Reita x Hide - Chceš hrát pexeso? - Část 1.

(Hideho hacienda)

Hide

Po pravdě byl bez nálady. Aoiho se mu dopadnout nepodařilo, takže celý ten rozruch vyvolal zbytečně a nepochyboval o tom, že mu to Gackt bude chtít vrátit. Kromě toho se to nebude líbit jejich bossům a je otázkou času, kdy si ho zavolají na kobereček a to se nelíbilo zase jemu. A jako by to nestačilo, jeho řidiči se nedalo věřit a on ještě nepřišel na to proč, i když ho sledovali úplně všichni a pokud to nezjistí Miyavi, zjistí to Uruha. Na to by si vsadil. Náladu mu nespravilo ani mučení jeho vězně, jehož zakopal do hlíny a koukala mu ven jenom hlava. Dneska se bavil tím, že mu dal na hlavu kýbl s vybuchujícími petardami, ale zatímco Miyavi byl smíchy bez sebe, on se jen šklebil a na nějaký Takeshiho večírek se mohl vykašlat úplně. Pověřil tedy oba dva své pokrevní bratry, aby tam šli za něho a přinesli mu všechny informace, které mohli, zatímco se sám zavřel ve svém přísně hlídaném sídle u moře. Byla to obrovská hacienda se soukromou pláží a malým přístavem, vnitřními zahradami a stájí. Celé se to neslo v italském duchu a měl na tohle místo vyhlášené neutrální území, takže se sem jezdil buď schovat nebo odreagovat tak jako dnes. Právě sem na to místo dal Reiovi vizitku, aby ho někdo neodpráskl už jen z podezřívavosti, co Hidemu chce. Od té chvíle, co kluci vypadli, hrál chvíli pasiáns sám se sebou, chvíli se coural u moře a chvíli střílel z dlouhé chvíle na libovolné terče včetně tácu se svačinou a vzácných váz. Nic. Pořád měl náladu pod psa. Jeden z jeho psů mu nepřinesl peníze, které měl, protože jeho svěřené území nemělo údajně na výpalné, takže ho nechal zahrabat vedle Steevieho, jak pana Takedu pojmenoval, a nalepil mu na čelo štítek s věnováním pro Miyaviho. Už měl neschopnosti všude kolem až dost. Nakonec sebou plácne k bazénu, oblečený od jasně oranžové mikiny, dopnuté až ke krku po červené kalhoty a těžké oranžové boty. Na nose mu sedí stejně barevné brýle a s koktejlem s paraplíčky v ruce dělá, že se opaluje. V bazénu se na lehátku ve tvaru obří koblihy válí nějaká coura, už zapomněl, jak se jmenuje, a háže po něm očima, ale jemu se dneska nelíbí kruci vůbec nikdo. Nejradši by jí do ní prostřelil další díru, ale byl to donut proboha! Nebylo by to ani vtipné.

Reita

Ne, nepřestal ani na vteřinu myslet na Kaie a snažil se mu zbytek noci dovolat ale marně. Byl čím dál víc podrážděnější a odneslo to dokonce několik beček, které nakopl, jedna z nich se dokonce skutálela do sklepa pod club. Vyhnal všechen personál hned po zavíračce a sám se pustil do velkého úklidu, aby začal myslet taky na něco jiného, než byl osud Kaie a Hideho vizitka, která na něj koukala z pultu. Skoro jakoby se přesouvala společně s tím, co zrovna uklízí a jakmile zvedne oči, má jí zase před nimi. Divné. Vrtá mu to hlavou ne, že ne. Nemůže přece odolávat dlouho tlaku zdejší mafie, nikdy mu neodolá dlouho anebo už ho nikdy nikdo neuvidí. Navíc, někdo z démonů má na svědomí Kaie a to by jim taky nejradši vrátil. Rei byl vždycky na té neutrální straně ale, když mu někdo šlápne na kuří oko, tak nejde pro ránu daleko, to věděli všichni kolem. Zrovna si přehodí přes rameno pytel s odpadky, už je něco málo k poledni a oči mu znovu padnou na tu vizitku. Třeba by si mohl klást nějaké ty podmínky, kdyby přišel sám…Hideho poskoci už ho lanařili několikrát, aby se k nim přidal…zarazí se v půli pohybu, když zvedá víko popelnice za dveřmi zadního východu z clubu a koukne na nebe, jak kdyby tam mohl najít odpověď. Naposledy vezme svůj telefon, vytočí Kaiovo číslo, a když se ozve, že pořád není dostupný, vrazí telefon do kapsy, dodělá úklid a vydá se na adresu, která je napsaná na vizitce Jede na motorce, auto před nějakým časem prodal, protože mu bylo stejně k ničemu. Většina firem mu všechno do clubu přiveze, tak na co by ho měl. Sesedne ze své černo rudé motorky před haciendou a stáhne si helmu z hlavy. Na tváři má masku, vlastně jí sundává jen doma, asi už síla zvyku a rozepne si tak na půl kožený křivák, pod kterým má bílé upnuté triko a na slunci zazáří a masivní přívěšek ve tvaru fénixe. Rozhlédne se, než se odvážně s hlavou hrdě vztyčenou vydá k bráně, kde je moře chlapů, tak třikrát větších, než on sám. To mu ale nezabrání se tvářit pořád stejně a ukáže jim vizitku. Zkouší ho prohledat ale to už Rei udělá krok dozadu a natáhne proti němu ukazováček.

