Gackt x Hyde - Máš krásné auto ale na tohle je nepoužitelné. - Část 2.

(Gacktova vila)

Gackt

"Nezlob." Napomene ho, když byl sám napomenut, ale pousměje se a zahleděně si prohlíží jeho jiskřící oči, zatímco se mu taky vyzná. Všechno v něm křičí, aby z něho strhal oblečení hned tady a teď, obzvlášť, když Hyde mačká jeho pozadí.
"To si zapamatuju, je toho hodně, co bys pro mě mohl udělat udělat." Řekne mu a hlavu má plnou hříšných erotických fantazií s ním v hlavní roli. Té otázce s policemi se musí rozesmát, protože si na ně sice věří, ale po pravdě to vlastně nikdy nedělal. Nakonec ztratí nervy jako první. Tady to prostě nejde. Popadne ho za ruku a vleče ho ke schodům.
"Pojď." Vydechne jenom, když je seběhnou zase dolů. Dělníci mají svoje jasně dané úkoly i dohled, nemusí se o nic starat a až to bude hotové, bude už jenom na Hydovi, aby si přijal nový personál a objednal všechny ty květiny. Jeho práce tady skončila, zbytek bude už podle Hydových představ. Po ulici směrem k autu už skoro běží, ale pořád ho při tom drží kolem ramen a musí se usmívat. Jsou jako dva nadržení puberťáci, cítí to z něj a sebe zná. Co on by si počal, kdyby Hyde neměl rád sex? Cestou domů na to pořádně šlápne a dál se musí smát oba dva sobě navzájem, když málem projede několik červených a sotva dobrzdí přechod. Auto vjede do garáže, motor zhasne, ale kokpit pořád ještě svítí a hudba hraje, protože klíčky ze zapalování nevytáhl. Odpoutá se z těch závodních popruhů, otočí se čelem k němu a rovnou se na něj vrhne, tak jak tam sedí. Svírá jeho tvář v dlaních, zatímco tiskne svoje rty na jeho. Pak jednu dlaň stáhne a chvíli s ní po paměti šátrá někde za sebou, než se sedačky začnou sklápět a on se přetočí bokem nad něho. Málem si vlastní řadící páku zarazí do třísel, ale stejně se mu podaří kolenem opřít o područku mezi sedačkami a brzy už se lokty opírá o kůži vedle Hydovy hlavy, zatímco mu prsty vjíždí do vlasů a pořád ho líbá. Několikrát se omlátí o dveře i o palubku, do které kopne a křídla auta se zvednou, aby vzápětí zase klesla. Musí se tomu smát do jeho rtů, ale není schopný přestat a nechat ho vystoupit. Později si vynadá, jak si okopal interiér a poběží pro nové auto. Přenese váhu na pravou ruku, zapře se o bok auta a levou volnou začne rozepínat knoflíčky jeho košile.

