musí jen doufat, že si ho nepřehodí přes rameno a neodnese. Z druhé strany asi by se nedosmál ani za týden.
Ricko
"No tam, co chodíme vždycky." Odpoví a má na mysli bar poblíž zkušebny, kde jsou s klukama jako doma. Rychle ho přelétne celého očima.
"Převlíknout? To vůbec nemusíš." Mávne nad tím dlaní se smíchem. Přece nepojedou hodinu metrem domů a pak zase zpátky, takový nesmysl. Když vidí ty jeho oči, už by skoro vyměkl, ale to by se nesměl stát ten incident. Uvědomí si, že toho kluka pořád drží za rameno, až v okamžiku, kdy se mu do cesty postaví Aki. Vypadá to, že jeho protivník o konflikt rozhodně zájem nemá, takže ho zase pustí a nechá zmizet v davu. Teprve pak se podívá Akimu do očí a ty jeho se změní z naštvaných na hřejivé, tak jako předtím. Zdá se, že ani jemu najednou nevadí, že stojí uprostřed davu, překáží a ještě se k němu skoro tiskne v podstatě cizí kluk. "Přehodnoceno." Odpoví mu jenom, než ho Aki popadne za ruku a vede pryč. Prý nerozsype... díval se někdy do zrcadla? Vřele se na něj usměje, když mu Aki nakonec poděkuje a na toho kluka už si ani nevzpomene. To se mu zdá, nebo se trochu červenal? Tohle bude ještě zajímavý večer, rozhodně si nenechá ujít nějaké popichování, jak se dostanou domů.
"Hudba tam bude, není to velký parket, ale je tam." Ubezpečí ho a pak se zasměje.
"Můžu někomu zavolat, jestli chceš." Nabídne mu, kdyby kolem sebe chtěl větší partu lidí. Vyjdou po schodech ven z podzemky a ocitnou se rovnou na velké třídě, kde je samozřejmě i plno různých obchodů. K baru je to ještě deset minut pěšky. Už se skoro vidí s dalším pivem v ruce, když mu Aki začne utíkat do jednoho z těch zpropadených krámů a očividně to svoje převlékání vůbec z hlavy nepustil.
"Budeš se celý večer tahat s taškama, budou ti překážet a nakonec něco ztratíš." Snaží se mu to všemožně rozmluvit, ale moc to nefunguje a jeho nohy už jdou úplně automaticky za ním do obchodu. Je to něco trochu víc nóbl, na tohle nemá úplně plat, ale Aki je asi z lepší rodiny, minimálně na to vypadá. No co, tak se podívá. Povzdechne si a zajde s ním dovnitř. Je to tady opravdu hezké, mají tu plno zajímavých věcí, ale hodlá v podstatě jenom dělat věšák a poradce v jednom.
"Co když si sednu támhle a ty mě vzbudíš, až to bude?" Ukáže na sedačky u zrcadel a jednou nohou už je tam.
Aki
Ricko neodolá a fakt za ním jde. Tak tohle nečekal, očividně má stejný problém jako on sám. Totiž říct mu ne a to se mu začíná líbit možná víc, než by si býval připustil. Zapluje elegantně do dveří a očka se mu rozzáří. Má něco málo našetřeno a je taky možné, že by tu mohl nechat nějaký ten obnos. Ne, to je skoro jisté. +Přehodnoceno? To jako, že by mu to vadilo?+ Probíhá mu hlavou pořád dokola, ale nechává si to pro sebe. Musí se ho pak přeptat, až bude v trochu podroušeném stavu, třeba se toho dočká.
"Takže parket tam je." Promne si bradu a rozhlíží se po obchodu, co by si tak vybral jako první. Pohled mu padne na rudý top, spíš takový napůl svetřík s dlouhým rukávem a širokým výstřihem. Převrací ho v rukách a očima těkne k Rickovi.
"Nebudu se s ničím tahat, koupím si nějakou pěknou tašku a do ní se to vleze." Sdělí mu úplně jednoduše. +Možná spíš batůžek.+ Kousne se do rtu, jak přemýšlí a sjede Ricka pohledem od hlavy až k patě.
