Hyeong-seong x Yusuke - Je to auto plné překvapení. - část 1.

(farma)

Hyeong-seong, Sugizo, Ricko

Čím víc o tom Hyeon-seong přemýšlel, tím víc mu to celé lezlo na nervy. Ovládat svoje emoce v tomhle věku bylo vážně těžké a měl dojem, že mu nebude stačit ani zalézt k tátovi Toshiyovi. Musel by mu říct, ať je odtud všechny vyhodí!! S rukama zaraženýma hluboko do kapes si to šine okolo stěny domu směrem ke dvoru, nos má zapíchnutý do země, což mu vůbec není podobné, protože mu toho může hodně utéct a hlavou se mu honí páté přes deváté. Jungkookovi se už zase vyhýbá a docela se mu to daří. Nejdřív se chtěl rozeběhnout rovnou za ním a zeptat se ho, co to mělo být, ale slova Tae ho tak naštvala a vyvedla z míry, že se k tomu nakonec neodvážil. Myslí na společnou schůzku u jezera, kam ho sám dovedl a kde mu dovolil nějaké věci a měl za to, že tam dostal nečekaný slib. Že si to tělo nechá jenom pro něho, to mu JK říkal. Prý, že bude problém, až ho ve dne potká na farmě a místo toho klidně flirtoval s Tae! Tak on zařídil, že ho ve dne na farmě prostě nepotká, tak! Kromě toho… Kagami si sem dovedl toho kluka ze školy, toho hodně staršího, co chodí už málem na univerzitu a od té doby nevidí a neslyší. Sice mu říkal, že za ním kdykoliv může přijít a že pro něj bude mít přednost, ale copak by tam mohl vůbec jít? Kagami se mohl přerazit, aby Doo-hyuovi donesl všechno, co mu na očích vidí, ten kluk s nimi dokonce minule večeřel a tátům to asi ani nevadilo, Toshiya s ním dokonce docela vlídně prohodil pár slov a on? Může vůbec někomu říct o JK? Tedy kdyby to s ním JK snad náhodou myslel vážně? Jenom ta představa mu nahání husí kůži. A Tae to všechno věděl, protože se před ním sám prokecl a kdykoliv to mohl použít proti němu. Kagami JK nesnášel a Tae ukázal, že dovede vážně hodně kopat. Hye si okusuje spodní ret a dojde mu, že na dvoře stojí Ricko, něco tam řeší se Sugizem a naštěstí řve tak, že ho nejde alespoň přeslechnout, když už ho jeden přehlédne. A to byl taky zázrak. Otočí se na patě, aby se rychle vypařil a čelem doslova narazí do prsou toho podivného chlapa, co s Rickem přijel. Nejdřív se ho lekne, tak tak, že ovládne svůj hlas, pak vystoupá nestejným pohledem nahoru a stiskne čelist, aby nebylo poznat, jak moc se ho lekl, ale Yusuke se obejít moc snadno nedá. 

"Nic mi není." Zahuhlá. To má všechno za to, že nedává pozor, jinak by ho slyšel přicházet. Moment… Slyšel… Nechodí nějak moc potichu? Není to nějaké divné a podezřelé? A co to tuhle dělali se seržantem v tom autě? On je viděl, jak se tam zavřeli! Když už jsou u toho auta… vážně moc se chtěl podívat dovnitř, už dlouho. Samozřejmě by mu o tom nikdy neřekl! 

"Tady jste." Ozve se mu za zády milý hlas táty Sugiza a Hye protočí očima nad svou nekonečnou smůlou. 

"Přišli jste společně? Už jste se seznámili?" Sugizův hlas zní nadějně, protože Hye moc přátel nikdy neměl a Yusuke měl s kluky jeho věku očividně svoje zkušenosti. Hyeon-seong se rozpačitě podrbe ve vlasech, ne nepřišli a ani nikdy nepřijdou, brblá alespoň v duchu, ale to už vedle Sugiza stojí taky Ricko, zubí se od ucha k uchu a prohlíží si ho. Hye se zamračí a má chuť se ho zeptat, na co se tak směje, ale bojí se Yusukeho vedle sebe. 

