Gackt x Uruha - Dámská kimona ti sluší... - Část 4.

Uruha

Jeho smích mu ještě dlouho zní v uších. Pravděpodobně ho uslyší ještě zítra a bude si ho chtít znovu připomenout, v nejlepším případě, co nejdřív. Trochu jej škrábe nehty na hrudi, když si dál pohrává s jeho bradavkou  a  nakonec nepotlačí nutkání spokojeně se zavrtět na jeho klíně, jak kdyby se chtěl uvelebit, tolik je mu to příjemné. U toho špulí mírně rty a v očích má skoro až ďábelsky hravé jiskry. Baví ho to neskutečně, chtěl by ho mnohem víc vydráždit, jenže nemá velkou trpělivost a bude se o to nejspíš snažit někdy jindy, později. Povolně se nechá vytáhnout k jeho rtům, o které se první trochu otře a pak ho políbí se vší vášní a chtíčem, který se v jeho nitru rozhořel. Popotáhne si jeho spodní ret, než se do nich opře znovu a svádí hravý souboj s jeho jazykem s tichým spokojeným vrnění, jak moc jsou mu příjemné ruce ve vlasech a to tahání je hrozně provokativní. Možná by ještě chvíli odolávat a dál pokoušel hranici Gakkovy příčetnosti ale není mu dovoleno a on tentokrát rozhodně nebude protestovat.
"Já vím, a proto jsem tu já a nikdo jiný." Ozve se zase jeho sebevědomá část povahy a se zavzdycháním vyjde vstříc jeho dráždivému doteku a pak přijde i ten prsty přímo u jeho vchodu. Zatne prsty do pokrývek, vzdychne si už o něco hlasitěji a sevře víčka k sobě, jakmile se prohne v zádech.
"Ga-chan." Broukne si hlasem podbarveným touhou a chce ještě víc z těch doteků, takže se nevědomky znovu pohne proti jeho prstům a u toho se otře i o jeho klín.
"Vezmi si mě Ga-koi. Chci ti patřit jako ještě nikomu." Vyjde z jeho rtů sotva slyšitelně, když se rty přesune k jeho uchu a několikrát políbí lalůček. Nakonec ho i uvězní mezi své rty a něžně skousne zoubky.  Odtáhne se, otevře oči a podívá se upřeně do těch jeho s jasnou zprávou, kterou dává na odiv své nitro a všechny pocity, jenž se v něm hromadí od první chvíle. Nedokázal by unést, kdyby ho po tom všem poslal pryč a může jen doufat, že se to nestane. 

Gackt

Zdá se, že Uruhovi se to líbí úplně stejně podle jeho povzdechů i svírajících se prstů a pak ucítí jeho zadek, jak se tlačí proti Gacktově ruce, což je přímo k zešílení. Netrápí ho dlouho a začne ho v těch místech dráždit pravidelně, i když jemně a opatrně, až do okamžiku, kdy z jeho rtů uslyší tu odevzdanou pobídku. Když někdo jako Uruha řekne, že chce někomu jinému patřit... Ani nebude moc domýšlivý, když si bude myslet, že je možná jediný na světě, komu to tenhle hrdý páv řekl. A to je něco pro jeho neskutečné ego. Uruha se skloní k jeho uchu a pohraje si s ním, a on dlouze vydechne, když ho na chvíli uzamkne v obětí svých paží a pohladí ho několikrát po zádech.
"To je dobře, už bych tě nikomu nedal." Zašeptá v odpověď a pak se jeden druhému podívají do očí. Jejich pohledy mluví naprosto za všechno. Bylo to rychlé propadnutí, ale bylo jim souzené už v tu noc na večírku, kdy spolu tak koketovali. Tu noc odešel domů s Aoim a tu noc viděl jiné oči, když spolu byli... Uruha to ani neví. Kdyby věděl... možná mu to někdy prozradí. Z jeho zad posune dlaně na jeho boky, za kterého si ho přizvedne a opře se špičkou o jeho vchod, jen na zkoušku. Jen pro ten dráždivý pocit a proto, aby ucítil, jak mu zacukají stehna touhou. Levou dlaň posune víc na jeho zadek a prsty té pravé si rychle nasliní, než se jimi vrátí zpět a znovu ho několikrát pohladí v rýze mezi polovičkami, než konečně navštíví jeho nitro. V okamžiku, kdy přidává i druhý prst, přesune dlaň z jeho boku dopředu a poprvé ho pohladí a sevře ji kolem jeho penisu, aby mu dal zapomenout na cokoliv, co se děje vzadu. Protože ten třetí prst už je docela dost a krátce na to vymění ruku za svou chloubu. Tou v jeho klíně však stále pokračuje v jemném dráždění, sám sebe přivádí k šílenství Uruhovou pokožkou stejně jako těsností, která se kolem něj začíná uzavírat v celé délce a uvolněnou dlaň vrátí na jeh bok, aby ho udržel proti svým. Jeho hlas se brzy celkem hlasitě ozve po celé ložnici.

