Hyeon-seong x Jungkook - Sám se klidně zabij, ale od bráchy se drž dál. - část 4.

(jezírko)

Jungkook

Všimne si přivřených očí, ale nic si z toho nedělá. Však oni se nakonec domluví, aby některé věci mohli provádět společně. Je jasné, že příliš nepřemýšlí nad následky. Jsou věci, do kterých šel po hlavě a tohle je téma, které ho zajímá víc, než by asi mělo. Nakloní hlavu trochu na stranu a nechává ho, aby si to celé přebral v hlavě a zjistil, jestli to může mít výhody nebo ne. 

"Tak na to můžeme přijít společně." Pokrčí rameny, jak kdyby to bylo nad slunce jasné. A to je další věc, kterou říká tak, jak mu přijde na jazyk a nepřemýšlí nad tím, jak dalece by to mohlo zajít. Bez mrknutí to riskne a ohlédne se možná až později. 

"Jakmile přijdeme na to, kam až by to mohlo zajít, bude to o to jednodušší." Má v tom jasno. Pousměje se a v očích je znát pobavení, když se Hye diví, že mu to přijde sexy. 

"To, že to ostatní nevidí, neznamená, že já to mám stejně. Líbíš se mi a jsi sexy. Chci vidět, jak vypadáš, když se do něčeho opravdu pustíš." Klidně ho bude stalkovat a vůbec mu to nepřijde divné. Proč by mělo, když se to oběma bude zamlouvat. Přesně tam sahaly jeho hranice. Dokud to ani jednomu nevadilo, bylo to podle něj v pořádku. Svádí ho svými slovy, když k tomu dostane příležitost, ale je znát, že Hyeon tohle ještě nezažil a už nad ním protáčí očima. 

"Snad jsi nečekal, že budu reagovat jinak. Víš, jaké to je, neříkej, že ne. Jenže s druhým, který se ti líbí, je to ještě lepší. Věř mi." Provokuje ho dál a je znovu vidět, že stud pro něj není něco, co by zažíval. Bude se o tom klidně bavit celý den, jen pak bude mít určitě problém, který bude potřeba řešit. Hye se naštěstí odhodlá i k doteku a to je ta nejlepší odměna, kterou zatím mohl dostat. Je pro něj těžké se vzpamatovat, ale už musí vnímat jeho vyděšení, nad vlastním otužováním. 

"Je to dobrý k tréninku, tělo se nastartuje a zároveň pak nebývám nemocný, to znamená, že nevypadnu z kondice. Ze začátku je to šílené, ale dá se na to zvyknout." Teď už mu to nepřijde tak nemyslitelné jako ze začátku. Přivře na něj oči, než se rozesměje, jak moc roztomilý je, když to svádí na špinavé oblečení. Asi to nakonec mohl i čekat. 

"Ani jsem si ho nemohl vzít, když jsi mě v podstatě unesl." Bez mrknutí to svede na něj. Ale naštěstí ho nenechá nad tím, co řekl dlouho přemýšlet a už se líbají. Povzdechne si do jeho rtů, když cítí jeho dlaně, jak sjíždějí mnohem níž. Je vlastně plný očekávání, kam až si dovolí zajít a to ho vzrušuje mnohem víc, než by si dřív dokázal představit. Doufá, že mu ty dlaně na prsou chvíli vydrží, i když už se nepatrně odtáhne. 

"Tak dobře. Svoje tělo si nechám pro tebe." Souhlasí s jeho nápadem, i když asi trochu jinak, než čekal. Začíná mít podstatný problém v klíně a do vody se mu vážně nechce a v takovém případě někam jít už vůbec ne. Promne si rty o sebe, když pozoruje ty naproti sobě a znovu se nakloní pro další polibek. Pohrává si s prameny jeho vlasů a chvíli to trvá, než se zase oddálí. 

"Mám dost citelný problém a musím s tím něco udělat. Studená voda by mohla pomoct, ale zrovna do tohoto řešení se mi nechce." Pozoruje výraz v jeho tváři a přemýšlí, jestli mu nakonec neuteče. 

"Tohle už nerozchodím." Povzdechne si, když ho jen krátce líbne na rty. 

