28. července 2019

Hromadné - Byl jsi dokonalý, patříš na stage - Část 2.

(club)



Reita Uruha, Kaz

Uru skoro vůbec nepostřehne jejich zdráhavé pohledy, on má v tomhle celkem jasno, skoro jej to až vyděsí. Možná za to může i zítřejší slíbená zkouška, třeba budou úplně příšerní a jemu se to rozleží v hlavě, zatím je ale dokonale pohlcen atmosférou v klubu. Mrkne na Kaie, když jeho slova okomentuje a pozvedne pivo, aby si s ním mohl přiťuknout a pořádně se napije. Těkne pohledem z jednoho a druhého, jakmile zaslechne Kaiův smích a hned mu to dojde. Stačí se jen podívat na Reie, jak propaluje pohledem Rukiho odcházející záda a kdyby uměl očima vrhat nože, tak ta holka po Rukiho boku neudělá ani krok a je po ní.+To nemyslí vážně, tak já ho tahám ven, aby si..chm.+ Nadává v duchu Rei a snaží se nekoukat tím směrem a nevidět to Rukiho flirtovaní ale jde to hodně špatně. Už loví po kapsách krabičku cigaret, vzápětí i zapalovač, který samozřejmě najít nemůže, i když si sním před chvílí hrál a nakonec ho přece jen vyloví, jenže se zasekne o látku na kapse a jak sním trhne, tak ho odstřelí kamsi pod nohy do davu. Vysvobodí ho, až Uru a trochu lítostivým výrazem, jen ty oči mu pobaveně svítí.
"No jasně, hrozná sranda." Okomentuje to Rei, když si konečně dlouze potáhne a protočí očima v sloup. Hezky to v něm vře a to už se k nim připojí Aoi ale Kaz nikde.
"Byla to naprosto skvělá show." Poplácáho hezky po chlapácku po rameni a pohledem pořád těká k parketu, kde se slečna natiskne na Rukiho a v tu chvíli už to vážně nevydrží a prostě si posbírá cigarety a pivo a odporoučí se k baru. Kdyby mohl, tak tam jde za ním a ukáže mu, co umí ale copak může před celým klubem? Bude uražený a hotovo. Tam k jeho překvapení narazí na Kaze, který si právě objednává panáka. Zarazí se uprostřed pohybu, a když vidí Reiův výraz mírně pozvedne obočí. Plynulým pohybem se otočí na barovce, opírajíc se ležérně pažemi o desku a slídí pohledem po celém parketu. Nenapadá ho důvod, proč se Rei tváří tak, jak se tváří, dokud neuvidí Rukiho v obležení. Otočí se zase zpátky, plácne ho po zádech a místo jednoho prostu zvedne rovnou dva a za chvíli už mají, co pít. On sám má v hlavě polibek, který si s Aoim v zákulisí vyměnili a trochu si vyčítá, že to možná pokazil ale co, stejně by si to neopustil, kdyby se do podobné situace dostal znova.
"Máš dvě možnosti kamaráde. Buď tam vletíš a uvidí to všichni nebo zatneš zuby a budeš se modlit, že si to nerozmyslí." Houkne Kaz naprosto upřímně, než panáka pozvedne a obrátí ho do sebe plynulým pohybem. Uru mezitím vyzpovídá Aoiho ohledně jistých pasáží, které potřebuje nutně rozebrat, aby si to sám doma mohl vyzkoušet, místo piva si ale málem podá Kaiovu ruku a krátce se zasměje.
"Ehm promiň." Aniž by si to uvědomil, krátce ho po hřbetu dlaně pohladí a nějak mu ani nedojde, že tu u stolu nejsou sami. Kluci už dohráli, tak by klidně mohli domů a do postele, no ne? V hlavě má najednou úplně jiné věci, které by mít neměl, takové velké věci, Kaiovy věci ehm… V tom ale kapela na podiu dohraje svůj asi třetí song a zpěvák začne promlouvat k publiku a uvádí takové speciální překvapení a zve Kaze na podium.
"Promiň Rei-kun ale já jdu bojovat." Mrkne na něj a objedná mu ještě jednoho panáka, sám se zatím vydá s rukama v kapsách směrem k pódiu, kde na něj čeká akustika. Vyhoupne se hbitě nahoru, aniž by potřeboval schůdky, co jsou po stranách a usadí se na židličku, jenž má připravenou. Přitáhne si mikrofon k sobě, nastaví ho a mezitím se rozhlíží kolem.
"Nechal jsem se ukecat a trochu zvolnil tempo. Tuhle songu bych rád věnoval někomu, kdo umí lovit v temných a hlubokých vodách a chytá na háček zhýralé duše."Odmlčí se na krátkou chvíli, než zkusmo brkne do strun.
"A taky umí řvát, jak na lesy." Zasměje se upřímně, než se rozezní první tóny a později i jeho hlas, kdy spustí písničku, kterou skládal v Aoiho přítomnosti a po dostaveníčku na střeše dokončil. Světla se automaticky ztlumí a nastává ta pravá chvíle na ploužáka. Dokonce ti, kteří stojí a netancují začnou škrtat zapalovači.