Uruha

Věnuje mu jeden ze svých naprosto upřímných úsměvů, když mu prozradí, že by ho nikomu nedal. To je přesně to, co potřeboval slyšet, aby se osudný kruh uzavřel. Jistě, bude ho pokoušet, bude ho provokovat ale oba dva budou vědět, že to je jen škádlení  a on nikdy nepřekročí pomyslnou hranici, pokud nebudou za zavřenými dveřmi. Ví, co se od něj očekává a hodlá to do puntíku splnit a být tím pravým pro setrvávání po boku Krále. Narodil se proto být tady, být tu s ním a stát se démonem s plamenem, který si půjčil od draků. Je to šílené, měl by se možná trestat za svou zradu ale nedokáže to, když ví, že je tam, kam patří. Zasténá do ticha a vyjde mu vstříc, když ucítí letmý dotek jeho špičky proti svému vchodu. Gackt bičuje jeho příčetnost k té nejzazší hranici a on se nechává hnát do nebeských výšin. Druhé zasténání společně s prohnutím v bocích přijde při průniku do jeho nitra společně s dlaní na přirození a teď už svůj neovládne vůbec. Cítí trochu nepříjemný tlak, když do něj začne pomalu vstupovat ale slast, jež mu způsobuje vepředu mu dává na všechno z toho zapomenout, dokud není uvnitř tak hluboko, že narazí na ten správný bod a jemu se zatmí před očima. Narovná se  v zádech, aby dosedl na jeho klín úplně a zatne nehty do pokožky na hrudi. Zakloní hlavu a nechává své nitro přivyknout, než se poprvé pohne na jeho klíně a zakloní hlavu, nechávajíc své prameny sklouznout po zádech. Znovu se pohne a od té chvíle nepřestane. Žene sám sebe k vrcholu, po kterém touží, stejně jako mu pomáhá Gakkova dlaň, obojí jej obstojně přivádí k slastnému šílenství. Mísí se v něm touha, chtíč a zároveň v něm roste neskutečný cit, který se objevil hned na začátku a jen se s každou jejich společnou chvilku stupňuje do netušených výšin. Přejede dlaněmi po hrudi kousek níž a zase zpátky, když upře své oči, udržujíc je silou vůle otevřené do těch jeho a rozpohybuje své boky proti těm jeho, chce vidět všechno, co dokáže způsobit. Prostě si umíní, že ty oči nezavře a hotovo.

Gackt

Chvíli to trvá, než se mu Uruhovo tělo přizpůsobí, ale pak už ucítí, jak si sám sedl proti jeho bokům a jak si hledá nejvhodnější polohu a pohyby, aby mohli pokračovat v jejich vzájemné slasti. A pak už se všechno kolem něj změní jen v neskutečnou touhu a chtíč, tempo, které se stává šílenějším, je nenechá ani nadechnout, ale přesto má uši plné jeho hlasu a už není schopný plně řídit a kontrolovat, co se mezi nimi bude dít. V určitý okamžik musí dokonce pustit jeho penis, protože jinak by ho udělal moc rychle a místo toho zatíná ruku v pěst kolem povlečení. Nechce skončit, bože on doopravdy nechce, ale nakonec to nejde jinak a ty dokonale štíhlé boky ho přivedou na vrchol, který mu připadá jako ohňostroj na počest oslav Nového Roku. No tenhle rozhodně nebude ve znamení draka! Dokonce ho u toho plácne přes ty jeho polovičky a když víčka konečně znovu otevře,  uvědomí si, že má břicho mokré i jeho touhou. Jaký muž by nebyl šťastný, kdyby zrovna uspokojil svou lásku a ještě ve stejný okamžik, jako sám sebe, takže si mohli všechny pocity užít společně? Vnímá, jak se Uruhovi maličko klíží víčka, možná se mu točí hlava nebo tak něco, ale jeho ramena se choulí do sebe, a tak si ho bez čekání přitáhne do náruče a drží ho tak pevně, dokud se oba trochu nezklidní a nevydýchají. Pak jej začne pomalu hladit po vlasech a hrnout je stranou, aby se mu zpocené nelepily na obličej. Přiblíží rty k jeho uchu a pousměje se.

