Sedí na posteli v tureckém sedu a na klíně má tu novou kytaru. Proti sobě má posazeného medvěda, který je opřený o čelo postele, hlavu má skloněnou do strun a je velmi zabraný do činnosti, protože jednoduše komponuje. Už dlouho nic nesložil a je nejvyšší čas něco s tím udělat. Lucas nebyl doma, když sem přišel, tak se prostě zařídil podle sebe. Vedle kolen má na posteli rozházené papíry, tužky a taky spoustu papírků od vybalených čokoládových bonbónů. Většina z nich je snědená. Pro sebe si brouká budoucí text, který je cosi o tom, že se znovu ocitl pod jeho kouzlem, že mu nedokáže říct ne a že z něj nemůže dýchat, ale přesto je závislý na tomto sladkém mučení... Melodie je jak jinak, než celkem pomalá, i když pro jednou ne srdceryvně depresivní. Nakonec zvedne pohled k medvědovi a zamračí se na něj. "Tobě se to říká, ale aby jsi sám s něčím přišel to ne!" Řekne mu rázně, než protočí panenky, zavrtí hlavou v odmítavém gestu a znovu se vrátí ke skládání. Jako kdyby ten medvěd snad uměl mluvit a kecal mu do toho, jak má nová píseň znít. Medvěd malinko přepadne na stranu, ale Elli si ho nevšímá.
Lucas
Musel brzy ráno odejít do obchodu. Ten idiot si samozřejmě nevěděl rady s objednávkou, takže volno, které měl nahlášené, se nekonalo. Naštěstí to trvalo jen pár hodin, dal všechny papíry do pořádku a objednal to, co bude skutečně potřeba i něco navíc nejen pro sebe. Kráčí ulicí k domu, kde se nachází jeho byt a píská si spokojeně s novým futrálem na kytaru hozeným přes rameno. Má celkem šílenou kombinaci barev černé a červené, která přechází do rudé. Je spokojený, co dneska ukořistil a úsměv na tváři mu nemizí, do té doby, než zjistí, že je odemčeno. To znamená, že uvnitř někdo je. Je jen jediná možnost, Elli. Zamračí se, když pohledem sklouzne k pouzdru, mělo to být překvapení a on mu teď zkazil plány. Rozhodne se během chvíle, kdy odloží obal vedle dveří a téměř neslyšeně vstoupí dovnitř. Pozoruje ho s ramenem opřeným o futra. Koutek úst má pozvednutý v náznaku úsměvu a ruce založené na hrudi. Vyslechne si jeho rozhovor s medvědem, neubrání se zavrtět hlavou a konečně se odlepí ode dveří, které za sebou zavře. "Nech ho chudáka, on za to nemůže, že má místo mozku vatu." Zkonstatuje pobaveně, než si dojde do kuchyně uvařit kafe, vstával na jeho poměry až moc brzo. Potřebuje nutně doplnit hladinu kofeinu.
Elli
Tiché klapnutí dveří vůbec neslyší, protože má uši jen pro zvuk kytary a vlastní melodii, která se mu pomalu formuluje v hlavě, tak nějak sama od sebe. Je to, jakoby noty náhodně připlouvaly, zapadaly na místo a pak se zase zvedaly a přemisťovaly podle potřeby. Trhne sebou a vydá docela šílený zvuk, když na něj Lucas promluví a prudce k němu otočí hlavu, až mu blond prameny napadají do očí, ale hned na to se široce usměje. "Heeey, ahoj." Oznámí mu vesele a pošle mu vzdušný polibek, než mu Lucas zmizí v kuchyni. Vážně se ho lekl. Kdyby ho chtěl někdo přepadnout, měl by to opravdu lehké. Hned na to ale kytaru shodí do peřin vedle sebe a vyhrabe se na nohy. Na sobě má džíny, je bos a přes černé tričko má přehozenou červenou kostkovanou košili. Docapká za ním a okamžitě se mu pověsí na záda, tvář tisknouc mezi jeho lopatky. Spokojeně zamručí, když ucítí jeho vůni ve svém nose.