"Panuje tady docela na nic nálada." Okomentuje to Ricko nahlas, protože jeho setkání s Tae bylo velmi zvláštní a Hye vypadá dost podobně. Ani se ho zatím nemohl zeptat, jak dopadli ti jeho koně, na které málem zapomněl. Hye něco nesrozumitelného zamrmlá a podívá se do země na špičky svých bot. Tady na dvoře je horko. V tom jeho kabátku rozhodně. Sugizo poskočí pohledem na Yusukeho a vypadá tázavě, ale nakonec to nechá být. 

"Slíbil jsem Rickovi, že ho vezmu do města, odpoledne se vrátíme." Řekne Sugizo Yusukemu, aby věděl, kde synovce hledat a oba odejdou a Hye zůstane s Yusukem sám. Vyšplhá se k němu očima a do vteřiny mu řekne Tak se měj, už se mu to dere na jazyk.

Kagami, Tae, Yusuke

Tyhle pracovní vlastně prázdniny, byly pro JK dost zvláštní. Nechápal moc, co se to s ním děje, ale moc dobře si uvědomoval, že mu chybí přítomnost Hyeho. Bylo mu jasné, že se mu opět vyhýbá a on sám nevěděl proč. Kdyby jen tušil, že viděl mnohem víc a kvůli tomu se tohohle celé děje, asi by si ho odchytil a pořádně s ním zatřásl. První si řekne, že by se na to mohl vykašlat a nechává to být. I on sám ale začíná tušit, že se na t stejně nevykašle a zjistí, co se děje. Přemýšlel i tom, že by to mohl zkusit nenápadně probrat s Taem, protože Felix se teď pořád někde fláká, ale Tae vypadá, že nechce mluvit vůbec s nikým a když nemusí, tak se na farmě ani neukáže. Bude muset počkat na správnou chvíli. Tae se prostě nedokázal zbavit myšlenek na polibek ve vodě. Chápe Ricka, že mu nerozumí. Je mu jasné, že je úplně jiný a všechno bere s velkým nadhledem. Jenže Tae byl vždycky jiný a všechno bral hrozně vážně. Tohle nebyla výjimka. Ricko byl moc hezký a měl všechno, co se Taemu líbilo, jen…Bylo by hrozně naivní, kdyby si myslel, že se jedním polibkem všechno změní a on by s ním chtěl být. Právě proto mu to tolik vadilo. Neměl lepší řešení, než ne vyhýbat všemu a všem, aby se někdo náhodou moc nevyptávat. Už vůbec nechtěl potkat Ricka, protože by se mu určitě hrozně smál. To je to poslední, co by chtěl. Tahle farma je celá podivně zvláštní a jak si všiml, tak ve všech vyvolává snad až přehnané reakce. Tedy ne ve všech, ale u některých je to dost patrné. Za to YUusuke si pobyt do první chvíle náramně užíval. Seržant ho mile překvapil, když si nakonec moc hezky popovídali a co si budou…Jejich chvilka v nakláďáku byla opravdu nezapomenutelná. Hledá už nějakou chvilku Ricka, aby se ho vyptal, jak bylo u vody. Vypadá hodně spokojeně, ale toho mladíka nikde nevidí, a tak je snad ještě zvědavější. Všimne si Sugizova syna, jak se plíží kolem a očividně se snaží, aby si ho nikdo nevšiml. Pousměje se s blýsknutím v očích a snaží se, aby si ho hned nevšiml. Podaří se a Hyeon do něj nabourá. jen náznakem zvedne ruce, aby ho případně zachytil, ale není to potřeba, a tak se ho ani nedotkne. 

"Nedovolil bych, aby se ti něco stalo. dostal bych vynadáno." Prohodí a pak vzhlédne, když se k nim přiblíží Sugizo. Tak nějak zůstane v blízkosti Hyeona. Hye asi mluvit nebude, a tak to za něj vyřeší sám. 

"Ne, bohužel jsme ještě neměli tu čest." Prohodí Yusuke a je jasné, že to hodlá brzo napravit. Dokonce to vypadá, že bude mít možnost ještě dnes a vlastně i teď. Yusuke se podívá na Ricka a obočí mu jde nahoru. 

"Tak si užij město a věřím, že jak se vrátíš, náladu bez problémů vyřešíš." Popíchne ho, protože Ricko nebyl z těch, kdo by se to nepokusil změnit. Navíc se na něj podívá dost dlouze, aby pochopil, že to později můžou klidně vyřešit společně. Ricko se dost často se nemusel snažit a dělo se to jen díky jeho přirozenému optimismu. 