Hyde

Jen krátce pokrčí rameny nad Gakkovým napomenutím a culí se u toho, jak snad nikdy v životě. Tu nevinnost by mu nemohl věřit snad nikdo ale opravdu se snaží. Pomalu vdechuje jeho vůni, nedokáže se jí nabažit a má jí plný nos. Doufá, že ještě dlouho mít bude. Skoro by čekal, že Gakkovy jeho popíchnutí nedá a půjde mu ukázat, jak umí zacházet s nářadím…ale to mu pravděpodobně ukáže i tak, když vidí jak moc na něj dokáže zapůsobit. Vidí mu to v očích a cítí z chování.
"Nepochybuju, že pro mě najdeš to nejlepší využití." Broukne tiše, ale v tu ránu, už za ním sotva klopýtá a jdou pryč. Ještě trochu smutně se ohlédne za svým novým obchodem, mnohem víc ale těší na pozornost, kterou si zanedlouho jistě užije. Nepochybuje o tom, že jednou někam do soukromí, jeho provokace bude mít následky, to ví. Okolí věnuje rozzářené úsměvy, jak klopýtají k autu, usadí se tentokrát už v mnohem lepším rozpoložení, tiše se pochechtává s dlaní před rty a cestu si neodpustí házet po něm mlsné, provokativní pohledy, náhodně se dotýkat sám sebe, čímž ho snad přivede k šílenství a dlaní mu zajíždět na vnitřní stranu bližšího stehna. Vzápětí by políbil palubovku nebýt pásů, jak prudce zabrzdí na přechodu. Cesta mu svým způsobem přijde nekonečná, i přes fakt, jak moc si i užívá ale ta touha, která sálá z Gakka je neskutečná. Těsně před jeho vilkou se nakloní k jeho uchu a krátce do něj vydechne.
"Pozor brána." Zasměje se znovu a tuší, co tím rozpoutá, moc se neplete, když zmizí v garáži a ani se pomalu nestačí odpoutat a ucítí jeho rty na těch svých.
"Dávej pozor na páku." Broukne starostlivě,jakmile zahlédne, kam si ji málem vrazil ale prsty už zatíná do jeho košile a táhne si jej k sobě.
"Tak moc jsem ti chyběl?" Neubrání se poznámce, oči mu těknou ke knoflíkům, jenž povolují jeden za druhým, on sám není pozadu a směle dohání jeho tempo. Trochu se pokusí pozvednout, aby se vlastní košile líp zbavil, rty už hledá ty jeho v další vlně nenasytných, zkušených polibků a tiše sykne, když je to on, do trefí holení palubovku.
"Tohle bude vražedný sex." Postěžuje si touhou zastřeným hlasem, když si oblízne rty a už se pasuje se zapínáním jeho kalhot.
"Tentokrát budeš foukat na zranění ty mě, jen ještě nevím, co by mě přesně mělo bolet. Hm." Při svých slovech zapluje hbitě dlaní po rozepnuté kalhoty a jemně jej stiskne.
"Třeba tady?"

Gackt

"Máš starost o řadící páku? Vážně? Máš mít starost o úplně jinou páku." Řekne mu nevěřícně, i když ví, jak to myslel, ale pak mu jednoduše přikývne a žádostivě se usměje, zatímco se na jeho těle snaží nějak uvelebit. Brzy už mu košili stahuje z ramen a moc se mu líbí pohled na Hyda, který mu v tom pomáhá. Nic nevidí radši, než když to taky chce a to hodně. Když sykne, nejdřív si myslí, že je to jeho vina a někde mu něco přilehl, ale je to spíš tím, že se sem špatně vejdou. "Takový malý a hubený a stejně potřebuje karavan..." Rýpne si roztouženě, ale sám už je bez košile, kterou ze sebe sklepal a nechává Hyda, aby si poradil se zapínáním jeho kalhot, zatímco on drží váhu na dlaních. Nemůže se narovnat moc, protože auto je opravdu nízké. Krátce vyprskne do jeho rtů, když si představí, jak mu fouká na prdelku, ale pak prudce zalapá po dechu, když se ho Hyde dotkne v klíně.
"Ne, tam to nebude bolet ani jednoho z nás." Honem mu to vymlouvá, protože o tyhle partie má extrémní starost.
"Budeš tak hodný a rozepneš i ty svoje?" Požádá ho s nevinným povytažením obočí, protože on má co dělat, aby mezi nimi udržel prostor, dokud je to potřeba. Jak kdyby o kus dál nebyl celý dům s asi miliónem pohodlnějších možností. Jakmile to Hyde udělá, začne mu pomáhat s popotahováním kalhot dolů a brzy odhalí ty dokonalé boky, které kryly. Opět klesne na jeho tělo, zatímco útočí na jeho rty jako by ho zavřeli na deset let do kláštera a u toho si přizvedává jeho nožku, kterou má blíž ke stěně auta. Určitě si ji tam o něco zvládne zaklesnout. Skoro devastuje jeho rty i krk, když mu vrátí dotek v klín, který je o poznání něžnější, než to, co s ním dělá nahoře. Střídavě ho svírá i hladí a zajíždí u toho dál a víc dozadu, i když zatím ne dovnitř. Chce ho nepříčetného a na tom malém prostoru, kde Hyde nemůže skoro nic, se mu to určitě podaří.

