Gackt x Uruha - Dámská kimona ti sluší... - Část 3.

(Gacktova ložnice)

Gackt

"Vhodný dovětek." Řekne mu na upřesnění, že ne fyzicky. Ani jeden z nich nemohou tušit, že Aoimu už v tomhle směru v žádném případě ublížit nelze. Pak se však tiše zasměje nad poznámkou, že Uruha měl hodně osobních věcí. Umí si to představit a taky je mu jasné, že pokud chce mít doma zrovna jeho, jeho konto vezme za své. Naštěstí byl dost bohatý na to, aby ho to tolik netrápilo, i když si v duchu vynásobí Aoiho výdaje tak stem. Umí si taky dobře domyslet, že ho úmyslně nebude šetřit, aby mu dnes a denně dokázal svou hodnotu a to, že ho nemůže mít jen tak někdo. A tím spíš si postaví hlavu, že mu to všechno dokáže dát. Kdyby byl Uruha čistě vypočítavý a dělal to jenom pro všechny ty věci, hodně by na tom vydělal. Uvnitř domu mu věnuje překvapený pohled. Je vůči tomu, co si myslí ostatní natolik imunní, že ho vůbec nenapadlo dívat se kolem sebe na jejich reakce. V jeden den tu měl vězně a v druhý je z něj pán domu. Většina si bude myslet, že už se nadobro zbláznil, ale podle něj byla výhra získat pro sebe jednoho z draků a otočit ho na svou stranu. A to ani nebyl původní záměr!
"Převracím ho od včerejška, myslím, že trochu chaosu ještě unese, než do něj vnesu vlastní řád a pořádek. Pak bude všechno tak, jak budeme chtít." Řekne mu přesvědčeně a je vidět, že vůbec nepochybuje o tom, že by nevyhrál. Trochu kousavá poznámka na Aoiho adresu, ale Uruha má vlastně tak trochu pravdu.
"Ne, Slunce si jen těžko zamiluje noc. Nemohlo by zářit." Odpoví mu s úsměvem, když se jejich dlaně spojí a on je jemně sevře ve svých.
"Mohl by." Odpoví mu. +Proč mám dojem, že na rozdíl od Aoiho ty obsadíš přímo moji postel?+ Pomyslí si. Má chování královny, nespokojí se s ničím menším ani s odsunutím do vlastního. A pak klesne očima k lemům kimona, které Uruha prostřednictvím jeho vlastní ruky, začne hrnout na stranu. Zatají trochu dech, ale neuvidí ani zdaleka to, co by rád. Ušklíbne se, trochu si odfrkne a pohodí hlavou do strany, když jí nad ním zavrtí, ale pak ho nechá kráčet po schodech vzhůru a následuje ho. "Dost času nemám, ale chvíli to ještě počká..." Povzdechne si, protože venku zuří válka, on má být někde jinde a místo toho si nechá mozek spadnout do kalhot. Všechno ho varuje, aby se nestával takto lehkovážným, ale nemůže nechat svou královnu v novém domě nespokojenou. +Neuspokojenou...+ Nadělala by mu víc škody, než celá válka mafie. Vstoupí společně do Gaktovy ložnice a obývacích prostor. Postel je nízká, podsvícená s malým pódiem pod ní a soukromým vyhřívaným bazénkem za prosklenou stěnou. Vede odtud několik dveří do šatny, obývacího pokoje a koupelny. Všechen nábytek je nízký pro obsluhu v kleče a obecně jsou všechny prostory velmi světlé. Obývák je s ložnicí propojený, takže je odsud na postel dobře vidět, ale do koupelny vidět není. Gackt za nimi zavře posuvné dveře a podívá se na Uruhův profil, aby zjistil, jak se mu u něj bude líbit a zda by ho něco takového skutečně mohlo překvapit.
"Možná jsi čekal něco mnohem okázalejšího. Ale řídil jsem se jednoduchostí, tak jak to kdysi bylo." Vysvětlí mu svůj pohled na věc, protože když vyrazí ven, umí být taky okázalost sama.

