Hide x Miyavi - To má být výzva? - Část 1.

(Pokoj Miyaviho)

Hide

Ten první večer, kdy se s Miyavim dohodli, že se za ním staví v jeho pokoji, to nakonec nebylo možné. Všichni byli moc pod drobnohledem a oba pokoje byly plné spolužáků. Následující noc to ale bylo něco úplně jiného, protože většina kluků byla v klubovně a koukali tam na Interstellar. Jak věděl, tak například Ruki si odpykával trest v tělocvičně a Die nebyl vidět ještě u večeře. I tak na to šel ale chytře, posbíral náruč učebnic, penál a další pomůcky a hladce proplul chodbou do druhého pokoje. Všechny postele byly dost prostorné, všechny měly neprůhledné závěsy kvůli soukromí a Miy se válel na jedné z nich, kupodivu té spodní a ne nahoře, neobtěžoval si ani zout boty a zjevně se nudil. Podle Hideho byl trochu divný, jako by se z nějakého důvodu stáhl zpátky a dokonce se přehnaně staral o benjamínka party, nováčka Akiho, takže doufal, že ho trochu probere a vlije mu do žil zase trochu elánu. S tímhle přístupem jim třída ani pomsta Ogawovi patřit rozhodně nebudou. Po cestě se mine ještě s jedním klukem, který taky míří na film, ale temné oči už má upřené do těch mandlových naproti sobě. Počká si, až se dveře zaklapnou a složí tu hromadu v náručí na psací stůl, ať už patří komukoliv.
"Za chvíli si začnu myslet, že tě převychovali během dvou dnů." Řekne mu trochu bezbarvě, ale hrcne si k němu na postel na její protější konec a zapře se o stěnu. Pak si začne rozvazovat těžké kotníčkové boty a jednu po druhé shodí na zem vedle postele, aby si mohl skrčit nohy pod sebe. V tuhle chvíli ho nejvíc zajímá ta slíbená flaška, ale dívat se na Miyaviho, který na sobě nejradši nosí zrovna tílka, taky není vůbec špatné. Oproti tomu je sám schovaný v jasně žluté mikině, kterou má zapnutou až pod bradu a v rukávech schovává konečky prstů jinak velmi pěkných a štíhlých rukou. Někdo se vrátí do pokoje a míří k postelím, takže se pohotově natáhne, škubne se závěsem a odmlčí se, než zase vypadne. Mezitím Miyaviho naproti sobě tak trochu propaluje velmi intenzivním pohledem. Spíš zkouší jeho nervy.

