Ji-hoon x Felix - Nemůžeš vyvádět pitomosti, musíš se učit. - část 3.

(hotel)

Felix

Ví, že své provokace bude muset mnohem víc promyslet, aby měly patřičný efekt. Tohle není flirtování s vrstevníky, kterým stačilo vážně málo. Ji-hoon je úplně jiná třída, mnohem vyšší a jeho to o to víc baví. Však on s radostí vymyslí něco, co bude bavit je oba. Když ho doktor přitahuje přes stůl, mohl by dělat trochu ofuky, aby to neměl tak jednoduché, ale to nechce. Vážně se těšil na chvilku, kdy to konečně udělá a ne, vůbec nepochyboval o tom, že se to stane. Kdyby ho nakonec odmítl, smířil by se s tím, ale nebylo by to tak jednoduché, jako jindy. Neskutečně ho přitahuje a už se nemůže dočkat, až zjistí, jaký doopravdy je. V posteli se poznalo opravdu hodně a podle něj to bylo to nejlepší místo, kde se lidé navzájem poznali. Už s první vášnivým prolnutím si je jistý, že nic podobného ještě nezažil. Chvíli si nechává polibky jen jednoduše unášet a pak se do toho vloží se stejnou intenzitou taky. Dává mu poznat, jak moc po něm touží a jak moc ho chtěl od první chvíle. Přiznat si to není pro něj vůbec žádný problém. Nikdy se svým pocitům nebránil a nehodlá s tím začínat. Uvědomuje si však, že nic tak intenzivního ještě nezažil. Jen spokojeně pozvedne koutky, když s emu z druhé strany dostane spokojeného zamručení. Má v zásobě mnohem víc a lepší doteků, ale tohle je podle něj výborný začátek toho všeho. Cítí Ji-hoonovy ruce všude na svém těle a s každým dotekem má pocit, že snad brzo shoří. Je to příjemné a zároveň s nesnesení, jak moc by chtěl všechno a hned. Tohle podle něj nebude jen na jedno kolo, on sám nedovolí, aby bylo. Vzhlédne k němu, když už se válí na posteli a svírá obě chlouby najednou. Vidí doktorův výraz a je si téměř jistý, že ho tím dostal. Udělá mu dostatek místa a zároveň mu nedovoluje se oddálit. Dlaní mezitím pohybuje jen velmi pomalu na rozdíl od intenzity, kterou mu věnuje v polibcích. Nechce skončit hned a podle něj není sám. Chce jen vybudit jejich vzrušení na nejvyšší možnou míru a tohle má zrovna rád. Je toho samozřejmě víc, ale to by musel mít čas mu to všechno říct. Sám by si s tím jen těžko pomohl. Uhne hlavou do strany, jakmile ucítí polibky na svém krku a dává mu potřebný prostor. Doktor klesá níž a níž a jemu se z těch polibků, příjemného kousání a jazyku ve svém pupíku zatmívá před očima. Jeho tělo mu odpovídá drobným třesem a místností se pomalu rozléhá hluboký hlas. Nepředstírá a zároveň se vůbec neomezuje. Chce si to všechno užít, jak jen to půjde a nemá v plánu se ani na vteřinu stydět. Asi to ani neumí. Pozvedne trochu zadek, jakmile ucítí ruce, které se tam potřebují dostat a pokrčí nohy v kolenou a dá je pořádně od sebe, aby mu udělal co nejvíce místa. Bez myšlenek dělá všechno, co po něm doktor chce a odměna je vyloženě královská. Chvíli zvládá být jen na místě, i když se maličko kroutí, brzo však zatíná ruce do povlečení a sténá na celou ložnici. Přemluví sám sebe, aby se podívá dolů a přestal víčka tisknout silně k sobě, jak kdyby si tím mohl trochu ulevit. Postřehne ten zlomyslný úsměv a klidně mu ho oplatí, jen tím svým vyloženě hladovým. 