Uruha

"A že mám v plánu zářit ještě dlouho. Trochu světla do tmy chaosu hmm. Aby ses neztratil byla by tě škoda." Broukne svou vlastní myšlenku a v očích se mu spokojeně zablýskne. Ano, on tím světlem bude hodně rád a ještě radši uvidí překvapené výrazy všech kolem.  Už teď se mu ta představa líbí a Gakku ho v téhle myšlence jen a jen podporuje. Vyjde bez sebemenšího zaváhání do jeho ložnice a hned se zvědavě rozhlédne. Je opravdu zvědavý, jak bude jeho ložnice vypadat a sni v nejmenším ho nezklame. Je to přesně to, v co doufal a líbí se mu každý sebemenší detail. Za dveřmi jeho dlaň pustí a udělá ještě několik kroků, než mu pohled padne na postel. Nejradši by si do ní lehl, hezky se poválel, jestli je opravdu tak měkká, jak vypadá, aby se ujistil, že jako první nebude Král kupovat novou postel pro Královnu? No dobře  i tak by se to dalo říct. Pomalu se otočí směrem k němu a pozvedne obočí, než nakloní hlavu na stranu, až se mu rudé prameny svezou přes rameno.
"Hm, nemysli si, že se nechám odbýt. Všichni ostatní počkají." Popustí uzdu svému chtivějšímu já a v očích se mu blýskne náznak pobavení. Tohle bylo tak trochu rýpnutí ale…kdyby se měl rozhodnout, tak celý svět počká, než přijde na řadu. Nechal veškeré dění za venku, nejspíš někde před zahradou a neodkáže odtrhnout oči od Krále, který ho vábí k sobě, jak ještě nikdo, aniž by si to nejspíš uvědomil.
"Hmm." Zavrní jako první, jak kdyby se rozmýšlel, co mu dopoví. Jen ho trochu trápí, jemu se tady totiž neskutečně líbí. Hlavně je tu opravdu dost světla a to má rád, k tomu tradiční pojetí a nemůže být spokojenější.
"Tady se mi bude líbit." Složí mu kompliment ve svém osobitém podání,  než vykročí pomalu jeho směrem.
"Ale musím přiznat, že jsem tohle nečekal. Jen nevím, jestli máš dost šaten." Sdělí mu nakonec naprosto upřímně a pomalu pozvedne bradu, když se ocitne v jeho těsné blízkosti a dlaněmi začne stoupat od jeho hrudníku až na šíji.
"Začínám být zvědavý, co by mě ještě mohlo překvapit." Přiblíží se tváří k té jeho ale nepřivlastní si jeho rty, mine je zlehka se otře tváří o tu jeho a přitiskne se rty na hebkou kůži ze strany krku.
"Prohlédnu si to později, ještě budu mít dost času." Zkonstatuje nakonec s dlouhým výdechem do jeho rtů a dlaně zamíří zase dolů, aby si svůj dnešní dáreček mohl konečně vybalit a zjistit, jak moc se mu pohled na něj bude líbit. Někde v koutku duše už ví, že to s ním bude ještě horší, než doteď ale…chce se přesvědčit a už včera bylo pozdě. +Uru-chan, odkdy jsi tak nedočkavý?+ Napomene se v duchu ale vzápětí se nad tou myšlenkou pobaveně ušklíbne. Na úplné odemčení tohoto zámku se opravdu neskutečně těší a on…za chvíli určitě povolí.

