Hide, Yumeto, Hakuei,Teru
Yumeto samozřejmě slyšel Showovu poznámku o tom, do čeho padá nebo ne, ale jako obvykle, když se nechtěl o něčem bavit, nereagoval na to. Jenom krátce zahlíží na Showův profil koutkem oka a pak dělá, jako kdyby nikdo nikdy nic nevyslovil. Brzy o tom bude muset začít víc přemýšlet, ale teď se nenechá nikým do ničeho nutit. Kromě toho… byla to pravda. Pokud se mělo něco takového stát, nebylo to z jeho pohledu rychle, čekal by na to celé eony věků. Co může Show vědět? A ano, Inoran byl trpělivý, ne jako tohle pískle. "To klidně můžeš. Někteří z nás si obdiv zaslouží." Záměrně použije slovo někteří, aby dostál své nedotknutelné a protivné povaze a pak se přesune od ohně pryč. Prostě aristokracie každým coulem. Jakmile se Hakuei a Yusuke mohou nadechnout a podívají se na sebe, Hakuei se usměje.
"Udělal jsem to jako ty. Moc jsem se neptal. Jenom jsem u toho mnohem milejší a sympatičtější." Zazubí se. Yusuke byl vždy jeho přítel. O to horší je jeho problém s Hidem. Yusuke se do toho bude plést. A to se stane přesně vzápětí, když ho tiše požádá, aby byl na Hideho hodný. Čaroděj to neslyšel, ale pro něj je to problém. Nic na to neřekne, jenom krátce skloní oči. Buď jak buď, na cestě se jim konflikty nehodily, takže to zatím nechá být. Vždycky byl přece mnohem chytřejší než Hide.
"Jo silám přírody…" Odtuší kousavě Yumeto.
"Tohle volání by mělo patřit někam do jara, ne? Jelení říje a tohle všechno…" Odfrkne si a Hide protočí očima. Tohle přesně nechtěl poslouchat.
"Všímej si Inorana, nebo vám zakážu styk. Jakýkoliv…" Ucedí a Yumeto se pousměje. +To jistě… to si zkus.+ Vyhrožuje mu Yumeto alespoň v duchu a dá tak najevo své sympatie k Inoranovi a ne, nedojde mu, že ho mladší čarodějnice slyší. A pak se Inoran najednou dovtípí toho, co už některé napadlo a vypálí na Yusukeho svou otázku. Hide si povzdechne a raději dělá, že tu není. Usadí se k ohni a vtáhne hlavu mezi ramena, zatímco hledá listí. Yumeto se prudce ohlédne a v očích mu divoce zajiskří, protože Posel pěkně dostane a Hakuei se zatváří zaujatě a pobaveně jako před časem u vozu. Show jeho emoce očividně sdílí, takže se přesune k němu.
"Tohle dělají často?" Zeptá se ho. Hide zvedne pohled až ve chvíli, kdy na sobě ucítí Yusukeho oči. Poslechne si jeho otázku a vrásky kolem rtů se mu jemně pohnou. +Možná přímo k smrti a pak budeme spolu na věčnosti. Ty nechceš?+ Nedovede si představit, že by Yusukeho nenáviděl. Tu emoci dobře znal, ale taky moc dobře pochopil, co tím Yusuke sleduje. Inoranovu starost o lidi moc nesdílel. Tu Ino neměl po něm. Ale bylo dobře, že ji měl alespoň někdo z nich. Yumeto se pro jistotu přesune zpět k ohni, kde je naštvaný Inoran. Poslouchá jeho běsnění a v duchu s ním souhlasí.
"Cesty osudu jsou jeho výmluva k jeho sobeckému jednání. Pro dosažení svých cílů udělá a obětuje cokoliv. Máme štěstí, že jeho cíl jsou pečeti, ale jestli k nim dojdeme všichni je mu jedno. Hlavně, že jsi toho kluka chtěl do postele." Nevynechá příležitost se s Yusukem pohádat. Zasměje se Showovu komentáři a ani mu nedojde, že se s Inoranem drží za ruku.
"Nemusíme si říkat jménem stačí Věži, Koni, Královno…" Komentuje dál situaci. Hideho napadne, jakou nálepku má asi on. Je on Královnou? To Yume nebude chtít slyšet. +Krasavice.+ Pomyslí si Hide sám o sobě a šklebí se jako kdyby se dobře bavil. To asi to listí, je nějaké silné. Hakuei zatím stále mlčí. Cesta lesem utíká Teru jako ta nejlepší procházka. Jdou zlehka, povídají si a vtipkují, prostě se poznávají. Sem tam se zastaví, něco si dají a zase pokračují a když se Kaz zastaví a řekne mu, že už je čas, Teru najednou zvážní a posmutní. Co? Už?