"Kde se flákáš..." Broukne tiše a podlaha ho studí do nohou. Brzo ho podráždí i vůně uvařené kávy, ale nepouští se ho. On sem přišel a Lucas byl kdo ví kde, ale jedno je jisté. Nebyl s nikým jiným, to by Elli prostě cítil. Na pachy byl jako stopovací pes. Lucasovi by nepomohla ani důkladná dezinfekce.
Lucas
Už má skoro kávu hotovou, když se mu pověsí na záda. Jeho váhu skoro necítí, ale stačí mu příjemní teplo, které z něj sála. Člověk má pak chuť se s ním zavrtat do peřina už nevylézt nikdy. Jasně, samozřejmě, že něco podobného od něj čekal, ale potěší ho, že ho aspoň někdo rád vidí. Ohlédne se na něj a sjede ho svým pohledem, když ale zahlédne bosé nohy, jen protočí oči v sloup. +Jak jinak.+ Proběhne mu hlavou, než se nepatrně mu pomalu povolí svěření rukou a vysadí ho na linku, aby měl aspoň pocit, že pro to něco udělal. "To víš, ten obchod by beze mě zkrachoval nejspíš." Broukne pobaveně a rozhodí rukama, jakby by byl ten největší bos ve městě. Pak zvedne hrnek s kafem a napije se, do žil mu hned po prvním loku začne proudit do žil trocha energie a konečně začíná vypadat méně utahaný.
"Abych nezapomněl, za dveřmi je taška s nákupem, co kdybys pro ni skočil?" Nadhodí a krátce si jej přitáhne k sobě, aby ho mohl políbit a užít si tak chvilku jeho těsné blízkosti. V očích mu pobaveně jiskří a je celkem dost zvědavý, co mu řekne na jeho dnešní lup. Nepochybuje o tom, že se tam Ellimu nebude chtít a že bude brblat, přesto se snaží udržet úplně normální výraz a nedát najevo to, jak moc se těší, až překvapení za dveřmi uvidí.
Elli
Neochotně se ho pouští a při tom krabatí světlé obočí, ale hned na to má jeho silné ruce kolem pasu a už sedí na lince. Překvapeně se rozesměje a začne nohama klátit ve vzduchu, až kope do dvířek u linky. "Co tam dělali do teď, viď?" Řekne mu v odpověď na jeho práci, pořád se culí a sleduje ho, jak upíjí z hrnku.
"Jen jestli jsi tam neměl tajný rande s tou cácorkou, co tam za tebou chodí." Odtuší přezíravě, protože na ni rozhodně nezapomněl a taky nezapomněl na to, jak se po ní Lucas díval, ale pak zvedne obočí do výšky. Cože? Dojít pro tašku s nákupem? Teď když sedí na lince? Jako dobře - nemusel ho ani chodit nakupovat a nosit sem, ale... zatváří se náležitě otráveně a ofouknutě, když se sveze zase na zem a stejně přiotráveným krokem se vydá do předsíně. Polovinu z toho samozřejmě hraje.
"A kams to...?" Huláká na něj, protože tu tašku nikde nevidí. Za to okamžitě vidí to pouzdro. A ne, není to pouzdro na bicí.... je to dárek? Je? Je pro něj? Ohlédne se přes rameno, ale na Lucase nevidí. Oči se mu divoce rozzáří a srdce rozeběhne, ale jako by si nebyl jistý, že na to smí sahat. I kdyby snad za dveřmi nějaký nákup byl, rozhodně ve vteřině zapomene, že ho má nosit dovnitř. Nejspíš by tam mohlo vypuknout rabování bezdomovci, co by všechno rozkradli a on by si toho ani nevšiml.