Gackt

Trvá to dlouho, než se Uruha odhodlá promluvit, ale když to udělá, z jeho rtů vyjde kompliment. A tak se potěšeně usměje a sleduje ho, jak kráčí směrem k němu.
"No tak si uděláš šatnu z toho pokoje vedle." Pokrčí rameny, protože není nic jednoduššího. Do jeho šatny se rozhodně nic dalšího nevejde, i když je velká. Jim dvěma by ale stačit nikdy nemohla. Uruhův parfém se otře o jeho nos, když se dostane až k němu a brzy ucítí jeho dlaně, jak sjedou po hrudníku nahoru a zase dolů. Přivře oči, když se o něj Uru otře jako mazlivá kočka a sám už ho zase za pas tiskne k sobě. Jakmile má ty jeho dokonale vykrojené rty proti sobě, zruší tu maličkou vzdálenost mezi nimi, políbí ho na ně a dlaněmi vystoupá na jeho ramena, aby ho rozvázaného kimona konečně zbavil. Látka klesne na zem a on na nic nečeká, když vezme za spodní okraje i to tričko, které si pod něj oblékl. Tře jeho kůži zatímco ho zvedá nahoru a pak mu ho přetáhne přes hlavu, aby konečně odhalil bledou, sluncem nedotčenou pokožku pod ním. Přestane ho líbat, protože se nutně potřebuje podívat na to, co by mělo být ode dneška jeho. Je krásný. Naprosto akorát k tomu, co je z něj obvykle k vidění. Usměje se na něj a v očích se mu odrazí nastupující touha a chtíč. Dostanou trochu dravčí nádech, když pohladí jeho ramena po celé linii, sklouzne prsty na jeho nahý hrudník a níž na břicho a zastaví se až u zapínání kalhot. Rovnou se s ním začne vypořádávat, protože chce vidět všechno a to hned. Nechá kalhoty klesnout pod jeho boky a o krok ustoupí dozadu, aby mu mohl podat svou dlaň a pomoci mu z nich vystoupit. Má neskutečně dlouhé nohy, rovné, hrdý postoj a smyslný pohled. Opravdu páv. Přitáhne si ho do obětí a skloní se tak, aby se nosem dotýkal toho jeho. Nepolíbí ho, jen se usměje a s jiskřením v očích ho začne tlačit před sebou směrem k posteli. Při tom si sám omotává jeho dlaně kolem vlastního pasu a jistí ho, aby neupadl, i když občas klopýtne. Jakmile tam jsou, rovnou ho do ní hodí a opře se dlaněmi vedle jeho boků. Prsty pravé ruky zahákne za lem jeho prádla na těch neskutečně štíhlých bocích a s hravým ummm ho začne stahovat dolů. Co na tom, že sám má na sobě úplně všechno, tohle je jeho majetnická chvilka.

Uruha

Spokojeně vydechne, když se konečně zase políbí. Je hrozně nedočkavý po jeho rtech a  vlastně po celém těle, které má nyní proti sobě. Nikdy po nikom tolik netoužil a nechává se tím dokonale ovládnout. Jindy byl zvyklý nad svými rozhodnutími víc přemýšlet, jenže teď na to nemá ani prostor…ani čas.
"To jsem přesně chtěl slyšet." Zavrní spokojeně v návaznosti na řeč o šatně a to Gackt neví, jak moc velká jeho šatna v haciendě byla, nejspíš se bude hodně divit. Zvedne ruce, aby mohl přijít i o to prokleté triko, které se mu stejně nelíbí a rozhodně mu nejde k očím ani k vlasům. +Pitomá barva.+ Proběhne mu hlavou, než skrze rozházené pramen koukne do jeho tváře. Potřebuje vidět, jestli se mu líbí pohled na něj. Chce vidět všechno, jakýkoliv záchvěv a nespokojí se s ničím menším, než s okouzlenou reakcí. Je tam mnohem víc a moc dobře vidí ten chtíč a touhu. Hrdě pozvedne bradu nahoru a pohodí hlavou, jak moc je spokojený sám se sebou. Nadechne se prudčeji a přivře víčka, když ucítí jemný dotek konečků prstů na zapínání svých kalhot, už jen to ho neskutečně vzrušuje a to se pořádně nic neděje. Nebrání se mu, není důvod, nechává se hýčkat, jak to má ve zvyku, však na něj taky přijde řada za chvíli. Vystoupí ladně z kalhot a nechá se přitisknout na jeho tělo, přesto však nedokáže odtrhnout pohled od jeho očí a rozverně se pousměje, když se dotknou nosy.
"Měl bych se začít bát?" Zeptá se s nádechem smyslnosti ale po strachu není v jeho očích ani památka. Jsou tam jen roztoužené hvězdy a touha užít si každý okamžik. Nechává se jím klidně vést, nebojí se, že by o nechal upadnout, natolik mu důvěřuje a přesně ví, kam jejich kroky vedou. Stejně ale se smíchem vyjekne, když dopadne postel a dlouhé prameny se rozprostřou na bílé látce, dokonale s ní kontrastujíc. Trochu se zavrtí, jakmile přijde i poslední kousek svého oblečení, jen na krku se mu houpe přívěšek, jež září na jeho hrudi a vyobrazuje slunce se vsazeným rudým kamenem, shlédne do svého klína, kde je všechno …no tak jak by mělo v tuhle chvíli být a nevině se zaculí.
"Já už bych se taky rád podíval." Pobídne ho sebejistě a prohrábne si dlaní vlasy, než mu ukazováčkem naznačí gesto  -pojď za mou.- Možná by se měl stydět, za to jak tady leží před ním bez oblečení ale on je se svým vzhledem naprosto spokojený a taky se o sebe stará, tak za co by se měl stydět? Vybral si jeho, je u něj v ložnici a vypadá to, že ji nebude muset opouštět. Ne, jeho odsud je tak někdo nedostane a zařídí, aby to Gackt viděl stejně jako on sám. Chce si být jistý, že na nikoho jiného ani nepomyslí, stejně jako on myslí jen na něj.