"Slyšel jsi někdy, jak křičí páv? Je to vážně slyšet hodně daleko." Potrápí ho, ale tón jeho hlasu je zamilovaný a bohužel se rozhodně nedá říct, že by měl dost. Má toho tolik, co musí udělat, tolik, všichni už na něj jistě čekají, ale.. Přetočí se s ním na boka jakmile ho má vedle sebe, za rameno ho přiměje, aby se položil na břicho. Pro tu chvilku to maskuje za příjemné hlazení a škrábání po zádech. Prohlíží si jeho tělo lesknoucí se potem i chvějící se víčka, a když svůj pohyb směrem dolů po páteři opakuje už asi po desáté, nezastaví se a skončí až při pohlazení míst, kde byl jen před chvílí. Ostražitě sleduje výraz jeho obličeje, jestli se mu podaří znovu ho nabudit, nebo se dočká rozmrzelejší reakce, protože zatím nezná jeho apetit.

Uruha

To, co si předsevzal, se rozhodně nedá dodržet. S každým dalším pohybem se přestává ovládat a kontrolovat svůj hlas už nedokáže vůbec. Zase se projeví jeho sebestředné já a je mu úplně jedno, jestli je někdo uslyší nebo ne. Vnímá Gakkovo tělo pod sebou, jak si vycházejí vstříc svými pohyby a  dokonce mu připadá, jak kdyby kolem nich něco zářilo, tolik je oblouzněný tím, co tu právě provádějí. Má pocit, že ještě chvíli ucítí pohyby ve svém klíně a exploduje mnohem dřív, než si přál. Naštěstí s tím jeho Král přestane v tu pravou chvíli, aby mohl ještě několik okamžiků vydržet, aby zvládl odolat blížícímu se orgasmu, který už ťuká na dveře ale ještě mu prostě otevřít nechce. Nakonec se mu přece jen podvolí a nechá se smést dokonalou vlnou, kdy se jeho tělo napne, narovná v zádech a zakloní hlavu, než se pomalu zhroutí do jeho náruče s tichým uchechtnutím  nad plácnutím přes zadek. Usměje se spokojeně a zavrní jako kocour, který dostal svou dávku škrabkání a nechá se hýčkat v Gakkově pevném náručí, dokud se jeho dech trochu nezklidní a nehrozí, že mu vyskočí srdce z hrudi a s křikem neuteče. Ušklíbne se nad poznámkou o křiku a vystoupá očima k jeho tváři s mírně pozvednutým koutkem.
"Bylo by ti líto, kdyby mě neslyšeli, až na druhý konec Tokya." Odpoví mu bez váhání a otře se tváří o jeho vypracovaný hrudník, kam mu věnuje několik polibků. Byl přesvědčený o tom, že se pohodlně zavrtá pod pokrývku. Trochu nechápavě se na něj podívá, když ho donutí se přetočit na břicho, tohle popravdě nečekal ale to hlazení a škarabkání na potetovaných zádech je velmi příjemné a on se nechá rozmazlovat moc rád.