"Jestli mi ublížíš, nebude druhé kolo, kde ti ukážu, co můj zadek umí." Mrkne na něj a je vidět, že se nebojí. Nevěří, že by mu chtěl ublížit, jen ho svými slovy provokuje. Natáhne ruku k jeho tváři a palcem mu přejde po spodním rtu. V očích se mu zablýskne, když ho pohladí a prsty skončí v jeho vlasech. Má nutkání mu tu hlavu strčit zpátky do vlastního klína a je si jistý, že doktor to minimálně tuší. 

"Trápit mě můžeš celý dnešní den, mám to skvělou hračku, ale teď už pojď za mnou." Vábí ho k sobě se smyslným podtónem v hlase. 

"Chci tě uvnitř sebe už od první chvíle, kdy jsem tě uviděl, a věř mi, že jsi mě mohl klidně opřít o stodolu." Provokuje ho dál a doufá, že mu brzo Ji-hoon zavře pusu svými ústy, nebo klidně něčím jiným. Dokonce se pozvedne v bocích a dotkne se špičkou své chlouby jeho tváře. U toho se snad i nevinně culí. 

"Nikdo neříkal, že to později neuděláme, do konce dovolené daleko." Úplně ignoruje fakt, že je na farmě za trest a že to žádná dovolená není. On si z toho tu dovolenou bez obtíží udělá, s doktorem rozhodně. Možná by měl mlčet, ale nedokáže se ovládat. Potřebuje ho vyprovokovat ke stejnému nájezdu, jaký předvedl u stolu.

Ji-hoon

Ten moment, kdy si Felix ještě nevládl a potom mu teprve začal oplácet svou aktivitu v polibcích, Ji-hoon dobře poznal. Ta změna a přechod byly jasně cítit a bylo to přesně tak, jak si přál. Nepotřeboval, aby si z něj Felix kecnul na zadek a samým blahem nic nedělal, ale líbilo se mu, že ho dovedl alespoň na chvíli úplně ovládnout. Jeden by si mohl myslet, že to bude s tak mladým klukem snadné, ale Felix mu dával od začátku najevo, jaké číslo bude a už nějakou dobu, ne prvních pár měsíců. Někdo holt začínal brzy… Felix mu podvědomě dělá dostatek místa nad vlastním tělem a Ji-hoon si až mučivě jasně uvědomuje pohyby ve svém klíně, ale jakmile začne po jeho těle klesat dolů a to se mu pod rukama rozechvěje, je jasné, že Felixovi hodně zatápí. Podobné reakce se nedaly ovládat a většinou přicházely mnohem později, až po nějakém vyčerpání nebo když se jeden blížil k příliš nesnesitelným místům a on ještě nebyl ani u pupíku. V duchu si mohl vážně pogratulovat. Nakonec se dostane až dolů a v tu chvíli už sebou Felix hází na všechny strany a není tak jednoduché ho udržet na místě. Poradí si s jeho boky, i když je sem tam musí silně přibít k posteli svými dlaněmi, ale pak se jejich pohledy střetnout a on na něm vidí, že v nejmenším nemá dost. Chce po něm, aby ho zničil, ten vzkaz pochopil jasně. 

"Ty mi to přece ukážeš hned teď." Řekne mu, aby nebylo poznat, jestli druhé kolo bude nebo ne. Jenom ať se v duchu třese, jestli tohle bude smršť, po které už to znovu nepůjde nebo jestli se Ji-hoon smiluje a nechá mu nějakou sílu. Vzhledem k tomu kolik je hodin a jak jsou oba dva utahaní by se osobně přikláněl klidně k tomu prvnímu. Ucítí dlaň na své tváři a něžné pohlazení a Felix mu vkládá do hlavy nové možnosti a očekávání, když mu navrhuje, co ještě by mohli v brzké době dělat. Tak on má jít za ním? Ale přece mu nechce ublížit… Ještě tady dole neudělal všechno, co by se mělo. Pousměje se, když mu Felix skládá spontánní komplimenty o tom, co by si nejvíc přál a jak dlouho už to tak je. Nemá problém mu tohle věřit. Když vám někdo padne do oka, tak to tak prostě je. Zavrtí hlavou. 

