Moo-yeol x Yusuke - Přijde to, jen přesně nevíš kdy. - část 6.

(jezírko)

Yusuke

Yusuke je rád, že s emu dostane dalšího úsměvu. Samozřejmě, že jsou věci, které mu milerád řekne, ale není to tak, že by ho chtěl cíleně štvát a říkat věci, které by byly něco víc, než jen provokace. Pokud mu Moo řekne, že mu něco vadí, není vůbec arogantní, aby to ignoroval. Ani další slova nejsou řečená jen tak do větru. Už si moc dobře uvědomil, jak moc mu záleží na tom, aby ho mě ve své blízkosti. Chápe, že bude mít hromadu práce a že se třeba nějakou dobu neuvidí. Nikdy by mu to ani náznakem nevyčetl, ale o to víc si chce užít společně strávený čas. Kdyby jen tušil, jak Moo přemýšlí o tom, co se stalo na opuštěné farmě, asi by mu dal za pravdu. Některé věci ukážou člověku nejlíp, jak moc mu na druhém záleží, aniž b si to sám uvědomil. Tohle byla docela ostrá, ale očividně přínosná zkouška a Yu je za ni rád, i když ho to stálo nějaká ta zranění. Nakonec tu jizvu navíc bude mít víc rád, než ty ostatní. Je pravdou, že na jisté mise vzpomíná i díky tomu, jaké památky mu na ně zůstaly. Tohle bude další z nich, ale cenit si ji bude asi nejvíc. Zamyslí se nad jeho otázkou a nakonec přikývne. 

"Klidně můžeš, ale bude ti to celkem k ničemu. Nikdo přesně neví, kde všechny sklepy mám." Vtipkuje dál na toto téma. Je ale pravdou, že po světě vlastní několik nemovitostí, i když vlastně žádnou na své jméno. 

"Nevím, jak moc jsou schopní ten okruh zúžit." Doplní ještě dost pobaveně. Pravdou je, že ať by se stalo cokoliv, nebyl by schopný mu ublížit, tím si je jistý. Zamyslí se znovu, když Moo zmíní Ji-hoona a vzpomene si na společně strávený čas na jistých misích. Tak trochu se ušklíbne a nakonec přikývne. 

"Vlastně mám z něj asi největší strach. Už jen proto, že je schopný někoho mučit opravdu hodně dlouho a tak, aby mu neumřel." Ne, není to hezká představa a vlastně je rád, že jsou spíš přátele. Proti němu by vážně nehodlal stát. 

"Myslím, že ani ty pořádně nevíš, čeho všeho je schopný." Bere to spíš jako vtip, ale asi by mu z toho nakonec běhal mráz po zádech. Ano i jemu. 

"Jeho schopnosti by se mnohým hodili, ale jsem vážně rád, že je většina nemá." Klidně mu prozradí, že by mu to jisté obavy způsobilo. Před Moo-yeolem si nemusí na nic hrát a ani nechce. Zasměje se upřímně, jakmile dojde na žárlení. 

"Jak se to vezme. Kdybys chtěl ty si s někým užít, nechal bych tě. Nevadilo by mi to sledovat. Kdyby tě někdo pronásledoval a nelíbilo by se ti to, něco bych udělal. A kdybych zjistil, že na tebe někdo kouká a třeba se do tebe zamiloval…" Je vidět, že nad tím přemýšlí. 

"Nejsem si jistý, že bych se udržel, abych mu nevrazil." Pokrčí nakonec rameny a je pravda, že by možná udělal i něco horšího. Sám neví, do podobné situace se nikdy nedostal. Je rád, že se Moo nevyptává a nechá si něco málo jako překvapení. O to lepší to musí být, ale už vážně má jistý plán, který hodlá uskutečnit. Yusuke je vážně rád, že ho zeptal na takovou v podstatě obyčejnou věc. Samozřejmě všechny zajímalo, co dělá a v čem všem by mohl být zapletený. Moo ale ne a zeptá se ho na věc, kterou má na své práci vlastně dost rád. Cestování ho nikdy neomrzelo a je rád, že mohl spoustu věcí vidět. Přikývne, když zmíní zrovna džungli. 

"V ten okamžik to bylo nejlepší místo a vlastně oproti tomu, kdo po mě šel docela bezpečné. Ale moc jsem se nevyspat, to přiznávám. Vážně nechceš, aby tam v noci po tobě něco lezlo." Otočí to zase na vtipnější notu. 

