Miyavi x Sugizo - Hezké tetování, kde všude ho máš?

(motel)

Sugizo

Bylo to přesně tak, jak si Sugizo myslel, že se to stane. Do půl hodiny byli oba dva tak opilí, že se museli omluvit a odešli spolu ven, kde si ulovili první krátkou limuzínu, kterou tu měl Takeshi připravenou pro hosty, čímž opustili jeho akci. Nastoupili společně do jedné za hlasitého smíchu, nevhodných vtipů a vzájemného popichování a pilo se dál. Projezdili společně polovinu nočního Tokya, ale naštěstí ani jednoho z nich nenapadlo chodit do nějakého podniku a dělat ostudu. I tak je jednou honila policie a o chvíli později se Miyavi snažil prodat nějaké drogy lidem na autobusové zastávce, i když u sebe žádné neměl. Uvnitř vozu bylo plno alkoholu, takže rozhodně neměli šanci vystřízlivět. Udělali si taky noční výlet na vyhlídku nad město, kde došlo k nějaké střelbě a porovnávání kvérů, a tak radši oba zapadli zpátky do auta a nechali se odvézt do malého motelu na okraji Tokya. Sugizo celou cestu čelil Miyavimu dorážení, že by si mohli porovnávat ještě něco jiného, ale hodně se u toho nasmáli. Chudák řidič byl rád, že se jich prozatím zbavil. Ani jeden nebyli schopní dostat ze sebe svou adresu a kromě toho si Sugizo neuměl představit, že by řekl Hidemu, že přijel na kafe. V recepci udělají slušný poprask, když vzbudí majitele domu a vyřizují rezervaci jediného pokoje, do které ho se musí ubytovat, aby vůbec nějaké kafe dostali, protože restaurace je už samozřejmě zavřená. Jsou ujištěni, že ho donese pokojová služba. Recepční se uleví, když při svém přesunu neprobudí zbytek hostů a brzy za nimi Sugizo zavírá dveře. Je to klasický tradiční ryokan, takže tu nejsou postele, ale rohože tatami a futony na spaní. A samozřejmě se tam nesmí v botech, takže se Sugizo zapře jednou dlaní o posuvné dveře a chce se zout, když s ním dveře odjedou a on se málem přerazí. Za dalšího smíchu a tlumeného popichování se radši posadí na zem s nohama do chodbičky a asi dvacet minut si zouvá vysoké boty.

"Tady je horko." Odtuší, když si svlékne nejdřív dlouhý šál a posléze i sako, takže odhalí košili s hlubokým výstřihem a rozsáhlá tetování, která mu doslova všude, mimo to hlavní na zádech.

"Buď tak hodný a podej mi to." Broukne, když se objeví pokojská s kávou a popřeje jim dobrou noc. Jednu dlaň natahuje k Miyavimu a druhou si rovná vlasy za ucho, zatímco se celkem příjemně usmívá. Po pravdě se s ním točí celá zeměkoule.

Miyavi

Jestli si něco vyslouží označení brutální jízda, tak to bude pravděpodobně tahle noc. Není to poprvé, co je Miyavi takhle pod parou ale rozhodně má málokdy sebou takovou společnost, která ho v jeho šílenostech ještě podporuje a směje se kouskům společně s ním. No, vidět ho Hide, jak je nahání policie, nejspíš ho přerazí na místě ale to je momentálně pro jeho alkoholem oblbnutý mozek moc střízlivá myšlenka. Su se jen tak nedá ale je to to, co podporuje Miyaviho v dalším dorážení a upřímně, když si nepřišel na své s Reiem u bazénu a odlákal mu i pingla na Takeshiho večírku, je v merku akorát Su, který se tak krásně rozvaluje v limuzíně a to musí i patřičně okomentovat. Ani neví, jak se to pořádně přihodilo ale už jsou v jednomu z hotelu a hodně vláčným krokem, naráží jeden do druhého, se dostanou až do svého pokoje, kde jim prý bude doneseno kafe. Miyavi se málem přerazí o…cože to bylo? Nějaká věc na zemi, těžko říct, co to je protože to prostě vidí minimálně třikrát a snaží se zkoncentrovat, když sleduje jak se Sugizo opírá o dveře, sedá si a snaží se zout. Zvedne ukazováček, když udělá krok do strany a dopředu, jak se s ním podlaha zhoupne. On měl naštěstí boty bez sněrování a ne moc vysoké, takže je stačilo skopnout z pat.

"Heh, když ti tou tkaničkou pak budu moct zavázat ruce, tak ti pomůžu." Zavrní Miy a u toho se trochu zakoktá ale v očích má jasně vepsaný chtíč, protože jsou v hotelu a na něj, alkohol nealkohol, na něj prostě jdou chutě vždycky. Přeostří na pokojskou, která jim donese kávu a hodně rozvážně se vydá jejím směrem. Málem se u toho dvakrát přerazí, jeho oči jsou prioritně na Sugizově odhalené hrudi, kde na něj vykukuje tetování. V jedné ruce už má konvici s kávou a druhou na druhý pokus popadne Sugizovu dlaň a odvážně, vzhledem k jejich stavu ho vytáhne na nohy a pošle proti svému tělu. Udělá s ním tři kroky zpátky a dva dopředu, než chytí poslední zbytky rovnováhy.