"Opovaž se na mě sáhnout!" Varuje ho a v očích už mu plane jeho osobní plamen. Na něj prostě nikdo sahat nebude a jestli se jim to nelíbí, může se taky sbalit a jet zase zpátky. Nakonec to vyřeší prozatím jen tím, že si sundá bundu, aby bylo jasné, že nic nemá aspoň tam ale celou cestu kolem toho velkého baráku až k bazénu, kde ho uvidí s tou oranžovou mikinou hned na něj míří tři chlápci zbraněmi.+Bože, kam jsem to vlezl.+ Protočí očima v sloup a přehodí si helmu z jedné ruky na druhou. Pohled mu padne na holku v bazénu a nakloní zaujatě hlavu na stranu.

"Takhle se jeden moc neopálí." Neodpustí si poznámku směrem k Drakovi s krátkým uchechtnutím, aby upozornil na svou přítomnost a už tahá z upnutých kožených kalhot krabičku cigaret, uvnitř je fakt nervózní, i když se snaží tvářit jak pán světa.

"Kluci jsou nějací nervózní." Okomentuje to s mávnutím ruky za sebe a vyslouží si dloubnutí hlavní do žeber, kdy se po dotyčném vztekle ohlédne.

Hide

Za Reitovým hlasem se ohlédne jako první modelka v bazénu a vrhne po něm okouzlujícím úsměvem, když pohodí vlasy. Hide trhne hlavou, když ji odlepí z lehátka a podívá se po něm taky a v tu ránu je na nohou. Rei tam stojí v doprovodu tří chlapů, všichni na něj míří poloautomatickými zbraněmi a hlídají tak Hideho bezpečí. Musí.

"Odpusť jim to mají to v popisu práce." Široce se na něj zazubí, když rozpřáhne ruce a jak jde k němu rovnou si ho přitáhne do obětí, jako by byli přátelé tak tisíc let a moc dobře se znali. Pak znovu rozhodí rukama a zakroutí jimi v zápěstích, aby jim dal najevo, že to je v pořádku, a že se mohou vzdálit. Chlapi se rozmístí zpět na svoje stanoviště, jsou poblíž a při tom dostatečně daleko a Hide kývne bradou na holku v bazénu.

"Líbí se ti? Chceš ji? Klidně si ji vem." Zase to odmávne rukou, jemu se nějak líbit přestala.

"Hele jestli chceš, půjčím ti pokoj a můžeme to probrat pak, máme na to celou noc." Sdělí mu a dělá na něj jakési hn hn... když se mu zblízka dívá do tváře s jedním obočím nahoře, ale pak ho zase popadne kolem ramen a vede ho do nitra haciendy. Motá se tu hodně lidí, od členů jeho gangu po služebnictvo a další holky. Pár jich vyžene z pohodlné sedačky na malém nádvoří. Stěny domu jsou do čtverce a uprostřed je jakási vnitřní zahrada bez střechy a taky naducaná pohovka do tvaru písmene U s naducanými polštářky v bílé barvě. Holky se hihňají, všechny mají plavky a všechny jsou krásné. Plácne jednu z nich po zadku, když cupitá kolem něho a pak se rozvalí na jejich původní místo. Nálada se mu začíná spravovat. Brzy se objeví sluha a vyptává se jich na drink.