Vloží si dlaně pod bradu a spokojeně se usmívá s přivřenými víčky. Prudce otevře oči, jakmile se dostane až k těm místům, která asi dneska nedostanou zasloužený odpočinek a kousne se do rtu, protože mu po páteři projede příjemné mrazení.
"No...tak nějak jsem si myslel, že půjdu hezky spát, říkal jsi, že máš moc práce." Broukne se špatně skrývanou provokací ale navzdory svým slovům mu vyjde zadkem vstříc a v očích se mu rozverně zablýskne.
"Co kdybych ti řekl ne?" Provokuje ho dál a zavrtí se celým tělem na svém místě; vlastně Gakkovi jeho tělo odpovídá místo něj a hlavně úplně jinak, než jaká slova opouští Uruhovy nezvykle krojené rty. Možná ho dráždí až příliš ale vůbec si nedokáže poručit a okázale zavře oči, uvelebí se na své dlani a tváří se jako když se chystá spát ale zadek zase trochu pozvedne a vrátí pomalu dolů. Hrozně se přemáhá, aby se nezačal usmívat a nejspíš to půjde i na jeho koutcích vidět.

Gackt

Je na tom něco hodně perverzního sledovat linie jeho pozadí a taky to místo, které je ještě vlhké jejich předešlým spojením. Jen toto mu stačí k tomu, aby mohl znovu, a když se ozve Uruhův hlas, aby mu řekl, co si myslel, že se stane, koutky se mu zvednou vítězně nahoru. Ta dokonalá prdelka se pohne proti jeho dlani a on už moc dobře ví, že ho nic nezastaví v tom, aby to udělal ještě jednou.
"Hmmm..." Broukne svým hlubokým hlasem, který teď dokonale vynikne. "Musel bych asi nasadit silnější zbraně..." Vydechne nakonec a sleduje to jeho vrcení. Je úžasný. Uruhovi sedí ve tváři příjemný výraz, i když na něj hraje svou únavu. Už stačí jenom to, aby mu řekl, že ho bolí hlava. Asi by z něj tu bolest vy... no nic.
"Vím, jak tě přesvědčit." Řekne mu, když se zvedne do sedu, přetočí na všechny čtyři a přeleze si nad něj. Nejdřív se na něj položí, i když drží váhu svého těla na svých rukou, aby mohl chvíli okusovat jeho rameno a pak mučivě pomalu sjede jazykem po délce jeho páteře, až skončí přesně tam, kde je jeho poslední obratel. Váhu těla podrží jen na pravé dlani, když ho levou pohladí po stehně a odsune ho mírně do strany. To samé pak udělá i s tím druhým a sám se posune níž mezi ně. Jsou to naprosto dokonalá stehna, rozhodně si zaslouží velmi podrobný průzkum. Přitiskne rty nejdřív na to levé a vytvoří si na něm červenou značku. Pak ho hravě kousne do toho druhého a nakonec skončí rovnou u té pekelné brány do jeho těla. Pravou dlaní vystoupá po jeho zádech nahoru a nekompromisně ho přibije k matraci postele, zatímco levou ho drží za levé stehno, tlačíc ho co nejdál od sebe, aby měl dost místa, až ho bude dohánět k šílenství a on bude. Obratně si s ním pohrává jazykem jak v okolí vstupu tak uvnitř a doslova se pase na stupňujících se reakcích.

Uruha

Koutky se mu už opravdu zvednou při zmínce o silnějších zbraních. Samozřejmě, že to ani nebude potřeba ale proč by se nenechával trochu přemlouvat, když je to tak příjemné. Byl by blázen a za toho se nepovažuje. Ani v nejzazším koutku hlavy nemá místo na myšlenku, že by něco podobného rozhodně dělat neměl. Propadl mu naprosto dokonalé a to ani netuší, že to bude mnohem lepší.
"Opravdu?" Broukne smyslně a dokonale si užívá jeho hlas, který hýčká jeho ouška na nejvyšší možnou míru. Už jenom ten tón by ho bez váhání přemluvil ale…ještě chvíli by mohl dělat drahoty.
"Opravdu si…" Začne ho škádlit ještě trošku, než ucítí jeho tělo na tom svém a  teď už si hlasitěji vydechne a usměje se do hřbetu své vlastní dlaně. Tak bude dělat drahoty příště no. Spokojeně si sykne, jakmile ucítí jeho zuby na své jemné kůži a stočí za ním svůj pohled, ve kterému už se zase objevuje plamínek touhy. Nikdy po nikom netoužil jako právě po něm a vůbec ho netrápí fakt, že s takovou se nejspíš několik dní pořádně neposadí. No co, taky se tu může klidně válet, nikdo mu to nebude mít za zlé. Při cestičce jeho jazyka níž se prohne v zádech vstříc posteli a zatne štíhlé prsty do látky pod sebou. Zalapá po dechu, když ho ucítí mezi svými stehny, vnímá každý jeho doteky, jak jej pálí na pokožce a on tomu nedokáže odolávat. Moc rád by mu svými polovičkami vyšel vstříc, když ucítí jazyk na místě, kde ještě nikdo podobným způsobem rozhodně nebyl ale jeho dlaň ho nekompromisně drží na posteli a on se nemůže ani pohnout. Vzdorovitě pohodí hlavou, navzdory tomu, že tiše zasténá.
"Ga-koi." Zasténá podruhé, když už má pocit, že jeho laskání nedokáže dál snést. Není daleko od toho, aby ho začal prosit, aby si jej vzal. V hlavě už má dokonalé plamenný ráj plný touhy a chtíče a to si myslel, že po předešlém sexu se to snad ani stát nemůže. Jeho tělo už se dokonale chvěje pod návaly slasti, jenž mu způsobuje a je vidět, že se nedokáže přimět setrvávat na místě.
"Už to udělej." Pobídne ho znovu s dlouhým výdechem a plácne dlaní do pokrývek.

