Hromadné - Teď jsi otrávený. Ale smrt je pomalá. - Část 2.

(Takeshiho banquet)

Gackt, Aoi, Sugizo

Aoi stáhne obočí k sobě, když se mu Inoran začne smát. Ha, ha moc vtipné. Po tom, co se mu stalo v klubu, se mu nikdo nemůže divit. Mírně sebou cukne, jako by chtěl uplavat, když Inoran rozpřáhne ruce a přistoupí k němu blíž, ale sám se ho nedotkne. Najednou jsou od sebe jen malý kousek a Aoiho oči jsou pořád trochu plaché a velké jako talíře. Takové vybavování se s nepřítelem! Překvapí ho, když mu Inoran tak na rovinu přizná, že se mu líbí. Znovu se letmo pousměje, ale to poslední vyjádření ho zaskočí.

"Vážně tohle říkají? O mě?" Opře se zády o stěnu budovy, dlaně nechá sepnuté pod zadkem a opře si jednu nohu chodidlem o omítku, když se na chvíli zamyslí. Cigaretu dávno típl a mobil uložil.

"Je tu tolik jiných adeptů… Miyavi-san? Například?" Sadista, co mučil lidi a prý moc rád. A on, že je zlý? Nakonec se na něj znovu podívá.

"Jen jsem chtěl vědět, proč ses toho včerejšku v klubu neúčastnil a taky… jak to, že tě za to nepotrestal? Když tohle není past?" Začne měkce vyzvídat. Nerozumí tomu a chtěl by. Vytáhne jednu dlaň z pod svého pozadí a začne si na prst namotávat pramen dlouhých vlasů. Není to úplně cílený flirt, spíš je z něj trochu nervózní. Lišky jsou mazané.

"O tobě neříkají vůbec nic. Proč tě Hide k ničemu nepustí? Šlápl jsi mu na kuří oko?" Gackt se znovu pousměje a pokývá hlavou.

"Uhm… takže radši sedíš v bezpečí své zlaté klícky." Přebere si to po svém.

"Pávi byli vždycky ozdobou parků, ne divočiny." Pak na něj přivře oči, když si ho Uruha začne dobírat, ale nerozhlédne se po sále, tu radost mu neudělá. V tu chvíli se s nimi rozloučí jejich společníci a oni spolu osamí. Formuluje si na jazyku nějakou trefnou odpověď, ale Uruha si docela naběhne sám od sebe. To poslední se mu totiž zalíbí. Udělá krok blíž k němu, jsou teď od sebe velmi těsně a dvěma prsty mu odhrne prameny vlasů z očí. Něžně, velmi něžně jimi sklouzne po jeho krásně řezané líci v jakémsi pohlazení a zálibně nakloní hlavu k rameni.

"Já nejsem ničí manžel. Víš?" Protáhne stejně medově, jen si hlídá, aby v tom ironie nebyla.

"Ano, ta labuť je moje." Těká očima po každičkém milimetru jeho půvabných rysů.

"Dokud budu chtít. Víš, že páv se řadí do řádu hrabavých? To k tobě docela sedí." Koutky mu pobaveně pocuknou, ale je to upřímné pobavení, ne výsměšné. Uvědomí si, že ruku stále nesvěsil a že jsou hodně na očích, ale jak se zdá, Miyavi nikde a Aoi zjevně taky ne, protože byl velmi žárlivý a scéna se nekonala. Kdepak asi je, potvora černá? Sugizo se znovu pobaveně pousměje.

"Hmm, to máš asi pravdu. Proto nejsme hračkami, tak jako oni." Kývne bradou směrem k Pávovi, o kterého je momentálně jeven emeritní zájem. Kdo ví, co je zase tohle za hru, a který z nich v ní vyhrává. Sugizo pozvedne obočí v reakci na Miyaviho slova o duševnu. Jak je vidět, dost ho podceňuje a Hide ne. Zajímavá dvojice.

"Tak co kdybychom se prostě napít šli a předstírali, že jsme si jich nikdy ani nevšimli?" Navrhne mu. Aoi nebo Uruha, podle něj v tom nebyl rozdíl, až na rodiny, ke kterým oficiálně patřili.