Gackt

"Přemýšlím, jestli ti mám říct, že mě se bát nemusíš, nebo jestli tě nechat v té dráždivé nevědomosti." Usměje se na něj a pak se rozesměje o něco víc, když Uruha vyjekne při pádu do postele. Přece jenom je to hodně nízko, skoro na zemi. Má nádherný smích, rozhodně ho bude chtít slyšet co nejčastěji. Ze stoje má celé jeho tělo jako na dlani a plamenná hříva na bílém povlečení vypadá taky impozantně.
"Šperky ti sluší. Myslím... jenom šperky." Řekne mu a následuje jeho pohled do klína, na kterém zůstane očima výrazně déle. Jeho pokožka je jako samet a těžko říct, co jemnějšího ještě existuje, aby to přirovnal k tomu místu a to se jenom dívá. Uru pronese svůj vlastní požadavek, ale on se zatváří trochu překvapeně, jako by mu chtěl říct, že on nemá právo určovat si pravidla. Škádlí ho, škádlí se vzájemně pořád. Přesto tomu jeho ukazováčku nedokáže odolat a vrátí se zpět k němu do postele, nad něho a opře se na obě předloktí vedle jeho hlavy, když nechá boky klesnout a přes látku svého oblečení se jimi dotkne těch jeho. On sám je vzrušený, což látka kimona dobře kryla. Přesune se na pravý bok, aby se oba dva dostali k zavazování všeho, co má na sobě a klidně ho to nechá udělat, pokud bude chtít. Pod vrchním dílem má ještě jedno, spodní bílé kimono a pod ním naprosto normální prádlo, jinak toho na něm moc není, dokonce ani šperky ne. Má o sobě vysoké mínění, hodně cvičí a posiluje a stejně jako chtěl před tím Uru vidět jeho výraz, když se na něj poprvé podívá, chce i on vidět Uruhův, až uvidí poprvé svého krále, se kterým by teď měl trvale žít. Prameny spletené do naplétaných copánků na jeho hlavě ho polechtají na nahých ramenou, ale nepřekážejí. Sáhne po jeho dlani a podá si ji ke svým rtům, aby mohl pomalu jeden po druhém olíbat jeho štíhlé dlouhé prsty, zatímco se mu upřeně dívá do očí. Pak si ukazováček a prostředníček nechá vklouznout do úst a jemně je vsaje, než je propustí a položí si jeho dlaň na hrudník.
"Je jeho výsost spokojená?" Broukne hravou otázku. Mohl by říct její, ale ne, on ani trochu nevypadá jako děvče a to je moc dobře.