Hyde

"Hm, mám rád prostor, dá se v něm dělat spoust věcí." Zavrní provokativně a taky se mohl hezky urazit, protože on je schopný se vejít opravdu všude. Je pravdou, že ač se umí ovládat sebe líp, teď už by nejspíš nedošel nikam a sice bude pravděpodobně samá modřina ale na tom teď nezáleží. Očima těká po jeho hrudi, dlaní ještě pořád okupuje prostor v místě Gakkova poklopce a smyslně se mu blýská v očích,když se zavrtí v bocích a skoro to vypadá, jak kdyby přemýšlel, jestli mu se svým svlékáním opravdu pomůže.
"Tak nevím, když mi ani nic nepofoukáš ale že jsi to ty." Zavrní rozverně, když vymaní svou dlaň z těsného prostoru, přejede si s ním po vlastním plochém břiše, zaklene prsty za lem svých kalhot, aniž by mu přestal koukat do očí. Poposune je dopředu na zapínání, trochu to protahuje a u toho se tváří jako nevinnost sama
"Jak moc to chceš?" Provokuje ho ještě, než si pomalu ty kalhoty z boků přece jen stáhne a nechá Gakka tuhle práci dokončit s tichým zasténáním, jak se látka tře o všechno možné. Dlaně se mu rozběhnou po jeho dokonalém těle, když se zase dotknou a nastartují v něm další a další přívaly touhy a chtíče. Nechá ho dělat se sebou do chce, pravidelně vzdychá pod jeho doteky a slastně přivírá očka kousajíc se do rtu. Sem tam trochu zakloní hlavu, když má pocit, že je to až příliš. Nožka se zasekne o členění dveří a nechá ji tam, lepší místo už stejně poslepu nenajde.
"Ga-koi." Vydechne jeho jméno s dalším zavrácením hlavy, kterému nedokázal odolat, když znovu ucítí jeho prsty víc vzadu a propne se boky proti těm jeho. Jakmile se bedra nedotýkajíc sedačky přidá k tomu pohyb do strany, tak kdyby se snažil o tanec ale sakra hříšný a doufá, že mu tím způsobí alespoň polovinu z pocitů, které má on sám. Dlaně mezitím doputují na pevné a vypracované pozadí, když se mu upřeně podívá do očí a v těch jeho ďábelsky zasvítí. Pozvedne se trochu, aby mu slastně zasténal o ucha a pohladí jej po těch ideálních polovičkách, než padne znovu zpátky na sedačku propne se boky proti těm jeho a zároveň zajede prsty k vchodu do jeho nitra. Jen ho dráždí, rozhodně by na něco podobného neměl ambice ani po tom netouží. Ovšem věří, že tohle si ještě nikdo nedovolil.
"Tak už to udělej a vem si mě." Pobídne ho roztouženě, když si jazykem přejde po horním rtu a přitáhne si ho celkem rázně za šíji k dalším polibkům.

Gackt

Všechny Hydovy provokace pod jeho nájezdem nakonec utichnou a ozve se jen jediné, jeho jméno, vyslovené tím neskutečně hříšným hlasem. Hyde byl stvořený pro sex, ale rozhodně ne pro sex se všemi. Považuje se za opravdu šťastného, že na tenhle klenot narazil zrovna on. Má pocit, že by ho nikdo jiný stejně nedocenil. +A toho doktora pozveme na svatbu.. za věrné služby.+ Napadne ho, než se Hyde přirazí proti němu a on se musí spokojeně usmát do jeho rtů nad tím, jak začíná být vydrážděný. Hydův hlas dohání k šílenství zase jeho, ale jakmile ucítí, kam se jeho prsty snaží dosáhnout, podvědomě se napne a na okamžik svraští obočí. Ne, že by mu vadilo, že tam sahá, jen... je to něco pro něho naprosto nezvyklého a dvě vteřiny opravdu zazmatkuje, že by s těmi místy mohl mít víc plánů. Jeho hlas ho však přesvědčí o opaku a tím vyhraje propustku k osahávání těch míst, aniž by z toho měl Gackt malé trauma. Takhle ho o to prosil, i když se spolu milovali poprvé a on to na něm hrozně miluje. Že si nebojí říct. Nechá se od něj přitáhnout zpět k polibkům, pevně se zapře o obě předloktí a jak se snaží vydobýt potřebné místo, zvládne se u toho praštit do hlavy o střechu auta, ale jen se tomu oba tiše zasmějí a pak se špičkou vlhkou od touhy opravdu opře o jeho vchod a vstoupí. A je to něco naprosto neskutečného. Hrdelně si zasténá, když zavře oči a nechá se obejmout jeho nitrem a dokonale pohltit. Bože, jak on mu chyběl. Nikdy nebude mít dost jeho hlasu, když s ním tohle provádí, nebude mít dost ničeho.
"Hydo-koi..." Řekne mu správně, když se ze sebe snaží s odmlkou vyrazit ta dvě slova a u toho se v něm opatrně pohne. Prsty má zabořené v jeho vlasech, Hydova pokožka doslova žhne a on se v něm topí jako nikdy v nikom. Snaží se být něžný, ale důrazný. Mučivě pomalu dovnitř a rychleji ven a jakmile je toho schopen, otevře oči a sleduje jeho tvář a všechno, co se v ní odehrává.