"Když se jim něco stane, řekneme, že jsme si šli po krku někde jinde." Nahodí výmluvu.

"Můžeme si klidně na oko rozbít hubu." Poplácá ho po rameni a pak se otočí, aby se vydal k baru. Vyhoupne se na jednu z židliček zády k úplně všemu a objedná si gin. Pro jeden večer nechce držet jejich zarytou rivalitu. Aspoň jednou si chce prostě normálně oddechnout. Zabít se můžou třeba zítra, protože jednoho dne se to nepochybně stane. Stejně jsou tady na očích bossovi a před ním by měli vypadat jako přátelé. Jen ať donese nejvyššímu, že jsou v pohodě. Za tohle by jim šéfové měli spíš dát prémie.

Uruha, Miyavi, Inoran

Ino jen kývne krátce hlavou, aby mu odsouhlasil, co se o něm vykládá.

"Nikdo a nic Tě prý nezajímá a nosíš smrt. To druhé nejspíš okusím na vlastní kůži ale to první. Já nevím Aoii, nějak to v těch hlubokých očích nevidím hm?" Pokračuje dál a nechá cigaretu dopadnout na zem vedle své boty a zašlápne ji. Těkne pohledem jeho prstu na který se namotává pramen vlasů a pousměje se, když krátce sklopí pohled. Teprve pak překoná vzdálenosti mezi nimi a opře se dlaní a stěnu vedle Aoiho hlavy. Lehce ho plácne přes tu packu, která si právě hrála s pramenem a uzme si ho mezi své prsty on sám. Bože, jak on ho neskutečně přitahuje, to snad ani není možné. Nikdy nebyl tak sebevědomý, nikdy si nešel tak přímočaře za svým jako právě teď.

"Hide moc dobře ví, že je mi to proti srsti a já moc dobře vím, že ho potřebuju, abych mohl nějak normálně žít. Je to jen obchod ne loajalita, proto mě k ničemu nepouští. Stoupnu si mezi jeho a kulku, jen proto, že by mě stejně nakonec jeden z nich pak v nejlepším případě zastřelil." Vysvětlí mu to naprosto klidně s upřímností vepsanou v očích. Pro něj je to jen obchod a on má několik pár, kterých trochu využívá ale jinak nic v rukávu.

"Nepotrestal ale hlídá mě skoro pořád, nevěří mi a nikdy nebude. Lišky jsou nevyzpytatelné, říkají. Vymluvil jsem se na Takeshiho a jeho názor na podobné střílení v klubu." V očích mu jemně zasvítí a nakloní se o něco blíž k jeho tváři, aby se s přivřenými víčky nadechne jeho vůně.

"Budu omámený, když se nadechnu příliš? Zabiješ mě za mou drzost hm?" Provokuje ho dál bez váhání, pokud by měl přijít o život ať je to raději jeho rukou, než aby to byl třeba Miyavi.

"Ano i ne. Mám rád svou klec, dokud je zlatá ale taky vím, jak nebýt viděn hm." Zavrní mu odpověď a trochu ztuhne, když se Gackt pohne jeho směrem a on ucítí prsty na své tváři. Jen trochu trhne vzpurně hlavou ale dál ho nechává, aby se jemné pokožky dotýkal a nespouští pohled z jeho očí.

"Ne? To je ale škoda, byla by z něj pěkná nevěsta…mrtvá nevěsta v černém, mám celkem rád svatby. Sejde se rodina." V očích se mu blýskne, má pořád prsty na své tváři a i to jej donutí pozvednout koutek v náznaku pousmání.

"Hm máš něco, co bych si mohl chtít nahrabat, ještě chvíli možná začnu být i zvědavý. I když asi Tě zklamu ale na můj vkus ti něco chybí a něco přebývá." Pomalu zveden dlaň k té jeho, projde se palcem a ukazováčkem po jeho kůži na zápěstí a velmi jemně ho přes ni plácne, aby se ho přestal dotýkat.

"Tenhle páv je příliš hrdý na to, aby někomu patřil." Mrkne na něj a znovu krátce smočí rty ve zbytku tekutiny ve sklence.