"Udělám to sám, nemusíš dělat vůbec nic, pokud nebudeš chtít. Pokud ano, budu jen rád." Mluví tiše a v jeho hlase je patrná touha. 

"Jen chci vědět, jestli mi neutečeš." Konečně zvedne pohled do nestejných očích, které ho k sobě na delší dobu přitáhnou. Sklouzne dlaní z jeho zátylku a pohladí ho hřbetem po tváři. Skončí až na bradě, za kterou jej zlehka vezme a palcem pohladí po spodním rtu.

"Bude mi bez problémů stačit, když se budeš koukat." Je zvědavý, jestli mu k tomu dá souhlas nebo ne. V tento okamžik nechává na něm, jak moc bude trpět a jak dlouho. Vydrží tu s ním sedět klidně i pár hodin a užije si to, ale stejně si nakonec bude muset dopřát chvilku pro sebe, než bude schopný někam odejít.

Hyeon-seong

Hye se přistihne, že se v Jungkookovi vůbec nevyzná, ale nebylo to špatně. Prostě ho znal jenom moc málo na to, aby tušil, jak přesně některé věci myslí. Měl jistou minulost, byl tu kvůli nápravě a mohl ji myslet vážně nebo vůbec ne. A kdyby spolu zůstali a z Hyeon-seonga by byl policista? Přestal by zlobit úplně a našel se v něčem jiném? Pro ně dva to byla hodně daleká budoucnost, většina kluků v jejich věku řešila jenom to, co se děje ten den. Musí mu nechat, že ho dokonale odzbrojil, když mu bez obalu řekl, že se mu líbí a že je pro něj sexy. Ne snad, že by to z toho nadbíhání nepochopil, ale když to řekl takhle na rovinu, vyznělo to prostě jinak. Hye věděl, že se mu podobné mužné chování líbí. Kde kdo by asi neřekl, že je JK vyspělý, ale jemu to tak připadalo. 

"Vážně?" Zopakuje po něm a najednou mu připadá, že i kdyby na detektiva studoval, on ho bude jenom podporovat a nikdy mu nebude házet klacky pod nohy. Bylo vůbec možné, aby se něco zdálo tak dokonalého? Asi ano… jeho tátové to tak měli. Trochu zčervená, když mu řekne, že přece dobře ví, jaké to je. Ano, jistě, do kalhot si kluci sahají už jako batolata a rychle přijdou na to, na co tu hračku mají, ale stejně se stydí. Poslechne si jeho vysvětlení ohledně kondice a otužování a nezní mu to jako něco, co by ho přesvědčilo o tom, že je to super a že to chce taky zkusit. On taky nebýval nemocný, tak co…? Pak už se musí rozesmát i on, když mu JK řekne, že ho unesl a to je ten důvod, proč tu nic nemá. To byla asi pravda. 

"Jenom jsem ti splnil přání. Pořád jsi chtěl vědět něco o tom, jak to mám, ne?" Když se váleli v příkopu, neustále ho sváděl k nějakým pusám a podobně, tak se Hye odhodlal a tady to měl. Líbí se mu to. Když se od sebe po polibku oddálí, Hye má v hlavě tak vymeteno, že mu chvíli nedochází, co to JK zase řekl. Jenže on řekl něco, co si možná mohl vyložit špatně, ale přijde mu, že nevyložil. 