Lucas
Moc dobře si všimne jeho hraného výrazu a samozřejmě nepřeslechne ani dupání do předsíně. Sám pro sebe se tváří naprosto nevině, přeci jen musel trochu změnit plány, ale ničemu to evidentně nevadí. Usměje se až ve chvíli, kdy svou otázku nedopoví. Doufá, že je to pozitivní reakce, ale kdyby náhodou na něj nahlédl, snaží se tvářit pořád tak nějak neutrálně. Přece mu nezkazí překvapení, když ho to stálo tolik úsilí. "Neříkej, že to nevidíš, nebudeš snad potřebovat brejle?" Rýpne si do něj, když houkne směrem do předsíně pobaveně. Sám si zatím vezme kafe a jde se natáhnout na sedačku, aby chvíli uvolnil všechny své svaly, které zničilo to prokleté vstávání. Bude muset s tou pracovní dobou něco udělat. Nehodlá takto vstávat do konce života, prostě ne. Dobrá nálada ho ale neopouští, vlastně už poslední dobou, kdy tu často přebývá s Ellim. Jeho život se nějak obrátil k lepšímu a tyhle dárky jsou jen poděkováním, že tráví večery s ním a ne v baru. Pomalu usrkává kafe a druhou rukou popadne noviny, kde jsou jen samé blbosti. Prolétne to všechno očima a zase je s kyselým výrazem položí zpátky na stolek. Tomuhle asi nikdy na chuť nepřijde, to je jak s knížkami.
Elli
"No, to asi budu, protože rohlíky tady fakt nejsou...?!" Houkne nakonec zpátky, ale v tónu jeho hlasu je znát překvapení a narůstající nadšení. Rozpačitě si zajede dlaní do vlasů a nakonec k pouzdru vykročí a opatrně se ho dotkne. Je z brusu nové, krásné v dokonale praštěných barvách - jeho oblíbených navíc. Jak to sakra... podle oblečení, které nosí? Klekne si na zem a začne to celé osahávat a prohlížet si. Je slyšet jak rozepíná zip, prohlíží si kapsy, prostě všechno. Nakonec si k němu přivoní a pak ho popadne v místě, ke je hrdlo a rozeběhne se s ním do obýváku. "Heeey Lucasi, to jsou pěkný vajíčka tohleto!" Výská nadšeně a vyskočí na gauč rovnýma nohama, což zapříčiní, že mu málem vyrazí kafe z ruky. Tak jak je i s tím pouzdrem začne na gauči skákat a tekutina v hrnku se povážlivě kýve. Nakonec dopadne na kolena a vrhne se mu kolem krku.
"Já jsem strašně hodnej kluk, co? Pořád dárky!" Mele nadšeně a zase se ho pustí, aby si mohl pouzdro chvíli prohlížet. Nakonec ho odloží na zem, šmátne po tom jeho hrnku a vezme mu ho z ruky, aby ho položil stranou na stolek. Hned na to si natočí jeho bradu směrem k sobě a vášnivě se mu přitiskne na rty, zatímco mu druhou dlaní zajede do vlasů.
Lucas
S nemizejícím, pobaveným výrazem, se válí na pohovce a pomalu upíjí s kafe. Čeká s pohledem upřeným ke dveřím, až se objeví jeho postava ve dveřích a už se nemůže dočkat jeho výrazu. Poslouchá rozepínání zipů a jen spokojeně pokyvuje hlavou. Je jasné, že Elli si ho prohlíží a vážně doufá, že se trefil. V tom už ale s křikem vběhne do obýváku a vypadá jako dítě, které dostalo na Vánoce přesně to, co chtělo. Vypadá to, že mu bude dávat dárky vážně často, tahle reakce stojí za to. "Já jsem tušil, že tenhle pokrm ti přijde k chuti a navíc o vajíčkách nikdo nemluvil." Upozorní ho a ostražitě sleduje pohledem kafe v hrnku, přece jen by od něj byl nerad zašpiněný. Tohle nedopadne dobře a pak to bude uklízet ještě hodinu. Příště musí přemýšlet, co má zrovna v rukách.
"Brzdi, šílenče, abych si to nerozmyslel." Houkne na něj, když mu málem vystřelí hrnek z ruky a už už by se chtěl zvedat, ale nějaká muší váha mu v tom brání.
"No, když ono přímo křičelo." Nedořekne to, protože přesně v ten okamžik už se mu přilepí na rty a on má v hlavě vymeteno. +Jsi v háji…+ Pomyslí si sám nad sebou, ale to je to poslední, co mu proběhne hlavou. Oplácí mu polibky se stejnou vášní a za zadek si jej přitiskne možná až moc nadrženě k sobě. Tak nějak v tento efekt doufal.