"Že bych tě taky do něčeho navlékl?" Rýpne si do něj a vyplázne na něj špičku jazyka. Pak k němu, ale přejde a dneska už poněkolikáté ho popadne za zápěstí.
"Potřebuju poradit." Řekne mu bez váhání. Sebere triko, pak ještě další dvě, k tomu dlouhý řetízek z drobných kuliček černé barvy, na konci s uzlíkem. Náramky potřebovat nebude, ty vidět nepůjdou. Kalhoty si asi taky nejspíš nechá. Zapluje společně s ním do kabinky, tady jsou celkem velké, dokonce i lavička tam je a obří zrcadlo. Dělá to tak vždycky a vůbec mu nedochází, že je tu s ním sám a hodlá se převlékat, kromě věcí nemá v hlavě nic.
"Jestli je to dobré místo, bude tam hodně lidí, stejně bychom se brzo ztratili." Okomentuje ještě debatu o společnosti a přetáhne si triko přes hlavu, postupně poshazuje i náramek a řetízek který má.
"Nestihl bys spát, budu rychle hotový." Zarazí se v půli slova a rozesměje se, úplně tuší, co by mu na to řekl Hyde. Protočí sám nad sebou očima v sloup a přetáhne si první černé triko přes hlavu, ale vzápětí ho rve zpátky, to rozhodně není ono. Sáhne po rudé látce a už když si ho obléká, ví, že to bude přesně pro něj. Je trochu volnější, stačil by jen kousek a padal by mu z ramene, za to rukávy jsou o trochu delší.
"Co ty na to?" Zeptá se, když se snaží zapnout řetízek, protože on sám ví, že tohle si prostě bere. A pak klidně můžou jít, kam chce. Teda, ještě si kousek od pokladny vezme ten batůžek.
"Vždyť je to zábava, tak neříkej, že se ti chce spát." Rýpne si ještě do něj se smíchem.
Ricko
+No právě...tašku...+ Pomyslí si, ale jenom v duchu, přece se nebude hádat se svojí ženou v obchodě o nákupech... není sebevrah. Pobaveně se šklíbí té myšlence, zatímco si Aki vybírá. Samozřejmě tomu nevěnuje pozornost a lelkuje všude kolem, dokud koutkem oka nezabere jeho jazýček. Co mu u toho říkal, to ale vůbec netuší. Diplomaticky se pousměje, jenže než by řekl švec, Aki už ho s sebou vleče do kabinky. Trochu zmateně se rozhlédne po zrcadlech kolem dokola, když se za závěsem ocitnou oba, ale jakmile jeho oči padnou na lavičku, zboří se na ni s nohama doširoka od sebe a naprosto spokojeně k němu zvedne oči. Přesně do momentu, kdy si Aki svlékne tričko a odhalí sice štíhlou, ale nečekaně vyrýsovanou postavu na kterou díky zrcadlům vidí opravdu ze všech úhlů. I kdyby nechtěl, prostě na něj zírá s pusou mírně pootevřenou a uvědoměním, že ho nebezpečně lechtá v podbřišku. PROČ??? Sranda je jedna věc a on... nemá... za to má... a je vážně sexy... Povytáhne obočí nahoru, když Aki prohodí to o hotovosti, zatímco se na něj podívá a Ricka nenapadne nic lepšího, než si demonstrativně utřít pomyslnou slinu u pusy. U toho se nevinně uculí a přikývne. Jemu další kluci asi taky chybět nebudou, jak to tak vypadá. Jakmile na sebe Aki nahodí rudou, ví i on, že to je to pravé a zároveň se vyhoupne na nohy, aby mu řetízek vzal a připnul.