"Pokud bys chtěl něco vidět, přece není problém se tam zajet podívat." Nabídne mu ještě, protože vidí, že některá místa by se mu mohla líbit. Pak přikývne. 

"Bylo to první, co jsem si pořídil. Musím říct, že mě to místo opravdu okouzlilo a já věděl, že se tam chci vracet. Snažil jsem se ho opravit v tradičním stylu, aby můj dům nenarušoval atmosféru ulice." Prozradí mu zase něco navíc. 

"Až si uděláš volno, tak tě vezmu i tam." Slíbí mu a je to pro něj vlastně docela speciální. Neměl nikdy v plánu do toho domu někoho vodit. 

"En serio? Y a dónde te gustaría ir exactamente en España? A una ciudad o a un lugar más natural?" Zeptá se jako první a je mu jasné, že mu nebude rozumět. 

"Ptal jsem se, jestli se tam pojedeme vzít?" Teď si z něj trochu dělá legraci, ale vlastně se přistihne, že ho ta představa neděsí. 

"Ne, chtěl jsem vědět, jestli by jsi chtěl ve Španělsku někam do přírody nebo do města?" Vyzvídá dál. Protočí pak očima, protože o náklaďák by vážně nerad přišel. 

"Jednou se to vážně stane." Prozradí mu, že ten náklaďák měl v plánu Rickovi stejně dát.

Moo-yeol

Yusuke mu samozřejmě musí pokazit i komentář o sklepích, takže nad tím jenom demonstrativně protočí očima a pousměje se. Když Yusuke zmíní Ji-hoona a to jeho mučení, chvíli si ho prohlíží, jako by se snažil odhadnout, jestli si dělá legraci nebo ne. Ji-hoona sám znal a myslel si, že nikoho nemučil, ale u těchto dvou jeden vážně nikdy nevěděl a co když to byla pravda? Prostě to asi nechce vědět, aby to neovlivnilo jeho pohled na přátele kolem sebe. Chápal, že mohly být situace, kdy to bylo potřeba, ale pořád ještě žije v jistém přesvědčení, že by se na stranu temna nepřidal. Yusuke jako kdyby mu viděl do hlavy, protože mu hned na to řekne, že ani on sám neví, čeho by byl schopný a jeho to vážně zaskočí. Nadechne se a trochu vypne prsa, ale nejspíš oba dva myslí na něco jiného, to je nejjednodušší vysvětlení. Proto na to raději nic neřekne. Svoje vnitřní démony nechá klidně spát tam, kde teď zrovna jsou a ty Ji-hoonovy nechce přivolávat ani myšlenkou. Kdyby se Ji-hoon zbláznil, mohl by z něj být nejhorší nepřítel, jakého by kdy Yusuke mohl mít. +Tak se to snad nikdy nestane a snad Felix ví, vedle koho to vlastně spí.+ Napadne ho, protože ať byl ten kluk kdokoliv, nemyslí si, že by někdy schvaloval podobné věci. V tomhle ohledu byl podle něj pro doktora stejná zpátečka, jakou byl on sám pro Yusukeho. Téma se radikálně změní a on několikrát zamrká, když mu Yusuke řekne, že by ho klidně nechal s někým spát. Nebylo to tak, že by to bylo jemu přímo za zády, chtěl se koukat, ale stejně. 