Elli
Tiskne se na jeho hrudník i břicho s oběma rukama na jeho tvářích a v jeho vlasech podle toho, kde jimi zrovna přejíždí a Lucasovy vášnivé polibky ho jen a jen pobízejí v dalším takovém chování. Brzo na něj zatlačí celým tělem, aby ho donutil padnout na pohovce na záda a přeleze si obkročmo na něj, aniž by ho byť jen na okamžik pustil ze zajetí svých rtů. Nakonec se na něm narovná v zádech, hledíc mu stále do očí. "Řekni, že mě máš rád." Broukne s touhou podbarveným hlasem a oběma rukama křížem přes sebe chytne lemy svého trička, když ho i s košilí přetáhne přes hlavu a oboje hodí někam vedle napůl na zem a napůl na stůl. Rukáv si tím úhledně vymáchá ve zbytku kafe, ale nevidí to. Pak se zase skloní nad něj, čímž ho ofinou polechtá v obličeji a jemně ho políbí na špičku nosu, než se vydá níž a hravě ho kousne do spodního rtu, který několik okamžiků podrží mezi svými rty.
"Jak ti jen poděkovat..." Broukne hrdelně, ale je asi všem na světě jasné, co tím má na mysli a po čertech hříšně se na něj usměje. Koneckonců tohle svoje umění už Lucasovi ukazoval a docela by se divil, kdyby se mu teď bránil nebo si stěžoval, že to nebylo dobré a raději by dopíjel kafe. A když bude Elli hodně šikovný, možná pak bude dostávat dárky denně, jen aby se tohle dělo. Pro sebe se usměje.
Lucas
Tiskne ho k sobě, jakoby ho měl vidět naposledy. Nějak si nedokáže pomoct, aby se nenechal strhnout na jeho vlnu. Stačil jeden polibek a únava si vzala volno, vzrušení se naopak vrátilo s hlasitým pozdravem v jeho klíně, obzvlášť ve chvíli, kdy si na něj sedne obkročmo, už má opět těsno. Funguje to, jen na mrknutí, takový pocit, z toho momentálně má, ale vůbec mu to nevadí. Jen se asi dlouho nedostanou jen tak ven. S dravým výrazem si jej prohlíží, když se začne vysvlíkat, tenhle pohled ho rozhodně nikdy neomrzí. Zarazí se až, když si uvědomí, co se po něm vlastně chce vyslovit. Rozmýšlí si, co mu odpovědět, přece jen je to pro něj trochu zákeřné téma, ale nakonec je opět zbaven myšlenek při doteku jeho rtů na nose a pak kousnutí do rtu. Měl v plánu se přiznání trochu bránit, ale s Ellim to prostě není jednoduché. "Myslím, že tě za chvíli asi sežeru." Vybere si nakonec neutrální odpověď, jež mu zašeptá do ucha a uvězní jeho lalůček mezi svými zuby. Kdyby na něj ještě chvíli naléhal, tak to asi řekne.
"Jsem si celkem jistý, že si vybereš, ten nelepší způsob." Broukne ještě, než se od něj odtáhne a sleduje pohyb svých pracek, kterýma mu přejíždí přes boky na zadek a zpátky. Střídá to se stehny, samozřejmě si neodpustí jejich stisknutí, nějak se ho nemůže přestat dotýkat.
Elli
Je to rozhodně velmi kulantní odpověď, ale jemu pro teď naprosto stačí. Tiše se zasměje do jeho rtů. "To doufám..." Řekne mu, když se od něj na okamžik odlepí, ale pak se celý silně zachvěje pod jeho rukama, když se dotkne toho citlivého místa na oušku. Nastavuje mu ho k dalšímu laskání a pořád se rozpustile usmívá. Ooo ano, on si rozhodně vybere ten nejlepší způsob. Pod jeho rukama se několikrát sveze po jeho klíně sem a tam, protože jeho boky už taky chtějí víc a džíny začínají být skoro bolestivé. Nakonec se do nich začne oběma rukama dobývat, zatímco s ním udržuje oční kontakt a tiše vydechne mezi pootevřenými rty.