"Co takhle se zkusit probrat jinak…Měl bych tolik nápadů." Neodpustí si další narážku a ruku s kávou se snaží držet, co nejvíc daleko vzadu, aby na ní nemohl dosáhnout. Se svým typicky provokativním úsměvem se přiblíží k jeho vlasům, do kterých zaboří nos a dlouze se nadechne nosem, ve svém klíně už má celkem citelný problém.

"No tak jsi k sežrání, nenech se prosit, vezmu tě na takový menší let…" Snaží se dostat víc k jeho šijí ale moc mu to na rovnováze nepřidá a začne zase menší tanec ve stylu tři kroky tam a dva zpátky.

"Asi by bylo lepší si…" Zavrávorá znovu a tentokrát už to neustojí a stáhne ho na sebe, konvice už se válí si metr od nich.

"...lehnout." Dokončí, když mu dlaní vjede do vlasů a chtivě si ho přitahuje k sobě pro polibek. Nějak je mu úplně jedno, kde se zrovna válí, hlavně, že se to Hádě válí na něm, to je to podstatné.

Sugizo

Sugizo na něj udělá obličej Ale nééé, když mu tady dělá docela dost nemravné návrhy.

"Ty jsi na tvrdší sex? Neměl by sis na to sehnat spíš nějakou dominu?" Snaží se mu říct, ale třikrát se přeřekne a několikrát se musí zastavit a promyslet si, jak to písmeno bylo, aby to neznělo spíš tatarsky, než japonsky. Naštěstí se Miy blíží i s konví, ale zapomněl na hrnečky. Sugizo si povzdechne, ale podá mu svou dlaň a ani neví, jak se to stane, že se dokáže postavit, nicméně narazí tělem o jeho a oba dva se patřičně podle toho zakymácí. Ještě, že je Miyavi tak vysoký, jinak by ho srazil, protože sám nemá úplně malou výšku. Musí se ho chytit za ramena a jeho ruce ucítí kolem pasu, ale chvíli jim trvá, než se zastaví na místě a on hrábne podél jeho těla dozadu po konvi, čímž se proti němu jenom víc zapře a zblízka se mu dívá do očí, zatímco se culí, nevinnost sama. Přijdou další oplzlé řečičky a už má Miyaviho tvář ve vlasech, které kupodivu ještě pořád pěkně voní, i když vykouřili každý snad kartón.

"Ježíš, nám bude zítra blbě. Už to úplně vidím, jak jsem tři dny unavený." Pronese a znovu se rozesměje.

"Nalétal jsi toho málo? Kam ty mě chceš brát, když se neudržíš ani na nohou." Brání se, ale vzápětí na to se oba dva zřítí na futony a konev sebou s kraválem práskne o zem. Naštěstí má zámek, něco jako termoska, takže se jim nevylije do ležení. To by tak ještě scházelo, museli by odsud asi utéct. Zapře se dlaněmi podél jeho hlavy a mírně se odtáhne, aby se mu podíval do očí, takhle zblízka na něj celkem schopně ostří. Pořád ještě se usmívá, ale jak ucítí ruku ve vlasech, je to jako nějaké kouzlo. Naprosto to zbožňuje. Vlasy, drbání, škrábání, hlavně, když je to na hlavě! A tak se nebrání, kdy ho za ně Miy přitáhne k sobě a jejich rty se potkají v docela odvážném střetu. Tiše zavrní, to ta ruka, ale zároveň podklesne v loktech a víc se o něj opře. Ne, vůbec neví, co to dělá. Mohli by se zastřelit navzájem, mohli by jeden druhému jakkoliv podlehnout a do rána mít podříznutá hrdla.

"Říkali jsme, že pro dnešek mír, ale dnešek skončil asi před třemi hodinami." Připomene mu pokročilou, spíš už ranní hodinu, i když je ještě tma a docela si diví, jak pohodlně se mu na něm leží i s kolenem mezi jeho stehny. Jedno z nich má sám mezi nohama a dost jasně cítí Miyaviho rozpoložení v klíně.

"Počkáš si až usnu, že jo..." Doráží na něj a není schopný se přestat usmívat.

"Vím, co jsi zač, proberu se svázaný v nějaké mučírně. Dej mi to kafe." Pokusí se odvalit stranou.

Miyavi

"Nebude, jsme přece nějací mafiáni, to rozchodíme levou zadní." Broukne mu zblízka do tváře, když mu kouká do očí a z toho polibku je jakýsi zadýchaný. Však za to může jen alkohol, jinak by tady s ním přece nebyl, je od konkurence nebo….Nějak se mu myšlenky nahánějí jedna přes druhou a po chvíli se mu v hlavě zamotají úplně dokonale.

