Hromadné - Nejsem tady dobrovolně. - část 4.

(farma)

Moo-yeol, Ricko

Prý, že to není pravda… Tae byl roztomilý, když se zlobil, ale kdyby to snad pravda byla, Ricko chápal, proč to nechtěl přiznat. Místo odpovědi se jenom zazubí a pak už slyší tu nestoudnou hlášku o tom, že výhra by měla být lepší. 

"Samozřejmě, že si to myslím! Chceš snad tvrdit něco jiného?" Měl sexy zadek a rozhodně s ním trumfnul kde co! Pak už jsou v cíli, on seskočí a Tae to samozřejmě okamžitě okomentuje, jak se mu podlomily nohy. Ricka to nevyvede z míry, pořád se směje a promne si kolena. 

"Nemám, jízda na koni je specifická. Je to jako skákání na trampolíně, mozek si pořád myslí, že tam jsi, i když už dávno chodíš po tvrdé zemi." Vlastně to nemusí vysvětlovat, Tae určitě moc dobře ví, o čem mluví, ale to tak nějak samo. Vždycky byl hodně upovídaný. Když ze sebe shodí skoro všechno oblečení a začne se otáčet, nemůže si nevšimnout toho, jak se na něj Tae dívá. Nechce ho zase tak moc uvádět do rozpaků, takže hned na to proběhne okolo něj a skočí do vody, ale zatímco je pod hladinou a noří se nad ni, přemýšlí o tom, co to bylo, jak to má Tae s klukama a že to vypadalo, že se mu vážně líbí. +Tamto byl určitě kamarád.+ Mávne nad seržantem rukou. Asi by nebyl rád, kdyby mu Ricko lezl do zelí, ale… pozdě! Ricko by se měl podobné konkurence bát, ale měl Yusukeho výcvik. Profesionálního vojáka by nepřepral, ale aspoň by mu snad utekl, kdyby něco, takže čeho se bát? Zatřepe vlasy a rozhlédne se, kde je Tae. Je ještě pořád na břehu, ale svléká si oblečení. To jeho frflání neslyšel. 

"Jo, neustále." Potvrdí mu, aby měli mezi sebou jasno, protože u Ricka to byla snad diagnóza, bez blbostí žít neuměl. Tae vstoupí do vody a brzy se taky ponoří a dokonce mu chce něco vratce. Ricko už se zase zubí. 

"Můžeš to zkusit, jsem docela zvědavý, co tě napadne." Zasvítí mu v očích po vzoru jeho strýce, protože jestli se Tae přiblíží a nebude vyloženě proti, on je schopný čehokoliv. Ta čertovina mu musí být vidět v obličeji. Mezitím se seržant Kim pořád tiskne ke stěně kamionu a cítí, jak mu ruka nejdřív brní a posléze o ní přestává vědět. To bude pěkně bolet, až zase přijde k sobě. Yusukeho hlas se mu pořád vkrádá do ucha a říká mu cosi o tom, že mu nabízel hezké věci a Moo mu nevěřil. Po zlém? Co tím chce říct. +Zkus to a vážně tě zabiju.+ Hrozí mu v duchu, protože kdyby zkusil mluvit, asi by hekl. Yusuke si zatím vede svou o tom, že kdyby mu vadili kluci, bránil by se jinak. To měl nejspíš pravdu, samozřejmě i on znal reakce zapřisáhlých heterosexuálů a proto si v práci dával dobrý pozor, aby nikdo nic nepoznal, ale tady v práci nebyl a všichni ti mladíci kolem, co si dělali, co chtěli… a vlastně i jejich otcové… tak nějak ho to hodilo víc do vlastní přirozenosti. Ne, Moo nevěřil, že to Yusuke mohl myslet vážně. Za to věřil tomu, že ho chce. To teď moc dobře cítil i kdyby kolem toho nepadaly všechny ty věty. Jenže to byly dvě úplně rozdílné věci. Povede se mu trochu mu vyhrožovat a Yusukeho to samozřejmě pobaví. Nejspíš si potom fakt nechá znovu vrazit, ale Moo-yeolovi je jasné, že si dá záležet, aby to vážně stálo za to. Ucítí, jak sevření povolí, ale tělo ho samozřejmě neposlechne, ruka spadne a prostě to trvá, než se vám do ní vrátí oběh, takže je to přesně tolik, co Yusukemu stačí na to, aby ho otočil a znovu uvěznil a aby Moo ruka neodumřela. Podívá se do jeho očí a prudce se nadechne nosem, protože cítí pohybující se tlak proti vlastnímu klínu. I kdyby to bylo cokoliv, vaše tělo to bude vždycky vnímat a zareaguje.