"Že ti v tom svetru při tanci bude hrozné vedro a když pod ním nebudeš mít tričko, asi skončíš polonahý." Broukne mu u ouška a poprvé se opravdu pořádně nadechne jeho parfému. A navíc jsou tady v podstatě v soukromí. Zvedne oči k jeho odrazu v zrcadle a na okamžik ustrne, ale v pohledu má jiskřičky. Neví nic o tom, že Aki není volný a i kdyby - to není nemoc!!!
"Už se mi nechce spát, já jsem naprosto vzhůru." Řekne mu, aniž by se pohnul z místa a sám moc neví, co to povídá, ale... koho to trápí?
Aki
Ušklíbne se na něj, když utře slinu a znovu protočí očima v sloup, tentokrát v závislosti na tom, co udělal. Stejně ale nedokáže koutkům poručit, aby klesly dolů. Má pocit, že ho hrozně bude zítra bolet čelist, jak se pořád směje nebo culí.
"Nekoukej na mě tak." Napomene ho s pohozením hlavou a trochu sebou trhne, když se ocitne těsně za jeho zády a on vidí v odrazu, jak se k němu naklání. Hrozně ho překvapilo, že vstal a jde mu pomoct, ale o to víc ho překvapuje pocit, jaký z jeho blízkosti má a není to dneska poprvé. V hlavě má varovnou kontrolku, která mu hlásá, že tohle není v pořádku vzhledem k tomu, že je zadaný, ale…nedokáže ho od sebe odstrčit, na to je mu příliš dobře. Natočí tvář mírně stranou a snaží se na něj dohlédnout.
"Tričko pod to rvát nechci…" Broukne jako první tiše a po páteři mu projede příjemné zamrazení, jak moc blízko jeho ucha je. Stačilo by se asi jen dotknout a jemu by se roztřepaly kolena. No ty už se třepou, takže by se mu nejspíš odporoučel k zemi.
"Máš strach, že mě okoukají?" Nadhodí otázku a nejradši by si nafackoval. Co to tady vlastně zkouší? Zjistit, co to celé má znamenat? Proč to vůbec chce vědět? Ricko vypadá jako někdo, kdo si chce spíš jen užívat a na to Aki není vůbec stavěný. Otočí se pomalu čelem k němu s dlaní položenou na jeho hrudníku a jemně zvedne oči k těm jeho, než prsty zlehka sevře látku jeho trika. Chtěl mu něco říct, nejspíš zase nějaké pěkné rýpnutí, ale místo toho jen pootevře rty a nevyjde z nich nic, jen tváře mu jemně zrudnou.
"Tak to tu můžeme strávit ještě pár hodin." Donutí se něco říct.
"Myslím v obchodě." Pokusí se opravit, jak kdyby první myslel něco jiného, třeba to jak tu stojí nebo snad něco víc.
"Už mám všechno, můžeme jít." Dodá ještě, když prolomí oční kontakt, jinak by mu snad dal pusu. A to přece nesmí! Povolí sevření prstů kolem látky a protáhne se kolem něj, aby posbíral věci, které už si oblékat nebude a v podstatě mu z té kabinky uteče. Nerozumí sám sobě, ale jedno ví; Ricko se mu moc líbí a je z něj úplně v pasti. Cestou k pokladně sebere ten baťůžek, který si předtím očima vybral. Nechá se zbavit všech cedulek a zaplatí to bez mrknutí oka. Zas taková hrůza to není. Myslel si, že utratí mnohem víc. S chvějícíma se rukama cpe své původní triko do batohu, stejně jako tašku, kterou měl původně sebou. Před očima má pořád scénu z kabinky a ne a ne se jí zbavit. Nutně potřebuje ven na čerstvý vzduch a stejně pochybuje, že venku to bude lepší.