"Cože?" Hlesne tiše. To je nějaký slib věrnosti? Od něj??? A ano, svoje ruce skutečně zapomněl na jeho prsou. Je to jenom chvilka, než se mu dostane nového polibku a slunce mezitím klesne ještě o hodně níž. Začne se dělat chladněji, ale to panu otužilému nemůže v žádném případě vadit. Když se oba dva znovu pokusí nadechnout, JK je stejně přímočarý a otevřený jako doposud. Jasně mu řekne o svém problému a i kdyby Hye nechtěl, automaticky se do těch míst podívá. Jeho tváře naberou jasně sytý odstín a musí se podívat jinam, aby nezapomněl další nádech. JK mu říká, co bude dělat a taky, co by chtěl, aby udělal on a on má pocit, že ani nemusí utíkat, že se prostě nějak vsákne do hlíny a jako žížala se odtud prokope pryč. V duchu se rozesměje jeho otázce, jestli uteče, protože přesně o tom zrovna přemýšlí, jen by jeho protějšek asi nenapadla ta forma. A musí mu to říkat tímhle tónem hlasu? Jak má potom ve svém pokoji usnout? Rychle se podívá na jeho ruku, jestli se už pohnula, ale ještě ne a i když si musí přiznat, že by se asi taky vydržel jenom dívat, protože kdo kruci ne, s takovým klukem, tahle hra byla přece jenom pro dva. Jakkoliv se toho bál, JK mu ani na vteřinu nedal najevo, že by byl jakkoliv mimo ani při polibcích ne. Posune se k němu ještě trochu blíž. Chce mu pomoct. Chce si sáhnout. Neví, jak přesně by měl začít, takže jednu dlaň nechá tam, kde je a druhou klesne dolů. Jeho klínu se zatím vyhne a dovolí si odvážnější dotek na jeho stehnu. U toho povystrčí bradu pro nový polibek, ale nesmí s nimi přestat. Nechce zase tolik přemýšlet o tom, co jeho ruce dělají, tak zkušený stejně není, takže to nechá na svém nevědomém já. Jakmile jenom trochu ztratí hlavu, trochu rozechvěle ruku posune a dotkne se jeho pevného klína. Stejně rozechvěle vydechne do jeho rtů a zjišťuje, že se vrtí, aby mu byl blíž.

Jungkook

JK si vůbec neuvědomuje, jaký tok myšlenek způsobil. Sám nad tím nedokázal tak do hloubky přemýšlet. Asi taky proto, že nikdy vlastně nemusel. Dostávalo se mu snadné společnosti a Hye je pro něj vlastně výzva. I když o každém svém gestu částečně přemýšlí, nedokáže vidět to, co svým chováním může způsobit. Dělá všechno proto, aby s ním mohl trávit čas a oba si to užili. Ale ne, není to jen otázka jediného dne nebo doby, kdy bude tady. To už začíná tušit. Jenže neřeší možné důsledky, které by mohla přinést konfrontace s okolím a třeba i rodinou Hyeona. 

"Jasně, že jo. Já přece neříkám věci je tak. To jen v případě, že chci někoho naštvat a to bych vážně nerad." Osvětlí mu svůj pohled na svět, který podle něj vlastně funguje úplně jednoduše. Nechává ho klidně dál se probírat vlastními myšlenkami. U jiných by ho to nejspíš rozčilovalo, ale teď to neplatí. Jemu dovolí vážně hodně a taky mu díky tomu přijde mnohem zajímavější. Dokonce ho napadne, že se doteď ohlížel po špatných typech kluků i holek, ale dojde mu, že o tom to není. Je to celou jeho osobou, pro kterou má velkou slabost. Nakloní hlavu na stranu a zasměje se tentokrát on. 

"Takže to znamená, že mám zálibu v unášení lidí. Dobře, s tím se dokážu smířit." Vtipkuje, ale pravdou je, že by mu to nejspíš klidně posvětil. Jen ať dělá cokoliv, co ho baví. Jakmile to neublíží jemu samotnému, je mu to ve výsledku jedno. Polibek mu znatelně vymazává myšlenky z hlavy, ale už je potřeba aby se zase soustředil. 

"Už jsem ti říkal, že s tebou je to všechno tak nějak jiné. Sám nevím proč, ale bránit se tomu nechci. Nějak to dopadne." A zase je tu jeho přímočarost, kterou nedokáže ovládat. Uculí se, jakmile se Hye podívá přímo do jeho klína. Neuskočil, spíš je zvědavý a to je dobře. Ne, nepočítá s tím, že by mu pro tentokrát pomohl, ale kdyby se jen koukal, zase se trochu víc prolomí ledy a příště...Čeká trpělivě a vážně doufá, že mu hned neuteče. Možná s něčím takovým mohl ještě chvíli počkat, ale s konkrétním problém se těžko i přemýšlí. Mlčí a nechává ho, aby si srovnal myšlenky. Už přišel na to, že to hodně často potřebuje, než mu dokáže říct, co si o tom všem vlastně myslí. Koutek mu vyběhne nahoru, jakmile se pohne blíž a tím splní představy, které se ani neodvažoval představovat. 