Miyavi

Od incidentu ve sprchách si to v hlavě nesl pros tě pořád. Ač se tvářil, že je mu všechno jedno a pokud si to někdo dle jeho názoru zasloužil nešel pro ránu daleko, jenže na chování Die bylo něco divného. Už ho během dne napadlo, že by zaplul do Hydova kabinetu a zjistil by víc, možná k tomu bude příležitost při sezení, protože Hyde byl všechno, jen ne opatrný. Aspoň se tak tvářil. Asi sázel na nějakou jejich slušnost a na to o zakázaném ovoci ale to bylo Miyavimu zcela jedno. Zvažoval to ze všech stran a trochu se obával, že pokud by zjistil víc, žralo by ho to ještě dvakrát tolik. Rozhodl se, že to v sobě nějak zadusí a nenechá se tím ovládnout, však jeho přece jen tak nic nerozhází. Ujistil sám sebe, že Akimu pomáhá jen proto, aby mu měl kdo psát úkoly, protože ty on prostě dělat nebude. NIKDY! Králem pokoje už byl jednoznačně on, vypakoval všechny, co měli tu odvahu tu ještě zůstávat, jednoho z nich se šíleným výrazem chytl pod krkem a jakmile utekl i on se smíchem sebou plácl na postel i v botách a s rukama pod hlavou si užíval soukromí. On na nic koukat nepůjde, ať si celou televizi strčí…Ještě jeden kluk se vrátí pro něco do pokoje a střetne se s jeho pohledem.
"Hm…jdeš mi dělat společnost, tak to si sundej kalhoty. Kouknem, jestli mi ten zadek bude stát za to." Neubrání se poznámce a zasměje se, jakmile uvidí vyděšený pohled ale má to přesně ten efekt jaký měl a jde pryč. Přemýšlel nad pomstou Ogawovi, tomu to nemohlo projít jen tak. Jen podvědomě zaregistruje otevření dveří a oči mu padnou na Hideho, který se mu nakvartýruje do postele.
"Ale, ale ty už jsi tady." Usměje se široce, když si ho mlsně prohlédne od hlavy až k patě. Přišel sám a ještě rovnou do peřin, tak tohle je podle jeho gusta. Další otevření dveří.
"Tady je to jak na náměstí." Ušklíbne se s protočením očí v sloup. Zvedne se hbitě do sedu a bez váhání jej popadne za paže, aby ho co nejrychleji dostal pod sebe a přikoval je k posteli. Snad se nevykulí na zem. Síly má na to dost ale je jen těžko říct, jestli bude dost i na něj. Rozhodně to musí minimálně zkusit.
"Přišel sis pro flašku nebo pro sex? Nebo pro obojí?" Hodí po něm otázkou s pozvednutým obočím a koutek s piercingem se zvedá taky nahoru. Jak kdyby se mu snažil dokázat, že je zase ve formě. Možná spíš sobě.

Hide

Trhne sebou a jeho pohled zostražití, když se Miyavi prudce pohne směrem k němu. Kdokoliv kdo ho zná, by věděl, co tenhle výraz znamená a vzal by zpátečku, ale to není Miyaviho případ. Hide není žádná princezna, křehotinka a už vůbec ne submisivní stvoření, aby se sebou nechal podobně zacházet, ale zdá se, že to on vůbec netuší. Přistane na zádech v jeho peřinách blíž u stěny, takže kdyby se chtěl dostat ven, musel by rozhodně nějak přes něj a v očích se mu zablýská.
"Tak snad pro flašku, ne?!" Vyjede po něm hned, když ho od sebe prudce odstrčí, ale zůstane ještě chvíli ležet, než se pomalu vytáhne do sedu. Chvíli si měří pohledem sebe navzájem, jako by se nemohli rozhodnout jestli po sobě skočit nebo si dát do zubů a pak vytáhne koutek nahoru ve svém typickém, trochu ironickém pousmání.
"Ty seš nějakej hrr, ale já nejsem ničí rajda." Vymezuje si svoje hranice. Když bude chtít souložit, tak bude, ale teprve, až se on rozhodne. Kam až jeho paměť sahá, nikdo si to na něj takhle nedovolil a když, tak on byl vždycky ten nahoře! Vezme ho znovu na milost, pohodlně se opře a natáhne si nohy, které překříží v kotnících. Utíkat totiž taky nemíní.
"Máme večer pro sebe." Zavrní hned na to, jako by tím popíral všechno, co před chvílí řekl a do hlavy mu není vidět ani trochu. Najednou se příjemně usmívá a jeho oči naberou úplně jiný odstín, když si prohlíží tvář naproti sobě.