Hyde

S jemným nádechem pobavení sleduje reakce v jeho tváři, když se dotkne míst, kam by se jiný neodvážil. A to je přesně ten důvod, proč to udělal. On se toho nikdy bát nebude a ví, že si v tuhle chvíli hodně troufá. Hraje si, provokuje, posouvá hranice. Zase ho dostal a nemohl by být spokojenější, ten výraz, očividně ho vykolejil, stál opravdu za to. Pohladí jej mezi polovičkami ještě jednou, jakmile se podobným dotekům nebrání a pak už své dlaně stáhne a povolí své nitro, aby jej pustil dál. Slastně přivírá víčka, nechává se úplně pohltit chtíčem a vášní, když se znovu prohne, aby dosáhl přívalu slasti. Trochu bolesti se hned smísí s něčím neskutečným, jakmile se Gakkova chlouba dotkne chtěného bodu a on si chtě nechtě musí nahlas zasténat s nehty zaseknutými do hebké kůže. Tiskne jej k sobě, nožky automaticky zvedne vzhůru a uvězní jeho boky, aby mu byl, co nejblíže. Vychází vstříc jeho pohybům, sem tam zakrouží boky, aby ještě vystupňoval vášeň, která ho dokonale naplňuje. Nedokáže se ovládat a ani nechce, teď si jen chce užívat podobné pocity naplno a způsobit je i svému milovanému. Nepřítomně se pousměje, když si uvědomí, že ho oslovit tak, jak chtěl. Vnímal jeho hlas i barvu a rozhodně podtón, který se v něm objevil ale význam slov mu skoro unikl, jak kdyby se nedokázal soustředit na víc věcí najednou. Hlava mu lítá někde daleko v oblacích a ať chce nebo ne, vrchol se nezadržitelně blíží. Dlaní vystoupá do jeho vlasů, kterými se prohrábne a s dalším přírazem stiskne prameny mezi svými prsty a lehce za ně zatáhne. Ve chvílích, kdy se nelíbají má rty jemně pootevřené, aby do svého těla dokázal dostat, co nejvíce kyslíku a zároveň skrze ně nechává unikávat stále hlasitější sténání, jak se v něm všechno stupňuje. Jejich pohyby jsou dokonale sladěné a i to zapříčiní, že se nechá pohltit příchozím orgasmem, díky němuž je pro něj mnohem snazší stáhnout nitro kolem Gakkovy chlouby a poslat jej co nejrychleji ve svých stopách. V očích má smyslně rozbouřené moře, za ocelovou šedí stín blažených pocitů a na rtech mu hraje láskyplné úsměv, který bude už navždycky patřit jen Gakkovi.