"Jsi úžasný." Broukne téměř neslyšně. Dává mu jasně najevo, že i kdyby se jen o něj opíral, když to bude dělat, rozhodně mu to pomůže. Začíná být asi trochu k pláči. Prudčeji se nadechne, když se dlaň pohne dolů a v duchu už se modlí, aby ten pohyb dokončil a skutečně se ho dotkl. Představuje si, jaké to bude, ale zatím může jen vyčkávat. Přistihne se, že ani nedýchá. Pak už ale musí, jinak se udusí, a když se Hyeonova dlaň ocitne na stehnu, prudčeji vydechne s tichým zasténáním. Dlaní mu vjede mezi prameny a nenechá se dvakrát pobízet, aby ho políbil. Tuší, proč by v polibcích měl pokračovat a tak s nimi nepřestává. Další zasténání přijde, když konečně ucítí dotek v klíně. Má pocit, že exploduje jenom z toho. 

"Hye-chan." Najednou se mu japonské oslovení líbí mnohem víc. Volnou rukou se trochu zapře vedle sebe, jinak by se nejspíš poskládal do trávy. Sklouzne dlaní, kterou měl doteď ve vlasech mezi jejich těla a za pas si ho přitáhne co nejblíže k sobě. Pak ho pustí ale jen proto, aby mohl dlaň položit na tu jeho ve svém klíně a ukázal mu, jak ho klidně může sevřít. 

"Nechci ti do toho kecat, ale kdybych to neudělal, byl bych hned. Nesmí se to přehnat, ale takto to dost pomáhá." Je znát, že se mu obtížně mluví a přesto se snaží koncentrovat, aby mu všechno vysvětlil. Sám neví, jak dalece si hrál s vlastním tělem, ale nebyl by rád, kdyby si myslel, že mu chce bránit. 

"Problém bude, až tě pak ve dne potkám na farmě. Nebudu myslet na nic jiného." Dělá si legraci sám ze sebe. Pak mu pomůže, aby se poprvé pohnul. Je to jen pár pohybů, kdy mu pomáhá, ale pak už je čas na vlastní průzkum. 

"Mě taky doteky baví, víš." Pošeptá mu do rtů, než ho začne znovu líbat a u toho už dlaní putuje po jeho těle. Užívá si to, i když je vážně dost oblečený. Ze začátku se však zaměřuje na obyčejná místa a nehledá intimnější zákoutí. Počká si, až bude ten správný okamžik a Hye mu to dovolí sám. Snaží se krok po kroku odhadnout, kam až může zajít. 

"Spokojený?" Chce po něm, aby mluvil, ale jinak to nejde. Potřebuje se dozvědět, co je správně a co už je příliš.

Hyeon-seong

Tak JK neříká věci jen tak… To bylo jednoznačné ujištění a Hye uvnitř citelně roztaje. Asi je mu ta spokojenost vidět i v očích. Když JK pronese, že by se dokázal smířit s tím, že by Hye unášel lidi, nemá ani ponětí o tom, že by to mohl myslet vážně. Možná by to měl maličko tušit podle toho, jak se dosud na ulici bavil, ale přece mu říkal, že možná bude detektivem a navíc… stál si za tím, že JK je dobrým člověkem. Mohl by se hodně splést, ale… JK bude balancovat někde na hraně a bude záležet, koho v životě potká. On mu nedovolí, aby to byli špatní lidé a myslí si, že nejspíš ani ten Felix ne. Kromě toho ten koukal po doktorovi a i když Ji-hoona provázela pověst egoisty, pacienty měl prý na prvním místě. Aby toho cukříku náhodou neměl málo, JK mu na rovinu řekne, že s ním je všechno vážně jiné a že mu to vůbec nevadí. Ne, nepřipadá mu, že mu to všechno říká jenom proto, aby teď dosáhl svého. Hye se k němu tedy přisune blíž a dozví se, že je úžasný. Už se tomu nedovede ani usmívat, už se nejspíš prostě jenom tváří jako pitomec, ale podléhá mu nejen v tom, co dělá, ale taky v tom, jak ho to k němu táhne. Políbí se a jeho ruce už si hledají cestu po Jungkookově těle a jeho povzdech mu rozhodně neunikne. Dostane se mu japonského důvěrného oslovení a je za to rád, protože sice dostal korejské jméno, které jeho rodiče nikdy nezměnili, ale žili přece jenom tady a byl na to zvyklý. Nikdy neměl potřebu se odtud vysloveně stěhovat, i když to někdy dostal dost sežrat, že není odtud a vlastně ani vlastní. Myšlenky na možnou rodinu někde v Koreji teď ve své hlavě nechce a tak tím spíš chce slyšet cokoliv japonského a jenom první slovo jeho jména tak zní, jakkoliv to není kompletní. Líbí se mu už jenom tón Jkova hlasu, za který může on sám. Nechá se jím přitáhnout co nejvíc k němu a podívá se mu do očí. Sám začíná mít trochu zamlžený pohled. Jeho dlaň v Jungkookově klíně přikryje ruka jmenovaného a on na něj zaostří víc, když ho donutí sevřít jeho chloubu. Jeden by se snad rozesmál tomu jeho Nechci ti do toho kecat… chce, ale to nevadí. Nakloní hlavu trochu k rameni, jako kdyby netušil o čem to mluví, ale poslechne a udělá to, jak chce on. Stejně ho těší vědomí, že by mu stačilo tak málo. Když JK řekne, že bude mít podobné problémy, kdykoliv se potkají, už se vážně tiše rozesměje, ale pořád mu v očích spokojeně jiskří. 