Miyavi

Nahlas se rozesměje, když ho prudce odstrčí a on dosedne na paty a znovu si ho prohlédne od hlavy až k patě. Mohl by ho zkusit ještě trochu provokovat ale na to bude čas později. Líbí se mu, že se jen tak nenechá a v něm to probouzí ještě větší chuť se nenechat jen tak odbít. Tohle by byl úlovek a ještě k tomu moc hezký, to si přizná bez mučení. Není to jeho první zařízení, kam ho zavřeli a taky ví, že možnost si užít, když nejsou pod takovým dozorem je jen jednou za čas. Obočí mu vystoupá nahoru, když mu Hide odpoví na jeho plných rtech zase hraje široký úsměv.
"Nic není zadarmo, co za ni?" Popichuje ho dál a u toho se královsky baví, je zvědavý, co je schopný pro ni udělat, protože tady se chlast neshání zrovna snadno a má vysokou cenu. Miy z ní rozhodně nehodlá slevit.
"A co třeba moje rajda hm, zadek bys na to měl a já to umím ocenit." Nebere si servítky a je jen těžko říct, kde končí sranda a mluví vážně. Vlastně čeká na jeho reakci, aby na ni mohl patřičně odpovědět.
"To má být výzva? To si piš, že máme, sem si bez dovolení nikdo nepřijde." Nemyslí učitele a dozor samozřejmě ale ostatní kluky. Jasně jim naznačil, že chce klid a on se ani nikdo nebránil. Budou tiše ťukat, dokud jim nedovolí sem vlézt. Je o tom přesvědčený. Nakloní se směrem k němu a zblízka se mu koukne do očí s provokací v nich vepsanou, když na chvíli zmizí za závěsy a zpátky dojde s rukama za zády. Má tam malou pleskačku, zbytek je schovaný a jen on ví kde. Samozřejmě mu nehodlá dát všechny zásoby a ani ukázat, kde jsou. Byl by blázen.
"Tak co bude s tím obchodem hmmm.." Zavrní sladce, když mu tu flašku ukáže, odšroubuje víčko a s vyzývavým pohozením hlavou si cvakne. Jazykem od alkoholu si oblízne rty a nakloní se k němu nad postel, než je bez váhání přitiskne na ty jeho a krátce avšak dravě ho políbí. Je to pálenka, nepochybuje o tom, že ji ucítí.
"Chceš ještě?" Rýpe si dál, jakmile se od něj oddálí na několik milimetrů ale dává si sakra pozor, aby o ni jen tak nepřišel.

Hide

"Ty jsi mě pozval. Sám jsi řekl, ať se za tebou stavím a teď děláš drahoty?" Připomene mu. Kdyby mohli jít do hospody, prostě by šli, a taky by se tam neprosil. Prostě by pokecali. Ale Miyavi je zdá se tak nadržený, že už nemyslí na nic jiného. Jak kdyby tady nebylo dost takových, co mu podrží a ani neceknou. Ušklíbne se na jeho další slova a zavrtí hlavou. U toho si pomalu založí ruce na prsou.
"I kdyby se to někdy stalo, nezopakuješ to. Škemrat pak budeš leda ty." Opáčí sebejistě, ale spokojeně se pousměje, když zjistí, že Miy má celý pokoj zpacifikovaný tak, že sem nikdo nepřijde. To už mu mnohem víc připomíná jeho staré já, které vlastně vůbec nezná. Tak nějak je ale přesvědčený o vlastní neomylnosti. Provází ho pohledem, když z postele sleze, ale sám si lebedí na svém místě a chvíli si jen tak prohlíží vlastní ruce, než se Miy zase vrátí a v rukou má to, co Hide chce. Moc to chce. Oči se mu trochu rozšíří a sleduje ho, jak se sám napije. Miyavi ani nemůže tušit, jak moc bolestné tohle pro něj je. Jako by někoho přivázali na pouštní slunce a vodu dali dva centimetry z jeho dosahu. Měl by neskutečný průšvih, kdyby se někdo dozvěděl, že Hidemu dává to, na co si tady má odvykat. Vůbec se v tu chvíli nebrání, když se jejich rty spojí a on ještě chvilku po tom nechává oči zavřené a všechno v něm zakřičí, že chce víc. Dal by mu kvůli tomu? Opravdu by to udělal?
"Dej to už sem a přestaň blbnout." Pokusí se po flašce sáhnout, ale není mu to k ničemu. Nespokojeně si odfrkne a nakročí nos, když se otráveně opře zpět o čelo postele, ale v klidu není ani trochu.