"Chtěj cokoliv, máme všechno. Neboj, to vystřízlivíš, než odsud pojedeš. Hele!" Udělá na číšníka gesto Pojď blíž. "Namíchej mu ten Miyaviho. To mu bude chutnat." Řekne a máváním ruky ho posílá pryč. Pak obrátí oči za žlutými skly slunečních brýlí na Reitu.

"Tak mi pověz, co tě nakonec přimělo sem přijít. Chceš hrát pexeso?" Zablýská na něj očima, ale podle chování ostatních a věčných uctivých úklon je jasné, že i když je vtipálek, není radno ho pokoušet.

Reita

"Hezky vítají hosty, mám svoje žebra celkem rád, aby mi do nich museli dloubat celou cestu." Střelí po nich podmračeným pohledem ještě naposledy, než sebou trhne a ocitne v Hideho obětí, které popravdě…nečekal.

"Ehm, okey formality bychom měli." Utrousí a prohrábne si rukou vlasy, protože tohle gesto je trochu moc a on se hlavě noc neobjímá a rozhodně ne s mafiánskými bossy, už by stačilo jen to, že je to chlap. Těkne pohledem směrem k holce, kterou mu tu nabízí a jen ta představa, kolikrát už ji takhle někomu nabízel, i když se mu úplně nelíbí myšlenka neznámého pokoje, ještě je někdo bude poslouchat a….

"To je dobrý, já radši první řeším podstatné věci a pak zábava." Odmávne mu to s krátkým kývnutím hlavou a už se zase ošívá pod tíhou jeho paže. Tohle by si taky mohl odpustit ale přece se nebude zatím cukat a počká, co z toho vlastně vyleze. Po očku se rozhlíží kolem a sem tam ho něco očividně zaujme, to si zpoza své masky prohlédne důkladněji. Ty holky jsou vážně moc pěkné a rozhodně by stály za hřích a pořád po něm pokukují a to on v podstatě moc nezná. Teda ne, že by měl o holky nouzi ale většinou si vybíral jen ty na jedno noc, aby nemusel masku odkládat. Tady by to mohlo být to samé. Nestačí se moc rozhlížet, v ruce svírá cigaretu a v druhé svou koženou bundu, když si ani nestihne nic objednat, už má nejspíš vystaráno.

"Ne, pexeso ne. Chci vědět, co mě to bude stát, když nakloním k jedné straně? Měl jsi pravdu, neutralita zavání krchovem a tam se nechystám ještě dost dlouho." Teprve v tu chvíli se mu upřeně podívá do očí a počká si hezky co Hide na to. Stejně už podvědomě ví, že je tady a už není cesty zpátky. K tomuhle je jen jednosměrná jízdenka a tu vyfasoval společně s jeho vizitkou.

"Co mě tu čeká, když na nabídku kývnu?" Hodí ještě jednou otázkou a nespouští z něj své plamenné oči, tohle je buď anebo.+Pexeso si můžeme dát pak.+ Proběhne mu hlavou s nádechem pobavení a v tu samou chvíli se mu v očích blýskne.

Hide

Hide postřehne, jak si Rei prohlíží ty holky a samozřejmě se dovtípí, co by mohl mít za... komplex. "Ony se neptají. Nejsou tady v roli, aby se ptaly. Ty jsi šéf, můžeš chtít cokoliv a ani jedna se nepodívá. Můžeš být úplně v klidu. I kdyby se podívat měla, ani necekne. Jsou to vychované holky." Řekne mu na vysvětlenou a děvčata na ně pořád dělají cukrbliky od bazénu, protože je sem vidět. Pak udělá jakési dlouhé aaaaach, roztáhne paže do stran, když je zaklesne za opěru a pohodlně se pře s koleny od sebe. Takže Reita mu dal nakonec za pravdu a vybral si jeho. Hodně by se divil, kdyby Králi odpustil, co mu udělal. Opětuje mu dlouhý pohled do očí a najednou je docela vážný. "Stát tě to bude úplně všechno." Řekne mu upřímně.