"To bych ti já rozhodně nedovolil." Řekne, aby bylo jasno. Uchechtne se. Yusuke očividně velmi pečlivě odděluje lásku a sex, ale on by tak tolerantní být nemohl. Ať si všichni raději dávají pozor. Ušklíbne se a trochu ošije, když Yusuke zmíní, že v džungli leze opravdu ledacos. Dovede si to představit, měl tam trénink a jeden šlápl na hada nebo sáhl na něco jedovatého dřív, než by po něm skočil jaguár nebo jiné nebezpečné zvíře. Ne nadarmo byl nejvražednější tvor na zemi komár. Nějací lvi se mohli jít klidně klouzat. Udělá trochu pochybovačný obličej, když Yusuke řekne, že není problém se někam podívat. V první řadě jde o jeho práci, ale samozřejmě měl i volno. Pak šlo taky ale o peníze. Chápe moc dobře, že tohle je věc, která Yusukeho netrápí, ale to že teď spolu chodí neznamená, že automaticky počítá s tím, že mu bude všechno platit nebo že by to dokonce chtěl. Měl svoje peníze, nebylo jich zdaleka tolik a zatím se o tom ani nechtěl bavit. Nestyděl se před ním, že vydělá mnohem míň, jenom… podobné výlety zatím nejsou v jeho možnostech. Usměje se a přikývne, když mu Yusuke slíbí, že ho vezme do domu v Kyotu hned, jakmile to bude možné. Na cestu do vedlejšího města by i měl. A byl rád, že mu zrovna teď nevidí do hlavy. Když na něj Yusuke spustí španělsky, chvíli na něj jenom tak civí a pak se zamračí. To si mohl myslet, že bude ovládat několik světových jazyků. On sám uměl asi tak pár slovíček, ale všude psali o tom, že je to jednoduché, že se to dá rychle naučit. A když si Yusuke přisadí, že se tam pojedou vzít, nepokrytě mu zčervenají tváře. Najednou neví, kam s očima, jako kdyby okolo stál dav lidí. 

"Takhle jsem to nejdřív nemyslel." Odkašle si s pohledem do všech stran. To svoje Nejdřív si taky mohl odpustit. A aby toho nebylo málo, Yusuke to ani neřekl, prostě si z něj střílel. Nadechne se a chce se mu dát si ruce v bok. 

"Ne, chci tam jet, abych tě hodil žralokům a díval se, jak z tebe nezbude ani chrupavka. Samozřejmě, že chci do přírody." Nic proti městům… Pokývá hlavou na ten náklaďák, ale ještě je na něj načuřený.

Yusuke

Ví, že mu trochu ten únos zkazil, ale stejně mu to nastínilo myšlenku, kterou asi jednou uskuteční. Ten únos mu s radostí splní, ale nebude to do sklepa, najde místo, které se mu budí líbit a udělají si tam hezkou dovolenou. Moo ho asi pak zabije, ale to nevadí, stejně to zkusí. Jakmile dojde na doktora, jemu jasné, že si seržant snaží domyslet, co všechno se v jistém období stalo. Jsou věci, o kterých on sám rozhodně mluvit nebude, ale nebylo to tak, že by u něčeho takového Ji-hoona viděl. jen se o něm povídalo spoustu věcí a on sám si je na vlastní kůži vážně ověřovat nechce. Je asi nakonec dobře, že si oba našli někoho, kdo jisté morální zásady ještě má. On sám byl schopný udělat opravdu hodně věcí, pokud byly v sázce životy. Je mu jasné, že ani sebe ani Ji-hoona by nikdo nechtěl na té špatné straně, oba věděli víc, než dost a uměli dost ublížit. Nechce se o tom teď bavit a kazit jim chvilku, kterou si tady ke jedné hezké farmě vytvořili. Samotného ho dost štve, že nedávnou akci dotáhl zrovna sem. To by se mu stávat nemělo, bohužel se to prostě občas děje. S tím někdo jako on musí počítat. Málem se rozesměje, když vidí, jak Moo-yeola svým prohlášením dostal. Byl upřímný a ví, že by se na to zvládl dívat. Pokud mu na někom opravdu záleželo, dovolil by hodně. Samozřejmě by o tom musel vědět, tajnosti v tento okamžik neexistovaly. 

"Dobře, beru na vědomí a nebudu to dělat." Ujistí ho, že ani on tajné věci za jeho zády rozhodně neschvaluje. 

"To ale neznamená, že nebudu chtít vidět, jak žárlíš." Provokuje ho ještě trochu. Bez toho by to prostě nebyl on. Na chvíli si zavzpomíná na svůj pobyt v džungli, ale pravdou je, že by to úplně neopakoval. Přežil by znovu, ale jako dovolenou by si to rozhodně nevybral. pozoruje jeho výraz a začíná tušil, proč ho bude mít problém kamkoliv vzít. Sám by na tom asi nebyl jinak. Pokud však jeho plán klapne a Moo se k nim přidá, nebudou mít o peníze nouzi. Yusuke za ty roky věděl, jak vydělat dost při své práci, aby se nemusel ohlížet. 