Gackt

Nechá ho, aby si našel takovou polohu, jaká mu vyhovuje, zatímco se jejich tempo o něco zrychlí. I on vnímá dokonalé sladění jejich pohybů, brzy ví, které je to jeho speciální místo, které u sebe Hyde stále hledal a sám je intenzivně drážděný jeho úzkostí a drobností tak jako jeho pohyby. Vzdychne si, když se nechá popotáhnout za vlasy, z obou už slušně lije, ale je to příliš krásné, než aby chtěl, aby to skončilo. Najednou vůbec nevnímá prostory auta ani to, co by ho kde mohlo tlačit, je to příliš vedlejší, příliš pohlcené tím, co se děje. Hydova poloha ho navíc pustila tak daleko, jak to jenom jde a když si uvědomí, že to na něj jde a že se jeho vnitřní svaly začínají stahovat a cukat, výraz Gacktovy tváře je ještě blaženější. Ještě by nemusel končit, ale nemá smysl dál ho trápit na tomhle místě, potrápí ho jinak a jinde. Uvolní se a dovolí mu, aby ho vynesl na vrchol společně s ním. Pokud jeho tělo a mysl potřebovaly nějakou terapii po tom všem, bylo to přesně tohle. Trochu se zbortí na jeho tělo, když mu prudce oddechuje do kůže na krku, zatímco rukama svírá podhlavník sklopené sedačky. Bohužel tohle není místo vhodné k dlouhodobému mazlení. Brzy jim oběma dojde, co všechno je bolí a kam je bere křeč, takže se pokusí zvednout a co nejšetrněji z něho vystoupí. Ještě opatrněji se pokusí nějak skrčeně posadit, ale málem zapadne mezi sedačku a místo pro nohy a znovu se rozesměje. Jsou vážně jak malí... Najde tlačítko křídel, skoro se z auta po hlavě vysype ven a vydá zvuk hodný krále zvířat, když si protáhne nohy ještě v sedě na betonu. Musí si alespoň natáhnout kalhoty, aby se mohl rozlámaně postavit a pomoct z auta i Hydovi.
"Ehm, vítej doma." Směje se dál, když ho celého zmačkaného postaví vedle sebe a naposled se do auta nakloní, aby vzal klíčky a zamkl ho. Vezme jeho tvář do dlaní, políbí ho a pak ho vezme za ruku a odvede ho dovnitř. Provede ho halou, košile oba zapomněli v autě a zastaví se až v prostorném obýváku s francouzským oknem do zahrady u bazénu. Uprostřed koberce čekají nachystané bačkůrky.

Hyde

Přijme ho do svého náručí, když se mu zbortí na hruď. On sám hlasitě oddechuje a snaží se kočírovat tlukot srdce, které se snaží o zběsilý rytmus. U toho se blaženě usmívá a kouká někam nad něj a jemně se probírá Gakkovými prameny. Nedokáže ovládnout výraz ve tváři, má v sobě příliš krásných pocitů, aby to dokázal ale vlastně to není potřeba, teď už se nemusí svým citům bránit, už snad nikdy nebude muset. Může hodit za hlavu svou masku, kterou nosil tolik let, aby nikdo nedokázal dohlédnout dál. Sám se pokusí zapřít aspoň na předloktí, když Gakku málem zapadne do volného prostoru a zavrtí nad tím hlavou. Puberta s nimi očividně mlátí, jak kdyby si jí dřív vůbec neužili.
"Máš krásné auto ale na tohle je nepoužitelné." Zasměje se podruhé a pokusí se po jeho vzoru vylézt. Jde to vážně těžko, má otlučené kde co a nohy se ne a ne narovnat. To si myslel, že má dobrý trénink ale asi ne tak, jak by teď potřeboval. Sám sáhne taky po kalhotách a natáhne si je alespoň ty, košili nechá na svém místě a vydává na odiv vytetovaná křídla.
"Hm, doma. To zní skvěle." Zavrní měkce, než se nechá bez námitek políbit a sám polibek prohloubí, nedokáže mu prostě odolat. Není v jeho vile poprvé stejně se pořád rozhlíží, jak kdyby zkoumal, jestli něco minule nepřehlédl, než se zastaví uprostřed obýváku a koukne na bačkůrky.
"Možná bych si mohl obléknout jenom je, co myslíš?" Broukne provokativně, než mu věnuje mrknutí a vydá se k nim. Bez váhání si je obuje a prohlíží si sám sebe ze všech stran, skoro vypadá jako nějaká modelka, jak se nakrucuje a je vidět, že má pro podobné věci slabost. Plyšový ptakopysk by mohl vyprávět.
"Jsou úžasné, asi s nimi budu i spát." Prohodí zasněně a je jen těžko říct, jestli to myslí vážně nebo ne.
"Ga-chan." Začne pomalu, když vykročí k francouzskému oknu a konečky prstů přejede po skle.
"Moc bych si přál, aby tohle neskončilo. Mít rodinu, přátele a hlavně Tebe." Otočí se čelem k němu a přitiskne se zády k oknu, nechá víčka volně klesnout, než se usměje.
"Pohádka se šťastným koncem." Broukne sotva slyšitelně, je to spíš téměř němé pohnutí rtů, něco jako tichá modlitba, kterou věnuje i Aoimu a napadne ho, jak dopadl on a jestli Tetsuya přece jen se svým životem něco udělá. Stejně tak by ho zajímalo jestli si vzpomněl na bydlení kousek od sebe, to by se mu moc líbilo. Měl by se na Tetsuyu zlobit ale nedokáže to, když ví, jak na něm Aoimu záleží.
"Budeme slavit?" Zeptá se jej, když očka pomalu otevře a koukne se přes rameno k bazénu. Zase vidí vodu a nedokáže se ovládnout.

