Sugizo, Die, Yoshiki, Boogie, Aqui, Sena

"Vážně?" Broukne, když mu Shin prozradí, že na něj žárlí. Bylo to velmi roztomilé. A mělo by to být spíš naopak. Yoshiki uměl být velmi žárlivý, ale to Shin ještě neví. Má strach, aby se ho potom nebál. Nakonec přece jen vstane a společně vyjdou ven. Boogie se musí pořád smát.
"Dívají se na sebe úplně stejně jako my dva." Řekne a pak trochu ztichne a zčervená. Už spolu mají jasno, ale stejně… po tom všem se Zyem… Raději se podívá na špičky svých bot.
"Jestli mu založíš seznamku a Toshiya na to přijde, nevím, kam se potom schováš." Broukne, než se objeví J.
"Funguje." Hlesne ještě tišeji a ještě víc zčervená. Když se pak J ozve s tím, že by spolu odešli někam sami dva oni, vyděšeně se na něj podívá a málem se schová za Akiho. Jak s ním Aqui může fungovat? Sám sebe chlácholí, že Aquimu by se něco takového rozhodně nelíbilo a Akimu taky ne, protože jsou bratři. Tak. Hlavně klid! Mezitím v autě Sena krátce stočí pohled na věc, kterou Zye poskládal. Tahle jeho vlastnost byla roztomilá. Přikývne, když mu Zye poděkuje a za chvíli už v autě nejsou sami. Divil by se, kdyby si k nim přistoupil někdo jiný, i když o jeho auto by rvačka být mohla. Nedalo se srovnat ani s Yoshikiho ani se Sugizovým. Kluci si Zyeaho proměny taky hned všimnou a Sena znovu přikývne.
"Vezmu." Oznámí klidně a navrhne tak další rande. Boo je zatím ticho. Zyeho by snad ani nepoznal, vypadá vážně krásně. Mohl s ním žít, ale… věci jsou teď jinak. Pro sebe se usměje. Ta změna mu prospívala. Spolu se vážně trápili. Pak už jsou všichni na cestě a záhy i na místě. Když Die vystoupí a dívá se na ten nádherný moderní dům, uměl by si představit, že v něm žije. Chtěl by víc do města, ale pochybuje, že tohle je jediná nemovitost téhle rodiny.
"Těším se, až se podívám, co je teď moderní a co doma vůbec můžeš mít." Po pravdě nemá zase tak velkou představu, jak nejnovější luxusní věci vypadají a fungují a bude jistě hodně překvapený. O to víc to potom bude chtít taky. Sugizo už tenhle dům zná, ale nikdy si ho uvnitř pořádně neprohlédl. Vypadá natěšeně, i když ne tolik jako kluci, ale nečekal by, jak moc dovnitř poběží Toshiya.
"Ano, to žiju…" Stačí mu jenom říct, než ho vláčí za sebou dovnitř a tiše se tomu směje. Pro něj tohle nebylo. Velká zlatá klec, moc majetku a odpovědnosti. Kdo nic nemá, o nic nepřijde. Rád cítil možnost svobody, o tohle se musíte starat. +Ty jsi hrozně volný, neodjedeš ani na den, protože by zvířata pošla hlady.+ Jeho přesvědčení mívalo svoje skulinky, ale to ho netrápilo. Když se kluci objeví, Aqui popojde trochu dopředu a s rukama spojenýma před tělem se jim všem řádně ukloní.
"Vítejte všichni v domě, ve kterém žiju." Řekne jim, ale to už je u něj J a tiskne ho k sobě. Usměje se, když mu pochválí, jak to tu nachystal, ale když vidí jeho hladový pohled, je to důležitější odpověď. Na tohle čekal, jak se mu bude líbit. Tajemně se usměje, když se ho J zeptá, kde spí. Dojde na to, ale… Jak se mu asi bude líbit jeho pokoj? Než stačí říct cokoliv nahlas, vloží se do toho Aki a Aqui se tiše zasměje. Jeden by si myslel, že svou ložnici bude hledat taky hned, ale… byli tady od toho, aby strávili čas i společně. Bohužel to raději nechce podnikat na víc dní, aby personál nic neprozradil. Aqui se zatváří trochu lítostivě, když Aki zmíní jejich dětství.