"Mohl… rychlovka v chlívě…" Pokrčí rameny. 

"Tohle je lepší a víš proč? Postelí a soukromím to není…" Je to proto, co o něm za těch několik hodin zjistil. Byly pro něj velmi důležité a všechno je díky tomu mnohem podstatnější, než kdyby si někde smočil a za chvíli na to zapomněl. Jistě, Felix nebyl někdo, koho hodíte přes rameno během hodiny, ale i tak… Zatímco si tak pěkně povídají, stačil vytáhnout jednu ruku a alespoň trochu si s ním dole pohrát, ale pořád to není to, co by bylo potřeba. Felix nemá problémy s tím, aby se uvolnil, naštěstí. Jakmile ho ale vyprovokuje tím, že se zvedne a klínem se ho dotkne v obličeji, Ji-hoon už nemůže nic protahovat. Mohl by ho vzít do úst a pak ho točit a podat si ho. Těch možností je snad až moc. On ale skutečně napne svaly na pažích a vytáhne se nahoru nad jeho tělo. Felix mu zrovna říká, že tohle by nemuselo být naposled a on už dobře ví, že nebude. Dokud tam oba dva budou a možná i dokud bude studovat, protože na praxi by klidně mohl chodit do stejné nemocnice… Zahrává si ve svém věku randit se studentem, ale kdy se na kohokoliv ohlížel? Znovu zaútočí na jeho rty a ne jen na ně. Svou chloubou se začne opírat o jeho vchod, pomalu a postupně, ale svoje nájezdy provádí pravidelně a pokaždé o kousek dál. Tohle území si podmaní, nic nezůstane neobjevené a dneska mu vyhlásí nového krále. +O jeho udržení se budeš tvrdě bít.+ Pomyslí si, ale už je taky pohlcený, než aby mu to plně došlo. Ať se klidně zalkne, teď ho dýchat nenechá a zároveň ho chce dole dovádět k šílenství. Cítí jeho špičku na svém břiše a díky kondici mu nedělá problém zatím všechno držet v pevné režii na obou pažích. Je to takový trvalý klik, ale dobře tak kontroluje svoje boky.

Felix

Felixe ani nenapadlo, se svým vlastním pocitům bránil. Miloval, když v tom byla vášeň a spontánnost. Teď si toho mohl užívat plnými doušky. Skoro to vypadá, že měl radar na to, koho si vybrat. Jak kdyby celou dobu podvědomě tušil, že to takové bude a že si to náramně užije. Tím, že už nějaké zkušenosti má, má taky možnost všechno porovnávat. Sice nemá tolik prostoru, ale stejně si je jistý, že nic lepšího nezažil a už ani nezažije. Rozhodně ne s někým jiným. To je další důvod, proč se nechce ani trochu kontrolovat a tím ukáže doktorovi, jaké to s ním může být. Možná proto jeho tělo v posteli reaguje tak, jak se to právě teď děje. Je to tím, že se umí celkem obstojně ovládat a zároveň se dokáže naprosto uvolnit a nechat se podobnými projevy úplně pohltit. Navíc je ještě hodně mladý a všechno prožívá stokrát intenzivněji. To všechno mu ukazuje a dává na zlatém podnose, jen aby si to oba dva užili. Podle něj se to Ji-hoonovi bude líbit. Když se jejich oči potkají, vlastně se pitomě usmívá a ne, ani za tohle se nestydí. Obočí mu jde nahoru a pak se tiše a vlastně udýchaně zasměje. 

