Dneska ráno mi na mobilu pípala upozornění ze všech sociálních sítí a fan stránek, protože naši milovaní mají výročí. Kašlu na MDŽ a Valentýny, nemám na to čas, kluci mají den D! XD Navíc to pro mě magické číslo sedmnáct, které je mé šťastné celý život. Je to v rok, kdy jedu na koncert v den, kdy mám sama narozeniny. No to je osud!!!
Zároveň mě to ale přimělo sednout si a zamyslet se nad tím, co mě k nim vlastně přivedlo. Kdysi jsem byla z jejich hudby zmatená, tolik stylů, žánrů… dnes ji chápu mnohem lépe a jsem schopná orientovat se v textech a v pozadí, které jejich písně tvoří.
Ano, ano první obličej, který mi řekl Tak jsme tady byl ten Rukiho, ale postupem času jsem zjistila, že si mezi nimi nejsem schopná vybrat toho nejkrásnějšího a nejsympatičtějšího, prostě nemám, kterému dát své zlaté jablko, takže dostanete jablka červená, ale za to všichni! Viděla jsem o nich snad všechna dostupná vide a dokumenty, načetla rozhovory, nakoukala obrázky, ale v paměti mám nejvíc jejich první světové turné, a to jak na mě v něm působili. Jak byli celou dobu pracovití, pilní a především tak moc skromní! Každé jejich slovo bylo pokorné a já na to valila oči a říkala jsem si Je to vůbec možné?
Druhé silné video pro měl byl koncert, na kterém všichni plakali a tak moc děkovali. To jednoho úplně rozloží. Vidět všechny ty pravé emoce, jejich neskutečný vděk za to, kam se dostali.
Obloukem se dostávám na jejich samotný začátek a ten směšný počet lidí, který přišel na jejich první koncert, ale oni byli tak nadšení, wow necelých dvacet lidí, jedeme dál! Je to hodně momentů, třeba Aoiho bolavá ruka a to, že hrál, i když bolestí plakal…
Kluci, my vás milujeme. A děkujeme. Nic víc ani není třeba, protože… však vy víte.
Cítím se skoro nepatřičně, že bych měla něco napsat.
Je to jen pár měsíců, co jsem se stala součástí této posedlosti a rozhodně nevím tolik, kolik bych chtěla a kolik by si kluci zasloužili. Nicméně, za pár měsíců se může změnit hodně a ....v mém životě se toho změnilo dost, kluci toho změnili dost. Ať to je svým způsobem pohled na svět či jen dokreslení životních situací svou hudbou; možná to bude znít přehnaně, ale za tohle všechno jsem jim vděčná.
Prošla jsem si všemi body od chvíle, kdy jsem je poprvé uviděla, od přelétnutí přes zaujetí až po naprostou závislost na každém tónu. Můžu jen říct, že jsem neskutečně ráda za každý den, kdy mě doprovází na cestě autem nebo mi hrají doma.
S každým dalším shlédnutým rozhovorem nebo jen klipem, si jejich práce vážím víc a víc, pokud je to ještě možné. S každým dalším dnem jsem ráda za milník v mém životě, kdy jsem se k nim dopracovala.
Kluci, přeji vám mnoho dalších společných let, hodně štěstí a chuti pro nás, své fans, tvořit další a další milníky v životech.
Děkujeme…
Zdroj : youtube.com
Žádné komentáře:
Okomentovat