Ricko
"Říkal jsi, že koukat můžu, že nesmím sahat." Odpoví mu pohotově, když se Aki začne otáčet pomaličku čelem k němu. Už jen pohled na jeho najednou tak plachý profil, to jak si broukne, a když si nakonec opře dlaň o jeho hruď a zvedne k němu oči. Asi by mu měl odpovědět, jenže Aki pronese, že tady můžou zůstat a najednou nevidí a neslyší vůbec nic jiného. Zvedne dlaně k jeho pažím, opře je těsně nad jeho lokty a jemně sevře a začne se k němu sklánět. Prostě to nejde jinak, je to jako nějaké kouzlo, které ho zavřelo do bubliny a nechce dovnitř nechat proniknout nic z okolního světa. Jenže Aki mu uteče a on se o něj nestačil ani otřít rty. Zůstane v kabince sám a mimoděk se krátce pousměje, ale výraz v jeho tváři je spíš nejistý. Opře se dlaní o stěnu před sebou a chvíli se vydýchává, než se narovná v ramenou a v póze Jako by nic vykročí z kabiny. Najde ho až u kasy, kde má skoro hotovo. Tím, že k němu přistoupí zezadu, když ukládá své věci, mu jeho chvějící se ruce neujdou a je to pro něj jasným znamením, že není jediný, na koho to udělalo dojem. Tohle jde nějak moc rychle, možná proto se tak lekl? Asi by se měl večer gentelmansky spakovat na gauč sám od sebe. Za předpokladu, že na něj Aki nebude házet tyhle oči, které mu jdou fakt dobře a on neporuší svoje přesvědčení ještě po cestě do hospody.
"Můžeme?" Zeptá se ho, když vykročí ven z obchodu zpět na ulici a pokračují k baru. Herna baru... discobaru... co to vůbec je? Mávnutím ruky se pozdraví s barmankou, za chvíli i s několika známými a zamíří ke stolku poblíž parketu víc do nitra podniku. Akiho vede za sebou.
"Tady by se ti mohlo líbit, zkušebny a studia jsou v tom baráku blok odsud, schází se tu hodně lidí z branže." Prozradí mu, že by tu mohl narazit na kontakty.
"Až sem půjdeš třeba...s Hydem? Už to tady taky zná..." Snaží se neušklíbnout, ale servírka je tu brzo a on pokračuje v pivu, ke kterému přiobjedná ještě oříšky a cibulové kroužky. Když je u toho, začíná mít zase hlad. Ten Akiho rudý svetr prostě přitahuje pozornost. Tu jeho rozhodně. Po chvíli už si ho zase prohlíží a uvažuje, jestli to dělá naschvál, že mu z něj kouká polovina hrudníku. Jenže je to snad dráždivější, než kdyby tady vážně chodil do půl těla. Ještě, že se před ním ocitne ledové pivo.
Aki
Snaží se tam nasoukat všechny věci, když se ozve Rickův hlas hned za ním. Modlí se, aby tam nestál dlouho a nevšiml si, jak je z něj nervózní. To by mu jistě nahrálo do karet a on by to měl celý večer na talíři. Bezděky se sám nad sebou ušklíbne, když se narovná.
"Jasně, zaplaceno už mám." Otočí se jeho směrem a pokusí se o naprosto normální úsměv, kterých mu dneska věnoval stovky. Přehodí si batoh přes pravé rameno a vykročí s druhou rukou v kapse ven z obchodu. Měl pravd, ten bar není daleko a Aki se začne živýma očima rozhlížet kolem. Je tu fakt od všeho trochu, tohle není místo kde se jeden nudí a on určitě nebude. Minimálně ten parket si zaručeně vyzkouší.
"Vypadá to tu fakt super, snad tu nejsem naposledy." Odpoví mu bez váhání a nervozita z něj částečně opadne. Ohlédne se po něm, když zmíní Hyda a zkoumá víc, než pozorně výraz v jeho tváři. Mohl by si myslet, že s ním něco má? Spousta z jejich okolí si to myslela, nebyl by rozhodně jediný.