"Tvůj čas, tvou svobodu. Pokud tě někam pošlu, uděláš to bez výhrad a bez ptaní. Cesta do rodiny není hned. Potřebuju vědět, komu můžu bezvýhradně věřit a na to si kurva hodně potrpím." Nakrčí nos a na chvíli se odmlčí.

"Naprostá loajalita. Výměnou za to získáš rodinu. Kluky, kteří pro tebe udělají taky cokoliv. Není to málo. Mám jenom dva pokrevní bratry a to není moc." Naznačí mu, jak moc drahá je jeho důvěra.

"Začneš pod jejich dohledem, bez odmlouvání, bez stížností na to, jak ses rozhodl. Když se jim bude zdát, že to stačí, dozvím se to. Když ne, cesta odsud není. Dneska můžeš odejít. Příště už ne. Se ztrátou hrdosti mi ani nechoď na oči a udělej mi tu laskavost, že se odděláš sám od sebe. Nerad plýtvám kulkami. Ale když ti to půjde, Rei-chan, můžeš mít úplně všechno. Platím i v naturáliích, co si kdo řekne."

Rozhodí rukama. Předkloní se a opře předloktí o kolena, zatímco si trochu poposedne.

"Nemusíš mít strach, nejsem jako Král, slepý a hluchý k talentům druhých. Pokud uvidím, že se ti něco vysloveně příčí, nebudu tě nutit, ale musíš mi nabídnout něco jiného, co to vyváží." Natáhne k němu ruku a sevře v dlani jeho fénixe na řetízku. Mimoděk se vřele a úplně obyčejně usměje. No jo, má nos na peříčka. Jestlipak by se Uruhovi taky líbila? Nakonec tu věc zase pustí a znovu se opře, když stočí živé a pichlavé oči na číšníka, co jim donesl jejich drinky. Ten svůj původní nechal u bazénu.

Reita

Ušklíbne se, když začne o holkách. No jo jsou k světu ale momentálně tady kvůli nim není. Však pokud kývne tak sis jich užije dosyta, o tom vůbec nepochybuje. Jenže teď je tady mnohem důležitější otázka a tu on potřebuje vyřešit jako první. Na holky bude koukat potom. Oplácí mu pohled a přijde přesně to, co čekal. Bude ho to stát všechno, samozřejmě tak to bývá, kdy se jeden hodlá přidat k mafii. Bavil se se spoustou lidí, aby věděl, jak to u nich chodí.

"Jen jednu věc a pak si můžeme plácnout." Nadchne se, protože on už se rozhodl. Misky vah se přiklonily přesně ve chvíli, kdy se Kai nevrátil, kdy mu osud dal jasně najevo, že není na co čekat. Ta otázka byla jen na doplnění potřebných informací a je to přesně tak, jak se domníval. Je rozhodnutý a když se rozhodne už nehodlá couvat, nikdy necouvl na to je příliš paličatý a pokud se do něčeho zakousne, nedělá kroky zpátky.

"Chci si nechat svůj klub, zařídím si tam provozního ale na něj mi nikdo nesáhne, jen bude pod rudou vlajkou." Je dost drzý na to, aby si o něj řekl narovinu, ještě si neplácli ale klidně může svou povahou přijít minimálně o jazyk. O něco víc sevře helmu, když mu Hide sáhne na řetízek a má sto chutí mu ho vytrhnout z ruky, tenhle má pro něj neskutečnou hodnotu a to nikdo neví. V očích mu zvláštně zaplane, když mu zblízka kouká do tváře a hned jak ho psutí, jej schová pod triko a raději sáhne po drinku, který jim přinesli.

"Pokud mi zůstane club, můžeme si plácnout Draku a já ti pak ukážu, cos získal." Nespouští z něj pohled a je možná trochu drzý ale on už lepší nebude. Viděl ho v klubu umí se chovat ale zároveň s nebere servítky s ničím a s nikým, možná ho to jednou bude stát život, možná právě teď ale to je ten plamen, který v něm dřímá a který občas nedokáže krotit.