"Vážně tě nemůžou vidět?" Zeptá se ho, ale Kaz už ho bere za tváře a naklání se blíž k němu. Vůbec nerozumí tomu, proč si ho vybral, proč ho chce tolik chránit, ale usměje se a dovolí mu věci, které by cizinci dovolovat neměl. Zavře oči a prostě se tomu poddá. Když je otevře, Kaz už před ním nestojí ve své lidské podobě. Jako vlk je nádherný, ale… smutně ho pohladí. Ještě chvíli a bude brečet. Raději se vzchopí a když vychází z lesa, má dlaň položenou na jeho krku. Jsou tam všichni a dokonce někdo navíc. Inoran si ho všimne, vyskočí na nohy a vypadá to, že je snad jediný, kdo má radost. Teru to potěší, ale Kaz se ho rozhodne chránit a postaví se mezi něj a Inorana. Není to nutné a překvapí ho to, ale na nohy vyskočí taky Yumeto, během vteřiny je liškou, která se pár skoky dostane před Inorana a šlehne naštvaně ocasy. +Ze všech věcí v lese si musel najít a přivést divného vlka.+ Ví hned, že to není obyčejné zvíře, i když nedovede odhalit, že Kaz je vlkodlak. Je ale moc velký a prostě jiný. Cítí to neomylně. Propaluje šedivce zlatým pohledem. Hakuei se usměje, když k němu dolehne Showova poznámka. Tohle všechno bylo nesmírně zajímavé. Teru, jeho vlk, Show… opravdu zajímavé. Hide zvedne ze svého zachmuření jenom oči. Teru vyšel ven. Není sám. Přivolal to zvíře sám? To je jeho moc? Něco mu na tom všem nehrálo, ale mlčel. Nikdo další se k Teru nežene, Yusuke rozhodně ne a tak Teru přesune svůj pohled k Inoranovi. Usměje se na něj a mírně se mu ukloní.
"Jsem v pořádku." Podívá se na vlka vedle sebe.
"Můžeš požádat Yumeta, aby přestal hlídat? Chci ti něco říct." Hlesne tiše. Yume se v duchu mračí a ksichtí, ale posadí se a Teru přistoupí blíž k Inoranovi. Nakloní se k jeho uchu.
"Nevím, jestli bychom teď neměli odejít." Myslí sebe a vlka. Všichni seděli, nejspíš ho už ani nečekali… přijde si tu tak moc navíc. O Showově náklonnosti zatím neví.
Yusuke, Inoran, Show, Kaz
"Vždycky jsem byl spíš na ten tichý." Ušklíbne se, aby bylo jasné, že ódy na jeho miláčka rozhodně nahlas neuslyší, ale Yume tím část jeho myšlenek potvrdí, protože se nařčení z blízkosti nebrání. Show si hned jednu položku odškrtne. Yusuke se ušklíbne a zatváří se pobaveně.
"Tos byl vždycky. Sny mají raději než smrt, i když já chodím jednou a ty s nočními můrami opakovaně." Protočí nad tím očima, aby dal najevo, že tohle nikdy nepochopil. Vidí to sklopení očí a dobře mu z toho není. Sám neví, jak se situace posune, ale tuší, že po cestě se nic nesemele. I Hakuei si uvědomuje důležitost úkolu, jinak by se neobtěžoval. Nadechne se, aby Yumeta usadil, i když by se nad jeho poznámkou jindy rád bavil, ale dneska ne. Hide je však rychlejší a tentokrát se jeho uchechtnutí ozve.
"Každý máme svoje, co se přestat míchat do věcí, do kterých ti nic není." Jeho hlas je klidný. Ostatně má za sebou patřičné uvolnění a je to na něm znát. Zase tak rychle nevyletí jako předtím a ani potom, co na něj doráží Inoran. Pozoruje ho ještě chvíli a pak se znovu ušklíbne.
"Ani já neovlivním to, co se stane. Ani smrt." Shodí klidně sám sebe s pokrčením rameny.