"Hlavně už před nikým neokecáš, z koho to máš. Měl bys být opatrnější. Rád tě házím do příkopů, ale ne vždycky to půjde." Připomene mu. Stejně se tam házet chtěli… Už jenom kvůli těm výhledům. Několikrát se pohnou společně, ale Hye nepřerušuje pohled do jeho očí a soustředí se víc na jeho tvář, než na to, co přesně dělá s rukou dole. Brzy ucítí jeho dlaně i na vlastním těle a je to vážně hodně příjemné. Nedovede si představit, že by se mělo stát o moc víc, vlastně ani nechce tolik spěchat, ale takhle je spokojený. Byl by raději, kdyby si ještě chvíli byli vzácní a těšili se… Možná je jak malá holka, ale připadalo mu, že je pak všechno kořeněnější. Podlehne jeho novým polibkům, už se jim nijak nebrání, nechává je prohloubené a odevzdaně vášnivé a ve vlastních reakcích na ně ho střídavě tiskne v klíně a zase zvolňuje a hladí. Nedovede to dělat rychle, asi ho utýrá. Přikývne do jeho úst, když se ho JK ohleduplně ptá, jestli je spokojený. Chce ho dostat na vrchol a pak jít nadšeně spát. Vážně… sám sobě pomůže jinak a jindy. Budu u toho myslet na něj a bude se těšit, že příště třeba… Kousne se do rtu, jakmile má chvilku a cítí, jak přidává, aby pocítil jeho slast.

Jungkook

Vidí Hyeho pohled a najednou ho to vnitřně zahřeje mnohem víc, než se mu kdy stalo. Asi už se vážně zbláznil, když se mu podobné pocity líbí, ale vlastně mu to ani v nejmenším nevadí. Pousměje se něžně, ale zatím to nekomentuje. Pořád má trochu pocit, že by ho podobným chováním mohl vyděsit. Ještě pořád neví, kam až může zajít a co by mohl říct, aby to nebylo pochopeno zle. Kdyby jen tušil, jak ho Hye chce držet na dobré straně, asi by ho poplácal po hlavě a vyzval ho k tomu, aby to klidně zkoušel. Podle něj by to totiž byla náročná práce. Sám si pořád plně neuvědomuje, co všechno mu říká. O to víc je to upřímné, protože nad tím vůbec nepřemýšlí. Prostě to tak teď vnímá a cítí a je s tím spokojený. Hye zdá se taky. Líbí se mu, jaký výraz mu způsobuje a dává si za úkol dělat to nenápadně pokaždé, když se na farmě potkají. Ne, nepotřebuje nutně, aby to někdo další věděl. To však neznamená, že ho nemůže vyvádět z míry nenápadně. Ať si pak ostatní lámou hlavu, proč se tak tváří. Jediný, kdo by to mohl prohlédnout, byl Felix, ten už ho znal dobře. Z druhé strany to vypadá, že bude mít hromadu práce s doktorem a tak nebude stíhat nic navíc. Pak už je čas užívat si vzájemnou blízko a Hye se osmělí. Jeho doteky jsou ze začátku jen letmé, o to víc ho vzrušují. Nebyla jiná možnost, než mu to říct a doufat, že vydrží na místě. Dokonce to zajde ještě dál a JK vypadá překvapeně, že se to vůbec děje. Dlouho na to prostor nemá, protože už mu Hye tak trochu gumuje mozek. Už jen tím, že se ho vůbec dotkl. Nechá se chvíli vést a pak pokračuje sám, což ho příjemně překvapí. Když vidí spokojené jiskření, uculí se. 

