Sugizo x Tetsuya - Co jiného se dá ještě napřímit před sebe? - Část 2.

(Tetsuyův dům)

Tetsuya

"Teď už spokojeně předou." Zavrní roztouženě, jakmile se popotáhne jeho spodní ret a zase ho pustí. Mohl by si s ním hrát dlouho ale ne na poprvé, k tomu nemá vůbec žádnou trpělivost, tolik ho chce. Už dlouho ho nedonutil nikdo tolik toužit a zároveň podvědomě tušit, že to nebude jen tak, že to má v jeho vlastním nitru mnohem hlubší podtext. Sugizo ho nikam netlačí, nenásilně si jej podmaňuje a jemu se to hrozně líbí a vábí, jak můru na světlo. Zopakuje svůj pohyb v jeho klíně a doslova si to užívá, i když mu musí dát trochu prostoru, aby se na něm přetočil do lepší pozice. No co, nasměrovat ho správně po takovém útoku, to nedokáže ani on. Svírá boky, sledujíc každé jeho gesto. Sjede dlaněmi na zadek a s chtivým výrazem mu ty jeho kalhoty prostě rozepne a stáhne pod zadek, moc dál to nejde ale lepší ne nic. Chtěl si prohlédnout, co je pod nimi ale musí spíš zaklonit hlavu a vydechnout, jakmile dostane pozornosti bradavka. Tohle je něco dle jeho gusta, rychlovky jsou fajn ale tohle…stojí rozhodně za to.
"Nevadí, teď už opravdu ne." Sykne spokojeně a stejně tak se poddá jeho hrátkám s vínem, natahuje krk a tvář za ním, aby si dopřál dalších polibků, v kombinaci s vínem ho to připravuje o jakékoliv jiné uvažování.  Je mu úplně jedno, že v té vaně nakonec budou možná fleky, můžou ji klidně zbourat, hlavně ať nepřestává. Potřebuje ho nutně dostat z toho oblečení ale jak je mokré a v takovém prostoru to půjde hodně špatně. S trikem si porad bez problémů, prostě mu ho přetáhne přes hlavu a vlastně i trochu navlhčí delší vlasy. Je vážně dokonalý, nikdy to neviděl tak jako teď. Konečky prstů zmapuje hrudník, nahoru už kůži jemně dře celými dlaněmi.
"Sundej to." Ozve se jeho touhou podbarvený hlas s dalším příkazem, jestli to neudělá teď, nejspíš tu sklenku rozbije a prostě mu je rozřeže i za cenu toho, že ublíží sám sobě.
"Dolů s nimi." Pobízí ho dál dlaněmi mapujíc celé jeho tělo a znovu se rozhodně podráždit Sugizův klín, aby už neváhal ani vteřinu.

Sugizo

Znovu si vzdychne a mimoděk přitlačí koleno trochu výš, proti jeho klínu, zatímco pocítí na svém zadku jeho pevný stisk. Líbí se mu to, ale Tetsuyovy ruce tam nevydrží moc dlouho a místo toho se přemístí dopředu, kde se začnou potýkat se zipem. Je div, že je z něj Tetsu serval alespoň po boky, protože jsou úzké a jak jsou mokré, nejdou z něj ani náhodou, ale u toho se stačí pořád hladověji líbat a jeho chuť koření také skvělé víno. Brzy tu sklenku upustí, ta upadne přes okraj vany a roztříští se, ale zdá se, že tomu ani jeden nejsou schopni věnovat pozornost. Brzy přijde alespoň o tričko, které skončí mokré na podlaze na druhé straně a odhalí zbytek velmi detailně potetovaného těla. Věnuje mu dlouhý úsměv a pohled z očí do očí a teď už se tomu svlékání nebrání. Musí se z něj ale zvednout, přetočit na záda a do sedu a vážně to trvá, než to všechno silou serve a vyhodí přes okraj vany, kde se pod věcmi utvoří louže. Pak se s tichým smíchem zase vrátí do předešlé pozice a položí se na něj nahým tělem. Užívá si pohled v Tetsuyových očích a ten jeho je stále stejně hřejivý. Klesne očima na jeho rty, po kterých přejede ukazováčkem a pak se do nich vpije vlastními a jazykem obraně vklouzne dovnitř, aby se utkal s tím jeho. Rozhodně nemá v úmyslu couvat a utíkat mu, na to už je taky příliš roztoužený a kromě toho by si býval ani nezačínal v tom kabinetu. Levou ruku znovu vrátí na jeho bok a tou pravou ho hladí po hrudníku, ale tahle pozice mu nevydrží dlouho, vana velí zcela jednoznačnému přesunu a proto se po chvíli opět nadzvedne a usadí se obkročmo na jeho klíně. Trochu u toho pozvedne bradu, je to takové hrdé gesto, ale zároveň má v očích vepsaný stejný chtíč jako Tetsuya.