"Možná bych ji mohl oddálit, ale zabránit jí nemůžu, pokud je dána. Je to stejné jako to, co se stalo Teru." Dodá nenuceně a nejradši by si lehl s rukama pod hlavou. Jen ať ho mají za arogantního hajzla, je mu to jedno. Nemá potřebu se před nimi obhajovat. Show stočí pohled na Hakueie a trhne rameny.
"Co já vím, jsem tu jen chvíli, ale je to zábavné. Jeden by řekl, že tohle dokážou jen usmolení smrtelníci." Baví se očividně taky. Chytne Hakeuie za ruku, stáhne ho k sobě do sedu, aby k němu nemusel vzhlížet, i když by se mu to jistě líbilo, opře se o něj a nabídne mu koláček, který ukořistil.
"Doufám, že v tom budou ještě chvíli pokračovat." Je jasné, že na takové divadlo potřebuje pohodlí a vůbec ho netrápí, co si to dovolil. No co? Nic špatného přece neudělal. Yusuke se zarazí a je to vidět, když k němu dolehnou Hideho myšlenky. Podívá se mu zpříma do očí a nakonec úplně obyčejně usměje. A je to tu znovu. Hide dokazuje, že mají víc společného, než se na první pohled mohlo zdát. Ať už si ze začátku myslel cokoliv, tak mu dokazuje, že dokáže přijmout jakékoliv rozhodnutí a neodsuzovat ho za něj. Je to příjemná změna. +Věčnost s tebou? To zní jako smlouva s ďáblem.+ Nechá své myšlenky na chvíli ustanou, než se mu pravý koutek pozvedne ve zlověstném pousmání. +Kde to mám podepsat?+ Dá mu jasně najevo, že si to dokáže představit a dokonce by se na to i těšil. Možná by se za pár let přizabili, ale byl by to skvěle strávený čas. Pak líně stočí oči k Yumetovi.
"Ano, obětuju úplně cokoliv, i kdyby to mělo být dvacet malých dětí." Odtuší s ledovým klidem.
"Jsem smrt, beru co mám a nedávám nic navíc." Propálí ho pohledem.
"Rozdíl je mezi tím co musím udělat a co můžu." Dodá ještě na téma postele. Teru chtěl, opravdu ano a není se čemu divit je nádherný, jenže teď našel někoho, kdo mu vyhovuje mnohem víc. Hlavně svou povahou.
"Myslíš, že když se s někým vyspím, tak pak neumře?" Málem se rozesměje. +Vidíš, Hide-chan, ani žádná věčnost nebude.+ Některé představy byly kouzelné. Inoranovi se to líbí čím dál méně.
"Nechápu, proč tu s námi vůbec je. Mohl jet úplně mimo a my bychom měli klid." Sice se necítí na to, aby ubránil celou skupinu, ale byl tu Yumeto, Show a nejspíš i Hakueie. Nakonec bude Yusukeho největší nepřítel Inoran. Povzdechne si, má obavy, že kdyby na to došlo, jeho cesta nebude stejná jako jeho otce. Zvedne k němu oči, jakoby se ho ptal, jestli to vážně dovolí. Očividně je mu líto, věděl jaký Hide je, ale stejně...Tohle nečekal.
"Já jsem rozhodně ten pěšec, Yume-chan. A ostatní lidí taky. Zachraňuje je jen proto, že by pak byl bez práce." Dodá zvláštně zklamaným hlasem.
Kazovi je líto, že Teru způsobil takový výraz. Jenže je jako vlk mnohem užitečnější a taky…Kdo by podezříval vlka, že něco vykecá? Rozhodně bude mít víc prostoru na to, zjistit o co všem jde a jestli je bezpečné cestovat s nimi. A ano, jako vlk je i silnější. Přivře spokojeně oči, nad dotekem hřejivých prstů ve své srsti a podívá se na něj. Skoro to vypadá, jakoby se hodně zubatě smál. +Kdyby jen tušil, že teď ti s tím škrábáním nedám pokoj.+ Nakonec mu bude líto, že Teru jeho myšlenky neuslyší, přiváděl by ho s radostí do rozpaků. Stačí jen vyjít z lesa a dějí se věci. Vlk si prohlíží čaroděje, který se k Teru žene a no, klidně bude žárlit a ublíží mu. Necouvne ani o píď před liškou, která si chrání to svoje. Zavrčí na ni, aby si dávala pozor, ale dopředu se nepohne. Nepotřebuje jít do střetu, jen ať se drží dál. Inoran přikývne, když ho Teru ujistí, že je v pořádku a pak se podívá na Yumeta. V očích mu zahoří, protože ho vážně krásně brání, i když si myslí, že není důvod. Po tom, co ale řekl, když Hide vyhrožoval tím, že se nebudou moci vídat...Je to čím dál lepší. +Kruci, jak já bych s tebou byl chvíli rád sám. Minimálně celou noc.+ Pomyslí si na jeho adresu a málem se z toho červená, ale pak už věnuje pozornost Teru a víc se k němu nakloní. Ten vlk na něj kouká, jak na zákusek, který je potřeba roztrhat a pořádně požvýkat.