Miyavi

"Zopakuju, protože bych neškemral jenom já." Sdělí mu bez okolků a je jasné, že je o tom přesvědčený. Však on ví, že by se mu líbilo, v tomhle jeho ego roste do závratných výšin. Nikdo si nikdy nestěžoval, no někteří neměli odvahu ale to je věc druhá. Prudce sebou trhne, když chce Hide sáhnout po flašce a je vidět, že mu ji nechce dát o to víc, když vidí, jak moc by ji chtěl. Toho by se mělo využít a tuhle příležitost si nenechá jen tak ujít.
"Hm, tak ty bys ji chtěl? Já bych chtěl tebe, takže je jen jediné řešení." Pokračuje dál v plánu, který si v hlavě rozmyslel už předem a v očích mu svítí. Jak je to dlouho, kdy s někým naposledy byl…týden? Možná dva, dny se mu slévají a on ztrácí pravidelně pojem o čase. Doma do práce nechodil, do školy jen občas a spíš se vyspat nebo dělat bordel a přes noc se toulali s bandou po městě a vyváděli jednu šílenost za druhou. Jak jemu ty časy chybí. Teď je tady a možnost, že ho brzo pustí je tak reálná, jako že zítra celý tenhle ústav spadne. I když….mohl by tomu třeba pomoct?
"Tak to zkusíme znovu?" Hodí po něm okem, když se znovu narovná a krátce se napije, tentokrát však alkohol nechá v ústech. Pálí to jak sto čertů ale jemu to vůbec nevadí. Zajede mu dlaní do vlasů a přitáhne si jej hrubě k dalšímu polibku, tentokrát mnohem delšímu, vášnivějšímu a nechá do jeho rtů proklouznout trochu té pálenky, aby ho nabudil ještě víc. Ne, neuvědomuje si následky, jaké by to mohlo mít ale taky proto je tady. Nikdy příliš nedokázal přemýšlet nad budoucností a tím, že činy mají nějaké pokračování, umí být hodně lehkovážný.
"Pořád čekám na tvou odpověď." Pobízí ho dál, když už klečí koleny na posteli, aniž by vymotal svou dlaň z jeho pramenů, moc se mu líbí ta barva, je stejně šílená jako po většinu času on sám. Navíc to prozatimní odmítání…Hide je někdo koho moc chce, teď určitě a nedokáže se svému nutkání ubránit.
"Nedělej drahoty, stejně ti je nežeru." Dobírá si ho trochu ale navzdory svým slovům mu palcem přejede zlehka po tváří.
"Jsi hrozně sexy, doslova k nakousnutí." Složí mu kompliment, který rozhodně myslí vážně a není to jen ukecávání, aby se opravdu něco stalo.
"Užijem si to oba, věř mi." Mrkne na něj rozverně a vtáhne na chvíli piercing mezi rty s naprosto nevinným výrazem. Tedy, snaží se o něj.