"Já nepotřebuju k létání nohy, mně stačí úplně jiné partie a ty už jsou celkem v pozoru." Pokračuje s klidem dál ve svém přímém útoku a moc se mu zamlouvá, že je Su na něm a ještě to kolínko mezi jeho nohama.+Když to jeho vrnění.+ V podstatě ukecává sám sebe v hlavě, že je to v pořádku a nejradši by si ho přitáhl k dalšímu polibku, protože jeho prsty vůbec neopouštějí dlouhé vlasy, místo toho, aby ruku stáhl ji mírně zatne v pěst a provokativně zatahá.

"Prodlužuju mír do rána, dokud se neprobudíme…teda…no prostě dokud se nám to nebude hodit." Zamotá se do toho ale a v očích mu znovu zasvítí neskutečná touha, tohle už prostě neodkáže ovládnout, vždycky s tím měl problém a teď je tu v hotelu, na zemi, má ho na sobě a je mu úplně jedno ke komu patří a co má vytetované na zádech. No, když se to vezme kolem a kolem on by si to tetování, co má Su na zádech, klidně prohlížel ale to…už by záleželo na poloze a uhm. Koutky se mu pomalu zvednou a paží kolem jeho pasu si ho přitiskne víc na své tělo a znovu laškovně zatahá za vlasy.

"Musíš mě utahat, abych usnul první hm..." Poradí mu s nádechem pobavení v hlase a zamračí se nad jeho snahou odvalit se stranou, radši zaklene nohu za tu jeho a plynulý pohybem se zkusí převalit, i když to díky opilosti málem přežene a jsou na boku, musí se dlaní odrazit, aby se ocitl nad ním. Hlava se mu pěkně zamotá ale nakonec se přece jen udrží a napasuje pohodlně své boky na ty jeho.

"Neříkám, že…uhm." No dobře, pořád má trochu problém mluvit ale to neznamená, že bude mít problém při jiných činnostech.

"Že ta představa není moc hezká ale zvládnu to i bez mučírny, s tím Tvým zadkem si to užiju i tak." Provokuje ho dál a pohne se boky proti těm jeho, když se rty natiskne na jeho hruď a odsouvá lem košile, aby se dostal k jeho bradavce. On ho prostě ukecá…a nebude u toho muset ani moc mluvit.

"Hezké tetování, kde všude ho máš? Přidám ti svoje, chceš?" Prohodí hlasem podbarveným vzrušením a prostě ho do té kůže nad bradavkou kousne, aby za sebou zanechal rudý otisk svých zubů. Ne, Myiavi je ten poslední, kdo by se dokázal v tuhle chvíli ovládnout, na to vypadá Su moc dobře. Vypadá moc dobře i za střízliva a natož tak teď.

Sugizo

"Ano, to cítím." Culí se Sugizo jako měsíček, ale ten výraz se změní na žádostivý, když ho Miy o něco drsněji zatahá za vlasy. No jo, každý má trochu jinou úchylku a on má tuhle.

"Dokud se to nebude hodit oběma. Neuděláme nic, dokud si venku před hotelem neřekneme konec příměří. Žádné pokoutné zabíjení ve spánku, pasti ani jiné úskoky." Upravuje dál jejich ústní dohodu, než ho Miyavi znovu zatahá a nemůže uvěřit tomu, jak se celý večer dovede bavit s nejprofláknutějším psychopatem v Tokyu a možná celém Japonsku. Musel být nutně pěkně na hlavu, protože zatímco někteří mučení lidí odmítali, o něm se říkalo, že si ho doslova užívá a hlásí se o něj dobrovolně. Nikoho takového v Gacktově rodině neznal. U Hideho museli být asi všichni takoví...? Vůbec neví, jak se to stalo, ale ocitne se na zádech a pod ním a svět se s ním pěkně zatočí. Rozhodně mu trvá, než jeho rovnovážnému ústrojí dojde, kde je nahoře a kde dole, a že se rozhodně nehýbá z místa. Naštěstí se mu z toho alkoholu nedělá špatně a nechce se mu zvracet. Místo, aby se vztekal a snažil se ho ze sebe dostat, se znovu rozverně uculí, když mu tady Miyavi říká, jak si má v plánu užívat s jeho partiemi a pak prudce zakloní hlavu a vzdychne si při pohybu jeho boků proti vlastním. "Nechci, moje mi stačí, každý mi ho závidí..." Stačí říct, než bolestivě sykne, jak ho Miyavi pokouše. Nakrčí u toho nos jako vlk čenich.

"Hey, hey! Nejsem zrovna z cukru, ale nechci odtud s trvalými následky, jasné?" Napomene ho docela přísně, ale tak nějak už má prsty v jeho vlasech a celkem něžně se mu je snaží hrnout na stranu, zatímco ty potvory padají zase zpátky a je to taková nekonečná práce. Což mu v tomhle stavu zrovna moc nevadí.

Miyavi

Podvědomě si v hlavě přebírá jeho podmínky a mezitím už si vychutnává jeho kůži.