"Jo?" Dostane ze sebe jenom na ten kompliment, ale neslyší to poprvé. Jeden jemu blízký člověk mu to taky říkal, jenom jinak, mnohem něžněji. Ten ho neprovokoval, jenom to komentoval, když ho štval někdo jiný. Když nebude chtít? Málem po něm tu větu prskl, jenže Yusuke byl rychlejší. Přitiskne rty na ty Moovy a věnuje jim velmi vášnivý polibek, který seržanta nutí zavřít oči a proti své vůli jej trochu oplácí. Všechno to potlačované prudce projede jeho tělem a ostře se přihlásí o slovo. Pořád je jenom chlap a příležitostí je zatraceně málo. Jeho klín ho zrazuje, hlas už trošku taky, ale jestli ho pustí, fakt po něm půjde. Je to zvláštní koktejl pocitů a je návykový.

Tae, Yusuke

"To si ještě rozmyslím." Křikne na něj Tae zpátky, aby bylo jasno, že mu to jen tak zadarmo nedá. Ricko ho nutí, aby byl čím dál uvolněnější a Tae si to ani neuvědomuje. Cítí se vážně dobře a v pohodě, což je velký rozdíl oproti tomu, jak se cítil ještě před chvílí. Tae na něj chvíli kouká, když mu Ricko začne vysvětlovat, jak to je. Místo toho, aby mu řekl, že zrovna jemu to vysvětlovat nemusí, se rozesměje a mávne nad tím rukou, aby bylo jasné, že si dělal jen legraci. Kdyby jen tušil, že Ricko přemýšlí nad tím, co se seržantem má, asi by se hodně divil. Teď je pořád v jisté nevědomosti a vůbec by ho nenapadlo, co se na něj nejspíš chystá. Tae protočí očima. Asi už ho pomalu začíná poznávat a je mu jasné, že z těch pitimostí se jen tak nevyhrabe. Určitě nepřehání, tím si je jistý. Trochu se nafoukne a pak se ponoří, aby si namočil i vlasy a přemýšlí, jak by mu to mohl vrátit. V očkách se mu blýskne, protože ho něco napadlo, ale vůbec netuší, jestli se mu to povede. 

"Já? Záleží, na co myslíš ty." Těch narážek už pár bylo a Tae se najednou tváří, že by ho klidně svedl a že to právě teď hodlá udělat. 

"Měl jsem ti chválit zadek?" Nakloní hlavu mírně na stranu a u toho se zlehka usmívá. Pomalu se blíží k němu a je zvědavý, jestli bude ostražitý nebo poleví díky tomu, co tu ně něj zkouší. Když už je těsně u něj, vypadá to, že chce dohlédnout pod hladinu. 

"A co bych ti měl ještě chválit?" Broukne, když očima vystoupá do jeho očí. Pomalu zvedne ruce, které si první odloží na jeho prsa a postupně s nimi vystoupá až na jeho ramena. 

"Začíná mě to zajímat." Přibližuje rty k těm jeho a když je dost blízko, povyskočí a pokusí se ho po zádech dostat pod hladinu. Jen ať si trochu lokne, Tae bude mít aspoň trochu pocit, že mu to všechno vrátil. U toho už se zase směje a vážně hrozí, že si lokne spíš on sám. Ani si nepamatuje, kdy naposledy takto pitomě blbnul, ale čím víc se do toho dostává, tím víc ho to baví. Vypadá to, že z v podstatě uslzeného dne, bude den plný smíchu. Měl by mu poděkovat, ale později. Hned po tom, co ho na půl utopí. Yusuke se vlastně dobře baví, i když v jeho tváři po pobavení není ani památky. Užívá si blízkost seržantova těla a ani za nic se jí nehodlá jen tak vzdát. Ještě mu nedal takový náznak, který by mu nastínil, jak moč špatně to je. Jistě, brání se, ale pořád mu ještě neřekl, že by musel být holka, aby mu něco podobného dovolil. Proto s klidným svědomím pokračuje a má v plánu to dotáhnout opravdu daleko. Své vlastní výhružky myslí vážně a je zvědavý, jestli se mu bude bránit ještě dál. Věděl, že si nikoho nepouštěl k tělu a podle něj se brzo pozná, jak dlouho už nedal svému tělu to, co potřebuje. Jistě na světě bylo pár lidí, kteří se bez jistých fyzických potěšení obešli, ale většina z těch, kdo to říkal...Stačilo vážně málo, aby svůj názor změnili. Očima krátce klesne mezi jejich těla, když ho konečně otočí k sobě a pravý koutek se mu znovu pozvedne. Jak se zdá Moo sice odmítá, ale jeho tělo ne a ano, už to jde cítit, i když ne tolik kolik by si přál. +To se brzo změní.+ Vystoupí očima zpátky do těch jeho a přikývne. 