Ruki, Kai, Aoi

Reita se konečně zvedne, v Rukim to všechno zavibruje, jde si pro něho? Konečně! A pak se Rei otočí a odkráčí někam do davu v klubu? Počkat, cože? Vždyť flirtoval celou dobu s ním! Myslel si, jaké mu připraví žhavé chvilky a místo toho se setkal s naprostým nepochopením a co víc, vypadá to, že teď si pěkně rozlil mlíčko. V tu ránu se zamračí, vezme tu holku za ramena a skoro ji odstrčí do strany, jak jí míjí.
"Už musím, měj se." Řekne docela neurvale a objeví se vedle kluků s nechápavým výrazem, zatímco rozhazuje rukama za Reitou. Tedy za tím místem, kde zmizel.
"Co to do něj vjelo?" Diví se a Kai, který už stojí vedle Aoiho se znovu rozesměje.
"Hmm, ještě se moc neznáte, co? Vypadá to, že Rei nesnese konkurenci." Culí se a Aoi na ně hledí s vytaženým obočím.
"Hmm, takže už je to mezi váma čtyřma jasný? Říkal jsem si, jak to je." Oznámí jim a Kaie polije horko. Najednou jako by mu pod Aoiho pohledem zplihly vlasy.
"Ale nikomu to neříkej!" Řekne mu naléhavě, místo aby zatloukal a teď vytřeští Ruki oči i na Kaie. Vzápětí jimi protočí a rozhlíží se po klubu, ale Reitu nevidí. +No super.+ Aoi zvedne dlaně v obranném gestu, že mu do toho nic není a pokrčí rameny. +Takže je to tak, jak jsem si myslel v parku. Kámoším se se čtyřma g…+ Tu myšlenku nedokončí, protože on se před chvílí v zákulisí líbal s Kazem. Tedy líbal… Kaz mu dal pusu. To je to samé. Klub se ztiší a začne se ozývat akustika. Kaiovi je jasné, že tady Uruhu dlouho neudrží, a že se bude chtít jít podívat dopředu, a tak ho vezme za ruku, zamává těm dvěma a zmizí s ním mezi lidmi. Aoi se podívá na zbývajícího Rukiho, ale pak se ozve Kazův hlas a hlavně slova, která on moc dobře zná. On ví, že to je jeho píseň. Nevěřícně se podívá přes hlavy všech až dopředu a zůstane tak tak dlouho, že Rukimu dojde trpělivost i s ním a zmizí mu mezi lidmi taky. Aoi si připadá trochu jako zhypnotizovaný, když kráčí davem k pódiu, aniž by z Kaze byť jenom na chvilku spustil oči a s jemně pootevřenými rty se protlačí až úplně dopředu. Pousměje se a nakonec se opře horní polovinou těla o okraj pódia, aby si mohl dlaněmi podepřít bradu a dívat se vážně zblízka. Kai a Uruha stojí kus od něho, mají ho po pravé ruce a Kai kývne na Uruhu, aby se podíval, jak Aoi při poslechu vypadá.
"Pak, že jenom my." Broukne k němu a připadá si tak děsně anonymně, že ho prostě obejde zezadu, opře si bradu o jeho rameno a přitiskne se tělem k jeho zádům. Je to romantické a on tomu prostě nedokáže vzdorovat tak, jak by chtěl. Všichni mají oči na pódiu, ne na nich. Ruki se prodírá davem, totálně ignoruje srdíčkovou atmosféru, aby dostál své ignorantské nonromantické povaze a hledá ho. A najde ho. Na baru. +Baka.+ Přimhouří na něj v duchu oči, ale přikrade se k němu taky zezadu obě dlaně přitiskne k jeho pozadí na stoličce se rty u jeho ucha.
"Teda ty se ale umíš zlobit." Řekne mu, honem ho pustí a obejde ho, kdyby se Rei chtěl náhodou ohnat nebo tak. Opře se loktem o bar, což znamená, že ho musí hodně zvednout a podívá se vážně do jeho tváře. "Přiznávám se, že efekt měl být jiný." Pokrčí rameny.
"Vypadá to, že nám to klape jenom u mě v pokoji." V duchu si skoro poskočí vzdorem. Možná se měl omluvit, ale on ne, on musí pokračovat a v očích mu zahoří. +Chceš se pohádat? Chceš ho vyhecovat.+ Pomyslí si. +Taky nám to šlo na golfu, ale na veřejnosti je z něj Pan mám velký ramena, tseh.+