"Přemýšlel jsem, že bych domluvil seskok, není to odtud daleko. Řeknu ti, jak to dopadlo." Oznámí ještě synovci, než se Hyeonem osamí a zdá se, že mu mladíček hodlá velmi rychle utéct. A to vypadal zvědavě. 

"Utíkáš jen z principu anebo to na chvíli zkousneš a možná zjistíš, co je v tom náklaďáku?" Nebrání mu tak úplně v odchodu a zároveň ho láká trochu jinak. Podle něj to zabere líp, než aby ho popadl za ruku a řekl mu zůstaň. Pokyne mu paží, aby se mohli trochu projít společně. 

"Je to auto plné překvapení. Můžeme to zkusit. Řekni mi jednu věc a je dost pravděpodobné, že ji mít budu." Snaží se ho možná trochu bavit a zároveň je jasné, že se nesype, když ho pošle do háje. 

"Možná taky něco na ta tvá tajemství." Prohodí nenuceně a rozejde se, aniž by na něj počkal.

Hyeong-seong

Prý Dostal bych vynadáno? Od koho a proč? A neměl by to dovolit i jenom tak a ne jen proto, že by si někdo mohl stěžovat? Yusuke ho samozřejmě jenom tak škádlí, ale Hye má svoji náladičku. Nahlas neřekne nic, všechno se to odehrává jenom v jeho hlavě, ale je tam docela bouřlivo na to, že navenek je jako klidná voda. Když se objeví táta a Yusuke nahlas řekne, že se ještě neznají, jenom k němu vystoupá pohledem a snaží se vypadat nevinně. Sugizo jim v podstatě jenom oznámí, že jede s Rickem někam ven, takže by se nejraději okamžitě zeptal kam a proč, ale ovládne se. Proč jedou zrovna spolu? Proč nejede Ricko s Yusukem? Nebo s tím doktorem, když se znají? Našpulí trochu rty, ale pak se podívá někam do neurčita. Nechce, aby na něj ten Ricko naproti němu moc koukal a něčeho si všiml. Očividně jsou zvyklí, že kolem Ricka nikdo špatnou náladu nemá, ale podle něj to nemuselo vyhovovat všem a kromě toho… věděl, že byl s Tae na koních a taky věděl, že Tae je protivný jako drobky v posteli, takže se Rickovi jeden nemohl divit. Nejraději by to řekl nahlas a tvářil se u toho blahosklonně, ale Sugizo měl Tae rád a mračil by se na něj. Rickovi nadšeně zasvítí v očích, když dojde na ten možný seskok, pokývá hlavou jako kdyby to dělal pětkrát denně a pak se Sugizem odejdou. Na Sugizovi bylo vidět, že podobné věci nevyhledával, měl rád svůj klid. To spíš pojede někam do Somálska někoho zachraňovat. Nejspíš s tím doktorem třeba… Všichni tady byli nějací moc akční. Hyeon-seong se zamyslí nad tím, že on nic podobného nezkoušel a vlastně ani neví, jestli by po tom toužil nebo ne. Toshiya byl svým způsobem taky docela klidná povaha, bavila ho spíš silnice, než lámání si vazu někde při skoku z mostu a on sám? Dělal jenom bojové sporty s Kagamim. Bylo mu šestnáct, na spoustu těch věcí ho nechtěli a nemohli pustit, protože nebyl plnoletý. Jakmile jsou s Yusukem sami, chce zmizet, ale Yusuke je rychlejší a řekne to na plnou pusu. Zastaví se na patě a nadechne se, aby mu řekl, že nejspíš opravdu z principu, ale to by Yusuke nesměl říct to magické slovo Náklaďák. Pusu zase zavře a podívá se tím směrem. Nenechá se zase tak moc pobízet, když mu Yusuke kývne, aby ho následoval, zasune dlaně do kapes kabátu a po chvíli ho dojde. To ho napadlo, že tam bude plno zajímavých věcí, přece by to sem netáhl jenom tak a taky… seržant se tam dost zdržel. Vrhne na jeho profil pohled Ale neříkej. Není to pravděpodobné ani trochu, to si spočítá každý, kdo nepropadá z matematiky. 