Tetsuya

Nehodlá ani na vteřinu uhnout pohledem. Možná jen z toho důvodu, aby si prohlédl jeho celé tělo a hlavně hrudník. Jen ten pohled v něm rozpoutává hotové peklo, k tomu připomínka zvuku tříštěného skla a večer by nemohl být lepší. Tedy mohl, protože Su už se souká ze svých kalhot. Jako samozvaný král se pohodlně rozvalí v okraji vany a pažemi přehozenými přes okraje. Ještě cigaretu, kdyby kouřil a obraz by byl naprosto ideální. Nepokrytě sleduje každý jeho pohyb, užívá si každý milimetr odhalení kůže. A ty chodidla….Nikdy netrpěl přehnaným zájmem o podobné partie ale ty Sugizovy nestvořilo nic nebeského, tohle je rozhodně démonická práce, líp by to nedokázal popsat. Tiše si povzdechne, jakmile ucítí opět jeho tělo na tom svém a paže automaticky zamíří kolem jeho pasu a přitiskne si jej k sobě, než dlaněmi začne přejíždět po zádech.
"Už ti někdo řekl, jak moc hříšně sexy jsi." Tentokrát je to opravdu pochvala a od něj. Svět se dočista zbláznil. Z druhé strany v zápalu vášně si to může dovolit. Vzdychne si podruhé a spokojeně zamručí, když se na něj usadí obkročmo, dlouho opřený být nedokáže a hbitě se pozvedne do vzpřímeného sedu, aby mu byl co nejblíž. Při jeho pozvednutí brady natáhne trochu krk a podráždí hranu dokonale řezané čelisti rty, než se jimi přitiskne na kůži na krku jenž začne drancovat svým osobitým způsobem.
"Neskutečně sexy." Zavrní tentokrát už i trochu zadýchaně, jak moc na něj jeho chování působí a začne se přímočaře dobývat mezi Sugizovy dokonalé polovičky s jasným cílem, aby neprodlužoval příliš svoje ale určitě i Sugizovo momentálně chtivé trápení. První mezi nimi jen provokativně přejede prstem a následně svůj pohyb pomalu zopakuje.
"Chceš to?" Sykne, když zuby přejede po jeho rameni a koutek se mu mírně pozvedne v návaznosti na jeho vlastních slovech.
"Chceš mě cítit?" Zavrní znovu a na rameni mu vytvoří roztouženou značku.

Sugizo

"Přece si nebudeme povídat o mých bývalých milencích a milenkách." Dráždí ho nepřímou odpovědí, ale v očích mu potěšeně září. Z jeho úst je to opravdu rajská hudba a kdo by se nechtěl cítit přesně takhle.
"Řekni... už si to myslíš dlouho?" Vrací mu otázky a hřeje se v tom pocitu, že mu tak připadá. Tetsu se přitiskne proti jeho tělu a on nechává bradu pořád nahoře, protože se mu teď dostává velmi žádoucí pozornosti na vlastním hrdle, které je opravdu citlivé. Ale co u něj není...? Uslyší ten sladký kompliment po druhé a sám přejíždí nehty po jeho ramenou a na lopatky, aby ho vydráždil k akčnějšímu chování. Ne, že by to snad Tetsu potřeboval, ale chce, aby věděl, že on se toho taky nebojí. Že není z cukru, a že si to k němu může dovolit. Brzy ucítí jeho ruce na zadku a ještě mnohem dál. Tetsu tedy rozhodně na nic nečeká, rozhodně žádné dlouhé předehry, pokud to není nutné, ale on už si svou vanu přece vydobyl. Dlouze vzdychne pod jeho prsty. Tohle mu nevadí, nemá nic proti tomu být ten dole, kdyby měl, ani by sem s ním nešel, protože by nebylo pochyb o tom, že Tetsuyu by pod sebe jen tak nedostal. Možná maximálně opilého. Znovu se mu podívá do očí, než mu zmizí někde dole, jak ho kouše do ramene. Vyjede dlaněmi po jeho páteři až nahoru do vlasů a stiskne je, než povolí, promne prameny a zopakuje svůj stisk.
"Ano, chci." Vydechne hrdelně beze studu.
"Chci tě cítit ještě dlouho po tom." Dodá a sykne, jak ucítí stisk na své kůži. Prudce u toho zakloní hlavu dozadu, zavře oči a nebrání se vší té dokonalé extázi, která chce prostupovat jeho tělem. Tetsu ani netuší jak volnomyšlenkářský v těhlech věcech je a že si nechá ledacos líbit a ledacos zkusí. Vždyť je to přece maximálně přirozené a odpírat si něco takového je v rozporu s lidským zdravím. Podle něj určitě.