"Nebyl jsem při našem posledním rozhovoru tak úplně upřímný." Narazí na své kvality a s trochu váhavým přiložením rtů okusí svůj drink, už jenom ta barva napovídá, že to bude síla a má pravdu. Je to kolotoč chutí a i on má problém poznat, co v tom všechno je.

"Ale jestli to mám ukázat, tohle vážně pít nemůžu, teda…ne dlouho." Ušklíbne se nad tím co má v rukách a prohlédne si barvu drinku ještě jednou.

Hide

Když Reita zmíní svou jednu otázku, myslel si, kdo ví co to nebude, ale jsou to prakticky jen samé běžné informace co a jak chodí. Pak přijde ale taky podmínka a Hide se okamžitě ušklíbne, opře se do pohovky a střelí pohledem do strany, takže je jasné, že se mu to z principu nelíbí. Chvíli se rýpe nehtem v zubech a pak ho popadne za pravici a přitáhne prudce k sobě. Má nečekanou sílu, jakou by do něj řekl asi jenom málokdo.

"Platí." Řekne a dívá se mu rovnou do očí.

"Ale je to poslední podmínka, jakou si na mě vynucuješ. Při další tě zastřelím, jasný?" Kmitne obočím nahoru a dolů a není pochyb o tom, že by to udělal. Pak ho zase pustí a zvědav zastříhá ušima, zatímco si pobaveně prohlíží Reitovu reakci na Miyaviho drink.

"No jo tohle není pro slečinky." Sám se pořádně napije a ani se neoklepe.

"Tak honem, ukaž mi to." Tleskne dlaněmi o sebe, což hned tři lidi špatně pochopí. Jednak je u nich ostraha, jestli něco potřebuje, to samé pochopil číšník a dokonce se objeví dvě jeho oblíbené holky. Chvíli na ně zírá jako na duchy, co tady všichni chtějí a pak je zase vyhodí.

"Snad není pravda..." Mrmlá pro sebe a podívá se na pálící nebe nad nimi. Ani ho nenapadne ze sebe sundávat oblečení. Je to taková jeho zvláštnost, je schopný i do bazénu skočit v tričku, i přes fakt, že se nemá zase tolik za co stydět. Jenom Miy a Uruha vědí, že se bez něj prostě necítí dobře, že i Rudý Drak může mít nějaké ty svoje kostlivce ve skříni, konec konců nestal se jím jen tak pro nic za nic. Jeho tělo už si navíc zvyklo na fakt, že ho s radostí v jednom kuse přehřívá, takže v zimě bývá oblečenější, než všichni okolo.

Reita

Tak nějak očekává, že se to Hidemu nebude líbit ale je to jeho jediná podmínka. Je mu jasné, že málo kdo si podmínky určuje měl by nejspíš držet jazyk za zuby, jenže to on prostě úplně neumí. Asi by se to brzo měl naučit, jinak dlouho nepřežije. Oplatí mu upřený pohled zblízka do očí a v očích mu znovu zahoří, jak mu to není úplně příjemné, že je tak blízko ale nic na to neřekne, jen kývne hlavou, že tomu rozumí. Byla to jeho jediná a poslední podmínka, má svůj život vážně rád. Lokne si znovu pití, když ho Hide vyzve, aby u předvedl, co umí.

"Okey, ukážu Ti to ale zkroť si gorily, ať mě neodstřelí, když se pohnu." Upozorní ho s krátkým uchechtnutím a těkne pohledem po okolí. Vidí jednu gorilu, která na něj shlíží, jednu holku, která zvědavě nahlíží, co se bude dít dál a druhou, která sedí na vzdáleném bobku kousek od stěny a popíjí svůj drink brčkem a o stěnu sklenky se opírá paraplíčko. Je to několik sekund, kdy sáhne do své kožené bundy a mezi prsty se mu zaleskne drobná vrhací hvězdice, stejně tak rychlý je i pohyb jeho ruky a s tichým svištění proletí těsně u tváře oné díky a vezme sebou i paraplíčko, které přišpendlí ke stěně. Rei se spokojeně ušklíbne, byl si stoprocentně jistý, že se trefí, vždycky se trefil. 