"Ten tu asi bude pečený, vařený. Až teda bude mít čas." Zasměje se upřímně, ale to, že by sem šli spolu, nějak nekomentuje, zatím. Sám si objedná sklenku vína, má ho prostě radši, než pivo, zapře si lokty o stůl a podepře si bradu, když se zase rozhlíží kolem. Zatím tu ještě není tak rušno, ale pomalu se to tu začíná plnit. Sem tam zahlédne někoho, kdo prochází, jak si jej prohlíží, ale sám vždycky sklopí oči k desce stolu. V tomhle je hrozný a Hyde si ho za to dost často dobírá. Moc se snaží být víc nad věcí, občas mu to jde, ale ne vždycky se podaří. Pak stočí pohled k Rickovi, který na něj zvláštně kouká. Pozvedne obočí a trochu se zarazí.
"Copak mám něco špatně?" Zeptá se ho vykolejeně a poupraví si svetr, teda spíš si ho posune z pravého víc na levé rameno, ale moc si tím nepomůže, je to pořád stejné. Raději popadne svou sklenku a trochu se napije.
"Takže bych na tu zkoušku mohl zítra s vámi?" Zeptá se ho a je vidět, že by byl moc rád, kdyby mohl, už zase na něj hází svoje prosebné očka, když to zabralo jednou, třeba to pomůže i po druhé. V tom se vedle něj ozve hlas a ptá se ho, jestli půjde tancovat. V první sekundě si myslel, že to bylo na Ricka a ne na něj. On sám by se rozhodně ptal jeho a ne sebe. Je to kluk vysoký a hubený, vypadá sympaticky.
"Ehm." Vypadne z něj, než se ohlédne k parketu, kde už pár lidí je. Tančí moc rád, takže…
"Hai, jasně, že jo." Kývne hlavou.
"Půjdeš taky?" Zeptá se, když se zastaví v půli kroku a je na něm vidět, že by byl vážně rád, i když ten kluk asi o hodně méně. Kdyby ho vyzval Ricko asi se u toho bude červenat, ale tohle mu přijde jen jako nevinná zábava. Otáčí se za ním celou tu dobu, než dorazí na parket a bez váhání rozvlní boky v rytmu pro něj známé melodie. Trochu pozapomíná, kdo ho o tanec požádal, protože oči míří úplně jinam a na víno to teď rozhodně nesvede.
Ricko
"Fajn, to je dobře, že se ti tady líbí. Taková naše základna." Řekne mu a mírně pokrčí rameny.
"Neznal to tu, když jsme ho sem vedli, ale když teď budeme zkoušet hned vedle, asi máš pravdu." Připustí a vlastně se při rozhovoru o něm zkoumají vzájemně. Aki nevypadá nijak podezřele a většinou na jeho tváři nesedí zrovna ukázkový pokerface, takže ho to trochu upokojí. Teď bude potřebovat Senovu super sexy power, aby ho odlákala někam hodně daleko. I když vůbec netuší, proč nad tím přemýšlí zrovna tímhle způsobem.
"Ne, ne, vůbec ne." Usměje se na něj, když si Aki popotahuje svetr a hned na to přikývne.
"Jasně, můžeš cinknout Hydovi, že se sejdete rovnou tam, pokud nechceš přejíždět po ránu k němu. Je to po obědě." Vysvětlí mu a zatímco popíjí pivo, sleduje ho přes okraj sklenice. Je prostě hrozně roztomilý a zároveň se umí udělat sexy, je to pro něho nezvyklá kombinace. Zrovna sahá do kapsy kalhot pro krabičku cigaret, že by si takhle večer mohl dát, když se nad nimi ocitne ten cizí kluk. V první chvíli se chce kousavě zeptat, jestli vidí nějakou holku, jenže Aki mu na to kývne. V ten okamžik Ricko přestane všemu rozumět. Není to poprvé, co má pocit, že některým věcem, co Aki dělá, nerozumí, jak kdyby měl fakt na půl ženský mozek. Co je tohleto? Proč se stalo v kabince to, co se tam stalo, když si teď jde s někým úplně cizím na parket?