Hide

Dělá, že napůl neposlouchá, ale jde to těžko, když Miyavi znovu popíjí a on nemůže. Zrovna se dívá někam před sebe, ve tváři okázalý výraz, když si ho Miy přitáhne k sobě za vlasy, on jeho pohyb následuje a brzy má jeho rty na svých a s nimi i kýženou dávku alkoholu. Snaží se to opatrně polknout, zatímco svádí boj i s jeho jazykem a ani si neuvědomuje, jak snadno se do toho nechal vtáhnout. Že mu odpovídá a polibky vrací. Vždycky byl pod obojí, začalo to už když opouštěl základku, ale nikdy se nenechal chytit jen tak. Jenže jak se někomu podařilo prolomit ledy, obvykle býval ztracený, protože často propadal záchvatům odmítání samoty. Tady to nebylo tak hrozné, když bylo v pokoji několik dalších lidí, ale doma, kde byl často úplně sám, z toho doslova šílel. Miyavi znovu promluví, on otevře oči a musí trochu zaklánět hlavu, aby viděl do těch jeho. Vůbec se mu nelíbí tahle Miyaviho dominantní poloha, kterou zaujímá, ale zároveň s ním není schopný bojovat, když mu tu chraplavě sděluje, ať přestane dělat číču. Navíc jeho něžné pohlazení dokonale popírá obsah jeho slov a hned na to následuje kompliment. Připadá si najednou jako začarovaný. Jako by někdo sáhl na dno jeho složité duše a odtud vyzvedl Hideho, který dokáže být taky ten zranitelný. A na světle se mu vůbec nelíbí, uvnitř se kroutí a snaží schovat, jenže Miy ho drží pevně. Najde dlaní tu jeho, kterou drží lahev, aniž by přerušil oční kontakt mezi nimi a přitáhne si ji ke rtům, aby se konečně pořádně napil. Všechno v něm se uklidní, když konečně má, co chtěl a hřejivý pocit se rozlije jeho hrdlem. Vlastně je mu úplně jedno, co pije, hlavně když to má hodně procent. Zvolna dlaň z jeho prstů spustí a místo toho s ní sám vyjede středem jeho hrudi až k tváři a sám si ji podá k dalšímu polibku.

Miyavi

Vyčkává co se bude dít. Ten polibek v něm nastartoval spoustu pocitů a nechce se toho vzdát tak snadno. Možná taky někdo hluboko v duši doufá, že by to nakonec nemuselo být jen díky té flašce, i když si to neodvažuje připustit. Nepouštěl k sobě nikoho tak snadno, věděl, že z toho koukají problémy, nebylo by to poprvé. Nechá ho se pořádně napít, místo toho, aby mu dál bránil. Přece jen už se k něčemu dostal a nemohl by ho obrat o odměnu. Když se ale Hideho dlaň rozběhne po jeho hrudi nahoru a přitáhne si ho k polibku, je ztracený. Zmučeně zamručí do jeho rtů, tělo už se mu začíná hezky rozehřívat a jisté partie už mají taky pěkně našlápnuto. Neopouští jeho rty, když mu vtiskne pleskačku do ruky, jak kdyby chtěl vědět, jestli je to jen kvůli ní nebo by v tom mohla být nějaká přitažlivost a bez váhání volnou dlaň protáhne pod jeho pasem a stáhne jej víc dolů do postele, aby tak pitomě neseděl.
"Tobě se prostě nedá odolat." Pochválí ho znovu, aby mu dal jasně najevo, že tohle není jen tak, že ho pozoruje, už od první chvíle a moc se mu líbí. Vždycky si vybíral ty, kteří něčím vybočují z řady a Hide tohle splnil do puntíku. Baví ho celá jeho osoba, líbí se mu každý jednotlivý detail i výrazy, které hází po okolí. Kdyby se chtěl hrabat víc ve své hlavě, přiznal by si, že na něj dost bere. +Tohle není dobrý.+ Připustí si poprvé od té chvíle, kdy Hide vstoupil do pokoje ale místo toho, aby se nad tím pozastavil, začne olíbávat a jemně dráždit zuby kůži na hraně čelisti a s dlouhým výdechem se posune o kousek níž, pomalu se přesouvajíc vedle něj do postele. Nenechavé prsty už se dobývají po vrstvy oblečení, aby si řádně užil hřejivost Hideho kůže a vůbec si nepřipouští, že by ho třeba mohl od sebe znovu odstrčit. Taky proč by to dělal, když to byl on, kdo ho nakonec políbil.
"Tak mi ukaž, na co budu mít chuť, hm. Pořád se schováváš a já vím, že není co." Vede si dál svou už trochu zadýchaně, ta touha v něm roste závratnou rychlostí a on jí rozhodně bránit nebude. Ve volné chvilce sáhne po jeho zápěstí a bez ostychu si položí jeho dlaň do svého klína, který kryje jen tenká látka tepláků. Spokojeně u toho zakloní hlavu a tiše zavzdychá. Ne, nemohl počkat, až to udělá sám, prostě ji tam chtěl a hned.