"Bude mi potěšením." Souhlasí s případným možným opakováním, pokud budou oba dva chtít. Začíná tušit, že ho doktor zničí hned při prvním kole, ale v duchu mu slibuje, že mu vrátí i s úroky hned, jak si trochu oddechne. Věří si a do karet mu hraje i věk, i když je to dost často jen číslo, je si jistý, že by mu to teď mohlo byt ku prospěchu. Počká si na jeho odpověď. 

"Takže ti za tu všechnu námahu stojím." Odtuší dost sebejistě a vůbec si nepřipouští nic jiného. 

"Tohle přesně jsem chtěl vědět." I v téhle situaci a na pokraj své příčetnosti si pro provokativní poznámky nejde daleko. Čeká, co bude následovat a vlastně si spokojeně povzdechne, když se Ji-hoon začne přesouvat nahoru nad něj. Neváhá ani vteřinu a začne ho nedočkavě osahávat všude, kam jen dosáhne. Nakonec skončí dlaněmi znovu na jeho polovičkách. Má tuhle část těla vážně rád a dost často ji okukuje. Teď si může sáhnout a samozřejmě toho využije. 

"Vím proč." Odpoví mu, až ho má přímo proti sobě a může mu zblízka koukat do očí. 

"Protože ti došlo, že jsem jedinečný a stojí ti za to si se mnou dát práci. Mě došlo, že i vážné věci můžou být skvělé." Nemyslí tím tu nehodu, ale spíš to, co by společně mohli mít a s čím nejspíš právě dnes začali. Pak už se znovu ponoří do polibků, které si navzájem věnují. Nemá problém s tím se pořádně uvolnit. Jeho tělo dokonale reaguje na Ji-hoonovy doteky v těch nejintimnějších místech. Nemá tolik prostoru, ale stejně mu pozadím aspoň trochu vychází vstříc. tím, že na své chloubě cítí jeho kůži, nemá daleko k tomu, aby byl za chvíli hotový. Stejně se pořád drží a jeho tělo si trpělivě žádá něco mnohem lepšího. Brzo to dostane a v ten okamžik, kdy se dostává do jeho nitra, už zatíná nehty do jeho poloviček a pak i do lopatek, když na chvíli přesune dlaně právě tam. Znovu mu začne vycházet vstříc a vlastně tím všechno urychluje. Teď už trpělivý být nechce. Ani neví, kolik času uběhlo, nedokáže vnímat nic navíc, než tělo nad sebou. Brzo má problém vůbec popadnout dech, ale stejně pořád trápí doktorovy rty, kterých nemá ani na vteřinu dost. Má pocit, že kdyby byl příliš dlouho daleko, něco příšerného se stane. Později si nejspíš uvědomí, jak moc mu propadl a že už není cesty zpátky. Podvědomě si to vždycky vlastně přál a teď se to děje. Je to mnohem lepší pocit, než kdyby vyhrál ve sportce. Ví, že už není daleko od vrcholu a tak se ještě pokusí ho potrápit svým vlastním nitrem, aby skončili vyřízení oba. Je to to poslední, co dokáže jeho podvědomí ovládat. Tiskne ho k sobě, dál líbá jeho rty, dokud do nich nevydechne jeho jméno s hlasitým zasténáním a neopustí tuhle dimenzi společně s vrcholem, který jeho tělo dokonale ovládne. Ještě několik dalších minut se chvěje a svým nitrem pokračuje v trápení doktorova klína, dokud to jen jde. Na chvíli nechal víčka klesnout, ale když je otevře, nepřestává se omámeně usmívat. 

"Vyhrál jste doktore." Broukne trochu chraplavě a ještě víc vyzní jeho hluboký hlas. 

"Pacient to přežil." Vydechne ještě pořád trochu ztěžka a klidně ho tiskne k sobě. Není drobný, jeho váha mu v nejmenším nevadí, právě naopak. Dlaní mu vjede do vlasů a chvíli se jimi zaujatě probírá. 

"Vím, kde bydlíš." Utrousí pobaveně. 