"Rodiče mě na písek nepouštěli. Prý tam čůrají kočky…" Řekne, ale býval by na něj rád chodil.
"Kočky?" Sugizo se tváří nechápavě, jako kdyby o kočkách nikdy neslyšel. Yoshiki přistoupí blíž, ale oči mu co chvíli ujíždějí po okolí. Tohle by se mu tak moc líbilo, ale něco mu říká, že to nemá ani Sena. Nechává Shinyu, aby chodil kolem a všechno si prohlížel. Sena se zastaví na posledním schodu k domu a ohlédne se na Zyena, který ho zadržel. Překvapí ho to poděkování a trochu nejistě se usměje.
"Není za co." Hlesne, ale to už jsou u sebe a líbají se a je to vážně romantické. Jako kdyby ten dům byl jejich. Sena opravdu podobný neměl, jenom pěkný byt, ale chodil na večírky do stejných domů, takže ho to tady zase tolik nepřekvapovalo.
"Nemyslíš oblečení? A já se tak snažil…" Protáhne Sena a trvá jim, než vejdou. Nakonec dojdou k Yoshikiho boku.
"Vím, na co myslíš. A asi nejen ty." Řekne mu Sena tajemně a kývne bradou k Die a Kamijovi, kteří si něco špitají. Yoshiki jemně přikývne.
"Jsme prostě takoví, že ano?" Broukne a Sena přikývne.
"Rozmazlení? Ano a chceme být ještě víc. Nádherné, Aqui-chan, vážně. Tvoji rodiče mají vkus." Pochválí. Aqui se znovu ukloní.
"Nejdřív bych vás chtěl vzít do jídelny, kde je pro nás přichystaná večeře." Řekne jim všem a ukáže jim směrem do velkého sálu s ještě větším stolem, na kterém je snad všechno a hlavně vázy s nádhernými květinami. Je tu služebnictvo a každému je podáno, na co si jenom pomyslí.
"Žádat můžete téměř cokoliv. Koupil jsem skoro všechno." Řekne jim. Netušil, co má kdo rád.
"Podávat budeme sedm chodů, šetřete se." Hlesne ještě a posadí se do čela stolu, kde sedával jeho otec.
"Pivo." Ozve se Die a Boo s Aquim a Senou vyprsknou smíchy. Jeden by čekal něco víc nóbl. Die se zarazí a podívá na učitele. Ten přikývne, ale… domluva snad bude fungovat a nikdo se neopije.
Toshiya, Zyean, Aki, Kamijo, J, Shinya

"Asi vždycky budu." Ujistí ho, že to tak opravdu je. Aki se venku jen ušklíbne, ale Boo má pravdu. Pokud se Su bude aspoň trochu s Toshiyou cítit jako on s Boogiem, nemohl by mu to mít nikdy za zlé. To ale neznamená, že to své nové náhradní mámě bude ulehčovat. S J mu nedají ani na chvíli pokoj. Vypadá to jako dokonalá rodinná idylka, jen aby jim vydržela dostatečně dlouho. Uchechtne se na Boogieho slova o Toshiyovi a pak zavrtí hlavou.
"Já bych se určitě neschovával. Stačí, když na něj pustím naše bojové slepice." Rozvede tu myšlenku. Táta pak zařídí, že se těm opeřencům nic nestane.
"Hmm." Zavrní a dá si v duchu za úkol, že si tu košili vezme častěji.