"Co dělá Krále Králem hm? Jsi celkem k světu ale to asi nebude tak úplně ono?" Začíná v něm probouzet zvědavost a to hlavně proto, že tu s ním stojí a baví se, i kdžy by vůbec nemusel a mohl ho nechat na pokoji ale ono se to neděje. Uru měl původně v plánu najít si nějako okouzlující dámskou společnost a užít si noblesní večer ale tohle…tohle ho začíná bavit mnohem víc.

"To nejsme a až jednou budu a dojde mi to, přijdu za Tebou a odstřelíš mě hm?" Nahodí osobitý vtip s podtextem černého humoru a zavrtí sám nad sebou hlavou. Ještě několik sekund po Sugizově návrhu sleduje, jak se Gackt dotýká Uruhy a něco v něm trochu vře ale po jeho poplácání po zádech nad tím jen mávne rukou.

"Ať si ty peří třeba vyškubou." Zabrble s protočením očí v sloup a odporoučí se vedle Sugiaza na bar.

"Kdyby náhodou, přetáhnu tě flaškou po hlavě ale vezmu tu od šampusu, ta má slabší sklo." Pozvedne ukazováček v náznaku, jak svou laskavost myslí moc vážně a upřímně se rozesměje. -Ale ne s obvyklou šíleností ale tak nějak normálně. No jo, on se taky umí chovat jako člověk občas, málokdy a musí se mu hodně chtít. On sám si objedná dvojitý rum a prohlédne si ho hned, jak u přistane na stole.

"Víš, jak začínají nejlepší mafiánské vtipy…sedí Had s Orlem na baru..." Prohodí se smíchem a pozvedne panáka jeho směrem, no co, on to pak svede na to, že se Takeshi díval. Však on Su není špatnej kumpán k baru a navíc….na tuhle situaci se dívá stejně, tak co. Nic mu neprozrazuje, ani to nemá v plánu a večer se vrátí za svým šéfíkem, někoho pro něj odrovná a bude dobře.

"Ale toho kluka ti jen tak neopustím, takový co dřou, mají výrdž." Upozorní ho na jeden vroubek, který u něj má.

"Tak co mi dáš na oplátku hm?" Začne na něj se smíchem dorážet a objeví se u nich na vteřinu Takeshi s potěšeným výrazem, že si tak rozumí. No to budou aspoň pozitivní recenze.

Gackt, Aoi, Sugizo

Aoi si vyposlechne i tu druhou část vyprávění o vlastní osobě a sotva znatelně pokývá hlavou. On nosí smrt, to je vlastně pravda. To, že ho nic nezajímá elegantně přejde a místo toho se na něj znovu podívá.

"Nezabijí tě proto, že se mnou mluvíš." Řekne mu. I když už stojí opravdu hodně blízko. A pak otevře pusu a zůstane na něj zírat, když ho Inoran plácne po dlani a ještě k tomu se ocitne opravdu až těsně u něj. Za tohle už by ho vážně zabít mohli. Nadechne se, aby se ho zeptal, co si myslí, že dělá, ale Ino je s mluvením rychlejší. Aoi se dívá do těch neskutečně upřímných očí a nemůže uvěřit vlastním uším. On tu veřejně přizná, že Hidemu není loajální? A ještě někomu jako je on sám? S tou informací by s ním mohl zatočit tak, že by smrt byla vykoupení.

"Lidé jako Takeshi by po tobě žádali seppuku, kdyby tě slyšeli." Řekne mu spěšně, ale Inoran pokračuje ve své troufalosti a div už se nosem neotírá o ten Aoiho. To je k neuvěření. Jen málokdo si myslel na to, že by se za ním Aoi byť jenom ohlédl a měli mnohem vyšší postavení, než tenhle řidič. Co by mu tak chtěl nabídnout, že tohle dělá? Aoi měl všechno, co v tomhle světě mít mohl. A Inoran si myslí, že by ho zabil on sám? Neměl čisté ruce, vůbec ne, jen trochu jinak, než si většina myslela.
 "Neměl bys chodit tak blízko. Je to jed." Skoro sykne, ale pak ho vezme dlaněmi za zátylek a přitáhne si ho na plné rty ve vášnivém, i když krátkém polibku.