"Měl bys odstěhovat seržanta, nebo všechno uslyší." Baví se v duchu nad tou představou, jak jim mlátí na dveře. On mu do toho pokoje vážně vleze. Má za trest pracovat, ale to přece neznamená, že si po nocích nemůže užít. Jeho tělo to bez obtíží vydrží.

Ji-hoon

Prý Bude mi potěšením… Ji-hoon se pro sebe usměje, ale na Felixovi bylo vidět od začátku, že by asi jenom těžko všechno ukončil a odešel, že po tom doopravdy toužil. V prvním okamžiku neodpoví nejen proto, že má na práci jiné věci, které zaměstnávají jeho ústa, ale taky proto, že ho ten komentář zaskočil trochu nepřipraveného. Ano, samozřejmě si stojí za tím, co řekl a jak jednal, takže se Felix neplete, ale nahlas to všechno znělo vždycky trochu jinak a vážněji. Samozřejmě to Felix nezapomene okomentovat, ale Ji-hoon má pořád na práci důležitější věci, než aby mu odpovídal. Podívá se mu do očí, když je konečně nad ním a ty jeho hřejivě jiskří. Kdyby s ním nesouhlasil, nejspíš by to urychlil a pak ho vrátil domů ještě v noci, ale nemá žádné nutkání něco podobného udělat. Neví, co bude a nechce se nijak zvlášť vázat na budoucnost, ale taky si dovede dobře srovnat v hlavě, že kluka jako on ještě nepotkal ne snad proto, jak vypadá nebo že je dokonce navíc ještě chytrý, ale prostě proto, že by mu mohl být podobný a rozumět mu. Mohl by klidně být i o něco ošklivější a prominul by mu to. A není to dnes poprvé, co o tom přemýšlí. Jeho názor se zatím nezměnil. Tohle milování taky nebyla nuda, tak co? Copak je padlý na hlavu? Příliš neřeší, že má Felix rodiče a co oni na to, prostě ho to zase tak moc nezajímalo. Představuje si, že se stejně odstěhuje někam za ním, aby mohl studovat a tam jim nikdo do ničeho mluvit nebude. Protočí očima, když mu Felix řekne, že ví a že je to proto, že je jedinečný. Samozřejmě, že je, ale s tou podobností to nemusí zase tak přehánět. Kde vzal tohle ego? V duchu se nad tím pousměje.

"Vážné věci…" Řekne konečně něco, aby ho taky trochu popíchl. Řekl to totiž takovým tím tónem, kdy jeden vážně neví, co tím myslel a jestli s tím tedy souhlasí nebo ne. Pak už se ale začne ztrácet uvnitř něj a oba dva utichnou, kromě pravidelného sténání a vzdychání, která naplňují tento pokoj. Cítí Felixovy nehty, jak se mu zatínají do zadku a posléze taky do zad a je to o to víc vzrušující a příjemné. Má rád intenzivní podněty a oplácí mu to úplně stejně. Tělo pod ním se pokouší pohybovat společně s ním, ale zase tolik mu toho nedovolí už jenom kvůli téhle poloze. Oba dva se asi udusí navzájem, jak se nechtějí přestat líbat a jeho z toho asi bude bolet v krku, ale šikanovat podřízené zvládne i bez hlasivek. Nakonec tomu nejsou schopni ani jeden vzdorovat a on ucítí na břiše nejdřív Felixovu horkost. Jak se jeho tělo stahuje okolo jeho chlouby, dojde k vlastnímu vrcholu do jeho nitra a musí sklonit hlavu k jeho hrudi, aby tomu všemu ulevil alespoň nějak. Asi mohl čekat, že jakmile má Felix možnost mluvit, hned s tím začne, ale on není ještě chvíli schopný vnímat nic jiného, než vlastní vrchol a to, jak ho k němu jeho druh opakovaně pobízí zatínáním svého těla. Nakonec se na něj stejně podívá. Už musel trochu klesnout na předloktí, jinak by si ráno ani nevyčistil zuby, jak by ho bolely ruce. To vykání a oslovení… Vytáhne obočí nahoru, ale líbí se mu to. 