"Jak moc?" Zeptá se, ale víc nestihne, než se přesunou do auta. Možná je to dobře, protože by nakonec dojeli bez nich. Chtěl ještě něco říct J, ale ten jim zmizel z očí. Asi věděl proč. Zye se v autě ohlédne na Akiho, který jim v podstatě naordinuje další rande, ale než stihne něco říct, Sena to schválí a on se nestačí divit. Jistě řekli si toho víc, ale pořád tomu nechce věřit. Hrozně ho to potěšilo a nervozita malinko opadla. Jen se po očku podívá na Boogieho a...Víc asi nemá smysl říkat. Byli z toho oba dva smutní, ale asi osud zařídil, aby jim to dlouho nevydrželo. +Hlavně, abys byl spokojený.+ Popřeje mu v duchu. V domě v první chvíli není čas na další narážky, všichni jsou očividně konsternovaní tím, co vidí. Kamijo souhlasně přikývne.
"Uděláme si rovnou seznam a pak už budeme hledat jenom ty nejnovější věci." Možná to bylo bláhové, ale Pro Kamiho to není sen, je to věc, která se jednou prostě stane. Nic jiného si nepřipouští. S Die jako první rozebírají všechny detaily, co je kolem k vidění a už si to upravují ke své vlastní představě.
"Takové letní hnízdečko." Pojmenuje to Kami rovnou. Ano, už vzal za své, že Die chce být někde ve městě, ale proč tam trávit celou dobu no ne? Toshiya jen protočí očima, když je vláčen dovnitř.
"Trocha luxusu by taky nezaškodila. Třeba pevnější postel." Nebyl by to on, kdo by jistý aspekt nezmínil. Naposledy slyšel praskání, dlouho určitě nevydrží. Podívá se na Aquiho, který je přivítá.
"A já, že je to půjčené." Bez ironické poznámky by to nešlo. Aquiho ho asi stejně neslyší a J taky ne. J ukáže Akimu vztyčený prostředníček, aby bylo jasné, že si z toho nic nedělá a poslouchat ho určitě taky nebude.
"Kočky určitě taky čůrají něco jako duhu, víš." Aki se po svých slovech snaží tvářit vážně, když vidí tátův výraz, ale dlouho mu to nevydrží.
"Promiň." Omluví se rovnou a napůl se schová za Boogieho. Zye se venku trochu zarazí, protože tak své prohlášení samozřejmě nemyslel. Protočí sám nad sebou očima a nechá se zavléct do domu.
"Neboj, já to ještě dnes vymyslím, aby to byl pořádný kompliment." Ujistí ho, že ještě neskončil, ale teď se mu těžko přemýšlí, když cítí chuť Senových rtů. Aki se pousměje, když Sena komentuje jistou rozmazlenost.
"Je to krásné, ale mě asi bude vždycky vyhovovat seno, jezírko..." Naráží na velmi konkrétní věci.
"Nebo chatka." Dodá J. I jemu se to všechno kolem líbí, nakonec by si na to asi taky zvykl, jen...Postrádá to jakousi volnost. Dokud je tu Aqui, je to v pořádku, kdyby tu nebyl, asi si bude připadat jako v kleci. Na hostinu se vak nenechá dlouho přemlouvat nikdo. Spíš se tam nahrnou jako velká voda.
"Sedm?" Ozve se jako první Zye a nevinně se zazubí.
"To, že jsem dneska jedl neznamená, že nebudu mít hlad." Brání se a už se radí se Senou, co by měl vyzkoušet. Die pobaví i Kamija, ale ten to vidí trochu odlišně. Podle toho si samozřejmě později vybere i jídelníček.
"Víno, červené." Ne, tohle se asi jen tak nezmění. Chce ochutnat drahé věci a pro tohle má zvláštní slabost.
"Rozhodně pivo." Bratři se nezapřou, když si objednají taky a Aki už vyzvídá, co si dá Boo, aby to mohl zařídit. Shin oproti tomu sedí tiše s rukama v klíně, jakoby se bál čehokoliv dotknout. Pořád mu to všechno přijde neskutečné. Od toho, kdo sedí po jeho boku, až po fakt, kde se právě nacházejí a co jim je nabídnuto. J se usadí jako poslední. Ani neví, kde se to v něm vzalo, ale chtěl Aquimu pomoct a tak mu odsunul židli a způsobné ho přisunul. Samozřejmě toho využije, aby se chvíli naklonil k jeho oušku.