Reita Uruha, Kaz

Uru střelí pohledem po příchozím Rukim, který očividně vůbec netuší, jaký mají na Reie některé věci dopad.
"Být Tebou dávám si trochu pozor, tahle nálož umí celkem pěkně bouchnout." Přisadí si ještě a stejně jako Kai si po Aoiho slovech uvědomí, že je tu vlastně s nimi a že do jejich party - nepatří- , ve smysl, že to prostě společně s Kazem neví. Nadechne se a vzápětí si radši ucpe pusu pivem a ještě chvíli a asi bude mít v hlavě. Sotva se klub utiší a je jasné, co bude následovat už Uru hmatá o Kaiově ruce ale mají stejnou myšlenku.
"Znáš mě líp, než kdokoliv jiný." Neodpustí si poznámku s vřelým výrazem v očích a prodírá se společně s ním do popředí. Je to parádní skladba.
"Vypadá to, že se nám vytvořila super parta." Prohodí ještě a překvapeně zamrká, když se Kai k němu na veřejnosti přitulí. Místo toho, aby ho ze sebe setřásl se nechá pohltit atmosférou a obejme jeho paže kolem svého pas dlaněmi, prostě ho nehodlá pouštět, však je v té tmě nikdo neuvidí. Dokonce mírně natočí hlavu jeho stranou a líbne jej na tvář s provokativním blýsknutím v očích.
"Když Tobě se hrozně špatně odolává." Šeptne tiše jeho směrem a mírně se společně s ním pohne o rytmu pomalé skladby.
Kaz ze začátku jen kouká před sebe, kamsi do dozadu do davu, vlastně si vybral jedno ze světýlek zapalovače, promítá si jejich společné okamžiky, které mu slova ženou před oči. Když se nadechuje k dalšímu partu, podívá se na kraj pódia, kde se opírá Aoi a v tu ránu už má svůj vlastní středobod vesmíru a všichni si klidně můžu jít domů, však on je tu nepotřebuje. Nepatrně pozvedne koutky a pokračuje bez zaváhání dál, protože to je přesně to, co chtěl. Je to Aoiho píseň a nikomu jinému nepatří a nikdy patřit nebude. Všechno to počáteční chtivé balení postupem času dostalo mnohem hlubší základ a on se vněm dokonale ztrácí. Všechno ostatní přestalo existovat a tak není divu, že pomalu sklouzne ze stoličky a přejde k okraji podia vedle místa, kde se opírá Aoi a pohodlně se tam uvelebí s nohama visícíma dolů. Neřeší, že na ně všichni koukají, ať si trhnou. On se momentálně utápí v hlubokých očích a jediné, co jde pořádně slyšet je připojená kytara, jeho hlas bez mikrofonu slyší jen Aoi. Rei v podstatě skoro přehléndne, co se za jeho zády děje. Kouří už asi pátou cigaretu a upíjí druhého piva. Panáka už nechce, to že je ...naštvaný neznamená, že se hodlá opít, tak nějak si uvědomuje, kolik by mohl snést a co už by bylo příliš. Nakonec přece jen těkne krátce pohledem k pódiu a jen pozvedne obočí, je to hezký ne, že ne ale momentálně…je mu to úplně jedno. Ani neví, proč ho Rukiho tanec s tou holkou tak strašně vytočil. Nejspíš proto, že si myslel, že ji odmítne, když je tu s ním, když ho chytal pod oknem. Trochu sebou trhne, když ucítí něčí tělo na svých zádech ale ten hlas pozná okamžitě. V první chvíli neovládne svůj výraz a ušklíbne se na svoji půlku piva a potáhne si, aby si srovnal v hlavě, co mu chce odpovědět, aby to nebylo uštěpačné.
"Já se nezlobím." Odsekne mu. +Ne, tak tohle se nepovedlo.+ Proběhne mu hlavou a musí se znovu dlouze nadechnout, jenže Ruki pokračuje dál a v něm to začíná vřít.
"A jaký to mělo mít efekt?" Zeptá se ho s nádechem ironie v hlase. Stiskne víčka pevně k sobě, aby se trochu uklidnil, nechce být protivný ale když…
"No tak promiň, že se mi nelíbilo, jak ne tebe sahala a koukala." Utrousí nakonec s nespokojeným zamručením.
"Mnohem radši bych tam s Tebou byl já ale…" +...to jen tak nejde že.+ Dokončí si v duchu a začínají mu docházet omezení, které jejich vztah…který všeobecně vztah kluk a kluk má. Prostě nemůže normálně jít a obejmout ho a dát mu pusu přede všemi …teda může ale. Najednou ho to neskutečně štve, jak kdyby snad dělali něco špatného!