"Ano, myslím si, že je to vlastně už cítit." Nebojí se říct, co se s ním právě děje. Schválně mu nedá prostor, aby ho odmítl právě teď a raději mu zacpe pusu, aby nemohly padat další pitomé negativní hlášky. Jistě by jich teď seržant našel dost a kdyby ho pustil, dostane víc, než jednu ránu. +Uvidíme, jak dlouho ti to vydrží.+ Moo nepotřebuje moc. Stačí první pár dobyvačnějších prolnutí a Yusuke cítí drobný náznak oplácení. To je to poslední, co potřebuje, aby toho opravdu nenechával. Jediné, čím trochu okomentuje proměnu reakcí je mírné pousmání do jeho rtů a pak už pokračuje v dalších polibcích, které ho snad brzo donutí, aby nepřemýšlel. Boky se začne pravidelně pohybovat proti jeho, aby mu ukázal, že on sám nemá problém si poradit se vším. ještě ho nepouští, pořád si není jistý, že by neschytal ránu. Nepřestává ho dráždit, aby konečně přestal přemýšlet a začal si to pořádně užívat. Ještě pár posledních prolnutí mu věnuje, než se přesune kousek vedle, kde na něj volá pokožka jeho krku. Nehodlá mu nechat žádnou značku, i když by se mu připomenutí této události později hodilo. Přesto to ji líbá a laská, jak jen to jde. Dokonce si neopustí ani pár stisků zuby a vnímá každou odezvu, která mu napoví, v čem má pokračovat a čeho nechat. Nakonec nechá špičku jazyka, aby se proběhla po linii jeho tepny, než se znovu vrátí k jeho rtům. 

"Na tu večeři jsem nezapomněl. Když se nebudeš bránit, můžu ty ruce použít mnohem líp." Vydechne svým hlubokým hlasem, který jasně nese nádech agresivnějšího vzrušení. Znovu si ukradne jeho rty, aniž by změnil tempo svých polibků a když cítí v jeho klíně tu správnou odezvu, totiž plnou odezvu, konečně pustí jeho jeho ruku a tu svou přesune rovnou do jeho klína, který první jen sevře a pak dál pokračuje v dráždění a přivádění jednoho, vlastně roztomilého seržanta k nepříčetnosti. I kdyby teď odejít chtěl, bude mu chvíli trvat, než vychladne a musel by v jeho přítomnosti ještě nějakou dobu přežít. Není přece jisté, že když by Yusuke otevřel dveře nakláďáku, nebude tam stát pět lidí. V tom horším případě někdo z těch puberťáků.

Moo-yeol, Ricko

Ricko se prudce otočí, když Tae tak neprozřetelně prohodí, že záleží, co na co myslí on sám. V očích mu zaplane světlo, které zdědil po svém strýci, ale Tae si ho ještě nejspíš všimnout nemůže, protože se moc neznají. Oběma dlaněmi si odhrne mokré vlasy dozadu z obličeje, ale stejně si dělají, co chtějí. Jedno obočí jde nahoru, když se ho Tae otevřeně zeptá, jestli mu měl ten zadek chválit a je vlastně podivně ticho, ale nakonec přikývne. 

"To je jasný, ne?" Zazubí se. Tae se dobrodí až k němu a demonstrativně se podívá směrem k Rickovu klínu, kdyby snad šel pod vodou a v prádle zahlédnout. Je to jasná provokace, Ricko nepochybuje o tom, že má něco za lubem, ale v hlavě už se mu odehrává vlastní plán. Usměje se jako svatoušek a nakloní hlavu mírně na stranu. 