"Teď jsi otrávený. Ale smrt je pomalá." Hlesne, sjede mu prsty po tvářích a vysmekne se mu, aby odtud rychle odešel. Gacktovy oči se znovu přivřou. Uruha má obratný jazyk, už chápe, proč ho má Hide rád. Klidně mu tu do očí řekne, že se sejde rodina - on moc dobře ví, jaká. A Aoiho by chtěl mrtvého?

"Žárlíš na něj? Kdyby tu nebyl, byl bys určitě největší ozdobou všech událostí." Rýpne si do jeho pýchy. A pak je to on, kdo jemně zvedne koutky, když ho Uruha drze plácne po dlani a on ji svěsí podél těla, aniž by odtrhl oči od těch jeho. Kůže ho ještě pořád slabě brní od jeho doteku.

"To říkají všichni, kdo ještě nepoznali, jaké to je. Takže panic. Ze zadu." Okomentuje to a nasadí si mírně pobavený úsměv.

"Ti potřebují zkušené milence." Vydechne horce, když se k němu mírně předkloní, ale pak se zase narovná v ramenou a zamyslí se nad jeho otázkou. Ale, ale dokonce tu padl kompliment, i když schovaný za masku nezájmu.

"To, že je ve všem lepší, než ostatní. Ve všem. A pokaždé o krok napřed." Řekne mu a v tu chvíli se rozhodne.

"Buď taky o krok napřed. Dej na sebe pozor. Bylo by tě škoda a nemáš nikoho, kdo by tě chránil." Odtuší a jemnou úklonou hlavy se s ním rozloučí. Očima pase po okolí, ale Aoi stále nikde. To není toaleta. Sugizo pootočí hlavu a usměje se, když uvidí, že se Miyavi chytil a usadil se vedle něj. "Vážně? Vždycky mi přišlo dost silné..." Odtuší a začne obě lahve porovnávat, aby si ukrátili chvíli. A pak se upřímně rozesměje a musí se zapřít dlaněmi o barovou desku.

"Mohli bychom ho dokončit. Orli prý polykají hady..." Řekne, ale jak se na něj podívá a jejich oči se střetnou, dojde mu ten dokonalý dvousmysl. No, to napadlo určitě jenom jeho a může za to alkohol. Miyavi si domyslí něco o zápase, to je jasné. Naštěstí je přeruší pan Takeshi, oběma jim položí dlaně na záda a něco jim spokojeně říká, než se zase vzdálí a on se na Miyaviho zakření.

"Jsme jako dva největší třídní grázlíci, co vyjímečně nezlobí na školním představení." I on pozvedne sklenku, takže si připijí. A pak se řeč stočí na toho chlapce.

"To pro tebe ani nemůže být zábava, jeden vyplašený kolouch. Proč si nenajdeš někoho sobě rovného?" Pocukne rameny a doopravdy se tomu diví.

"Vypadáš jako někdo, kdo má rád výzvy a ne jisté průměrné výhry." Usměje se znovu přes hranu sklenky s ginem a jen jemně zavrtí hlavou.

"Tys mi chtěl darovat kulku, vzpomínáš? Co bych ti tak dal na oplátku?"

Uruha, Miyavi, Inoran

"Proto to neříkám před lidmi, jako je Takeshi." Opáčí mu bez váhání naprosto klidným hlasem a v očích se mu zablýskne. Aoi by s tím mohl běžet za Gacktem a bylo by po něm. Nepochybuje o tom, že ten by toho využil, aby oslabil Hideho. Jenže na tom mu nezáleží, on tím buduje jakousi roztřepanou důvěru Aoi vůči své vlastní osobě. Nehodlá se pohnout ani o milimetr. Krátce se nadechne, když mu řekne to o jedu a jemu se potvrdí nějaké vlastní domněnky. Koutek se mu zvedne vzhůru.

"Jedy jsou většinou sladké." Zvládne říct tiše, než ucítí jeho dlaň na svém zátylku, který si jej přitahuje na plné rty a tím je odsouzen. Stačí jen první dotek, jen první prolnutí rtů a on je dokonale ztracen. Všechno se v něm obrátí vzhůru nohama a on dokáže jen dlouze vydechnout.