Ruki, Kai, Aoi

To Uruhovo Znáš mě líp, než kdokoliv jiný, leží Kaiovi ješt dlouho v hlavě a následuje pohyb jeho boků, jakmile je Uru rozpohybuje, naprosto přirozeně a uvolněně. Pohled na Kaze, který si přisedl k Aoimu je krásný, ale ještě krásnější je vůně Uruhových vlasů a on si čím dál tím víc uvědomuje, jak daleko zachází jejich chlapecké objevování. Jak moc jeho srdce touží po společných chvilkách. Miluje jeho upřímný úsměv, jeho stydlivé pohledy, miluje ho nejspíš celého. A ty stehna bože, moci si na ně sáhnout teď… Trochu se mu to projeví v klíně, navíc to, jak se k němu tiskne.
"Myslím, že už jsme viděli to nejdůležitější… nebudou se zlobit, když je tady necháme." Zašeptá do Uruhova ouška. Pousměje se, když ho Uru líbne a ještě mu řekne, že se mu nedá odolat, trochu teď na to spoléhá. Atmosféra klubu je úžasná, hrozně sem chtěl, ale taky toho chce hodně stihnout, než půjdou spát a potřebují být bdělí na zkoušce, takže...ehm… Aoi se usměje ještě víc, když se Kaz zvedne ze stoličky a přejde pomalu až k němu. Usadí se v podstatě těsně vedle jeho rukou a zpívá jenom jemu, on to ví. Kytara je slyšet, on pro veřejnost ne a pohlcuje Aoiho romantickou stránku duše. Kdo by mu takhle zpíval uprostřed klubu po tom, co spolu zažili? Kimiko? Většina lidí si nejspíš myslí, že na sebe takhle koukají, protože spolu před chvílí tak úspěšně hráli, ale jen on ví, že je to všechno úplně jinak. Musí si ho celého prohlédnout, ty jeho třičtvrteční kalhoty, vysoké boty, potetované holeně, nevyzpytatelný pohled… +Uměl by jsi říkat Můj Kaz? Uměl by ses za něj postavit i před rodiči a všemi ostatními?+ To jsou moc těžké otázky, opravdu těžké… ale kdyby odešli? Stejně by to nikdo nesměl vědět, protože by si jinak s hraním neškrtli. Hudba dozní a oni se na sebe ještě dlouhou chvíli dívají, než se světla rozsvítí a vrátí se původní kapela. Aoi se probere a odlepí se od pódia. Ruki protáhne obličej, když mu Reita řekne, že se nezlobí, ale tímhle tónem. Dívá se na něj očima To určitě.
"Ale tam přece vůbec nešlo o tu holku! Měl jsi to vzít s mnohem větším nadhledem." Rozhodí rukama, že to je přece úplně jasné. Mělo ho to vydráždit pozitivním směrem, měl…!
"Tak proč jsi to neudělal?" Vyjede po něm, jako by to snad bylo to nejsnazší na světě, ale ten průšvih, co by oba měli… Rukimu plně dojde Reitův úhel pohledu a zkřiví rty.
"Oukej… žádné provokace. Budu sedět vedle tebe a ani se nepohnu. Když ti to vyhovuje." Pokrčí nenuceně rameny a otočí se na patě, že jde pryč. Vůbec nechápe, kde se v nich tenhle oheň a zbytečné dohadování bere, ale čím víc ho Rei štve, tím větší má chuť po něm skočit a přivést tak ostatní k šílenství. Razí si neomaleně cestu davem, jak je malý, tak je průbojný a v hlavě si převrací, jak se asi dostane do svého okna, když je na něj jeho kluk naštvaný.