"Oči?" Řekne rozpustile, i když oba dva zrovna mluví o něčem úplně jiném. Konec konců chválit mu může klidně úplně všechno, tedy i ty oči. Hned za těmi důležitějšími věcmi, samozřejmě. Tae se ho odvážně dotkne na prsou, asi si testuje, jak moc je Ricko na kluky nebo ne a on ruce sice mírně pozvedne, ale dlaněmi pořád jenom hladí povrch vody, nesnaží se Tae obejmout. To pohlazení bylo příjemné, Tae už má dlaně na jeho ramenou a o pár vteřin později už Ricko cítí váhu jeho těla a to, jak jdou oba dva pod vodu. Nepokusí se tomu zabránit, místo toho ho popadne v pase a stáhne s sebou, ale ne proto, aby ho taky vykoupal, ale proto, aby ho mohl obejmout a pevně přitisknout k sobě. Najde pod hladinou jeho rty a prostě ho políbí a líbat bude, dokud jednomu z nich nedojde dech a nebude se muset vynořit nad hladinu. Do té doby ho ale nemíní pustit ze svého pevného sevření. Jestli tohle Tae čekal, tak on je kráva na jejich farmě a jestli se mu to třeba zalíbí, tak jedině dobře, ale Ricko počítá i s variantou, že dostane pár facek. Nakonec se oba vynořit přece jenom musí a on ho raději pustí, kdyby nastala negativní reakce. V očích mu ale hoří divoké plamínky a jasný vzkaz, že je schopný čehokoliv. Přesně jako jeho strýček. Moo-yeol by musel být slepý, aby si nevšiml, jak se Yusuke podíval směrem dolů a v duchu proklíná sám sebe za tu zradu, kterou si způsobil. Yusuke mu klidně nahlas připomene, že sám na tom není jinak a pak už ho znovu líbá a pořád ještě nepouští. Zaznamenal dokonce i to, jak se pousmál, když se Moo neovládl a trochu mu polibky oplatil, ale když Yusuke podnikne na jeho tělo nájezd formou pohybů svého klína proti němu, už svůj hlas nedovede ovládat. Je to sice tiché, ale pravidelné a on si uvědomí, že před očima nemá nikoho jiného. Ani Tae ani svého kolegu. To jenom potvrzuje, že je dobře, že si s nimi nic nezačal. Yusuke si dovolí opustit jeho rty a zaútočit pro změnu na citlivý krk a Moo trochu skloní hlavu a tiskne víčka k sobě. Snaží se to všechno vydržet a nedat mu zase tolik najevo, jak příjemné to je, ale je to čím dál obtížnější. Jeden by se vážně plácl do čela, když si uvědomí, že je to nějaký cizí chlap, co před chvílí přijel. Viděli se jenom dvakrát a to kdysi dávno a teď se tady děje tohle. Pořád nedovede pochopit, co to do Yusukeho vjelo. Sem tam sykne podle toho, jestli ho Yu zrovna kousne a nakonec znovu uslyší jeho hlas. On si pamatuje i něco jiného mimo pletky? Vážně chce na tu večeři jít? Yusuke mu učiní další návrh, je mu naprosto jasné jaký a samozřejmě k tomu potřebuje o trochu víc, než jsou rty, ale je vidět, že si pořád není jistý, jestli ho může pustit z vodítka. Ani Moo si není sám sebou jistý, teď vážně v ničem. Všechno to ještě chvíli pokračuje a Yu se nakonec odhodlá, ale vyřeší to po svém tím, že mu hned sevře klín a seržanta to málem odrovná. Zakloní hlavu a povzdechne si mnohem hlasitěji. Kromě toho, že ho ruce pořád moc neposlouchají, nestihl stejně vůbec nic. Jednu ruku mu ještě Yusuke drží a druhá pomalu klesne podél těla, aby se zvolna prokrvila. Přemítá o tom, co to tady vlastně provádí a jestli je to fuk, že se to stane nebo ne. Nakonec co by tím Yusuke získal, kdyby chodil po venku a nahlas to všude vykřikoval? Teď už stejně neudělá ani krok a musel by to někde dokončit sám. Uvolní tělo a konečně ho nechá dělat, co chce. Neměl ve zvyku se vzdávat a už vůbec ne někomu cizímu a přehnaně sebevědomému. +A Ji-hoon o tom fakt nemusí vědět.+ Pošle Yusukemu vzkaz, který si stejně nemůže přečíst.