"Ty ani nevíš, jak moc mě rozpaluješ..." Řekne mu, když se na něm nadzvedne, aby ze sebe ty kalhoty začal rvát dolů, ale takhle to nejde. S nespokojeným mlasknutím pohodí hlavou, protože z něj musí slézt, aby se toho kusu hadru zbavil.
"Přísahám bohu, že na to oblékání kašlu, prostě kašlu!" Rozčiluje se, než se džíny svezou k zemi, on do nich kopne, aby se z nich vymotal a vrátí se zpátky do původní polohy s tím, že teď mu sedí spíš na stehnech, protože okamžitě zápolí pro změnu s jeho zipem.
Lucas
To, že je nadržený na maximum je jasné, ale ještě chvíli se bude ten tvor hýbat na jeho klíně, tak se neudrží a udělá tomu krátký konec, tím si je jistý. Elli ho provokuje na nejvyšší možnou míru a je vážně nemožné mu odolávat. Sám se svými myšlenkami si užívá nastavené ucho a pokračuje dál po jeho krku a s každým pohybem jeho klína se nedopustí kousnutí. "Myslím, že to tuším." Vydechne do jeho kůže, ale je nucený nespojeně zamručet, když z něho musí kvůli kalhotám slézt. Měl toho na jazyku mnohem víc, jenže by se musel soustředit na víc věcí a to je nad jeho síly. Těch pár okamžiků bylo jako věčnost, než se zase vrátí na něj a začne mu rozepínat kalhoty. Nakloní hlavu mírně na stranu, když si ho znova nestydatě prohlíží.
"Fakt? Tak já jsem všema deseti pro." Musí si do něj rýpnout, a aby mu ztížil rozepínání, posadí se a za bradu si zvedne jeho tvář k sobě, aby mohl znova trochu plenit jeho ústa svým jazykem. Nemá v plánu ho jen tak pouštět a doufá, že mu způsobí aspoň z poloviny podobné pocity, jaké právě vnímá on sám.
Elli
Střelí po něm jiskrným pohledem po tom jeho konstatování. "Já budu ale doma vážně chodit nahatej, uvidíš!" Oznámí mu přesvědčeně, než se ocitne zpět na jeho klíně. Moc u toho nedomýšlí, že za chvíli bude otec a taky že mu nejspíš bude pořád zima, ale to už byl prostě on. Jakmile se však Lucas vrhne na jeho rty, prsty přestanou šátrat po jeho zipu u kalhot, protože to prostě nestíhá. Ihned mu podlehne a nechá se líbat, až mu rty natékají, jak jsou podrážděné od jeho strniště. Nevadí mu to. Sem tam se pokusí se zipem zabojovat, ale je příliš zbavený přemýšlení. Tiskne se tělem na to jeho v zoufalé snaze být mu co nejblíž. Nakonec se od něj přeci jen odtrhne a honem kalhoty dorozepne. Pak ho jemně pohladí na tom kousku kůže, který je vidět a vezme ho jemně do dlaně, aby ho z té těsné látky vysvobodil. Spokojeně si vzdychne a začne po něm přejíždět dlaní, tentokrát velmi jemně a procítěně oproti jeho jindy divokým výpadům. Prostě má chuť být k němu něžný a věnovat se mu se vší péčí. Zatím mu moc nepřekáží, že Lucase musí ty kalhoty tlačit. Za to jemu to překážet bude a to hned, tím si je jistý. Pobaveně se nad tím pro sebe zasměje.