Gackt

Už jen to první zalapání po dechu v něm probudí dravce, ale když se mu Uruha začne vzpírat a ještě u toho pohazovat hlavou, rozpoutá peklo i v něm samotném. Za žádnou cenu tohle neukončí, dokud nebude muset. Hodlá ho tady zanechat zničeného a především uspokojeného, tak aby věděl, že tohle nikde jinde nedostane. Pokračuje ve svém dráždění, vnímá jeho rozpálenou pokožku i jeho steny a prosby. Je to neskutečně opojné i pro jeho hlavu, je to jako droga, nutně ho potřebuje dostat až za hranice jeho možností, za hranice vší příčetnosti. Chce zařídit, aby si stýskal po každé chvilce, kdy nebudou spolu a docílí toho teď. V okamžiku, kdy ucítí silné chvění jeho těla, které nepatří orgasmu, ale přepětí a vyčerpání, konečně přestane a posune se kousek výš.
"Musíš být umilovaný k smrti víš? Nic menšího si nezasloužíš, moje královno." Vydechne do jeho ucha a pak vklouzne zpět do nitra jeho těla, kde je dokonale horko. V ten okamžik zavře oči a hrdelně si zavzdychá, protože je sám vydrážděný ze všeho, co spolu dnes dělali. Všechno jde stranou, protože jeho sebeovládání bere za své, ale i tak se přiměje držet si mučivé tempo, krouživé pohyby boků a při tom všem ho stále líbá mezi lopatkami. Druhý výlet ke hvězdám je o něco pomalejší, ale za to omamně nádherný a když konečně uvolní svaly a opatrně se na něj položí, má pocit, že sám nedojde ani do koupelny, natož pracovat. Pravda je taková, že se za chvíli posbírá a pak bude mít zbytek dne velmi spokojený výraz ve tváři, ale teď se mu od něho rozhodně nechce. Posune se kousek doprava, aby ho zalehl jenom tak napůl, nos zaboří do jeho vlasů a dovolí si na chvíli prostě jenom tak zavřít oči. Je to zvláštně uklidňující chvilka, při které má pocit jakési spřízněnosti, i když ho vlastně tak málo zná. Objímá jeho tělo jednou paží a až bolestně si uvědomuje, jak málo věří lidem kolem sebe a jak moc by si přál naprosto věřit zrovna jemu. V tento okamžik je rád, že na sebe nevidí, protože je to jeho chvilka dokonalé slabosti a byla by mu vidět ve tváři.