"Ne, v pohodě, jen jděte." Popožene je, ale o pět vteřin později už tahá nikotin, jako by měl zítra umřít. Toho třetího tímhle stylem rozhodně dělat nebude a vypadá to, že to pochopili všichni, kromě Akiho. +Co to vyvádíš?+ Ptá se Akiho v duchu, zatímco ho po očku sleduje, připravený zabíjet, kdyby se dělo něco, co Aki nechce. Jenže u stolu taky dlouho nezůstane sám, protože se nad ním ocitnou dva kamarádi, pozdraví a přisednou si na prázdná místa, aby si krátce pokecali, když má Ricko čas. Snaží se být společenský a veselý, ale asi je na něm dost znát, že není úplně ve své kůži. Ten kluk si k jeho smůle nic nedovoluje, je to prostě obyčejný mladík, kterému se Aki líbí - to už nikdo není na holky??? - a co má moc milý úsměv. Ricko si objedná dvojitého panáka rumu a pošle ho tam rovnou na ty piva, společně v přípitku s kamarády.
Aki
Trvá to jen pár sekund, než se nechá pohltit hudbou, pořád má v hlavě, ale jen jednu tvář. Měl by se stydět za své myšlenky, protože to není ta, která patří jeho příteli a už vůbec ne kluka, se kterým tancuje.
"Ehm cože?" Zeptá se ho trochu pitomě, když si s ním snaží povídat, ale Aki je zdá se úplně mimo.
"Budeš mít problémy se svým klukem?" Zeptá se ho neznámý a Aki na něj vytřeští oči.
"Ne to není…totiž…" Odmlčí se chvíli, protože se zamotá do toho, nad čím před chvílí přemýšlel a nad tou otázkou.
"Ne, není žárlivý." Odpoví mu nakonec a nejradši by se hanbou propadl, že tady lže. Z druhé strany, když si to představí…jeho kluk…zní to moc hezky, i když nad tím jen přemýšlí. Kousne se do rtu, když se mladík naproti němu rozesměje.
"Ne? Tím bych si nebyl tak jistý." Aki už na něj třeští oči, jestli si z něj dělá legraci nebo to myslí vážně a ohlédne se krátce ke stolu, kde si Ricko právě dává dvojitého panáka a už tam nesedí sám. Ukloní se svému tanečnímu partnerovi, když skladba dohraje a přiloudá se zase zpátky s mírně pozvednutými koutky,
"Nemám s kým tancovat." Pokrčí rameny a krátce koukne na Ricka a už jsou tu zase štěněčí očka.
"Prý, aby od tebe nedostal do zubů." Zasměje se upřímně. Není mu líto toho kluka, který odešel, ale spíš toho, že by šel znovu a nejradši s ním. Tuší, že on před svými kamarády určitě nepůjde a pohodlně se usadí na své místo, než sáhne po sklence vína. Stačí další dva loky a je prázdná. Míchat to určitě nebude, ale začíná mít obavy, že potáhne spíš on svého ehm přítele domů a to nezvládne. Možná tak do taxíku by ho nacpal, zas tak málo síly nemá. Snaží se do hlavy uložit jejich jména. Jsou úplně jiní, než on sám, ale jemu v hlavě běží jen slova o tom, že by Ricko mohl žárlit. Nějak tomu nemůže uvěřit, ale v duchu by si to moc přál. To není dobré. Prsty si pohrává s prázdnou sklenkou, obsluze už to chvíli trvá, protože tu začíná být dost plno a on si proti jeho kamarádům připadá fakt jako holka. Když mu jeden z nich nabídne, jestli si dá panáka s nimi, chvíli uvažuje, ale nakonec kývne.
"Hai, ale radši jen jednoho. Nebyl bych rád, kdyby mě musel tahat, když už mě má na krku." Odpoví upřímně a nenápadně po něm hodí očima, než se zase okázale ohlédne do klubu.
Jedna jeho polovina mozku horečně uvažuje nad tím, co si to tam šuškají, zatímco druhá se snaží vnímat kamarády a to, co mu říkají. Jakmile se Aki vrátí - a to sám a po první písničce - upokojí se a usměje se jeho malé poznámce.