"Okey, budu tě jen slastně mučit hm." Zavrní mu v odpověď ale nedokáže se odtáhnout na další čas. Je to hrozně návykové a on si to nikdy nemůže odpustit. Jenže teď vidí, jak se rudá, která vzniká pod jeho zuby, hezky ztrácí v jeho tetováních a to mu působí ještě bolestnější tlak v klíně. Je to neskutečné a Miyavi to zatím schopně zvládá přisuzovat hladině alkoholu, než by si uvědomil, že se mu zamlouvá to, co má před očima víc, než by mělo. Každá černá linie dokonale doplňuje kůži a křivky pod ním a on by se mohl dlouho koukat, než by zaostřil na jednotlivé detaily. Šíleně dokonalý koktejl pro jeho oči. Na to ale teď nemá vůbec čas, už nechce čekat ani vteřinu a tím, že ho Su nezastaví ho jen povzbuzuje do dalšího konání. Špičkou jazyka několikrát drcne do jeho bradavky a s mírným pozvednutím koutků ho nechává pohrávat si s dlouhými vlasy.

"Já ne, já mám svých dost ale jsi sexy." Složí mu kompliment, aniž by si příliš uvědomovat, co z něj za slova vůbec padá.

"Trvalé následky to nebudou, možná si chvíli nesedneš až s Tebou skončím." Zlověstně se mu blýskne v očích, když se mu dlouze podívá do těch jeho, přejede si jazykem po horním rtu a prudce se skloní k jeho krku na který udělá dokonalý nájezd, kde jaký viking by mu ho mohl rozhodně závidět. V mezičase už se mírně nadzvedá v bocích a odklání je stranou, aby se mohl začít probojovávat skrze jeho kalhoty ale to zapínaní je pro jeho prsty momentálně neskutečně složité.

"Bože, pak že si užívám mučení. Lepší kalhoty jsi neměl?" Zabrble si Miyavi trochu nasupeně, když se neudrží a za zapínání prudce trhne, aby se dostal kam potřebuje.

"Příště si vezmeš lepší." Zavrní skoro až přeslazeně, aniž by mu docházelo, že by očividně nějaké příště uvítal. K tomu mu pohled padne na jeho odhalené břicho a spokojeně se ušklíbne, když na něj položí dlaň s roztaženými prsty a hrne látku košile směrem nahoru, zatím co rty, které konečně odtrhl od jeho šíje míří zase od dlaně směrem dolů, s mezizastávkou v pupíku a zase mu přibude další kousnutí. Tohle ho rozhodně baví.

Sugizo

"Hmm, jsem sexy?" Protáhne si zase dlouze a po zádech mu přeběhne mrazení, když se Miyavi věnuje jeho bradavkám.

"Kdo ti slíbil, že budu dole, hm?" Protahuje dál, ale tak nějak spokojeným hlasem. Po většinu času má zvláštně klidnou povahu a ta není jiná ani teď, nemá takové ty ambice škrábat se nahoru stůj, co stůj, prostě se tam dostane v pravý čas. Potkají se spolu očima a kdyby byl Sugizo střízlivý, možná by ho napadlo, jestli se mu to s ním vůbec bude líbit, jestli nebude sadistický i tady, ale teď? V tomhle stavu? Nějak si dokonale věří. Znovu hrdelně vzdychne, když se Miyavi vrhne na kůži jeho šíje, kterou vášnivě týrá, dráždí, okusuje a nastavuje tempo, u kterého on sám nestíhá nic, než přivírat oči a pomalu se začínat slastně kroutit. Dlaně už má v tu chvíli na jeho lopatkách a jede jimi níž, na štíhlé boky, na kterých je ale víc svalové hmoty, než by si kdo mohl myslet. Možná víc, než na něm samotném. Prsty zabloudí pod košili a pohladí ho poprvé na hebké pokožce, zatímco se mu Miy snaží rozepnout kalhoty. Je to spíš k smíchu, taky že se co chvíli tiše pohihňává, ale nakonec se mu to podaří a jen tak ze hry mu přikývne, že ano.

"Příště budou na gumu, když už vím, že nedokážeš ani kličku, přece tě nebudu trápit." Řekne mu, ale nic dalšího, než Miyaviho rty na vlastním břiše, se mu už do hlavy nedostane. To jeho je velmi ploché a podvědomě ho trochu zatahuje, když jeho Miyaviho jazyk zabloudí až do pupíku, ale pak si tak nějak sám sáhne po vyhrnutých cípech košile a přetáhne si ji přes hlavu. Opravdu ji nechce mít nahrnutou pod bradou. Shlédne na něj dolů, jak se nebezpečně blíží k jistým partiím a zabrní ho z toho v žaludku.

"Au." Postěžuje si a trhne u toho kolenem nahoru, takže ho div nenakopne mezi nohy, ale spíš mu způsobí náhlý slastný tlak v jistých místech a zamračí se.