"Ne, to rozhodně ne." Nemusí nad tím vůbec přemýšlet, aby Teru ujistil. Sám cítí, že je potřebují a že tu musí být, i když neví proč.
"Vím, od první chvíle, že k nám patříš a pokud tě vlk vyvedl z lesa, má to svůj důvod." Ujistí ho a pak se ohlédne přes rameno.
"Yusuke je idiot, z něj si nic nedělej a zbytek...Myslím, že teď už jsi ukázal, že se v tobě spletli. Všichni jsme měli v lese co dělat, aby nás nepohltil." Ví moc dobře, jakou temnotu cítil. Natáhne ruku, aby mu ji položil na rameno v jakémsi ujištění a v ten okamžik se mezi ně vměstná vlk, sedne si na zadek a upírá žluté oči na Inorana. Nevyhrožuje mu, spíš se jen snaží, aby zůstal daleko a výraz má podobný tomu, jakoby na něj vyplazoval jazyk.
"Tak pojďte." Pobídne je k ostatním a po cestě vyzvedne Yumeta, kterému zaboří prsty do srsti. Má tuhle jeho podobu hrozně rád, ale...No dobře, napadne ho, jaké by to bylo kdyby se k němu přitiskl, když je člověk. Bude s těmi představami muset něco udělat, nebo se zblázní. Show se trochu narovná v sedu a pozoruje příchozí. Pořád se drží v blízkosti Hakueie, i když si to ani neuvědomuje.
"Co všechno se může probudit?" Zeptá se ho tiše, aby je nemohl slyšet nikdo další, a naráží na to, co by vlk mohl umět. Je jasné, že si potřebuje obhlédnout terén a dělá to neustále.
"Vítej, Teru-chan." Usměje se na něj zářivě.
"Přišel bych tě přivítat, ale popravdě...Ta bestie mi nahání hrůzu." Svede to na svůj strach, i když to tak vůbec není.
"Jsem rád, že jsi v pořádku." Uculí se.
"Co bych pak dělal se šperky? Máš teda hezký polštářek." Okomentuje šedivý chomáč chlupů, který na něj konečně přeostří a změří si ho pohledem. Kazovi se vůbec nelíbí, jak s Teru mluví, ale zase...Nemůže je zabít. Místo toho se natočí, máchne chlupatým ocasem a pošle na Showa trochu popela z ohně. Ozve se veselé zaštěkání a už se zase motá Teru kolem nohou.
"Měl by sis konečně dávat pozor na pusu." Baví se Ino a cloní si dlaní rty, aby se nezačal smát. Tohle by mohlo pobavit i Yumeta. Yusuke si vlka neustále prohlíží a snaží se najít chybu v jeho hradbě, kterou před nimi vystavěl kolem sebe a Teru. To není jenom tak.
"To snad není pravda." Zlobí se Show a snaží se ze sebe prach sundat.
"Nestačí pomstychtivá liška, ale teď k tomu přibude i škodolibý vlk." Plácne se dlaněmi do stehen s protočením očí v sloup, otočí se na patě a jde k potůčku, který není zas tak daleko.
"Jdu se umýt." Prohlásí, jak kdyby to někoho zajímalo. Potřebuje si v hlavě něco přerovnat, jestli jim vlk nějakým způsobem rozumí, co to vlastně znamená? Kaz už jim mezitím šmejdí v zásobách. Nenápadně samozřejmě.
Hide, Yumeto, Hakuei,Teru
Yumeto by se musel hlasitě rozesmát, protože Show ho nepřesvědčil. Prý tiché komplimenty… to všichni viděli na voze, když jim rozdával šperky. Ať si myslí, co chce a on si zase bude myslet to svoje. Hakuei musí uznat, že Yusuke má pravdu a že to není fér. On trápil lidi opakovaně, to byla pravda. „"Jenže každý chce žít. I za cenu zlých snů." Výmluvně se ohlédne po jedné rezaté čarodějnici. Yumeto se do hovoru ostatních chvíli nemíchá, ale jakmile Yusuke začne se svým neskutečným alibismem, ticho prostě nebude.