Gackt

"To bys klidně mohl." Řekne mu spokojeně, sám je zvyklý chodit tady jen tak, když se tu zrovna nemotá pokojská nebo zahradník. Sleduje ho, jak se v nich nakrucuje a pomalu si zasune dlaně do kapes. Je vidět, že se Hydovi líbí. 

"Padaly by ti ze spaní, to spíš seženeme nějaké ponožtičky." Vrátí mu to. Pozvedne hlavu za jeho hlasem, když ho Hyde osloví. Sleduje teď jeho záda a to, jak se dívá skrz okno do zahrady. Hyde se po chvíli otočí a on ho nechává pokračovat bez přerušení. Najednou má všechno takovou zvláštní atmosféru. Pak se pohne a pomalu k němu vykročí. 

"Je to jenom na nás, Hydo-koi..." Řekne tiše, když položí dlaně na jeho boky a pomalu ho zase otočí čelem ke sklu. Z poza zdi jeho rezidence a přes koruny stromů toho není moc vidět, jen nějaké střechy a on na jednu z nich ukáže prstem. "Vidíš támhletu červenou střechu? Ten dům je na prodej..." Řekne a na chvíli se odmlčí, než se rozhodně pokračovat. 

"Pozastavil jsem prodej, než se Popelka rozhodne, jestli chce Tetsuyovi vyškrábat oči nebo si nechá nasadit ztracený střevíček." Přivře oči a přiblíží se rty k jeho uchu. 

"Co kdybys teď poslal fotku ty jemu? Třeba by se mu to zalíbilo." Je to maličkatý tlak na Aoiho a jakási výpomoc Tetsuyovi. Třeba se ta jeho perla nechá snadněji přesvědčit, když uvidí, že by bydlela nedaleko svého přítele. Třeba na něj Hyde zatlačí sám, když uvidí, jakého by mohl mít souseda, a že by se jeho přání s přáteli a rodinou mohlo doopravdy splnit. 

"A pak je tu ta záležitost s tvou matkou." Odstoupí od něho a přejde k opačné stěně obývacího pokoje, kde je mohutná komoda. Otevře jednu zásuvku a vytáhne z ní katalog luxusní kliniky pro seniory a dlouhodobě nemocné. Zvolna k němu dojde a ukáže mu ho. 

"Nevím toho moc o tom, jak na tom je a kolik má času... ale třeba by to zlepšilo kvalitu jejího života." Dosedne na opěru křesla poblíž teď vyhaslého krbu a sleduje jeho tvář.