"Říkal jsem buď něžný!" Vyčiní mu hned, než ho vezme za vlasy a vrazí si jeho tvář zpátky dolů nad podbřišek. Bože tohle je adrenalin, jeden ani neví, kdy přijde další kousnutí. S takovou mu omylem vyrazí zuby.

Miyavi

Protočí očima v sloup, když si ho dobírá skrze ty kalhoty. Příště si na to vezme nůž a prostě mu je podélně rozřízne a Su se bude jen modlit, aby mu neujela ruka! Tak. Se zvráceným potěšením se uchechtne jen nad tou myšlenkou, jak by sledoval ten strach vepsaný v očích, když by těsně míjel jisté partie. Ano, tohle trápení by mu taky šlo pěkně od ruky. Pod doteky Sugizových dlaní se spokojeně ošívá, jak jsou mu příjemné a tiše si zavrní do jeho kůže, dokud nedostane vyčiněno, že má být něžný ale to jeho au v jeho šílených očích rozsvítí zvláštní jiskry, když vzhlédne k Sugizově tváře a trochu zvráceně se pousměje.

"Jeden by řekl, že Had nebude taková citlivka." Dobírá si ho a trochu hekne, když ho popadne za vlasy a málem si zlomí nos o jeho podbřišek. V Miyaviho nitru to rozpoutá zvláštní brnění a on se spokojeně zakousne podruhé. Tentokrát si ale dává dobrý pozor, aby to jeho neposedné koleno nezasáhlo nechtěný cíl.

"Až přestanu být něžný…" Začne pomalu, když zaklene prsty za lem jeho kalhot na bocích a přesune se stranou aby mu je mohl stáhnout a zahodit někam daleko.

"...věř mi, že to poznáš Su-chan." Zavrní s nádechem spokojenosti, když si zvědavě prohlédne jeho přirození, které na něj hezky vykouklo a nepokrytě si mlaskne. Položí dlaně na jeho kotníky a silně je stiskne, než mu obě dvě nožky ohne v koleni. Pak se natáhne po konvici se širokým dnem a povolí její zámek, než mu ji postaví na břicho, kde ho pravděpodobně bude příjemně hřát, ale vylívat by ji rozhodně neměl. Uvězní jeho zápěstí ve svých dlaních a rty se skloní k jeho chloubě, po které přejde jazykem. Sadisticky se uchechtne, když si jej zálibně prohlédne ještě jednou.

"Být Tebou, moc sebou netrhám." Broukne něžně a vezme jeho chloubu mezi své rty, očima sledujíc jak se konvice na jeho břiše jemně chvěje.+Škoda té žiletky, co jsem si nechal doma. Trocha krve mm.+ Proběhne mu hlavou trochu rozmrzele ale to už se velmi zkušeně potýká jeho chloubou, kterou rty i jazykem mapuje po celé délce.

Sugizo

Sleduje ho, jak mu svléká kalhoty a ani teď mu nemizí z tváře ten skoro přívětivý, panenkovský úsměv. Trochu s ním zabojuje, když se mu snaží zvednout nohy výš, ale nakonec povolí a nechá si je pokrčit. Hodně překvapeně se dívá na to, co dělá s tou konvicí, než mu to dojde a musí na okamžik protočit očima v pochopení. Dno opravdu celkem příjemně hřeje a hlavně to kafe nehorázně voní, ale mnohem větší starost bude mít s tím, aby se nerozlilo. Sadisticky geniální a při tom něžné a navíc si to oba užijí, protože je to taková sex play. Miyavi je docela vynalézavý a jemu se to líbí už teď. Shlédne na něj zpátky dolů, nejradši by se zavrtěl a uvelebil, ale nic z toho mu není dopřáno a jakmile ucítí jeho jazyk na svém penisu, rozpoutá to v jeho těle hotové peklo. Okamžitě je dole tvrdý jako skála a nejradši by zatnul ruce do peřin okolo, ale žádné tu nejsou, jen ty rohože a zastlané futony. Kruci! Z počátku s tím jde bojovat, ale čím víc se slast stupňuje a čím víc si Miyavi hraje, tím víc on sám přichází o zábrany a přestává kontrolovat sám sebe. Svůj hlas si nehlídá už dávno, takže pokud se dámy v recepci domnívaly, že půjdou spát a bude od nich klid, tak se pěkně přepočítaly, ale přinutit svoje tělo, aby se nešilo do všech stran, to ho stojí úplně všechno. Zřetelně se chvěje, konvice na něm doslova vibruje a jeho pozornost se tříští mezi snahu udržet ji na místě a snahu vnímat všechny slastné pocity, které v něm Miyavi rozpoutává. Je neskutečně šikovný, tak moc, že konkuruje všem a všemu, co kdy zkoušel. A málo toho nebylo. Ani nemohlo, když žijete s někým jako je Král démonů. "Tohle není možné... dali ti špatnou přezdívku... takhle orel nesouloží..." Vyráží ze sebe krčí u toho alespoň palce u nohou, když nic jiného nemůže. Příval slasti se v něm sbírá rychle, ale rozhodně není jediný, který by v dnešní noc mohl přijít. Většinou toho zvládá o trochu víc, i když je teď opilý.