"Ne, stejné to není. Teru na smrt nešel a nemusel a je nechutné, jak všechny svoje přešlapy házíš na osud. Kdyby byl osud jedním z nás, dostal bys do huby tak, že by si smrt musela vybrat někoho nového." Ještě chvíli a začne ho vážně nesnášet. Hakuei nadzvedne obočí. Tahle liška uměla štěkat, jen co je pravda. Nebála se vážně ničeho a nikoho a jeho by zajímalo, kde se tenhle konflikt vlastně vzal? Zatím tu očividně nikdo s nikým moc dobře nevycházel, dokonce ani Show ne. Inoran vypadá jako jediný, kdo se dovedl Yumetovi dostat pod kožich. Jak to udělal? Skoro to vypadalo, že o postel ještě ani nešlo, tak jak? Showova poznámka je zábavná a trefná a on na ni prostě musí přikývnout. Skoro se lekne, ano dokonce i on, když ho Show z ničeho nic stáhne za ruku k sobě. Očividně už je nechce poslouchat. Stočí pozornost ke koláčku, který mu dává.
"Co je to? Pokus mě uspat?" Nechává Showa, aby se o něj opíral. Hide se na ten Yusukeho obyčejný úsměv taky úplně obyčejně a mile usměje a pak se ušklíbne na tu poznámku o smlouvě s ďáblem. +Všichni se v tobě hrozně pletou, ďábel jsem vlastně já.+ Prohodí pobaveně. Pak se musí rozesmát vážně nahlas, když dojde na podpis, až se Yumeto podrážděně ohlédne. Co má tohle být? Další podpultové konverzace? Vytáhne obočí nahoru, když dojde na dětské oběti. Tohle Inoran nevydýchá.
"Jak je libo, moje karma to není…" Prskne po něm. +Ne, právě že nejsi smrt a moc ti to stouplo do hlavy.+ Dodá si pro sebe. Tenhle náhradní otec se Inoranovi líbit nebude.
"Proč bych si to myslel? Nic takového jsem neřekl, jenom konstatuju tvou přelétavost. Klidně si spi ve čtyřech, jen to dokresluje tvou osobnost, Teru je vlastně šťastlivec, že jsi ho odkopl, jen to ještě neví." Hide se zamračí.
"Tak dost, tohle už stačí." Jeho oči se zatáhnou. Yumeto se mu sice skoro vysměje do tváře, ale přestane. Hide se potká s Inoranovým pohledem a vypadá neoblomně. Umravnil Yumeta, ne Yusukeho, ale podle něj byl Yumeto ten, kdo nevěděl, kdy zavřít pusu. Ať už dělal Yusuke cokoliv, co se jim nelíbilo. Rýsoval se tu pěkný rodinný problém. Yumeto pokyvuje Inoranovým slovům a je přesvědčený o jejich pravdivosti. Hakuei zná Yusukeho podle sebe velmi dobře a tolik nevěří jeho masce a zdejšímu vystupování. Bylo v tom víc. Jen nebyl zvyklý se o to s někým dělit a plánovat společně. Když se objeví Teru i s vlkem, dostane se k Yumetovi jistá myšlenka. Musí na chvíli polevit v pozornosti a podívat se na něj. Uši trochu položí dolů a v duchu se rozesměje. Tohle bylo vážně roztomilé. Měli by od všech klid a pokoj. Tak, jak si zvykli. Teru si připadá, že byl pryč hodně dlouho. Vypadá skutečně udiveně, když Inoran prohlásí, že Yusuke je idiot. Něco se tady muselo stát. Obzvlášť, když to říkal někdo jako mladší čarodějnice, která měla ráda všechny. Vyhlédne z poza jeho těla, aby zahlédl Posla. Pořád mu byl stejně ukradený. Teru skloní oči na své spojené dlaně před tělem. Kazovi o Yusukem nic neřekl a tak to nejspíš prostě zůstane. Už se k tomu nikdy nevrátí.
"Ten les nebyl moje zásluha." Hlesne, když ho chce Inoran pochválit. Kdyby tam Kaz nebyl, dávno by se stal jeho temnou součástí nebo by zemřel. Šlo to na něj taky hodně rychle.