"Jestli je pomalá..." Začne, když se trochu vzpamatuje a hmátne po jeho zápěstí, aby ho poslal proti svému tělu; tentokrát je to on, kdo mu vjede dlaní do vlasů.

"Mám ještě čas." Vydechne s jansou nákloností vepsanou v očích a tentokrát je to on, kdo mu věnuje polibek s trochu větší intenzitou, než ten předešlý.

"Přijeď za mnou sem, hm ve čtvrtek deset." Broukne a ukáže mu vizitku, kterou měl doteď v kapse. Je to jeden z malých hotelů na předměstí a pak pod ní škrtne zapalovačem a nechá ho hořící padnout k zemi.

"Uvidíš, jak si užívám smrt." Mrkne na něj, když ho něžně pohladí po tváři a pak ho pustí a s upřímným úsměvem se otočí, vkládají si cigáro do koutku a míří zpátky k autu, kde otevře kapotu a začne se v něm hrabat, aby si zašpinil ruce a měl výmluvu proč šel dolů.

"Ne, nežárlím na něj. Jeho vidíš pořád ale mě vidět je vzácnost, měl bys za to být vděčný." Pohodí hlavou a v očích se mu blýskne, když protočí sklenku mezi prsty. Stáhne obočí k sobě, když začne komentovat jeho zkušenosti ale nakonec se jen dlouze nadechne.

"Co s tím všichni máte??" Protočí očima v sloup.

"Jak kdyby mi nestačil jeden dotěrný orel." Prohodí s krátkým rozhozením rukama a sjede Gackta od hlavy až k patě, aby zhodnotil celý jeho výraz a ujasnil si, jestli to myslel sám vážně nebo ne. Jestli by byl ochotný s ním vůbec něco zkoušet? Ne, je to Král, nikdy! Poslouchá jeho vyprávění o tom, proč je králem a trochu okázale kouká stranou a jen si navlhčí rty o sebe a mírně se usmívá. Je to jeho typicky okouzlující úsměv a jen koutek oka na něj těkne, když se s ním loučí.

"Neměj obavy, já se o sebe umím postarat, možná líp něž si myslíš." Mrkne na něj a zamíří po obvodu sálu, kde si ho po cestě odchytí Takeshi. Uru už ho má trochu plné zuby, začíná se s ním nudit a celou tu dobu se přetvařuje, aby nebyl nezdvořilý ale v hlavě si přebírá celý rozhovor s Gakkem. Nakonec se umístí po bok jedné sympatické slečny a užívá si jídlo a pití a snaží se jeho slova dostat z hlavy.

"Vypadá silně ale je křehčí, než ostatní. Teda aspoň mi to přišlo, když jsem jím naposledy rozbíjel hlavu." Porkčí rameny, Miyavi rozhodně není ten typ, co by měl v merku chemické složení, kde jakého skla a pak se upřímně rozesměje.

"Tak s tím polykáním nebude problém ale to bychom museli stranou, nejspíš bychom pak nedostali prémie." Odtuší a zbytek musí polknout, protože se k nim připojí Takeshi, který vypadá trochu mrzutě ale jejich soudržnost mu očividně zvedne náladu.

"To je skoro na metál a velké odměny." Odfrkne si s nádechem pobavení, když do sebe obrátí už třetího panáka a ohlédne se na Sugiza vedle sebe, protože mu to přijde, jak kdyby se mu skoro nabízel. Otočí se na barovce bokem, koleny k němu a na půl těla se rozvalí na pult, prohlížejíc si ho skoro až mlsně a hodnotí, co přesně se skrývá po tím oblečením.

"Jako koho? Třeba tebe? Hm…Donutit zpívat někoho z démonů..hm prý máte hezký hlas. Co takhle zjistit, co je na tom pravdy?" Ukáže mu gestem ukazováčku, aby šel blíž a nakloní se k jeho uchu.

"Přihodím klidně i něco navrch k té kulce, když mi dáš sebe hm?"