Uruha

Perou se v něm pocity, že už to dlouho vydržet nemůže. Na takovou míru slasti přece není lidské tělo stavěné a jemu hlavou proběhne cosi o Králi démonů. Má co chtěl ale rozhodně nemá v úmyslu si stěžovat. Dostává se mu tolik péče, že hrozí brzké lehnutí popelem, jak by mohl vzplanout.
"Ne to nezasloužím můj Králi." Vydechne a vzápětí hlasitě zasténá, jak s ním lomcuje další slastný pocit, kterému už nedokáže vzdorovat. Jestli měl pocit, že zažil něco neskutečného, tomuto se to nemůže ani zdaleka vyrovnat. Gackt si hraje s jeho tělem takovým způsobem, že ho znovu a znovu připravuje o soudnost a příčetnost a bičuje jeho tělo k nečekaným reakcím, jenž v životě nezažil. Mohl by mu propadnout snad tisíckrát a pořád má pocit, že by se stalo znovu. Celou sovu duší, celým tělem i tou nejtitěrnější  částečkou, je jen jeho. Pak konečně dostane, po čem nejvíc touží a ucítí tlak na své nitro, rozhodně to ale není nepříjemné, spíš to jen stupňuje chtíč po dalším splynutí a mučivé pohyby mu způsobují další vlny roztoužení. Vychází mu vstříc, sladí se bez obtíží na jeho rytmus, jak kdyby to bylo to nejjednodušší, co by v životě mohl udělat. Už pravidelné sténá a nechává hlas dolehnout i do těch nejodlehlejších koutků ložnice, sem tam je utlumí do pokrývek pod sebou. Pravou paží hmátne dozadu a bez váhání sevře jeho polovičku, tlačíc ji k sobě, když se nechá odeslat na vrchol podruhé. Jeho tělo se dokonale leskne potem, před očima má jen tmu a hvězdičky, které září snad na kilometry. Plíce už svůj boj o kyslík skoro vzdaly a je se snaží, aby neodpadly úplně. Srdce dohání tempem závodní koně a celé jeho tělo se nakonec povolí a jemně chvěje po doznívajícím orgasmu. Spokojeně si vydechne, jakmile ucítí váhu jeho těla na tom svém a blaženě se usmívá s tváři stočenou na stranu.
"Připoutal sis plamen můj Králi." Broukne do ticha, když naslouchá jeho dechu a užívá si blízkost s myšlenkou, že by mohla trvat věčně.
"Nenechám Tě shořet." Broukne naposledy a zvedne dlaň k té jeho patřící k paži, kterou objímá jeho zpocené tělo a proplete s ním prsty. V ten okamžik si naplno uvědomí, že své srdce už nevlastní.

Gackt

Pootevře víčka a také se usměje, když Uruha řekne to o připoutaném plamenu.
"To přece není možné..." Hlesne poblíž jeho ucha, jak si opírá tvář o jeho rameno, ale možná že démon by to dokázat mohl. A pak se usměje ještě víc, při jeho příslibu. Mohl by mu tak moc krýt záda právě on? Postarat se o to, aby doopravdy neshořel? Gackt nemá tušení, že Uruha sloužil Hidemu jako studnice informací, kdyby to věděl, tušil byl, že rána, kterou mu jeho odvedením uštědří, bude ještě o to silnější. Uru sevře jeho dlaň ve své a ložnice se ponoří do nekonečného klidu a ticha. Chvíli prostě jen oddechuje a vnímá vůni jeho pokožky a vlasů, probírá se hlavou jejich společným zážitkem a ví, že musí vstát a jít. Nakonec si těžce povzdechne a přece jenom se pozvedne na dlaně a pak do sedu. Prohlédne si ho a sám ho přikryje. Neměl by ho nechávat samotného ve své ložnici, když je jeho pracovna jen malý kousek vedle a nechráněná. Bude tady sám a mohl by zjistit ledacos, jenže... mu buď bude stoprocentně věřit, nebo to může vzdát na místě.
"Udělěj si pohodlí, zabydli se. Oblékni si cokoliv, dej si vanu, zajdi si do sídla... vrátím se až večer..." Vydechne, naposledy ho políbí na rameno a vstane, aby mohl navštívit koupelnu a po ní i šatnu. Když vyjde po třiceti minutách ven, má na sobě černé oblekové kalhoty, naleštěné polobotky, černé upnuté tričko s dlouhým rukávem a v podpažních pouzdrech svoje zbraně. Plynulým pohybem si na nos nasadí neprůhledné sluneční brýle a zvedne koutek ve frajerském úsměvu, když pohodí copánky sepnutými do culíku.
"Kdybych se nevrátil, postarej se o naše děti." Řekne mu známou filmovou hlášku a vykročí ke dveřím ložnice.