"Jistě, já věděl, že tě bude bavit mě trápit." Vezme to z úplně jiného konce. Samozřejmě si dá pozor, protože tuší, že by se to nesetkalo s pochopením. Obzvlášť, když vezme v potaz to, proč tu je.

"Takže jakmile uvidím příkop, vím, co mám čekat." Přijde i další komentář, ale je znát, že už se mu špatně mluví a přemýšlí ještě hůř. Tohle vlastně není vůbec fér, jenže si to neskutečně užívá. Hye si s ním hraje a jemu z toho asi brzo přeskočí. Má už dost zkušeností, aby věděl, že je to nečekaně skvělé. Teď mu rozhodně nedochází, že to může být taky proto, že k němu něco cítí. Tím se totiž momentální prožitek dost stupňuje. Nepřestává se ho dotýkat, ale do intimních míst se nežene. Věří tomu, že pokud to tentokrát nepřežene, budou příště pokračovat a on sám se dostane dál. Jediné, co teď vážně nechce je, aby toho Hye nechával. Užívá si jeho doteky, vzrušení se dostává na neúnosnou míru, a jestli dopěti vteřin nevybouchne, tak to bude jeho životní úspěch. 

"Tohle..." Vydere ze sebe udýchaně a s námahou. 

"Jsi musel někde trénovat." Podaří se mu v podstatě zasténat a už ho zase líbá a hladí po celém těle. Jeho oblíbení místo je bříško, přes které vždycky zamíří na bok a za něj ho přitiskne k sobě. Od té věty už je to jen pár okamžiků, než pustí svůj vrchol a trochu se propne proti jeho ruce. Hlas už nedokáže ovládnout, ale není přehnaně slyšet. Jen je znát, že si to užívá a nestydí se za to. Naposledy ho vášnivě políbí, než se svalí do trávy na záda s rukama trochu od těla a zírá na oblohu. 

"Myslím, že tohle byl dneska můj poslední hrdinský výkon." Má očividně dost. Celý den plný pěkné dřiny a teď tohle. To jednoho pěkně odrovná. Uchechtne se, podívá se na něj a pak sáhne po jeho zápěstí, aby si ho přitáhl k sobě na svou hruď a mohli chvíli ležet. Asi by už pomalu měli jít spát, ale i když je unavený, tak se mu zpátky do chatky vůbec nechce. Asi by ho vážně rád vzal s sebou. 

"Jsi návykový, víš o tom?" Zeptá se ho šeptem, než ho líbne do vlasů a konečky prstů se probírá jeho prameny. 

"Vůbec se mi nechce zpátky. Ale neboj, příště ti to vrátím. Už se nenechám odbýt. Bude se ti to líbit." Usměje se a je vidět, že je pořád ještě trochu mimo.

"Stejně do té sprchy budu muset." Narazí na to, že se teď válí v trávě. 

"Asi se obléknu zpátky do svého." Pokrčí rameny. 

"Ale byl to výborný nápad. Děkuji." Mrkne na něj než se pozvedne, aby ho mohl líbnout na rty.