"Tak to vypadá, že rozmazlovat tě taky nebudu moct." Tentokrát protočí očima on sám nad tím, jak se k tomu Moo staví. Podle něj to jednou budou i jeho peníze, ale...Na jistou otázku vlastně dojde o chvilku později. Usměje se taky, protože jeho dům v Kyotu zdá se Moo chce vidět. Je za to rád, protože to je místo, které by mu opravdu chtěl ukázat a užil by si, kdyby tam společně chvíli strávili. 

"Zdá se, že ze španělštinou taky nebudu mít moc úspěch co?" Dobírá si ho malinko a pak je Moo v rozpacích. Yusuke si to celé samozřejmě přebral po svém. Je roztomilý, jak se rozhlíží do všech stran a nejspíš se o nějakém manželství zatím bavit nechce. Yusuke si byl jistý, že ho debata o společném životě vyděsí, jenže to se neděje. Byl dost blázen, aby do podobných věcí šel po hlavě a zároveň...Chce, aby to vydrželo a stane se to, až zjistí, že spolu opravdu budou žít. Zasměje se krátce, když mu začne vyhrožovat, a ještě dávat ruce v bok. nakloní hlavu na stranu, chvíli si prohlíží jeho výraz a pak se postaví proti němu a za bok si ho přitáhne k sobě. Objímá ho zatím jen jednou paží kolem pasu. prsty druhé ruky ho pohladí po tváři a u toho se nepřestává usmívat. 

"Vyvedl jsem tě z míry tím, že bych tě mohl požádat o ruku?" Zeptá se tiše a kouká mu zblízka do očí. 

"Věřím tomu, že to jednou udělám, ale až uvidím, že se mnou opravdu chceš být až do konce života." Prohodí tentokrát opravdu vážně. 

"Pro mě to není na týden a ni na rok, já vím, co k tobě cítím a jak moc mě tvoje blízkost ovlivnila. Nechci, aby to skončilo. Zároveň se znám a vím, že to se mnou není jednoduché a nejspíš nikdy nebude. Nejen proto, co mě dlouhé roky živilo." Prozradí mu, nad čím přemýšlí od chvíle, kdy ho poznal. 

"Vím, jak moc bych si přál, abys to byl ty, kdo to všechno zvládne a zároveň bych ti neměl za zlé, kdyby sis to rozmyslel." Pousměje se mírně, i když je mu vidět v černých očích, jak moc by ho to mrzelo. 

"Takže ano, pokud spolu budeme a já budu vědět, že jsi s tím v pohodě, zeptám se tě. Do té doby tě tím budu jen vyvádět z míry." Samozřejmě si nemohl odpustit další poznámku. Pak už prostě neodolá a znovu ho políbí. Má docela problém se do něj držet dál. 

"A na svatební cestu pojedeme kolem světa." Prohodí hned, jakmile se jejich rty oddělí, a tak nějak počítá s tím, že dostane minimálně pěstí. Nedivil by se tomu, zároveň si je jistý, že až to přežene tak je Moo-yeol někdo, kdo ho hezky uzemní.

Moo-yeol

Moo si není jistý, jestli Yusuke nesouhlasil až podezřele rychle, ale asi měl dobře srovnané, co přesně chce a co ne. Ještě chvilku si ho prohlíží a pak jeho tvář pomalu povolí. Nechce mezi nimi nikoho třetího, teď rozhodně ne a zatím si nedovede představit, že by se to kdy mělo změnit. 