Reita Uruha, Kaz

Uru se jen mírně pousměje, když vnímá Kaiův pohyb těla společně s ním. Mohli by tu být klidně celou noc, hlavně ať ho nepouští. K tomu ale ucítí ještě trochu něco jiného a v očích mu provokativně zasvítí, aniž by se znovu ohlédl. Celá tahle chvíle trochu upozaďuje Kaze hrajícího na kytaru, jindy by ho hltal očima i ušima ale teď, dokáže vnímat jen Kaie, které se k němu tiskne je tak neskutečně blízko.
"Já myslím, že už jsem toho hodně i cítil." Neodpustí si poznámku, když se velmi opatrně vymaní z jeho sevření, popadne ho za ruku a vykročí davem.
"Jdeme!" Zavelí se smíchem, mávne na Aoiho, jestli si jich náhodou bude všímat a krátce se rozhlédne, jestli neuvidí Reie nebo Rukiho, aby se rozloučili. Museli by je to nejspíš nahánět po celém klubu, tak se na to prostě vykašle a zamíří k východu. Hned za prvním trochu temnějším rohem si Kaie přitáhne k sobě a věnuje mu několik polibků.
"Poslední dobou jsem radši doma." Poznamená a znovu ho popadne za ruku, aby mohli pokračovat. Zajímalo by ho, jestli to tak mají všichni ale on teď momentálně dává jednoznačně přednost pokoji, posteli a hlavně Kaiovi.
Kaz nespouští oči z Aoie, on si rozhodně nedělá hlavu s tím, jak to musí vypadat. Pro něj nikdy neexistovaly pravidla a společnost okázale ignoroval. Seděl nad touhle skladbou a ještě před tímhle večerem si nebyl úplně jistý, jestli ji nakonec zahraje. Rozhodoval se dlouho ale podvědomě tušil, že by si tím mohl vybojovat tu správnou cestičku do nitra Aoiho duše a jak se zdá, tak to zabralo. Pomalu dohraje a párkrát zamrká, když se světla rozsvítí. Vyhoupne se na nohy, aby předal kytaru dál párkrát se ukloní a hbitě seskočí z podia, míříc rovnou k Aoimu.
"Mohla by mít pokrčování ale to nezáleží už jenom na mě." Usměje se na něj široce s jasným blýsknutím v očích. Vztáhne ruku k jeho tváři, promne pramen havraních vlasů mezi prsty a nakloní skoro až hravě hlavu na stranu.
"Půjčím ti postel cheš?" Nadhodí, jak by jejich večer mohl pokračovat, aniž by v tom byl nějaký postranní úmysl. On ten gauč asi začne mít rád a to jenom kvůli němu. Divné.
"Mám sušenky." Dodá ještě a plácne se do čela.
"Okey, tolik k balícím technikám, máš na mě špatný vliv." Obviní ho se smíchem a počká si, co on na to. Ráno stejně pravděpodobně půjdou oba sem zpátky a Kaz přece jenom bydlí blíž..ano na to by to mohl později svést. Rei pomalu stočí pohled Rukiho směrem a obočí mu zase vystoupá o kousek výš.+Ale to já přece vím.+ Proběhne mu hlavou a nadechuje se, že mu to taky řekne a ješte k tomu, jak hrozně ho štve, jej u toho sledovat ale moc toho nestihne. Má sto chutí třísknout pěstí do pultu, když se Ruki otočí na patě a jde pryč. +No to nemyslí vážně!+ Zanadává si v duchu, tou pěstí do pultu opravdu třískne, zvedne se prudce z barovky, až se nebezpečně zakymácí a vyrazí za ním. To, že by tu někde měli být i kluci, to jde mimo něj. On potřebuje hned vyřešit tuhle …hádku? A taky, že to vyřeší a hodně rychle. Prodírá se davem bez větších obtíží ale pořád je o pět lidí pozadu a rychleji to prostě nejde. Doběhne ho v podstatě až před clubem, popadne ho s rozčileným výrazem za ruku a táhne za sebou, dokud nejsou dost daleko, aby je kdokoliv viděl. Pak ho prudce otočí čelem k sobě a pošle jej proti svému tělu, de ho uzamkne v náruči.
"Nevyhovuje, vůbec se mi to nelíbí, co se mnou provádíš a že prostě nemůžu jít a ukázat všem jak to je…a hrozně mě to vytáčí." Zamručí s jasnou nespokojeností v hlase, když ho navzdory svým slovům pohladí po tváři.
"Tohle mi nedělej." Broukne skoro až měkce a bez dalšího váhání se přitiskne rty na ty jeho. Bože, vždyť to chtěl udělat celý večer a dostal se k nim až teď? Tohle je teprve peklo.