Hide

V uších mu zarezonuje jeho hlas, stejně jako si uvědomí lahev ve své ruce, jenže teď nějak nemá čas ji otevírat. Volně svěsí dlaň, ve které jí drží podél těla a celý se sveze o kousek níž, jak s ním Miy trhne dolů. Ocitnou se rty asi dva milimetry od sebe, když na ně upře pohled, zatímco se pohybují v nové lichotce, ale těžko říct, jestli mu to říká jenom proto, aby ho dostal tam, kam chce, nebo jestli tohle myslí vážně. Ještě nikdy se mu nestalo, aby ho balil někdo vyšší a obecně udělanější, než je sám a ten pocit, že si přijde v opačné roli, je pro něj nový a neskutečně děsivý. Jenže ani tak mu neuteče, když se měkké rty přitisknou na jeho čelist, on trochu odvrátí tvář a poprvé si docela tiše vzdychne. A to nemá ani tušení, že Miy je o rok mladší, než je sám. On zas nemá tušení, že Hide je v podmínce a jen malý krůček od toho, aby šel sedět. Jeho tělo je nabuzené okamžitě, na tohle je příliš mladý a nevybouřený, než aby to zůstalo bez jakékoliv odezvy. Brzy ho má tak nějak plynule skoro vedle sebe a jeho ruce pod mikinou. Zatím mu to nevadí, ale až dojde na její svlékání, to začne být problém.
"Když není, co schovávat, tak ti to nemusím ani ukazovat." Chytne to z úplně opačného konce a plácne ho přes ruce, když se jejich pohledy střetnou. V tom Hideho je ale cosi zamlženého. Jenže místo jakékoliv jiné reakce, ho Miyavi popadne za ruku a položí si ji do vlastního klína. Prudce se nadechne, ale stejně se neubrání tomu, aby se jeho štíhlé prsty jemně nesevřely kolem toho, na co právě sahá. Vždycky na tom bude něco dráždivého, byl by impotentní kdyby ne. Jestli je něco opravdu nakopávajícího na podobné hrátky, pak je to pocit, že drží něco podobného, horkého a pevného v dlani. Ani neví jak, ale už se zase líbají, zatímco ho velmi opatrně a jen jemně hladí bříškem palce přes látku tepláků. V krátké přestávce přizvedne dlaň s lahví, uzávěr odstraní zubama a pořádně se napije. Pak nabídne i jemu, zase ji nějak zavře a odloží. Další vlna polibků přijde hned vzápětí. Kdyby nad nimi stál Ogawa, asi by o tom vůbec nevěděl.