Lucas
Spokojeně zamručí, když se mu přestane cukat a může si ho celkem silně přitáhnout k sobě, stejně by nic jiného ani prozatím nedovolil. Nutně ho potřebuje mít co nejblíže a cítit vůni jeho pokožky. Neví, jak to ten kluk dělá, ale je zase vzrušený až to ani hezké není a dává to znát na svých polibcích. S tichým a hlavně nespokojeným zamručením je nucen ho pustit, když ale vidí ten pravý důvod proč, spokojeně se ušklíbne a pohodlně se natáhne na pohovku, aby si jeho péči užil. Přece se nebude bránit, byl by naprostý blázen. Dá si ruce za hlavu, a stiskne polštář přesně ve chvíli, kdy Elliho dlaň přejde po jeho chloubě a má co dělat, aby se ovládal a nevzal si ho hned. Přece jen by mu v tuto chvíli asi zkazil radost a tak se snaží prozatím krotit, i když musí na sílu přivírat oči a i jeho dech se stále víc prohlubuje, jak se to snaží rozdýchat. Už teď ví, že je to marný boj, přesto to zkouší. "Sakra, ještě chvíli a neudržím se." Prozradí nahlas, jak na tom je. Podívá se Elliho směrem s prsty zaťatými do polštáře a jeho hlas je zastřený stoupajícím vzrušením, kterého ho dokonale připravuje o rozum. Podvědomě vnímá, že mu kalhoty překáží, ale moemnátlně není schopný s tím nic udělat.
Elli
Zvedne k němu pohled, když se Lucas začne pokládat a ještě si dá tak ležérně ruce za hlavu. V jeho vlastních očích už panuje zastřená mlha, která prozrazuje vzrušení. Koutky úst se mu spokojeně zvednou. +Když myslíš, že to v téhle poloze vydržíš...+ Pomyslí si potměšile, ale když ho po tom Lucas ubezpečí, že nevydrží, jen se na něm spokojeně zavrtí a sveze po jeho nohách ještě níž. Skloní se hlavou k jeho klínu a vezme si ho ústy. Pomalu, horoucně. Se spoustou malých, něžných polibků a jemných kousanců do stehen. Sem tam se o něj dokonce otře tváří jako lísající se kocourek a spokojeně zavrní, než se rozhodne, dostat z něho do úst co nejvíc. Rozhodně ho nemůže připravit o ty momenty, kdy ho nechá narážet do zadní strany svého hrdla, prostě bez toho by to bylo šizené a hotovo. Lucas tam sice pronáší něco o tom, že se na něj vrhne, ale Elli pochybuje, že by to udělal. Jsou to jen řečičky, ale tohle ho přiková k posteli a navíc by si nechal ujít zážitek. Tamto zná moc dobře, ale tohle…? Tomu se nemůže nikdo rovnat a jestli ano, musí Elli hodně trénovat, takže to vyjde nastejno.Lucas
Už když cítí, že se sune níž, má pocit, že to přece nemůže vydržet. Připomene mu chvilky, které spolu už zažili, a není schopný myslet na nic jiného. Nadechne se, aby mohl vzápětí dlouze vydechnout, ale ani to mu nepomáhá. Musel by si dát měsíc studené sprchy, aby to mělo vůbec nějaký efekt. Zatím se ale spokojí jen s tím, že mu vloží ruku do vlasů, aby o něco zrychlil jeho tempo a mučil se tím ještě víc. +Kašlu na všechno.+ Proběhne mu hlavou, když už se mu boky samovolně zvedají vstříc jeho ústům a posadí se tak, aby se mohl opřít o opěrku pohovky. Přitáhne si ho do klína a hledí na něj očima jasně zastřenýma touhou. Přitiskne si jej hrubě k sobě na rty, kde se dostane na jeho krk, aby jej mohl mapovat ústy, samozřejmě si neodpustí sem tam nějaké to kousnutí. Rukou mezitím začne přejíždět po jeho chloubě, aby mu způsobil stejné zatmění v hlavě, jako má právě teď on. Nemohl déle vydržet a Elli určitě ví, jak je dobrý, tak se mu ani nemůže divit.Elli
Ještě zdaleka neskončil, ale Lucasovy silné ruce ho vytáhnou nekompromisně nahoru k němu do objetí. Zase se střetnou rty a hned na to už nastavuje krk jeho polibkům a u toho vzdychá rozkoší. Silně se zachvěje, když se jeho prsty obemknou kolem jeho vlastního menšího já a zvrátí hlavu dozadu. Podařilo se mu to. Vystupňoval v Lucasovi vzrušení na nejvyšší možnou míru. Chtěl si hrát a donekonečna všechno protahovat, ale teď z toho nic moc nekouká. "Strašně moc tě potřebuju." Řekne mu naléhavě, když se na kolenou nadzvedne a nastaví se tak, aby na něj mohl pomalu začít nasedat. Asi si zase ublíží, ale je mu to celkem dost jedno. Chce ho uvnitř sebe a chce to teď! Nesnese to ani vteřinu odkládání. Sám sebe nutí pomalu násilím, aby se uvolnil a pustil ho co nejdál a sladká bolest se mísí s extází, když k němu zvedne omámené oči a začne se na něm pohybovat. Tohle jsou okamžiky, kdy je jasné, že bez jistého vedení by se Elli zničil a je jedno čím. Jestli tímhle nebo čímkoliv dalším. Ve špatných rukách byl snadným cílem pro všechny, kdo měli nepříjemné úmysly a taky se mu to už hodněkrát vymstilo. Potřeboval ochránce jako byl Lucas. Někoho, kdo to s ním myslel vážně.