"Jedině v případě, že se trefím do vašich oblíbených aktivit, ale když řeknu, že je tam domeček pro panenky, tak tam zcela jistě není." Bere ho samozřejmě doslova, jako každý správný teenager. Yusuke mu to samozřejmě okamžitě vrátí, když mu napoví, o čem konkrétně by mohl přemýšlet. Na chvíli se zastaví a honem ho dojde až zase po chvilce. Něco na ta jeho tajemství?? Jak o tom ví?? 

"Kdo ti to řekl?!" Udeří na něj, i když si nepotykali a Yusuke je o hodně starší. Kde kdo by mohl vykládat o jeho koníčku, ale proč? Byl to… Felix? Brácha by to jen tak neřešil a JK? Nemyslí si, že se znali. Felix ale randil s doktorem. Pokud něco, čím se získávají tajemství, tak… co tam kruci má? 

"Špiónská výbava." Řekne. Dalekohled měl každý, ale nějakou profesionální sadu podobného charakteru? A pokud ano, na co ji jako má? Má snad stejný koníček? Zastaví se u auta a natahuje krk k zamčeným dveřím, jako kdyby mohl vidět skrze ně.

"Archiv tajných spisů FBI. Kód k oblasti padesát jedna…" Pokračuje dál. Záhady byly sympatické, ale nepravděpodobné, jeho zajímala spíš realita.

Yusuke

Yusukemu je jasné, že svým prohlášením mu nasadil brouky do hlavy. Hyeon se sice tváří, že se nic neděje, ale stejně má pocit, že to za těmi jeho nestejnou barvou očí vidí. Ten kluk měl zajímavý potenciál. Podle něj by mohl být v budoucnu velmi úspěšný. Z druhé strany taky ví, jak tato práce chutná a neměl by lákat mladého člověka na takový život. Někdy je i pro něj těžké se rozhodnout. Koutek mu malinko povyskočí, protože na sobě cítí pohled mladíka, když Sugizovi práskne, že ještě neměli možnost se poznat. Asi nakonec oba museli počkat na správnou chvíli. Vůbec mu nevadí, že si jeho synovec domluvil program bez něj. Ostatně byli tu na dovolené a on už byl dost starý, aby se taky mohl bavit po svém. Tohle z domu taky moc neznal a on mu to s radostí dopřeje. Podle něj měl právo poznávat svět po svém. On se taky nikdy nikoho neptal, a nakonec je víc, než úspěšný. No dobře, asi v oboru, na který dítě dobrovolně nepošlete. Když vidí, že se Rickovi nadšeně rozsvítí v očích, zas a znovu ho to ujistí, že s nikým jiným by raději prázdniny netrávil. Měli možná trochu rozdílné povahy, ale šílenci byli stejní. Ani jeden se nebál toho, co by se mohlo stát. Ještě chvíli pozoruje ty dva, jak odchází a pak je čas věnovat se Hyeonovi, který vypadá, že když ho k něčemu nepřiváže tak zmizí jako pára nad hrncem. +Nemůžeš pořád jen utíkat a schovávat se. Stačí se schovávat jinak.+ On sám byl dost vidět, ale taky se uměl úplně ztratit v davu, když to bylo potřeba. Nebylo jednoduché to vyvážit. Všimne si, že zmínka o náklaďáku ho zaujme nejvíc. V očích se mu zablýskne a teď už si je jistý, že nakláďák bude to největší lákadlo. Krátce se na njě podívá, jakmile vystřihne zrovna domeček pro panenky. 

"Hm, a víš, že je to možná celé takový domeček pro panenky. Je tam všechno." Vyvrátí mu jeho názor a taky ukáže, že když se to správně přebere, je možné opravdu všechno. Je to sice takové malé dobírání, ale stejně. Když už bude Hyeon převracet věty, udělá to taky. Zatím ho to baví. Yusuke se pak už ani neohlédne, ale vlastně nepochybuje o tom, že za ním půjde. Neplete se, a ještě Hyeon vypálí podobnou otázku. 

"Nikdo." Odtuší jako první a jen zlehka pokrčí rameny. 

"Jen jsem to měl stejně, vlastně pořád mám." Krátce se ohlédne.

"Nic není lepšího, než utajovaný detail, který je pro všechny ostatní vlastně nepodstatný." Měl sklony se ve věcech dost často hrabat víc, než bylo zdrávo. Díky tomu je však nejlepší. 