Tae, Yusuke

Tae si všimne těch očí, ale ještě si pořád nedokáže dát dohromady fakt, že by si měl dávat pozor. V jistých ohledech byl neskutečně naivní. Teď se to jen potvrzuje. Kdyby tušil, co se může stát, asi by si dal větší pozor, co tady zkouší. Téměř neznatelně nakloní hlavu na stranu, když ho zaujme gesto, jak si odhrnuje mokré prameny a... Ne to nic neznamená. Ricko je prostě hezký kluk a každý, kdo to má stejně jako Tae, by se prostě podíval minimálně zaujatě. Bylo to prostě jak z reklamy. 

"Není, někoho by to mohlo obtěžovat." Odtuší rovnou, aby jen tak pitomě nezíral. Ten jeho svatouškovský úsměv mu nebaští ani trochu, ale stejně dál hraje svou hru, přesvědčený o tom, že mu to vyjde. 

"Jasně, oči." Prohodí s trochu pochybovačný podtónem. Málem se neudrží a protočí očkama v sloup. Stejně toho nenechá a dál pokračuje v cílené provokaci. Jenže to, co se stane, jakmile jsou pod hladinou prostě nečeká. Místo, aby držel očka zavřená, je vytřeští a je mu jedno, že by to asi ve vodě dělat úplně neměl. Přesto se z jeho blízkosti nesnaží dostat a netrvá to snad ani vteřinu a začne mu polibky oplácet. Nečekal to ani trochu, ale díky své povaze a tomu, že si opravdu přeje s někým být se tím nechá úplně pohltit a kdyby ho Ricko nedonutil vyplavat, asi pod tou vodou zůstane na věky. Hned jak se pořádně nadechne si přitiskne dlaň na rty a zírá na Ricka skoro až vyděšeně. Skoro to vypadá, že ani netuší, co se právě stalo. Ne, takhle to být nemělo. Měl plnou hlavu seržanta a teď je tam znovu, jen na pár chvil, kdy byli pod vodou prostě zmizel, a to se stát nemělo. Tae nebyl přelétavý, vždycky si v hlavě držel jedinou osobu hrozně dlouho, ale teď to vypadalo úplně jinak. Nejhorší na tom je, že se mu to líbilo a nejradši by se k němu vrátil zpátky. +Moo tě nechce a nikdy chtít nebude.+ Připomene mu jeho hlava, ale...

"Ty jsi vážně pitomec." Vynadá mu, když stáhne ruku ze svých rtů a pak se zamračí. Nedá mu facku, ani ho nepraští, na to se ještě pořád docela kontroluje, ale stejně ho šťouchne do prsou, aby od něj byl, co nejdál. Otočí se na místě a začne se rázně brodit vodou ven. Nejradši by sedl na koně, vzal toho druhého a jel zpátky, ale jeho zodpovědnost mu brání v tom, aby ho tu nechal. Co by mu na to řekl Su a Toshiya. Ne, ti by ho rozhodně nepochválili. A tak si sedne na zem, trochu stranou, aby na něj neviděl a pořád ještě naštvaně trhá stébélka trávy a cupuje je na kousky. Vůbec netuší, jak se teď seržantovi podívá do očí. Je to úplná pitomost, ale má pocit, že ho podvedl. Strašně ho to žere a je to příšerný pocit. Yusuke vidí, jak se Moo proklíná, že se mu nedokáže bránit. Někdy měla hlava jiný názor na jisté chvíle, než tělo a teď s emu to skvěle hodilo. Kdyby viděl, že na seržanta nepůsobí, nechal by toho a prostě by ho pustil. Uměl si hrát tvrději, měl to vlastně dost rád, ale do krajností zacházel jen se souhlasem a plnou důvěrou. Teď by se o to nepokoušel. Poslední, co by chtěl, je někoho takové zničit a že se to mohlo stát. Pošramocené ego a sebedůvěra dělali hodně. Koutky mu znovu vyběhnou nahoru, když poprvé zaslechne jeho sténání. To je jen další důkaz toho, že by rozhodně přestávat neměl. Není problém, tohle mu s radostí splní. Po očku pořád pozoruje reakce a pečlivě se soustředí na co co mu napovídá jeho tělo. Ne, vůbec nelituje toho, že mu znovu nabídl večeři. Čím víc se k němu tiskne, tím si je jistější, že s ním chce strávit léto. Bude pravděpodobně muset dělit pozornost mezi nějk a Ricka, ale...Otázkou je, jestli bude mýt jeho synovec vůbec čas. Rozhodně by ho ale nikdy neupozadil za svými pletkami. Jeden večer, dobře...Ale ne na celou dovolenou, kterou mu slíbil, i když ví, že by to Ricko pochopil. Když si Moo pod dotekem v klíně povzdechne hlasitěji, Yusuke mírně přivře víčka, jak moc opojný ten zvuk byl. Už ho nechce omezovat, není k tomu důvod. 