Miyavi

"No to právě musíš, když to tak schováváš, bude to určitě stát za víc, než jeden pohled." Vydechne Miy zastřeným hlasem, když si od něj vezme lahev a klidně si řádně cvakne. Však jemu trochu alkoholu vůbec neuškodí. Pak sebou ale málem plácne do peřin, když ho Hide zlehka hladí přesně v těch místech, které tolik volají po pozornosti, mnohem vetší pozornosti, tohle je sakra málo.
"Trošku víc." Neví, co chce dřív, jestli pokračování s Hideho rukou nebo se vydat na svůj vlastní průzkum a tak ho zatím klidně nechá hrát si a sám se pustí do zapínání jeho kalhot. Mikinu a triko zatím nechá tak, potřebuje teď k životu úplně jiné přednosti, než je jeho hruď. Znovu krátce zasténá do jeho rtů, když se konečně dostane rukou pod látku a pohladí Hideho chloubu v tom těsném prostoru. Vnímá tu hebkost a fakt si to užívá, protože tohle přesně jsou ty přednosti, které má rád. Holky jsou fajn, když není nic jiného po ruce ale tohle je mnohem lepší . Oči mu letmo těknou na lahev, které je položená na posteli, koutky se mu mírně pozvednou. Vážně ho potěšilo, že ji na chvíli dal stranou, je příjemné mít pocit, že to není jenom kvůli tomu, teda může si to prozatím aspoň myslet. Ještě chvíli si pohrává s jeho chloubou, než začne netrpělivě hrnout látku jeho kalhot níž a níž, aby se mohl pokochat i očima.
"Zatím se nepletu." Neopustí si komentář, než si mlsně přejede jazykem po rtech a místo toho, aby ho sevřel v dlani se vyhrabe nahoru, stáhne mu ty kalhoty úplně a vydobude si prostor mezi jeho nohama, aby se vzápětí mohl sklonit k podbřišku a věnoval mu několik škádlivě, kousavých polibků. Pak už nemá smysl na nic čekat, teda dle jeho názoru a bez větších průtahů ho vezme mezi své rty. Však mu říkal, že bude chtít znovu a hodlá mu to dokázat. I v tomto je jistá hravost, není to jen nudné nahoru a dolů, to by si nedovolil. Navíc s jazykem se dá dělat spousta věcí a ty on rozhodně umí. Jakmile si je jistý, že přestává trochu vnímat okolí, začne mu obratně rozepínat mikinu a hrnout látku jeho trika nahoru, aby se opravdu mohl podívat. Je štíhlý a podle něj hezky tvarovaný, což od mikinou a trikem vůbec vidět nebylo ale Miyavi má snad šestý smysl a vlastně si ho takhle představoval, realita je ovšem mnohem lepší.
"Moc hezký dárek na Vánoce." Zavrní spokojeně, když jeho přirození nechá vyklouznout ze rtů, aby mohl olíbat stehna, tisknout je roztouženě ve svých dlaních.

Hide

Při té prosbě se mu mimoděk zvedne koutek rtů nahoru. Je to tady, už ho prosí a to se nic neděje. Trošičku stisk zesílí, ale v tu chvíli mu myšlenky odlétnou úplně jinam, protože Miyavi mu začne rozepínat kalhoty a je to rychleji, než si myslel. On se ještě ani nerozhodl, co mu vlastně chce nebo nechce dovolit a najednou má přijít o nejdůležitější kus oblečení? Jenže jakmile se teplá dlaň dotkne jeho nahé kůže, trochu se prohne v zádech a vzdychne o poznání hlasitěji. V hlavě se mu perou dvě jeho já. Jedno se brání a křičí na něj, aby se nedal snadno a to druhé mu velí užít si cokoliv může, protože je přece mladý a o nic nejde. Proč se nenechat hýčkat, když je tu někdo, kdo to chce jen tak pro nic za nic udělat? Kalhoty mu sjedou po bocích dolů, on se před ním ocitne podle jeho měřítek nahý a zvedne svůj zvláštní pohled k jeho očím. Přijde ale jenom další kompliment a pochvalu na svou výbavu chce slyšet každý kluk.
"Hey, hey!" Stačí jenom vydechnout a natáhne dlaň před sebe, když se ho snaží zastavit, aby mu ty gatě nebral úplně, ale zas takový tuhý odpor to není, takže je brzy úplně bez nich a to zvíře se sklání nad jeho klínem jako jaguár na lovu. Na tom pohledu je něco elektrizujícího a on dokáže jenom pootevřít rty a sledovat ho, až do okamžiku, kdy ho obemknou jeho horké rty. V ten moment zakloní hlavu, zavře oči a dá na plno průchod svým hlasivkám. Vůbec se nestará o to, kdo je uslyší nebo ne, jestli to vůbec slyšet je, teď má svoji chvilku a žádný dozor na chodbě mu ji nemůže zkazit. Jezdec zipu od mikiny brzy sjede dolů, ale to mu zatím taky nepřekáží, stejně je mu teď hrozné horko. Nepostřehne ani tričko hrnoucí se nahoru a odhalující ploché bříško, protože mu za zavřenými víčky jiskří a trochu nepřítomně se usmívá, zatímco se pod ním kroutí a hlasem i pohyby mu dává najevo, kde je to lepší. Nějaké Vánoce vůbec nestíhá, ani neví, kdy budou nebo o čem to mluví, jeho nervová zakončení sebou škubou až v konečcích jeho vlasů a cítí jak se mu všechna krev hrne do klína, kde doslova exploduje, stejně jako celé jeho tělo. Ještě to chvíli trvá, než se přestane slastně vlnit a oči konečně zase otevře. Jeho výraz je mírně nepřítomný, na Zemi ještě rozhodně nepřiletěl a až teď si uvědomuje, jak moc mu podobné uvolnění chybělo.