Uruha

"Hm, tak si asi to kimono příště odpustím a vezmu si jenom ty šperky." Blýskne se mu v očích provokace a sleduje, jak se Gacktovo tělo přesouvá nad to jeho. Je jako šelma, ten pohyb je ladný a přitom přímočarý a jemu se z toho pomalu zatmívá před očima a to se vlastně ještě nic neděje. Natiskne krátce své boky k těm jeho, když ucítí jeho připravenost a potěšeně si nad tím faktem vydechne. Nemohl by pravděpodobně se sebou žít, kdyby to bylo jinak. Pomalu přesune štíhlé prsty na vázání jeho kimona, se kterým si pomalu poradí, kousajíc si u toho spodní ret. Je tak strašně zvědavý, že nakonec přece jen začne trochu pospíchat a nedokáže odtrhnout oči od látky, kterou odsouvá stranou. S druhou vrstvou už si poradí něco rychleji a koutek se mu potěšeně zvedne, když si konečně prohlédne jeho vypracovanou hruď. Aniž by si to uvědomil, hrne látku z jeho  ramen a snaží se jí dostat co nejrychleji dolů. Je krásný, opravdový Král, tak ho alespoň vidí a vůbec mu nepřichází na mysl, že by o svém přesvědčení měl pochybovat.  Bříšky prstů velmi zlehka zmapuje hebkou kůži, každý milimetr jeho hrudníku si chce vychutnat, jak kdyby to byla ta nejdražší látka na světě a až po chvíli zvedne oči k němu, když si přivlastní jeho prsty a olíbá je. Znovu si tentokrát už hlasitěji vydechne a  v klíně mu zacuká, jakmile konečky zmizí mezi jeho rty a on si hned představí, jak by mezi nimi mohlo mizet něco úplně jiného. Je to hrozně dráždivé a sním to dokonale zacloumalo.
"Je…Jsi opravdový Král." Broukne skoro až zasněně a stejný výraz se mu usadí v touhou naplněných očích. Natočí se tělem k tomu jeho a zaklene konečky prstů za lem jeho prádla, než se skloní rty, do středu jeho hrudi, které věnuje několik motýlích polibků.
"Ale pořád mi to ještě něco překáží." Zatlačí jemně svou dlaní, aby se položil na záda a mírně se nadzvedne na předloktí a pak do sedu, aby mu mohl ten prokletý kus látky konečně stáhnout a užil si kompletní obrázek. S tichým smíchem ho zahodí někam za hlavu a pak si ho teprve prohlédne celého, konečky prstů si razí pomalou cestičku od jeho stehna až na bok a následuje je svými rty. Momentálně si chce sobecky užít chuť jeho kůže. Teď je to on, co se pomalu přesune nad jeho tělo, aniž by si odpustil několik polibků a s jakousi smyslnou hravostí si uzme mezi své rty i jeho bradavku, kterou obkrouží jazykem. Oči nepouští z jeho tváře, potřebuje vědět, jak moc se mu to bude líbit.

Gackt

Těžko popsat, jaký pocit se v Gacktově hrudi vzedmul, když mu Uru řekl, že ho vidí a vnímá jako skutečného krále. A nebyl to jen kompliment, aby byl spokojený, viděl to, co se mu při tom odráželo v očích. To jisté poblouznění, které způsobovalo i jemu, že se díval stejně na Uruhu. Byl nádherný a měl neskutečně předvídatelně nepředvídatelnou povahu. Pyšnou a trochu panovačnou a při tom tak čistou a rovnou. Mohl ho krotit a při tom znal jeho oddanost, byl o tom přesvědčený. Nacházel v něm všechno, co kdy chtěl. Zasměje se a nechá se od něho položit na záda, zatímco ho sleduje zamilovaným pohledem, jak si sedá elegantně na paty a stahuje z něj poslední kousek oblečení. Dotek na stehnech mu způsobí husí kůži a nejradši by je dal od sebe a nechal ho, ať si dělá, co chce, ale kočičí oči se upírají do jeho, když pohlazením stoupá výš po jeho těle, minou boky pěknou oklikou a skončí až u bradavky. Položí si hlavu do polštářů a rozechvěle vydechne. Minul to nejdůležitější, on ví, že schválně, ale o to víc bude nadržený, než se tam dostane a bradavky rozhodně nejsou špatná náhrada. Ucítí jeho stehna, jak se sevřou kolem těch jeho, když se Uru dostane nad něj a musí si ho na sobě celého prohlížet.
"Jsi strašně sexy." Vydechne hrdelně svým hlubokým hlasem, když mu na krátko zaboří obě dlaně do vlasů, promne je a trochu za ně zatahá. Pak si ho jemným tahem za ně přitáhne blíž ke svým rtům, vášnivě se na ně vrhne a nechá klesnout ruce na jeho boky, které si na svém těle s narůstající vášní začne posouvat do akurátní výšky na to, aby se o něj mohl otřít nahým klínem přímo  v těch místech. Konec hraní nebo zešílí. Tiskne jeho boky v dlaních, přejíždí v pomalých pohlazeních na jeho zadek a zase zpět a nakonec nechá jednu dlaň na boku a druhou sjede po pozadí ještě dál, až se ho dotkne přímo mezi polovičkami. Brána do jeho horoucího nitra a jemu málem exploduje klín jenom z toho.