"Budeš mě učit, jak se mám chovat? Za odměnu bych zase mohl já něco doučit tebe. Máme ještě pár věcí, které bych ti mohl ukázat. V chatce zase tolik času nebylo." Pošeptá mu, než se narovná a usadí se v jeho blízkosti. Aki a J jdou po masu, které se jim na farmě zase tolik nedostává. Zye poslouchá, co si kdo objednává a vybere si od každého trochu. Je to jen první chod a on si je jistý, že to dokonce prostě zvládne. Shi oproti tomu volí něco lehčího a víceméně to nechává na Yoshikim. On by si snad nikdy nevybral ani neví, co by mohl chtít.
"Pro mě by tohle asi nebylo, já bych se nikdy neuměl rozhodnout." Směje se tiše sám sobě.
"Tak by sis hodil kostkou, i tak se to dá." Vyřeší to po svém J.
"Jistě a tobě se líbí hlavě ta představa alkoholu a doutníků co?" Rýpne si dobrácky Aki.
"To taky, ale dokážeš si představit, jak by to vypadalo, kdyby si na Manym přijel až dovnitř?" Nemyslí to vůči Aquiho rodičům zle, ale taky ví, že zrovna jeho by už nerozdýchali i tak, natož s koněm.
"Však on tě Aqui převychová, o to bych strach neměl." Vloží se jim do toho Kamijo, který doteď probíral možný jídelníček s Die. Toshiya je zatím vlastně dost potichu.
"Mě se na tom nejvíc líbí představa týrání sluhů." Připojí se k nim, než se nakloní k Sugizovi.
"Slepicím je to jedno a na tebe to taky neplatí. Teda v jistým smyslu. V ložnici ti to nevadí." Baví se, líbí se mu to prostředí, ale asi z toho není tak u vytržení, jak by měl. +Už jsi mě zkazil?+ Pomyslí si na Sugizovu adresu.
Sugizo, Die, Yoshiki, Boogie, Aqui, Sena

"Seno a jezírko… hm…" Protáhne Sena a převrací to v hlavě. I to může mít styl. Věděl by jak na to, aby to vypadalo dobře a nechce se mu věřit, že kdyby jim dal vybrat, vybrali by si seno, ale není tady od toho, aby podnikal psychologické výzkumy.
"Buďte rádi, že jsou vaše nové polovičky skromné." Prohodí, protože Boo je sice z chudých poměrů a tudíž zvyklý, ale mohl by chtít víc a Aqui… tak tady klobouk dolů, do čeho se žene, protože J nevypadá jako někdo, kdo by se nechal příliš předělat. Jakmile jsou všichni u stolu a Zye zmíní to o hladu, Sena se pobaveně zasměje. Má dojem, že by jedl, dokud by neumřel.
"Jsi jako labrador, ti se prý dovedou ujíst k smrti." Prohodí a Die stočí oči na Kamija vedle sebe. Tomu se totiž Zyeho cpaní nikdy nelíbilo. Sena se zamyslí.
"Sice bychom neměli pít tolik alkoholu, protože jste pořád na školní akci, ale co třeba Madeiru? Je sladká?" Nadnese a Die vytáhne obočí.
"To si dám hned potom." Oznámí a Yoshiki se začne tvářit přísně. Die předstírá, že učitel ani není v místnosti. Kamijo dostane vybrat z archivních vín soukromých vinařů, o kterých nejspíš nikdy ani neslyšel.
"A umí taky koktejly?" Zajímá se Boogie a Aqui přikývne.
"Některé ano, ale profesionálního barmana jsem dnes nepozval, omlouvám se." Řekne a Boo začne honem mávat rukama, že takhle to nemyslel. Tohle všechno bylo přece víc, než dost. Yoshiki si také objedná červené a nakonec se rozhodne objednat ho i Shinyovi, aby ochutnal.