Tetsuya

Ušklíbne se sám pro sebe, když jej Su dráždí debatou o bývalých. Ano, může si za to sám ale nemá v plánu to přiznat, to ani náhodou. A pak padne přímá otázka, tímhle si to trochu zavařil ale nenechá se ovládnout žádný pocitem zahnání do kouta. Však co, koukat on si může, na koho chce a kdy chce a to samé platí, o přemýšlení nad ním jako potencionálním objektem jeho touhy.
"Hai, už chvíli si to opravdu myslím." Přizná se mu bez váhání ale možná proto, že na Sugiza nikdy tolik neštěkal jako na ostatní se od něj držel stranou, až do situace v kabinetu. Stiskne pevně jeho zadek, silněji, než si vůbec uvědomuje, jakmile se nehty zaboří do jeho kůže, tak moc příjemné mu to je. Nechává se jeho chováním dokonale ovládat, jak kdyby vážně jako jediný věděl jak na něj. Pak už začne dráždit místo jejich budoucího potěšení a nebere si servítky ani v tomto případě, i když mu samozřejmě ublížit nechce. Při jeho –Ano, chci.- Do něj pronikne jedním prstem a postupně provokuje jeho svaly, aby se uvolnily a pustily jej dál. Po dalších už přidává víc na intenzitě a sám začíná zhluboka oddechovat. Tah za vlasy, už pro něj tou poslední kapkou.
"Hm, i v autě po cestě do školy." Vydechne vzrušeně, nechce už na nic čekat, vybičoval jeho příčetnost na maximum. Ještě chvíli ji dráždí, hledá ty správné body v nitru, aby mu přivodil stejné pocity, jenž prožívá momentálně on sám a pak už to přeci jen nevydrží pozvedne jej za boky, po jeho prstech pravděpodobně zůstane památka a nechá jej v pomalu dosedat na svůj připravený klín. Tentokrát ale nespěchá, povoluje paže velmi pomalu a oddaluje se tělem od jeho, aby celý tenhle okamžik viděl. Chce vidět každý detail, jak se noří do jeho nitra, u toho těká pohledem k Sugizově tváři.
"Su-chan." Vyjde z jeho rtů neplánovaně, jakmile se do něj ponoří úplně celý a dlaněmi silně přejde po linii boků míříc na záda a pak zpátky dolů na stehna, jenž roztouženě stiskne.
"Tak mi ukaž, jak se správně krotí." Pobídne ho ještě s tlumeným zasténáním, jak se snaží ovládnout, aby nebylo vidět, jak moc je z něj…ne, hotový bude pravděpodobně za chvíli ale až po něm.

Sugizo

V podstatě je jen schopný zalapat po dechu a opravdu šťastně se usmát, když jeho uši zaznamenají přesně tu odpověď, kterou chtěl slyšet. Nemusela to být pravda nebo mohla a Tetsu se mohl rozhodnout zapírat, ale on to skutečně potvrdil a tím si ho v tento okamžik získal. Znovu vzdychne a ozve se v tom něco trochu bolestného, jak se mu Tetsuyovy prsty zarývají do kůže, ale jemu to nevadí, jen bojuje s mísícími se pocity bolesti a rozkoše a ten souboj se mu opravdu líbí. Když se k tomu ještě připojí dráždění jeho branky, musí tvář zase předklonit a schovat ji někam k jeho uchu, do kterého už pravidelně sténá, zatímco ho k sobě pevně tiskne. Je to taková dravá citlivost, něco naprosto neokoukaného, něco, co s nikým nezažil a co je pro Tetsuyu asi velmi typické, ale on si to doopravdy nikdy nepomyslel nebo nepředstavil. Hrdelně hrkne, když uvnitř sebe ucítí první jeho prst a v uších ho hladí jeho zrychlený a prudký dech. Je to důkaz toho, že i s Tetsuyou to všechno krásně cvičí.
"I v autě... můžem si to klidně rozdat ještě v autě..." Vyráží ze sebe každé slovo zvlášť, když už se plně nesoustředí na to, co říká a dokonale povolí sám sebe, aby ho pustil dál. Nechá ho, aby si ho povytáhl o kus výš a pak s jeho pomocí opatrně dosedne na jeho boky. Okamžitě mu to postaví všechny chloupky do pozoru a vybičuje všechny emoce na maximum. Připadá si přecitlivělý každým kouskem kůže. Zaznamená jeho pohled na to, co se děje mezi nimi, umí si dobře domyslet, jak důležitý pro něho je.
"Ukážu." Odpoví mu a napne svaly stehen, aby se mohl projet na svém hřebci, rozhodně bez sedla a uzdy. Opírá se dlaněmi o jeho ramena, vydrží tak poměrně dlouho, než ucítí, že se začíná blížit jejich společná hranice únosnosti a pak ustane.
"Rád se díváš... tak se dívej..." Vydechne udýchaně a sesedne. Dá to práci ovládnout sebe sama, protože se cítí opravdu prázdně, když to udělá, ale je to jenom proto, aby se vrátil na jeho klín zády k němu. Mírně se předkloní a vystaví tak jeho očím jejich spojení víc než dokonale. Zapře se dlaněmi o dno vany vedle jeho nohou a začne se pomalu vracet , až dokud ho opět neucítí na doraz v sobě. Pak se mírně narovná, povystrčí zadeček proti němu a opět se rozjede, zatímco zaklání hlavu a zajíždí si dlaněmi do vlasů.