"Jenom díky němu jsem našel rychlou cestu ven." Inoran mu položí ruku na rameno a najednou je Kaz mezi nimi. Yumeto nakloní hlavu na stranu. Cítí ve své srsti Inoranovu dlaň, je příjemná. Co je tenhle divný vlk tak majetnický? Zvolna se promění zpět do lidské podoby.
"Teru-chan, neskončili jsme spolu posledně moc dobře, ale ty jsi teď zoofil?" Pronese medově a Teru málem omdlí.
"Tak to řekl ten pravý…" Neudrží se Hakuei a rozesměje se, zatímco Yumeto protočí očima. On měl svoje tělo, tenhle vlk vypadal, že má jen to vlčí. Hakuei si poslechne Showovu novou otázku. Očividně tento svět teprve poznává.
"Probudit? Cokoliv…" Pronese tajemně a trochu strašidelně, ale ostatní už k nim míří. Teru se ukloní, když ho Show mile přivítá a pozdraví se i s Hakueiem.
"Neublíží ti, když na něj budeš hodný." Řekne Showovi a posadí se. Zasměje se, když je Kaz označen za polštářek, ale tomu se to asi zase tolik nelíbí, protože Show je rázem celý od popela. Hakuei se začne smát a oprašovat ho.
"Tenhle vlk nějak rozumí, hm?" Hned rýpne do jistého faktu. Yumeto se pořád drží trochu zpátky a není sám. Hide se nakonec rozhoupe, aby Teru podal ruku.
"Vítej zpět." Řekne mu a výmluvně se podívá na Yusukeho. Ten zatím dělá, že Teru a jistý flirt nikdy neexistovali. Nakonec se všichni zase sešli a mohli se tak vydat na další cestu. Možná už byli všichni. Kdo mohl vědět, jestli jim v patách nekráčí Showovo zlo a co je ještě čeká, než se k pečetím dostanou. Hlavně pryč od tohoto lesa a pak co nejrychleji vpřed. Tato noc může být jednou z posledních klidných.
Yusuke, Inoran, Show, Kaz
Showovi je upřímně jedno, jestli mu Yume uvěřil nebo ne. Stejně by neřekl nic jiného. Zatím se jen rozhlíží a snaží se odhadnout, kdo má ke komu vazbu a jak celé uspořádání funguje. Samozřejmě k tomu patří i odhalení schopností ostatních. Některé už viděl a je si jistý, že to ještě není všechno. Yusuke se jen krátce podívá na Hakueie a přikývne. "Většina ano." Ne všichni samozřejmě. Našlo se i dost takových, který žít nechtěli, ale nebylo jich mnoho. Pak je čas věnovat se zase na chvíli Yumetovi. Nakloní hlavu mírně na stranu a vyslechne si, co mu chceš ještě říct.
"Nemusel?" Nadhodí jen, aby si Yume uvědomil, že někoho přivedl s sebou. Očividně to byla ta cesta. Yusuke přibližně věděl, kdo s nimi má jít. Mělo to spojitost s vlky, myslel si, že vlkodlak, ale možná si to špatně vyložil.
"Počkám, až se někdo tady mým osudem stane a klidně mu nastavím tvář." Očividně si z toho nic nedělá a je přesvědčený o vlastní pravdě. Show se tiše zasměje a je rád, že ho Hakueie neodstrkuje. Potřeboval spojence tady, zatím žádného nemá a tak to zkouší tady. Cítí se v Hakueiově společnosti víc, než dobře, tak proč by to nedělal.
"Ne, to by byla škoda." Prohodí jen tak. Vypadá to, že oba dva dělají to samé a zkoumají své okolí. Dál nic neřekne, jen sleduje dění kolem. Určitě budou mít čas jít stranou a popovídat si, ale ne tady a před ostatními. Yusuke hledí kamsi pod sebe a když se Hide rozesměje, vyžene mu to koutky nahoru taky. +Nech je přitom. Baví mě být ten nejhorší.+ Očividně mu to vrásky nedělá a je mu jedno, co si o něm myslí. Přijde čas, kdy dojde na pravdu. Za to Inoran už toho má dost. Z jeho očí čiší vztek, který je jasně patrný a hlavně nezvyklý.