Hyde

Vyplázne na něj špičku jazyka, když zmíní ty ponožky ale hned si v hlavě usmyslí, že si nějaké z nich pořídí a pak mu v nestřeženém okamžiku jednu navlékne úplně jinam. Už ho vidí, jak se bude tvářit a už teď se tomu pousměje. Vlastně se usmívá pořád už od té chvíle, kdy se k sobě tiskli na pláži. Je opravdu šťastný. Vzhlédne, aby si prohlédl koukající střechu a mírně pootevře rty. Je to opravdu blízko, mohl by být na blízku svému jedinému příteli, jen pár minut od domu, kde …teď bude nejspíš bydlet. Ohlédne se na Gakka a zase zpátky, v očích mu vesele jiskří. Zapře se zády o jeho tělo, když vytáhne z kapsy telefon a opravdu si to střechu vyfotí, než ji odešle společně s krátkou zprávou.-Ani holuby bys nepotřeboval Popelko.- K tomu připojí ďábelského smajlíka. Pak mírně stočí tvář jeho směrem a dlouze vydechne, než se ohne boky proti jeho klínu.

"Byl bych rád, kdyby to vyšlo." Přizná se mu bez váhání, neměl kolem sebe v životě příliš lidí, kteří by stáli za to a ty nejlepší by u sebe mít opravdu chtěl. Tetsuya…s ním se nějak smíří pravděpodobně, nic jinému mu nezbývá. Udělá krok vzad, jak nečekal, že se nebude mít o koho opírat a ze zamyšlení jej vytrhne Gakkův hlas a slova o jeho matce. Otočí se k němu čelem a nechápavě na něj chvíli kouká, než zahlédne prospekt a natáhne se po něm zvědavě. Vidí ten luxus a nechce si ani představovat kolik to stojí, jenže tohle není pro něj ale pro mámu. Dopřál by jí lepší konec, už jí moc času nezbývá a jeho by alespoň hřál pocit, že se má jako v bavlnce. Z druhé strany Gakku pro něj dělá tolik, že je těžké přeprat pocit, jestli to není příliš a strach, aby si nemyslel, že ho třeba využívá. Dává mu tolik a přitom by mu stačil jen on sám. Přistoupí k němu, vezme jeho tvář do dlaní a věnuje mu dlouhý, láskou naplněný polibek.

"Arigato. Zaslouží si to, i když já bych jí to nikdy nemohl dopřát. Alespoň ten poslední půlrok…“ Hlas se mu zlomí a odvrátí od něj tvář, když mu mráz přejede po zádech a naskočí mu husí kůže. Už se to blíží, je s tím svým způsobem srovnaný ale taky ví, že jakmile se to stane svým pocitům nedokáže poručit. Nechce, aby ho takto viděl, vždycky si podobné rozpoložení nechával pro sebe, nebyl nikdo, koho by to zajímalo.

Gackt

Překvapilo ho, že Hyde ten dům opravdu hned vyfotil a poslal, skoro by čekal, že by se na něj mohl zlobit, že ho někam tlačí, ale to se naštěstí vůbec nestalo a on se pro sebe pousměje. Však by se takhle nakonec měli nejlíp. Chvíli ho sleduje, jak si prohlíží katalog a pak se nechá víc, než ochotně políbit. Čekal dlouhé diskuze na téma Tohle a tohle si od tebe nemůžu vzít, ale nečekal, že by odněkud začal čarovat peníze, které by dosáhli na Gacktův životní standard a on jich měl dost, tak co? Teď přece žili spolu... Ten půl rok ale nečekal ani on sám. Zvážní a jemně pootevře rty, když uvidí, jak s Hydem to uvědomění zacvičilo. Natáhne po něm ruce a stáhne ho k sobě do klína. Pevně ho k sobe přivine a obejme ho. Prostě jenom tak. V duchu se snaží neuvažovat nad tím, že brzy budou strojit taky pohřeb. To není zrovna to, co by s ním chtěl zažívat, ale bude mu oporou, jak jen bude moci. 

"Po tom všem si zaslouží mnohem lepší nový život a dostane ho, neboj se." Zašeptá mu, zatímco ho konejšivě hladí po zádech. O důvod víc, aby to zařídili co nejdřív, ideálně v příštích dnech. Mimoděk si u toho vzpomene i na Hydova bratra, kterého jel hledat. Setkání s ním je taky čeká. 

"Co kdybychom si zajeli na nákupy?" Pokusí se mu nějak zvednout náladu. 

"Tvoje šatna je úplně prázdná, nemáš šperky ani auto..." Vypočítává, co všechno mu chybí a po chvíli ho od sebe mírně oddálí, aby se mu mohl podívat do očí a vzít jeho bradu do prstů. 