Tetsuya

"Můžeme si to rozdat kdekoliv a kdykoliv." Vzdychne si tentokrát hlasitě Tetsu, když se na něm začne Su projíždět. Není to přehnané, když by řekl, že nikdy nic podobného nezažil. Možná je to způsobeno celým tím večerem, kolik v něm dokázal probudit a i rozpoložení, do kterého jej dostal v lese. Jenže on už to opravdu nechce ovládat a už vůbec ne krotit tuhle vášeň, která mezi nimi rozpoutala obrovský požár. Drtí Sugizovy boky, zaklání hlavu a hlasitě sténá, při každém jeho pohybu.
"Ukaž, co umíš." Pobídne jej ještě jednou a poslední slovo protáhne v dalším stenu. Silou vůle se snaží udržet oči otevřené, aby si užil celé jeho představení. Podvoluje se mu jako ještě nikomu, když najednou celý koncert ustane. Nechápavý výraz se mu objeví v očích, pak i možná trochu vzteku, že ho nechal...nedodělaného. Jenže má dostat mnohem lepší odměnu. Musí pustit štíhlé boky, raději na chvíli zatne prsty do okrajů vany, aby potlačil nespokojené mlasknutí, jakmile má kolem svého penisu příliš mnoho prostoru  ale rozhodně nepotlačí nutkání ho po tom zadku s uchechtnutím plácnout. Tohle si prostě nemohl odpustit. Vydrží přesně sekundu jen koukat a nesáhnout si, tohle je to pravé pokušení pro něj a Su očividně zjistil, jak moc si pohled na podobné věci užívá. Kousne se do rtu, když na něj dosedne a sevře pevně do svých dlaní akurátní půlky, které při první dosednutí mírně odtáhne od sebe, aby byl ten výhled opravdu nerušený. Zavařil tím ale hlavně sám sobě, protože má pocit, že musí každou chvíli vybuchnout. Tohle přece nemůže dlouho snést. Neovládá sebe, svou podstatu už ani kousíčkem, když mu tlakem pomáhá zrychlovat tempo, kterým pomalu vycákají poslední zbytky vody z vany. Přemlouvá sám sebe, aby ještě chvíli vydržel ale nakonec se přece jen nechá odpálit do vesmíru stíhajíc Sugizovu kometu. Hvězdné nebe se mu promítne před očima, když naplní jeho nitro ale nehodlá dovolit, aby v tom byl sám, takže ho paží vezme kole pasu, přitiskne ho na své tělo a stiskne jemně jeho mužství, aby jej začal ve stejně zběsilém tempu třít a ukázal mu svou vlastní verzi galaxie, když  má ty hvězdičky tak rád. Nebere ohledy na tmu před vlastníma očima, okusuje ze strany jeho šíji a i rameno, dokud neucítí zaškubání v těch pravých místech. Nepouští jej, jen opře čelo mezi Sugizovy lopatky a bokem se společně s ním opře o bok vany, jak nedokáže ovládnout momentálně únavu svého těla. Za deset minut bude mít choutky znovu ale teď je dokonale uvolněný a ano…spokojený.
"Pak, že já jsem zvíře." Dobírá si ho, jen drobný podtón v hlase prozrazuje nádech něžnosti, který se mu odrazí i v očích, jinak striktně chladných.