"Miy... tohle já..." Nedokážu - chtěl mu říct, ale vrchol je už opravdu blízko a je to znát z trhání jeho těla i citlivých partií.

Miyavi

Kdyby mohl, tak se mu snad budou koutky zvedat s každým stupínkem intenzity Sugizova hlasu. Tohle je přesně to, co chce slyšet. Přivádět ostatní k šílenství je jeho parketa, ať jde o jakýkoliv způsob. Většinou baví mnohem drastičtější ale u něj se přece jen trochu krotí, sám vůbec netuší proč. Slast to je to, co chce prioritně v jeho tváři vidět. +Kdyby se trochu vylilo, taky by to nebylo na škodu.+ Proběhne mu hlavou s hravým blýsknutím očích a dává jeho klínu rozhodně co proto. Vydává ze sebe to nejlepší a jak to tak vypadá Su si to užívá a nejspíš i hosté celého hotelu. Však mu pak můžou vynadat, klidně jim to vpálí do ksichtu, že za to aspoň tentokrát nemuseli platit. Nedělá si vůbec iluze o skryté tváři japonské společnosti, o ty přišel už hodně dávno. Neuhne rty, ani když pocítí dobře známé cukání a nechá jej klidně vyvrcholit do svých úst, přidržujíc konvici, aby si příliš neublížil a teprve po tom se na okamžik narovná a sevře si prstem zbytek z koutku, než si palec vloží mezi rty, skoro jakoby chutnal to nejlepší jídlo v životě.

"Hmm, tak to byla pravda, démoni umí hezky zpívat." Zavrní spokojeně ale nemá v plánu mu dopřát žádný oddech. Využije chvíle, kdy je mimo sáhne po konvici a zhluboka se napije, než ji odloží stanou. Je to ještě pořád dost horké a káva mu způsobí neskutečné pálení na jazyku a v krku pod kterým musí přivřít víčka a koutek se mu se zvráceným potěšením zvedne. Hned na to mu pustí tekutinu na podbřišek. Pravděpodobně mu už neublíží ale tuší, že by Su spíš ocenil chlad, než další teplo.

"Já taky neříkal, že budeme souložit ale že budeme létat." Opraví ho klidně a trochu opařeným jazykem slízne kávu z jeho podbřišku, u čehož si tiše sykne, je to nepříjemné a zároveň ho to vzrušuje.

"Aby jsi z té výšky nedostat závratě." Zavrní s dlouhým výdechem, než si sám stáhne kalhoty půli stehen, nasliněnou dlaní si párkrát přejede po svém přirození a vměstná se mezi jeho stehna. Hezky mu podebere nožky a zvedne je vzhůru a silně stiskne jeho boky, než se obratně nasměruje vstříc jeho nitru a začne do něj celkem pomalu pronikat, dokud není dostatečně daleko, než svůj pohyb rychle dokončí a sám se prohne v zádech a hlasitě zasténá. Ne, něžný on asi nebude nikdy.

"Budeš mě prosit, aby to neskončilo." Vydechne silně zastřeným hlasem, když se začne pohybovat proti jeho boků a užívat si jeho těsnost. Alkohol ze svého těla dostává s každým pohybem pryč, i když kapky potu na jeho tváři i těle naznačují, že má co dělat, aby to sám vůbec ustála vydržel dostatečně dlouho ale nepřestává ani na vteřinu.

Sugizo

To, že kvůli němu Miyavi konev přidržel, toho si vůbec neměl šanci všimnout, ale kdyby to věděl, určitě by to ocenil a navíc by mu muselo začít zákonitě vrtat hlavou, proč to udělal. Proč najednou nechtěl, aby si popálil celé břicho, když by to jindy vnímal jak skvělý kanadský žertík? Jenže Sugizova mysl se doopravdy vznáší, tak jako mu Miyavi sliboval a něco podobného není vůbec schopná zaregistrovat. Vrchol si s ním pohrává dlouho a ještě víc plete jeho alkoholem uvolněnou náladu, ale nakonec se na něj podívá přesně v tom okamžiku, kdy si strká prst s jeho tekutinou do úst. I jeho tvář se mírně leskne potem a celé tělo se ještě stále zachvívá, když se na něj trochu omámeně pousměje a docela ho berou ambice se zvednout z futonu a jeho laskavost mu oplatit. Jenže Miyavi mu nedá vůbec možnost. Trochu mu závidí, když ho sleduje, jak se pořádně napil kávy, jako by potřeboval doplnit tekutiny na další pokračování, ale vzápětí mu v klíně trochu přistane, jen už to zdaleka není tak horké, jak káva prošla nejdřív Miyaviho ústy.