"Od zítra máš hodně práce. Stěhuješ matku, navštěvuješ bratra, zařizuješ svůj obchod i svoje prostory v tomhle domě..." Vyhání mu ty myšlenky z hlavy úplně jinými starostmi. 

"A do toho já..." Zatváří se skoro nevinně, ale v očích mu zasvítí. Samozřejmě tím myslí sebe a svůj neskutečný apetit. 

"Ah a někde v tom chumlu jsou taky ti dva..."

Hyde

Ztratí se ve vlastních myšlenkách, které se točí kolem jeho matky a vlastně i Inorana. On nevěděl, jak málo času má a svou matku už pravděpodobně pořádně nepozná, tohle už totiž po většinu času není ona a to ho tíží taky hodně. Trochu sebou trhne, když ucítí Gakkův dotek, jak kdyby přemýšlel nad něčím zakázaným a on ho při tom přistihl. Nechá se však bez protestů přitáhnout do jeho klína a schoulí se k němu do bezpečí, jak kdyby mohl všechno zvrátit jen tím, že ho k sobě bude tisknout. Aoiho svými starostmi příliš nezatěžoval, už tak jich měl dost, Gakku je vzal na svá bedra bez mrknutí oka a on mu je za to neskutečně vděčný. Nenásilně a velmi elegantně se probojoval do jeho života i duše a on nechce, aby to kdy bylo jinak.

"Teď už se nebojím." Broukne tiše, sotva slyšitelně, když boří tvář do jeho ramen a ne, teď se na něj radši nechce ani podívat. Skoro to vypadá, že celou tu dobu čekal na někoho, kdo zboří tu zeď, kterou si za ty roky vybudoval. Už už se chtěl dávat dohromady a vzhlédnout, když přijdou na řadu nákupy. Trochu v jeho obětí ztuhne a pomalu se oddálí, aby mu mohl kouknout do očí. Stáhne nešťastně obočí, z jedné strany by nejraději vyskočil na nohy a prostě to udělal, z té druhé…dělá toho pro něj tolik a ještě by měli jet nakupovat?

"Ga-koi." Broukne měkce a nejradši by ,u řekl, že to přece nejde ale to už mu říkal tolikrát, že by to na prstech nespočítal.

"Mám oblečení i šperky…" +Auto? Poslední roky jsem neměl ani kolo bože.+ Proběhne mu hlavou. Pak se mu ale koutky zvednou, když si poslechne celý seznam, na zařizování obchodu se neskutečně těší a je rozhodnutý, že s tím udělá takové divy a bude rozhodně vydělávat, jen aby mu dokázal, že ho nekoupil zbytečně a třeba mu mohl alespoň kousek jednou vrátit. Podobných plánů se rozhodně nehodlá vzdát.

"Ty nejsi práce." Odporuje mu vzápětí, protože tohle spojení hrozně nerad slyší.-

"Ty jsi důvod proč stojí za to vůbec existovat." Prozradí mu své vlastní rozpoložení a vytáhne se trochu, aby mu mohl hravě věnovat několik polibků na špičku nosu a pak i na koutek, kde do něj trochu drcne jazykem.¨

"Dva….hm." Zarazí se v půli pohybu, je vidět, že Tetsuya u něj milost opravdu zatím nemá a protočí nad tím očima v sloup.

"Co na něm všichni vidíte." Načuří se trochu s nevěřícným vrcením hlavou, jak můžou toho žraloka brát. Aoi je zlatíčko a Tetsuya…toho by nejradši kopl do patřičných míst.

"Jeden obchod Ga-chan ale jen proto, že chci vidět, jak se budeš proklínat, až se budu převlékat v kabince." Zavrtí se provokativně na jeho klíně a začne se z něj soukat na nohy, aby se mohli vydat na cestu. Snaží se odprostit od negativních myšlenek, za ty roky je celkem profík i v tomhle.

"Mám se i obléknout nebo to chceš i s pozdvižením?" Dobírá si ho trochu a je zvědavý, jestli by jej nechal, aby se na něj ostatní koukali, kdyby si tu košili vážně nevzal.