"Trochu jako defibrilace… bez šoků to nejde…" Plácají tady pěkné nesmysly. Pousměje se, když mu dá Felix najevo, že by za ním chtěl chodit častěji i na farmě. Pokud jde o něj, proč ne a pokud jde o jeho dozor… pochybuje, že by jim zrovna tohle vadilo, hlavně když pracuje. Měli přece kolem sebe své syny a ty další kluky… Kolik jim asi bylo, když s tím začali? 

"Není to malý kluk, zařídí se." Vyjádří svůj postoj. Chudák Moo, ale nic jiného by od něj určitě ani nečekal. Nakonec se přece jenom posune na stranu a na záda, aby se svaly mohly uvolnit. Skoro to bolí. Musí zatnout čelist. Čtyři hodiny operoval a teď tohle… 

"Mazej spát." Nařídí mu, jinak snad dostane infarkt. Samozřejmě, že by mu neřekl Ne na další kolo, ale vážně mu hrozí spíš ta fibrilace.

Felix

Felixovi vůbec nevadí, co tady povídá. Kdyby se nerozhodl tak, jak se před nějakou chvilkou stalo, nejspíš by mu předtím nevykládal takové věci. Tady už nešlo jen o balení. Obecně nebyl typ, který by napovídal různé pitomosti, aby dosáhl svého. Vždycky sázel na to, že zbytek zařídí jeho osobnost i vzhled. Sebevědomí neměl vůbec nízko a nikdy mu to nepřekáželo. Ji-hoon mu neodpovídá a jemu to vlastně vůbec nevadí. Už zjistil, že z něj odpovědi spíš neodstane, ale když se jeden zaměří na chování, je vlastně dost věcí jasné. Je dobře, že je to alespoň nějakým způsobem poznat. Kdyby jen tušil, že o něm přemýšlí, jako o někom speciálním, asi by odletěl jako balónek díky spokojenosti, kterou by mu to způsobilo. Třeba se jednou podobné věci dozví, a když ne, užije si, co mu doktor nabízí. Uměl si z gest a pohledů vzít to nejlepší. Ani on sám neřeší okolí a nedělal to nikdy. Tedy v určitém slova smyslu. Netajil se tím, s kým rád chodí a spí. Ze začátku to nebylo jednoduché, ale díky tomu co obvykle tropili a taky díky tomu, že se uměli řádně poprat, měl klid. JK nebyl tak otevřený, hlídal si víc záda, co se týká řečí. Felix to však nikdy neuměl a jeho rodiče si na to zvykli. Tedy, když zrovna byli doma, což se tak často nestávalo. Málem by protočil očima nad jeho slovy, ale... V podstatě celý podvečer i noc řeší vážně věci, tak to ani nekomentuje. Navíc jeho hlava už by to stejně nezvládla, na to je tahle chvilka příliš skvělá. Užívá si to plnými doušky, ani nevnímá, jak moc zatíná prsty do jeho kůže, ale i tak se mu to líbí. Má pocit, že si za chvilku pamatuje každý kousek Ji-hoonovy kůže a zároveň mu přijde, že mu nebude stačit ani dvacet let, aby toho měl plné zuby. Je vážně nádherný kus chlapa a na ty vždycky byl, i když byli většinou o dost mladší. Jakmile jejich dokonalá chvilka skončí a pokračuje směrem k nekonečnému rozdýchávání skvělého orgasmu, Felix dostojí své povaze a prostě nemlčí.