Za chvíli je u stolu skvělá nálada. Na to jak si prvně připadal, že sem vůbec nepatří, se s Rickovými kamarády dobře baví a hlavně o hudbě. To je asi společná řeč mezi všemi. Dokonce má i pár typů a kontaktů. V první chvíli střelí šťastným a hlavně děkovným pohledem po Rickovi a věnuje mu svůj nejlepší úsměv. Je to hlavně díky němu, kdyby jim to neřekl, Aki by nejspíš sám s pravdou tak rychle ven nešel.
Brzy ucítí jeho dlaně na svých ramenou a také uslyší odpověď, kterou slyšet chtěl. Pro sebe se usměje, zatímco mu stále hledí do očí. I s tím pitím se celkem drží rytmu, ale pro oba by bylo lepší, kdyby zahráli něco pomalejšího. Sklouzne očima na jeho rty, když si je Aki tak roztomile skousne a pak dostane stejnou otázku. Krátce zakloní hlavu, jak se zasměje, ale hned se mu zase vřele podívá do očí. "Líbí." Odpoví mu úplně stejně a začne se culit.
Ricko
Jedna jeho polovina mozku horečně uvažuje nad tím, co si to tam šuškají, zatímco druhá se snaží vnímat kamarády a to, co mu říkají. Jakmile se Aki vrátí - a to sám a po první písničce - upokojí se a usměje se jeho malé poznámce.
"Šlapal ti na špičky?" Prohodí, ale pak se postaví, aby Akiho představil klukům a je zase jemu. Všichni se společně usadí ke stolu a kluci objednají ještě jedno kolo panáků, než půjdou zas o dům dál. Ricko jim vysvětlí, že Aki přijel do města, aby si tu sehnal kontakty a možná místo, kde hrát a oni si s ním celkem ochotně vymění čísla a pár tipů. Díky tomu Ricka uvnitř hrudníku zahřeje příjemný pocit, že by mu mohl být i nějak prospěšný. Panáky přistanou na stole, Aki dokonce souhlasí, že si dá taky a brzy je do sebe všichni otočí. Dvě piva a pro něj v podstatě tři panáky, začíná to cítit, i když si myslí, že je hrozně v pohodě.
"Není zas tak těžkej." Smějí se kluci Akiho poznámce a Ricko na ně dělá oči jako kdyby byl princezna s třiceti kily. Nakonec se s nimi ale vážně rozloučí a Ricko přenese svou pozornost na Akiho. Najednou je dočista uvolněný a v pohodě a především...
"Jdeme tancovat." Oznámí mu a opře se o obě dlaně, aby se zvedl od stolu. Jakmile se začne vymotávat ven, několikrát zavrávorá, ale dost cílevědomě ho popadne za ruku a vede za sebou. Omylem do někoho vrazí ramenem, rovnou se nezřetelně omluví, že nechtěl a jakmile jsou na parketu, prudce se k němu otočí, plynule trhne za jeho ruku a pošle si ho rovnou do náruče. Nutno dodat, že u toho udělají asi krok a půl vzad, ale hned se zase stabilizuje. Už má roztomile rozostřený pohled.
"Tak co, líbí se ti se mnou?" Začne z něj dolovat a jakékoliv měl před tím zábrany v hlavě a všechno si jen myslel, alkohol mu spolehlivě rozvázal jazyk.
Aki
Za chvíli je u stolu skvělá nálada. Na to jak si prvně připadal, že sem vůbec nepatří, se s Rickovými kamarády dobře baví a hlavně o hudbě. To je asi společná řeč mezi všemi. Dokonce má i pár typů a kontaktů. V první chvíli střelí šťastným a hlavně děkovným pohledem po Rickovi a věnuje mu svůj nejlepší úsměv. Je to hlavně díky němu, kdyby jim to neřekl, Aki by nejspíš sám s pravdou tak rychle ven nešel.
"Určitě bychom se někde vyklopili." A už se taky směje a obrátí do sebe panáka. Na něj to úplně není, takže se zašklebí a schytá plácnutí po zádech, aby se jim tu snad neudusil. Záchvat smíchu na sebe nenechá dlouho čekat. Když se kluci rozloučí a jdou za vlastní zábavou, vyzve ho Ricko k tanci a on na něj vytřeští oči. Ne, že by nad tím předtím neuvažoval, jak moc rád by byl, ale tohle nečekal.