"Možná." Odtuší ještě na tu špiónskou výbavu. Hyeon by se zbláznil, kdyby mu ukázal všechno, co má, ale to zatím nejde. Něco málo by však mohl. +V těch spisech to zas taková hitparáda není. Mnohem zajímavější jsou dokumenty druhé strany.+ Ne, to mu taky říct nemůže. Nad oblastí padesát jedna se jen zasměje. 

"Nemáš zrovna malé cíle, to je dobře." Pochválí ho klidně a nechá ho, aby s ním srovnal krok. 

"Někdy je mnohem těžší, než získat tajemství, s ním zmizet. Vlastně někdo jako ty musí být velmi chytrý a mít přehled v co nejvíce oborech." Je to možná tak trochu předávání zkušeností, ale nemůže si pomoct, hrozně se mu líbí jeho nadšení. 

"A neměl bys utíkat hned, jakmile ti někde není komfortně." Znovu se na něj podívá s pozvednutým obočím, a to už dojdou k náklaďáku. 

"Kdybys před chvíli zmizel, nic se nedozvíš, a to by mohla být škoda." Mrkne na něj, než najde ovládání a nechá zadní dveře náklaďáku spustit dolů. Sám zůstane stát dole a k tomu si připálí. 

"Tak prosím, je to tvoje." Pobídne ho, aby si vylezl nahoru a klidně to tam prošmejdil. Je možné, že přijde na nesrovnalost vzhledem k tomu, jak velký náklaďák je a kolik je místa uvnitř. Možná si všimne i drobných náznaků uvnitř, kde pár věcí skrývá. Zbraně a nebezpečné věci nenajde, ale zbytek by mohl. Není to jednoduché, ale když najde alespoň jednu skrýš a nezasekne na tom, co je na první dobrou k vidění má rozhodně potenciál. On sám se ještě ohlédne, ale nikdo v blízkosti není a…No dobře, kdyby šel kolem seržant asi ten zájem přehlédnout nepůjde. Slíbil mu rande, hodlá to dodržet, tedy pokud nedostane kopačky rovnou. +To se nestane, líbilo se mu to. A vůbec, nedám mu na výběr.+ Ukončí to ve své hlavě bez otálení.

Hyeong-seong

V duchu mu musí smeknout uznalou poklonu za to, jak zareagoval na jeho komentář ohledně domečků pro panenky. Když jeden uvážil, že oni sami jsou takové panenky, co chtějí své hračky, tak těch tam bude rozhodně dost. I s jeho dalším útokem si Yusuke hravě poradí, když nehne ani brvou a jenom mu řekne, že to odhadl proto, protože se v mládí cítil stejně nebo podobně. Hyeon-seongovi sklapne a chvíli za ním jde mlčky. Přebírá si to v hlavě. Líbí se mu na Yusukem, že ho nevytáčí možné pubertální nebo neuvážené chování a místo, aby ho za něj napomínal, prostě Hyeho bere takového, jaký je. A navíc ho překvapí, že by si mohl myslet, že mu byl za mlada podobný. Neznali se, ale asi se navzájem trochu pozorovali a jemu připadá, že by to Yusuke neříkal jenom tak proto, aby se mu zalíbil a víc se mu dostal pod kůži. Takových lidí bylo hodně, ale Hyemu přišlo, že tohle on nemá zapotřebí. A tak na to vlastně nemá co říct a čeho se chytit, kdyby chtěl dál prskat. Po dlouhé době se vnitřně trochu uklidní a přestane přemýšlet nad všemi a nad vším. Asi nejtěžší pro něj bylo zkoncentrovat myšlenky, ale Kagami říkal, že to je proto, že je chytrý a jeho hlava se nudí. Proto mu prý všude utíkaly. Hye měl jednu dobu strach, jestli s ním něco není, jestli nemá nějakou poruchu autistického spektra nebo tak něco, ale nakonec to tím nebylo. Musí se v duchu ušklíbnout, protože na to si jeho bratr našel jiného specialistu. 