Lucas
Cítí chvění pod svou dlaní, kterou ho tiskne k sobě a dál drancuje jeho kůži, čímž přivádí sám sebe do nepříčetnosti. Není schopný ani na vteřinu přestat. Svět jakoby se smrkl jen na jedinou chvíli a na ně dva, jak se k sobě tisknout a nejsou schopni se od sebe odtrhnout. Po jeho slovech se přestane ovládat skoro úplně, ale kupodivu ještě vyčká, než si sám pomalu nasedne, aby mu přeci jen ublížil co nejméně. Neodpustil by si, kdyby mu cokoliv takového provedl. Jakmile se na něm začne pohybovat, přesune své pracky na jeho zadek a zrychluje tempo, aby konečně uvolnil to slastné napětí, které se hromadí v jeho těle. Ovládání teď v jeho mysli nemá vůbec žádné místo. Přitiskne se k němu znovu, co nejblíže, aby mohl břichem při každém pohybu dráždit jeho přirození, sám už se blíží k vrcholu a chce, aby se tam dostal i Elli zároveň s ním. Trvá to jen několik okamžiků a s dlouhým výdechem jej začne plnit až po okraj a povolí i sevření rukou na pozadí. Na chvíli se mu zatmělo před očima a dostal se mimo realitu do mnohem krásnějšího světa, kde nic negativního neexistuje.Elli
Lucas nastaví doslova vražedné tempo. Bude to krátký sex, ale intenzivní a pro něj dokonalý. Po zádech mu stékají pramínky potu a vlasy se mu lepí na čelo, když se ho drží za ramena a cítí uvnitř sebe každý centimetr z něho. Vyplňuje ho a je to přesně ten jediný okamžik na světě, který chce teď prožívat, jediné místo kde chce být, jediná osoba se kterou chce být. Nevydrží to dlouho a ten fakt je k zbláznění, protože by to tak chtěl věčně a když se udělá Lucas a on uvnitř svého těla ucítí všechnu tu horkost, opře si čelo o to jeho a nechá se dovést nahoru taky. Málem u toho zapomene dýchat a srdce mu mlátí o hrudník s takovou silou, že má strach, že mu snad praskne. "Sakra..." Vyrazí ze sebe mezi prudkými nádechy, víc mluvit nemůže. Za to hlavou se mu prohání opravdu mnoho. Elli byl plný protikladů a jedním z nich byl i fakt, že byl dokonale věrný stejně jako dokonale nestálý. To znamenalo, že držel při jedné osobě, ale dost si u toho odskakoval a bylo těžké narazit na někoho, kdo to akceptuje. Taková byla Gigi a on si myslel, že s ní bude šťastný. A pak přišel Lucas a zatřásl jeho vesmírem a donutil ho přemýšlet o tom, že by chtěl být konečně někomu doopravdy věrný. Nezdálo se to, ale byla to zásadní změna v jeho přemýšlení. Měl by mu to říct nebo raději ne? Přece si říkali, jak berou vztahy…
Žádné komentáře:
Okomentovat