Sugizo

Tiše se zasměje, když se mu dostane kýžené odpovědi, podobně mimo, jako byla ta jeho. Ucítí na svém pozadí jeho ruce, jak ho pevně svírají a jen ho to samotného žene nahoru. Opravdu moc se mu to líbí, kde jinde by je taky teď měl mít, že? Jen malý okamžik na to pocítí i to, jak mu oddaluje polovičky od sebe, snad aby viděl víc, aby se dostal dál, nutí ho skoro křičet slastí, hladit sebe samotného po hrudníku i jinde, vůbec se nestydí zajet dlaněmi i do vlastního klína, oči zavřené a dokonale si užívá všechno, co mu teď Tetsuya poskytuje. Poddává se rytmu, který Tetsu nastavuje, nechává se přirážet proti jeho klínu, nevnímá nic, jen extázi, rozhodně ne bolest nebo stud a obouchaná kolena si uvědomí taky až zítra, ale nejspíš se pokaždé zasměje, když se na ně podívá. A pak ucítí veškeré cukání penisu svého milence a po tváři se mu rozlije dokonale spokojený úsměv, když v sobě pocítí jeho horkost. Škoda, že ho teď Tetsu nemůže vidět, jistě by se mu to líbilo. Neošidil by se o ten vrchol, ale rozhodně velmi ocení, když ho Tet nenechá jen tak, ucítí jeho tělo, jak se natiskne na jeho záda, on sám se o něj opře a jak zakloní hlavu, položí si ji na jeho rameno a nechá se vynést ke hvězdám. I kdyby nechtěl, nešlo by to, protože Tetsu se ho rozhodl poslat v raketě na tisících tun paliva a rychlostí světla. Kdyby neměl boky pod hladinou, asi by to byl výstřik hodný zápisu do Guinessovy knihy rekordů, ale místo toho mu jen vykřikne slastí do ucha a jeho hlas se zlomí v dokonalém slastném uzemnění. Až teď si uvědomí, že ho ještě bolí kůže po jeho zubech na krku i na rameni, stejně jako to, jak ho Tetsu tiskne v obětí k sobě a oba se kácí k boku vany. Prudce oddechuje, jeho srdce divoce tluče a on se nechává svírat, objímat a hýčkat, dokonale uspokojený a taky velmi spokojený. Předkloní mírně tvář, když nechává doznít celý ten Velký třesk za svými zavřenými víčky a ucítí jeho čelo mezi lopatkami. Po chvíli se pousměje jeho brouknutí.
"Jsem rád, že se ti to líbilo, Tet-koi..." Dovolí si, jeho hlas zní příjemnou únavou a konečně se přestává chvět. Ještě pořád ho má uvnitř sebe a vůbec mu to nevadí. Mohl by takhle i usnout, jen kdyby neklečeli stále ve vaně. Usínat s ním uvnitř sebe... jestlipak se mu to někdy s někým stalo?

Tetsuya

Připadá mu to jako několik velmi příjemných hodin, když se nechává kolébat Sugizovou blízkostí ve vaně. Není to tak dlouho, jen prostě dokonale pohlcující. Někde hodně hluboko uvnitř sebe si uvědomuje, jak moc velký zážitek celý tenhle večer byl.  A to se ještě nevidí naštěstí, protože by si nejspíš nafackoval za ten úsměv, který má na tváři, nedokáže si ho prostě sundat.
"Líbilo." Přizná se mu nakonec, stejně to muselo být jasné, takže proč by měl lhát. Později to možná zkusí zapřít, aby Sugiza utvrdil, že on takový prostě je a vyhnul se problémům, vůbec mu nedochází, že ho nechává nahlížet tak hluboko do svého nitra a dává na odiv sám sebe, svou vlastní podstatu.
"Koupelnu máme za sebou, ještě si neviděl mou postel." Zavrní, skoro zapřede uvolněností, když mu naznačí, aby přece jen vstal. Voda je sice příjemně chladivá ale on tu opravdu nechce zmrznout a otužovat se teď? To by svoje oblíbené partie už taky nemusel najít. Počká, až Su vyleze, dostane se z vany i on sám, aby sáhl po nahřívaných ručnících, něco z tradičních věcí, si tu přece jen hlídá a zabalí ho do něj. Sám se osuší a nechá ho ležet jen tak přes okraj vany. Sáhne i pro ten Sugizův, chce si užít pohled na to, jak půjde nahý do ložnice.  Pohledem přejede spoušť ale nezlobí se, právě naopak, nic lepšího po sobě nemohli zanechat.
"Těším se, až ráno přijde nová uklízečka." Broukne si pro sebe škodolibě, rozhodně si ji patřičně vychutná, když najde byť jen jediný flek. Potlačí nutkání si koupelnu v tomhle stavu vyfotit ale nakonec se přece jen stočí k Sugizovi a s dlaněmi na bocích ho tlačí ven  a do dveří naproti. Ložnice se nese ve stejném duchu, ovšem vévodí ji obrovská, dost vysoká postel s očividně pohodlnou matrací. Jinak tu není skoro nic kromě komody a dveří do šatny. Dotlačí jej až k ní a s trochu dětinským šťouchnutím jej odešle do peřin břichem dolů  a bez váhání se k němu přidá. Lopatka střídá lopatku, když se přesouvá nad jeho tělo a rty mapuje linie jeho zad, je pečlivý a nevynechá ani milimetr.
"Řekni mi Su-chan…." Začne pomalu, když se klínem natiskne na jeho zadek a olíbá mu ouško. Jeden by řekl, že bude potřebovat víc času ale…jen pohled mu očividně stačí.
"Chtěl by si jít spát?" Protáhne poslední slovo, než klínem trochu oddálí, volnou dlaní jej zlehka pozvedne za bok a vnikne do něj podruhé.