Hyeon-seong

Hye se zatváří nevinně a docela mu to jde, on přece není žádný trapič. Pro údernou poznámku si ale nikdy nešel daleko a bylo pravdou, že s očekáváním sledoval, jak ji ten druhý schroupe. A tohle bylo podobné, jenom to vyžadovalo mnohem víc odvahy a pokud možno žádný útěk. Pousměje se, když dojde na příkop, protože i on o něm přemýšlel. Kdyby jen JK tušil, jak se mu líbil výhled na jeho zadek a tak podobně… O pár hodně horkých chvilek později musí překvapeně zvednout obočí, když mu JK řekne, že tohle musel někde trénovat. Rád by se na něj podíval, jestli to myslí skutečně vážně, ale to by se museli přestat líbat a to se mu nechce. Podle tónu jeho hlasu nebude daleko od svého vrcholu a tak se Hye nesmí nechat vyvést z míry. Pak už ucítí plnou dlaň jeho horké tekutiny a po zádech mu přejede mrazení. JK u něj nezůstane dlouho, asi už to nejde vydržet, protože se prostě skácí na záda a on ho sleduje, zatímco svou ruku nechává ještě chvíli na místě. Nediví se mu, že je unavený, ale právě se dostal do situace, kdy neví, co by měl udělat. Má ho pustit a jít se umýt? Prostě jenom tak? Nestačí se rozhodnout nebo zvednout, protože JK ho popadne za ruku a přitáhne k sobě. Hye mu skončí v leže v náručí ani neví jak. Neví, jestli tou upatlanou rukou někam sahat, ale nakonec si ji opře o jeho hruď. 

"Musíš se jít znovu koupat…" Řekne mu. Nechtěl, aby to vyznělo, že je to proto, aby se celá scéna opakovala, ale tak nějak to tak prostě zní. Přivře spokojeně oči pod dotekem jeho rtů a pousměje se. 

"Konečně to chápu, to pro to se ti líbím. Je to návykovostí…" To jsou přece většinou ty zlobivé věci, drogy a podobně… Znovu se zachvěje a naskočí mu husí kůže, když mu JK slibuje, že příště mu všechno vrátí a že nemá smysl se bránit. Tedy… přesně tohle neřekl, ale znělo to tak. Uvažuje o tom, že to s tou sprchou bude pravda a že asi nemá smysl nechat ho jít nahého. Škoda… Nic na to neřekne, protože to znamená, že odsud budou muset odejít a jejich chvilka skončí a jemu je z toho najednou podivně smutno. Asi to bere moc vážně, jenže ty pocity se nedají ovládnout. Podívá se na něj a pokusí se o upřímný úsměv, ale raději pohled hned odvrátí. Teď se zase chová jako holka, jenže těžko může mít radost z toho, že sem šli, když odsud musí zase odejít… Emoce v tomhle věku byly složitější, než se zdály. Tím spíš, že ho do teď míjely. Nakonec mu nezbude, než ho propustit, jinak se na té studené zemi nastydne dokonce i někdo jako JK a využije chvíle, kdy se obléká, aby si došel umýt ruce. Mohl by ho sledovat, provokovat, smát se, ale… Spíš by do něčeho kopl. Jako před tím, když odešel od toho grilování a všem jim vynadal. Teď by vynadal taky všem a všemu. Když se zase postaví a podívá se na něj, snaží se vypadat jako jindy, ale je zoufale čitelný. 

"Mlč, nic neříkej." Zahučí tiše. Co má říct na to, že by nejraději usnul vedle něj? Neexistovala možnost, jak ho dostat do svého pokoje, aniž by o tom kdokoliv věděl a neexistovala možnost, jak se zbavit Felixe. Zatím. Našpulí rty. Příští sledovací proces se bude týkat Felixe, aby si naplánoval, kdy a jak mu poslat do cesty doktora a pak… by mohl jít spát klidně k němu, to jim tátové těžko zakážou a on… prostě nebude u sebe doma. Tam není každou chvíli. Vůbec ho přitom nenapadne, co všechno by se pak v noci mohlo dít, to bude řešit pak. Zatváří se spokojeně nad svým soukromým ďábelským plánem, který vymyslel a už v o hodně lepší náladě zamíří spolu s JK zpět. Poblíž farmy už se ani nemůže opírat o jeho bok a tak zaboří ruce do jeho kapes a zastaví se na místě. 

"Jdi. Já půjdu jinudy." Řekne mu a trochu do něj strčí. Tady už se nemohou objímat, raději ne. A ať jde hned nebo se mu pověsí jako odkopnutý pes na kotník. Ještě jednou se na něj alespoň usměje a pak zacouvá do stínu, aby si mohl najít úplně jinou cestičku. +Karavan...+ Napadne ho a i když je sám, hodně zčervená.