Miyavi

Samozřejmě, že postřehl ten náznak odporu. O to víc je spokojenější, když už se pod ním kroutí a vzdychá. Ano, tohle přesně chtěl vidět a nic menšího by nedopustil. Musí odtud odejít úplně vyřízený, aby bylo jednodušší ho příště ukecat znovu. Takhle to měl vždycky, nakonec prosili jeho, aby to udělal podruhé ale s Hidem je to jiné, toho fakt chce i podruhé, vidět celé jeho tělo. Sledovat ten uvolněný výraz, když vyvrcholí mezi jeho rty. Celou tu dobu držel v sevření stehna a následně i boky, jak sebou škubal s kroutil se. Očividně se mu to líbilo a Myi může být spokojený. Jenže tím to celé nekončí, pro něj určitě ne. Nemá v plánu ho v žádném případě o nic ošidit, nemohl by se pak ani podívat do zrcadla. Na chvíli se narovná, aby dal odpočinou zádům a vlastně i jemu, když si špičkou jazyka slízne pozůstatky jeho touhy z koutku a uculí se jako svatoušek. Pohodí krátce hlavou, aby mu barevné prameny nepadalo do očí a poposune se na posteli ještě o kousek níž.
"Budeš mí problém odsud odejít, o to se postarám." Mrkne na něj rozverně, trochu víc se napasuje mezi jeho stehna a leží tak napůl na boku, protože je neskutečně vzrušený a normálně si lehnout fakt nemůže, než se skloní hlavou níž. Jako první věnuje několik polibků kořeni jeho přirození a pak už se jazykem posune o poznání níž. On není z těch, co by se styděli, toho se nikdo nedožije a v tu chvíli by nejspíš odpravil i sám sebe, kdyby na to došlo. Pokud jde, aby byli oba spokojení, on se o to rozhodně postará. Aspoň na chvíli mu tu flašku vymaže z hlavy, minimálně se o to pokusí. Pár okamžiků jen hladí špičkou vstup do Hideho těla, jen se jemně otírá, svírajíc jeho stehna, aby mu nikam utíkat nechtěl. Stejně pochybuje, že by se o to pokusil ale co on ví, co se mu prohání hlavou. Modlí se, aby ještě chvíli nikdo nepřišel, aspoň dokud nebudou v nejlepším a pak už nebude chtít ani jeden z nich zastavit.
"Ukážu ti, jak se u mě můžeš mít." Zavrní ze svého místa, když tím jazykem konečně zajede dovnitř a zase ven. Když si je jistý, že už to nebude problém, přidá k jazyku a laskání kůže kolem i prsty a rty se zase posune o kousek výš. Nehodlá mu ani dovolit pomyslet, že je něco špatně. Přidá i druhý prst, když vezme jeho chloubu opět mezi své rty a pohraje si s jeho špičkou jazykem.