"Tyhle šoky mi ani v nejmenším nepřekáží, právě naopak." Odpoví mu podobnou pitomost a vzápětí se trhaně zasměje. Periferně zahlédne, jak se doktor pousměje nad tím, že za ním bude v noci utíkat. Nebrání se a to je to nejlepší znamení, že celá tahle chvilka měla větší smysl, než si jen užít, možná se dobře prospat a ráno se rozloučit. +Takže se ti to líbilo. Jsem prostě nejlepší.+ Pokračuje dál ve svých sebevědomých poznámkách v hlavě. Na podobné věci ho vždycky užilo a ani nechce, aby to bylo jinak. Pomalu stočí pohled jeho směrem, když už se válí vedle něj a spokojeně a upřímně se usměje. 

"Zařídím mu někde hezký pokojíček. Tae má prý pořád volno a v noci se bojí." Vtipkuje na adresu těch dvou, kteří by si určitě potřebovali taky užít, pak by byl klid a nevyhýbali se jeden druhému. 

"Můžeš udělat dobrý skutek a oba dva budou snesitelnější." Vidí to úplně jednoduše. Podle něj by takto problémy měl řešit každý a byl by klid. 

"Napiš jim recept na sex. Lepší lék stejně v zásobě nemáš. Ne s tebou samozřejmě." Vyjde z jeho rtů vlastně celkem žárlivá poznámka až si sám and sebou povzdechne. 

"Nerad se dělím." Možná to měl nechat být, protože to zní stejně pitomě jako to předtím. Doktor mu dokonale vymyl mozek, tak je to. Tiše se zasměje, když ho Ji-hoon pošle spát. Jednoduše se pootočí a uvelebí se na jeho hrudi, než si nožku přehodí kousek pod jeho klínem. Nosem se otře o jeho hruď a užije si vůni kůže. Voní mu, tohle pro něj bylo taky dost důležité a ne, nešlo o to, kdo jaký parfém používá. Pak už si pohodlně opře tvář a nechá víčka klesnout. 

"Nepočítej s tím, že budu spát na druhé straně. Když už tě mám v posteli, byl by hřích odvalit se stranou." Složí mu kompliment, i když už je v polospánku. Ještě se trochu zavrtí, aby našel tu nejlepší polohu, a vůbec nepřemýšlí nad tím, co bude ráno, kromě…

"Až se vzbudíme, dáme si druhé kolo, teď už jsem unavený i já. Potřebuju motivaci na to, abych dřel jako kůň." Vydechne tlumeně. 

"Takže máš důležitý úkol doktore. Dobrou noc." Popřeje mu ještě a asi za vteřinu se ozve pravidelné a hluboké oddechování. Ráno pravděpodobně přijedou pozdě, ale Toshiya nikde není a Su si vyslechne, co vlastně dělali a kde se zdrželi. Celá nehoda byla ve zprávách a Felix je dokonce vidět na několika záběrech, i když je zády, takže zase tolik k poznání není, pokud se na to někdo vyloženě nesoustředí. Zamíří se ještě převléknout, ale stranou u chatky sáhne po Ji-hoonově zápěstí, aby ho zastavil. 

"Hezky se bav, ale šetři síly na večer." Popřeje mu s mrknutím, krátce se rozhlédne, jestli kolem zrovna nikdo není a pak si ukradne poslední, dost vášnivý polibek, než zapluje do chaty a připraví se na dlouhý den, plný práce na téhle…Ale jo, začíná to místo mít vážně rád.

Ji-hoon

Ji-hoon je na tom podobně a rozdýchává příval skvělých emocí, ale něco z toho, co Felix říká, ho vážně zaujme. Vytáhne obočí nahoru a obrátí tvář jeho směrem. Jde o to, že by měl Moo odejít do pokojíčku zrovna k Tae. Jistě, byl na tom grilování a viděl, co ten klučík zkusil během svého pěveckého vystoupení, ale nebyl si jistý tím, že by to znamenalo až tolik nebo co by to vůbec mohlo znamenat pro jeho přítele. 

"Můžu vypadat složitě, ale jednám vlastně dost na rovinu, jak už víš." Začne a zní celkem klidně a příjemně naladěně. 