"Jenže pak může člověk vidět věci i tam, kde nejsou." Prohodí. Když tomu jeden propadl moc a vypnul racionální myšlení, hrozilo mu, že se bude chytat nesmyslů a stane se z něj jenom pomatenec. Taky se pousměje, když mu Yusuke řekne, že nemá malé cíle. Samozřejmě si vybírá samé pikantnosti, ale kdyby mu někdo řekl, že ho tam vezme na exkurzi, asi by mu na to nestačil ani celý život. Záviděl těm lidem, co tam pracují a zároveň by se nechtěl nechat uvázat do smrti na jedno podobné místo. Našpulí trochu rty. On se za zase tak chytrého nepovažoval a už vůbec mu nepřišlo, že by stihl několik oborů, ale pokud šlo o drobnosti jako kancelář ředitelky dětského domova, tak odtud už zmizel s mnoha věcmi a zatím ho nepodezírali. Měl by to říct nahlas? Přikývne a zvedne k němu přistižené oči, když mu Yu řekne, že by se měl naučit tolik neprchat. On to ví, ale nejde mu to. Skloní hlavu a pořád mlčí. Kdy se z toho stalo školení? Bránit se ale nebude. 

"Já vím, ale…" Jak to má vysvětlit? Dveře náklaďáku se konečně spustí dolů a on se na Yusukeho nevěřícně podívá, když si tam začne jenom tak připalovat a pošle ho dovnitř, aby si tam dělal málem co chtěl. On samozřejmě kouřit nesměl, takže neváhá a vkročí na rampu. Jakmile je uvnitř, má dojem, že se asi zblázní. Čekal toho hodně, ale tohle ne. Je tam snad všechno, hlavně tedy věci na různé outdoorové aktivity, především ty adrenalinové. Hodně toho neznal a nikdy neviděl, ale taky je tu plno věcí, co znal a nikdy nemohl mít v ruce. Postupně všechno obejde. Yusuke ani neví, co udělal. Jestli si myslí, že odtud vyleze ještě dneska, tak to rozhodně ne. +Proto jsi tady byl tak dlouho?+ Zeptá se v duchu seržanta Kima. +Měli jste ale zavřeno...+ Takže je tady něco, co by neměl vidět. Ohlédne se přes rameno. Nechce se tady hrabat, měl vychování, ale Yusuke pořád kouří a… tamhle to vypadá jako zásuvky na dokumenty. Sedl by si k nim, ale to by mohl být přistižen. Uvědomí si, že některá místa vypadají, že za nimi ještě něco je. Něco poschovávaného a nebude to jenom úložný prostor. Co s sebou vozili, co nesměl nikdo při namátkové prohlídce vidět? Ohmatává stěny, snaží se najít způsob, jak se k těm zásuvkám dostat, za chvíli něco málem urve, ale Yusuke pořád nejde a… +Silou by to jít nemělo, mělo by to jít snadno.+ Nakonec něco cvakne a otevře se docela maličký šuplíček o kus vedle. Drogy ani podobné věci to nejsou, je to… +Fakt dalekohled?+ Nejdřív protáhne otráveně pusu. Je maličký, do ruky. Vezme ho… +Tady se to na něco nasazuje. Počkej, to je… je to… má tady loveckou pušku nebo něco?+ Tohle asi neměl najít hned. Když se ale podívá dovnitř, je tam zaměřovací křížek a další značení. Tohle je na lov? Divné… Nejraději by si to vzal. Jenže to by musel přeparkovat s celým autem ke své skrýši a tam se ho pokusit zahrabat pod zem.

Yusuke

Kdyby jen tušil, že Hyeon má v hlavě poklonu na jeho adresu, asi by se spokojeně zasmál. nemyslel si, že by to šlo tak snadno a věřil tomu, že ho bude muset víc přesvědčovat. Jenže zvědavost byla v tomto ohledu očividně silnější. není divu, je dost mladý, aby ho podobné věci dokázali ovládat. Nebyl jiný. Díky tomu si ho všiml správný člověk a velmi brzo si ho vzal k sobě, aby ho všemu naučil. Bez vedení se v tomto oboru jen těžko prosazovalo. Ze začátku rozhodně potřeboval krýt záda. Nebýt toho, zemře na první. Tehdy měl asi tolik co Hye. Jenže ten měl domov, zatímco Yu ten svůj opustil. Nešlo o to, že by mu ubližovali. Jen ho nutili dělat to, co nechce a být poslušným a obyčejným občanem, který bude spokojený se svým kilem rýže na měsíc. Jenže takový on nikdy nebyl. věřil tomu, že se někam dostane. Hen první noc ho okradli o úplně všechno, a tak se on sám naučil krást, aby přežil. Tehdy na něj narazili a díky svým pohotovým odpovědím si zasloužil zájem muže, který vybíral mladé kluky jako byl on sám a dal jim potřebný trénink. Pak se jich zeptal, jestli o tu práci vůbec stojí. pokud ne, dostali nové doklady, které mohli použít do opravdové plnoletosti a taky účet, který jim do té doby vystačil, když byli skromní. Ti ostatní dostali nový život, který byl plný nebezpeční ale tady peněz. Když pozoruje Hyeho, jak ho svými odpověďmi připravil o slova a vypadá to, že i uklidnil nemohl by být spokojenější. 