Gackt, Aoi, Sugizo

Aoi nestihne udělat ani dva kroky, když se jemné prsty, o tolik jiné, než ty Gacktovi, omotají kolem jeho zápěstí a přitáhnou jej razantně zpět. Drcne celým tělem do toho jeho a skončí mu v podstatě v náručí, zatímco měkkým, ale trošku vyděšeným pohledem hledí do toho jeho. Zavře oči, když mu Inoranova dlaň zajede do vlasů a pak se jejich rty potkají znovu, v mnohem vášnivějším polibku. I tento trvá jen krátce a Aoiho nitro je z něj celé rozechvělé. Pak sklouzne pohledem na vizitku, kterou mu ukazuje, rychle si ji v duchu přečte a několikrát zopakuje, aby nezapomněl, protože mu brzy hoří před očima. Znovu se podívá do jeho očí, všechny jeho emoce jsou rozjitřené. Má strach, strach z Gackta a z toho, že každý patří jinam, ale zároveň je mladý a plný energie a nechce se mu jen poslouchat, jak se mu poroučí. Je zvědavý, ví, že by tam neměl jít a ví, že půjde. Inoran to nejspíš chce jenom pro jedinou věc, ale i kdyby? Je krásný, vypadá něžný a mohl by mu tu lásku alespoň simulovat, i když je v téhle společnosti nikdo. Aoi by si s ním mohl alespoň připadat jako s někým, kdo ho má doopravdy rád. Takže ano, půjde na ten zálet. I když mu neodpoví, tentokrát už doopravdy zmizí podél stěny domu a vrátí se stejnou cestou jako přišel. V sále najde Gackta samotného, přitiskne se k jeho boku a předstírá svou náklonnost k němu po celý zbytek večera. Už se od sebe neoddělí. Gacktovi se uleví, když se Aoi konečně objeví, ale má tak plnou mysl rozhovoru s pávem, že si ani nevzpomene, že se chtěl vyptávat, kam to šel na tak dlouho. Tiskne ho ke svému boku, zatímco se mračí na Takeshiho záda, když si vodí Uruhu kolem a evidentně o něj jeví zájem. Je to otázka času, kdy si o něj otevřeně řekne. Chudáček jeden. A jemu nebude moct říct ne, tak jako to teď řekl Gacktovi. Nakonec se rozhodne opustit sál a vrátit se domů a zanechá tady všechny vlastnímu osudu. Jen se u baru rozloučí se Sugizem, na okamžik si ho vezme bokem, aby s ním prohodil několik slov, instrukcí a vysvětlivek, co to tady s Miyavim provádějí, ale věří mu. Jako kamufláž je to dobré. A pak i s Aoim odjede. Rozhodně nemůže tušit, že ani jeden nemají při nočním milování v hlavě sebe navzájem. Sugizo znovu zavrtí hlavou a rozesměje se.

"Hmm, takže mi vykouříš? Čekal bych, že to budeš chtít přesně obráceně." Stačí říct, než se mu na rameni ocitne Gacktova dlaň a on málem umře na místě, jak se ho lekne. To proto, co před chvílí říkal, ale vstane, odejde s ním stranou a domyslí si, že nic neslyšel. Aoiho už má u sebe, což je dobré a Páv se vodí s nějakou slečinkou, takže mají s Miyavim klid. Vrátí se k němu na bar a znovu se usadí. "Ani jeden už tu nemáme šéfa a vzácní ptáci jsou pod dohledem. Můžeme pít dál!" Prohlásí a objedná si rovnou celou lahev. Málem se polije, když se k němu Miyavi natočí a začne ho nabalovat. A nevypadá to, že by si dělal legraci. Však jeho pověst mluví sama za sebe. Přesto se k němu nakloní blíž a poslechne si, co mu chce. Znovu se zasměje a obrátí do sebe panáka.

"Máš moc pěkný rty, myslím, že by se kolem mě vyjímaly, ale na tohle jsem málo opilej." Pronese a nalévá dalšího, teď už i jemu, bez ohledu na to, že pil rum. Podá mu ho a rovnou si s ním ťukne. "Do dna." Zatřese oběma lahvemi. Nutno dodat, že tímhle stylem se na židli udrží asi tak příštích třicet minut.