"To není zase tak složité." Řekne mu na to žárlení a vzpurně zvedne bradu nahoru, což je jeho typické gesto, o kterém ani moc neví. Pousměje se, když Yusuke přesně ví, na co myslí, jakmile dojde na peníze. Bylo dobře, že si to z jeho výrazu uměl přečíst a Moo-yeol nemusel nic vysvětlovat. V podobném tématu se nechce hrabat moc dlouho, protože takhle to prostě je a hotovo. Jednoho dne, až spolu budou dostatečně dlouho, přestane mu to třeba vadit, ale zatím… +Možná až se v tom Španělsku vážně vezmeme.+ Pošle mu myšlenku, kterou si Yusuke nemůže přečíst. Potom už ty finance asi vezme jako společné, ale nechce je do začátku, není zlatokop, prostě ne, i když ví, že Yusuke by to tak nebral. Pak už dojde na to nedorozumění se španělštinou a na to, jak se on sám urazí kvůli tomu, že to s tou svatbou nepochopil. Vidí Yusukeho, jako ho to baví, jak si ho prohlíží a nakonec ho vezme kolem pasu, aby si ho udobřil. Moo-yeol se mu nebrání, svěsí ruce dolů, ale měří si ho pohledem Tak snadné to nebude. Yusuke mu položí otázku, jestli ho tolik vyvedl z míry, ale má vůbec smysl odpovídat? Je vidět, že ano. Dostane takový divný pocit, možná dokonce strach, že to Yusuke udělá teď hned. Co by mu řekl? Moc se neznali, ale na druhou stranu, po té události na farmě… uvědomí si, že by neřekl Ne. S kým už kruci jiným po tom všem? Jenže to nepřijde a on si vzpomene, že na chvíli zapomněl dýchat. Skloní oči, zatímco mu Yusuke říká, že to udělá, až bude Moo-yeol doopravdy chtít. Kdyby jenom tušil, co se mu právě prohnalo hlavou… Svět okolo něj zase začne mít zvuky a on potřese hlavou. 

"Jasně." Řekne jenom a usměje se. Yusuke pokračuje a vypráví mu něco o tom, že se nejdřív musí naučit vedle sebe žít, že to s ním není zas tak jednoduché, ale Moo ho zase tak moc neposlouchá. Pořád je v mysli u toho, co si sám pomyslel a co o sobě zjistil. Tyhle věci mu najednou nepřipadaly důležité. Žádné soužití není po čase jednoduché, na každého si musíte zvykat, proto to někomu trvalo a někdo se zase pořád rozváděl. Yusuke mu zrovna říká, že by mu neměl za zlé, kdyby nakonec odešel, ale to ani on Yusukemu. Někdo bral tyhle věci šíleně osudově, on samozřejmě taky, ale zároveň by měl pochopení pro to, kdyby mu někdo řekl, že ho už má plné zuby. To neznamenalo, že by se mu s tím snadno žilo a netrpěl by žalem, jen… by to prostě chápal. Jeden by se rozesmál, když Yusuke dodá, že se ho zeptá, až si bude myslet, že s tím je v pohodě. Bylo to vážně legrační, protože s tím byl v pohodě už teď. Přikývne a nahlas mu neprozradí vůbec nic. Ať si láme hlavu, detektiv. Nechá se jím políbit a zavře u toho oči. 

"Jo, to už mi bude asi jedno, že to platíš… dáš mi to jako věno." Vrátí mu to poznámkou o tom, kdo je tady holka. Yusuke a jeho věno. Začnou mu nebezpečně cukat koutky. Místo všeho ho raději vezme za ruku a vede s sebou lesem zpět k farmě. Podle barvy noční oblohy to vypadá, že den je už blízko, takže toho ani jeden nakonec moc nenaspí, ale to mu nevadilo. 

"Vezmeme si prostě jenom deky a vyspíme se venku?" Napadne ho. Nechce se mu do toho baráku ani strkat nos. Zatím ne. Po cestě posbírají odpadky a nakonec to doopravdy udělají. Vkradou se do jednoho z pokojů, vezmou si deky a polštáře a najdou si pohodlné místo na terase. Moo usne tak nějak v polosedě s hlavou na Yusukeho rameni a nikterak mu to nepřekáží. Nakonec je pro ně dva postel asi moc pohodlná… Snad o ně ráno nikdo nezakopne, až bude vybíhat na terasu…

Yusuke

Je vidět, že Moo je spokojený s tím, když Yu souhlasil a nikoho třetího v jejich vztahu nechce. Tady nešlo o to, že by to k něčemu potřeboval, ale spíš o to, jak moc benevolentní uměl být. Tedy co se určitých potřeb týká. Jsou ale věci, které společně můžou rozebrat později a on se mu s nimi velmi rád svěří. Koutky mu cuknou, když vidí jeho vzpurné pohození hlavou a přikývne. 

"Tak dobře, na to se vážně těším." Je mu jasné, že by ho neměl dál provokovat, ale stejně si nemůže pomoct a dělá to dál. 