Nemá úplně ideální minulost, odseděl si rok za výtržnosti a tam se to naučil a postupně jen piloval své umění s noži a hvězdami, aniž by o tom kdokoliv věděl. Poslední dobou zůstávaly zavřené v trezoru v jeho bytě ale teď nastala ta správná chvíle, kdy je z trezoru vytáhnout. Střelí pohledem k Hidemu.

"Lepší, než nic ne?" Pokrčí krátce rameny, jak kdyby mu ukázal, že umí číst a nic lepšího to nebylo ale snaží se ovládnout koutky, aby se nesmál.

"Odskočím si hm? Ať máte čas to vstřebat." Broukne pobaveně a nechá se nasměrovat do dlouhé chodby, hvězdu nechá hvězdou, stejně jako bundu, kterou nechá na křesle. Přemýšlí, jestli mu říkali, že jsou to dveře vpravo nebo vlevo. Vypadá trochu rozpačitě, když se opře do těch vpravo a ocitne se ve velké koupelně, kde se snaží mladá holčina umýt dva neposedné kluky, kteří jsou celí od čokolády. Rei na to zůstane vyjeveně koukat ale ani v nejmenším ho nenapadne, čí kluci to jsou. On má obecně děti rád.

"Jé!!" Zakřičí jeden z nich schovává se za holku, ten druhý je odvážnější a prohlíží si ho. Rei mezitím přejde k umyvadlu, vezme si jednu houbu, vytáhne malý nožík z boty a usadí se na zem do tureckého sedu, než začne ořezávat kousky, až z jedné vytvoří lodičku a z druhé chobotnici a přejde k vaně, aby je do ní nalákal. Za chvíli úplně zapomene, co hledal a už je tak na půl mokrý. Jeden z kluků už mu hrabe po masce ale on je s úsměvem zavrtí hlavou, že se to nedělá.

Hide

Kdyby se Hide nedíval pozorně, pravděpodobně by ten pohyb ani nepostřehl, ale za chvíli už se ozve jekot té holky, jak se lekla a ohlédla za deštníčkem. Zřejmě jí teď musí běžet hlavou něco o tom, že mohla mít navždycky zohavenou tvář, kdyby se Rei netrefil a obrátí na něj velké vytřeštěné oči. Hide se pobaveně šklebí, ani ho nenapadne Reie za jeho chování napomínat a nakonec několikrát tleskne dlaněmi o sebe.

"Tohle se rozhodně hodí. Je to tiché a čisté. A dělá to dojem." Řekne mu s pobaveným úsměvem a uznalým přikývnutím hlavou a pak přikývne podruhé, když mu Rei řekne, že si odskočí.

"Hochu zlatá, ještě jsi nic nevypil a už běžíš. S takovou ta tvoje prostata dlouho nevydrží." Odtuší a jedno děvče se zasměje, když míří k němu na pohovku. Vezme ji kolem pasu a stáhne k sobě na klín, čímž si hodlá ukrátit chvilky, než se jeho host vrátí. Když se Reita ocitne v koupelně, na první pohled je jasné, že to děvče, co je s chlapci, není na pobavení, jako všechny ty ostatní. Je krásná a velmi mladá, ale také mnohem střízlivěji oblečená, do jakéhosi kostýmku tmavě modré barvy a lodiček. Však je to taky chůva, jejich guvernantka a ne coura, jak by mu Hide vysvětlil, kdyby tady byl. Hledí na Reie zaskočeně a jeden chlapec ji hned zmáčí, když se za ní snaží schovat, zatímco ten druhý se drží ručkou za vanu a propaluje narušitele nebojácnýma očima. Děvče ani nepípne, když sleduje Reitovo počínání, všichni tři jsou ticho, dokud je Rei nepodaruje hračkami z houby. Netrvá to zase tak dlouho a z koupelny se ozývá hlasitý smích, cákání, napomínání chůvy a další kravál. Hidemu už to bylo divné, takže holku z klína odstrčil a sám se vydal směrem k nejbližším toaletám. Ten hluk musí slyšet snad každý. Usměje se pro sebe a drcne do dveří. Jeho by tam v nejmenším nečekal, ale zůstane hodnou chvíli ticho, když je sleduje, jak se na něj kluci věší, zatímco slečna Ayane smývá z jejich těl čokoládu.