"Závratě máme oba." Dostane ze sebe konečně nějakou větu, ale Miy ho vezme pod koleny a on začne protestovat. Nadzvedne se na lokty a s tlumeným hey hey se ho pokusí zastavit, ale pak opět zvrátí hlavu dozadu a projede jím nepříjemný tlak hraničící s bolestí, jak se do něj snaží dostat bez nějaké větší přípravy. Netrvá to zase tak dlouho, uvnitř se podráždí ta správná místa a bolest se začne rozptylovat v dalších příjemných pocitech, až dokud v něm Miyavi není na doraz. Teď už má Sugizo výraz, jako by si před tím dali něco víc, než jenom alkohol, když se jejich pohledy znovu střetnou. Vydrží se několik přírazů držet na předloktích a dívat se na to celé, na jeho krásné a jemné rysy, které vůbec neodpovídají jeho povaze, na jeho hrudník, lesknoucí se potem a plný dalších tetování a na jeho zbraň mizející uvnitř jeho těla, dokud neklesne na záda a prostě se sebou nechá dělat, co Miyaviho napadne. Není mu schopný odporovat ani konkurovat, chce si jen vychutnat všechno, co mu dnes v noci dává. Všechno to trvá opravdu nekonečně dlouho a jeho hlas jasně nasvědčuje tomu, že už vůbec nevnímá nic kolem sebe. Navíc to, že se udělal jen před malou chvílí pomáhá k tomu, aby to po druhé nepřišlo tak rychle, ale stejně mu po nekonečných minutách dokonalého týrání postříká břicho novou várkou a oběma dlaněmi si zajede do potem mokrých vlasů, jak se snaží vzpamatovat.

"Proboha...." Vydechne jenom a ano - po tomhle už je střízlivý i on. Začíná si dokonale uvědomovat, co to tady provádí a s kým.

Miyavi

Skoro až zasněně se usměje, když uvidí náznak bolesti v Sugizově tváři a pak přijde dokonale slastný výraz a z té kombinace…no na kolenou už je, takže smůla. Je to ale taky to poslední, co zvládne zahlédnout, protože už se mu musí dokonale soustředit, aby neskončil v prvních pěti přírazech. Má dobrou výdrž, má natrénování a teď se mu to dokonale hodí, navíc alkohol trochu oddaluje pomalu se plížící vyvrcholení. S dalším pohybem proti němu tiskne boky, čím dál silněji a jeho hlas už plní pokoj a dokonale doplňuje ten druhý. Všechno v něm hraje, tím správným způsobem a ta kombinace je naprosto dokonalá. Ještě chvíli opravdu vydrží, vlastně do okamžiku, kdy ucítí horkou tekutinu na svém břichu a krátce se uchechtne, než naposledy prudce přirazí a vyvrcholí i on. Odpálil neskutečnou nálož uvnitř svého těla a málem se zhroutí na to Sugizovo pod sebou. V poslední chvíli se zapře dlaněmi o podložku a hlasitě oddechujíc svěs hlavu mezi ramena, aniž by z něj vystoupil.

"Tohle nemá s Bohem nic společného." Ozve se jeho přidušený hlas s ďábelským uchechtnutím a pomalu hlavu mírně pozvedne a natočí na stranu, aby na něj kouknul jen koutkem oka.

"To bys ty jako démon měl vědět." Dokončí ještě, když se mu podaří znovu pořádně nadechnout a sleduje kapky potu jak padají z jeho čela a tváři a dopadají na potetovaný hrudník. Tohle je teda umění. Trochu šíleně se začne pochechtávat, když špičkou nosu přejde po středu jeho hrudníku a mezi klíční kosti ale pořád se němá k tomu, aby opouštěl jeho nitro.

"Půjdeme si po krku hned nebo až si odpočineš." Dobírá si jej s dalším pochechtáváním a krátce zvedne hlavu, aby mu mohl kouknout zblízka a zpříma do očí. Mírně pootevře rty, když hodlá říct něco v tom lepším případě vtipného ale najednou je úplně mimo. Jak kdyby se v tom pohled ztratil, před očima vidí jeho výraz v tom nejlepším a je…v pasti. Nechal se ovinout hadími smyčkami a ty ho prostě nechtějí jen tak pustit. Mírně se pousměje ale ten výraz postrádá cokoliv z typické šílenosti, je spíš upřímný a spokojený.

"Obléknu se a vypadnu." Zavrní tichým hlasem, když se začne sklánět k jeho rtům, jak kdyby se ho chystal políbit ale nakonec se zvedne z jeho těla a začne se oblékat. Neodpustí si však krátké ohlédnutí na jeho celou postavu. +Ne vůbec bych nešel zpátky.!+ Napomene se se ostře v duchu. V hlavě má dobrý chaos, protože tohle mělo rozhodně sílu a on doopravdy neví, co s tím!!

Sugizo

Je to hodně zvláštní pocit, když jeho tělo naplní Miyaviho horká tekutina, i když ne úplně neznámý a v podstatě ho zachytí do své náruče, když se na něj skoro zhroutí. Spontánně ho obejme a trochu ukonejší u sebe, zatímco ho bezmyšlenkovitě pohladí po tváři a usměje se té jeho poznámce.