"Máš mě." Ozve se jeho hluboký, už trochu chraplavější hlas. Je to vlastně takový kompliment, kterým mu říká, jak moc ho dostal od první chvíle. Jistě, Yusuke si většinou někoho vybral a pak se stalo, jen...Už ví, jak to chutná a tohle je pro něj mnohem intenzivnější. Taky proto, že už přemýšlí nad celým létem. Znovu si ukradne jeho rty a konečně pustí i seržantovu druhou ruku. Zatím ho dráždí pořád v klíně, ale je znát, že zrovna tam dost zpomalil. Když si je jistý, že už mu vážně utíkat nebude, opustí dlaní jeho klí a začne se potýkat se zapínáním kalhot, které mu překáží. Netrvá to dlouho a stáhne je do poloviny stehen, což mu zatím stačí, aby svou dlaň mohl vrátit zpátky a pokračovat tam, kde skončil. Tentokrát však bez oblečení. Popotáhne si jeho spodní ret a polibky pokračuje po hraně jeho čelisti a pak se na moment odtáhne. Podívá se mu do očí a ty jeho se ho snaží pohltit roztouženou temnotou. 

"Buď moje tajemství, Moo-chan." Líbí se mu jak to zní, i když to k sobě vzhledem k původu vlastně nepatří. 

"A já budu s velkým potěšením to tvé. S tebou by to bylo nezapomenutelné léto." Pošeptá mu do rtů a v ten okamžik ho zlehka sevře v klíně. Vezme postupně obě jeho ruce a umístí si je na zadek, aby se taky konečně odhodlal a sáhl. I tohle dost často prolomí pomyslnou bariéru a spustí něco, co by vážně chtěl. Sám se velmi rychle popasuje se svými kalhotami, které taky trochu stáhne a znovu se k němu přitiskne. Cítit holou kůži s místech klína dává celému prožitku úplně jiný rozměr.

Moo-yeol, Ricko

Ricko se jenom uchechtne, když Tae prohodí, že by to někoho mohlo obtěžovat, ale při tom zároveň pronese to o očích tak pochybovačným tónem, že je stejně úplně jasné, že by dal zadkům přednost. Samozřejmě oči byly bránou do duše a tak dále, ale když jste mladí a nadržení a dlouho jste si nevrzli… i když on možná ano, kdo ví? Pro Ricka bylo dlouho i pár hodin. Jakmile jsou pod vodou, Tae se začne chovat zcela spontánně, líbá ho zpátky a je to jak z nějaké reklamy nebo filmu, ale vlastně moc milé a romantické. Trvá to dlouho, tedy Rickovi to tak připadá a když se oba vynoří, vůbec by se nebránil nějakému pokračování, ale tady se se svou úžasností přepočítal. Nejspíš je to kvůli tomu chlapovi, kterého si vzal do hlavy jeho strýc a jestli se mu daří jen o trochu lépe, než Rickovi, Tae bude asi dost nešťastný. Dělají tu pěkný průvan jen přijeli, jen co je pravda. Sleduje jeho vyděšený výraz, když si tiskne dlaň na ústa a má dost rozumu na to, aby zůstal na místě, ale v očích je mu vidět, že toho ani trochu nelituje. Dozví se, že je pitomec, což slyší taky docela často, podobně jako Yusuke, ale nijak zvlášť mu to nevadí. Reakce dle očekávání. Tae už se a něj mračí, strčí do něj, až Ricko trochu couvne a vzápětí se hrabe ven z vody a Ricko za ním udělá obličej Ale no ták, ale nahlas nic neřekne. Sleduje ho, jak mizí kousek za ohybem, asi aby měl klid a tak padne na znak do vody a ještě chvíli tam jen tak splývá. Dívá se na nebe a přemítá o tom, proč to před tím vypadalo tak vesele a spontánně a teď je z toho takový problém. Nemá šanci to vymyslet. Tae se nesnaží oblékat a lézt na koně, takže taky nespěchá.