"Vlastně se v nich docela vyznám." Řekne Kamijovi přes stůl, že by si mohli o něčem společném povídat i jako přátelé. Aqui byl velmi mile zaskočen, když se J nabídl, že mu posune židli. To se s někým poradil nebo se to objevilo samo? Stejně dobře taky poslouchal, co mu říkal, když si ostatní vybírali pití.
"Přece mám naučit divokého koně způsobům…" Řekne mu tiše a nechá ho, aby se utopil ve vlastních představách, teď, když jsou na veřejnosti. Yoshiki je spokojený s tím, že může Shinyovi radit a vybírat za ně a podobně ostatním pomáhá s orientací i Sena. Poslouchají jejich rozhovor o tom, jak by J přijel na koni do domu a co by na to řekli Aquiho rodiče. Aqui o tom popravdě mluvit vůbec nechce. Téhle nevyhnutelné skutečnosti chce čelit po svém a postavit je před hotovou věc, až bude v Americe sám a ideálně soběstačný. Do té doby nemusí jeho rodiče o ničem vědět. Nechce J zapřít, ale mohlo by se stát hodně a mohli by jim hodně bránit. Aqui by měl problémy se vzděláním a rozhodně s odjezdem. Když nebudou nic tušit, tak ho pustí. Ještě o tom s J nemluvil a nadále se tváří, že se o ničem podobném nemluví. Jeho strategie musí být vítězná, dostane, co chce. Nakonec se zasměje, když Toshiya zmíní týrání služebnictva. Podívá se na něj přes vázu s květinami a pokývá hlavou.
"To by samozřejmě šlo a některé rodiny to celkem čile praktikují." Řekne jim a pustí do okolí nějaké drby. Sugizo nad tím vrtí hlavou.
"Někdo tam vydrží?" Zeptá se.
"Ano, protože pro někoho to je snadný způsob, jak vydělat lepší peníze, než někde…" Aqui rozhodí rukama. Nechce použít profesi, která by se někoho dotkla.
"Někde, kde je to mnohem složitější." Řekne nakonec. Když Toshiya začne nahlas rozebírat milostné praktiky jeho a Sugiza, Aqui mírně pootevře rty a Boo se musí začít smát do ubrousku. U toho pošilhává po Akim vedle sebe. Su vypadá pořád stejně nad věcí.
"Dobrou chuť." Popřeje jim a začnou jíst. Nakonec zvládnou celou večeři v podobném duchu a když už to vypadá, že se do nich vůbec nic nevejde a mají za sebou i dezert, Aqui se znovu ujme slova.
"Vedle ve velkém salónku je nachystaný bar i s obsluhou. Jsou tam švédské stoly, i když věřím, že nikdo hlad už mít nebude a taky bych vám rád ukázal vaše pokoje, abyste se později nemuseli ptát a každý mohl odejít, kdy chce. Zítra můžeme odjet kdykoliv, nemusíme spěchat." Řekne jim.
"Potom můžeme dělat, co chceme. Je tu domácí kino, ale… je trochu škoda sledovat teď televizi. Máme saunu, krytý bazén i posilovnu, mám tu herní konzole a všechny ty věci, ale asi nejraději mám venkovní bazén, ze kterého se díváte do jezera, můžete skákat sem a tam a je léto a teplo. Můžeme si tam vzít drinky, mám tady nafukovačky…" Vypadá čím dál nadšeněji.
"U domu máme taky malou veslici, můžete si ji půjčit, když se neutopíte." Je to podle něj velmi romantické.
"A pak jsem nachystal druhý menší salónek a budeme tam mít diskotéku." Vypadá potěšeně. Šlo by tu dělat vážně cokoliv.
"Můžete jít ven, je tu zenová zahrada." Mohli by hrát laser game a jezdit na čtyřkolkách, zařídil by asi cokoliv i teď, ale…
"Byl bych rád, kdyby to nebylo naposledy, co se vidíme všichni." Povzdechne si a nakonec vstane.