Ruki, Kai, Aoi

Kai se nepatrně začervená při té Uruhově poznámce, ale vzhledem k tomu, že Uru už viděl a držel asi všechno, co mohl, vlastně nemá důvod. Jen se uculí, nechá se od něj vzít za ruku a protáhnout klubem. Kluky nikde nevidí, takže pokračují až ven na čerstvý vzduch. Takhle pozdě už je v noci k podzimu docela chladno. Slíbili, že přijdou brzo a zdá se, že svůj slib dokonale splní. Jen nikdo nemusí vědět, proč. Dostanou se z boku budovy, nikde nikdo není, jen pár opilců a on se k němu nechá se smíchem přitisknout a líbat. Vlastně spíš Kai přirazí na zeď Uruhu, prsty ho svírá kolem štíhlého pasu a hravě se s ním pere jazykem, ne dlouho, protože vzápětí už ruku v ruce míří po ulici domů.
"Já taky." Řekne mu.
"Necháš si ještě kus narůst vlasy? V noci budu moct tvrdit, že jsi holka a bezostyšně se s tebou vodit. Bude to moje nejmilejší denní doba." Směje se dál, když si ho dobírá. Uklidní se až před domem, kde se potichu vkradou dovnitř, pozdraví rodinu u televize a mizí nahoru do patra. Bohužel tu není koupelna v rámci pokoje, jinak by tam Kai jednoznačně skočil za Uruhou. Takhle si bude okusovat klouby na rukou, než se vystřídají. Aoi se skoro plaše pousměje a jen na prázdno pootevře rty, jak chce něco říct, ale hned si to zase rozmyslí a klopí oči. Celou dobu mu létaly v hlavě podobné myšlenky. Vážně uvažoval nad tím, že by poslal Kimiko do háje a začal si s Kazem. Zničil by představu jeho rodičů o tom, že vyleze z univerzity, ožení se a založí rodinu a bude mít spořádanou práci. Ahoj mami jsem muzikant a gay navrch. Ráno si za to možná nafackuje. Nebo ne? Protože to, co roste uvnitř něho, má obrovskou sílu. Nad těmi sušenkami protočí očima i on.
"Takže mou vinou používáš špatné balící techniky?" Dobírá si ho hned, ale zapřemýšlí. Stačí mu napsat, že bude spát jinde, nikdo z něj teď nebude dolovat, zda u Kimiko nebo kde, přece jen je už dospělý. A pak to sem ráno bude kousek, ale...
"Nemám tady vůbec žádné věci, ani na převlečení." Řekne mu a ukáže na svůj outfit. To je na zkoušku trochu moc a pak ta záležitost s čistým prádlem a tak. To, že řeší tohle, místo aby řekl Musím domů - to je vedlejší. Ruki ani nečekal, že sám vyletí rovnou až před klub, ale asi podvědomě potřebuje čerstvý vzduch. Zhluboka se nadechne, jak se zastaví a rozhlédne, kdo se potlouká okolo. Nebude to příjemná cesta, takhle sám, možná se i trochu bojí a hlavně - to okno!!! Co bude dělat? Jenže ho někdo popadne za ruku, on se lekne až nadskočí, a už ho Rei vleče někam do temné uličky.
Málem by si s ním mohl zatančit na plese, jak ho odešle do své náruče, až o sebe jejich těla narazí a on k němu zvedne zaskočené oči. Vidí výraz v jeho očích, ten oheň a rozčilení, tu vášeň, a ví, že kdyby byli sami, Reie nezastaví vůbec nic. Jenže podobný plamen narůstá i v něm. Netušil, že jsou tohohle schopní, vlastně trochu nepoznává sám sebe. Hecuje ho, aby otestoval jeho hranice, aby poznal, kam až jejich náklonnost sahá. Nemá důvod ho trápit a stejně to dělá a teď nemůže odtrhnout oči z jeho tváře a srdce mu buší jako šílené. Najednou je mu Reie skoro líto, když vidí, kam ho dohnal a když se jejich rty spojí, doslova mu podklesne v kolenou a v náručí a úplně se mu poddá, což by ještě před pár minutami tušil asi jenom málokdo. +Musím zpátky.+ Napadne ho nešťastně. Nejradši by šel s ním a podíval se, jak to u něj vypadá, ještě tam nebyl.