Sugizo

Potěšeně zvedne koutky rtů nahoru, když dojde na postel. Vlastně ho až dosud nenapadlo přemýšlet o tom, zda ho Tetsuya do své postele pustí nebo zda ho nechá spát někde dole na gauči nebo taky v autě. Pravda je takové, že je natolik terénní, že by mu nevadilo nic z toho. Jenže, pokud by se zeptal svých emocí... za tuto větu je niterně opravdu rád. Společně s ním vystoupí z vany a zatímco se na chvíli zahřívá v teploučkém ručníku, prohlíží si ten bordel, který tady společně vytvořili. "Nebuď takový..." Broukne zpět, když dojde na chuděru uklízečku, ale nechá ho, aby z něj ručník stáhl a znovu zvedne koutky rozverně nahoru. On je ten poslední, kdo by se styděl za nahé tělo. Otočí se na patě a nechá se jím směrovat přes chodbu. Je na tom něco skoro roztomilého, jakým způsobem ho tam Tetsu vede, ale jakmile jsou uvnitř, rychle se rozhlédne a potěšeně si uvědomí, že tu vůbec není zima, jak v ložnicích někdy bývá. Ta postel se mu moc líbí, vypadá opravdu lákavě a pohodlně. Znovu se rozesměje, když dopadne břichem dolů do peřin, ale brzy ucítí zhoupnutí matrace a jeho tělo nad svým. Protáhne se na místě jako kocour, natočí hlavu bokem, aby ho lépe vnímal v očekávání toho, co teď bude, ale pak si znovu dlouze povzdechne, když pocítí jeho rty všude po pokožce zad. Je to víc, než příjemné a on mimoděk rozkošnicky zatíná prsty do povlečení před sebou, jak je má napnuté nahoru. Když se ho Tetsuyovy rty dotknou na uchu a jeho klín na pozadí, už zase cítí jeho plnou připravenost, ale rozhodně by neočekával, co se stane za chvíli. Skutečně se nadechne, aby mu odpověděl, jenže místo toho ze sebe vyrazí jen dlouhý sten, jak místa, která byla ještě před chvílí drancována, dostanou novou dávku rozkoše. Opět tak nekompromisní a přímočarou, ale jeho to doslova kopne do naprosté bdělosti a touhy pokračovat. Hrozně se mu to líbí.
"Ne, ještě ne... byl jsi totiž venku..." Vydechne vlastní odpověď a podvolí mu svoje tělo. Jde to o poznání snadněji, než poprvé a jakmile se přestane kontrolovat, ani neví o tom, jak tlačí pozadí dozadu proti jeho bokům a sám se dlaněmi co nejsilněji zapírá proti posteli.

Tetsuya

Trochu zmučeně si vydechne, jak moc na něj působí horké a úzké nitro Sugizova těla. K tomu se očividně opět nebrání a podvoluje se mu mnohem snáze, než poprvé. Sám si úplně nebyl jistý, co chtěl původně udělat ale když k němu měl tak blízko….proč by k němu neměl ještě blíž. Sám zatíná prsty levé ruky do měkkého, sametového povlečení a tou pravou si jej přidržuje u sebe, co nejvíce to jde.
"Neměl jsem v plánu být venku moc dlouho." Zavrní osobitou odpověď, když ucítí první pohyb proti sobě. Sugizo je očividně přesně ten typ, který mu dokonale vyhovuje, nestydí se za své chování, je dokonale uvolněný a pravděpodobně svolný k čemukoliv ale to si ještě jistě rád vyzkouší. Zakroutí trochu boky, aby jej ještě více rozdráždil a tím i sám sebe, ložnicí se v tu chvíli ozve jeho delší zasténání a vzápětí i dlouze vydechne, jak moc se snaží ovládnout. Jenže ono to prostě nejde a brzo už se proti jeho dokonalému pozadí pohybuje sice pomalu, ovšem s pravidelností. Nakonec se musí opřít i druhou dlaní, aby náhodou neztratil rovnováhu, jak moc se mu slastí třesou svaly. Potlačuje nutkání přece jen na chvíli vystoupit, aby si jej mohl hezky otočit a vidět na něj. Chce ho vidět v té nejvyšší extázi, on se prostě všeobecně hrozně rád dívá. Kousne se do rtu, kdy se v momentě rozhodne a spojení přeruší, aby mu tlakem za bok naznačil, co by rád. Pak se vrátí zase nad jeho oleji provoněné tělo s pažemi podvlečenými pod koleny, aby si je trochu přizvedl.
"Tebe nejde nepozorovat." Vydechne další pro něj ojedinělý kompliment, než si uzme jeho rty ve vášnivém polibku, který značí, že to ještě chvíli opravdu vydrží a nebude mít dost.
"Budeš mě prosti, abych tě nechal spát." Podporuje svou vlastní sebedůvěru slovy, provokuje Sugiza, aby mu ukázal, jak moc toho vydrží.