"Ale vždycky jen v rámci určitých mezí." Ujistí ho, že nehodlá dělat nic, co by zařídilo, že s ním Moo nebude chtít. Peníze a financování určitých cest nechá zatím stranou. však on přijde na způsob, jak by se mohli někam podívat a Moo si nebude připadat špatně. Na tohle jeho hlava fungovala dost dobře, aby zvládl najít možnou cestu. Začíná si v hlavě dělat poznámky a je jasně vidět, jak moc mu na tom záleží. Kdyby jen tušil, že Moo už o svatbě přemýšlí a jakým způsobem, asi by to vážně udělal hned teď. je vlastně docela roztomilé, jak se neznají a nevidí si do hlavy. jinak by dnešní noc dopadla asi úplně jinak. Je ale taky dobře, že díky tomu Yu trochu brzdí a není jak velká voda. To uměl jindy velmi dobře. Je rád, že se Moo nebrání, když si ho přitáhne k sobě. Tuhle etapu už mají očividně za sebou a když ho Yu něčím vyloženě nevytočí, asi už se nemusí bát odstrknutí. Ta otázka byla jen spíš do větru, ani nečekal, že by se Moo nahlas přiznal. Když je mu tak blízko je vlastně docela těžké mu odolat a nezeptat se ho rovnou. neudělá to a kdyby jen tušil, že by se mu dostalo kladné odpovědi, asi sám sobě nafackuje. Sice se tváří jinak, ale ve vztahových věcech vážně zkušenosti nemá a je to znát. Ten úsměv je taky něco, co by rád vídal mnohem častěji, a tak si ho asi prohlíží víc, než by bylo zdrávo, nemůže si však pomoct. Sám si v hlavě převrací všechno, co mu právě řekl a uvědomí si, jak moc nechce, aby se kdy natrvalo rozloučili. Má dost vybavení, aby ho dál sledoval a přistihne se, při myšlence, že by tomu nedokázal odolat. Vypadá to, že je svou prací zasažený mnohem víc, než si kdy připustil. Zarazí se trochu, jakmile to Moo otočí proti němu a jen nad tím protočí očima. 

"Vážně chceme řešit zastaralé názory, kdo z nás bude nevěsta." Nakloní hlavu na stranu s mírně pozvednutým obočím. Slyšel podobné názory už mockrát a nikdy se v tom zvlášť nevyžíval. Teď to bere jen jako vtipkování, a tak v tom trochu pokračuje.

"Oba bychom v šatech vypadali vážně pitomě." Nevydrží to a rozesměj se upřímně. 

"Promiň, ale tohle z hlavy už vážně nedostanu. jednou tě násilím do těch šatů navléknu." Rozvine to ještě trochu a pak sám nad sebou zavrtí hlavou. 

"Dostaneš to jako dárek za to, že to se mnou vydržíš. Ale ne jako úplatek, aby bylo jasno." Uvede to celé na pravou míru a pak se zase kousek přesunou a uklidí všechno. 

"To se mi bude líbit." Souhlasí s nápadem spát venku. Ne, že by tak trávil každý den, ale když už spal pod širým nebem vždycky si připadal zvláštně svobodný. Je rád, když si vyberou terasu, odkud je vážně pěkný pohled a...ne, nemyslí na to, že ho ráno Toshiya pravděpodobné hned uvidí. Chce si užít klidné poslední zbytky noci a pozoruje, jak Moo usne na jeho rameni. pohladí ho po tváři, než oči zavře taky alespoň na chvíli. Když je znovu otevře, diví se, že už je slunce dost vysoko. Vzbudili ho kroky a nad ním stojí pán celé této farmy a nevypadá, že by některé věci chtěl řešit v klidu. Yusuke si povzdechne, políbí seržanta do vlasů a opatrně se dostane zpoza jeho hlavy. Toshiya se otočí na patě a vyrazí kamsi dozadu za farmu. Yusuke se nebojí, ale je si jistý, že to nebude příjemné. jak se zdá, Toshiya si to chce vyřídit hlavně s ním. Bude rád, když se vůbec doplazí zpátky, ale bránit se nebude. nikdy neměl v plánu couvat, a to se ani teď nezmění. Ostatně má v plánu jeho synovi nabídnout práci a to podle něj bez Toshiyova vědomí nepůjde. Moo si nějaké peníze asi měl vzít, bude stát hodně, než vůbec jeho tělo dají dohromady. Ať žijí krásná, slunečná rána na jedné farmě.