"Tak pojďte všechno vám ukážu, ať můžeme dělat, co chceme." Vstane od stolu a vede je po schodech nahoru a pak ještě o patro výš, kde jsou pokoje pro hosty. On sám bydlí v prvním patře společně s rodiči, ale je tam hodně osobních věcí a vůbec tam nechce chodit, aby nebylo nic poznat. Ukáže jim, kde kdo bude spát. Pokojíčky jsou noblesní, jako pro panenky, každý má malou koupelničku a dost soukromí.
Toshiya, Zyean, Aki, Kamijo, J, Shinya

"Myslím, že znám místo, kam můžu vzít já tebe. To ještě stihneme." Neuhlídá svou pusu, ale naštěstí Sena stojí nejblíž, takže ho nikdo jiný neuslyší. Po tomhle by se asi nedočervenal ani on a diví se, že to vůbec řekl. U stolu se trochu zarazí a podívá se vedle sebe. Najednou mu dojde, jak to proti chování, na které je Sena zvyklý musí vypadat.
"Labradoři jsou fajn." Odtuší jako první a jeho typický široký úsměv na sebe nenechá dlouho čekat.
"Ale zatím se mi daří to zase rychle spálit." Brání sám sebe, než mu opět pozdě dojde, jak to muselo vyznít. Kamijo se otočí jeho směrem, malinko si odfrkne, než se přesladce pousměje.
"Vidíš a já měl za to, že zase tolik zkušeností nemáš. Když ale uvážím, kolik toho sníš... Boo nejspíš ani neví, o co přišel." Zní to skoro jako kompliment, ale Kami se tváří přesně tak, aby bylo jasné, že určitě není. Pak se řeší další ochutnávka.
"Já bych byl asi radši za to pivo." Mevadí mu sladké věci, ale co se pití týká, pivo je na prvním místě. Na cukr jsou tady energetické nápoje, kterých taky zvládne spořádat dost. Kamijo přestane vnímat vyprávění, když dostane pořádný výběr a sám neví, co první.
"Vážně, tak to bychom mohli probrat." Vezme v ten okamžik svého učitele na milost a stráví debatou o vínech dost času. Nakonec si jedno vybere a konečně je i na něm vidět, jak se těší.
"Mám jen obavy, že potom už nebudu chtít pít nic jiného." Postěžuje si v podstatě, protože si uvědomuje, že to bude ještě chvíli trvat, než na něco podobného bude mít. Aki nestačí zírat na J, jaký gentleman z něj najednou je a je jasné, že to si schová na příště a neodpustí si poznámku. J zatím jeho pohled nevidí, vnímá jen Aquiho.
"Hm, asi ti to i jde." Připustí, že Aqui to zvládá, i když se o to třeba zase tolik nesnaží.
"Taky je to tím, jak vypadáš, víš. Přiznej se, žes mě chtěl znovu sbalit." Určitě je to taktika, aby odvedl jeho pozornost a J se pak choval slušně. Mlčení ohledně rodičů...Vlastně mu ani nedojde, proč Aqui nic neřekl. Sám to bez mrknutí přejde. Toshiya se zatváří potěšeně, když zjistí, že týrání někdo opravdu praktikuje.
"Kdo by to nevydržel, jde jen o prachy." Je mu jasné, že někdo pro peníze udělá cokoliv. On sám by tohle ale nedopustil, vždycky chtěl být na té druhé straně a taky, že bude. Ani ho nenapadne se nějakým způsobem krotit a Su je s tím zdá se smířený. Aki vypadá nerozhodně, jak kdyby nevěděl, jestli mu vrazit nebo se tomu zasmát.
"Na tohle si vážně budu muset zvyknout." Asi nikdo není rád, když si představí svého rodiče v dost ožehavých situacích. On není výjimkou.