Sugizo

Jakmile se k tomu všemu přidá ještě krouživý pohyb uvnitř jeho těla, jsou vydrážděny přesně ty body, které být mají a začíná to být nesnesitelné. Nechce se mu dojít vrcholu, ale bojovat s ním je ještě mnohem horší. Tiskne víčka pevně k sobě, dýchá do pokrývek a jeho tělo začíná být překysličené. Zřetelně se mu točí hlava, ale není se schopný přinutit zpomalit nebo dýchat vyváženěji. Tetsuya je chce zničit a on se chce nechat zničit. A když pak jeho tělo z ničeho nic opustí, tak jako to před tím udělal on jemu ve vaně, překvapeně zvedne bradu z peřin, otevře oči a chvíli mu trvá, než mu dojde, že ho otáčí čelem k sobě, aby mohli pokračovat jinak. Zdá se, že si oba umí dobře říct, co zrovna chtějí. Omámeně se usměje, když se mu podívá do očí a nechá ho, aby si ho zvedl do té polohy, do jaké potřebuje. Jen ať se dívá, ať mu ty nohy zvedne klidně nad hlavu, jemu to nevadí, hlavně, když uvidí, co to s ním dělá. Tetsu se skloní níž, on zvedne kolena naopak výš, aby ho pustil hloub a opět mu zajede prsty do vlasů, aby se mohli vzájemně divoce políbit. Okouzleně se usměje po tom komplimentu, už zase by potřeboval ručník, jak se jeho tělo rosí potem a pak se dokonce krátce rozesměje. Jeho hlava ale vůbec nedokáže generovat další odpověď. Má pocit, že po tomhle odpadne minimálně na pár hodin, ale ani by se nedivil, kdyby ho v noci vzbudilo něco podobného, co se stalo před malou chvíli. Jen tak, bez přípravy...
"Spát tady je na zbrojní pas, hm?" Broukne a v ten okamžik se mu hlas zlomí, jak ho zachvátí druhá vlna dokonalé slasti. Postříká jeho břicho menší sprškou a na okamžik přestane vnímat všechno kolem sebe. Jako by se propadl do krátkého bezvědomí, které trvá ale jenom několik vteřin.

Tetsuya

Užívá si pohled do jeho touhou poznamenané tváře, Nemohl by být spokojenější, když vidí, co dokáže způsobit. Je egoistický i teď ale jinak to neumí a ani nechce. Nemohl by se sebou žít, kdyby odsud odcházel, i kdyby ráno a nebyl uspokojený do mrtva. Vždycky upřednostňoval spíš své vlastní potěšení ale v tento večer si to nechce jen odbýt ale hodlá být pečlivý. Zasténá do jeho rtů, při vášnivých polibcích, přiráží do něj první jen pomalu a dráždivě, dokud se dokáže ještě ovládat. Stejně nakonec podlehne vábení trochu šíleného tempa, jenž nasadí. Zatíná prsty do pokrývek, tahá za ně se slastí, jenž už nedokáže příliš ovládat. Dokonce i přeslechne slabé trhání látky, která je částečně uvězněná pod Sugizovým tělem. Všechno je naladěné na jeho vlnu a další hvězdný vrchol není daleko.
"Měl by sis ho vyřídit." Oznámí mu, jak kdyby se bavil, co bude mít zítra k obědu, tedy kromě toho, že je zadýchaný a neschopný říct to najednou ale opravdu se snažil.
"Su-koi." Vysloví při svém vrcholu jeho jméno, poprvé se tomu ubránil ale teď? To prostě nedokáže. Paže mu vzápětí povolí, nechá jeho štíhlé nožky klesnout a opře se zpoceným hrudníkem o ten jeho. Rty přejíždí po jeho rozpálené kůži, hřeje se na ní jako had na slunci a ne a ne se odplazit stranou a ulehčit mu. Je rád, že ho může trochu tížit, prostě se mu nechce ukončit jejich spojení příliš brzy. Další kolo si dopřeje pravděpodobně nad ránem, nepochybuje o tom, že bude připravený na cokoliv.
"Myslím, že tato masáž byla více, než povedená. Kolik bereš za pravidelné návštěvy." Dobírá si jej svým osobitým způsobem ale trochu něžnosti se v něm přece jen probere, když mu rty přejíždí po linii klíční kosti a několikrát ji políbí. Pak se pokusí na pažích nadzvednout, aby si jej mohl prohlédnout s větším odstupem.
"Klidně se pro tu masáž stavím k Tobě do kabinetu." Provokuje ho dál, jak kdyby si nemohl pomoct a padá to z něj úplně samo, jasné znamení jak moc uvolněný je.