"Víc jako démon se chováš ty a ne já. Vybral sis špatný klan." Broukne a nepouští ho ani v okamžiku, kdy cítí, jak mu špičkou nosu přejíždí po hrudníku. Je to jako by konejšil jeho rozpálenou pokožku a dodával jí potřebný klid.

"Myslím, že si nejdřív trochu odpočinu." Roztáhne zase rty do širokého úsměvu, který by ledaskdo označil za dravčí, ale při tom z něj sálá něco milého. Už si uvědomuje, jak dlouho Miyavi zůstává uvnitř něho, na místo aby okamžitě seskočil a utíkal od něj co nejdál. Je to zvláštní chvilka a sám by ji rozhodně ještě na večírku nevymyslel. Vrčeli tam po sobě jako vzteklí vlci a teď? Jejich bossové by je nejspíš oba zastřelili, kdyby tohle viděli, ale pochybuje o tom, že se to kdy kdo doví. Od něj ani Miyaviho to rozhodně nebude. Jejich pohledy se potkají, Sugizo spatří, jak Miyavi svými rty formuluje nějaká slova, která ale nedostanou zvuk a taky cosi zvláštního, co se mu odráží v očích. A pak je to Sugizo, kdo se prudce nadechne, aby zaprotestoval, ale Miy je jako lasička. Najednou už ho vůbec neobjímá, zůstal na futonech sám a věta o odpočinku pozbývá význam. No, on už nejspíš využije toho, že tady zaplatili za pokoj a odejde tak za dvě tři hodinky, až se ze všeho trochu vyspí a zavolá si auto, protože stejnou limuzínou oba odjet tak jako tak nemohou. Nakonec se rozlámaně posadí, nakrčí nos a přenese váhu spíš na bok, zatímco ho sleduje, jak se cpe do nohavic. Oba už jsou víc, než při smyslech.

"Konečně taky vidím ten tvůj zadek." Ozve se pobaveně a snaží se moc neculit, ale ono to prostě nejde. Před očima mu tančí ten Miyaviho poslední pohyb. Fakt, že ho chtěl políbit, on chtěl, Sugizo to prostě viděl. Povzdechne si, natáhne se pro konvici a taky se napije prostě z hubice. Káva je teplá, ale už ne horká a celkem příjemně mu to teď padne. Posune se na jednom z futonů a jako líný kocour se zasune pod podušky. Podepře si hlavu jednou dlaní a ještě jednou se na něj podívá. On se ven zas tak moc nehrne.

Miyavi

Zrovna si natahuje kalhoty, když se ozvou Sugizova slova. Zastaví se uprostřed pohybu a chvíli to vypadá, že přemýšlí, jestli řekl to, co řekl. Pere se to v něm úplně neskutečně, ta touha tu zůstat a užít si tuhle nepopsatelnou chvilku a uvědomění, že tohle prostě tak být nemá. Nedokáže se s tím srovnat. On, který podobné věci nikdy neřešil ale taky....se nikdy nevyspal s démonem a …ne, vůbec s tím nebyl až příliš spokojený. Kruci! Nakonec to natahování kalhot přece jen dokončí a začne si upravovat košili, zády k němu s mírným úsměvem na plných rtech.

"Přece bych Tě o ten zážitek nepřipravil." Ozve se jeho hlas, který v sobě nese známky sebejistoty, i když on se ve svém nitru takhle rozhodně necítí. Několik okamžiků jen stojí s rukama v kapsách, než se pomalu otočí a vidí ho ležet pod poduškami a dlouze vydechne s hlavou mírně na stranu, jak si ho prohlíží. Udělá krok dozadu v náznaku toho, že už opravdu odchází, než se rozejde jeho směrem, přidřepne si u jeho hlavy se zvláštním, zaujatým odleskem v očích mu položí dlaň na tvář a přes ni zajede prsty do vlasů. Teprve pak se skloní a políbí ho na čelo s přivřenými víčky, do jeho nosu se probojuje jeho vůně a z té se mu skoro zatmívá před očima.

"Spi sladce Su-chan." Broukne do ticha kolem, než vyplete prsty z jeho vlasů a skoro jako kouzlem se v mezi jeho prameny objeví sice umělé ale precizně provedené orlí pírko. Pak už se hbitě zvedne a s rukama v kapsách zamíří ven z pokoje, už se ani jednou nehlédne, protože by se chtě nechtě musel vrátit. Tohle bude muset pravděpodobně ještě přepít nebo si ten divný pocit na někom vylije, třeba pro něj Hide bude mít nějakou oběť s tímhle pocitem musí něco udělat. Spěšně projde přes recepci, ignorujíc vytřeštěný pohled dívky, na kterou si neodpustí mrknout a přiložit ukazováček přes rty a ta se málem vsákne do podlahy. Pak se usadí do limuzíny, sáhne po flašce a před prvním lokem se široce usměje s pohledem upřeným ven. Nejede domů, pod křídla draka, užije si ještě noční město.