"To nemyslíš vážně?" Prohodí nevěřícně a spíš pozoruje svého otce, který zatím nehne ani brvou. No to se mu jenom zdá! Oba dva s Yusukem se nadechnou, aby něco řekli, ale Hide zasáhne jako první. Hledí do jeho tváře a nakonec nic neřekne, jen zavrtí zklamaně hlavou.
"Máš pravdu, tohle už stačí." Utrousí, ale myslí to úplně jinak. Ať už byl Yume jakýkoliv, aspoň měl nějaké hranice. Yusuke neměl žádné. Show po očku sleduje Hakueie a snaží se něco z jeho tváře vyčíst. Má pocit, že je tam něco, co neodpovídá názoru většiny. Jemu přijde Yusuke jako někdo, kdo se nebojí udělat to, co je potřeba. On sám to měl podobně, ale není si jistý, jestli nejsou už některé věci příliš. Z druhé strany pokud je na konci čeká nějaké šílenství, možná by je mohlo podobné bezpáteřní rozhodnutí zachránit. Neodsuzuje ho tak rychle. Zatím mlčí a vyčkává. Inoran si nevšimne reakce Yumeta, protože ani neví, že je slyšel. Věnuje se Teru, který chce odcházet a to se mu nelíbí. Přijde mu jako někdo, kdo by mohl sdílet jejich názory a držet s nimi proti šílenosti Yusukeho. Někoho takového přece potřebují a Ino ví, že si s Teru bude rozumět.
"Les možná ne, ale vlk ano." Usměje se Ino, když vidí, jak ho chlupáč brání.
"Není důvod se podceňovat." Dodá ještě a zdá se mu, že vlk trochu povolí. Pak už přejdou k ohni a Ino se uchechtne. +S podobnými prohlášeními bych byl opatrnější.+ Pošle Yumetovy myšlenku a vzápětí se rozesměje. Může za to poznámka Teru i jednání vlka, který si očividně dělá věci po svém a něco se mu nelíbí.
"Dávej si pozor na pusu, Show-kun." Upozorní ho. Show protočí očima a vypadá to, že nad tím mávne rukou. Chvíli zírá na Hakueie, který ho pomáhá oprášit.
"Jeden by se bál, že bude vypadat jako vidlák." Je to spíš vtip, už jen ta cesta má na jeho vzhled šílený dopad.
"Ano to ano, až podezřele moc." Prohodí tiše, aby ho nikdo jiný neslyšel. Ví, že je v tom něco víc, ale tady o tom nechce mluvit. Má pocit, že některé věci by si měl nechávat pro sebe. Je to zvláštní, jakoby ho něco uvnitř něj varovalo, že má být obezřetný.
"Půjdu se pak umýt. " Oznámí mu a je zvědavý, jestli u potoka bude sám nebo ne. Pak přeostří na vlka a ušklíbne se.
"Nechceš si všímat spíš svého pána?!" Pobídne chlupáče a ten na něj chvíli zírá s hlavou na stranu. Kaz se podívá na Teru a vrátí se k němu, motajíc se kolem jeho noh dokud se neusadí u ohně. Pak mu položí hlavu na klín a počká si, než bude někam chtít jít. Sám by měl jít později lovit, ale až k tomu bude vhodná příležitost a ujistí se, že mu tady nikdo neublíží. Zatím si tím není jistý. Yusuke konečně zvedne oči k Teru taky a pozvedne koutky.
"Jsem rád, že jsi v pořádku." Přivítá ho po svém, i když mu nejspíš nikdo z přítomných věřit nebude, ale ani na tom mu nezáleží. Oheň tiše plápolá i přes veškeré neshody a postupem večera, se každý začne věnovat svým vlastním věcem. Yusuke tráví čas mimo skupinu a s hřebcem, kterého ukořistil. V hlavě si doskládává mozaiku celé cesty. Pokud všechno správně dal dohromady, jsou kompletní a jejich cesta může pořádně začít. Už jen pár dní a dostanou se do míst, kde už nebude čas na malicherně dohady. Čas pomalu ubíhá a on to cítí, stejně jako fyzická podoba.
"Šest tam a kolik zpátky?" Pošeptá hřebci, který jen klidně stojí vedle něj, jakoby se smrti nikdy nebál. +Vedeš je na smrt.+ Ozve se hlas v jeho hlavě. +Já jsem smrt, když zemřu já, nezemře nikdo jiný.+ Dlouze se nadechne a nechá je všechny prožívat poslední klidný večer i noc.
Žádné komentáře:
Okomentovat