"Dobrou chuť." Začne se věnovat jídlo a u toho s Boogiem probírá, jaký koktejl to před sebou má. Asi všichni zůstanou zírat, když jim Aqui začne povídat, co všechno je tu pro ně přichystané. Pak přijde na řadu i prohlídka, kde zírají pořád stejně. Dokonce i Toshiya už se neovládne.
"Tak tohle je vážně klika." Myslí to, kam se Aqui narodil. Nikdo z jeho spolužáků takové štěstí neměl a asi si teď všichni dokážou představit na takovém místě žít. Vypadá to, že nakonec opravdu skončí v tom venkovním bazénu, kde budou odpočívat a večer to jistě vyhraje diskotéka. J se drží po Aquiho boku.
"Je ti jasné, že ti postýlka bude cítit po koních." Pošeptá mu, jakmile spatří první pokoj a asi začíná tušit, jak by mohl vypadat ten Aquiho. Kamijo se v každé místnosti zdrží a pečlivě si všechno prohlíží.
"Kdyby se trochu pozměnily barvy, nebylo by to vůbec špatně." Vypráví zrovna Die. Toshiya už má však jiný plán a tak se trochu loudá a tím, že drží Sugiza za ruku ho bere s sebou. Ohlédne se na dveře do jednoho z pokojů a pak s ním prudčeji trhne, aby společně zmizeli za dveřmi. Místo toho, aby prošel do pokoje, ale zády do někoho narazí. Je to Aki, kterého napadlo to samé.
"Ty?!" Sykne po něm Toshiya.
"Já ten pokoj viděl první." Dodá ještě stejně tiše a výhrůžně. Aki se jen zasměje a protočí nad tím očima.
"No co, taky jsem ještě ve vývinu, některým věcem neporučím." Není to omluva, ale rýpnutí na Totchiho věk. Zye taky dost zírá, ale u toho stíhá i pořád mluvit.
"Víš, když se podíváš, tak je tu skvělý výhled na to jezero." Povídá zrovna Senovi a je jasné, že kdyby mohl, přehodí si ho před rameno a rovnou ho na tu veslici a tam by klidně mohli zůstat do rána. Ta představa se mu líbí čím dál víc. Vezme Senu za boky, na chvíli ho zastaví a přiblíží rty k jeho oušku.
"Mluvil jsi o jezírku a o senu. Jsou věci, které ti možná můžu splnit." Šeptá mu najednou hrozně odvážně.
"Co bys řekl na malý, večerní výlet na veslici?" Nabídne mu a ještě chvíli inhaluje jeho vůni, než je zase čas se přesunout. Nakonec všichni skončí na lehátkách u venkovního bazénu.
"Jedno se tomu musí nechat, výhled je tu dokonalý." Vydechne J spokojeně a u toho si potáhne z cigarety. Aki a Zye už taky kouří, trochu stranou od ostatních.
"Nemám tě rád." Ozve se najednou Aki a míří to samozřejmě k Toshiyovi.
"Taky bych si dokázal představit, že tě celý měsíc neuvidím." Odtuší Toshiya na oplátku.
"Beru tě na milost, jen když mi slíbíš, že mu neublížíš." Brání Aki svého otce a nabízí mu jisté příměří. Toshiya nad tím zdá se přemýšlí. Jak kdyby si musel rozmyslet, jestli mu za to Su stojí. Ale no tak, už dávno ví, že stojí.
"Tak dobře, dokud to neudělá on mě." Nechává si v tom jistou podmínku a Aki nakonec přikývne. J si odfrkne.
"A máme po prd..." Zarazí se, protože mu padnou oči na Aquiho, který míří do domu.
"Omluvte mě pánové, mám jednání." Vysekne jim poklonu, když dochází.
"Tohle místo na něj nemá dobrý vliv." Prohodí Aki a Toshiya málem vyprskne smíchy, ale jenom málem. Shin si spokojeně pobrukuje na lehátku a pak se podívá na Yoshiho.
"Víš, ty hvězdy…A tady, by to bylo..." Nemá odvahu to ani doříct. Chtěl by tu být v noci s ním a sám.
Žádné komentáře:
Okomentovat