"Obávám se, ale, že seržant Kim je úplně jiný oříšek." Najednou tady s Felixem mluví, jako kdyby spolu dávno žili, jak kdyby mezi nimi žádné věkové rozdíly nebyly a dlouho se znali. Ale… pokud to spolu myslí alespoň trochu vážně, takhle by to přece mělo být. Felix nemusí vidět věci jeho optikou, ale už prokázal, že je dost chytrý na to, aby to zvládl. 

"Jde spíš o to, kde pracuje a jak ho to formuje. Všechno je tam o hrdinství a cti a zachování tváře a vztahy s klukama jsou to poslední, co si můžeš dovolit. Jeho jednotka nemůže mít pocit, že by po nich šel, chápeš." Udělá gesto dlaní ve vzduchu a kyselý obličej. Jemu to bylo fuk, pokud byl v armádě, tak kdysi jako mladík a pak jedině jako žoldnéř a ten si může spát, s kým chce. 

"Zatím nemá zas tak vysokou hodnost, ale kariéru dělat chce. Tluče se to spolu." Osvětlí mu, proč bude těžké seržanta lovit. 

"A taky ho vedou k tomu, aby mu nebylo moc vidět do hlavy a co si vlastně myslí. Tae je mladý, bude mu to vadit." Zakončí svůj názor a proslov na vztah těch dvou.

"Co ale vím je, že je tam někdo, kdo se mu líbil a jiskřilo to. Takže Tae svoje šance má." Kim jednoduše na holky nebyl. Jen to nikdo nesměl vědět. Možná proto tak rád mluvil s Toshiyou. Cítil se tam svobodně. Musí se rozesmát tomu receptu na sex. Felix má v zásadě pravdu, tak jednoduché by to mohlo být. Když dodá, že to ale nesmí být s ním, znovu se mu podívá do očí a v těch černých divoce zajiskří. Tak ne s ním?

"To už vážně znělo vážně." Broukne, protože v tu chvíli už má Felixe na sobě. Zvládl jenom rozpřáhnout, aby ho tou paží pak mohl obejmout. Není mu zima a Felix hřeje, deku ani nepotřebuje. 

"Takový mimino…" Povzdechne si ještě do tmy, když mu konečně začne docházet, jak mladého kluka právě objímá. Stejně by to nevzal zpátky. Felix si z polospánku ještě zamumlá o ranní přídavek a on se tiše zasměje. Jistě, taky by odtud nechtěl odejít bez toho, když už tu šanci mají. Ráno nijak zvlášť nespěchá, užijí si všechno, co chtějí, zajdou společně na snídani a pak se vrátí. Ji-hoon se dobře postará o zapůjčenou motorku, Sugizo vypadá, že snad ani nic vysvětlovat nepotřebuje a pro něj je všechno vyřešené. Zprávy neviděl, ale ostatní možná ano. Je spokojený, že pomohl, že někoho zachránil a taky, jak se jeho život zvláštně otočil. Dnešní den bude takový klidný a meditační, tedy jestli zase nezaslechne něco o tom, že se někde něco stalo. Dojde mu, že brašnu měl Felix. Asi bude u něj v chatce. O důvod víc se tam později stavit. Při tom malém rozloučení je nikdo neviděl, ale on se nemíní kdo ví jak schovávat. Když se k němu později připojí Moo, nakonec mu ledacos řekne. Kupodivu ho nechce praštit ani tak za to, že Felixe obtáhl jako spíš za to, že ho vzal k nehodě a vystavil nejednomu nebezpečí. 

"Určitě nemá ani potřebná očkování!" Huláká na něj a je to jako rajská hudba pro Ji-hoonovu rebelskou dušičku.

"Ty se tak krásně o všechny staráš. Až s tím všem lezeš na nervy!" Připomene mu se smíchem, zatímco se asi poperou pro změnu oni dva jako malí kluci… Tahle dovolená nakonec nebude tak špatná, jak si myslel.