"Ehm tak dobře, moc rád." Usměje se na něj a on toho panáka v hlavě už taky cítí. Samozřejmě k tomu přidal ještě nějakou tu sklenku vína. Ricko je na tom očividně o něco hůř, protože trochu zavrávorá. Zastaví se na parketu až v jeho náručí a překvapeně se zrudlými tvářemi k němu vzhlédne. První jen nesměle položí ruce na jeho ramena a vážně doufá, že neskončí na zemi. Musí se dlouze nadechnout a žaludek má úplně scvrklý, jak s ním jeho blízkost mává.
"Líbí." Přizná se Aki bez váhání a kousne se do rtu. Ricko je očividně trochu přiopilý, takže by z něj mohl tahat moudra. Pořád v hlavě převrací, jestli to vůbec chce vědět. Už tak se do toho dost zamotal a reálně hrozí, že jakmile se dozví možnou variantu, bude na tom ještě hůř.
"A co tobě? Líbí se ti se mnou?" Zeptá se jej s mírně pozvednutým obočím a podvědomě se snaží vnímat, co hrají. Moc mu to nejde, protože má plnou hlavu jeho očí a úsměvu, taky trochu toho těla, které se na něj momentálně moc lepí.+Hlavně klid, Aki.+ Napomene se v duchu.
"Vadilo by ti, kdyby mi šlapal na špičky?" Vyjde z jeho rtů druhá otázka a v očích mu zvědavě zasvítí. Na tohle se ptát neměl, co když odpoví ne…a co když ano, proboha!
Ricko
Brzy ucítí jeho dlaně na svých ramenou a také uslyší odpověď, kterou slyšet chtěl. Pro sebe se usměje, zatímco mu stále hledí do očí. I s tím pitím se celkem drží rytmu, ale pro oba by bylo lepší, kdyby zahráli něco pomalejšího. Sklouzne očima na jeho rty, když si je Aki tak roztomile skousne a pak dostane stejnou otázku. Krátce zakloní hlavu, jak se zasměje, ale hned se mu zase vřele podívá do očí. "Líbí." Odpoví mu úplně stejně a začne se culit.
"Připadá mi, že si celý den rozumíme v tom, co chceme dělat..." Povídá ochotně dál.
"Do krámu se mi sice nechtělo, ale zase jsi tam nebyl dlouho, byl jsi roztomilý a nic po mě nechtěl." Vykládá, jak vidí den vlastníma očima.
"Já nevím, třeba by jsi ho odehnal mnohem dřív..." Povzdechne si a přání o pomalejší skladbě se mu v tu chvíli vyplní. Víc ho za pas přitiskne k sobě a trochu se nad ním skloní, jen proto, aby viděl, zda z něj Aki zalapá po dechu nebo ne. Jak moc si s ním jenom hraje a jak moc je tohle opravdové? Může být něco po jednom dni opravdové? A pak se dostane do fáze, v jaké byl v té kabince. Jenže teď mu už Aki neuteče, prostě ho nepustí, i kdyby se mrskal jako ryba na suchu. Dokončí tu malou vzdálenost mezi nimi a přitiskne rty na jeho. Možná trochu dobyvačněji, než měl původně v plánu, ale alkohol dokonale popohnal vášeň, které má uvnitř sebe dostatek i tak. Vždycky byl hlasitý, všude ho bylo plno, nikdy se nedržel zpátky a tak je to i teď. Čím víc ho líbá a ochutnává poprvé jeho ústa, tím spíš ho k sobě tiskne pevněji a hladověji, až si někdo vedle nich odkašle, že by se možná mohli posunout domů, když jsou na tom takhle. To, že by ho mohlo vidět asi sto známých včetně manažera, to je mu srdečně ukradené.
Žádné komentáře:
Okomentovat