"Hmm... říkal jsem vám, že jim nemáte dávat tolik sladkého." Zavrní Hide, ale jako by měl pro děti a chůvu úplně jiné oči a výrazy, než pro kohokoliv jiného. Ayane se narovná, spojí dlaně před sebou a hluboce se mu ukloní, zatímco kluci začnou vřískat otou-san, otou-san a přes Reitu se snaží vyšplhat z vany směrem k Hidemu.

"Jeden by nečekal, kde tě najde..." Pronese Hide k Reitovi a není jasné, jestli se zlobí nebo ne, ale vytáhne z vany jednoho z kluků, bez ohledu na to, že je od něj celý mokrý a chvíli na něj dělá obličeje, než mu malý sebere brýle. Postaví ho na zem a chlapec utíká k chůvě do připravené osušky. Pak se skloní a vytáhne i toho druhého, který nadšeně ukazuje na Reitu a křičí při tom Oji-san. Hide na něj udělá obličej.

"Já ti nevím, připadá ti jako muž středního věku? Kdo jsem pak já?" Vydechne a pošle vstříc osušce i druhého chlapce.

Reita

Rei samozřejmě všiml, že je dívka v koupelně úplně jiná. dokonce spolu prohodili i pár slov vyměnili několik úsměvů a on si vysloužil i poděkování, když jí kluky pomohl trochu zkrotit. Zabavit děti mu rozhodně nedělá vůbec žádný problém, právě naopak je vidět, že si toho v dětství moc neužil a tak se vyblbne aspoň takto. Jenže kluci jsou čím dál živější a on už se taky moc nekontroluje, takže si ho musí trochu napomínat a to jde tak nějak mimo něj. Jak malý kluk, tohle přirovnání by teď sedělo úplně skvěle. Ani by ho nenapadlo, že už nejsou v koupelně jen oni a že ho sleduje Hide ode dveří. Je celý mokrý, masku má přece jen trochu nakřivo a posunutou, když za sebou uslyší jeho hlas a prudce sebou trhne. Tak a teď si to pěkně odskáče, protože tady přece nemá co dělat. celou tu dobu si dává pozor, aby neudělal něco, za co by mu mohl jít po krku a teď? dělá tady blbosti v jeho koupelně s ...slyšel dobře? To jsou Hideho kluci? Jak může být někdo jako on otec? Teda ne, že by nemohl ale jak na ně kouká? Stojí tam jak solný sloup, kouká na něj s mírně pootevřenými rty a není momentálně schopný slova.

"Já se omlouvám, jen..." Snaží se ze sebe dostat a udělá krok stranou. Jenže pak je označen za strýčka a musí se mírně pousmát, je to hezké, no vážně.

"Chtěl jsem jen pomoct." Vypadne z něj nakonec a shlédne na své triko, které je totálně promočené a začíná být pěkně studené.

"Zas tak starý nejsem." Zabrble si pro sebe s nádechem pobavení; vůbec mu nevadí, že mu tak říkají, však jsou to super kluci, mají trochu víc energie ale to je přece jen dobře no ne? Těkně krátce pohledem z Hideho výrazu na kluky a zase zpátky a poprvé v něm vidí spíš člověka, než Draka. Je to zvláštní, jak kdyby ,před ním stál úplně jiný muž, než teď doteď. Ten měkčí výraz v očích, když na syny kouká je...hází na něj úplně jiné světlo, než do teď. Uvědomí si, jak na něj zírá a raději se k nim otočí zády, aby si přetáhl triko přes hlavu a společně s ním stáhne i masku. Chce si ho aspoň vykroucat, aby z něj nekapala voda. Masku nechá ležet na kraji vany a stočí triko mezi prsty, však si ji zas za pár okamžiků nasadí a nikdo ho neuvidí. To chvíli opravdu přežije. Ale pak si ji začne rychle nasazovat zpátky, rozhodně dřív jak triko, co kdyby náhodou.Vlasy mu padají do tváře, jak jsou taky trochu mokré.

"Jsou to super kluci." Prohodí, když nad tím vším pořád přemýšlí a ani si neuvědomí, že by možná měl být potichu a radši rychle zmizet, kdyby se na něj náhodou zlobil.