Reita Uruha, Kaz

Uru trochu překvapeně vydechne, když ho Kai přirazí na stěnu. Okamžitě se mu postaví chloupky na rukou, jak moc provokativně na něj to gesto působí. No, do pozoru se postaví ještě jediná věc a jemu to vykouzlí úsměv na tváři, zatváří se nevinně ale v očích mu neskutečně jiskří. Ještě chvíli si společně vyměňují polibek, když na něj koukne s mírně pozvednutým obočím.
"Chceš ze mě mít holku?" Nahodí naoko uražený výraz ale nakonec s tichým uchechtnutím přikývne a zamíří domů a hlavně…no první do koupelny, pak si na něj musí chvíli počkat a hned jak se vrátí do pokoje, popadne ho za ruku nedočkavě ho odtáhne do postele, kde se děje spousta věcí ale spánek to rozhodně není.
"Víš, že jsi byl před tím klubem hrozně sexy." Zavrní mu do ouška, když se k němu přitulí skoro jako mazlivý kocour a nakonec za chvíli se společně odporoučí do říše snů, kde je vidí na podiu. Kaz pozoruje Aoiho, jak očividně přemýšlí a je z něj celý na rozpacích. Ten jeho úsměv je naprosto nepopsatelný, každé drobné gesto Kaze neskutečně přitahuje. Uvědomuje si, jak se jeho postoj postupně změnil do prvního setkání v parku, ale to i ten Kazův. Nakloní hlavu mírně na stranu, když si ho s viditelným zalíbením v očích prohlíží a je trochu nervózní, co mu odpoví. Hrozně rád by se zase v noci koukl, jak spí a sám se vyděsí, že přemýšlí nad tím, že se s radostí bude jen koukat místo toho, aby na něj večer něco zkoušel. I když možná to opravdu zkusí, jenom trošičku samozřejmě.
"No, když and tím teď přemýšlím, možná že to jsou ty správné." Neodpustí si poznámku a pak se upřímně rozesměje, když mu místo odmítání sdělí, že nemá žádné věci.
"Kašli na věci, něco ti půjčím nebo se ráno stavíme." Vyřeší to bez váhání a už dál na nic nečeká, prostě ho popadne za ruku a odvede si ho domů. Dokonce mu i něco k jídlu nachystá, než mu vyhrabe to nejlepší na na oblečení a přede dveřmi to ložnice si jej přitáhne k sobě s divokým zajiskřením v očích.
"Nech si o dnešku zdát hm...narodil ses pro stage, narodil ses pro mě, já to vím." Zamručí upřímně a přejede palcem po jeho spodním rtu. Upřeně ten pohyb sleduje, když ho nečekaně políbí na tvář, otočí čelem ke dveřím a s plácnutím přes zadek ho popožene do ložnice.
"Dobrou noc Aoi-chan." Nenechá ho příliš reagovat, aby mu nemohl vynadat a raději za ním zavře dveře a sám se odporoučí na gauč, kde dobrou hodinu leží s rukama pod hlavou a usmívá se.
"Mám Tě."
Rei se mírně pousměje, když se oddálí od jeho rtů. Ta vášeň, se kterou se to všechno událo, ho poslala dokonale do kolen. Tohle se mu hrozně zamlouvá, takové jejich osobní peklíčko, které si bude užívat vždycky. Pozvedne pravý koutek, když vidí, jak Ruki v jeho objetí zkrotl a vjede mu dlaní do vlasů, přejíždějíc palcem přes jeho tvář.
"Budeme se takhle usmiřovat častěji?" broukne s nádechem pobavení, než si ho znovu přitáhne k polibku a vydají se na cestu domů. Na rohu ulice se ještě loučí, dlouho loučí, než mu pomůže do okna a sám se odporoučí s úsměvem domů.