"Pak máš dvě možnosti. Učit se o všem, co ti jen přijde pod ruku a tím dokážeš rozlišit, co se hodí a co ne. Druhá je najít si způsob, který ti vrátí koncentraci. Znal jsem kluka, který si jednoduše začal cvakat propiskou, tím svůj mozek na chvíli rozhodil a líp se mu soustředilo." Stojí dál u dveří do náklaďáku a pozoruje ho. Chvíli si rozmýšlel, jestli mu víc radit nebo mu neprozrazovat vůbec nic. Je zvědavý, co si z toho Hye vezme. Nebyl to kluk, který by začínal jako ostatní agenti. Má domov a milující rodinu. Ale i takoví mezi nimi byli. V takovém životě byli zvyklí, hrát více rolí. 

"Je to jen o tréninku. První zkus vydržet jen pár minut a běž. Postupně to prodlužuj. Zlepší se to." Pousměje se vlastně docela mile. Když ho pozoruje, žene mu to koutky nahoru. Podobné nadšení se vidí jen málo. Típne cigaretu a dá ji do malého koše u zadních dveří auta. Když se po něm ohlédne jen pozvedne obočí a kývne hlavou. Slovní svolení snad nepotřebuje, jinak by ho z toho auta asi vyhnal. Je vidět, jak mu pomalu dochází, že to, co vidí není všechno. Většina kluků by se zastavila u věcí, co jsou k vidění, ale on ne. Jde víc do hloubky a očividně začíná tušit, že to není všechno. Pro sebe se zasměje, jakmile jde na nalezené místo silou. Brzo mu dojde, že tak to rozhodně nepůjde. Přemýšlí nad každým krokem, a to je dobré znamení. Vytáhne se nahoru a zamíří k boxu, kde má další piva. Jedno si otevře, ale jemu nenabídne, když bude chtít řekne si sám. Když ne, nedostane nic. 

"Myslíš, že to je to nejlepší, co by tu mohlo být?" Pobízí ho, aby neřešil hned první věc, která ho napadne. Napije se piva a trochu se ušklíbne. 

"Mám tu vybavení za milióny." Pokračuje dál. 

"Vážně myslíš, že to, co schovávám je jen dalekohled? A možná taky ano. Je to drahá hračka, dá se přepnout na termovizi." Opře se bokem o větší skříň. 

"Co o mě víš, Hye-chan?" Prohodí hluboko posazeným hlasem s mírně pozvednutým obočím. 

"Máš pocit, že lovení je můj největší koníček, abych něco podobného potřeboval?" Samozřejmě je tu nějaké vybavení, které by se dalo použít, ale vášnivý lovec toho má mnohem víc. Tady kolem je jen základ a daleko víc vybavení je tu na motorku. Rozhodně je vidět, že tyto stroje má mnohem raději a je ochotný do nich vrazit mnohem víc.

"Vždycky záleží na detailech a věcech kolem." Zkouší ho posunout tím správným směrem a je zvědavý, jestli se chytne. 

"Proč by někdo jako já trávil dovolenou zrovna tady? Ano, i to může být důležité." Asi jeden z jeho otců by určitě nebyl nadšený z toho, co mu tady říká, ale stejně to dělá. Je to vlastně taky jistý zvědavost, jestli má Hye opravdu takový potenciál, jak se na první pohled zdálo. Pomalu k němu přejde, vezme mu dalekohled z ruky a strčí mu ho do kapsy. 

"Je tvůj. Co myslíš, jak důležité to pro mě je?" Nakloní hlavu na stranu a v očích se mu blýskne.