Sugizo

To je jasný příslib toho, že spolu zdá se neskončili, a že Tetsu ho do své ložnice nezve naposledy. A když pak k jeho uším dolehne i něco jako miláčku, neovládne zaskočený pohled ke stropu, i když ho Tetsu nemůže vidět, jak se k němu v tento okamžik tulí. Jeho hřejivé teplo ucítí po druhé a přitiskne ho k sobě do náruče, když se o něj Tetsu opře celou vahou. Nevadí mu to. Po jeho otázce se zamyslí a dlouze si povzdechne jakousi příjemnou ospalostí.
"Není to tak hrozné, jen zasadit několik stromků, dojet do dobrovolnického centra a účastnit se jarního uklízení lesa od odpadků..." Jmenuje mu, když si ho dobírá podobným způsobem. Dá mu prostor, aby se mírně oddálil a podívají se na sebe, zatímco ho na hrudi ještě hřejí jeho rty, které jsou samá něha.
"To klidně můžeš, nechám ti pootevřeno." Mrkne na něj, ale hned na to si ho stáhne zpět na sebe a přetočí se s ním jen mírně na bok, tak, aby se nestalo, že by z něho Tetsu vyklouzl. Chce usnout přesně tak, jak jim oběma slíbil a to se nakonec taky stane. Stejně jako to, že ho nad ránem probudí jeho rty a brzy i něco daleko tvrdšího. Když se domilují, je už skoro čas jejich budíku na cestu do práce, takže se rozhodnou posnídat v klidu na terase v patře a podívat se na východ slunce nad horami. Je to neplánovaná romantika, ale je to opravdu nádhera, které by bylo škoda nevyužít. A když se dole potkají se slečnou na úklid a Tetsu na ní pouští hrůzu hned z kraje, dobírá si ho z druhé strany kuchyně naléháním na ostrůvek a děláním smyslných grimas, aby se alespoň třikrát přeřekl. Nakonec společně vyrazí k autu a ještě se staví na benzínce pro kávu s sebou.
"Těžko si představit idyličtější ráno... jde nám to..." Prohodí na školním parkovišti a po očku sleduje, jak nedaleko Reita parkuje smykem svou motorku. Dělá to, když se zlobí.
"Ten kluk se jednou zmrzačí." Prohodí a zatím nevystupuj, jen se na něj podívá.

Tetsuya

"Ty se ses úplně zbláznil." Vydechne a vlastně mu spíš vrací jeho dobírání zase zpátky, když mu vyjmenuje program Armády spásy zkříženého s Greenpeace. Tohle si teda pěkně zavařil, jenže po tom, co dneska zažil v lese? Jak by se tomu mohl bránit.
"Zkazíš mi reputaci, kdo je pak bude děsit a nutit třást se strachy, jen co vejdou do třídy." Osvětlí mu svou vlastí vizi, s jakou by rád dál pokračoval ve své vlastní výuce ale navzdory svým slovům se mu koutek pozvedne. Nechá se ukonejšit a zkrotit jeho obětím, než se převalí opatrně stranou, protože ani on nechce jejich spojení přerušit. Poprvé po dlouhé době není vzhůru uprostřed noci a pospí si, až do doby, kdy ho probudí úplně jiný problém, než je nespavost, naštěstí je tu Su a ten mu s ním dokonale pomůže.
"Chceš ze mě udělat romantika? Ale no tak Su-chan." Zasměje se upřímně, když společně koukají na východ slunce.
"To tě bude stát mnohem víc práce, než pár paprsků." Zavrní mu do rtů ale pro tentokrát se ovládne a nepolíbí ho. Tohle si nechá na později.  Ráno samozřejmě dupe uklízečku a u toho těká pohledem na Sugiza, který se ho snaží nepokrytě svádět. Ač se na oko zlobí na oba, přiznává si v duchu, že takovéto rána by si rozhodně dokázal představit. Snaží se v sobě podobné uvažování zatrhnout ale jde to špatně a nakonec ani uklízečku nevyhodí. Jen ji nařídí, co přesně dělat.
"Už je to tady kazíš mi reputaci." Obviní ho ale je to o trochu měkčeji, než jindy a u kohokoliv jiného. Překvapí ho ovšem zastávka u benzínky, kdy si dopřejí oba dva kávu. Reitův příjezd okomentuje protočením očí.
"Upřímně, budeme strojit pohřeb, jestli s ní bude ještě chvíli žít." Sdělí mu skoro až chladně, jak kdyby se ho to vůbec netýkalo a kráčí vedle něj klidně po chodbě. Cestou ještě zpucuje minimálně tři studenty, kteří dělají bordel, než se zastaví u dveří kabinetu, toho Sugizova samozřejmě.
"Máme ještě půl hodiny." Zavrní tiše, aby je nikdo neslyšel a prostě ho za ty dveře natlačí a zamkne za nimi, aby je tu omezenou dobu, nikdo rušit nemohl. Ať si tu školu třeba zbourají, teď je mu to upřímně jedno.