"Chceš se vrátit?" Křikne za ním, protože tohle trucování ho přestává bavit. 

"Na farmu… nebo sem ke mně?" Stejně to zkusí a už se pro sebe zase kření na nebe. +Hlavně po mě neházej kamení, nedávám pozor.+ Pomyslí si vesele. Když Yusuke po delší chvíli promluví a řekne mu větičku Máš mě, Moo ve svém rozpoložení nedovede hned pochopit, čemu to patřilo nebo jak to myslel. Snaží se vzpomenout si, o čem se to bavili nebo mu to Yusuke říká jako oznámení? Že ho tak dostal? A čím pro pána? Kdyby mohl, skočil by mu po krku, jenže to odhodlání mu právě mává z velké dálky. Vzpomene si na Toshiyu a na jeho slova o tom, jak přistupuje k sexu. Neplete do toho city, z počátku určitě ne a proto se nikdy necítil provinile a Yusuke to bude mít dost podobně. S Toshiyou si dost rozuměl, znamenalo to, že s ním by mohl taky? Kdo o tom má kruci teď přemýšlet? Yusuke se znovu přitiskne na jeho rty a pustí mu druhou ruku a v ten okamžik pohyby v klíně dost zvolní a stanou se mnohem procítěnějšími. Moo na něj ruce zatím nijak nepoloží, ale vlastně nedovede ani zabránit tomu, když mu Yusuke začne rozepínat kalhoty. Přistihne se, že se na to v hloubi duše těší, protože už je dost vydrážděný, ale zatím mu nijak nejde vstříc, prostě má tvrdou hlavu. Mimo jiné… Jakmile to jde, Yusuke ho okamžitě pohladí na nahé pokožce a Moo musí znovu odvrátit tvář a zmučeně zasténat. Jeden by z toho tloukl hlavou do zdi. Yusuke ho nechává dýchat a líbá ho pro změnu podél brady, dokud nepřestane a Moo se přiměje na něj podívat. Vidí čerň jeho očí a plameny, které v ní plápolají a Yu ho začne prosit. +Cože? To bylo rychlé pohlcení.+ Pomyslí si. Asi by si měl gratulovat za nejúžasnějšího chlápka roku, že to dovedl, ale se svou povahou je to vážně zarážející. To japonské oslovení ho spíš dráždí, ale ze základny už na to byl zvyklý. Tam bylo Japonců všude dost. Yusuke se ho snaží utáhnout na celé léto, dává mu najevo, že se to nikdo nevhodný nedozví a on… vůbec netuší, jestli si budou mít co říct. O mluvení ale asi Yusukemu moc nejde. Potřebuje pravidelného milence? Ne, to se mu nezdá. 

"Jak to můžeš vědět, většinu času lezu všem na nervy." Ji-hoon jistě rád poreferuje. Jenže to by nebyly kamarádi, kdyby si nerozuměli a možná Yusuke vychází taky z toho? Kde by ho napadlo, kolik toho o něm už ví? Znovu zasténá, když mu Yu připomene, co tu oba dělají a dokonce si dojde pro jeho ruce, aby je položil tam, kam sám chce. Je to trochu divné držet ho tu za zadek, ale co už. Moc dobře si všímá, jak se sám svléká, jeden se mu nemůže divit, že mu kalhoty lezou na nervy a chce to taky cítit na své kůži a pak už se k němu přitiskne nahým klínem a Moo si uvědomí, jak mu automaticky sevřel polovičky. Vlna nadrženosti vylétne nahoru, ale jestli mu sáhne jinam, než do klína, pověsí ho na jeden z těch háků tady. To by na něj bylo moc rychlé.