1 Bara-chan Bara-chan | Web | Pondělí v 20:58 | Reagovat
Aaa, Rei, ty horká hlavo :33 Ono se to zlobíí a on se zlobí i prcek :D :33 No, pravda že jsem se tak nesmála, když jsem to četla, a dost jsem si oddechla, jak to nakonec dopadlo :33 Je ale hezké, jak poznávají i ty jiné stránky - nesmělý Ruki najednou takový pokušitel a pečující Reita na pokraji výbuchu :) Škoda, že Ruki musel domů, protože tohle usmiřování se líbí i mně :33  
Kai a Uru jsou opravdu dvě čertiska, a líbí se mi, jak kolem sebe brousí, jednou víc odvážně, podruhé lehce s červenou ve tvářích :33 Bylo mooc pěkné, jak se k sobě v klubu měli a tulili :33 Moc se těším, jak se to bude dál vyvíjet a jak se ještě budou projevovat :D :33
Hm, hm, uculuju se tady nad Aoiovými úvahami... Ano, správně, Aoi, pošli Kimiko do háje a ber Kaze všema deseti! Zbytek se pořeší potom :D :33 Naah, mezi těma dvěma to vyloženě zajiskřilo, div to v tom klubu nevyhodilo pojistky :33 Jsem ráda, že šel Aoi ke Kazovi domů a Kaz takticky místo tlačení na pilu ustupuje a čeká, až přijde něco z druhé strany od Aoie :D Noo, snad se Aoi rozmyslí brzy :33
A je to venku, všichni popárovaní a všichni z teplých krajin :D :33 Těším se na tu jejich zkoušku a jsem zvědavá, jestli se jim to rozjede :)
2 Tenshi Tenshi | Web | Úterý v 15:59 | Reagovat
[1]: No oni jsou jak řetězová reakce XD Ani jeden nemají ten dar zůstat v klidu a nad věcí, ale je dobře, že se Reiova vášeň projevila směrem k Rukimu a ne od něj, jinak by mohlo být docela zle Oo Poznávají svoje skrytější já docela brzo, žádné měsíční komedie typu Pšš neříkej to nahlas, on si myslí, že jsem dokonalý XD
Oni by tak moc chtěli být spolu se vším všudy a Kai je prostě neopatrný. Má ten pitomý dojem, že se nemůže nic stát, přemíra optimismu škodí XD I Kai má v sobě potlačenou stránku a ta se brzy projeví na zkoušce :)
To jsi řekla krásně <3 Ano, nečekaně zajiskřilo a Aoi by se už mohl laskavě odbrzdit, Kaz už muší být úplně vyřízený, má fakt nekonečně vytrvalosti, ale to je vidět, jak hrozně moc ho chce. No snad bude stejně tak nadšený, až - pokud - ho dostane XD
Jo mě to taky baví pokaždé, když to Aoi rozebírá v hlavě, že jsou partička bukviček XD Tady to nějak vynikne víc, než jinde, asi jak už jsou jinde dospělí a děsně se vším smíření XD

Žádné komentáře:

Okomentovat